ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d5d2ff90-8d74-11dc-bf3d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 66, person 107, org 8, work 4
1 masthead
ovre
2 masthead
Ročník XXXXIX.
3 masthead V Praze, v pátek 30. července 190 9.
V Praze, v pátek 30. července 190 9. cne tsleziy t a s ztonsl lacmo o 2 1ocs nobělr goe norob ta ztoln
Praha
4 masthead
bo nibod olám not aottrolste pnide jen ilnnioa odei znemeoten rod e n n
5 masthead
von nžlo
6 masthead
Číslo 203.
7 article
Na ranni a večerní listy předpláci ses V Praze v administraci . . . . 2 K — na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsíe. . . . . . 2 K 54h na čtvrt leta . . . . 7 K B4b ve filiálkáchi na měslc. . . . . . 2 K 80 h Poštoui na měsle. na čtvrt ieta : . . . 9 k o0 s dvoji zásilkou na měsíe a čvri ictk
Praha
8 article Rozvoj slovanské myšlenky v Rusku.
Rozvoj slovanské myšlenky v Rusku. O hnutí, jemuž byl dán loni v Petro- hradě název »novoslovanství«, mluví a píše se dosud pohrdavě. Pohrdavě mluví o něm jednak ti, kdo se novoslovanského ruchu bojí, protože mají, jako Němci a Maďaři, zlé svědomí a pohrdáním zakrývají vlastně strach před tou silou, jaké by nabylo Slo- vanstvo, kdyby se sjednotilo hospodářsky a kulturně. Pohrdavě o hnutí novoslovanském mluví však také některé politické strany slovanské, do jejichž příliš jednostranného programu se nehodí hesla o rovnosti a bratrství. Tyto politické strany — chorvatští frankovci, slovinšti klerikálové, radikální všepoláci, zpátečnická pravice ruské dumy — libují si (připouštíme, že jen na oko), že krásný program, schválený lonskou pražskou všeslovanskou konferencí, dosud se nevtělil ve skutek. Rok v dějinách národů je doba příliš krátká, aby v ní mohla uzráti myšlenka sebe krásnější, má-li se tou myšlenkou pronik- nouti stomilionové plémě. Hotového nic ne- spadlo s nebe a nespadne ani vědomí slo- vanské jednoty, kterou tisíc let naši nepřá- telé rozbíjeli a šťastně tak rozbili, že je dnes třeba znovu dokazovati to, co je axioma a co vlastně nijakého důkazu nepotřebuje.
Němec Maďar Rusko Petra
9 article
Ale na pohrdavé a škodolibé poznámkyo fiasku novoslovanské myšlenky, o slovanské utopii, nejprostší odpovědí je poukázati na časopisectvo nejen slovanské, ale všeevrop- ské, jež od lonských slovanských porad ne- přestává se zabývati věcmi slovanskými. Ne- mluvě o tisku německém v říši i Rakousku a maďarském, jenž úzkostlivě zaznamenává každý významnější projev v duchu slovan- ském s nezbytným pokynem pro policii, aby konala svou povinnost; i tisk francouzskýa anglický počíná se důkladněji zabývati svě- tem slovanským, jenž mu byl do nedávna pouhý chaos, dnes však v něm rozeznává již pevná jádra, jich vzájemný poměr a chápe, jaký význam může i pro nejzápad- nější Evropu míti úspěšný zápas Slovanstva se světem germánským. V samotném světě slovanském vzrůst slovanské myšlenky nedá se jiz nikterak po- příti. Na přátelství srbsko chorvatské, jež mohutní téměř den za dnem, působí ovšem velice hrubý despotism Rauchův a skandální záhřebský proces; ale nesmí se zapome- nouti, že dříve než proces zahájen, všichni Jihoslované na pražské konferenci utvořili jednu společnou skupinu, projevujíce tím, ž se cítí členy jednoho společného národa Přátelský svazek srbsko-chorvatský byl už loni tak pevný, že jej neroztrhl ani baron Aehrenthal svým bosenským dobrodružstvím, v němž Chorvaté vidí zisk a Srbové národní ztrátu. Jestliže se slovinská klerikální strana chová dosud k myšlence novoslovanské od- mítavě, není tím vinna myšlenka sama, nýbrz domácí válka mezi oběma hlavními slovin- skými politickými stranami, jež jsou obě dobře slovanské, ale z důvodů čístě osob- ních váhají podati si ruku ke společnému dílu. Orgán klerikálních Slovinců na oko si tropí žerty z novoslovanství, ale klerikální Slovinci ve Slovanské jednotě na říšské radě stojí v předních řadách bojovníků; slovinšt
Rauchův Jihoslovan Chorvat Srba Rakousko Evropa
10 article
klerikálové neuznávají na oko potřebu sjedno ceného Sokolstva, ale pilně doma zakládají tělocvičné spolky, jimž dávají jmeno »Orel«. Však se »Orlové« co nevidět spojí se »So- koly«. Z Poláků tři čtvrtiny jsou dnes již v tá boře slovanském. Poznaňsko celé, Kongre- sovka až na radikální křídlo národních demokratů celá, jen haličtí Poláci se tváří, jakoby jim státní a dynastické zájmy ra- kouské byly dražší nad zájmy národní a ne- mohou nalézti cesty ke společnému krbu slovanskému. Avšak i v Haliči jest už mocná polská frakce, lidovci, která nevěří diploma- tickým vytáčkám prof. Glabiňského a nut polské kolo, aby opustilo osobně, snad vý hodnou, ale pro národ polský nebezpečnou dráhu polsko-německého přátelství. Potěšitelný obrat stal se v posledních měsících ve smýšlení Ukrajinců. Od té doby, co se haličtí Rusové zbavili diktatury ryt. Mikuláše Vasilka, rodem Rumuna, smýšle- ním Němce, ale z božího dopuštění vůdce bukovinských Malorusů, přestalo mezi nimi poklonkování před Němci a počíná sbližo- vání se stranami slovanskými. Mluvčí Ukra- jinců v říši ruské, posl. Slivinský, na letošní slovanské konferenci v Petrohradě uznal do- konce již potřebu politické jednoty Malorusů s Velkorusy, žádaje pouze, aby i Malorusům bylo dopřáno kulturně se vyvíjeti samostatně. Naopak rakouská studující mládež směru staroruského uznala na nedávném sjezdě po- třebu vzdělávati lid v nářečí maloruském spisovný jazyk velkoruský podržeti pouze pro vyšší potřeby kulturní. Tak jsou již oba maloruské tábory na dobré cestě ke sblížení jak mezi sebou, tak i s národem velko- ruským.
Polák profesor Glabiňský Rus Vasilko Rumun Němec Slivinský Malorus Velkorus Orlová Poznaňsko Halič Ukra Petrohrad
11 article
Nejvíce nedorozumění z hnutí novoslo- vanského vzniklo v Rusku. Není pochlebno pro největší slovanský národ, že jeho slo- vanské vědomí bylo až dosud nejslabší. Pol století pracovali na ruskych vysokých ško- lách nesčetní slavistě, vydali o Slovanstvě spoustu učených, vysoce cenných děl, ale slovanské vědomí v ruském národě se neprobudilo. Byla sice v letech sedmdesátých doba slovanského nadšení, vzbuzeného posledními členy zasloužilé školy slavjano- fiiské, ale nadšení ono vzplálo pro pravo- slavné bratry na slovanském jihu a brzy uhaslo, když osvobození bratří zapomněli n čas na povinnou vděčnost k svému osvo- boditeli. Epigoni prvých velikých slavjanofilů, Chomjakova, Kirějevských, Aksakových sešli s původní demokratické dráhy na úzkou cestu »samodržavt, pravoslaví a ruské ná- rodnosti,« ztratili styk s lidem a v inteli- genci ruské vzbudili odpor. V širších kruzích ruské intelligence slo- vanská myšlenka se ujala teprve v posledních letech, když se jí chopili ruští politikové, davše jí původní demokratický ráz, jaký měla za dob prvních slavjanofilů. Myšlenka svo bodného rozvoje všech slovanských národů bez rozdílu náboženství a státní příslušnosti zalíbila se i těm ruským vzdělancům, kteří dříve s odporem mluvili o snabách pansla- vistických, vyžadujících, aby se všichni Slované sjednotili politicky, v jazyku i ve Jeden z nich, prof. Maxim Kovalevský. vyslovil se tyto dni v rozmluvě s pařížským víře.
Pol Chomjakov Kirějevský Aksakův Slovan Kovalevský Rusko
12 article
novinářem, že ruský lid jeví značné po rozumění pro praktické účely slovanské, jest hotov přinášeti oběti pro slovanské bratry ale pro tak zvaný panslavismus se získati nedá. Každý Rus přeje Slovanům v Rakousku. aby se jim dobře vedlo, aby nebyli utlačo- váni a mohli se volně vyvíjeti kulturně V tom však nevězí pranic útočného prot státu a národu německému. Sám prof. Kova- levský chová nejvřelejší sympatie ke kultur- ním a hospodářským snahám novoslovan- ským. Ale je úplně vzdálen panslavismu. který chtěl ruskou autokracii rozšířiti po všem Slovanstvě. Na dráhu panslavismu ne vstoupí žádný vážný ruský politik, poněvadz jeho cílem jest omeziti onu autokraci i v samém Rusku. Podobně vyjadřuje se kníže Grigori Trubeckoj v »Mosk. Ježenedělniku«. Ma z nutno, aby z hnutí novoslovanského vylou čena byla každá útočnost. Smysl slavismu jako osnovy ruské vnější politiky může spo čívati jedině v tom, aby Rusko podporovalo existující kmenové i státní slovanské jed notky; Rusko může si přáti normálního, úplně samostatného rozvoje slovanských ná- rodů jen proto, aby se staly přirozenoua pokojnou protiváhou jiných živlů, pro člově čenstvo stejně nutných, jako je Slovanstvo. Kníže Trubeckoj přál by si tedy, aby se program novoslovanství trochu pozměnil Nemá se tvrditi, že účelem jeho je bo s germanismem, nýbrž boj za vlastní ná rodní existenci. Pak na místo negativního ůkolu vstoupí vnitřní positivný obsah, jehož mravný smysl může opravdu nadchnouti lidi ke společnému dílu. Národní existenci zabezpečí si náro jen vzdělaností a neustálou, s duchem času pokračující prací. Práce i vzdělanost doda národu síly, dodá síly i jeho státu a takový stát může pak žíti v míru se všemi sou- sedy, poněvadž nikoho z nich se báti ne- musí
Slovan profesor Grigori Trubecký ma Trubecký Rakousko Rusko Kovo
13 article Revoluce ve Španělsku a válka v Marokku.
Revoluce ve Španělsku a válka v Marokku. Postavení Španělska stává se tragickým. Nešťastná země oetla se mezi dvěma ohni. Ve Španělsku rozpoutala se revoluce. V Barceloně se bojuje na barikádách. Celá Katalonie, vždy znepokojovaná revolučními živly, je vzbouřena. Dělníci vyhlásivší všeobecnou stávku, vyšli na ulici a svou krví protestují proti nená viděné, zpátečnické a klerikální vládě a proti jejímu ma- rockému dobrodružství. Král byl donucen pro- hlásit absolutistickou vládu. Občané španělšt nepožívají již ochrany ústavy. Lido je roztrpčen, nasazuje své životy, vrhá se proti bodákům, bojuje dynamitem a vojsko namnoze je též za- chváceno duchem odboje, zdráhá se střilot do lidu. Armáda španělská není spolehlivá, nebot zprávy o vzpourách vojáků, o popravách mužů, kteří zahodili zbraně a postavili se proti důstoj- nikům, jsou příliš časté. Španělský lid strašlive projevuje svou nenávist proti lehkomyslné vládě, jež v zájmu několika kapitalistů a spokulanto obořila se na domorodce na svém marockém území a vyslala tisíce svých synů, aby prolé- vali krev. Lid španělský provází vojsko táhnoue do boje projevy zoufalého roztrpčení. Muži zapřísahají vojáky, aby opustili prapon.
Španělsko Maroko Barcelona všeobecný stávka Lido
14 article
ženy, jako se stalo při odjezdu brigády Pintovy v Madridě, vrhají se pod lokomotivy. Zbídačelé hospodářství jezovitů a feudálů, jež zanechává lid v temnotě a žebrotě, jež zanedbalo kulturu i hospodářství, nahromadilo tolik zápalnýeh látek, že teď při prvním propuknutí revolty celá země vzplanula požárem. Vyzvednutí ústavy v celé zemi dokazuje, že celé Španělsko je roze- chvěno revoluční horečkou. Trůn Alfonsa ne stojí pevně. Válečná výprava marocká, které mladý král ostentativně vyjádřil své sympatie, může mu být osudnou . . ..
Pintův Alfonso Madrid Španělsko
15 article
Španělsko bez ústavy, Více nežli všechny zprávy, španělskou cen- surou úzkostlivě kontrolovaně, karakterisuje hrozný stav ve Španělsku tento telegram: Madrid, 28 července, 5 hod. večer - »Právě byl podepsán králem úkaz. nařizující zrušení ústavy pro celé Španělsko.« Lid španělský, pozorující se zoufalým od- porem katastrofu válečné výpravy v Marokku bude úpět pod hrůzovládou absolutismu. Vláda, jež zápověděla uveřejňování zpráv z bojiště, nelidsky odpírala matkám a manželkám sdělení o osudu jejich nejdražších, chtěla umlčeti bajonety výkřiky hněvu. Ale vzbudila jen ještě zuřivější hnutí rozvášněných davů. V Madridě je tak přísná censura, že po 24 hlod n nebylo zpráv z Barcelony. I konser- vativní listy protestují proti persekuci tisku. Pouze náhodou neb leti dostávají se do žurnálo zprávy z Marokka, jež ovšem prozrazují jen část pravdy. Podobná zpráva z Melilly oznamuje, že boj mezi Španěly a Kabyly byl obnoven že generál Pintos a mnozí důstoj nie padli. Další zpráva oznamuje, že postavení mi nisterského předsedy Maury je otřeseno po sledními událostmi. Odstoupí li ministerstvo bude nahraženo též vojenskou diktatu- rou. Jiná úřadní zpráva odůvodňuje prohlášen stavu válečného v provincifch Barceloně. Tarragoně a Geroně rejdy revolučn íeh a anarchistických živlů, jež rozdmy chaly všeobecné bouře.
Španěl Kabyl Pintos Maur Tarragona Španělsko Madrid 28 červenec Maroko Barcelona Melilla Gerona
16 article Obavy anglické.
Obavy anglické. Z Londýna se oznamuje jistému vídeň skému listu, že anglická veřejnost dychtivě oče- kává všechny zprávy ze Španělska. Situsce s pokládá za svrchovaně vážnou. Panuje pře- svědčení, že revoluční povstání ne- obmezuje se jen na Barcel ol nu. V okolí Barcelony v obvodu 40 kilometrů byly železnice poškozeny a mosty strhány. V Bar- celsně zastaven veškeren ob- chodní život. Z obchodních i politických důvodů pohliži Anglie s největšími obavami na Španělsko, neboť jisto je, že španělské fi- nance jsou zle podlomeny. Je otázka, co za těchto okolností bude ze španěl- ského námořního zbrojenl, na něja vláda chtěla poskytnouti 7 milionů liber šterl. Dále vzbuzuje anglické obavy též okolnost, že stále více vzmáhá se ve společenských a vzdě- laných kruzích nenávist k panující m systému. Královna Emma nenašla přee všechno namáhání ve svém okolí ve vysoké slechtě nijakou přitelkyni. Angličané si přejí upřimně, aby Španělsko upustilo od své ne- sťastné akce v Marokku.
Emma Angličan Londýn Španělsko Barcelona Anglie Maroko
17 article
V drobném prodejis ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní člslo . . . . . . . 10 k večurní . . . . . . . . 6 k lnseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijimá administraco v Marianské ul., 3. Tam nacházuji se táš redakce. tiskárna a expodlce „Národních Listů“ Rukopisy se nevrneejí.
18 article
Revoluce. Hrozně zprávy docházejí z obniště revo- lučního hnuti, z města, jež bylo vždy známo svými podvratnými živly a dynamitovými atentáty. Z Bareelony se telegrafuje: Město bez světla, bez telefonního spojení, bez olektri- ekých drah. V několika ulicích dosabují barikády až k oknům nejvyšších poschodí. Další zpráva potvrzuje, že také v Leridě, Peroně a Saragoně z uří pov stán í. Zdá se, že v Madridu konají se již přípravy, aby se vypravil 3. a 4. armádní sbor do Barcelo ny. Vůdce sociálních demokratů Iglesina pro- hlásil vládě, že bude-li podniknuta nějaká prot- akce, že bude prohlášena generál n stávka v celé zemi, tak že všechny dráhy přestanou jezditi. Ve skutečnosti jsou také revo- lucionáři v Barceloně pány situace. Zabarikádovali hlavní ulice a veřejné hudovy z největší části demolovali. Také vlaky jsou spalovány, aby se znemožnila nová doprava vojsk. Kostely jsou revolucionáři drancovány spalovány. Revolucionáři obléhají vojáky v jich vlastních kasárnách. Vláda dala postaviti proti barikádám dokonce děla, ale dosud bez- výsledně. Generální kapitán byl při svém při- chodu do Barcelony přijat salvou a oddělení jizdy, které jej provázelo, musilo sestoupitia probojovati si cestu. Kapitán sám unikl smrti jen po velkých obuížích V Barceloně neustávají krvavě srážky lidu s vojskem, jež mnohdy mají ráz skutečných bitev. Manifestace, mající silně antidynastický ráz, neprovozují jen děl- níci, způsobivší všeobecné povstání proti marocké výpravě a potlačení svobody tisku, ale též osoby z měšťanského stavu. a V Katalonii byli dosud čtyři čet- ničtí důstojníci a asi dvacet čet- niků zabiti neb zraněni. Na straně po- vstaleů bylo z abito asi třicet a zranéno asi sto osob.
Saragoň Barcet Lerida Madrid Barcelona
19 article
V Barceloně ustal všechen společenský a obchodní život. Ulice jsou celou noc osvě- tleny a táboří v nich vojsko. Odjiždějící i při- jiždějící vlaky jsou napadány, telegrafní a tele- fonní spojení je ničeno. Veřejné mínění je stále roztrpčenější násilnietvím vlády, zamičováním zpráv z bojiště, velkým počtem raněných, do- pravovaných do Cadixu, Algecirasu a Alicanta a pověstmi o nešťastných výsledctc bojů u Melillr. Povážlivé zprávy byly tolegrafovány d Berlína z Katalonie, jež celá vzplanula po- žárem revoluce. V Barceloně byl z a prá l en kostel, jeden klášter byl demol o vlán a vydrancován, telefonní a tele- grafní vedení všude ničeno. Při po- uličních bitkách bylo 345 vzbouřenců zranéno a tři zabiti. Vláda posilá nové vojsko do Kata- lonie. O zastaven! ústavy prohlásil vyni- kajíel znalec španělských poměrů: Zrušení ústavních záruk znamená odstranění shro- mažďovacího a spolčovacího práva, obmezení občanské svobody, policejní vyšetřo- vání, zavření parlamentu, zavedení výminečných soudů, vůbec ustavení vojenské diktatury. Není dosud známo, zdali provádění dikta-
Barcelona Cadix Algeciras Berlín Katalonie občanský svoboda
20 title
EUILEION.
21 article Literatura.
Literatura. Našc knih y. Miloslav Hýsek: Dějiny t. zv. moravského separalismu. Otisk z časopisu Matice m ravské, seš 1. 1909. Nákladem autorovým. (V Sloupu u Brna. V poslední době stále častěji selkáváme se v če ských listech se zprávami o postupu »moravskéh s eparatismu« (nikoli t. zv.; existuje sku- tečně), při čemž každá tato poznémka kvitována m- ravskými listy s nedůtklivostí, nehodnoa poctivé snahy po vzájemném objasnění, jež tyto noticky je- dině sledují. Nedorozomění toto mezi českým a moravským tátorem není dozajísta data nejmladšího. Zápas ved se již dávno, ač v podstatě své omezen byl tehdy pouze na osobní, řekněme individuslní půtky, nel konečně ventilován veřejně po zvyku poclivého zá sadního boje. Teprve poslední rozpory mezi svářícími se, týka jící se splše olázek kulturních, než politických (ač ani ty nejsou z okruhu nedorozumění zce a vy loučeny) přiostřily hroty protiv a zdůraznily volání po vzájemné a silné dohodě. Rozpor politický v obou zemích, jež maji různé sněmy, nastal havně r. 1880, kdy moravským poslancům veřejně vytýkan separatismus. (M. Hýšek: »Dějiny« str. 48—49.) Vše skončilo se tehdy Riegro- vým prohlášením, že nečeti moravských novin a že byl špatně informován. Zajímavé doklady této ne- sbody nacházíme v tehdejších moravských listech.
Hýsek M Hýšek Sloup Brno
22 article
Tak »Moravska Orlice«, orgán tehdejších politických vůdců české Moravy, prohlašuje již dne 19. února 1879, že prý je »mrzkostl«, kdýž lidé obskurní nebo politicky dohospodařivší národní stranu moravskou očerňují a podezfivají ze separatismu«. Jednota na rodní a duševní jest. »Avšak dokud existují dva kluby poslanců v Praze a v Brně, dokud politické hranice Čech a Moravy nebyly zrušeny, aneb doku všecky poslance naroda českého neslučuje jeden za- stupitelský sbor, potud může a musí býti ponechána volnost oběma, jako sobě rovným sborům, aby o tak- tice zvlášť rozhodovaly, k čemuž sami Čechové v le- tech šedesátých, vyloučivše Moravany od hlasovánío obeslání říšské rady, nejzřetelněji přisvědčili. « A také »Našinec« věnuje 7. a 14. března r. 1880 českomorávské solidaritě své úvodníky, v nichž pro- hlašuje, že se Morava brdě hlasí k Čechům. »My jsme ti, kteří nikdy nepřestali cítiti za jedno s tim bratrem Slovákem zrovna tak jako s brattum Čechem i tehdy, když mezi námi vznikl boj — tehdy ani ne politický, než neméně bolestný a škodlivý — který skončil na dlouhou dobu nešťasiným rozloučeníme A týž list vytýká dále, že roziuky nezavinili jen Slováci, nýbrž že měli míti v Praze méně ohně a vice rovaby: lým se všák neznalost slovenských poměrů rovnala nakvašenosti, jen prý na Moravě měli chladnější mysl a více rozvahy. Oficiálně spory tyto skončila Riegerova řeč při banketě v den ote- vření českého divadla v Brně r. 1884.
Čecho Moravan Slovák Riegerův Moravsko Orlice Morava Praha Brno Čechy český divadlo v Brno
23 article
Nověji a vášnivěji na poli kulturním vy pokly pak spory až v našich letech v otázce pro- jektu stavby Národního divadla brněnského, z jeho soutéže čeští umělci vůbec byli vyloučeni. Důsledky tohoto rozhodnutí patrny jsou již dne dvěma současnými a samostatnými výstavami sdru žených umělců moravských a Manesa. V podstalě bylo by možno jen vílat tuto jindy tak zdravou soutěž, kdyby se jednalo pouze o ušle chtilé soupeřství dvou kmenů slovanských a neo jeden a týž národ, na jebož jednotnou celistvosí vždy znovu a znovu bude nutno se odvolávati. A jako v tomto odvětví osvětném, je to i jinde.
národní divadlo
24 article
Bylo před krátkým časem poukázáno pisatelem těchto řádků i na nebezpečí moravského separatismu v zá- pasech slovenských; než i zde dobře míněná výstraha zlehčena byla posměchem a osobními útoky Ale pravda o moravském separatismu přece jen tímto způsobem vyvrácena nebyln. Teprve snaživý fiterární historik p. M. Hýsek jehož oddaná práce dosud málo je u nás ceněna. pokusil se skonstruovati »Dějiny t. zv. moravského separatismu« a možno ihned říci, že učinil tak s ve- škerou uměleckou poctivostí, jež vždycky hodna je zásluby, třeba bychom se vším, co p. Hýsek ve své studii podáva, se neuspokojovali. Autor výše citovaných »Dějin« ve své podrobné práci sbrnul celkem veškeren přístupný v tomto směru materiál, aby proti málo vysvětlujícím prý pracím J. Kabelikovým (v Laichterově Literatuře IIi a III. 2.) novým zkoumáním postavil otázku morav ského odštěpení do pravého světla.
M Hýsek Hýsek J Kabelikův Laichterův
25 article
Kriticky přísně a s náležitým log ckým postu- pem probírá p. Hýsek literární proudy moravske od doby Dobrovského, jehož názor na jednotno obou zemí všeobecně jest znám. Zzňuje se dále o jazykovém filosofování V. Stacha a D. Trnky uvádí na pravou míru význam Al. V. Šembery. právě jako správně bodnotí »vědecký« romantismus Trnkův. Radou dokladů a jmen probírá pak autor dobu před Sušilem, jehož zásluhy střízlivě a v sou- hlase s J. Kabelíkem omezuje dle skutečné jejich hodnoty, vřele zmiňuje se o nadšeném propagator lidového vzdělání dru. F. C. Kampelikovi, skizz oje literární boj let sedmdesátých, usilovnost klerikalismu i utvoření mladé školy, jež v intencích svých uči telů postavila se ostře proti Jar. Vrchlickému V závěru zmiňuje se p. Hýsek o utvoření první hiterární školy moravské, obhajuje stanovisko mo- ravské kritiky a prohlašuje konečně, »že separatismu není tam, kde běží o zvýšení kulturní úrovně Mo- ravy v kterěmkoli ohledu« Přestává tedy p. spiso vatel právě tam, kde bychom od něho toužili slyšeti slovo rozhodně o dnešním stavu moravského sepa ratismu. řipustíme ochotně, že chyby jsou na obou stra- nách (připad Bartošův), ale nedůtklivými výtkam. sotva se dořešíme žádaného výsledku.
Hýsek Dobrovský V Stach D Trnka Al V Šembera Trnkův Sušil J Kabelík Kampelik Vrchlický Bartošův
26 article
Netřeba také podolýkat, že nevidíme nějakého odštěpení, váží li spisovalelé nám vždy drazí (Mrští- kové, Uher, Merhaut, jehož před krátkým ještě časem p. S. A. Novák nazval »moravským separatistoue své práce čistě ze svého nejbližšího okolí tím splše poněvadž dnešní zástupci mladě moderny morav sk jsou vělšinou rodáci z království (Holý, Mahen Těsnohlidek, Neumann a j), leč přece jen chceme slyšeti, proč moravské listy uzavirají své sloupce přátelům svým z Čech, proč moravská kritika s zvláštní zálibou drtí naše knihy, a proč při zaklá dání literárních jednot není brán náležitý zřelel také na členy z království? Zatim alespoň tolik, aby bylo všem jasno, že doku na tyto otázky od zástupců věrohodných nedostane se nám odpovědí a dokud nebuda proje- vena silná ochota k jednotné prác k společnému národnímu povzne šení, přízrak moravského separatismu že nevymiz z veřejných kulturních otázek českého života. V. K. L.
Merhaut S A Novák Mahen Těsnohlidek Neumann V K L Uhry Čechy
27 article
* Karel Drož: Živol na Takrách. Druhé v dání. Nákladem vlastním. S mnoha ilustracemi, pls němi góralskými a úplným zbojeckým tancem s kla- vírním průvodem. Pan spisovatel, známý pilný turista a cestopise líčí ve své knize velebnou nádheru Tater a jejicí živola s porozuměním jemu vlastním, s překvapuji cím realismem a barvitostí. Kniha pana Karla Drože je způsobilou vzbu- diti nejvyšší zájem čtenáře pro kraj i lid tatranský vzbuditi živou touhu poznati z vlastní h nazoru obromivě krásnou přírodu slovanuských velehor a jejich svérázný dobrý lid. V télo způsobilosti leží cena knihy »Život n Tatráche, neboť jí splní tato publikace své ná rodní, důležité poslání. Prali bychom knize této co nejvělšíno rozšíření, neboť potom by jistě se obrátil proud našich turistů místo do Alp na Tatry, kteréž Alpám v ničem nezadají a k tomu jsme v Tatrách u svýcb. Pokud se týče obsahu knihy, je svrchovaně za- jímavá a rozmanitá. Pan antor popísuje jednotlivé výletý do hor povolaoým perem zkušeného cesto- pisce; tatranský lid, jeho zpěvy, zvyky a mravy váb ho stejně jako nebetyčné štíty hor, jako čarokrásná horská jezera, hluboké hvozdy a typicka příroda. V lextu najde čtenář mnobé zajímavé podrob- nosti o krojích tatranského lidu, tu a tam kmitne se úryvek pověsti, kus folkloro, nebo zbojnický popěvek.
Drož Alpy Tatry Alpa velebný nádhera tatra
28 article
Nesmírná potsie horské přírody přelila se v lid v jeho píseň. Proto ciluje p spisovatel celé písně i úryvky, kde mu štěstí dopřálo je zachytiti a na jednom místě je uveden celý zbojnický tanec s kla- vírním průvodem. Vrcholem pověstí zbojnických je »Legenda o Jano- šíkovi«, jež s mnohého stanoviska má nejeden pou- tavý momen! Poslední kapitolu knihy pod titulem »Do Tater- věnoval pan autor cestovním pokynům. Jsou zda cenné podrobnosti pro každého, kdo by Tatry na- vštívili chtěl, a je ku praktické potřebě knihy hle děno i jinde, ač spis nechce býti cesto v n příručkou. Kdo však Tatry ještě nezná, ať z popisu autopsie, a knihu si přečte, získá mnoho. Již sa motný nádherný popis Bělavské krápníkové jeskyno stojí za přečtení. Minoho obrazů, většinou dle fotografil, doplňuje K. W inslroklivní část kniby. * Vlastivěda Moravská. Jičínský kraj. Hra nický okres. Napsal V. Bartovský. V Brn 1909.
Tatra K W V Bartovský Tatry Brno Tatra legenda o Jana
29 article
Častěji již poukázali jsme na tomto místě na velikolepé vlastivědné dílo, jehož vydávání podjal se před lety buze vši cizí pomoci Musejní spolek v Brn a pokračuje v něm vytrvale přese všechny obtíže které pod bnému literárnímu podniku samy sebou se v cestu kladon. Dnes zaznamenáváme nový statný svazek, věnovaný popísu okresu branického Se zvý- šeným zájmem probíráme se ve svazku tomto, popi- sujícím okres kol slavné »brány moravské« a n rozvodl Dunaje i Odry rozestřený. Spisovatel vedlsi dle plánu promyšleného, podav z počátku popiu obecný o národopisnou a národohospodářskou stránku rozhojnčný, načež následují popisy a souborně upra- vené bistorické paměti všech mísl a sidel v okresu. V čele jsou ovšem Hranice, roku 1887 liknavostí če- skou ztracené a ihned za nezadatelnou část národní državy německé prohlažované, jež teprve po 16 letech s největším napjetim sil českému národu a bohdá již trvale byly znovuzískány, nyní pak energicky se snaží 70% české vělšině dáti to, co jí dle přírody i dějin náleží Z ostatních sídel zajímá zvláště popia něsdejšího středověkého hradu Drahotouše Jakkoli tento svazek jako všechny předešlé svědčí o obezřelá redakci a horlivé snaze jednotlivých spolupracovniků, přece není lze potlačiti stesk, že veřejnost česká v prvé řadě povolané kruhy v království nevěnují »Vlastivědě Moravské« pozornost zaslou ženou. P. * K. Štěpánek, Přírační rusko-český slovník (Haco pycco-ci coap. CocraBun, . Irenanek.) Svazek 1. V Praze, J. Oito.
K Štěpánek Přírační J Oito Brno Dunaj Odra Hranice Praha
30 article
Budoucí literární historik český, pojednávaje o nejpřednějších podporách novodobého písemnictví českého, vysáže po zásluze J. Ottovi místo takově jako Napoleou maršálu Neyovi: Po Akademii české nejpřednější a uváží-li se, že podniká jako sou- kromník, vůbec nejpřednější. Vedle Slovníka Na- nčného a velikých atlantů zvlášté vděčného uznání zasluhuje Ottova péče o vydávání slovníků různo- jazyčaých, zvláště slovanských, při nichž zajisté ne- rozhoduje pouhý zájem nakladatelský. Vydáváť Otto vedle jiných velikých slovníkův i Škorpilův slovník rusko český, dílo ohromné a veškéro bobatství ruské mluvý vystihující, a přece neváhal vzíti do nákladu svého i příruční slovník rusko-český, jehož sesta- vitelem jsst prof. Štěpánek. Prvý desitiarchový svazek. jdoucí až po heslo ncasnnanie, právě jest vydán a z něho poznáváme i směr, jakým jest sestavován. Prof. Štěpankovi jednalo se hlavně o řeč spísovnou, uloženou v roských klasicích a v písemnictvu na- učném, jehož potřeba praktická vedla k tvoření hoj ných nových slov a rčení. Tato veškera jsou pojata do nového slovníka, který zamlouvá se i pěknou úpravou a oku přihodným způsobem ruských typů.
J Ott Ney Ottův Škorpilův Ruska profesor Štěpánek Štěpank Slovník
31 article
Zvláště vítáme, že prof. Štěpánek označuje kvanti- lami přízvuk na slovech i příponách, vhod oceňuj veliký vý nam přízvuku v jazyku ruském. Další po- kračování zamýšteno jest ve třech ještě stejné ve- likých svazelch. * Z bulharského Pamasu. Ukázky novodobé poesie bulharské. Časť 1. Cena K 1.50. Vydává a řídí JUDr. Aifréd Rudolí v Hradci Králové. Zajimavou sbírku překladů uvedlo na trb knižní shora jmenované nakladatelství. Anthologie moderní bulharské poesie je jistě knihou, jaké v čuské litera- tuře dosud nebylo. Již dle této prvé části celého díla lze souditi, že pan vydavatel dobře pochopil svoje cíle a výběr otištěných překladů (doprovázený podo- biznami aulorů) svědčí o jeho správném úsudku a povolané ruce. Ve svazku přítomném jsou zastoupeni svými verši: Petko Račo Slavejkov, Ljuben Karavelov. Christo Botjov, Konslanlia Veličkov, Ivan M. Vazov, Perčo Sla roj- ov, Kiril Christov, T. Kunsv, Se. Čilin- irov, Dimitr Ivanov (Elin-Pelin). P. K. Ja- vorov a konečně Vladislav Sak, do zedávnu univ. profesor v Sofii, rodem Čech, jenž hluboko vnikl v taje bulharštiny a velmi mnoho básní z bulharštiny přeložil a sám bulharské básně psal. Kniha poskytuje velmí postrého výběru a je velmi přehledně upravena. Překlady V. Šaka a Zdeňka Bromana jsou opravdu mistrovské, zvláště k překladů poslednějšího lze vycítiti vůni origináld. Po ukončent dlla vrátíme K. W. se ještě k němu podrobněji.
profesor Štěpánek JUDr Aifréd Karavelov Botjov Konslanlius Veličkov M Vazov Kiril Christov T Kunsv Ivanov Elin Pelin Sak V Šaka Broman K W Hradec Králové Čilina Sofie Čechy Petka Rača Slavejkov
32 article
Bibliografle. * Zlatá Praha, velký obrazový týdenník v na- kladatelství J. Olty v Praze. Obrazová čast dniešního, bohatě vypraveného čisla je věnována výhrsdně starší generaci českých umělců výtvarných. V prvé řadě zasluhuje zmínky Ant. Manes, oteo a učitel alavného Jos Manesa, Fr. T Kadlík, poslední dobou neprávem v zapomenutí upadnuvší umělec a prvé polovice mi- nolého století, který před J. Manesem patřil kk nej- silnějším talentům českým. E. Zillich, kdyal zname- nitý ilustrátor G. Poppe a Frant. Čermák. Část časová reprodukuje zajímavé partie ze severního svahu ne- dávno otevřené turské dráhy, k níž je dopravodem poutavý článek z péra redaktora »Zlaté Praby«. Na stranách dalšich je vyöbrazení Lathamova letu přes kanál La Manche. Tableaux českých výtvarníků v Krakově, podobizna nově zvolenébo micisterského předsedy francouzského Aristide Brianda a jiná vy- obrazení posledních zajímarých událostí, jakož články z kruhů uměleckých, společenských a spor- tovních. Čast slovesná vyniká tentokráte mnon ými příspěvky význačnýchjmen literarních Redaktorem »Zlaté Prahy« je Vinc. Cervinka, čast obrazovou tíl Viktor Oliva
Antonín Jos Manesa Kadlík J Manes E Zillich G Popp František Lathamův Briand Viktor Praha Olt Francie Krakov zlatý Praba