ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cbfa6530-71e0-11dc-9970-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 53, person 57, org 9
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 13. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 223.
4 article
Na ranní a odpol. listy předp lácí se v Praze v administraci sa měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K. —h s drojí donáškoe za měsle n k lota . . . : 7 K 5oh ve allakách „ K 90 na něsle Poštou: 1a mřis le 3ke ns čtvrt lela s dvojí ztsilkon a něí čtvrt leta . . . . 11 K co
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Tokta, 12. srpna. (C.-B.) (Úřadní zpr. Dle zpráv sem došlých opustilo ruské loďstvo přístav port-arturský a bylo jižně od Centou napadeno loďstvem japonským a »rozptýleno«. Křižák »Askold« a »Novik« i třetí ještě kři- žák a jeden torpedoborec uchýli ly se do zátoky kiaočanské, jiný torpedoborec do Čifu. Ruské lodi bi- tevní, počtem pět, jeden křižák ne- pochybně »Diana«, nemocniční jedna loď a několik torpedoborců vyhledaly jak se zdá (), včera opět přístav port- arturský. Japonské loďstvo nebylo jak se myslí (?1) poškozeno. Z Tokia, 12. srpna. (C-B.) Reu terov kancelář sděluje: Jak admirál Togo sděluje, jest pravděpodobno, () že ru- ská bitevní loď »Cesareviče se poto- pila. (r) Z Tokia, 12. srpna. (C.B.) Renterova kancelář sděluje: Soudí se zde, že většina lodí ruského loďstva vrátila se do Port Arturu. (Zpráva tato kterou se v Tokiu zatím utěšiti hledí. odporuje ale celé řadě zpráv jiných a to i japonských. Pozn. red) Z Čifu, 12. srpna. (C. B.) Renterova kancelář sděluje: Japonští torpedo- borei, kteří zajali zde v přístavu čínském ruského torpedoborce »Re- šitelného«, jsou »Asasosimo« a »Ka- sumi«. Japonci vyslali důstojníka na palubu »Rešitelného« a vyzvali Rusy, aby opustili přístav bez boje. Velitel
Diana Renterův Japonec Rus Tokta Tokio Togo Port Artur Čif
6 article
Rosiakovskij odpověděl, že »Rešitel- nyj« jest odzbrojen a stroj nezpůso- bilý k činnosti. Celá věc že pak jest v rukou čínských. Když japonský důstojník žádal na to za svolení, aby mohl se o správnosti výpovědi té prozkoumáním lodi přesvědělti, tal velitel tichým hlasem co nejry- ehlsji rozkaz, aby loď byla vyhozena do povětří, poně- vadž chtěl zároveň s lodí svůj i svého odpůrce živo zničiti. Bezprostředně na to vrhl se velitel na japonského důstojníka a skočil sním do moře. Dle jedné zprávy velitel zahynul, dle jiné unikl, těžce byv zraněn a jest u přátel ukrýván. Po 10 minutách byl pak můstek velitelský výbuchem odmeten. Trup lodi zůstal ale neporušen. Nečinnost Viňanů za celého tohoto oči- vidného porušení neutra- lity Japonci nevědí si zde ja k vysvětliti. (Toto doznání o fla
Japonec
7 article
grantním porušení neutrality Japonci jest tím cennější, že pocházi i z pramene anglického Pozn. red.) Soudí se, že záležito st ta může míti v zápětí mezi- národní zápletky. Z Petrohradu, 12. srpna. (C.-B.) Úřadně V telegramu admirála Alexějeva, caru včera poslaném, se praví: Dle zprávy velitele portarturského naše loďstvo dne 10. t. m. dostihlo širého moře Nemocniční loď »Mongolia« je dopro- vází. Na obzoru byly tou dobou z ja- ponských válečných lodí 3 křižáky I. tř., 3 menší křižáky a 17 torpe- dových lodí. Na přístav pálí od čtyi dnův oblehací děla. Z Petrohradu, 12. srpna. Telegram došlý časopisu »Nového Vremene«z Čifu oznamuje, že veškerému velké- mu loďstvu portarturskému podařilo se proniknouti blokádou japonskou a uniknouti i stíhání. V zasvěcených kruzích se tvrdí, že ke spojení lod- stva portarturského a vladivostockého došlo ve včerejší noci. Z Berlína, 12. srpna. Že ruskému loďstvu se podařilo uniknouti z Port Arturu a že japonská eskadra neví ani, kam se podělo, vysvítá z naří- zení včera vydaného, jímž se veškerá doprava obchodního loďstva japon- ského zastavuje jak v úžině korej- ské tak v japonském moři. Z Londýna, 12. srpna. Z Čifu se telegrafaje, že portarturské loďstvo, jemuž podařil se útěk z přístavu, bylo spatřeno u Cušimy (ostrovv úžině korejské). Loďstvo pluje pod plnou parou směrem k Vladivostoku. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Japonec Alexějev Artur Petrohrad Nový Vremen Berlín Londýn Cušima Vladivostok
8 article Narození ruského následníka.
Narození ruského následníka. Z Petrohradu, 12 srpna. (Zvláštn telegram »Národních Listů«.) Carová po- vila dnes syna. Z Petrohradu, 12. srpna. (C. B. Zrození následníka ndálo se dnes o půl 1 hod. polední. Prine obdržel jméno Alexěj.
Alexěj Petrohrad
9 article Nový jednotitel Ruska.
Nový jednotitel Ruska. Pro dědičnou monarchii, zvláště s takovými lidovými a náboženskými tradicemi, jaké se vy- pěstily na Rusi, kdež od dob Ivana Hrozného zlomena byla moc veliké šlechty, a cařové po- kládáni jsou za ochrance pravoslavné církvea lidu proti přehmatům mocných, a s takovými přívlastky moci samodržavné, jaká přísluší pa- novníkům ruským, jest to vždy vážnou otáz- kou, dočká-li se vládnoucí panovník syna z vlast- ního manželství, na nějž přejde carský prestol či dostane-li se následnictví po jeho smrti ji
Hrozný Rusko Rus
10 article
nému, nejbližšímu rodem mužskému člent dynastie. Již sama pochybnost, zda nepřímý následník či vlastní prvorozený syn carův dosedne na trůn proniká v široširé říši ruské znenáhla i do nej zazšího zákoutí v severní Sibiři, a třeba ruský národ nezasahoval způsobem ústavním do osudu své obrovité vlasti, nieméně vznikne jakés vnitřní proudění, jež ujímá lesku a velikosti pa- nujícímu caři, a jež může mimo to věst k oslabení autority opatření, kteráž se stala jmé nem carským. Nynější cař, korunovaný v r. 1896, strádai až do včerejšího dne, tedy již na devátý rol účinky oné síly, jež blíže se nedá určiti a je jevila na massy ruského lidu vliv skoro legen- dární — zcela jeko to zní ve starých pohádkách „byl jednou jeden král a ten neměl syna“. Ca ruský dočkal se sice již čtyř dcer, však tato okolnost spiše ztížila, než napravila onen choulo- stivý stav, v němž se nalezal s celým Ruskem. Šířila se totiž a stávala se čím dále tím známější pověra či prorocká pověsť, že za cara postavou malého, kterýž bude míti mnoho dcer a žádného syna, vypukne válka, v níž Rusko bude se všech stran nepřáteli napadeno a v nej- větší nouzi vysvobozeno archandělem Michalem Ať již byl vznik této pověry jakýkoliv, ať si ji lid vytvořil sám, neb byla do něho zůmyslně vržena, i její začátek i konec přizpůsoben by nápadně některým poměrům, vždyť obsahuje jméno patrona nynějšího následníka, posledního a nejmladšího bratra carova, prohlášeného z následníka po smrti druhého bratra Jiřího.
Michalus carův Jiří Sibiř Rusko
11 article
Nynější cař dále okázale a všude stavěl do popředí své snahy mírumilovné, což na Rus samé bylo tu a tam pokládáno spíše za slabost než zásluhu. Ve svých vyjížďkách vedl siv prvých létech velice nestísněně, a i to se nelíbil snad těm, kdož nepředstavují si osobu carovu jinak než kolkolem hlídanou řadami vojskaa četami policie. Po několika málo létech panování jeho po čaly se opakovati attentáty na vysoké státní hod- nosty, přiostřilo se napjetí mezi Rusy a Švédy ve Finsku, dřive tam nerušeně vládnoucími, při- ostřily se poměry v lidu samém, vyskytly se četné nepokoje studentské, dělnictva socialisti- ckého a zvláště i rozsáhlé bouře protižidovské. Ve věcech politiky zahraničné, zvláště na dálném i blizkém Východě, rovněž nepanovala taková jednota názorů, jak za to musili míti zvláště ti, kdož samodržaví stotožňují s nepři- pravenou a neodůvodněnou vůli panovníkovou. Třeba jsme nevěřili na slovo všemu, co se šiř o zápasech mezi jednotlivými ministry anebo nyn mezi místokrálem dálného Východu u vrchním velitelem tamních vojsk ruských, přece jer možno to vše uvésti na doklad, že jsou přece jen okamžiky, kdy silná, jednotná vůle jes mnobem cennější, než nerozhodnost, plynouc- ze sporných názorů. Když pak proti všemu nadání celého Rusk vypukla nynější válka s Japonskem, a když po čáteční její neúspěch před Port Arturem a n moři stále ještě nedošel příslušné korrektury na pevné zemi, není vyloučeno, že i ruský, jinak velice trpělivý a důvěřující lid počal pociťovat potřebu nějaké události, kteráž by celou- Ru opět postavila na místo vyvýšenější.
Švéda Port Rus Finsko Japonsko
12 article
Nescházelo zajisté hlasů ani z venčí po- sílaných tiskem, ani uvnitř šířených od ús k ústům, kteréž se snažily všecky, ať skutečné ať domnělé nehody nynějšího carství použiti k šíření obav, málomyslnosti a bezmála i bez- nadějnosti nynějšího Ruska. Vždyť to vidánne denně, jaká spousta nepravd a nesmyslů se šíř zvláště z pramenů anglických o Rusku, ať ne- mluvíme ani o tendenčním nadsazování a pře pínání. S touto výhradou zaznamenáváme tu, co nedávno napsal petrohradský dopisovatel „Daily Mailu“: „Rusko jest tak rozechvěno, že má ne- zbytně zapotřebí nějaké povznášející, uklidňu- jící a oslňující události, nemá-li nynější stav vésti ke zmatkům ještě větším. Takovým jedno- tícím, uklidňujícím skutkem by mohlo na př býti, kdyby carevna konečně povila syna. Prostý fakt narození přetne rázem přediv pověstí a pověr, šířených v lidu, a dá Rusku následníka trůnu, jehož nejen rodinný zákon carské dynastie, ale . všeobecný názor ruského lidu pokládá za nezbytné doplnění autority carské. Byť následník cesarevič byl nemluv nětem a do šestnáctého roku nezpůsobilým, z sáhnouti do věcí státních, přece jen nastupuje okamžitě v hodnost následnickou a stává se takte jednotitelem mezi lidem a dynastií. Tím se také stává zcela jasným, proč byl narození jeho uvítáno petrohradským obyvatel stvem s nesmírným nadšením. Nepo chybujeme, že stejně bude uvítáno po veškeré A i kdyby následník-nemluvně nedočkalse věku, kterýž by z něho učinil skutečného ná- stupce trůnu, zasáhl již přece vážně do osudo ruské říše a ruského národa, odstraniv v době kritické všecky tamní kruhy tížící vědomí, že nynější cař až do včerejšího dne neměl násled- níka ve své vlastní rodině.
Rusko Nepa Daily Maila
13 title
Rusi.
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. srpna. (Odročení uhe- ské sněmovny.) Po dvaadvacetiměsíčném nepřetržitém zasedání uherská sněmovna se včera sama odročila do 10. října, když byla nejprvé vyřídila dva branecké zákony na r. 1903 a 1904 a potom vyřídila dva rozpočty (opět za r. 1903 a 1904) s různými s nimi sloučenými předlohami, mezi nimiž byla choulostivá otázka zvýšení civilní listy. Jes to nepopíratelný úspěch devítiměsíčné vlády ka- binetu Tiszova, úspěch tím větší, uváží-li se, za jakých okolností Tiszův kabinet nastolen a jaké parlamentní poměry panují v druhé polovině říše před Lilavou. Proto jeví se zcela pochopi- telnou ovace, která byla hr. Tiszovi připravena ve středu ve schůzi liberálního klubu, svolané předsedou bar. Podmanickým jen za účelem oslavy díla, provedeného hr. Tiszou v parla mentě. Nyní — pravil bar. Podmanický — můžeme se klidně a s povznesenou myslí roze jiti na prázdniny. Vmyslíme-li se do poměrů jaké zde panovaly ještě před málo měsíci, a jal málo bylo naděje, že se nalezne východ z cho potu, v němž jsme se octnuli, můžeme být úplně spokojeni s nynějšími výsledky. Nás za chránila především moudrost a odvaha mini- sterského předsedy hr. Štěp. Tiszy. (Hlučné eljenování!) Jsem hrd, že jsem se dožil, abych viděl, jak vyvstává mladý muž, jenž, o nic se nestaraje, kráčel cestou, kterou mu předepsalo svědomí a láska k vlasti a jenž touto cestou dostihl také cile. Navrhuju, aby strana ve svém zápisníku vyslovila díky a uznání tomuto muži. který vyvedl zemi z neblahého labyrinthu. (Živý souhlas.) Kéž jest mu přáno, aby ještě dlouh a s úspěchem stál v čele strany. Hr. Tisza ve svém poděkování, v němž s díky odmítl něktoré hyperboly stařičkého ba
Tiszův Štěp Tisza Praha Hradec uherský sněmovna Tisza
15 article
V drobném prodejit zanní číslo o zobě . . . za 8b odlpolední . . za 2h Ve slialkách na venkovs ranní čhslo odpolední . . . . . . . 3h Inserát platí se hotově zapřel. Předplacení a ineerty přljímá r dmini strnce v Marinsské ulicl č. 3. Tam nzcházejí se též nodakee tiskárna a ezpedice „ Národních Laistě- Rukoplsy se nevracsjí.
národní Laistě
16 article
Podmanického, prohlásil, že neučinil vlastně nie jiného, než že v okamžiku, ve kterém to pokládal za svou povinnost, nasadil celou svou osobu, aby splnil úkol, jemuž se nemohl a nechtěl vy- hnouti z cesty. „Nikdy jsem nepochyboval — pravil dále — že můj podnik setká se s úspě- chem. Ne proto, že bych své vlastní síly tak vysoko cenil, nýbrž protože jsem věděl, že tato strana, která zemi prokázala už tak mnoho plat- ných služeb, jest s to, aby obnovila v parla- mentě spořádané poměry. Prosím při té příleži- tosti stranu, aby tak odhodianě a statně vy- trvala i nadále, neboť si nesmíme tajiti, že nás očekávají ještě veliké úkoly. Až dosud se nám podařilo uvésti pouze parlament v pravidelné koleje. To jest však úspěch jen efemérní. Jdeo to, aby se nynější spořádané poměry ustálily; ale než se to stane, čekají nás ještě další boje. Hr. Tisza skončil prosbou, aby ho liberální strana podporovala i v příštím zasedání po prázdninách.
Tisza Hradec
17 article
Uherský parlament, jenž se včera odročil na dva měsíce, zasedal od 8. října 1902. Bylo to prvé zasedání v nové parlamentní budověa započalo ihned bouřlivě. Události s císařskou hymnou při odhalení pomníku krále Matyáše v Kluží a afféra poslance Nessie, jenž jako zá- ložní důstojník volán před vojenský soud, protože se účastnil demonstrací proti císařské hymně, daly straně neodvislosti první podnět k bouřlivým výstupům. Hned na to 16. října Szellova vláda předložila sněmovně návrh zá- kona o zvýšení vojenského kontingentu, proti němuž se kromě oppouce vyslovili i přívrženci hr. Apponye, kteří byli tehda ještě členy vládní liberální strany. Následek tohoto odporu byl ten, že ministi honvédů bar. Fejérváry původní bran- nou předlohu odvolal a nahradil ji novou. S bí- dou podařilo se v prosinci 1902 Szellovi, vy- moci na sněmovně zatímný rozpočet na první třetinu r. 1903; košutovci povolili mu zatímný rozpočet jen proto, aby mohl v jednání s ra- kouskou vládou o vyrovnání pevněji hájiti uher- ských požadavků. V jednání o vyrovnání dosa- ženo skutečné dohody, když dr. Körber v syl- vestrovské noci 1902 ustoupil požadavkům Szel- lovým. Dne 24. ledna 1903 počala uherská sněmovna projednávati novou brannou předlohu.
Matyáš Nessie doktor Körber Kluž
18 article
Tu však se opposice košutovců, podporovaná tohdejším sněmovním předsedou hr. Apponyem, změnila v obstrukci, proti níž nepomohla „trpná politika“ Szellova, a když tomuto nepovoleno prodloužení zatímného rozpočtu : dne 1. května 1903 nastal v Uhrách stav ex-lex, Kolom. Szel po krátkém odporu dne 16. června padl. Po ne- zdařeném pokuse hr. Tiszy o utvoření nového kabinetu stal se předsedou ministerstva hr. Khuen-Hlédérváry, jemuž uloženo za první po- vinnost vymoci si na sněmovně povolení k od- vodu za r. 1903. Ale úplatková historie posl. Papa a brzký na to „chlopský vojenský rozkaz podrazily hr. Khuenovi nohy, tak že nastalo Uhrách bezvládí, které potrvalo až do 26. říjn 1903, kdy utvoření nového kabinetu svěřeno hr. Štěp. Tiszovi. V říjnu zvláštní výbor liberální strany sestavil národní vojenské požadavky ma- darské, které rozhodující kruhy s nepatrnými jen změnami schválily a na jich základě umož- nily T.szovi, že ponenáhlu uvedl parlament zase v pravidelné koleje. Liberální strana ovšem se ztenčila o přívržence Apponyovy, kteří z vládní strany vystoupili t utvořili novou opposiční stranu národní. K obnovení pořádku ve sně- movně přispěl mnoho čestný předseda strany neodvislosti Toth, jenž svým appellem na vládu i na opposici dosáhl toho, že povolen odvod no-
Tisza Khuen Hlédérvára Štěp Toth Uhry Papa
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z řady průkopníků. (Lístek do památníku českého školství na Moravě.) Ještě před válkou s Pruskem nebylon Moravě jediné střední školy české. Teprve roku 1867 zřízena c. k. vyšší slovanská gymnasia v Brně a Olomouci. S divčím lyceem Vesny hrnénské jest nyní celkem 37 ústavů s více než desíti tisíci studenty. Však nešla věc také sama sebou a nebýt plných rukou a zanícených duší, které se hor- lvě měly k dílu, nemohli bychom se dnes už hk chutě hotoviti k dosažení prozatímného nchole snahy, zřízení vysoké školy české n loravě. Z řady pracovníků, kteří s plným vě- lmím cíle k dnešnímu utéšenému stavu věe ránavně základy kladli, sluší neopomenout zána Jana Mládka, horlivého předák balí, jenž po 25 roků působiv na roli českého lství moravského, dnes jako zasloužilý sedm- teálník a jubilovaný ředitel, s oprávněnou pý- dlon může vzpomínati mnohaleté působnosti na jnul zemské vyšší reálce v Telči, kteréhož dů- ležilěho ústavu stal se téměř budovatelem.
Prusek Mládek Morava Brno Olomouc Telč český školství na Morava vysoký škola český můj
20 article
Skromný, ušlechtilý muž spatřil světlo světa v půvabném Podkrkonoší; narodil se dne 18. července 1834 v Libštátě, kdež otec jeho li zaměstnával se tkaním přize. V Jičině vy- dodl hlavní školu i gymnasium, na němž stu- doral do r. 1855 za ředitele, neb jak se říkalo ptíekla V. Kudrny. Z učitelů jeho zde byl Fof. Uhlíř, znamenitý znatel jazyka českého, ntí. Zenker, jenž vykládal lalinu, dr. A. Filarich, na svůj čas proslulý mathematik tsik, kteréž předměty po něm přejal prof. G. lindner, vykládající filosofiekou propaedeutiku. la jičinských latinských školách studovalo bejvice hochů z Podkrkonoší. Uzavřel tu Mlá- dek přátelství se spolužákem »kopčákem«, P- tiem Kopalem, známým knězem publicistou, jež polivalo až do vysokého věku. Roku 1855 dal se zapsati na filosofickou fakultu pražskou. Odbyv roku 1857 zákonité tříleti universitní, odebral se za učitele do Báňské Bystřice v Uhrách, odkud poslán za suppl učitele do Klatov a r. 1860 na c. k vyšš reálku v Praze. Jako skutečný učitel po
V Kudrna Fof Zenker doktor A Filarich profesor G lindner Kopal Podkrkonoší Libštát Uhry Klatovy Praha báňský Bystřice
21 article
sobil pak v Kutné Hoře a r. 1866 povolánz professora na c. k. vyšší reálku do Olo mouce. Zde v plné mužně síle a uvědomělos zahájil svoji zdárnou činnost ve prospěch mo- ravského školství. Druhé pololeli školního roku 1866 skon čilo náhle pro válečné události. Pevnost olo moucká stala se jevištěm zimničných příprav válečných, všecky prázdné místnosti i školn upravovány po potřebu válečnou, na všec stranách chřestily zbroje, Musy poslány do ústraní. Professor Mládek odebral se do Prahy. Mě tu dost známých a přátel mezi tehdejšími mlad šími literáty, byl tu Barák, Neruda, Hálek, v jichž společností nebyla chvile dlouhá mezi tím, co docházely zprávy z bojiště z prvu plně bujarého převědomí a později tak smutné a skličující. Po válce vrátil se muž osvěžen národním duchem, za doby okupace mocně vzplanuvším, do nového působiště svého a zde s vytrvalost skutečného apoštola jal se rozvíjeti svoji čin- nost ve prospěch idey, která vyplňovala jeho duši. Působil nejen mezi studující mládeží, ale i mezi lidem venkovským po širém okolí. Každá doba má svůj způsob práce a projevů. Tehdy na Moravě dosud národně málo uvědomělé na- stala pravá doba probuzenecká. Pořádána di- vadla, přednášky, koncerty a prostředkem ušlech- tilých zábav i pěkné a poučné četby šířeno v lidu vědomi národní. Obecných knihoven ještě nebylo, tím ochotněji půjčovali buditelé sami své soukromé knihovny a když to nestačilo. stával se apoštol dobrovolným agentem mladého literárního trhu, objednával české knihy a ča- sopisy pro zámožnější, kupoval z vlastníeh peněz pro méně majetné a často sám knihy po okolí roznášel.
Barák Neruda Hálek Kutná hoře Ola Praha Morava Musa
22 article
Tehdy byla Malice lidu ve svém rozkvětu, Časopis českého musea šel hojně na odbyt spisy Tylovy, Klieperovy, Chocholouškovy roz ohňovaly vlasteneckým plápolem mysli čtenářů V každé téměř dědině požehnaného kraje olou- mouckého nalezal se horlivý kroužek a s kaž- dým byl ve přímém styku »olomoucký pan pro- fessor«, Jako pravý muž své doby byl Mládek tak novinářsky činný. Příležitostné články psával již z Kutné Hory do pražských listů. Z Ol - mouce dopisoval nejen do Prahiy. ale zvlášte pilně do místních moravských listů. Kromě toh pilně dopisuje o školských věcech do listů uči telských. Studenistvo i lid přilnuli s úctou a láskou ke svému buditeli. Mládek nepomáhal jen slovy, nýbrž i skutky a to vždy a všude. Kladl radostně oběť na oltář vlasti, obraceje tak kus po kuse ve statel ideálný svoje dosti značné po rodičích zděděné jmění. Cítil se učitelem celým srdcem. Jediné je rmoutilo, že mu jest úřad svůj zastávati ja zykem cizím, nenárodním, na ústavě duchem cizím neseném. Dávno choval přesvědčení, že v těch věcech musí nastati změna a od prvn chvíle, co na půdu moravskou vstoupil, usilova všemi směry, aby myšlence potřeby českýeh škol na Moravě zjednána byla konečná platnost Působiti k tomu, aby zřizovány byly české ná rodní i střední školy, učinil takřka svým život ním povoláním.
Tylův Klieperův Chocholouškův Mládek Kutná Hora Ola Morava
23 article
Nadešla chvilka příznivějších okolností Ministerstvo Hohenwartovo nastoupilo, obce města moravská začaly se hlásiti o své školy Mládek se dostal ke slovu v okolí olomouckém A když hledána vhodná osobnost pro úřad ře ditele nově zřízené zemské reálky v Telči, n mohla volba padnouti na muže povolanějšího Přijemné městečko v jihozápadním cípu Morav nedaleko hranic království, v mírné rovině, ob klopené věncem rybníků a lesnalých vrchů, po- skytlo vítané ústředí Mládkově další činnost Vlastenecký psedagog mohl zde navázati na jisté tradice. Již roku 1655 zřídil zde jindřicho-hra- decký pán Ferdinad Vilím Slavata seminář kolej jesuitskou, t. j. latinské školy, které tě šíce se přízni četných dobrodinců, prospívaly až do r. 1773, po zrušení ústavu nadace jeho při padly studijnímu fondu. Od druhé polovice 18. století byla zde jen hlavní škola, jež r. 1857 odevzdána do správy obce. Ze dvou ročníků 4. její třídy utvořen městská nižší nesamostatná reálka, jež prvním listopadem 1871 proměněna v zemskou nižš reálku o 4 třídách. Tak zahájen nový český střední ústav, první svého druhu na Moravě. Od podzimu r. 1874 proměněn ústav otevřením třídy páté na vyšší reálku, na níž r. 1877 od- bývány pyvní maturitně zkoušky. Ředitel Mládek setrval ve svém úřadé na ústavě od počátku
Hohenwartův Mládkův Ferdinad Slavata Telč Morava
24 article
r. 1871 až do února r. 1892. Tou dobou vreholila energie zasloužilého muže. Poměry nebyly v městě pro ústav tuze příznivy, nebylo kde umistiti školy, bylo třeba sháněti nejnulnější. Mládkovi podařilo se soustřediti kolem sebe kroužek mužů vlasteneckého smýšlení. Utvořen v městě sílná národní strana proti dosavad panující straně, jako ve všech městech morav ských, židovsko německé, straně odrodilců, vycho- vanců doby zpozdilé, kteři měli v rukou témě veškerou správu městskou. Již rok 1874 při nesl národní straně v Telči skvělé vltězství př volbách. V městě zavanul nový duch nadšení jevicí se horlivou ochotou a obělavostí. Tehkrát vznikla krásná budova, pýcha města, určená reálným školám. Získán myšlénce místní ma- gnát, hrabě Leopold Podstačký Liechtenstein, jenž daroval rozsáhlé pozemky. Rychle rostla ze země stavba. Kde kdo pomáhal nabádán slovem i příkladem nadšených. Členové teleckého »So kola« zbořili plot, jenž obklopoval bývalou hra běci chmelnici, odklizena kolna z příštího stave niště, vykopány základy a začalo veliké hemžení dělníků, stoupal kouř cihelných pecí a radostný ruch při stavbě nasvědčoval, že nepadlo na půdu kamenitou zrno idejné, jež ředitel Mládek ta horlivě byl zaséval. Praktický muž věděl, jak vše popadnouti, aby nová budova nepřišla obe draze, a jako se postaral o vhodné místo, tak věnoval i všecku péči vnitřnímu rozšiření a zve- lebě ústavu. Však už v nadšené práci neby sám, jsa účinně podporován celým sborem pro fessorským, od seniora A. Kubše až po nejmlad šího soudruha v díle učilelském. Zařízen pod
Mládek Leopold Podstačký Liechtenstein A Kubš Telč
25 article
půrný spolek pro chudé žáky ústavu, tehdy no- vinka svého druhu. O příjmy spolku staral se jako předseda oteovsky po dvacet let. Ne zřídka, když z rohu hojnosti nedost vydatněs sypalo, polají nepozorován přidával a doplňoval ze svého. Nikdy nelenil kroků, nelitoval slov, nedbal zřetelů plochého ješitenství, aby vyprosil pro chudé studenty obědy, šatstvo, příspěvky na byt, knihy. Při slavnosti, konané v srpnu r. 1891 na oslavu dvacetiletého trvání reálky doslalo se statečnému řediteli výrazu uznánl, jaké svědčilo o úetě a lásce občanstva, o něž se byl měrou vrehovatou zasloužil. Také členům sboru professorského býval spíše upřímným přítelem a rádcem, než strohým představeným. Nebylo neshod a rozmíšek ve sboru po celou dobu dvacetiletého jeho ředitelo- vání a jakéž také neshody v tělese, jemuž v čele stál muž, učinivší sobě zásadou, pomáhati věrně každému, kdož spolupracuje na »společné léše«. Dle »Paměti« vydaných na oslavu dvaceli- letého trvání ústavu, studovalo zde v lelech 1871 až 1891 1460 žáků, dobrá pětina z nich s pří- znivým výsledkem podjala se zkoušek maturit- ních. Tak vystudovala řada žáků nemajetných, i velmi chudých, dnes již mužů zasloužilých o obecné a vlastenecké dobro, učitelův, inžený- rův, chemikův, úřadníkův atd. Před rokem 1870 v západním cípu Moravy dral se všuďe do po- předí živel cizí, nám nepřátelský, jenž svými školami v blízké Jihlavě a ve Znojmě šmahem odnárodňoval dorost. Tomu řádění položena pevná hráze založením českého ústavu. Město Telč po- stupem času vyspělo znenáhla v obec na morav ském venkově nejuvědomělejší. Nebylo z posled ních zásluh Mládkových, že záhy založen občan- ský spolek vzdělávací všem třídám přístupný.
Mládkův Morava Jihlava Znojmo Telč
26 article
Vznikla občanská beseda, jež od roku 1871 je znatelným střediskem národního a společenského života v kraji. Nebylo v Telči sbírky peněžní ať k účelům debročinným, vlasteneckým neb jinak ušlechtilým, aby jméno Mládkovo nebylo zazna- menáno v řadách prvních. Sbor professorský ná- sledoval svého ředitele, věnuje po léta maturitn taxy a poplatky privatistů na účely šlechetné. Ani úřadové nadřizení nemohli zneuznati zna- menitou působnost vynikajícího předáka, jenž ve všech kruzích požíval neobmezené úcty a lásky lidí dobré vůle i spravedlivé uznalosti. Od r. 1873 by! Mládek členem obeeního zastupitelstva, zvolen čestným členem mnohých spolkův a obcí, k nimž letošním rokem připojilo se i město Telč, jakožto korunní svědek jeho obsáhlé a požehnané práce. R. 1892 po tuhé blahoplodné práci pocítil muž potřebu odpočinku. Rozloučiv se s místem toli- kerých svých úspěchů, odstěhoval se po letech opět do své milé Prahy, aby tu, jak si přával, mohl kochati se vzpomínkami a těšiti se z roz- kvétající přítomnosti a nadějí v lepší budoucnost národa, jemuž zasvětil všecky své síly. Nechť mu je dopřáno hojně užíti rozkoší pracovníka, který uzavřel svůj účet s plným vě- domím, že vykonal dílo dobrél K. Š.
Mládkův K Š Telč Praha