ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cbdddc80-71e0-11dc-b984-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 22 celkem · entity: place 39, person 54, work 3, org 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 12. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 222.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí nei v Praze v adestlnistra sa něsín na čtnit leta . . . . 6 K — s dvají donáškoe ma měsíc kooh na člnit kta ve sllakchi a K ooh sa ně-ſe . Poštou: aa pěsíe . . . . n ětvrti lela s drejí zisilkon na čtnt lota . . .
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 11. srpna. V 11 hod večer. (Pův. telegr. zvl. dopisovatele »Nár Listů«.) Čtvrtá kozácká divise, skláda jící se z jízdy a dělostřeleetva, mobi lisována v Novém Čerkesku v don- ském obvodu vojenském. Ministr vojenství žádá za zřízen nemocnic pro šílence v Charbinu Citě a Irkutsku vzhledem na to, že ve všech nemocnicích na bojišti jest mnoho šílených; šílenství časté v vojsku vyvoláváno jest, jak jsme již minule sdělili, zvláště nesnesitelnými vedry. Dnes u Oranienbaumu vysazena děla pro nové tvrze, jež zřizují s podél pobřeží mořského. Důstojníci námořní ujišťují, že odjezd balti- ekého loďstva jest určen na prvni dny druhé polovice srpna. Z Tokia, 11. srpna. (C. B.) Úřadní zpráva. Různé zprávy z Talienvanu oznamují že ruské loďstvo portarturské vyra- zilo 10. t. m. ráno z přístavu, načež rozpředla se prudká bitva námořní, jež trvala do večera. Za noci napadlo, jak se zdá (?) loďstvo naše ruskou eskadru. Za svítání měli po- zorovatelé dojem, (?) jako by »Retvi- zan« a jiná řadová loď ruská, typu »Poběda«, do Port Arturu prehaly. Z Londýnn, 11. srpna. Z Tjencina se sděluje, že lodi »Retvizan« a »Pal- lada« vypluly z přístavu portartur- ského, kam odjely, neví se. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Oranienbaum Artur Petrohrad Charbin Irkutsk Tokio Poběda
6 article Mohli by se stydět!
Mohli by se stydět! Neslýchaný nápor opavských germanisátorů proti zřízení dvou slovanských poboček při stát ních paedagogiích německých v Opavě a Těšíně roste za úplné passivity vlády jako lavina. Zatln to všeněmecká »Nordmarka« slezská volá ku po- moci všechno »bojovné« Němectvo rakouské, aby se doslavilo v den 18. srpna k velikému pro- tostnímu sjezdu do Opavy, jenž má býti jakýmsi druhým »volkstagem« chebským známí němečt štváči, v jichž čele vyniká měšťanosta opavský. renegát dr. Rochovanský, jezdí po zněmčených městech Slezska, aby všude jitřili a burcoval klidný německý lid buřičskými řečmi o hrozném nebezpečí slovanském, jaké prý mu hrozí z těch dvou učitelských poboček slovanských. Tak při- jeli chrabří ti organisátoři a původci pouličních výtržnosti opavských dne 5. srpna též do českého druhdy, nyní však zněmčeného Krňova (sčítáno tam vedle 6000 Němců již jen na 2000 Čecho a Poláků) a uspořádali tam své dramatické před- stavení. Dr. Krommer připomínaje srozumitelné blízkost Pruska, vyzýval slezské Němce, aby v den 18. srpna neoslavovali jmenin císařových a zanechali vůbec veškerých loyalních projevů, »dokud nebude potupa slovanských paralelek na dobro sňata s Němcův«. Opavský purkmistr Rochovanskýa pověstný přivolávač pruských kanonů posl. Türk opět podněcovali Némce slezské, aby
doktor Rochovanský Polák Krommer Němec Němcův Opava Těšín Slezsko Prusko Čecho
7 article
násilím zmařili české a polské parallelky Nestará-li se sousední Pruskoo výchovu českých a polských učitelů pro zbytky Slovanův v Kladsku a v pruském Slezsku, nesmí prý se tak díti také v rakouském Slezsku. Při tom spíláno nám Čechům con amore, aniž by vládní komisař byl proti tomu i jen hlesl. Takto poštvané publikum vyhrnulo se o 10. hodině večerní na ulici a tu zahájeny teprv ty vlastní projevy germánského ducha. Hrdinové němečtí rozháněli se po náměstí Krňovském holemi, hulákajíce zuřivě: »Zkáza Čechům!« »Skolte každého českého psa !e »Česká holota!« atd. a tváříce se, jakoby chtěli každého Čecha na potkání rozsápat. Průvod maje v čele německé poslance slezské, opav ského purkmistra, starostu města Krňova a vět šinu městských radů, stanul u pomníku císaře Josefa II., na nějž vystoupil jakýs neznámý řvoun, aby vyhrožoval — Čechům — hromad- ným povražděním a končil výzvou: »Vzhůru na Svornost!« K povelu tomu valila se zfanati- sovaná německá luza davem na hostinec ně- mecký, kde má český vzdělávací spolek »Svor- nost« svou místnost. Za pekelného řevua hvízdotu vyllučena v hostinci všechna oknaa jakkoliv majitel hostince Němec Raura ujišťoval násilníky, že není v místnosti ani jediného Čecha, zuřivci nieméně za stálého křiku »kde jsou Češi, ať je zabijeme«, dlouho dobývali s do vrat, hledíce je vší silou vypáčiti. — Vrata však byla náhodou dosti pevna a odolala ná- jezdu. Městští radní a dvacet obecních strážníků přihlíželi nečinně k tomuto zlosynné mu řádění To se děje dnes v rakouském Slezsku většině jeho domorodého nejklidnějšího obyva- telstva slovanského proto a za to, že vláda Körbrova nemohla už déle nechat jeho obecné školy zlovolnými germanisátory z nordmarky tak mrzce a podle ubíjet a ničit. že to byl evropský skandál.
Slovanův Čecho Josef II Němec Raura Čech Kladsko Slezsko Krňov
8 article
Od třiceti pěti let již volá slezský lid po učitelích svého jazyka pro své děli. Nadarmo. Pro 280.000 Němců slezských vydržuje stáo pět učitelských ústavů německých však pro většinu obyvatelstva česko polského (178.000 Poláků a 135.000 Čechů) nezřídil nevydržuje ani jediného. To je možné ve státě. jehož základní zákon zaručuje všem národům rovnou ochranu jejich národnosti, ba stanoví. že v zemích národně smíšených mají býti vzdě- lávací ústavy tak zařízeny, aby se každému národu opatřila možnost vzdělati se ve svém jazyku, aniž by byl nucen učiti se druhému jazyku zemskému. Ve Slezsku tedy šlapou základní záko prosincové ústavy z r. 1867 po 37 let prostě nohama na újmu a škodu obyvatelstva slovan- ského a to za šlechetným tím obmyslem, aby byli z německých paedagogií vysílání na slo vanský venkov slezšti učitelé zněmčili, neznal polštiny ani češtiny, poněmčili odrodilci a rene- gáti, nenávidící slovanský ten lid, jehož děti měli vychovávat. Neuvěřitelno a přece pravda: Všeně- mecký spolek »Die Nordmark« mě rozhodující vliv na vybírání a do- sazování učitelů pro české a pol ské školy ve Slezsku. Jaké síly hleda a ubohým naším rodákům na krk posílal, lze si pomyslit. Hlásících se českých učitelů z Čech z Moravy nechtěl příjímat, raději obsazoval místa učitelská v krajích ryze českých neb pol- ských — obuvníky nebo školníky, postrádajícími naprosto veškeré kvalifikace, jen když byli „gesinnungstüchtig deutsch“. Pro forma byly sice zřízeny při obou německých
Němec Polák Čecho Slezsko Všeň Čechy Morava
9 article
učitelských ústavech zkušební komise „slovan ské“, než jak si počínaly vůči Čechům, viděti nejlíp z toho, že v poslednír roce pouze — je- diný posluchač podstoupil před nimi zkoušku způsobilosti učitelské. Zaznamenali jsme loni z té země nemožnost tyto dva charakteristické případy: „učitel Čech který vystudoval s prospěchem na ryze něme- ckém ústavě učitelském v Opavě, ucházel se o místo na německé škole v české osadě. Avšak byl odmítnut, „poněvadž Čech není schopen vyučovati na německé škole v če ské vesnici.“ Za to byl na českou školu v české o sadě ustanoven odrodilee, který sám se chlubil, kterak v maturitní práci z češtiny kladl čárky na každé ik a ak. To prý mu bylo „buřt“! Psal tolík, ják, ták, křík aep. Faktum! Jaký to stav obecného školství v zemi ra kouské uprostřed Evropy pod sluncem dva- cátého století. Úkolem národní českéa polské školy ve Slezsku nebylo po úmyslu jej německých byrokratických poručníků, aby pů- sobila ke mravnému a duševnímu vzdělání mlá deže, ale aby tu naši mládež odnárodňovala, de- moralisovala a na duchu hubila. Slova Pisma; „Nebojte se těch, kdož zabíjejí tělo, však bojte se těch, kdož zabíjejí duše“, platilao těch podlých germanisátorech slezských; a proto se ti vrazi duší slovanských nyní tak lití, že jich zlomyslnému řádění má býti učiněna aspoň poněkud přítrž zřízením dvou slovanských po- boček, na nichž byli by vzděláváni řádní učitel polští a čeští pro děti naše. Tu jako sršáni, jimž do hnízda se píchlo, zuřivě lítají a vzlekle bo- dají, ti vzdělaní němečti poslanci, měšťanostové učitelé a byrokrati. Věru, za takový „kulturn výkon“ každý slušný Němec do duše se může zastydět! Tak se už dávno neobnažil zvrhlý dravčí pud německých hegemonů jako v této školské afféře slezské!
Čecho moralisoval Němec Čechy Opava Evropa Slezsko
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. srpna. (Dr. Körber Němci.) Pod záhlavím „Časová úvaha“ píše vídeňský zpravodaj „Nové Reformy“ o po- měru, jenž se následkem známých vládních opa- tření školních vytvořil mezi rakouskými Němo a drem. Körbrem. Slovanští poslanci ve Slezsku právem tvrdi, že vládní opatření je rázu čistě kul turního, nemajíe pranie společného s politikou Ale Němci vynašli si pohodlnou formuli o „ne dotknutelnosti jich národní državy“, která ma býti fikovým listem nestoudné nahoty jich ger- manisačních a panovačných choutek. Dnes každý vyšší úradník moněmeckého původu, at v kterémkoli koutě rakouského státu, jest po- rušením národní državy německé; každá nová slovanská škola jest porušením německé ná- rodní državy. Půjde-li to tak dále, Němci pro- hlásí za rušení své národní državy i každou nevou státní investici, která může sloužiti na prospěch také některému neněmeckému národu a vyhlásí proti ní své „veto“. Tak daleko do- spěly věci v Rakousku následkem úpisu, jímž se dr. Körber zavázal, že bez svolení Něme neučiní ničeho pro neněmecké národy v Ra- kousku. Zdá se všuk, že i sám dr. Körber se vzpa- matoval a poznal, že nesmí jíti dále po té šikm dráze, na kterou vstoupil před čtyřmi léty, ne- chce-li uvrhnouti v propast stát, jehož správa mu svěřena. Jakoby se byl sprostil řemene, na němž ho dosud vedli rakouští Němci, odváží se bez jich svolení učiniti některá opatření která má — jak sám tvrdi — za nutná z dů vodů státních. „V tom, že se dr. Körber vzpa- matoval, že se vyprostil z pout německého vý konného výboru a pokouší se vládnouti samo
doktor Körber Němec Praha Slezsko Rakousko
11 article
statně — píše „N. Ref.“ — možno však spatřo vati čin politický, snad dosti vážný, ač zcela ji- ného rázu, než jaký mu přičítají Němci svými protesty proti slezským pobočkám.“ Ovšem tvrzení krakovského listu mohlo by býti správ- ným jen v tom případě, kdyby bylo jisto, že se dr. Körber z pout německých skutečně vy- manil, Zřizeni slovanských poboček ve Slez sku z nouze a vlastně jen proto, aby tam stát nemusil aspoň již nyní zříditi nutné, nevyhnu- telnou potřebou odůvodněné samostatné učitel ské ústavy slovanské, není ještě důkaz, že se dr. Körbor vymaňuje z poručnictví německého. My trváme na svém mínění, že dr. Körber po- bečkami prokazuje vážnou úsluhu opět jen Němcům. V Praze, 11. srpna. (Kousek něme cké nepoctivosti) přibijí opět „Opav. Týden.“ Píšet v posledním čísle: „Němci a v čele jich „Neue Freie Presse“, zahájili v otázce té novou taktiku. Seznavše z prohlášení ministerského předsedy dra. Körbra, že opa- tření vládního ke zjednání dorostu učitelského pro české a polské školy více nezmaří, snaži se aspoň věc oddáliti, způsobiti, aby parallelky aspoň počátkem nastávajícího roku školního otevřeny nebyly. Myslí proto, že získají času a zatím, kdož vi, jak se poměry utváři.
Ref Němec Körber doktor Körbor Praha Opava Neue Frei Presse
12 article
K účelu tomu suggerují vládě a veřejnosti že Čechové a Poláci sami prý nechtěj parallelek, nýbrž že požadůjí samostatn ústavy; nač tedy prý by vláda zřizovala parallelky? Vůči této taktice odkazujeme na jasné a určité prohlášení českých a polskýel poslanců slezských, námi uveřejněné a vláde sdělené, kterým poslanci jménem lidu se roz hodně pro zřízení slovanských parallelek po čátkem nejbližsího školního roku vyslovili přidavše ovšem, že v době pozdější, zejmen až finanční poměry státu dostanou se opět do řádných kolejí, zřízení samostatných ústavů českého a polského se domáhati budou. Nen tudíž pravda, že Čechové a Poláci parallelek nechtějí. Oni je požadují naopak co nejrozhod něji, vědouce, že za nynějších poměrů ve státě ničeho většího není možno dociliti.“ Ze Záhřeba, 9. srpna. (Josef Zorič . Včera zemřel ve věku 67 let zasloužilý chor vatský národní pracovník a spisovatel, Jose Zorič, farář v Dugosele. Narozen r. 1837 v sel ské rodině a vychován v idcách ilyrského nadšení, zůstal po celý život věren krásným zásadám ilyrismu a pracoval pro svůj národ literárně i politicky se značným úspěchem, Vstoupiv již za mladých let do řad národnich obranců, byl členem neodvislé národní strany chorvatské a v jejím směru pračoval i na sněmu po tři sněmovní období. Politieky byl činným také v časopisech, zejmena v „Obzoru“, v němž uveřejňoval své politické úvahy. Ještě populár nějším stal se však svými belletristickými pra- cemi, které se těší značné přízni chorvatského čtenářstva. Napsal vedle celé řady menších no- velistických prací také tři velké romány, „Žertva mateřská“, „Pavel Pavlovič“ a „Boj a vítěz- ství“, jež se tiskly původně v „Obzoru“.
Čecho Polák Zorič Jose Zorič Pavel Pavlovič Nen Záhřeb
13 article
Z Pešti, 10. srpna. (Sjezd nemaďa ských národnosti.) Chystaný nový školn zákon, jenž má národní školy v Uhrách učinit nástrojem maďarisace, setkává se až dosud s největším odporem mezi uherskými Rumuny Jich pravoslavný metropolita Mecian byl (ak jediný z hierarchů uherských, který se ve školn anketě, jíž byl před časem návrh nového škol ního zákona předložen, rozhodně vy slovil proti pomaďařovacímu směry nových škol Aradská „Tribuna Poporului“ vyzývá nymí zá stupce všech nemaďarských národů v Uhrách aby vystoupili proti vládnímu projektu. „To nej menší, eo můžeme učiniti — píše — jest, že V drobném prodejin ranní čílo o sobě . . . za 8 h vdpolédní . . . . . . . za 2h Ve flialkách na venkorěa ranní číslo. . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí ze hotově napřed. Přečplacení a interty přijímá sdsslnl- strace v Marianské ulici č. z. Tam nzcházejí se též redakce tiskárna a ezpedice „Národnich Llstš“. Rukopisy se nevraolji.
Rumun Mecian Národnich Llstš Pešť Uhry
14 article
budeme před trůnem i před celou Evropou slav- nostně protestovati proti násilí, jež se má na nás spáchati. Se svými duchovními velmoži v čele předstoupíme v tisících před trůn, a budeme prositi za ochranu našich práv. Prvé než to uči- níme, svolejme však sjezd nemaďarských národ- ností, jehož by se zúčastnili též Srbové a Slo- váci a spojenými sílami odmítněme pokus, čelicí k naší zkáze. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. srpna. V. A. Bilbasov . Dne 6. srpna zemřel v Pavlovsku u Petro- hradu proslulý ruský historik Vasilij Alexejevič Bilbasov ve věku 67 let. Narozen v Poltavě, vystudoval universitu v Petrohradě, načež, ob- držev za svou dissertační práci o křižácké vý- pravě Bedřicha II. stupeň magistra, odebral se jako universitní stipendiát do západní Evropy, kde pracoval na různých universitách tři léta. Roku 1866 stal se adjunktem všeobecné historie na universitě petrohradské a brzy na to profes- sorem v Kijevé. Roku 1867 obdržel hodnost doktora všeobeených dějin za studii o Jindřichu IV. Roku 1871 vzdal se professury a stal se spolupracovnikem vynikajícího tehda ruského denníku »Golosu«, při němž setrval dvanáct let, tiskna své historické monografie o »Otečestven. Zapiskách«. Většina jeho historických prací tý- kala se západní Evropy. Psal však i o věcech slovanských a z těchto jeho praci uvádíme studi »Čech Jan Hus z Husince« a »Cyrill a Method dle pramenů dějepisných«. Po zániku »Golosu« r. 1883 prof. Bilbasov zabýval se už témět výhradně dějinami ruskými, zejmena dobou Ka- teřiny II., jejíž panování vylíčil v obšírných »Dějinách Kateřiny II., vydaných r. 1889 zabezpečivších mu místo mezi nejpřednějšímí historiografy ruskými.
Srba Bilbasov Vasilij Alexejevič Bedřich Jindřich Iva Čo Hus profesor Kateřina II Evropa Praha Pavlovsk Petrahrad Poltava Petrohrad
15 article
K anglické okupaci Lhassy. Dalaj lama, jenž — jak jsme již sdělili — při přichodu Angličanů z Lhassy uprchl, uchýlil se do kláštera as 8 mil od města toho vzdá- leného. Žije tam úplně uzavřen a odpírá prý.— tak se aspoň Angličanům pravi — př jmoutii vysoké úřadníky státní. Vojáků tibetských, kteře Lhassu rovněž před přichodem Angličanů opu- stili, nebylo dle nových zpráv více než 400 až 500. Hned po příchodu plukovník Jounghus- band měl schůzku s tibelskými delegáty, jež ale nevedla k žádnému elli. Delegáti tibetští dle stesku anglického nepochopují prý ještě váž- nosti situace. V Lhasše chtěli uzavírati nejprve při příchodu Angličanů krámy a bazary, ale nk protest od toho pak upustili. Plukovník Joung- husband vydal rozkaz, aby náboženské city Tibeťanů nebyly uráženy. Na druhé straně prý ale nepřivoli, aby rozřešení otázky tibetské od- kládalo se na dlouhé lokte, jak by si asi zá- stupcové tibetští přáli. Prýní pohled na Lhassu líčí dopisovatel »Daily Mailu« v depeši své takto: Když jsme slezli hřbet čagpagský, spatřili jsme Lhassu po- prvé. Město leželo asi 11% kilometru před námi jako massa střech a domů, nad nimiž zvedala se mohutná zlatá kopule budhistické katedrály Je-kong. Svatě město není ani ohrazeno, ani opevněno. Okružní třída táhne se kol městaa kol pahrbku, na němž, vzdálena od města, zvedá se residence dalaj lamy. Viděli jsme poutníky ubírati se zvolna od západu k východu po cestě okružní. Žádný člověk neubíral se za t ve směru opačném a z toho lze soudili, že se okružní cesty nepoužívá k obyčejné kommuni- kaci. Dojem města sklame přilišné očekávání.
Angličan Joung Daily Maila
16 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Femme libre. Rozjímání z letošních paren Napsal Vácsl. H ruby Vím, vydávám se značnému nebezpeč v šane svým thématem. Jedna polovice lidstva (a je to polovice větší!) prohlásí mne okamžit za svého nepřítele. Ale překročil jsem již jistou lranici let, nezbývá mi, než úzkostlivá nestran- zesllúsudku a té jsem, bohdá, sehopen. Především historický přehled hnutí, jež není žádnou novinkou. Již kronika Dalimilova npravuje o jakési Vlastě, která vydala heslo: „aby takez dyewka zemy wladla, a muzye sye drzyely radla. Mnoho bojovnie získala pro svůj program „zkucz: podbymy pod sye ty bradate kozly!) — Bradatými kozly pak nemínila nikoho jiného než právě muže, kteří tenkráte „po pohansku) nosili dlouhé brady. Úspěchy prvního tažení emancipačního ne- byly trvalé. Blzy zase nastala pro muže n dlouhá staletí sladká „doba šetření“. Zenská olázka usnula. Drahně uplynulo let, než byla Vmozem velké revolnce vyburcována ze spánku. Tehdy přišly ženy znova k védomí svých práv. Prohlásily co nejrozhodněji, že jim není možn uzavřiti příměři dříve, dokud jim nebude po- veleno nositi kalhoty. Myšlenka nenašla u di- rektoria porozumění. Na novo bylo zničeno Beilné spolužilí ženy s mužem . Chyba nenapravitelná! Nikdy už nemusili míti mužové příčiny k nářku na výstřednosti v ženských módách, na vlečky a podobné nešvary!! Mimochodem vynořuje se otázka, zda to ženy myslily s tou častkou oděvu do opravdy? Jakým způsobem chtěly pak mužům ukazovati svoje punčošky? A l vědl velmi dobře, jak můžové většinou jsou slábi na nohy — především na hezké nožky dameké...?1 Než nechme záhadu neroz- luštění a pokračujme! Do stadia zvlášť akutního přivedl ženskou stázku anglický filosof J. St. Mill knihou „Pod
Dalimilův Mill
17 article
danství žen“, uvedl emancipaci do rozhovorů téměř každodenních. Ovšem se přičinil, aby napřed ještě stala se předmětem rozhovorů lepších kruzích londýnské společnosti jeho přítelkyně mrs. Taylorová. Podařilo se mu t úplně. Literární historik praví o jeho spise „Filosof pomstil se jako filosof. Zničil, neb do- mníval se, že zničil pojmy, na nichž spočívala společnost. Zenští členové přestali opětovati ná- vštěvu pani Taylorové. Od té doby bylo pro ženské hnutí pokaženo — chci říci potišténo mnoho papíru. Nevím, pro bych právě já k tomu neměl nijak přispět. Není vyloučeno, že zrovna následkem veliké literatury mnohý čtenář snad ani na konec neví, co ženskt otázka je? A proto jsem tady zase já, abych to čtenáři vysvětlil. Možno říci, jest to otázka, na kterou se dosud nenašla mužná odpověď. Všeobecně pak se jí rozumí snaha žen, aby směly dělat všechno. co až dosud dělávali pravidelně jen mužové. Přidaly se k novému učení hned všechny dámy. nemající ke kráse valného nadání. Učiněn z emancipace prostředek kosmetický. Neučiní-l ženy krásnými, stanou se jistě aspoň zajíma- vými, často také hodně protivnými.. A když známe výměr předmětu, zkou- mejme, má-li žena právo obohacovati se na úkor muže svými nároky na zaměstnání mužské.
Taylorová Taylor Přidal
18 article
Jest na jevě, má. . l Neboť jestli muž „i tu odvěčně ženskou, skoro posvátnou punčochu vyrval krásné pleti z ruky, postaviv železný stroj“ — jak čteme u Nerudy — čili, jestli obor ženské činnosti byl na mnohých stranách zúžen, nutno přec opatřiti jí nějakou náhradu! Ženy samy již v tom směru učinily rozhodný krok ... Zanechavše pletení punčoch a háčkování, vrhly se s obdivuhodnou vytrvalostí na spisování románů. Docela správné Obě činnosti jsou si nápadně podobny — obě ruční práce ženské... Výhoda leží ještě v tom, v románu mají fantasie a duchaplnost, jak se říká, volné pole, a dost místa, kde by se skryly, Oprávněnost k emancipaci je tím větší, any vy- hlídky na nejlepší a nejlehčí způsob kariéry žen- ské vůčihledě mizi... Stále menší počet mužů překročuje Rubikon, který se nazývá svatbou ač ještě dnes nutno počítali ženitbu k nejuži tečnějším krokům, jichž se může dopustit mladý člevěk. Lidí pořád ještč není dost. Pud roz množovací na štěstí není nikterak ještě seslaben Není! pravím. A jakožto Čech volám: málo nás A proto žádný snaživý muž neměl by se vy hýbati osudu, ať už je to moderní čili nic. Zvlášti vi-li, že nějakých sto tisíe věna by jej rázem uči nilo pánem situace. Lékaři sami doperučuji man želství. Mužové ženati žijí déle, nežli svobod níci. Je to pochopitelno, otužilost dělá mnoho Kdo bydlí stále v nevytopeném pokoji, nenastud se snadno. A pak je ješté spousta důvodů, kter mluví pro manželství. Jen pro nedostatek míst jich neuvádím. Chybou všeobecnou kromě toho jest, že se nechápe dosti dobře účel manželství.
Rubikon Čechy
19 article
Kdo vstupuje do stavu s úmyslem, aby měl vždyeky spravené punčochy a dobře obědval. chybuje v prineipu. Jest přirozeno, že ne- najde ani těchto, ani řady jiných, ku příjem- nosti života směřujícíeh věcí. Na to by měl býti každý připraven, zvláště je-li již při vstupu nu- cen říkati přisežnou formuli, kterou se zavazují obě strany k věrnosti až do hrobu, ve snášen věcí dobrých i zlých. Nikomu snad také nena- padne, vyjímat z této druhé třídy právě obědy —— Kdo by tak chtěl činiti, nechť volí si za ženy síly odborně kvalifikované, na př. kuchařky z proboštství a pod. Jelikož se to pohříchu ne stává, nesmíme se diviti, čteme-li co chvíle ve zprávách ze soudní síně o rozvodech následkem „vzájemné nechuti“. Jen nezasvěcenec nechápe že je to vzájemná nechuť — k jídlu .. Důležitější je spor, mají-li dámy dostaču- jící sehopnosti duševní a tělesné ke všem funk- cím mužským. Zásadní nepřátelé emancipace tvrdí, že jich nemají. Uvádějí hned jako bouchavý příklad, krvavé řemeslo lékařské Zenská povaha prý k němu není dosti silna. Nesmysl! Všichni básníci světa naříkají mnohdy až dojemně na krutost, s jakou jejich milenky do vedly zacházeti s jich tělesností. Zpovídá se Heinrieh Heine „Nur eine kennt meinen Schmerz sie hat js sellist zerrissen zerrissan mir das llerz. v
Heinrieh Hein Nura
20 article
Pohlaví, které je schopno srdce v člověku žijícím přímo „rozervati“, nemůže se nazývat slabým Ještě větší krátkozrakost je pochybovati duševních vlohách žen. Ve všech oborech lid- ské činnosti, od nejvyššího až k nejnižšímu, na- jdeme vynikající představitelky něžného pohlaví Testis temporum vypravuje, že bylo již dosti královen, nejen plesových, jichž jména nosivají studenti v srdeích, nýbrž i královen opravdovských, které vládly velikým říším. Je- jich jména a slavné činy s letopočty musí nosit studenti v hlavě. Slavné činy — jsem pravil? Podivuhodno, byly to pro dotyčné země obyčejně doby z nejsmutnějších... A nefoliko na trůnech také za psacími pulty seděla již řada osob žen ských. Přítomně jich tam sedí až přiliš mnoho Než, smíme jim to vytýkat? — Nikoli! Vy plnujít tam své misto právě tak dobře, jakoby je vyplnily jinde. Od té doby, ce je papír tak úžasně laciný je správno, starají-li se ženy o jeho popsání Také je chrání spisování před myšlenkami ješte zpozdilejšími, které by jim mohly napadnout. kdyby nedělaly docela nic. Spisují romány básně, dramata, ba i knihy vědecké. Ba, přede- vším knihy vědecké. A zvláště v lučbě se vy znají, zabývajíce se rozřeďováním myšlenek pocházejících od mužů. Toliko v hudební kom- posici doposud nevynikly, ač bychom si zajist všichni přáli, aby také zde byla žena muži spo- lečníkem aspoň tichým, a omezila svoje sveřep zpracovávání klavírů a bezuzdné prozpěvo- vání...
báseň
21 article
Nad slunce jasněji jsem dokázal, že maj ženy nejen svaté právo, nýbrž i trochu nadání. aby směly žádat naprostou rovnost s výhradně oprávněnými nositeli kalhot. Je s podivením,že nereklamovaly dosud pro sebo také ještě jiné domnívané přednosti mužské — řekněme je nom: vousy... Ale mají dobře! Tím uspoři s jen mnohé nepříjemnosti a útraty, které jsou spojeny s uměním holičským, Zbývá mi, abych se ke konci ještě roz- hovořil o vlivu emancipace na rozvoj lidstva vů bec a národa českého zvláště. Možná, že je správno, s uskutečněním snů prů- kopnic a průkopníků ženského hnutí že nastane krásná doba, kdy největší ozdobou ženy přesta- ncu býti kožešiny a cnost (o nichž mluví Ne- ruda), a stanou se jí vědomosti, popsaný papír a dobře přiléhající — dividet skirt. Vždyť kože- šiny nejsou vlastně nic jiného, než těžce mužem vydělané peníze, jako zase na př. enost dívky jest jenom ostražitost její matinky. Tedy vždycky činnost — cizíl Jaký prospěch bude však míti z dokona- ného uskutečnění emancipačních tužeb lidstvo celé? Hnutí ženské má velikou podobnost s hnu- tím sociální demokracie — ba, ve mnohých bo- dech s ním souvisí.
22 article
Oba tábory předkládají své požadavky, oprávněné do jisté míry. Prozatím žádaji příliš mnoho, a te je tak dalece správno, že čím méně by chtěly, tím méně by dostaly. Naproti tomu jest největší většina rozumných lidí přesvěd- čena, že by to mělo pro lidstvo následky ne- blahé, kdyby se ž adatelům stalo docela po vůli. Mínění, jemuž třeba rozhodně přitakati. Vypravuje se, že paní de Stael jednou pro- nesla k Napoleonovi I. otázku: o které ženě se domnívá, že jest největší jeho doby? Císař odpověděl: která dala světu nejvíce Neptejme se, je-li historka pravdiva — stačí, že by mohla být pravdiva. Tolik všakje jisto, český národ musí v naší době pohližeti na emancipaci žen se stanoviska podobného. Musí, dokud bude státi v zápasu s hydrou, z je- jíž jedné hlavy useknuté vyrůstají tři hlavy nové — horší první! Tím ovšem není řečeno, že by se ženy neměly vzdělávati co nejvíce. Ale jest na čase, aby se přemrštěnému přeceňování „ženy volné“ posta- vila hráz. Ne títul doktorky, professorky, spiso- vatelky atd., nýbrž matky musí zůstati v če- ském světě na dlouho nebo snad navždy titulem ženským nejčestnějším ! děti!
Stael