1
masthead
20. listopadu 1904.
2
masthead
II. Přiloha „Národnich Listů“
5
article
Řekové proti Slovanům make-
donským.
Z Bělehradu, 11. listopadu,
(Pův. dopis. »Nár. Listů«.j
Zprávy, kteréž docházejí z nitra polo-
sstrova balkánského, nejsou utěšivy. Zdá se.
že po minulých krvavých bojích mezi Turky
a státy, máme co činiti s neměně krutým zápa-
sem mezi národnostmi Makedonie.
Jsou to zvláště Řekové, kteří mobilisují ve-
škeré síly svoje a ojedinělé srážky mezi Srbya
Bulhary jsou nepatrného rozsahu vůči bojov-
nému hnutí řeckému.
Před několika dny donesl telegrafický drát
zprávu o útoku na bulharského kněze Slomena
v Soluni. Žena jedna, sousedka kněze, ježv
okamžiku tom dlela u okna, líčí takto vý-
jev ten:
Když duchovní vracel se domů, před do-
mem jeho přišel mu vstříc mladý muž, kterýz
dle svého kroje a hovoru jevil se býti Řekem
Tázal se kněze, je-li duchovním Slomenem a na
jeho odpověď přisvědčivou střelil jej z bambitky
do prsou.
Kněz shroutil se k zemi a v deseti minu
tách byl mrivolou. Ačkoliv dům kněze naléza
se několik krokův od tureckého policejního ko
misařství, pachatel uprchl«
Řekové ovšem hledíce za každou cenu
navzájem jeden druhého omýti, prohlašuj
že kněz byl usmrcen jedním z Bulharův, poně-
vadž prý odcizil peníze, kteréž mu komiti svě-
řili. Jiní Řekové zase tvrdí, že duchovní, jenž
byl prý v pravdě brigantem, nosil stále u sebe
pumu a že tato vybuchla, když přirážel železné
dvéře domu svého a opět jiní konečně ujišťují,
že kněze usmrtila vlastní žena jeho za jedněch
půlek jejich a to za to, že vydal svého syna
mezi komity, kdež prý se tento ještě nalezá.
Řek
Slovan
Bulhar
Bulharův
Bělehrad
Makedonie
Soluň
6
article
Pohřeb kněze Stomena byl velmi slavnostní.
Tělo jeho neseno bylo v průvodu celým měslem,
doprovázeno jsouc učiteli a žáky chlapeckých
a divčích škol bulharských.
Obchodní zástupce bulharský Chopov byl
přítomen jedině obřadům v kostele. Tato opa-
trnost jeho vysvětluje se výhrůžnými listy, kte
réž obdržel. Řekové prohlašují skutečně, že ne-
spokojí se jedině se zavražděním kněze Sto
mena, nýbrž že ještě jiní Bulhaři musí zemřiti
Mezi těmi, kteří prý smrti propadli, jest i Cho-
pov. Bylo pozorováno, že tento od nějského
času nepodniká již svých procházek obvy-
klých.
Bulhaři však taktéž vyvíjejí činnost. Hlá-
sají, že odvetou za smrt kněze Stomena usmrtí
některého metropolitu řeckého.
Srbové jsou rovněž velice pobouřeni tímto
rozvojem věcí, neboť Řekové nečiní valných
rozdílův mezi Srby a Bulhary a hlásají boj Slo-
vanům vůbec. Před několika dny Řekové pořá-
dali zábavu ve prospěch chudých žáků řeckých
škol. 3500 vstupenek bylo prodáno. V zábavě
té jeden professor řecké archaeologie proneal
řeč, v níž děl, že Řekové musí se ozbrojitia
zapuditi agressí svojí slovanské barbary z klas-
sické země řecké z Makedonie. Musí prý rukou
ozbrojenou zjednati si odvetu za divošství But
harův, kteří prý ubíjejí nejlepší vlastence řecké-
Kmen slovanský, nevzdělaný prý a příčící se
civilisaci, musí býti zdolán a též prý Prozřetel-
nost stihla medvěda severního na pláních man
džurských.
Stomen
Chopov
Řek
Bulhar
Srba
But
Makedonie
7
article
Slečna Antoniederova, dcerka professoran
lycen řeckém i na lyceu německém zároveň
děkovala řečníku za jeho slova vlastenecká
dodala, že každý Řek a každá Řekyně vrývá
si slova ta v paměť a že budou jednati důsledně
dle nich.
Celkem veškeré zprávy, jež docházejí
příčině organisace čet řeckých, dokazují,že
hnutí to jest velmi vážné.
Cestující jeden, jenž vrací se z řecké pro-
vincie, vypravuje, že všude setkával se s hel-
lenskými komity. Přednosta jedné celní staniee
přiznal mu, že už propustil 1700 pušek a 250
dobrovolníků přes hranice. To není ale nic je-
ště — děl — Řecko vyšle na území tureck
12.000 mužův dobře ozbrojených a vyevi-
čených.
Cestující ten doptával se u domácího oby-
vatelstva po jednání dobrovolníků těch a kon
statoval, že byli dobře přijímáni také ve slo-
vanských vesnicích, protože netýrají nikoho
platí vše hotově. Ozývají se hlasy, že jestliže
vypukne zřejmý zápas mezi Řeky a Bulhary.
situace těchto stane se velmi krušnou. To tak
cítí dobře bulharští obchodníci v Soluni a sté
žují si velice na vnitřní organisace Makedoncův
a na exarchát, že svými neopatrnostmi vzbudili
toto zlo.
Mnozí bulharští obchodníci chtějí se vy
stěhovatí proto do Cařihradu, Vídně a Sofije
Jiní chtějí odjeti na čas, aby vyčkali, až kli
bude obnoven. — —
Mezi Srby přetřásá se živě myšlenka
alliance s Bulhary proti Řekům, ale přáli by s
doeiliti dříve dohody o rozdělení Makedonie
Někteří Řekové mluví ale o žádoucí dohode
srbsko-řecké a projevují vůli ponechati Srbům
Makedonii severní.
Celkem situace jest velmi chmurná a vel-
moci měly by bdíti nad klidem Balkánu vice
než kdy jindy.
Antoniederův
Řek
Bulhar
Srba
Řecko
Soluň
Cařihrad
Vídeň
Makedonie
Balkán
Makedoncův
8
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Kdy má býli učilel dán na odpočinek. Žese
učitelstvo škol obecných a měšťanských domáhá
toho, aby již po 35leté a nikoli až po 40leté
službě mělo právní nárok na odpočinek, proti
tomu zajisté nelze ničeho namítati, uváží-li se
nejen namáhavé jeho povolání, ale i to, že též
u jiných stavů, na př. u státních a leckdei
u samosprávných úřadníků i j. ta doba na 35
let je stanovena. Avšak žádati, jak se nyní zhusta
děje, a to kategoricky žádati, aby na důkaz nut-
nosti takové změny zákona učitelé se službou
40lclou ihned všichni bez rozdílu na odpočinek
odešli, toho není potřebí. Vždyť uzná každý, že
i při kratší než 35leté službě našlo by se a najde
se vždy hojné procento chorých a ku práci ne-
způsobilých, kterým jest a bude dobrodiním.
mohou-li v té době s nárokem na plné výslužné
odstoupiti. Však naproti tomu pravíme, že se na-
jde též jisté procento takových, kteří i po 40leté
službě, u učitelů tedy v 60. roce věku jsou
statní a čilí. Chtějí-li pak někteří z těchto dále
eloužiti, bylo by moudré, šelrně, jmenoeitné,
9
article
vzdělanců důstojné, do výslužby je vyháněti?
A přec se to děje, ale ne u úřadníků neb u ji-
ného stavu, nýbrž u učitelů. Jednotlivci v uči-
telstvě na pranýř staví zasloužilé kollegy své.
hrubě jim jich stáří vyčítají a surově jim pro
jejich stáří nezpůsobilost přisuzují. U jiných
stavů na př. soudcovského, vojenského, v 60.
roce teprve dosahují nejdůležitějších míst, ale
učitelé dle těch lidí v tom věku, již za nic ne-
stojí. Učitelé, kteři takto proti zasloužilým dru-
hům svým vystupují, prozrazují nejen nedostatel
jemnocitu, ale i nedostatek lásky ku povo-
lání, sic jinak by musili věděti a cítiti, že kdo
tu lásku má a ještě zdráv a silen jest, nedovede
se s lehkým srdcem odtrhnouti od školy, o
mládeže. Účitelé, kteří takto zletilé kollegy na-
padají, prozrazují dále, že neměli a nemaj
lásky ku práci vůbec, sice by věděli, že
kdo tu lásku má a dosud při síle jest, hned
tak záhálce se oddati nedovede. A když tedy chce
muž 60letý, za plat, který by jinak zadarmo
bral, dále pracovati, mélo by se to jeho nabídnutí
10
article
odmítnouti? Bylo by to hospodárné? Či má se
jen k tomu a k ničemu jinému přihlížeti, aby
mladší učitelé postupovali a zkušení se odstra-
ňovali? Jen v tom záleží rozkvět škol? A má
ten, kdo 40 let vysloužil, potom jen na své
mladší kollegy se ohlížeti a na sebe již ne? Že
má snad oželeti příbytek, přibytečné neb i jiné
příjmy, jež bezpochyby u něho na váhu padají,
jest to jeho povinností? Kdo pak jemu kdy v ži-
votě uprázdnil dobrovolně teplé místo? Proto
nemůže nikdo schvalovati to, co takoví výstřed-
níci praví, že totiž učitel po 40leté službě na
odpočinek jíti musí, nýbrž sluší souhlasiti se
slovy zákona, jenž dí, že osoby učitelské mo-
hou po 40leté službě dány býti na odpočinel
buď ke svě žádosti, nebo z moci úřadní. A z moci
úřadní tenkráte, když pro přílišnou pokročilost
věku, pro těžké vady tělesné nebo duševní aneb
pro jiné poměry nejsou způsobilými k vykonávání
svých povinností. O tom pak, jsou-li způsobilými
čili nic, nerozhodují a nebudou rozhodovati ne-
dočkaví jejich nápadníci, nýbrž úřady školské
a od nich zřízení dozorcové.
11
article
Poznámka redakce. Uveřejňujíce tent-
projev, který došel od velice zasloužilého, velmi čin-
ného a těžké práci školní již po čtyřicet dva roky
oddaného učitele, nemůžeme než souhlasiti ním, po-
kud směřuje k tomu, aby odsouzeno bylo praný-
řování, hrubé vyčítání stáří a surové přisuzo-
vání nezpůsobilosti učitelům pro jich stáři. ln me-
rito musíme však trvati na svém stanovisku, ve
Školské hlídce v č. 286 t. l. zdůvodněném. Služba
školní čím dále tím více je vysilující, všech sil vy-
žadující. Nepopíráme, že tak někteří zvaní „přeslou-
žilci“ mohou tělesně i duševně býti zdatnější než
učitelé mladší, ba že nad ně mohou i vyniknouti, ale
to jsou případy ojedinělé a nevyváží nijak řadu př-
padů opačných, kdy churavíci, slabí, daleko za dobou
zůstávající starci sobě, škole i kollegům ke škodě, na-
schválově v službě zůstávají, k šetrným pokynům
školního dozorce a koliegů jsouce hluši. Nemůžeme
než znovu opakovati, že odsuzujeme netaktná
a nešetrné vystupování proti učitelům-
starcům, ale upozorňujeme, odstoupí-li zasloužili
staří učitelé v čas, bez trapné pobídky a zahanbujícího
pro ně donucování, ušetří si mnohou těžkou chvíl
a prospějí svému slavu, který oprávněně domáhá se
zkrácení své těžké a vysilující služební doby.
ln I
12
article
O účelu pokračovacích škol hospodářských
pronikají do veřejnosti poslední dobou zdravé.
reformní názory, svědčící o vyšším pojetí ten-
dence velmi nutných těchto škol v rámci orga-
nisace lidového školství. Vítáme upřímně pro-
jevy tyto, neboť směřují k probuzení veřejného
zájmu v otázce pro širý náš venkov velice zá
važné a nutí k přemýšlení o formaci a organisae
škol, od nichž si mnoho pro povznesení venkova
slibujeme. Býval vyměřován úkol pokračovacíeh
škol hospodářských velmi ůzce: měly sloužiti
školy ty výhradně odborové přípravě budoucíh
relníka. S tohoto stanoviska pojímány, arci ne-
budily velikého nadšení po našem venkově an
u rolnictva, ani u učitelstva.
České učitelstvo ve svém kulturním a škol
ském programu odlišně od běžného nazírání na
účel pokračovacích škol vyslovilo požadavek, aby
pekračovací škola vedleodborného v z dě-
lání ušlechťovala cit a mysl, zjemňovala formy
společenského styku a budila touhu po sebevzdě-
lání, by povznášela žáka svého z mechanismu tě-
lesné, všední práce k životu ideálnému, by po-
skytla občanské i politické připravy budoucín
občanům.
Zajímavé jest, že německé učitelstvo, které
do nedávna řešilo otázku organisace pokračova-
cích škol hospodářských naprosto po stránce od-
borné jich tendence, přišlo poslední dobou
k nazírání stanovisku českého učitelstva velm
příbuznému. Konalť totiž spolek učitelů něme
ckých hospodářských pokračovacích škol před
nedávnem schůzi, jež vyzněla v požadavky nové
rozvoji pokračovaeích škol hospodářských velm
příznivé a — s požadavky českého učitelstv
velmi blízké.
13
article
Zřízení škol těch dožadují se na základě vy-
nesení zemské školní rady z 5. dubna 1895, pře-
jíce si, aby byly pokračovacími kur sy
přičleněnými k obecným školám. Aby veřejnos
nedomnívala se neprávem, že kursy ty budou
školami odbornými, jakými jsou skutečné
hospodářské odborné školy (rolnické školy, zimn
hospodářské školy), má název škol pokračovacích
býti zaměněn v titul: venkovské pokra-
čovací kursy.
Již z navrhované změny titulu patrno, že
má výhradně odborný ráz škol pokračovacích býti
zvrácen a zcela ve shodě s nazíráním českého
učitelstva pozměněn tak, aby pokračovací školy
prohlubovaly vzdělání všeobecné, budily u rol-
nické a vůbec vesnické mládeže touhu po dalším
sebevzdělání a staly se tak vydatnou pomůckou
pro duševní povznesení vesnického lidu.
Aby zcela patrně vynikl tento povšechnější
ráz pokračovacích hospodářských škol, a aby
bylo patrno, že nemá jimi naprosto býti konku-
rováno se zimními školami hospodářskými nebo
se školami rolnickými, usnesla se schůze vyzvati
zemědělskou radu, by učinila příslušná opatření,
by zúčastnění se řečených kursů nijak nepřeká-
želo návštěvě škol hospodářských a rolnických,
jakož i by ozřejmila, že kursy ty jsou pouhou
přípravou pro školy vskutku odborné, jichž ná-
vštěvu mají pokračovací školy venkovské pilně
doporučovati.
Velmi rádi vítáme každé sblížení stanovisk
v tak důležité kulturní otázce a vyslovujeme znovu
přání, aby co nejdříve otázka pokračovacích škol
našeho venkova vykročila z mezi theoretického
uvažování a vkročila na skutečnou půdu re-
alis a ce.
»Malý školní kalendář« na rok 1905 přikládati
se bude zdarma do všech výtisků Rácova Atlasu pro
školy obecné a Baslova Zeměpisu, které se budou
rozesílati v měsících listopadu, prosinci a lednu.
Rácův
Baslův
14
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Zimní sporty-
** Seveřanské hry (štokholmský týden). Ve dnech
od 4. do 12. února roku příštího budou opět ve
Štokholmě konány velké sportovní slavnosti, které
poprvé roku 1901 ve švédském blavním městě a dva
roky na to v Kristianii konány byly. Tyto »seveřanské
hry«, které v první řadě sportovníka zajímají, vymy-
kají se z rámce obvyklých sportovních slavností
působí i na laika, který má smysl pro krásy zimn
přírody, velkou přítažlivostí. Při pohodiném a rych-
lém spojení železničním se Švédskem naláká i tento-
krále »štokholmský týden« mnoho hosti z ciziny.
Program seveřanských her bude opět, jako r. 1901.
vypracován »švědským ústředním spolkem ku po-
vznesení sportu«, předním sportovním spolkem
Švědska.
Předsedou veškerého jednání jest korunní prine
švédský. Dle všech znamek bude pak letošní »týden«
nad jiné zdařilým. Mimo obvyké i u nás známé
zimní sporty bruslení, plachtění na bruslích a sa-
ních, hockey, curling a j.) budou opět konány různé
závody sportu lýžařského (též na lýžích tažených
soby, psy, koni), dále honby a závody překážkov
na koních ve sněhu, šermování a jako zcela nové
události: plachtění v baloně, závody automobilů na
ledě. Nově uspořádány budou též závody plovecké-
Kromě četných zimních zábav jsou na programu
jízda na saních, rybaření ve Skärgärdu, národní tance
a tělocvičná cvičení, koncert národních písní, živé
obrazy, slavnostní hry v divadle, bankety atd. Krátce
štokholmští připravují pro jejich týden velké věci.
Přesný program bude co nejdříve sestaven.
Athletika a sportovní hry-
** Dnes hraje »A. C. Sparta« na svém hřišt
v Holešovicích proti »Č. A. F. K. Král. Vinohrady«
a »S. K. Slavia« hraje na Letné proti berlínskému
»Ballspielklubu«.
Z cyklistského ruchu.
** Darragon překonal v úlerý v Paříži cyklistský
rekord na 1 hodinu 87.859 km.
A C
K Král
Darragon
Kristiania
Švédsko
Skärgärd
Holešovice
Letná
Paříž
Švědsko
Sparta
Č . A . F
Slavia
km
15
article
Veřejnosti na vysvělenou!
Veřejnosti na vysvělenou!
Podepsané představenstvo společenstva pekařů
Praze vzhledem k tendeněním a nepravdivým člán
kům, uveřejněným v jednom z pražských listů, kle-
rýmiž články útočeno bylo na živnostníky pekate
jako by byli zdražovateli pečiva, nebo snad pekli
výrobky své z n ouky míchané se sádrou a cemen
tem, dovoluje sobě v zájmu cti pekařského řemesla
i jeho dobré pověsti podati následující vysvětlení:
Živnostníci pekařští při úpravě prodeje, odstra
něním zbylečného nádavku a zbytečných jednotli
vých druhů výrobků, učinili pouze to, co musili vy
konati v zájmu železné nutnosti sebezachování jal
živnostníků tak dělnictva, Rovněž i učinili lak z dů-
vodů, by každý konsument obdržel výrobek v ceně,
odpovidajíci jeho jakosti. Nezdražili nikterak pe-
čivo, nýbrž naopak je zlevnili, neb odstraněním vel-
kých nádavků zlepšena jakost výrobků při stejné
ceně. Jak stálým zdražováním životních potřeb,
htavně přípravků nutných pro pečivo, jakož i neu
praveným obchodem trpěl živnostník pekařský, do
volíme si níže uvésti. Mimo to dělnictvo stále dovo
lávalo se uplatnění svých požadavků, trpělo též zdra
žením všech potřeb, trpí noční prací, neboť obecen
stvo ráno časně požaduje teplé a čerstvé výrobky
Proto z ohledů sociálních musil se také bráti zřetel
k požadavkům dělniciva.
Praha
16
article
Doufame, že mluva s chých číslic na snačí, že
ani jinak jednati jsme nemohli. Mouka, která na po
čátku letošního roku platila se za 28 kor. melr. cenl
platí se nyní za 36 kor., je tudíž zdražena o 8 kor.
itr sbíraného mléka je zdražen o 4 hal., kilu cukr
přibylo o 6 hal., omastek je zdražen o 20 hal, na
kilogr. Nepočitaje vše ostatní, co zdraženo bylo, má
pekať při spracování jednoho metrického centu mouky
větší vydání o 10 kor. Zvýšením mzdy pak a skrá-
cením doby pracovní dělnictvu zvýšila se režie prů-
měrně na jednoho dělníka týdně o 4 kor. A protože
ke spracování 1 m centu mouky jest třeba 4 pra
covních sil, zvýšila se režie denně při 1 m. centu
2 kor. 66 h. čili celkem 12 kor. 62 hal. Odkud to
měl pekař nahraditi, neplal se nikdo.
A kde jest činže, kde daně, kde výdaje exi
stenční?
Pokud jednotlivci měli levnější zásoby, mlčeli,
ale nyní, kdy platití musí vše draho, nabližejí, že to
dále nejde, zvláště když v nepatrné době 6 měsíeů
ze 280 živnostníků 22 zavřelo obchody proto, že
tr ající soutěží byli o vše připraveni.
Pokud prodeje se lýče, byl poměr pečiva tak
neupraven, že hlavní výdčlek shrábli rozliční pro-
davači.
17
article
Vyráběli se dvouhaléřové slané rohliky, které ve
veřejných místnoslech se prodáyaly za 4 hal., takže
prodavač vyzískal 100 proc. Školníkům z největs
části dávalo se za 1 K 20 hal. sto dvouhaléřových
housek a ještě pekař zboží to svými lidmi musil pro
dávati, při čemž vydělal školník 70 procent. Do ka-
váren, hostinců, kasáren a p. dávalo se na zisk 40
až 60 procent. Kdo tyto neřesti odnášel? Jedině len
kdo housku zaplalit musil na 2 neb 4 hal. ! Jest po
chopitelno, že ti, jež byli zvykli tak mnoho vydělá-
vati na pekařských výrobcích a nyní mají se spo-
kojiti s 20 procenly výdělku, nejvíce křiči! Bývalo
nepřístojným zvykem, že do veřejných místnosti na
bral si odběratel pečiva výrobků co chtěl a co ne-
prodal, druhého dne pekaři vracel. Pečivo, které cela
den bylo ve veřejné místnosti vyložené, které hosti
omakali a rozmačkali, které nasáklo kouřem a vý-
pary, mělo býti druhého dne levněji bez ohledu na
možnost nákazy chudším konsumentům prodáno.
V ohledu tom musí pekaři sami zastávati zdravotní
policii a proto odepřeli bráti pečivo zpět. Vždyť každý
může si objednati cjen tolik zboží, mnoho-li skutečni
spotřebuje a pak nemá ke svému pekaři daleko, když
se mu snad zboží nedostane. Rovněž tak jedině ze
zdravotních příčin působí společenstvo k tomo, by
podomní obchod s pečivem byl zakázán.
Pečiva
18
article
Vypravuje-li v různých listech o laciné zahraničn
mouce a poukazuje li se k tomu, že akce naše byl
neoprávněnou, pak také nechť se nám nezatajuje,
kde bychom měli tuto lacinou mouku nakoupit. Ž de
v Praze jílaciněji nedostaneme, než-ln
jak jsme uvedli.
Podobně jest i s povídáním, že prý pekaři zpra-
covávali mouku míchanou se sádrou a cementemi Kde
to psal, vůbec ani mouce nerozumí. Předně by něco
takového naráželo na 8S zákona o falšování potra-
vin a za druhé přece žadný pekař nebude draho plati
sádru a cement! Takový nestravitelný přípravek ne-
může býti v žádné housce, na to konsumenti nemají
žaludek ani zuby! Vše to je tedy zcela nerozumna
povídačka, které může věřit jenom člověk nemyslíci
Tolik na vysvětlenou!
2522
Představenstvo společenstva pekařů
v Traze a obcí policejního obvodu
dne 18. listopadu 1904.
Ž jít v Praga
22
article
Praktický rádoe
v záležitostech politických.
Praktický rádoe
v záležitostech politických.
K informaci širších kruhů podává
JUDr. J. V. Bohuslav,
tajemník e. k zemského soudlu.
Za 3 K, počtou 3 K 20 h.
Z obsahu buď uvedeno: Pokyny povšechné. Práv
domovské. Působnost obce. Záležitosti volební. Zále
žitosti živnostenské. Stavební záležitosti. Požární policie
Policie silničnt. Ochrana majetku polního. Čelední zá
ležitosti. Záležitosti vojenské. Předpisy o zbraních
Záležitosti honební atd.
Dříve od téhož spisovatele vyšlo: Práv-
nický rádcn v záležitostech soudních z
3 K. — Rukověť života spolkového. Práv
nický i praktický rádce ve věcech práva spolčovacího
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupec v Praze, Žitná ul. č. 55
25152
JUDr
Bohuslav
doktor
František
Bačkovský
Praha
Žitná ulice
24
article
Sťastný domov!
Sťastný domov!
Saráda.
První hromadné je jméno ptačí
druhá s třeti klášterního hodnostáře značí
čtvrtá koncovka je pouhá,
která dá se sama sebou,
aby v celku bylo s tebou
jméno vojevůdce — jemuž touha
všech nás přeje: ve váječném hluku
osud by mu k vítězství ved' ruku.
Mezi vážené předplatitelky „ŠTAST-
NĚHO DOMOVA“, jež do 10. prosince
zašlou spravné rozluštění této šarády
způsobem doleji naznačeným, bule vy
losováno
fcen:
1. Skvostná japonská stěna
ke kamnům.
2. Ruský samovar na čaj.
3. Čtyři láhve řeckého vína
Mavrodaphne.
4.—15. Kuchařská kniha Do-
mácnostl VIIl. vyd.
První tři ceny vystaveny jsou
ve výkladní skřini knihkupectví Gros-
mana a Svohody v Praze, ve Fordinan-
dově třídě. P a
Rozluštění buďtež zasílána jen na
korresponden čních listcích (adre
sa: Časopis „Sťastný domov“, Praha, Jeru-
zalemská ul. č. 11) a nebudiž na nich mimo
1) rozluštěni, 2) adresu roziuštitelovu a 3y
udáni, kde předplaceno — nle jiného připiso
váno. — (Nové předplatitelky mohou rozln-
štění zaslati též na kuponu poštovní poukázky.
nebo na složních listoích pošt. spořitelny,
jimiž předplatné nám pošlou)
Rozluštění,
na kterých nebude udáno,
od koho ŠTASTNÝ DOMOv
se odebirá, nebudou ke slo-
sování připuštěna.
Gros
Svohoda
Praha
Fordinany
Jer
26
article
k vylosování oznámen bude v 6. či-
sle „SřASTNÉHO DOMOVA“, jež vyjde dne
16. prosince t.r.
Na Šťastný demov předplácí se
bez poštovněho na 1/4 r. I K 20 h, na
1/2 r. 2 K 40 h, na celý rok 4 K 80 h,
s poštov. zás. na 1/4 r. 1 K 35 h, na
12 r. 2 K 70 h, na celý rok 5 K 40 h.
Předplatné přijímá každé řádné
knihkupectví ncb přímo
Administrace „ŠřASTNÉHO DOMOVA?
(Nakladatelství F. Šimáčka)
v Praze, v Jeruzalemské ul. č. 11.
F Šimáček
Praha
27
article
Dětské loutkové divadlo
Dětské loutkové divadlo
pro školu i dům.
Pořádá Ludmila Tesařová.
Dosud vyšlo 15 svazečků: 1. Štědrý den. Hra o 2 jedn.
— Pasačka. Hra o 2 jedn. — 2. Ubrousku, prostři se
beránku, otřes se! Národní báchorka o 3 jedn. — 3.
Princezna Pampeliška. Báchorka o 3 jedn. — 4. v
lese. Hra o 1 jedn. — Vašíček a Helenka, hra ot
jedn. — 5. Princezna z Ledové hory. Báchorka o3
jedu. — 6. Kašpárek není vlk. Žert o 1 jedn. —7
Dobrý skutek. — 8. Divotvorný květ. — 19. Oldřiška.
— 10. Honza u Krakonoše. Původní báchorka. — 11.
Ježíškovo narození. Vánoční hra. — 12. Sůl nad zlato.
Národní báchorka. — 13. Labutí král. Báchorka. —
14. Očarovaný zámek. Báchorka. — 15. Potrestal se. —
Upřímné dítky. — Každý svazeček stojí pouze 20 h,
poštou franko o 5 h více.
Příruční knížka a rádce
Tesařová
Vašíček
Helenka
Kašpárek
Žert
Oldřiška
Honza
Krakonoš
Ježíškův
31
article
Zeny sebeochrana
Zeny sebeochrana
a pohlavní zdravověda.
Ženy krása; kterak ji zvýšiti a zachovati; ženské vnady
tělesné, ženské télo a výkony téhož, ženské nemoci
jich léčení, ženy štěsti, povinnosti a povolání v man-
želství. S užitím děl čelnějších lékarů starší i nov
doby sestavil a mladým ženám našim věnuje dr. K. Maly
IL. značně rozmnožené vydáni. — S novými vyobrazeními
Cena velice zajímavé poutavé knihy pouze 1 K 80 h.
v celoplátěné vkusné vazbé 2 K 20 h, poštou franko
o 20 h více (ku přání v rekomandovaném dopisu o 55h
více) kdo předem peníze poštovní poukázkou zašle.
Na skladě v každém knihkupectví, zejmena u na
kladatele Rudolfa Storcha, knihkupce v Karlině
K Malo
Storch
Karlin
37
article
STO POHÁDEK.
STO POHÁDEK.
Nejmladším čtenářům z rozličných spisovatelů sestavil
a upravil J. Procházku.
Se 100 obrázky. Za 3 K, poštou 3 K 30 h.
Sto pohádek se sto obrázky za 3 K
To snad už je dosti laciná knihal
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupec v P'raze, Žitná ul. 55
J Procházka
doktor
František
Bačkovský
Žitná ulice