1
masthead
19. května 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
5
article
Skolská hlídka
Skolská hlídka
Studie o našem školství obecném.
VIII. Vzdělávání vkusu.
(Pokračování)
Lidské postavy pozoruje naše žactvo také
na o brazech. Avšak jenom na některých —
na př. na Jeneweinových »Nástěnných obrazech
dějepisných« účinkují hrdinové vyvolení jako
vynikající středy, okolo nichž se
ostatní kresba kupl. Na většině obrazů dějepis-
ných, také biblických, máme již složité s ku-
piny postav, tak říkajíc rovnoprávných, sice
nejednou šťastně koncipovaní, ale většinou tak
malých rozměrů, nebo tak krytých, že nedo-
cházejí účinu jednotlivé postavy ale skupina.
Pro naše školy reprodukované obrazy
dějepisné celkem nesnesou přísnějšího měřítka
uměleckého a nejsou, bohužel, školou vkusu;
u některých kolorit jednou tuze křiklavý, po-
druhé mdlý, pravidlem nezladěný, kazí dojem
obrazův i pěkně skupených a dobře kresle-
ných. Kobrovy staré obrazy Hellicha a Lhoty
i černé obrazy z »Česko-moravské kroniky«,
vydané A. Frumarem ve velmi příhodnéma
laciném vydání, vynikají uměleckou stránkou
namnoze nad novější, také z Vídně do českých
škol se tlačící obrazy malované. Pravidlem však
všechny tyto obrazy prozrazojí, že při jich
koncepci vázal se umělec v edlejš í tendenci,
by byly »pro školy« — dosud provedení čeká
návrh, aby obrazy osvědčených českých mistrů,
jaké během dlouhých let se shromáždily ve
»Svělozoru«, obrazy, které vnuklo čisté umění
a vroucí vlastenectví, v laciném otisku starých,
výborných rytin utvořily »Historické album pro
školu a dům!«
Na školních obrazech objevují se napořád
těla krytá oděvem, v němž vyskytuje se
nový předmět pro pěstění vkusu.
Jeneweinův
Kobrův
Hellich
Lhota
A Frumar
Vídeň
Českomoravský kronika
6
article
Rozumi se, že již střih a barva oděvu
učitele a učitelky působí na vkus mládeže
ve smyslu příznivém však jen tehdy, jsou-li vo-
leny opravdovým vkusem a nikoli dle rozmarů
prchající, měnivé a nejednou nevkusné mody.
Oblek jednoduchý, k tělu přiměřený, při-
Jehlý, barev zladěných, především lomených,
působí vždy přiznivě; oblek od těla odstávající.
s nepodstatnými ozdobami a přívěsky, s nad-
bytkem pentlí a krajek, oblek pestrý a strakatý,
klobouky (dam učitelek), účel svůj — ochranné
pokrytí hlavy — nevystihující, nejen vkus kazi,
ale svádí (žákyně, zejmena z rodin městských
a měšťáckých) k titěrné samolibosti, ke kladení
přílišného důrazu na vnějšek člověka, kterého
dnes jenom po přežilé m přísloví »dělaji
šaty, ale ve skutku — povaha; svádějí
k vynášení se lépe vyšňořených žaček nad
prostěji oděně, ano, kladou základy k pře-
pychu, jenž se nekryje s krásou a málo
sluší národu našemu, který na všech stranách
má ještě tolik potřebl
Větši význam než běžný oblek, jenž přece
jen především požadavky zdravolními spravo-
vati se musí, větší význam než přepychová
toilieta má v krasovědném ohledu kroj, jenž
vyznačuje starlé třídy společenské a Fid růz-
ných krajů, kroj lidový. Zde stýká se aesthetika
jednak s dějepisem, jednak s národo-
pisem.
7
article
Naše žactvo — nehledíe k vzácnějším
příležitostem veřejných slavností, návštěvám
výstav a museji — poznává historické a lidové
kroje na obrazech, kde podporují účin postavy.
V prvém ohledě upozorňujeme opět na Jene-
weinovy Nástěné obrazy, jichž hrdinové vystu-
pují v krojích své doby; v ohledě druhém
školám mohou posloužiti nástěnné Pichlerovy
obrazy národů rakouských, v nichž české kroje
lidově jsou zastoupeny zatím Plzeňany. Nejsou
však tyto obrazy tak životné a krásné jako
Liebscherovy svého času »Květům« přikládané
a o sobě vydaně, neb obrazy spisu »Národo-
pisná výstava českoslovanská «il vydání . Oltova,
neb chromolithografie Neuhertovy na českých
kalendářích — škoda, že pro menší rozměry
nehodi se k hromadnému ukazování, škoda
také, že instruktivní skupina Ottova Slovniku
naučného Alešovy »České kroje« není vydána
v rozměru tabellovém ! (Rozumi se, že by ještě
účinněji mohly působiti figuriny Národopisného
musea a selské síně Českého musea na žactvo
škol pražských, kdyby návštěva těchto museji
stala se pro ně závaznou a povinnou,
ovšem návštěva s určitým účelem a s uži-
tím příslušné doby a nikoli proběhnutí síní jako
o závod žacivem všech tříd školy, jednou »za
onoho času« l)
Obrazy, jež předvádějí postavy, krojem
oděné, v jejich okolí, ve světnicích, před
statky, při pracích pol širým nebem, působ
životněji, než obrazy postav, ze svého okoli
jako vystřižené; k nesthetickému účinu postav
lidských druží se tu účin přirozeného okolí
uměn, k přírodě přistupuje lidská práce, umění
výtvarné. Bohužel, že takové obrazy z našich
časopisů nejsou dosud v souborném otisku vy-
dány, sloužily by školám znamenitě i pro pě-
stování vkusu, i k vyučování vlastivědě.
Pichlerův
Plzeňan
Liebscherův
Ottův Slovnik
Alešův
národopisný muzeum
8
article
»Zvíře poutá nejmocněji svým životem
vidímeť na něm pohyb a opor okamžitý prot
zevnějšímu působení... Zvíře má duši: ono
čije a pohybuje se. Jaký hojný zdroj k aesthe-
tiekému odhadování se rozlévá na vše strany
Tutě znamenitý tvar tělový, výraznost pohybu
i vzhledu, barva, kresba...« (Durdik.)
Bohužel, se živoucí postavou zvířee
naše děti jen zřídka ve škole se setkávají —
také vliv starého Lübenovského pěstování při-
rodopisu, jemužještě stále více jde o poznání
sestrojení téla, o stránku popisnou, než o po-
znání života. (Viz o tom str. 72—80 Šimáčkova
vydání těchto Studií.) Málo kde chlubí se školy
řádným akvariem a terrariem, které prostřed-
kují nejen poznatky přírodopisné, ale také jsou
„zdrojem záliby v tvarech a barvách; zoologická
zahrádka při obecné škole v Žižkově je vzác-
nou zvláštností, zoologická zahrada v Praze
je stále jen — přáníml
Zvířata vyepaná, především ssavci a ptáci.
ve svých pravidlem ztrnulých pösách jen skrov-
nou měrou podporují vzdělávání krasocilu. Te
prve v nejnovější době v Českém Museu a ně-
kdy také ve škole potěší se oko na zvířatech
jako živých, poněvadž modelovaných — africká
výstava Holubova pod la v tomto směru vzor
nepřekonatelný ! Také na obrazech Gjež napořád
Šimáčkův
Gjež
Žižkov
Praha
Holubov pod le
9
article
jsou a pro veliký náklad dlouho ještě zůstanou
podniky německými, k nimž jen české názvy
se přičiňují) teprve v novější době předvádějí
se zvířata v životnějších a ladnějších posicích.
po případě ve skupinách a se svým okolím.
takže některé z obrazů takových účinkuj
již jako díla umělecká — ovšem jenom nedo-
statečnou náhradou za životní společnosti pod
širým nebem. S tohoto stanoviska sluší školám
doporoučeti také mžikové fotografie »Ze světa
zvířat«, Vilímkem vydané, byť neměly rozměrů,
pro hromadné vyučování nutných a ovšem při-
lohy k Brehmovu »Životu zvířat«, u něhož již
černé obrazy v prvých vydáních těšily se
uznání, i se stanoviska přírodopisného i se sta-
noviska uměleckého plně zaslouženému; škoda,
že pro české školy nebyly pořízeny jich laciné
otisky, jaké již dávno mují školy německé ! Se
stanoviska uměleckého zasluhují vzpomínky též
Spechtovy kresby zvířat, i v našich časopisech
občas reprodukované.
Z drobných zvířat největší zálibu vzbuzuj
motýli a lastury, a jest známo, že téměř každá
škola dává si na tom záležeti, aby svému ža-
ctvu tento požitek pěkně srovnanými sbírkami
zjednala.
»Bylina svým hotovým tvarem, svými bar
vami, svou patrnou, ale tak jemnou životností
svým zrůstem ode dávna zrovna symbolem
prosté krásy činěna byla. Klidná krása květin
čítá mnoho ctitelů; jeden z nich) pravil,že
k zálibě má mu nerost příliš málo života, zvíře
příliš mnoho, bylina však uprostřed stojící, že
jí má právě příslušnou míru.« (Durdík.) Škol-
ním dělem rostliny stávají se zdrojem záliby
ve vkusně upravených zahradách školních.
Mnohé školy nahražují si tyto aspoň pěstováním
rostlin v hrneích a truhlfcích aneb dáváním
utržených rostlin do skleniček neb zkoumavek
s vodou na okna světnie a chodeb školních.
Brehmův
Spechtův
Durdík
Života zvíře
10
article
To ovšem děje se k účelu vyučování rostlino-
pisného, ale snadno by se stála tato osvědčená
pomůcka také zdrojem záliby a oku lahodíe
žívotnou ozdobou našich škol, kdyby na oknech
neumísťovaly se květináče, skleničky, zkoumavky
ledabylo, ale tak, aby stal se zjevným jisty
rythmus.
Obrazy rostlin v poslední době se velice
barvotiskem uličují, nejednou na ujmu přesnosti
v kresbě a barvě, odtud namnoze svádějí k ob-
libování si rostlin tak řikajíe nalakovaných
na půdě jinobarvé jako přitknutých. To již se
stanoviska pravého vkusu lépe se zamlouvají
Mařákovy obrazy stromův, ovšem ojedinělé a pro
potřeby vyučování upravené; jak znamenitě be
však působily jeho skupiny stromové, jeho
lesní charaktery, také ze »Světozora« známé
Rozumí se, že rostlinstvo stává se významným
také pro obrazy zeměpisné, o nichž ještě pojed-
»Nejlepším representantem nerostectva
zůstane hlať, která i dítku jest nápadna pra-
videlností, leskem, barvami, spojujíc tedy na
sobě krásno barevné, temnosvitné i barvové
mrtvola to z pochodu, jímž pravidelný tvai
kdysi povstával.« (Durdik). I ve školních sbí-
kách podobně jako lastury a motýli stávají se
vybráněné nerosty zdrojem záliby a pomůckou
kvypěstování vkusu, zejmena, jsou-li umístěný
na vhodných podkladech, v přiměřeném pozadí.
srovnané ve skřiních, náležitě upravených.
Mařákův
11
article
Skvělá v tom ohledě sbírka Českého muse
ovšem zůstane školám ideálem nedostižným
avšak něco málo v tomto oboru může učiniti
každá škola, poněvadž nerosty a to často krásně
vyvinutými, bývá štědře dárci obmýšlena.
Broušené nerosty mají také svůj půvab
routy drahokamův ve skleněných nápodobách po-
ukazují pak k uměleckému průmyslu.
Horniny jen vnějšími opatřeními mohous
státi zdrojem záliby. Aestheticky dovedou se
uplatniti našim žákům již jinde, totiž v kra-
jinácíh. (Pokračování. )
náme.
12
article
Otázka učitelská.
13
article
V. Služné.o
V. Služné.o
Jak naprosto nedostatečné jest učitel
ské služné, výmluvně ukazuje se při uči-
telstvu, které pokládává se za nejlépe pla-
cené, při učitelstvu pražské m.
Je vůbec známo, že živolní potřeby nej
více se podražily v Praze, ale služné učitelstva
pražského se snížilo (na kvinkvenálkách)
30 zlatých ročně!
Služné svému učitelstvu blahovolně obe
pražská upravila r. 1873 v uznání, že třeba
pražské učitele životně tak zabezpečiti, by mohli
výhradně práci školské se oddávati; avšak
r. 1878 toto služné značně sníženo, takže
k uhražení životních potřeb již dávno nestačl.
V městech pražských a obcích sousedních
neni žádného učitele, jenž by jenom ze svého
služného se živil; při úmorném vyučování
na školách pokračovacích jest zaměstnánov
Praze asi třetina učitelstva, dvě třetiny hledaj
pomoc v hodinách po domech, v učení houslím
a jinakých zaměstnáních. Ani příbytečně —
které v Praze samé je současně honorářem z
vyučování němčině — není poskytováno v míře
dostatečné; dosloupiloť i nájemné takové výše,
že učitelé s rodinou musí je uhražovati nejen
příbytečným, ale i částkou vlastního služného.
Praha
14
article
Aby úřadníci a professoři stačili vzrůstají-
címu zdražování bytů, surovin a výrobkůva
zvyšování daní, bylo jejich služné náležitě zvý-
šeno, také zemskému a obecnímu úřadnictvu.
státnímu služebnictvu, učitelům škol evičných
a trostnických polepšeno, jenom učitelstvo praž-
ských škol obecných a měšťanských nechává
se při služném napořád téměř jednostejném
potřeby životní do únavy a vyčerpávání všech
sil zápasiti! Sice zlepšilo se služné učitelům
škol měšťanských o 10 zl., škol obecnýcho
90 zl., avšak za to všem podučitelům, tvořícím
34 všeho učitelstva pražského, snížen
služné o 53 zlaté, klesloť ze 768 zl. na 715 zl.
Nevyrovnáváť se ani služnému pražských kan-
celistů (700, 800, 900 zl.), obnášejíc 360 zl.
před a 715 zl. po zkoušce způsobilosti učitel-
ské! Ano i písaři mají větší služné
(od 1.25 do 2 zl. denně) než podučitelé př
96 kr. a 1.98 zl. denně, kteří co do platu
jsou předstihováni čtyřletým i sluhy
obce pražské (720 zl.). Teprve učitel se služ
ným 1040 zl. předstihne platem sluhu v praž
ském presidiu (960 zl.); podučitelé v Nuslích,
Vršovicích a Libni o 360 a 500 zl. služnéh
nikdy se platem nevyrovnají sluhům obce praž
ské (600 zl.)l
Úřadníkům magistrátním v X. třídě, kt
rých je v Praze 324 (1320—1560) nevyrovnaj
se platem 1170—1550 zl. ani učitelé škol mě
sťanských, kterých jest 21 všeho učitelstva
služného úřadníků třídy IX. (1680—1920 zl.)
kterých je 22, nedosáhnou ani učitelé řídící
služném 1170—1870 zl., kterých je pouze 6
a o velmi málo je předstihnou ředitelé školý
měštanské (kterých jest jen 49) služným
2015—2175 zl. Služného úřadníků třídy VIII.
Nusle
Vršovice
Libeň
Praha 324
15
article
VII a VI. nedosáhne nikdo ve službě učitel-
ské; o zvláštních přídaveích úřadníkům 100
až 200 zl. po 16leté a 20leté službě v téže
třídě není u učilelův ani řeči!
Účetní úřadníci zemského výboru počínaj
s 800 a končí s 3500 zlatými služného př
kvinkvenátkách 100zlatových a přídavcích osob-
ních 100 až 200zlatových — učitelstvo začíná
se služným 360 a konči 1635 zlatými při kvin
kvenálkách jen 50, 80 a 100zlatových ! Se
služným úřadnictva státního v VIII.—XI. třídě
nelze vůbec dnešní služné učitelské srovnávati
Polovina (459) všeho učitelstva v Práze
okolí po dlouhá léta zůslává podučiteli při služ-
ném, které je menši než služné praktikanto
(300—400) a assistentů (920—1300 zl.) po
štovních; jen deselina dosáhne míst správcův
škol se služným, průměrem se rovnajícím služ-
nému poštovních offieiálů (1260—1700), kte-
rých je však 32 všech úřadníků poštovních
Brošura jednoty učitelské » Komenský« př
Prahu a okolí »Čeho dožaduje se učitelstv
král. hlavního města Prahy, měst a obcí sou-
sedních« uvádí řadu konkretních, velmi křikla-
vých případů nerovněho postupu n
dráze úradnické a učítelské, zrovna na výmluv-
nou výstrahu všem, kteří by ještě dne
dráhu učitelskou si chtěli voliti!
Komenský
Praha
16
article
Vždyť i pražský učitel školy měšť an
ské, jenž více žáků po více hodin v nepřízni
vějších poměrech musí vyučovati, má o 530 zl
služné menší než učitel c. k. obecné školy
cvičnél i bez kvalifikace pro školy měšťanské
při menším počtu žákův a hodin za poměrů
příznivějších — pražský učitel na městské škole
obecné má o 750 zl. méně než jeho kolleg
na cvičně škole obecné
Trudné poměry hmotné učitelstva praž
ského jsou ještě stupňovány nezajištěným, liho-
volným a velmi zdlouhavým postupe m
V postavení zatímných podučitelů stráví 8 i 1
let, teprve po 15 až 17 letech dosahují prvéh
zvýšení služného, v Praze a na Smíchově te-
prve jedenáctý stána se správcem školy.
Praha je po Vídni prvním městem v Ra-
kousku, ale ve služném učitelském zůstává da
leko nejen za Vídní (kde má učitel průměrn
o 462 zl. více), ale ti za Brnem (o 384 zl.),
Štyrským Hradcem (o 383 zl.) a Solnohradem
(o 104 zl.).
A na tento plat cizích učitelů přispívá
i království české. Praha s předměstími odvádi
32 milliony přímých daní. Vlastní školy obecné
a měšťanské vydržuje nákladem 1,093.693 zl.
ale mimo to na potřeby obecného skolství ven-
kovského přispívá ještě 2,194.000 zl., a po-
dobně děje se i v obelch soušedních. Stanese
tedy i v této stránce jenom po spravedlnosti,
bude-li služné učitelstva Velké Prahy upraveno
tak, aby rovnalo se příjmům státních úřadniků
posledních čtyř tříd hodnostních, stane-lis
skutkem tento zcela oprávněný požadavek všeho
učitelstva českého z r. 1898
Solnohrad
Praha
Smíchov
Vídeň
Ra
Brno
Štyrský Hradec
Velká Praha
17
article
Místa na středních školách. Na česke
obecní reálce v Kroměříži, jež požívá právn
veřejnosti i reciprocity, obsadí se od 1. září 1901
následující místa učitelská: 1. místo skutečného
učitele náboženství s povinností vypomáhati i v ji-
ných předmětech až do plného počtu hodin ; 2. míst
skutečného učitele mathematiky a deskrip-
tivní geometrie; 3. místo skutečného učitel
přírodopisu s vedlejšími předměty mathemati-
kou a fysikou; 4. místo skutečného učitele tělo-
eviku s povinností vypomáhati i v jiných předmě-
ech až do plného počtu hodin. V případě, že by
se nehlásili učitelé úplně approbovaní, obsadí s
místa ona provisorně. Platy jsou takově, jako na
ústavech státních. Žádosti na obecní výbor města
Kroměříže zaslány buďtež do 30. června 1901 ředi-
telství české obecní reálky v Kroměříži a budiž
v nich uveden nárok na včitání let supplentských.
Podpůrný spolek nčitelstva českých ško
náchod., novoměst., broumovského a trut
novského okresu školního ma IV. valnou hro-
madu v úterý svatodušní dne 28. května t. r.
1. hod. odpol. ve II. roč. dívčí školy měšťanské
tožě
Náchodě.
nrve
Vypsání míst na c. k. státní průmyslov
škole. Při státní průmyslové škole v Pardubicích
obsadí se od 1. srpna jedno místo učitele stavitel-
ství stavební. mechaniky a geodesie, dále 1 místo
předáka pro ústavní kovárnu, slévárnu a modelárnu
pak 1 místo asistenta pro stavitelství, po případěi
místo asistenta strojnictví.
Kroměříž
Náchod
Pardubice
19
article
Z výroční výstavy v Rudolfinu. )
Z výroční výstavy v Rudolfinu. )
= Letošní výstava mi přinesla trapné
zklamání. Předchozí nikdy. Vinen jsem ale sám
Proč jsem jen byl tak zvědav vidět ji dříve
nežli svoji toaletu dokončila! Za pozdních od
polední, dokud obrazy sem tam narovnan
stály, dokud ověšovali stěny bílými a šedými
látkami, zahlédl jsem tu a onde, co mnoho slibo-
valo Myslil jsem, když již náhoda ukazuje věci
slušné, což teprv asi se za nimi krásného
skrývá? Nyní chodím výstavou, probírám ji po
ctivě kus po kusu a dosud marně hiledám, co
by mne uneslo, všechen odpor a všechnu
slarostlivě vypěstovanou přísnost přemohlo
a ve svůj vír strhlo. Ocitl jsem se v nej
nepříjemnějších rozpacích, když jsem měl udati
který obraz je na výslavě vše překonávajícíi
vítězem. Nejspiše jsem tím všim sám vlastně
vinen a nikoli vystavující, ani výstavu pořá
dající. Tito zajisté vykonali poctivě, co na nich
bylo, mnohdy tak svědomitě, že z toho prudké
hněvy vzešly, ale vydupat arcidíla ovšem ne-
mohli. Vzdal jsem se tedy hledání Montblanko
a vydal se na výzkumnou cestu po tak zvaných
skupinách. Snad zde najdu svoje štěstí. Účto-
vání se skupinou domáci vypadlo sice, jak jes
viděti, zcela slušně, ale zákupní komise pro
novou zemskou galerii byla by přece jen asi
příliš brzo se svojí prací hotova. Naše umělce
proložili temtokráte cizinou, cizí nechali spíše
pohromadě: Belgičany, Luitpoldgruppe, Skoty
a Simplicissimisty. Tito nejsou úplni. Scháze
) Srov. »Nár. Listy« z 28. dubna č. 1ie
a 5. května č. 123.
Belgičan
Skot
Simplicissimista
Rudolfinum
20
article
hned kapitán celé smělé gardy, Th. Th. Heino
schází Caspari a jiní, ale je tu Bruno Paul
Eď. Thöny a F. von Reznicek, a ti také vydají
Jejich kalené šipy míři na šlechtu, vojsko
a panstvo. Jejich žíravé střely tam také trefují
Jejich kousavý a lučavkový vlip podobá se Fo-
rainovu nebo Gavarniho v tom, že zabírá v sobě
obraz kresbu i a legendou. Obojí patrně rou
se v jednom okamžiku. Nám zde imponuje
smělost, ba jakás rekovská drzost jejich satyry.
měla by ale také imponovat smělost jejich
umění, s jakou se na život vrhá a jemu s ře-
hotavým chechtotem v zrcadle ukazuje jeho bo-
lestné slabiny nebo brutalní zvrácenost. Pan
Reznicek, se svojí kočičí uhlazeností, je
z nich nejméně karrikaturistou, v obvyklém
slova smyslu. Thöny a Paul ve svě stručné.
zhuštěné formě, ve svém lapidárním nazna-
čování, ženou svoje oběti před sebou do škle-
bivých krajností. Odkrývají závoj pozlátkae
konvence a ukazují pod nimi život hrozný
Starý Holbein se nad nimi raduje. Čeho je třeba
k takové karrikatuře ? Na jaké půdě se daří
Daumier a Monnier bili svými důtkami v do
bách reakce, Simplicissimus bičuje privilegovan
stavy německé dnes. Teď i tehda oni, uměle
trou se zrovna životem, stojí přímo v něm
a probádali jej až na dno.
Caspari
Bruna
Paul
Eď
Reznicek
Gavarni
Holbein
Daumier
Monnier
Heino
21
article
S »Mladou Belgií« se utkal nedávnov
Vídni náš »Manes« a vyšel vítězně z toho zá
polení muže proti muži. Setkání bylo jenom ná
hodné a »Mladá Belgie«, nemylme se, nikteral
neznačí kvintessenci moderního umění belgického
soudě podle jmén a bydlišt, spíše pouze ně
který zlomek flámské mladě družiny. Tak Fe
nand Khnopíf stojí mimo ni, patří k družine
»La libre ésthětique«; za to mají Emila Clausa
Dva krajní póly, dva body od sebe nesmírne
vzdálené. »Modré křídlo« Khnopffovo a » Hodina
návratu« Clansova jsou jako vůně mystická ka
dídla a svěží čich čerstvé smetany. Také Franl
Brangwyn je Flam, jako Khnopff z »mrtvého
města« pocházející, ale mimo »Mladou Belgii«
a jeho »Krev hroznů« nelze srovnati lépe sni
čím jiným, než s temně sytým orientálským ko
bercem, v jehož ploše kresba a forma se top
ve vlnách hlubokých tónů, zde onde náhle pře
rývaných jemnějšími záblesky. Z téhož kmene
tři pruty a každý s jiným květem a jinou vůní
a třeba že vinný bacehanal Brangwynův bez
umělcova zájezdu na Východ by ve své podobě
nebyl povstal, přece jen kořeny tohoto jediněa
výlučně barvového koloristy, spíše koloristického
tachisty, zapuštěny jsou v téže půdě, po kterě
Rubens, barvou a světlem opojen, chodil.
Claus
Khnopff
Rubens
Belgie
Vídeň
22
article
Khnopffovo »Modré křídlo« jest hádanka. Konec
sádrového křídla boha spánku blankytní, velké
oči divky vzadu jsou otevřeny dokořán, ja kési
mysteriósni tanutí je zde, ne naznačeno, nýbrž
vyvoláváno těmi podivnými sestavami realistních
objektů, jako vyvolává Meeterlinek. Khnopffův
literární soudruh, svými skutečnými slovy ta-
jemně hloubky pod naším vědomím k tesklivému
pohybu. Malá večerní krajinka Khnopffova, svě-
tlou zelení obalené údolí v zátopě melancholické
pololmy, ukazuje, na jaké reální basi F. Khnopí
svůj mysticismus buduje. Emile Claus je vlastně,
v Práze, celou »Mladou Belgtí«. Julietta a Rudol
Wylmannovy jdou jen za ním a Alex. Cogen
Marcel Jefferys maji sice každý svoji- energickou
a zdravou notu, nepatří však ke sdružení. Flam-
ské lesy, flamské břehy, flamské úlice a kostely
jsou výhradným předmětem všech mladých Belgo
v naší výstavě.
Khnopffův
Claus
Julietta
Rudol
Wylmannův
Alex
Jefferys
23
article
Neopouštějí svoji půdu. Geffens vidí svoje
»staré buky« až v tragické velikosti, Cogen, zná
studený smutek severního moře, jak padá na
plochou vlnu a písek břehu, když se nebe sy
chravě zakali, ale Claus je nadšeným hlasatelem
světla, bílého a zlatého, jeho chvějivé záplavy
za vysokého leta i za první, dole už zamlžené
jeseně, světla, v němž čistotná pokojnost dvora
v Zuidě žije, které jako kdysi Lorainovo oslňuje
celé nebe a světlé vody řeky »Na břehu«, Dán
Hans Brassen nechává své velké slunce zapadaí
»v době hnízdění« nad podřimujícím mořem.
měkké, hřejivé, které však všechno obaluje, kdežto
Clausovo rozkládá a oživuje. Kdo hledá atmo-
sferu skrz na skrz světlem prostouplou, všechny
stíny pohleující a přece prostorovou, v těchto
obrazech ji nalezne. »Luitpoldgruppe« se v Mni-
chově kdysi trhla od hlavního spolku uměle
ckého, ne však jako tamnější Secesse z pohnu-
tek a diferencí čiře uměleckých. »Mladá Belgiee
je věru jednotnější lve svém výrazu nežlí tato
mnichovská skupina, v níž sedí Ed. Harburger
jako omládlý a zjemnělý bavorský van Ostade
vedle W. Firleho, který každou chvíli s novou
notou- přichází, ale kde kromě obou Schusten-
Woldanů a W. Hamachera málo kdo nad
prostřednost vyniká. Zase nejnápadnější Mni
chovan, Max Slevogt, není v jejich kruhu
Slevogt si rád hraje na enfant terrible mni
chovské obce a je dost svěhlavým ve svém
umění. Mám jej, sotva v bezdůvodném, pode
zření, že rád vybafne na bojáené šosáky, avšak
temperamentním umělcem je dozajista. Jeho
Claus
Dán
Brassen
Clausův
W Firle
Woldan
W Hamacher
Max Slevogt
24
article
»Šehrazada« přivolává na paměť, bohužel př
známou sestru svoji F. Kellera, avšak, jen aby
tím vítězněji se zaskvěla nad touto sladko
barvou bapalitou a nad tímto novellistickým
orientem. Slevogtův obraz má dva těžké mo-
menty: jemnou a bystrou psychologii povídkářky
vypravovatelky v předivu svých pohádek okem
i duchem cele zabrané, a dusnou poněkud zá-
plavu granátového světla, kladoucí se na drah
roucha i měkká, živá těla. Tento žhavě omamný
ton tvoří široký a krásný podklad a zároven
generální bas celé té polychromní sym
fonie. G. Schuster-Woldan už titulem svého
obrazu »Largo« vyznačuje jeho muzikalnost.
Bilá, bledá dívka na zelenavé balustrádě sedící,
s velkým, teskně tajemným okem, těžké vábivé
oblaky na nebi, to vše má nepopíratelně hu-
dební rys. Jeho bratr Rafael stojí realnému
světu vždycky blíže. »Diana« je dobrou ukázkou
jeho ženských obrazů, kypře půvabných,
s kouzlem mládí ve hlavách i těle, ale žel,
starobylých, velmi starožitných v pleti a tonu
Willy Hammacher přenáší Dillovy laguny
na Chioggi s dobrým štěstím. Má pro šeravé
modro pozdních večerů a prvních nocí nad
spíeím mořem a ztichlými městy v pozdálí ton
pravdivý a pěkný zároveň. Také Franz Stuek
ovšem nepatří k Luitpoldgruppe. Pro první
návštěvu v Praze není sice úplně výrazný, ale
asi ne bez úmyslu objevil se hned s několika
čísly jako maliř i jako plastik. Neklame-li mne
tůšení, nevydá se jeho démonicky svůdný
Keller
G Schuster
Woldan
Bilá
Rafael
Diana
Hammacher
Dillův
Stuek
Praha
25
article
»Hřích« asi z Prahy na další putování. Rudol-
finum spokojí se s touto replikou, bude-li třeba,
ač může se při rozhodnutí bez zardívání roz-
pakovat mezi touto černookou ženou, pestrým
plazem ovinutou, a portretní hlavou kapelníka
Leviho, po mé paměti snad nejupřímnějšía
nejméně hledanou podobiznou, co jich Stuck
maloval. »Hřich« má podle Stucka sílu fascinu-
jící a jeho krása vábí a ničí zároveň, vypijí
jako upír. To personifikuje v té tuhé nahosti
ženy, v jejím z černého temna svíticím těle,
v jejích žádoucích očich a v jejích jak rudé
hádě se svíjejících rtech.
Skoti jsou v Praze už každoročními hosly.
Vždy vílanýmí. Dvojnásob měli by býti vítanými,
neboť vždy posílají sem kusy své domoviny,
jejími syny teple vylíčené. Pravda: prohlížíme-li
je pozorně každý rok, podržíme-li pro rok
budoucí dobře v paměti, co jsme minule viděli,
přijdéme na to, že se jim jisté nálady, jiste
motivy, jisté barevné sestavy pod rukou opakují,
že mnohý z nich hude zhusta tutéž píseň, ale
přece je to jen jeho píseň, melodie měkkých dud
highlanderských. A to je číní vždy cennými;
ať A. K. Browa líčí svoje nesmírné bažiny,
smutné a rmutné, James Kay rozlehlá pobřeží,
J. Lochhead citronové večery a stinný klid
návsi, Andrew Black vlhký, těžký vzduch při
moři, L. Morris Henderson dumu lesa a samot,
jejich sylá hebkost, jejich vláčná polychromie,
diskretně z aksamitových hloubek se vyhupující,
jejich jemně zbarvené dumky stětce přinášejí
s sebou vždy kouzlo krásné a milované přirody.
I letos jsou tito Skoti nejintimnějšími malíri
K. B. M.
v Rudolfinu.
Levi
Stuck
A K Browa
James Kay
J Lochhead
Black
L Morris Henderson
Praha
Rudolfinum
26
article
Sportovní věstník
Sportovní věstník
Ryby lov a chov.
27
article
** Výstava akvarií a terarií, která u příležitosti
letošního hospodářského trhu uspořádána byla ve
výstavním paláci, obeslána jest velice bohatě.
»Spolek přátel akvarií a terarií pro král. české« re-
presentuje se celou řadou vkusné upravených nádrží
zařízených k chovu ryb. Pro přátele přírodní krásy
jest paludarium (nádrž s rostlinstvem bahenním)
p. prof. Drahoráda pravým požitkem. Jest to
miniaturní idylka ze zátiší lesního pramene. Pr
akvaristy ne bez zajímavosti jsou akvaria pana
Karla Fučikovského s čichovci a rájovci vlast-
ního chovu. Známý zoologický velkozávod pana V.
Petzolda z Havířské ulice, obesllá letošního roku
odbornou tuto výstavu poprvé a to v rozměrech,
které úhrnou exposici staví na roveň berlínským vý-
stavám »Tritonu«, až dosud největších v celé Evropě.
Vystavujeť firma tato přes 100 akvarií až do obsanu
200—300 litrů vody, osazených vesměs tropickou
florou a oživenýchsnad veškerými druhy až
dosud do Evropy importovaných rybek ze všech
dílů světa. Jest to v prvé řadě argentinský
sumec štítkový (Plecostomus comersoni), honosící
se zvláštním tvarem těla složeného ze samých
černých čestiček s vysoko vyčnívající ploutví
hřbetní, dále obrovský exemplář brasilské ryby
chanchita, měnící barvu jako chameleon, kteráž
na výstavě zakoupena byla ředitelem ústavu pro
chov exotických ryb v Kodani v Dánsku, kromě
jiných zajímavých druhů zastoupena jest též nová
rybka Girardinus decemaculatus, rodící živá mláďata.
profesor
Drahorád
Fučikovský
V Petzold
Triton
havířský ulice
Evropa
Kodaň
Dánsko
spolek přátelit akvarium
28
article
Pozornost v plně míře zasluhuje však indická rybka
bojovná (Bstta pugnax), která bojovnou náladoua
nádherným vybárvením ploutví v nádržích až na
30 stupňů R důmyslně vytápěných, oko každéhoi
laika upoutá. Ve vlasti její Siamu jsou zápasy těchto
rybiček samečků nepostrádatelnou součásti programu
slavností tamních domorodců, při kterýchž ani tola-
lisator nesčhází. Dle úsudku znalců výstava tohoto
oboru v podobných rozměrech v Rakousku vůbee
dosud pořádána nebyla a obdržela tato exposice
nejvyšší cenu, stříbrnou medaili státní. Vyzván de-
putací spolku vídeňských akvaristů přenese pan
Petzold exposicí svojí do Vídně a odtud do Petro-
hradu. Stříbrnou medaili Ústřední hospodářské spo-
lečnosti obdržel spolek »Akvarium« v Praze.
** Dochází nás oznámení o mezinárodn
rybářské výstavě, jež bude uspořádána v
Vídni r. 1902 v rozsáhlém slohu. Ministerstvo orby
poskytlo k tomu účelu subvenci a bude výstava s
konati v druhé polovině měsíce září, za protekto-
rátu arcivévody Františka Ferdinanda z Este.
Program výstavy vykazuje následující obory
Živé ryby a jiná vodní zvířata, sladkovodní
i mořská. 2. Ryby neživé, jakož i přírodovědeck
preparáty. 3. Chov ryb. (Plány, nákresy, modely, ná-
činí rybařské.) 4. Přirozené a strojené krmivo pro
ryby. 5. Škodná. 6. Lov a sport. 7. Doprava. 8. Lite-
ratura. 9. Historické ukázky. 10. Průmyslové výrobky
a 11. příprava ryb (ochutnavárna)
Jak se praví, zúčastní se též cízina výstavy
měrou vydatnou. Zprávy podá výstavní výbor ve
Vídni, Herrengasse 13.
Petzold
František Ferdinand
Rakousko
Vídeň
Petrahrad
Praha
Est
29
article
Z eyklistského ruch u.
*9 Staroměstský klub českých ve-
locipedistů »Praha«e pořádá dnes výlet do
Říčan. Schůzka o půl 2. hod. odpol. na cvičišti, od-
jezd ve 2 hod.
Athletika a sportovní hry-
**Match »Slavie« A-teamu proti »Karls-
ruber F. V. Franconia« ve čtvrtek sehraný, (skončil
značným vítězstvím českého mužstva 9: 1 svoji sai-
sonu. Po neúspěchu ve Vídni zdálo se, že »Slavia«
se více v první řadě neudrží, však vnitřní krise
v klubu samotném brzo zažehnána a dnes stojí tu
mužstvo, které, zejmena co se forwards týče, jest
snad vůbec nejlepším z dosavadních »Slavie«. Mužstvo,
které hrálo proti »Franconií«, odebere se tento týden
do Dánska, by oplatilo loňskou návštěvu footbal-
listům dánským; lze se nadíti, že i tam se cti o-
stojí. Match výše zmíněný poskytnul i tentok ráte
ukázku vyspělosti v kombinaci domácího můžstva.
Celý forward držel se známenitě. Oba noví mužové
jeho, Bloomer II. a Růžena, jenž již často do prvého
mužstva zaskočil, hráli jako vycvičení zápasnícia
nezůstali pozadu za Baumruckem, Havlem a Setzrem.
Poslední tři hráči potvrdili na novo svoji starou
pověst a předstihovali se navzájem. Že opětně Baum-
ruck širšímu obecenstvu byl hrdinou dne, netřeba
podotýkati. Halves i backové se řadili k forwar dům.
Match
F V
Růžena
Baumruck
Havel
Setzr
Baum
Praha
Říčany
Vídeň
Dánsko
staroměstský klub
Slavia
Bloomer II
30
article
Brankař Šustera rovněž se přičinil. V prvé půli hry
docíleno za pět minut prvého goalu pro »Slaviie
Havlem. Hosté, kteří hlavní svoji přednost, totiž
rychlý běh vyvinouti nemohli, docílili úspěchu před
koncem hry, kdy jednou míč do sítě bílo-červených
vpravili. Úspěch ten přijat hlučným potleskem. F.
** S. K. »Horymíre na Malé straně ulká s
v matchi s Citeamem klubu »Vinohrady
v neděli dne 19. t. m. o 2. hod. odpol. na hřišt
vinohradském, za kteroužto příčinou sejde se A team
»Horýmíru« v týž den o 1. hod. odpol. na náměst
Rade ckého.
Výborové schůze konají se každé pondělí o 1/29.
hod. ve spolkové místnosti na Malé straně v Neru-
dově ulici č. 242 v hostinci.
Tamtéž řízeny buďtež i veškeré dopisy na p.V
Janouška, jednatele.
** Kroužek »Karlín« II. utká se dnes se sport
klubem »Plzeň« II. v zápase na hřišti proti vino-
hradskému pivovaru o 4. hod. Mužstvo plzeňské na
lezá se v dobré formě. Z matche se »Slavil« osvěd-
čený goalman Hruška, jakož i levé křídlo Míla hrají
v tomto matchi. Sportumilovné obecenstvo zajisté se
dostaví, neboť tento den není v Praze žádného většího
zápasu. Po tomto matchí zápasiti bude I. mužstvo
A. a F. C. »Král. Vinohrady« proti I. mužstvu
S. K. »Unio ne.
Šuster
Slaviie Havel
S K
Horymír
Janoušek
Hruška
Míl
F C
Král
Unio
Vinohrady
Ner
Karlín
Plzeň
Praha
Citeam klub
II