3
article
28. rosinice 1913.
4
article
L. WEIGNER
Snahy po zušlechtění výroby.
Renaissance umělého průmyslu v Anglii
v druhé polovině minulého století měla nepo-
píratelný význam na utváření se novodobého
průmyslu uměleckého nejen v Německu, ale
i u nás. Tento obrat jeví se právě v přítomné
době v plné síle a svěžesti a silně dotýká se
nejen našich zájmů hospodářských a sociálních.
ale značí i dalekosáhlý význam naši národní
a kulturní práci. Umělecký průmysl v naší
vlasti má velmi pěkne jméno a historii. V nej-
starších dobách sluší vzpomenouti umělecko-
průmyslové činnosti klášterním hospodářství
v ranním středověku. V těchto dobách ne-
jednalo se tak o krásné vytváření předmětů
denní zpotřeby, ne o šperk, ne o nábytek
jako spíše o předměty posvátné v kostelích.
L Weigner
Anglie
Německo
5
article
Vedle klášterů bylo umění a umělecké řemeslo
provozováno v palácích králů a na hradech
knížecích. V dobách vrcholného a pozdního
středověku přešlo umění a umělecký průmysl
z klášterní dílny do dílen zkvétajícíh, tehdy
již městského řemesla. Až do osmnáctého sto-
letí po různých přestávkách, ale také skvělých
uměleckých periodách dozrál v době řemesl-
nické organisace umělecký průmysl v nejkrás-
nější květy. Jako skvělé byly periody za doby
Karla IV. a Rudolfovy, tak válečné pohromy
zastavily, ne-li nadobro zničily umělecký roz-
květ našich řemesel.
V dobách, kdy kvetlo řemeslo, nebyli
řemeslníci odcizeni umělecké výrobě; řemeslník
ničím nelíší se od umělce. Jan Amos Komenský
mluví o práci ruční jako o umění vůbec. Roz-
voji řemesel přikládal veliký význam. Strom
uměleckého průmyslu zkvétal a nesl nádherné
ovoce, poněvadž míza původního lidového na-
dání uměleckého mu dodávalo síly a řemeslníku
byla usnadněna starost o denní chléb vezdejší
Tyto poměry řemesla ovšem utrpěly značně
výrobou strojovou. Bylo to po hluboké depresi
řemeslné výroby na počátku století osmnáctého
Nastal záhy vzájemný boj mezi práci ruční
a strojem. Kapitalismus se zmocnil uměleckého
průmyslu. Zde právě ušlechtilé budeme umě-
leckoprůmyslových a socialních předbojovník
anglických velmi štastně byly ve výrobu za-
sáhly a snažili se uplatniti opětně celé bohat-
ství starých, dokonalých, ale zapomenutých
již technik řemeslných.
Karel Iva
Jan
Amos
Komenský
Rudolfov
6
article
Jakkoliv stroj v prvé řade byl příčinou
že ohrozil smysl pro ruční dovednost a při-
vodil znehodnocení pracovní síly, nicméně bylo
by šílenstvím stroj z uměleckého průmyslu
chtíti vymítiti. Musíme ale si uvědomiti, ž
nikdy nemůže stroj látce dáti umělelecký ráz
ruční práce, že stsoj nemůže nmění vyvolati.
To jest privilej ruky lidské. Tato může při
tom používati nástrojů a považovati stroj z
nejdokonalejší nástroj; v jeho ovládání spočívá
lidská dovednost a existence nástrojů jest právě
pedmínkou lidské kultury.
Nebezpečí hromadné výroby spočívá ale
také v tom, že obecenstvo nemá dosťatek po-
rozumění pro dokonale technicky a uměleck
zpracovaný předmět a žádá především to; c
jest laciné, co se leskne a působí prvním doj-
mem. Pojem materialu jako etrické ceny před-
mětu úplné téměř se styl lhestejným. Aby
kupec stále byl drážděn a odbyt aby stálese
na výši udržoval, zaplavuje velkovýroba trh
stále novými věcmi, Nikdy neřádila moda tak,
jak v přítomná době. Proto bude nutňo, aby
hospodářské stanovisko uměleckého průmyslu
postaveno bylo do popředí proti lehkomyslné
modě.
Ale laciné práce působí také zhoubně so-
cialně na řemeslníky a dělníky. Klesání kva-
lity práce zavinilo dále neznalost materiálu
se strany konsumentní. Proto bylo by radn
čeliti nebezpečí hromadné výroby, a to tím
bude-li jeho technický a umělecký úsudeko-
střen, aby resnamováno bylo se základními
pojmy výrobních technik, aby dovedlo roze-
znávat špatné suroviny od dobrých a aby
tak zájem pro jakkost práce se vyvinoval
rostl.
7
article
Aby umělecky dobré věci byly hotoveny,
třeba zejména ustati od stálé změhy mody.
poněvadž tak vede k povrchnosti, při čemi
vkus čím dále tím více jest pochybnější a celý
spěch života nepřispívá k prosperaci uměleckého
průmyslu. V tom také ale rozhoduje na jedné
straně umělec, na druhé řemeslník. Bylo b
si přáti, aby nastala harmonie dvou důležitých
faktorů práce, umělec s obětavým duchema
řemeslníka s vycvičeným okem a rukou na
straně druhé.
To státi se může v společná práci v on-
ganisaci, jaká byla v anglických gildách
jako dnes v Německu v dílnách pro žeme-
slná umění se jeví. Všem těmto dílnám jest
vedle okolností, že pracují společně s umělci.
hlavním kriteriem, že hlavní a stejnou váhu
kladou na práci jak umělce, tak i výrobce
a že zavrhují princip četných saisonních no-
vinek. Takovéto dilny založeny byly v Mni-
chově a v Drážďanech, z kteréž poslední
v roce 1907 byl utvořen akciový podnik. Na
podobných základech zřízeny byly dílny umě-
lecko-průmyslové ve Vídni, v nichž výroba
postavena byla na základ výborné kvality
jak pokud materiálu se týče, tak i poku
řem eslnické a umělecké stránky. Zde hlavně
zavládl anglický duch Renkinův a Morrisův.
Zásada posledního, že umělec a řemeslník
mají a musí se najíti, vyjádřila se zde úplně,
třebas poněkud v jiné formě. U nás jsou
v této formě známy Artil a Co., loňského
roku pražské dílny řemeslné.
Jak třeba pohlížeti na tuto novou formu
organisace výroby? Dle všech známek z ciziny
jeví se tato ne tak v návratu k starému
uměleckému řemeslu, nýbrž spíše k vyšším
formám velkoprůmyslu. Lombartovi na př.
zdá se býti pro budouenost již rozhodnuto.
že nový umělecký průmysl nepřijme form
kulturníhe
Renkinův
Morrisův
Německo
Drážďany
Vídeň
8
article
starého řemesla a přichází k přesvědčení, že notlivých národů, která bude vždy vyjádřena
snahou pro zušlechťování výroby. „Splyne-li
největší díl umělecko-prím slového tvoření
umění, totiž zvýšená d vednest v národui
v budoucnesti bude směstnán v rámci kapi-
práci, budou-li sperné otázky zjednodušeny
talistického podnikání.
praci tchoto druhu, pravil, bylo by to vy-
To jsou ovšem názory, které odporují
úplně vývoji řemeslné výoby, které nikdy
plněním idey Rakousko.“ Přáli bychom si
neshodnou se s názory anglických propaga-
aby slova dv. r. Vettra pronikla ty, kdož maj
torů uměleckého průmyslu a již by stavu
osudy spokojenosti národů v Rakousku v ru-
kou! Ve stanovách rakouského Werkbundu“
řemeslnickému mohly se státi osudnými. Pro
který v květnu letošního roku byl ve Vid
naše poměry bude nutno nalézti formu jinou,
zřízen, dán byl těmto myšlenkám výraz v tom
takovou, která by soustřediti se snažilav
směru, že mezi úkoly spolku zařaďena byla
družstevní organisaci vedle umělců, výtvarník
také péče o rózvoj národních svérazností v
také snmostatné řemeslníky s vlastními díl-
umělecké a průmyslové výrobě,
nami neb ateliery. Takovéto družstvo by mělo
společnou prodejnu a společnou kreslírnu
K tomu musí směřovati celá naše snaha.
s uměleckou poradnou, v níž by návrhy byly
Vettra
Rakousko
9
article
Jsme povinni v průmyslu umělpckém vypě-
stovati si svoji národní individualitu, aby tato
umělci pro jednotlivé členy řemeslníky pro-
také při výrobě byla směrodatnou, aby naši
váděny. V společné prodejně byly by vysta-
umělci a řemeslnici šetříce základních prin-
veny práce členů družstva zhotovené dle
cipů umělecko-průmyslových vytvořili nám
uměleckých návrhů. Umělec a výrobce byly
český styl nárední, který by odpovídal duchu
by před veřejností jmenováni svými jmény.
Práce ku prodeji vystavené prošly by zvláštní
a rázu naší svéraznesti. Jako v Anglii v čelo
tohoto hnutí postavily se školy, tak i u nás
jury a kladen by byl na výroby požadavek
současně s dilnou i škola musi spolupůsobiti
jak umělecké tak i technické stránky. Jen
a ráz ruční dovednosti musí vniknouti i do
tak bylo by možno, aby v našich poměrech
nejmenších škol. Méně tedy doktrinářství, ale
byl položen hnutím umělecko-průmylovým
více praktického života! Škola umělecko-prů-
základ rozvoji výroby řemeslné.
Anglie
10
article
myslová v Praze a četné školy odborné vy-
Avšak korunou všech snah po zušlechtění
konaly již v tomto směru veliké své poslání
výroby jest ona akce v Německu, která u nás
a další od nich můžeme očekávati. Záleží ale
doma pod jménem „Werkbund“ byla publi-
kována. Jsou to snahy, které chtějí slučovati
dále na výchově dokonalého dorostu řemesl-
nického. Hlavně školy pokračovací tu mohou
k společné práci umělce, umělecké řemeslo
ku pomoci přispěti, ovšem jen tehdy, vyplní-
průmysl a obchod a již sledují ony cíle, jich
účelem jest umění a průmysl úžeji spojit
li jednu z velikých podmínek, budou-li totiž
co nejvíce praktickým doplňkem dílny. Staré
mírumilovnou společnou prací a přivéstiji
řemeslo umělecké mělo své tradice, totižv
po strá nce technické, hospodářské a umělecké
prvé řadě mělo dobré výkonné síly, které své
k nejvyšší metě.
řemeslo měly v prstech rukou i očích a hlav-
Ríšskoněmecký Werkbund byl založen
ně měly duši pro jemnou práci. Tato duše
roku 1907 v Mníchově. Jsou v něm dnes za-
jim dnes schází.
stoupeni umělci, podnikatelé průmyslu a řemesl
a věcí znalých přátel umění.
Praha
Německo
Mníchov
11
article
K umění patří radost z materialu, formy
Spolek jest uzavřenou společnosti, k níž
a původnosti, kterou Ruskin a Morris tak
vysoko kyli cenili. Jisto jest, že jen ona ná-
nelze snad samovolně přistoupiti, ale správou
rodnost, která dovede největší radost z práce
spolku každý jednotlivý člen jest k součin-
nosti zvlástě pozván. Účel „Werkbundu“ dá
vyvinouti, má nejlepší naději dosíci vedení.
se vysloviti jednou větou: zušlechťovati prů-
Radost z práce má základ v tom, že práce
myslovou práci v spol čném působení umění.
nehotoví se jen z materialního zisku, ale také
průmyslu a řemesla a to výchovou, propa-
z vlastního potěšení nad ní. Čím více lid při-
gandou a zaujetím určitého stanoviska k pří-
lne z lásky k řemeslu, tím lépe pro národ.
Neboť nikdy nezřekne se lidstvo oněch starých
padným otázkám uměleckoprůmyslovým. Čin-
technik a ručních dovedností, které jsou s poj-
nost jeho jest umělecká, průmyslová a ho-
spodářská. Spočívá na zásadách, jež z An
mem lidského umění nerozlučitelny. Ovšem
glie byly vyšly, avšak časem a postupem no-
musí nám naše dílny vychovávati lidi, kteří
vě byly ustáleny. Chce pracovati k získávání
jsou hotovi a také dovedni práci uměleckou
kvalitativně vyššího způsobu práce, zboží
vykonávati s největší láskou a přesností.
Staré formy život vrací se třebas opětně
zušlechtěného; nedati se vázati jen na zboží
drahé a cenné, nýbrž míti na zřeteli také
v jiném stavu, vysoko stojící umělecká píle
výrobky jednoduché a laciné, které mohou
řemeslná jednotlivých měst vyvíjela se kolem
býti také výrobky ušlechtilými, když poctivě
kulturních potřeb starých milovníků umění.
chtějí býti tím, čím ve skut čnosti jsou.
Ruskin
Morris
12
article
Tento starý konsument sice odumřel, avšak
Snaha jeho nese se dále k získávání kon-
může opětně se objeviti, buďe-li se šířiti snaha
sumentů; co by byla platna veškerá snaha
po zušlechtění vkusu a možnost, aby doko-
na straně výrobců dodati jen ušlechtilou
nalá práce byla milována a mohla se také
práci, kdyby nedostávalo se těch, kdož by ji
prováděti. Tedy obecenstvu nutno pro ušle-
chtěli také zaplätiti? Werkbund chce eman-
chtilou práci také vychovávati.
cipovati se úplně od vlivu mody anglické
Ovšem musíme přiznati, že vydatné umě-
a francouzské a uplatniti se snaží styl vlast-
lecko-průmyslová činnost není závislou jen od
ní, německý, a vyhledává pro tento i odbya
vřirozených podmínek, nýbrž od výše blaho-
tiště. Nemáme se nad touto snahou u ná-
bytu národa. Tento však podrážďen jest rů-
zvláště zamysliti?
zným změnám a zejména stojí s politickými
V Rakousku musíme býti zejména na
událostmi v úzkém styku. Umělecká způsobi-
stráži! Mocný politický rozvoj Německa v letech
lost však jest důležitým pramenem zámožniti
sedmdesátých po vítězných válkách francouz-
jest mamon zbraní v hospodářském zápase
ských utvořil tam novou éru kulturně histo-
národů. Jen chudý a nepatrný národ má chudé
rickou, která nesla se k uměleckému výrazu.
a nepatrné umění.
Rakousko
Německo
13
article
Střední stav výrobní a obchodní dožil náhle
Národ náš, stojící na výspě v stálém boji
bohatství a blahobytu a počal si svoje domy
o svoji národnost aa svoji samostatnost,
v duchu uměleckém zdobiti. Málo zde také
bude moci jen tehdy zvítěziti, pozvednez
značně vyvinuté národní vědomí, přeměna Ně-
me-li naše řemeslo, živnosti, průmysl a o-
mecka ze státu agrárníku k státu průmyslo-
chod v technice i směru uměleckém. Vyčká-
vému a také ten moment, že i v Německu
me-li řmeslníka a dělníka ne jako lidský
soběstačnost národní a expansivnost průmyslové
stroj, nybrž jako muže, který má duši
pil co nejvíce vyvinuta. Svým národním
smysl pro práci a vynasnažíva-li je přivésti
jměním stal se národ německý národem nej-
k nejvýšším cílům, bude vítězství na naší
mocnějším. Z toho stavu vyrostly záhy kul-
straně.
turní nároky a esthétické potřeby a city
Musíme se o to přičiňovati aby umělec-
které vedly list k zamítání surogátu.
ké neměli a průmysl stal se českým, abychom
Německo
14
article
Jinak u nás! Naše vnitro politické ne-
zatlačovali vše co z ciziny nám se nabízía
snáze a národní potíže zdržují věkem hospo-
to z ohledů kulturních i hospodářských. Naše
dářský i kulturní pokrok. Široké vrstvy spo-
veškeré podnikání budiž živeno národní sobě-
lečnosti vydány jsou v šanc vážným poža-
stačností, abychom mohli oněm talentovaným
davkům zostřeného boje národního a zdržovány
synům české vlasti popřáti doma pracovati
jsou před pronikavými změnami uměleckého
a všem nárokům doby také vyhověti. Řádné
průmyslu.
péče o odbyliště, o výrobě surovin donu, to
A přece neuporně ženou se na nás všechny
vše souvisí s rozložením a výši uměleckého
ony základní principy práce, které potřebují
řemesla. Národ nesmí sedáti lákati láci. Naše
silného oživení a podnětu, abychom mohli za-
veřejné korporace stát, země i obec nesmí pů-
raziti k nám se stále ženoucí davy výrobků
sobiti zdejak vychovatelé a hlásili při veřej-
cizích, za něž dáváme milliony a milliony ná-
ných dodávkách na prvé místo princip doko-
rodního jmění. Ovšem naše cesty k uplatnění
nalosti paáce a ne princip práce nejlacinější.
se uměleckého průmyslu musí jíti jinými vlož-
—V těchto směrech pohybují se úkoly a
kami než v cizině. Loni konal říšskoněmecký
cíle snah po zušlechtění výroby. Jsou to úkoly
15
article
Werkbund ve Vídni svoji pátou valnou hro-
nad míru pro rozvoj nár da důležité. Národ
madu, na níž bylo usneseno, aby také v Ra-
náš před sto roky téměř mrtvý, znovu se
kousku podbný spolek vešel v život. To stalo
vskřísil k životu; oživl jazyk, vznikla literatuta,
se ve Vídni roku letošního v květnu; vedle
proubíla se věda a nyní přichází řada na prů-
rakouskééo Werkbundu, má býti zřízen po-
mysl. Jako naši křisitelé národní viděli krite-
dobný spolek v Haliči pro Poláky, a v nej-
rion národní v čistoti jazyka, tak dnes ve sna
dližší době u nás k zřízenl tohoto saazu m
hách po zušlechtění české výroby musíme vi-
bojíti.
děti nejvyšší cíle naší národní síly.
Polák
Vídeň
Ra
Halič
národní da důležitý
16
article
Co musí míti český Svaz v popředí svých
Proto vysoko musíme vytýčiti propor naš
snah? Naše hnutí uměleckoprůmyslové dotýká
mělecké dovednost i. Má-li národ náš dodělati
se v prvé řadě snah po vzniknutí národního
k monečného cíle národní kultury a zameziti
českého stylu, nejdůležitějšího to problemu
e dasi cizího vkusu, jest především potřeb
národního. Vždyť nejdokonalejšl výraz své-
vzělání lidu na nové základy postaviti a vy-
saznosti jest u každého národu umění. Proto
chovati v něm vyšší nároky ohledně vkusu,
také patří znárodnění výrobý a sprostředko-
pravosti a dokonalosti, aby oživla opětná do-
vání výroby národní k nejdůležitějším úkolům.
mácí národní kultura přes všechny obtiže, již
Snaha tedy po zušlechtění výroby řídí
v cestu se jí staví. To jest krásný, ale také
se dle zemí a musí býti národní. Byl-li boj
zodpovědný úkol, který klademe do vínku
za dokonalou práci s Anglií těžký, jehož vý-
nově se tvořícímu u nás spolku, který chce
sledky jsou přesunuty na pevninu evropskou,
sledovati snahu po zušlechtění výroby.
vidíme, že tyto výsledky u nás jen ponenáhlu
se uplatňují a že na př. v Německu došly
svého uplatnění teprva po velikém rozmachu
myšlenky národní. V tom směru musíme míti
jasno. Zásady tyto zastával také loni na pá-
tém sjezdu Werkbundu ve Vídni dvorní rada
Dr. Vetter, který hájil zejména svéraznost jed
doktor
Vetter
Anglie
Německo
Vídeň
17
title
Příloha „Národních Listů“ k číslu 353
18
article
sin edsboi een
6s keor n
20
article
Ženy lékařky.
Ženy lékařky.
V životě vořejném, zejména v kruzích lékař
stále sot ávám e se ještě s nepochopením pro ženy ač
v životě soukromém předsudek valně mizí přek, ná
života.
21
article
půsolností jelicli. Lkaka není dnat již oleluti
zjovom a mámo u nís dávno lékařsy prallisk. ie
velelním zd-aro nctví. činný a osvělrení, jeko ku
přiklvlu školní lékažky
Proce vlak není ježtě lékalek olik. abg věschu
obory věya čnn sti lékařské byl žon mi zastoupenz
nenílékašok výběr takový, že lyi ryzo věderké půs-
bnosli e věnoralv. To ovlem n=ze robou nepřístupnost
k vyžžím míst.m na učol'štích a vědorkých ústavech
A nosmíme capomonouši na kolik mužá lékalá průměr-
n ch vys vtnono jolaa vyallizjicí odboraík. Od každlé
ženy však se žádá nojvyšší kvajifiaoe, ah je jich dosud
poměrně tak milo a nomají avýchi mnoholotých tradie.
Ty musí stále jeltě zápasit s nolávěrou a nopřízní
poměrů.
Vážní lidé i učonci-usuzují vomměs así tala, jako to
projevil před nedávnem prof. Hochener: ve Vídni, Žona
nehodí se dosud dlo m.hio náhledu, kter; je potvrzon
souhlasem četných kolozů a pozorováním sludentek
modocíny - k povolání praktického lékaře. Nomá to
býti hana, ale konstatování fakta. Lékař musí samostat
ně usuzovat a často rychle jednat. Veškoré jeho
jednání vyžaduje vlastnosti, které jsou ženského pohla-
vi následkem dělinného vývoje jen zřídka vyvinuty.
Vzdor největší píli, vysoké intelizenci mnohých pod-
lehnou v konkurenčním boji nebo aspoň nedocilí své
práci, svým obětem pliměřoného postavení, vnitř-
ního uspokojoní a radosti ze života. Joli to pravda, o tom
by musoly lékařky samy promluvit. Ala uvažujme.
I když připustíme, že ženě nodostává so průměrně
žádoucích vlastností pro lékařo okamžité energiea
pod., jsou případy, a zojména v modorním zdravotní-
ctví vořejném kdy právě úřad lékařský vyžaduje
vlastnosti vyvinuté u ženy výchovou tradičně rodi nou.
profesor
Hochener
Joli
Vídeň
22
article
Neuspokojenost lékařky pak nemusí plynout z jejího
povolání, ale jistě splš z nouspokojené jiné součásti její
bytosti. A cožpak jsou ženy bez povolání lékařského neb
jakéhokoliv jiného spokojeny! Jakési zklamání
a neuspokojení dostavuje so v životě téměř každé ženy
a trpí jím tím více, čím méně je samostatnou, čím
méně může ovládat okolnosti svého života a sama je
řídit. Dnošní žena každá, i ta, která zvolí jen své tra-
diční ženské zaměstnání, bývá zase neuspokojena po
stránoe duševní neb citové
A když zklamání dostaví se v životě žený, která ne-
může se uchýlit k práci. k svému zamčstnání je hůře
na tom než žena v povolání, které je toto oporou.
Naopak, nonalezáli žena lékařka neb jinak zaměstnaní
žena uspokojení ve svém povolání, může vždy
doplniti svůj život tím, čeho se jí nodostává a
jde tu především asi o náplň vnitřní ženskosti. Inte-
ligentní žena může vždy obojí sloučiti aneb zvoliti to
co ji víco uspokojuje.
Pokud se týká vrozené stalotím vychované povahy
ženy, která prý se nehodí pro provozování prakse le
kařské, nesmíme zapomínat, že ženy ty dosud razí
cestu, že mu í zápasit a předsudky vychovanýmiv
sobě samých, v nejbližším i nojširšlm okolí. Žena lé-
kařka dnos není ojedinělým zlovem, ale ona musí přo-
konatí ženu starou v sobě a všüde a to není odbyto
přístupností studia. Ženy musí vyrovnati požadavky
potřeby ženy staré a nové v sobě.
Této přoměně musí se však podrobiti ženy všechny, i ty
které nestudují lékařství, neboť je to zákon vývoje
jemuž jsou podrobeny a jím nuceny přizpůsobiti
se době. Doba žádá změněné, vyvinuté a sharmoniso-
vané vlastnosti u každé bytosti.
Inte
23
article
To se týká bytosti lékařky samotné, jejího osobního
vnitřního života. Jsou tu však vztahy k ostatním žen-
nám k veřejnosti k ženské otázce, k ženě vůbo.
Potřeba lékaek tu je. Vzrostla ze všeobecné v
všech oborech změněných poměrů veřejného živ ota
a očekává se od nich mnoho po stránce sociálně-hygie-
nické i po stránce vědecké a zejména žona činí lěkař-
kám velké a vážné požndavky.
Žena vržená v draný život potřebuje ženu, kt rá
může rozuměti jejímu nojvnitřnějšímu životu a k níž
náslodkem toho můž míti větší důvěru.
V hloubi duše je každá přesvědčena, že žena
nebude se usmívati vnitřnímu hnutí a nebude je po-
kládati za slabost. Žena v ženě vidí polutrpitelkua
proto upřimněji a stručněji odhalí ji své nitro, protože
najde pochopení. Kolik žen a dívek ostýchá se ze studu
obracoti se k lékaři muží a zanedbává svou chorobu
a kolik neobrátí se o radu proto, že dorozumívají se,
že v určitých okolnostech života nen pomoci. A lé-
kařka nepředepíše jen léky, alo dá i pokyny, jak cho-
vati se, aby ženská důstojnost zůstala zachovánk.
Též dětská lékařka, školní, tovární, policejní atd.
jsou uznané potřeby doby. Svou intuací a nalézáním
souvislosti, bystrosti v po třehování podrobnosti, p-
chopí celé okolí dítěte. péči o dítě, v potírání úmrt-
nosti koj nců je lékařka nepostrádatelnou. Lékařka
má být vlastné vychovatelkou ženského pohlaví pro
důvěru, které požívá, pro pochopení duše ženské a
pro svoje mateřské pudy a vlastnosti. Důležitost toho
jevila by se nejvíce v soxuální výchově nejen mládeže,
ale ženy provdané, ktorou b správně poučila o pra-
vých povinnostech ženy k muži ak vlastní důstojnosti
a o povinnostech k dítěti.
24
article
Jes nosporno, že po této stránce lékařka svým
povinnostem plně dostojí a v mnohých oborech osvěd-
čuje se již znamenitě. Ale přes to jsou tu ještě ne
rozřešeny otázky, proto postavení ženy e společnosti
lidské základní a vědecky zásadní a ty zůstanou k roz-
řešení jen ženám lékařkám.
Jsou tu otázky ženského lékařství. Ženské léka
ství má velký vztah k ženskému hnutí a má velké zá-
važné slovo v ženské otázce. Gynaekologové vesmě
domnívajíce se, že znají žonu, protože jí vidí v jejím
utrpení, v její pathologii i v normálním stavu, odmí-
tají hlavní požadavek ženského hnutí, protože jejich
splnění naráží buď na přirozenost ženského orga-
nismu nebo vede k tělesným neb duševním poruchám
(M. Runge.)
Snahy emancipační jsou značně sůženy duševním
a tělesným složením ženy, praví prof. dr. H. Kisch
z Prahy, avšak vřele zastupuje snahy její v těchto
mezích. Prof. F. Winekel z Wiesbadenu zdůrazňuje
právo i povinnost gynackologa, věno at snahám fe-
ministickým pozornost a náložitou pomoc, protože
ženu nejlépe znají a protože boz podkladu exaktního
pozorování nelze otázku tuto řešiti. Naproti tomu
dr. M. Marcuso praví, že ženské lékařství jest jen
částí znalosti ženy. Sebe důkladnější znalost ženy
nestačí k řešení ženské otázky. Je tu zapotřebí znalost
lidí a znalost sociálně hospodářských poměrů. V mo-
derním hnutí ženském stýkají se tak četné a různo-
t arné otázky, že věcn posouzní může vyplynouti
jen ze souhrnu nejrůznějších st vů a povolání. Zenské
lékařství mu působit na veškeré snahy, směřují í
k uvolnění ženy z tisícileté zahanbující nespravodl-
nosti. Musí ale zamezit, aby snahy po od tranění umě-
lýoh a svévolných pont ženy v domácím i veřejném
život neporužily i přirozené rozdíl , vytvořené po-
hlavím.
M Runge
profesor
doktor
H Kisch
F Winekel
M Marcuso
Praha
Wiesbaden
25
article
Boj ženy o rovné postavení s mužem, osvětlený
zhlodiska srovnávací anatomie a gynaekologie jeví s
scela odlišně než z obvyklého nazírání na rovnost obou
pohlaví. Ale právě tato hlodiska, která zdánlivě su-
žují otázku ženskou do mozí daných organismem žo
ny, prohlubují otázku k poznání pravé ceny a pravé
otázky ženy, která nespočívá v stejnosti, ale v rov
nocennosti obou typů člověka, v uplatnění ženství
rovně vedle mužství. Snahy ženy, řešeny v mezích po
hlaví s plnou spravedlností jsou ty pravé a správné
a můžeme za to vděčit gynaekologii.
Ale ve skutečností znají gynachologové je
ústrojí žony, poznávají ženu víc nož jiní, protože ji
vidí v jojím utrpení atd.alo souvislost veškerého je-
jího života dušovního, citového, mravního, principy
toho všeho neznají. Nestačí ani to, co řekl dr. Marcu-
se, znát souvislost všech poměrů, ale je nutno ro-
zumět ženské bytosti celé to je dnos mužům prů-
měrně ještě skoro nemožno. Překáží jim v tom namno-
ze jejich subjektivní nazírání, stanovisko mužské
bytosti. Takové porozumění může přinést jen žena.
které nejsou tajny voškeré cesty fysického života, an
duševní a citové pochody a příčiny jich probouzojící so
v duší lidské, v bytosti ženské, a působíci na tělo a jehe
zdraví. Pak jistě byla by poznána podstata hysterie
doktor
Marc
26
title
Členářin toboto listu
27
article
Strana o
Strana o
a podobných zjovů, které dnešní lékalská věda nev
kam zařadit, o jichž vzniku a příčinách není ničeho
známo. O tom souhlasně vyslovil se psycholog dr.
Hevmana v své „Psycholopie der Frauen“
který nestranně snažil so bádat! Správnou paycho-
logii žony můžeme očokávati teprvo od ženy, která bu-
do dosti ženou, by celé bohatství žonské psyche v so-
bě prožila a zároveň přiblíží se dosti mužskému duchu.
aby ono bohatství analyticky ovládla. K tomu bude
však kromě toho třeba dalšího vytvoření dokazova-
cího a vyšetřovacího způsobu.
Gynaokolog, který chce ženě rozumět, musí být i psy-
choloz a tu musí žena - lékařka dokončiti a doplniti
působnost muže. Jak je potřebí ženy k součinnosti
v sociálně hygienickém oboru tak také v lékařské
praxi a ve vědě. Není lékařství, zejména ženské na
tom stupni, aby mohl lékař říci, že zná úplně ženu
a tvrdím, že organism ženy v jeho souvislosti s ostatním
životom zojména mravním je nejméně znám. Zde
musí promluvit zkušenost, porozumění a teprve dojde
se k poznání a vědění. A to zůstává úkolem žen lé-
kařek. V tom je hlavní jejich význam pro ženu.
Olga Strán ská.
doktor
Hevman
Gynaokolog
Strán
Psycholopie der Frauen
30
article
HOTEL ADRIA
HOTEL ADRIA
Václavské nám. 26. Přímé spojení od všech
nádraží. Hotol I. řádu uprostřed rozsáhlých
zahrad. 60 nejmod. zaři pokojů. Lift. Eloktr.
osvětlení. Ústřední topení. Temná komora pro
lotografy-amstěry. Chvalně známá velkorestau-
race uměl. vyzdobena. Menu od K 1.00. Nej-
orig. pražská vinárna „Podsvětí“, Denné kon-
3 10l
cerl. Emil Ročák
Telefon 419.
Adrie
Emil
Václavský já
33
article
ote
rál
Praha-ll, Komonského nán Poks k s o
Praha
35
article
Vídeňská pojišíovací spslečnos
Vídeňská pojišíovací spslečnos
Úřadovny generálníbe jednatelství nalézají s
nyní v Marlanské ulici Č. 9. I. poschodll. 32ns
Nejmodernější
Václavské nám. 55. — Střodisko intelli gonee
Plzeňský prazdrej. Kulmbalskě exportal. 350e
Střodisko
Marlanský ulice
Č . 9
Václavský já
36
article
r RESTAURANT SROUEEi
.Kk drorí n ko-
J. H. BRANDEIB, er
Praha, Haviřs á nl. . 4. dopornčuje s navěužs s
soběs v Derpěknějšlm výbáru svě čsské hrr a hrašky
poro
sport. lumavské dřověné sbosl z malbě
Na přikopa
Sroueei
Kk
Brandeib
Praha
Haviřs
37
article
RESTAURANT PISKAČER re
RESTAURANT PISKAČER re
restanrant I. řádu, ve středu Prahy, Plaenský
5508
prazdroj. Mnichovské Pschorrovo.
Praha
38
article
Iostaurace Slarpměstská kržnlci.
Iostaurace Slarpměstská kržnlci.
Henu I 1.—, v předpl. 90 hal., vačeře ve velkém
výběru. Znam. ležák. Pla. přasdroj. O hojnou
příseň prosí Jan Mikula, rezt. Telot. 818, 3300e
Telefon
Pla
Mikul
40
article
RESTAURACE „HVEZDA
RESTAURACE „HVEZDA
Polední menu, výhod. kombinov. do 353. h. Usna
né výb. kuchyně. Večer vel. výběr pokrmů v každe
čobé. Prazdroj. Ležák. Prelát. K. Vostrovský, rost.
oe
Plieňeká rostaurace „U JEžlšKA“
ve Spálené ulici. Zimní zabrada »noru-
zřízena. Prazdroj. Znam. kuchyné bez konku-
rence. Obědy od12-3 hod. R. Hercik, restauratér
ssrr —s s
351 7
rane- II.
Bolnický vzijom. pajlštovaci ústav v
67 v Plaal, ardin kal. t. e, v Brad. Nalr. nk nnrr a
sal. r. 1800 — pojisti Vás proti škodám: podárnim, ren-
bitim skel, voduvodnim, krupohiL., vlaup. a prolí na-
slodk. tělss. úranů a zák. povln. rudeni najryhesněji
Praha-II., Jung-
Ležák
K Vostrovský
R Hercik
Jung
Brad
Praha
U Ježlška
41
article
RESTAURANT BAMBA, Po
RESTAURANT BAMBA, Po
tečná kuch., menu 80 h. Plzeň. prazdroj, braní-
cký ležák. Pro pp. úřadníky obédy do 3 h. 3508-
Bamba
Plzeň
42
article
HDTEL PENSION „NEPTUN“,
HDTEL PENSION „NEPTUN“,
Praha, Celakovského sady, a masee
llost. pokoje na i den i na delší pobyt, se stra-
vovánim i bezného. Pokole od K 1 3o výše. 25006
Neptun
Praha
Celakovský
K 1
43
title
Josef Klein Karlin
Královská 5/39. Červená hvězda.
Klein
44
article
RUský arakový,
z vína Bordeaux,
ananasový-
z čerstvého ovoce
s přírodní vůmní-
Bordeaux