ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 afdc75a0-8f1c-11dd-a9fa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 46 celkem · entity: person 102, place 40, org 20, work 3
1 masthead
3. prosince 1913. číslo 332
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
pod vedením členů klubu začnou už 15. prosince. — Členstvo Českého spolku pro zimní sporty se chystá vánoce ztrávit na Pláních pod Ještědem, kde rovněž pro výcvik nováčků uspořádány budou kursy.
Vánoce Ještěd
5 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Semilské státoprávně-pokrokové ho spodářství před jičínskou porotou. (Od zvl. zpravodaje »Nár. L.e (Pokračování) Celý úterek věnován byl řečem, z nichž věcná v liniích projednávané záležitosti přesně se drží- cí řeč dra. Koernera působila mohutným, váž- ným, přesvědčivým dojmem, zcela rozdílně od řeči která ke konci jednání vnesla nové tony do líčení od řeči dra. Stránského, který hleděl do zá- ležitosti vnésti zabarvení politické a užival nejostřejších frásí a obratů, jimiž oplývá vždy zbrojnice řečníků, kteří chtějí mluviti z oke k davu. Jediným dojmem působila jeho řeč: „nešlo o případ semilský, šlo o politickou agitaci . . .. „Běda justicí, která se stane děvkou strannických snah“, řekl dr. Stránský sám v úvodě své řeči. jakoby na posměch . Obhájce dr. Koerner klidně, ale ostře odrazil útoky dra. Stránského, načež jednání bylo před 9. hodinou večerní odročeno na zítřek.
Koerner Stránský doktor
6 article Plaidoyery.
Plaidoyery. O 149. hod. ranní započal mluviti státní zá- stupce Pech. Vytkl, že v daném případě jeví se o věc vyšší zájem, je to proto, že souvisí hroznou hospodářskou kalastrofou na Semilsku, jak proto, že je její částí, tak také osobou obžalovaného Ed. Beneše. Beneš, na- byv zvláště svou výmluvností duševní převahyv Semilech, stal se zakladatelem spořitelny a zne- užil svého vlivu ve prospěch firmy, jejímž byl spo- lečníkem a firem s ní těsně souvisících a ve pro- spěch své osoby. Poněvadž činnost Benešova hrála v poměrech hosp. značnou úlohu, prosí řečník po- rotce, aby v zájmu očisty našich veřej- ných poměrů činnost Benešovu podrobili stříz- Hvému a nestrannému posudku. Potom státní zá- stupce podrobně zabýval se vznikem a finančními poměry firem Prokopových. Celá firma Jos. Pro- kopa synové a spol. vznikla z ničeho. Vložil do ní společenský vklad hotově jen Ed. Beneš, to 10.000 K. jež však nebyly také vlastně jeho, ale vypůjčeny od tchána na účet věna jeho man- želky. Vznikla tedy z ničeho, a protože do podniku bylo třeba statisíců, byly opatřeny ze spořitelný semilské. Závod. jak tvrdí obžalovaní, sice prý pro- speroval, ale jak doznal B. Prokop. musila být rakvárna stále financována tkalcovnou. Ve chvili vyhlášení konkursu pasiva činila dle žaloby ast 1.228.000 K. jmění 694.117 K 07 hal.; probrav pe- drobně námitky obžalovaných proti těmto číslům, i proč nemůže býti k většině z nich bráno po ná- zoru žaloby a jejího zastupování zřetele, takžei připustí-li se správnost některých, dospějeme k konečným eifrámi pasiva 1.078.147 K 30 h. aktiva
Pech Beneš B Prokop Semilsko Semily Benešov Prokopův Jos
7 article
735595 K 82 h. takže firma byla přeltže- na o 342.547 K 58 hal. To, jak porotci na věc budou nahlížeti, zda a které námitky přiznají či ne. a hlavně, zda uznají, že firma byla přetížena, je věcí úsudku porotců. Ale i kdyby všechny, i nej- nesprávnější námitky žalovaných byly uznány, zů- stane výsledek, že byla firma přetížena 67.000 K Potom probral veřejný žalobce podobně finanční stav fy. B. a J. Prokopové za dne prohlášení konkursu a dospěl k výsledku: pasiva 990.069 K 72 h. aktiva 690.455 K 81 h. takže byla pře- dlužena o 299.613 K 91 hal. Kdyby připuštěny byly všechny námitky obžalovaných, kdyby zašlo se tak za nejzazší mez možnosti, zůstane předlu- žena 54.592 K 11 hal. U fy. V. Ritschla nást. vyjdou čísla: pasiva 160.145 K 73 hal., aktiva 111.468 K 73 hal, takže byla přetížena 58.677 K. Všechny tři firmy byly tudíž předluženy obnosem 747.425 K 67 hal. Před zíkonem zodpo- vídá žalovaný Ed. Benež pouze za fu. Jos. Proko- pa syn a spol., Jos. Prokop tuže firmu a firmu B. a J. Prokopové, a Bohuslav Prokop za všech- ny tři firmy. Firma V. Ritschel nást. byla dle doznání žalovaných již v r. 1911 pasivní, fa. JJos Prokopa syn a spol. dle doznání B. Pro- kopa od založení rok jako rok prodělá- vala a byla stále pasivní, fs. B. a JJ. Pro- kop dle J. Prokopa byla jím pokládána za aktivní. dokud myslil, že pohledávka za rakvárnu je do- bytná, ale ta byla již dávno před tím o obnosy. zúětované na vklady do fy. Jos. Prokopa synové spol. zmenšena. Žalovaní byli si také dobře vědomi stavu, v jakém se nalézali, to dokazuje i dopis Ed. Beneše ze dne 24. února, v němž píše: „ale myslil jsem stále, že se včas z toho všeho vypleteme „činil jsem tak v dobru firmy v té naději, že v do- bě, kdy budeme při vládě, poměry se změní .
V Ritschl J Prokop Prokop V Ritschel Beneš Proko Jos Jj
8 article
Obžalovaní, v polovici března 1912, předloživše fingované aktivní bilance, hleděli tedy ještě úskoky prodloužiti svůj úvěr u spořitelny. Bilance podána profo, poněvadž spořitelna přílišným elokováním peněz u některých firem, peněz, sehnaných ne při- rozeně, ale slákáním vkladů slibováním vyšších úroků, tím vším, opětovně dozorčími úřady vylče- ným jednáním proti regulativu, oefla se v krisi. Ed. Beneš byl řídíeím duchem spořitelny od za- ložení až do dne katastrofy. Stanovy již sestaveny tak, aby jako obecní úřadník mohl se státi členem ředitelstva. Proto jistě spoluzavinil katastrofální stav spořitelny, který vedl k nařizení, aby vyžá- dala si za účelem úpravy poměrů k firmám, jež ní byli zadluženy, bilance. O tomto účelu onobo vyzvání všichní žalovaní věděli a předložili bilan- ce, z nichž, ač firmy byly v r. 1911 již silně pře- díuženy, zdálo se, že čisté jmění fy. Jos. Prokopa svnové a spol. čií 303.020 K 41 hal., J. a B. Pro- kopové 112.621 K 21 hal. a V. Ritschla nást. 10.060 kor. 04 hal. Zvláště křiklavý je rozdíl bilance se skutečným stavem věcí u fv. Jos. Prokopa synové a spol., která byla tchdy předlužena o půl čtvrte statisíc korun. Probíraje potom podrobně zvýše- ní aktiv v bilancích, despěl státní zástupce k vý- sledku, že u fv. Jos. Prokopa synové a spol. zvý- šení ono činilo, pokud zjištěno, 390.903 K 3 hal Žalovaní hájí se tím, že zvýšení ono odpovídá zvý- šené hodnotě spříslušných položek.
Beneš V Ritschl
9 article
O Hostivaři však dokázáno, že položen z podklad bilance stav, který by byl nastal, „až bude Hostivař hotova“, tedy v dobé, kdy byla se- stavována bilance. Stalo se tak na úkor pravdy. na úkor skutečnosti. Svědkové Tvrdek a Kodeš dosvědčili, že aktiva byla zvyšována, aby bilance stala se aktivní. O důvodech zvýšení některých po- ložek obžalování vůbec nedovedon uvést důvodv jinde, jako při položce strojů, je tvittení ve sporu s posudky znalců nebo je jako při hočnotě stavby hostivařské dle dobrozdání účetních znalců ne- správno i kdyby bylo skutečno, poněvadž tovární podnik nebude zaknikovávat zisk na své nedo- končené novostavbě. Porotci nechť také sami po- soudí, zda v době tak krátké stoupnutí ceny po- zemků z 61.000 K na 124.000 je možno. A pozemnky ony súčtovány ne jednou, ale dvakrát. Arciť ob- žalovaní svádí vinu toho na účetního Kodeše Snaha jich na něho vše svalovati, je vůbec velmí nápadná, ale hájení toto je nesprávno, poněvadž Kodeš dělal jen to, co mu žalovaní nařídili. Stejně nápadno je stoupnutí ceny pozemků Benešových z 20.000 K na 69.000 K a pozemky tyto, ač ně- které zaneseny na jméno jeho choti, bez dokladů o výslovném svolení této připsány do aktiv firmy.
Tvrdek Kodeš Benešův Hostivař
10 article
Potom státní zástupce zabývá se podrobně známým odhadem hostivařské továrny, provede- ným stavitelem Řehákem. Řečník líčí, jak Řehák upravoval svůj odhad po přání žalovaných, a táže se: může takový a tak často měněný odhad býti brán vážně? Mohli mu sami věřiti? Naprosto ne. Na základě všeho toho nemůže býti porota v pochybnostech, že bilance ony byly úmyslně Iingovány, a sice za tím účelem, aby dokázali svou úvěruhodnost, žalovaní měli t na zřeteli zákonem předepsaný úkol. Po té pře- chází k úpadku firem a líčí jeho pří- činy. Jednou z nich je právě činnost Ed. Beneše. Nutno Poukázatí, že výtky, jakoby úpadek zaviněn byl spořitelnou, jsou nesprávné. Řečník nechce obhajovati spořitelnu, ale konstatuje pouze, že se strany obžalovaných nebyla uvedena ani jedna konkrétní okolnost, která by svědčila o animositě spořitelny, žalovanými jí vytýkané. E. Beneš měl u spořitelny běžný účet, který vznikl eskontem směnek, jež podpisoval za firmu.
Řehák Beneš E Beneš
11 article
Jeho přední postavení ve spořitelně mu umožňo- valo, že si mohl tento úvěr opatřiti bez vědomi a za zády svých společníků. Směnek těch bylo za 290.000 K. Bylo zjištěno, že ve 4 případech Beneš svoje směnky sám censuroval. Beneš zneužil v tomto případě svého postavení ve spořitelně ve prospěch firmy, jejím byl společníkem. Beneš konečně buď nevěděl, co podpisuje, a pak je to smutným dokla dem pro jeho svědomitost, nebo věděl, že censuruje svou směnku, jak nutno předpokládati,a jedno ani druhé není jistě správné. To, že o jeho dluhu ve spořitelně společníci, jichž se též týkal, ničeho nevěděli, že se jím před nimi tajil, tato okolnost svědčí, že si byl vědom, že koná něco nepravého. Prokopové prohlásili, že by nebyli souhlasili s tím, aby peněz získaných Benešem na směnky fir- mou podepsané bylo použito mimo podnik obchodní a zejména pro účely politické. Někteří z žirantů rovněž prohlásili, že kdyby byli věděli, k če- mu peníze mají být použity, nebyli by směnek podepsali. Je tu vyáčlování onoho obnosu v dopise Benešově z 24./25. února 1913. Jisto je, že z obnosu 290.000 byl použito přes 70.000 K k podnikům, které s firmami ne- měly naprosto nic společného. Bylo tvrzeno, že
Beneš Benešov
12 article
Beneš podporoval malé lidi. Což byl on velkým člověkem, aby činnost tato mohla býti pokládána za záslužnou? Uvážime-li, že neměl sám na tuto podporu, nutno označiti jeho jednání za pachtě- ní po popularitě, za pouhé velikáš- ství. Půjčoval velké obnosy lidem, kteří v mno- hých případech neměli žádné úvěruhodnosti. N však na útraty svoje, ale na úkor svých společníků a spořitelny. Kdyby nebyl tak jednal, měla by firma bývala menší dluh, anebo se mohlo oněch peněz později v kri- tické době pro ni upotřebiti, a její úpadek od- dáliti. Jeho jednání mělo za následek. že firma octla se ve stavu kritickém a nelze nazvatí jeho jednání jinak než mrháním majetku a marnotratností ve smyslu zákona. Po té státní zástupce zabývá se otázkou přečinu za- viněné kridy a dovozuje, že je naprosto nesporno, že žalovaní upadli v konkurs zaviněně. Zesnulý velký národohospodář dr. Albín Brál zanechal národu v odkaz, že musíme prožiti ještě jedno obrození, obrození národohospodářské, že musíme národohospodářství sesíliti. Základem toho národního probuzení může však býti jen zdravé a silné peněžnictví. Řečník apeluje proto, aby porota nezavdala verdiktem důvodu k tomu. aby případ semilský nenašel násle- dovníků, poněvadž jinak je po če- ském peněžnictví a po českém náre- dohospodářském obrození veta. Proto apeluje na porotu, aby na otázky jí položené od- pověděla kladně. Tím státní zástupce řeč o 2/412. zakončil.
Beneš doktor Albín Brál
13 article
Po krátké přestávce ujal se slova zástup e soukromé účastnice, Městské spoři telny v Semilech, posl, dr. Koerner. Pravil: Městská spořitelna v Semilech připo- jila se jako poškozená k trestnímu řízení, Úkolem zástupce soukromého žalobníka není, aby zastával zájem veřejný, aby žalované usvědčoval, ale nic- méně poněvadž nárok soukromého účastníka před- pokládá vinu, nutno vinu tuto prokázati. Úkoi veřejné žaloby splněn byl pronesenou právě řeč stkvěle. Řečník je vděčen, že veřejný žalobce za- stal se spořitelny, proti útokům na ni podniknutým V souhlase se správní komisí šel řečník k líčení v úmyslu konati povinnost, aniž by měl na mysli nějakou útočnost. Tušil snahu, zatáhnout celou záležitost na pole politické. ale pokud na něm bude, věe na toto pole nepovede, strannickou zášť ni- kdy nepěstoval, nehnal do krajností a odmítá zneužití každé instituce k účelům politickým a tedy také po- stavení v porotní síni k účelům politickým. Ale přišlí, obžalov aní a jako by necítili tíhu žaloby. tíhu obvinění z falšování bilanee z mrhání jméním a snažili se vrhnouti na správu spořitelny podezřenír ani- mositv, jakoby zdůvodůsnad dokonce politických byla jednala sirannickv
doktor Koerner Semily
14 article
Obvinili tak ordány státní správy ze stranni- ctví, ze zneužiti jich moci k strannickým účelům tak propukl zápas Městské spořitelny v Semilech. jsoucí v obranné posici s žalovanými, v posici útoč- né. Řečník nemůže neobrániti spořitelnů proli výtce na ni vržené. Ne městská spořitelna, úpadel zavinili obžalovani sami. Vytýkali, že spořitelna jednala neobchodnicky, vyčítali správě nedosta- tečnou péči a interesy spořitelny. Vytýkal jí to v prvé řadě p. Ed. Beneš, který úřad svůj měl svěřený ne od státního úřadu, ale důvěrou spolu- občanů, který dokázal, jak musí hospodařiti svě- řeným jměním, a ten měl odvahu a smělost činiti výčitky mužům naprosto bezůhonným a dokona- lým — nač však je chválit, když za ně mluví skut- ky, za ně, kteří ujali se sanace a uvedli spořitelnu do kolejí normálních v letech 1912 a 1913, v době pro peněžní hospodářství, průmysl a obchod tak těžké, že ji v Čechách a mocnářství nebylo již po půl stoleti — jimž bude vděčiti nejen spořitelna. ale město a celý kraj, kdežto jména žalovaných jmenovitě jméno Ed. Beneše bude v dějinách měst zaznamenáno způsobem ne právě pochvalným. K výtkám žalovaných řečník se táže, kde měli ko- nečně kontrakt, že obdrží úvěr do neobmezené
Beneš Ed Semily Čechy
15 article
Kridatář, který se vymlouvá na věřitele, který chtěje chrániti svůj majetek, nechtěl mu dále uvěřovat, je zjev zcela obyčejný. Kridatář je vždy náramný optimista, pokud jde o to, že věřitel mi má půjčovat, že je to zájem věřitele jej udržovat- až by, jak optimisticky líčí, nastaly snad opět lepší poměry. Na tento psychologický moment od- počítává řečník vinu za čásť kýtyr, spořitelně uči- něné, ale chce prokázatí, že zpořitelna jednala naprosto správně. 1,589.522 K dlubovaly Prokopov závody městské spořitelná. A jaké závody. Menši špatně spravovaná, téměř bez dozoru zanechávaná pila v Doksích, tkalcovna, vedená dle domněn řečníkova nepořádně, a konečně hostivařský pod- nik, fantastický v té velikostí. Kdyby se bylo za- čalo z mála, kvalitou zboží zjednával a šířil kruk odběratelů, snad z podniku mohlo něco časem být kdyby byl řízen zdatným odborníkem, jakým všal ani Bohuslav Prokop ani Ed. Beneš nebyli. D takových podniků byly takové obrovské peníze vloženy a byly proplýtvány, nebylo tu peněz užito jak mělo být, a poslední podnik vybudován jen na úvěru. Zděděný majetek Prokopových dle dě- dických spisů bylo 120.000 K — kde jsou dnes?
Prokop Ed Beneš Prokopův Doksy
16 article
Byly proplýtvány. Snad osud chtěl, aby dva žalo- vaní setkali se se třetím. Pan Beneš je v národním hospo- dářství diletant, diletant velmi ne- bezpečný, poněvadžneoperoval vlast- ními ale cizími penězi. Úvěr je blaho- dárnou institucí v životě národohospodářském, ale sátn. o sobě nemůže vytvořiti dosti rychle dosta- tečný reservní fond pro doby těžké. Úvěr může býti také nebezpečným, a to žalovaní poznali. Budovati hospodářský podnik pouze na úvěru je nebezpečné. Už tato okolnost zakládá vinu zavině- ného úpadku, máť podnik podobně založený vyjma řídké výjimky zárodek smrti a zániku v sobě. A do těcchto peněz stará správa spořitelny městské vložila epormní sumy. A je možno vytýkati nové správě, když do těchto poměrů nahlédla, nechtěla riskovati další obnosy. Byly to jedině věcné dů- vody, jež správní komisi vedly, a to už v pro- sinci, k pdepření dalšího úvěru, ač učinila ták s těžkým srdcem. Je k neuvěření, že stará správa výše.
Beneš
17 article
spořitelny mohla poskytnouti hostivařské továrně takový stavební úvěr a že předseda spoři- telny, který byl zároveň vedoucím zvolen ve firmě. aspoň pro vnější prestiž neposlal tam nikoho, kdo by použití úvěru kontroloval, vždyť půjčuje-li se jindy a jinde na stavbu, půjčuje se patru po patře z účelem takové kontroly.
18 article
Nová správa nemohouc si učiniti hned jasnou představu o úvěruschopnosti podniků, ač sama bojovala už s největšími obtížemi, půjčovala dáleo Tím spíše, že byla v omyl uvedena předloženými bilancemi. Přišla však doba, kdy správa si myslila že si oddychne, kdy Beneš sám spořiteln psal — 13. června 1913 — že ví, že na žádný úvěr ze spořitelny dále počí- tati nemůže, že spořitelna sama není s to, aby další úvěr firmě poskytla — jak může dnes tvrdit, že mu správní komise od- mítla poskytnutí úvěru z nějaké animosity. Nejen že spořitelna mu povolila ještě po té mezivklad. byla ochotna zaplatiti položku 1200 K za podnik atd. Dopis ten však je zajímavý též po jiné stránce, Beneš tvrdil, že mají věřitele, který poskytne jim 100.000 K. to snad byla jejich naděje, ale nebylo pravdou, a tím uvedli spořitelnu v omyl, snadi v omyl. že dalšího úvěru nepotřebují. Vždyť vě- řitelem oním byl dr. Klouda, který pak obětavě k vůli svému příteli p. Benešovi opatřil 30.000 K a po částech do podniku vložil. Po nezdařeném pokusu dra. Fischauera spořitelna chtěla se po- kusiti sama o sanací závodu vyrovnáním s věřiteli — jak mohou, jak smějí, jak se odvažují žalovaní obviňovati spořitelnu z neochoty, z nějakého za- vinění událostí. To byl systém jich obhajoby, aby odvrátila pozornost od pravdy. V květnu bez vě- domí spořitelny p. Jos. Prokop ve Vídni jednal s drem. Fischauerem. Zpráva o tom přišla do novin a na spořitelnu počaly se hrnouti směnky všech firem Prokopových, kterýmžto krokem Jos.
Beneš Kloud Vídeň Prokopův Jos
19 article
Prokop už zpečetil osud své firmy. Prohlášení in- solvence jakmile propukne a jakmile mezi věřiteli není vůle sečkati nebo sleviti — spořitelna nabízela 50.000 K — nelze podnik zachrániti. Fa. Salomon Bondy žádala o vyhlášení konkursu na firmu Prokopů — dle zákona musili — jsouce v kon- kursu — přestat býti společníky fy. Jos. Prokopa svnové a spol., jediným společníkem měl zůstat p. Ed. Beneš, firma měla snad likvidovat — ale p. Bohuslav Prokop hospodařil dále. Řečník nechce mu přitěžovati, naopak ví, že mu to u poroty snad prospěje, vytkne-li, že k založení, zavedení a řízení takového podniku schopný vůbec nebyl, jak svědčí i to, jak poznali jej účastníci líčení. Jak hospo- dářství vypadalo, ukázal nejlépe výslech p. Englšndra. Byla to čirá iraška, kdy bral plat státního úřadníka V. dietne třídy. 900 K měsíčně, a dělal místo ce- stování bůh ví co v závodě, který byl vtakových poměrech! V té době bylo se závodem konec, ten byl neodvratně ztra- cen! Tak stály poměry v době, kdy spořifelna musila se rozhodovat, co s věcmi dělati. Dlužníkoi vždy se lehce disponuje s penězi věřitelovými, ale věritel musí uvažovati jinak. Pokračovati dále, bůh vi, k jakým koncům bylo by to vše vedlo.
Salomon Bond Ed Beneš Prokop bůh Prokop
20 article
Řečník poukázuje na řadu okolností, vylnču- jících každou animositu spožitelny proti žalovaným a poukazuje na tchána Benešova p. Poslta, jemut úvěr byl poskylnut na dále. Kdyby byla animosita proti p. Benešovi, byla by jistě se rozšířila také na jeho tchána, který mu žiroval značné obnosy. spíše, než na Prokopy. To rovněž platí o jiném Benešovu příbuzném. Kučerovi. A podívá-li se kd na tohoto Kučeru nebo Hyblera a jiné majitele zá- vodů, jimž také spořitelna skýtala úvěr, nejen že činí hned na prvý pohled nejlepší dojem, ale jich závody též jsou zdravé, aklivní. A všechny peníze z úvěru pocházející, byly do nich vloženy. O tom, že Beneš seslabil podnik svůj odnětím tak velkých kapitálů, se ani řečník nechce podrobněji zmíniti.
Poslt Beneš Prokop Benešův Kučera Hybler Benešov
21 article
Řeklo se: Kdyby spořitelna byla spravována ob- chodníky, bylo by to jinak dopadlo. Net obchodnik byl by leda věc prohlédl dříve a bylo by nastalo dříve rozuzlení. Vše, co vrženo bylo tu proti spo- řitelně, není nic jiného, než obhajovací systěm obžalovaných a snad i nachuť, kterou chová každý dlužník vůči věřiteli, který mu nemůže dále půj- čovati. Dále řečník zabývá se tím, že bylo též nazna- čeno — drem. Hajnem nebo Kloudou, asi bona fide — že byly státem poskytnuty prostředky k sanaei také závodů zúčastněných. V přitomném případě jednalo se však ne o soukromé podniky, ale o ve- řejný zájem, aby nepadla Městská spořitelna se- milská, Jejím pádem byly by Semily přímo zmizely s povrchu zemského. Město ručilo za vklady — přes 5.000.000 — taková malá obec! Jak velká kvota roční připadala by na lhůty a amortisace. jaké výše musily by dostoupiti obecní přírážky Všechen majetek byl by úplně znehodnocen. K od- stranění toho prováděna sanace. Po rok trval run na spořitelnu. Správní komise musila si vésti velmi opatrůě v obtížích, jež jí nastaly — a tu se jí vytýká, že nevrhala ještě obrovské kapitály do podniku hostivařského, ztra- ceného již, propadlého zániku. Ličí potom známé konsekvence, jaké jevi udá- losti v Semilech a poukazuje na to, co by se byl asi dělo, kdyby nebylo se zdařilo spořitelnu za- chrániti...
Hajn Klouda Semily
22 article
Když se spořitelna dověděla o poměrech fi- rem Prokopových, jež nezachovaly se k ní poctivě. jež nebyly založeny na zdravých základech, jeh neslibovaly zdravého rozvoje — odhady pp. Ře- háka, Domka, Engländra, o jichž okolnostech jsme se mnoho podrobností dověděli, nejmponují — ne- zbylo jí nic jiného, než k uvarování větší škody spřáteliti se s menší škodou. Dobrozdání Střížovo jest kabinetním kouskem všech dobrozdání. Řečník z něho má dojem, že on řiká asi tolik, jako dí lidové rčení: „Nebude-li pršeti, nezmokneme“ — anebo „Když to nepůjde tak, půjde to jinak!“ Pan Stříž napsal sensační recept: Dej 50.000 K do stavby, 50.000 K ještě potom, potom posečkej rok a pak teprve uvidíš. jak to půjde! Takové experimenty nemůže však podniknouti s cizími penězi žádná spořitelna, roz- hodně však ne správní komise, která má rozvrá- cené finance ohrožené spořitelny sanovat. Proti tomuto dobrozdání Střížově stojí seriosně zpra- cované dobrozdání Pavlusovo.
Prokopův Engländra Střížův Stříž Pavlusův
23 article
Obhájce pak přikročil k charakteristice osob obžalovaných: Prokopové jsou lidé menších du- ševních kvalit. Vedoucím duchem toholo podnika- telského trojlistku byl Beneš. Povahu Benešovu seznali porotci z průběhu líčení. Charakterisují ji také jeho dopisy. Svému švakrovi Wernerovi kdysi psal, jak ho těší, že jest jmenován censorem fili- álky Úvěrního a záložního ústavu, že bude s tím spojen příjem peněžitý a vliv; skoro dětinsky chlubí se, že již nabyl pozemkového majetku. v dopise ze dne 24. února mluví o předpolčliadech. za kterých svým vlivem ve spořitelně velké úvěry pro společné podniky získával. Myslil, že, doku bude při vládě, ze všeho se vypletou. Předpo- klady ty se asi nesplnily. Než povahu Benešovu nejlépe však lze posouditi z činu, který mu ob- žaloba klade za vinu, že na směnky firem opatři si peníze pro sebe a svoje obohacení a také z jeho působení ve spořitelně semilské. Muž, který do- vedl svoje okolí ovládati, měl nezřízenou přímo
Prokop Beneš Werner Benešův Benešov
24 article
touhu po moci a vlivu, neměl ale dostatek sebe- kázně, aby odolal lákadlům bohatství a ctižádosli- vosti, které jej vedly k zneužiti veřejného posta- vení v osobní svůj prospěch. Neosvědčil se jako správce svěřeného jmění, ba zneužil svého posta- vení v čele obce a spořitelny, aby zjednal nejen závodům svým a svých společníků neoprávněné úvěry, ale i prospěch pro vlastní svoji osobul Obhájce končí apelem na porotu: „Stává se, že poměry postaví člověka na místo, které mu ukládá velkou zodpovědnost. Mnohdy prostý vojín na stráži jest náhodou vyvolen, aby zachránil ce- lou armádu. Vás, pánové, povolání na lavice po- rotců postavilo na význačné a zodpovědné místo, se kterého jest vám netoliko rozhodovati o vině těchto obžalovaných, ale také o otázkách, které případ, tvoříci tento předmět a toto ličení, ve ve- řejnosti vyvolal. Máte dokázati, že jste bezpodmí- nečně pro solidnost a střízlivost v hospodářském podnikání a proti hříšnému mrhání jměním. Do- kažte, že přes všechay kormutlivé zjevy z po- sledních dob český lid v jádru svém jest zdráv a že dovede, co nezdravého a špktného v něm, bezohledně vymýtiti a odstraniti. Provedte třebas bolestnou pro lékaře i postiženého operaci, jen když ozdravíte tělo národního celkul O 112 hod. po poledni skončil posl. dr. Koer- ner svou obsáhlou, daty a věcností velmi obsaž- nou řeč, která byla soudem, porotou i velmi čet- ným obecenstvem vyslechnuta za napjaté pozor- Dr. Abl jako obhajce Jos. Prokop vytkl snahu spořitelny semilské, aby založila a pod- porovala průmysl na českém severu. Leč její pro- středky nebyly dostatečné, poněvadž snahu svou obrátila na mnoho stran. Potom přešel k výkladu bilance a k udánlivému fingování jejímu. Jes.
doktor Koer Abl Jos
25 article
Prokop byl spolumajitelem firmy J. a B. Prokopa znalci označili tyto knihy za dostatečně vedené a rovněž bilance této firmy netvoří důvod a podklad žaloby. Na bilanci firem Jos. Prokopa synové spol. a W. Ritschla nást, neměl účasti ani při se- psání, ani při úradách k ní. Bydlel ve Vídni a po- depsal bilanci v předpokladu její spávnosti. A správnost bilanci nelze konečně popírat. neboť ob- chodní zákon žádá, by majetek oceněn byl dle stavu přítomného a ne dle obnosu původního. Nelze tedy mluviti o zločinné činnosti Jos. Prokopa vůbee Řed. Kafka potvrdil — dle dra. Abla — při ličení, že semilská spořitelna neposkylovala firmám Prokopovým úvěru proto, že bilance byly předlo- ženy, nýbrž proto,aby podniky, na nichž byla účastněna, podporovala. Prodloužení úvěru nebylo tody přivoděno bilancí. Pojednávaje o kridě, nastínil dr. Abl aktivaa pastva a dospěl k závěru, že dle jeho mínění JJos Prokop nebyl předlužen. Žaloba klade Jos. Proko- povi za vinu, že neopověděl konkursu, jedním de- chem však tvrdí, že knihy byly vedeny tak, že Jos. Ptokop nemohl věděti, kdy a zda byl pasivní. Jedna skutečnost vylučuje druhou. Konečně Jos. Prokop zjednal si dostatečné síly k vedení knih a sám svojí nemocí jsa neschopen knihy vésti, nemůže být činěn zodpovědným, že se v knihách některé vady vyskytly.
Prokop W Ritschl Jos Kafka Prokopův JJos Prokop Vídeň Abla Jos Jos
27 article
Dr. Slaba, obhájce Bohuslava Prokopa, dovo- zuje, že domněle fingovaná bilance neměla za účel pródloužení úvěru u semilské spořitelny, nýbrž měla sloužiti kontrole místodržitelství. Spořitelna znala pravý finanční stav firem Prokopových a ne- mohla býti bilancí uvedena v omyl. Spořitelně samé jednalo se o vlastní záchranu tím, že nena- léhala na zaplacení svých pohledávek od obžalo- vaných v době všeobecné krise na trhu peněž- ním a v textilním průmyslu zvláště. Obžalovaní byli obětními beránky, obětovanými nepřízni se- milské spořitelny a měl zasednouti na lavici obža- lovaných ne oni, ale ten, kdo zavinil pád jich firem.
doktor Slaba Prokop Prokopův
28 article
Přecházeje potom k domněle fingované bi- lanci, obhajce poukazuje k tomu, že zvýšení položek bylo odůvodněno vyšší hodnotou předmětů inven- ťovaných; pokud však pro některé položky není protihodnoty, jde o účetní chyby, způsobené účet- ním Korašem. Rozebíraje potom aktiva a pasiva firmy „Jos. Prokopa synové a spol.“ a „V. Ritschla nást.“, obhajce přichází k překvapujícímu závěru. že firma Jos. Prokopa synové nebyla vůbec pasivní nýbrž s 40.000 K aktivní; u fy. V. Ritschla nást. byl to jen přechodný nepříznivý stav, vykazují pasiva 18.000 K. Podnik hostivařský byl podnik nadějný, jeden z největších a nejmodernějších zá- vodů toho druhu v celém Rakousku. Obhajce usu- zuje, že jen nevčasným a nevysvětlitelnou krátko- zrakostí, diktovaným zakročením semilské spořitelny byl tento podnik pochován. Obhájce líčí potom osobní povahu Boh. Pro- kopa, který ode všech svědků označen jest jako dobrák, a člověk pilný a pracovitý. O jeho dobrém srdci svědčí nejlépe ta okolnost, že uznává účet Benešův u semilské spořitelny per 290.000 K za pasivum iirmy, ač ví, ž to znamená zkázu firmy a tojen proto. aby zachránil Ed. Beneše. Obhájce apeluje konečně na porotce, aby zá- porným zodpověděním otázek dali na jevo, že Bohuš Prokop jest pouhou oběti kritických okol- ností.
V Ritschl Benešův Ed Beneš Prokop Rakousko Jos
29 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Výstavka prací městských útulků české škol mládeže v Praze. Ve dnech 13. a 14. prosince bude uspořádána výsťavka prací, vyrobených dětmi z městských útulků české školní mládeže v Praze. Výstavka bude konána v místnostech »Zenského klubu českého« v Praze II., Jungman- nova tř. č. 7. S výstavkou jest spojena též vá- noční tržnice. Večerní kurs jazyka anglického pro začáteč- níky bude se konati při Obchodní akademi- v Karlíně od 9. prosince t. r. do konce dubna 1914. Prospekt, na písemné požádání, pošle ředitelství ústavu.
Praha Jungman Karlín útulek český škola mládež
30 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Ze sokolské župy podbělohorské. Zupní besedía koná se dne 8. prosince o 3. hod. odpolední na ostrově Střele- ckém. Pořad vyplněn bude čísly hudebními, zpěvnímia tělocvičnými. Vštupné 60 hal. za osobu. Družstvo pro udržování těloevičny Sokolu Praha-IIi. pořádá v neději dne 7. prosince o půl 8. hodině večerní T Sokolovně pod Nebozizkem mikulářskou zábavu. P programu taneční vínek. Dárky se přijímají v den zá- bavy v Sokolovně. Vstupenky po 60 hal. (u pokladnu 70 hal.) za osobu, rodinné (3 osoby) K 1.50 ve známýel předprodejích. Vzdělavací odbor Sokola smíchovského I. pořádá 7. a 8. prosince t. r. „Protialkoholní výstavku“, spojenon 2 přednáškami. Dne 7. prosince bude přednášeti pro do- spělé pan MUDr. Šimsa „Škodlivost alkoholu a jeho re- klama“. Začátek o 5. hod. odpolední. — Dne 8. prosinc jest přednáška slečny Ph. dr. Alice Masarykovy „Mládei strážce budoucnosti“ pro žactvo a dorost. Začátek o 3. hod. odpolední. Výstavka i přednášky jsou bez vstupného a jsou přistupny i čirší veřejnosti. Bližší podrobposti bu dou oznámeny vývěsky Sokol Praha-IV. pořádá 6. proslnce o 8. hod. večerní „mikulášskou zábavu“ ve spolkové místností n letním cvičiští. Vstupné v předprodeji 30 hal., u pokladny 40 haléřů.
MUDr Šimsa fón doktor Masarykův Sokol PrahaIia Sokol smíchovský I Sokol Praha
31 title
Pouze nápis
32 article
ručí za pravost odporu schopné, drátové žárovky Osram, jejíž jakost světové pověsti požívá. Proto třeba při koupi vždy dbáti toho, abychom pouze pravou žárovku Osram, s nápisem „OSRAM“ obdrželi. — Žárovky Osram svítí při stejné jasnosti, klidně a krásně bez porušení a ušetří 70% proudu. Pravé žárovky „OSRAM“ lze odebírati: u Městských elektrických po- niků, instalatérů a elektrotechnických obehodi
Osram
33 title
Společnost pro „DSRAM“ lampy, s. r. o., Vídaň 4, Schlelfmöhlgasse 4
Vídaň Schlelfmöhlgass
34 article
Schůze redakčního kruhu V. S. koná se ve čtvrtek dne 4. prosince o 5. hod. odpolední v tajemnickém úřadě Č. O. s.
V S Č . O . s
35 title
Věstník spolkový.
36 article Schůze.
Schůze. 4. prosince: Komitét pro uměleckou výchovu účastní se ve čtvrtek 4. t. m. přednášky Kruhu pro pěstování dějin umění o V. V. Rainerovi v domě Kaulichovš v sálo ve dvoře na Karlově nám. o 6. hod. večer. Vstup volný. Dnes: Abiturienti akademického gymnasla z r. 1908 a kollegové jich ostatní, kteří s nimi dříve studovali. jakož i kollegyně z „Minervy“, které s nimi společně maturovaly, mají obvyklou schůzku o 8. hod. večer v Obecním domě ve velké jídelně.
V V Rainer Minerva Karlov já dům Kaulichovš obecní dům
38 article
Dnes: ženský klub český pořádá o 3. hod. vycházku do výstavy starožitnosti v paláci „Koruna“. Snížené vstupné. — Odbor mladé generace při Ústřed. spol. čes- žen pořádá vycházku do sirotčince arciv. Gisely, Praha- Bruska. Schůzka před 4. hod. u sirotčince. — Pražský krajinský odbor Ústředního spolku českých professorá pořádá pro své členy a jejich rodiny společnou vycházku do výstavy architektury a dekorativního umění v Obec- ním domě. Sehůzka ve tři čtvrti na 2. hod. odpol. pře hlav. vchodem. Pěvecký věstník. Dnes: Pěvecký spolek „Slavoj“ v Karlíně. Společná zkouška o půl osmé hod. u p. Kazdy v Karlině. — „Bendl“, Praha VII. má smíšený sbor od 8. hod. več. „u Hošků“, restaurace Píškova čp. 1008- VII.
Gisela Kazda Bendl Hošek Píškův Praha Karlín Slavoj
40 article
4. prosince: V Měšťanské Besedě v Praze pořádá Hudební Jednota absolventů a posluchačů vys. škol v Praze“ velkou mikulášskou zábavu. Po programu roz- dilení dázků a taneční vínek. Začátek o vdl 8. hod. več. Vstupné: osoba 1 K, akademici na průkaz legitimace 30 haléři. Plesový věstník. Ples spolku českých mediků koná se dne 4. února 1914 pod protektorátem slovutného pana MUDra. Ota- kara Kukuly, professora chirurgie na c. k. české uni- versitě, ve Smetanově sále Obecního domu pražského. Reklamace přijímají: pro Prahu MUC. Jan Plxa, proí venkov MUČ. Fr. Šťastný, oba Praha II., Lipová ul. 2.
Mudra Ota Plxa František Šťastná Praha Smetanův lipový ulice Praha MUC II obecní dom
41 title
VŠEDBECN NSERTNÍ KANCELÁ V PRAZE V NOVÉM BAZARu JEN V PŘÍZEnÍ.
Praha NSERTNÍ KANCELÁ
42 article Zabernské události.
Zabernské události. Ze Zabernu, 2. prosince.. Zatčený chromý obuvník Blanc byl později na intervenci sta- rosty z vazby propuštěn. Rána, způsobená mu poručíkem Forstnerem šavli, je velmi po- vážlivá. Ze Zabernu, 2. prosince. (K. k.) Gm. Kühnel, jenž sem přibyl včera ze Štrasbur- ku, měl dopoledne konferenci s krajským ře- ditelem Mahlem a odjel odpoledne opět do Štrasburku. Krajský ředitel vydá v úřadním listě a plakáty opětně provolání, v němž oby- vatelstvo důtklivě napomíná, aby zachovalo klid a varuje je před tím, aby pronášelo urážli- vé výkřiky proti důstojníkům. Přeje si, aby rozvážné živly přispěly k tomu, aby varovaly lidi před výtržnostmi.
Rán Forstner Kühnel Mahl Blanc Štrasbur Štrasburk
43 article
Z Berlína, 2. prosince. (K. k.) „Wolffova kancelář“ obdržela z příslušného místa tuto zprávu o události, sběhnuvší se v Dettwei- leru: Poručiku šl. Forstnerovi bylo dnes rá- no v Dettweileru při cvičení vojska spíláno. Když byl učiněn pokus spílající osoby zatknou- ti, pohrozil obuvník Blanc, zaměstnaný v jisté továrně, svobodníku Wissovi, který spílající stíhal, těmito slovy: „Počkej, hned budeš sko- len!“ Při tom sáhl do kapsy, v níž byl potom nalezen nůž. Když měl býti zatčen, udeřil svo- bodníka Wisse pěstí do tváře a vrhl se potom na poručíka šl. Forstnera. šl. Forstne ťal jej kordem do hlavy. Potom se dal Blanc zatknouti. Rána jeho na hlavě jest 10 cm dlouhá. Byl odevzdán starostovi v Dettwei- leru. Z Berlína, 2. prosince. Situace v Elsasku budí zde velkou pozornost. Není vyloučeno. že vzhledem na události v Savernu propukne vnitřní krise. Zatím není známo, jak cí- sař přijal zprávu ministra vojenství v Ešin- gách. Není pochybnosti o tom, že mezi civilní vládou a velicím generálem vyvolán byl tuhý konflikt a že generál Deimling svá naří- zení chce provésti násilím. Jestlíže by císar stanovisko generála schválil, kaneléřská krise je na obzoru. Berlinské vládní kruhy, jak se zdá, stojí pevně při místodržiteli elsasko- lotrinském.
Wolffův Forstner Wiss Blanc Deimling Berlín Dettwei Blanc Ešin centimetr
44 article
Také v Metách.
45 article
Z Mel. 2. prosince. (K. k.) Teprve nyn vychází na jevo, že i zde udála se příhoda. Když v noci s neděle ubírala se vojenská hlíd- ka ulicí kolem jistých manželů, zasmála se ně- kolikráte hlasitě žena, vedoucí se s manželem. Na to hlídka manžele zatkla. Okamžitě shlukl se zástup rozechvěného lidu. Policejnímu ko- misaři, jenž náhodou se ubíral kolem, podařilo se domluvami a přísným napomínáním zjed- nati klid a pořádek a přiměti hlídku, aby man- žely propustila. Mladík, který hlídku popudil a přispěl takto ke zostření situace, byl policií zatčen.
46 title
„OSRAM
Osram