1
masthead
Kupou uÁ,2 9AvId KjAg
Aupou eu [oAs urz eqo iaq5 jep od nysnpod
navu oezdo npez op usops u ou9oqnu op
8s vjIqBz 20 Bejavz noyna z IpEdÁA If yo1sr
»unez 9A uzA o zaN eSuy op
Kqqoodzeq es otnyA u eovad pupuz ojp juou uouer
VAppod os pue zoq9u uoze ojuo uyd ngom
-op os zouel qogdsn u29nys gulpef o opng ouo, op
3s ojaezda — oou nupal ez 9sifez jfos zefAjp 9uso
-zoz o19 9qoso A nosqnder peu nuAojmnin npna pí
mesaquiu s nzys IoAs oefezozd 1928A souq ex9ne
IA PI op npÍudeu 1029A soup pun fpu oIN«
:enp np jued uvAos
-azpe jse az es opz e vzjaeu po q : esil j guejs
z 2AÁp u92 IgUOA 98o BIqeppo 18 M/Pd
uo op jsI oju
AIOA OAz I Isuzou oue! p nqog —
»pu uzusod uva
z5ney epz ozue, nrznojsod pnsguod peus uvA áq juou
vuezojuu ovau n Apís Z uejesuz 9AId Jáq zÁ1ow
oAosIe) pisod z oqoupe[ 9Avad ufez munouonord tſou
Iowa PI op npÍudeo
9 Aida Jáq zá
Avid KjAg Aupa eo
Bejavz
op Kqqoodzeq
2
masthead
ou29IS«
29 Isa
3
masthead
: nyads oa osdsfau meoj Kuesdeu si ojuoy epez
nouonpezd noueqeu onosí ejef meureA ep uupej
ooeA po jsof o omupuJy —
: elozvuopo JAvxd 'p9Aodpo Kupe
po Azapqoeu o 5,812 sId Jáqeu esluA zqpiÍ Ázs
IÍ Iepod suefoA neueA ep nu9s AJAIpzod uvnqud
sop efood op upSAn u OSÁA oS ISaTsgpz
Suou uÍoA on 9z9 os ÁeAzo 9uojes
fef u iuqez . . myzjuug —
s9e
362 —
AJAIpzod
ÁeAzo
Jáqeo esluA zqpia Ázs ia Iepod suefoA
4
article
— Ty miluješ velké tolary a chceš zabít Garsa,
dobrá! Postarám se o tebe.
— Nuže, Marie, pravil pro sebe Corentin po delší
chvíli, ty sama vydáš v naše ruce svého miláčka ! — Je
příliš ohnivá a prchlá, by mohla posouditi ránu, kterouž
ji hodlám zasadit; ostatně vášeň nerozvažuje nikdy. Ona
nezná ruky markýzovy; toť vhodný okamžik nalíčit past,
do níž ji prchlá její povaha vežene. Abych však zabez-
pečil úspěch své lsti, k tomu potřebuji Hulota — půjdu
k němu.
V téže chvíli radila se slečna de Verneuil s Fran-
cinou, kterak by pomohly markýzovi vyhnouti se pochybné
šlechetnosti Corentinově a bodákům Hulotovým.
— Půjdu mu dát výstrahu, zvolala malá Bretoňka.
— Zpozdilá, což víš, kde jest? Já sama, ač mě
vede pud měho srdce, bych jej dlouho hledala a přece
nenalezla.
Když pak vymyslila nesčetně nesmyslných plánů,
jež se zdály být uskutečnitelnými u krbu, zvolala slečna
de Verneuil:
— Až jej uzřím, vnukne mí již jeho nebezpečí
samo myšlenku.
Marie
jít Verneuil
Fran
Hulotův
5
article
Pak jako všecky horkokrevné hlavy uminila si uči-
niti rozhodnutí teprve v posledním okamžiku, důvěřujíc
ve svoji hvězdu nebo v onu instinktivní obratnost ducha,
jež ženy zřídka opouští. Nikdy snad nebylo jí tak těžko
u srdce. Brzy seděla s upřeným zrakem jako otrlá, brzy
při nejmenším šelestu se chvěla jako poloskácený strom,
jímž drvoštěpové pomocí provazu silně trhají, aby urych-
lili jeho pád. Náhle zaznělo v dáli silné houknutí hro-
madného výstřelu asi dvanácti pušek. Slečna de Verneuil
zbledla, ujala Francinu za ruku a zvolala :
mu op eupejs eJIAvId g ezefnzezs 1s 301g —
oja 9As op Jsuod afnzuzoz zuAepio ueJ nyizu
o oo A ouÍ nzpuogo uoy uesÍ zápy ou a
J9pIAeu mes[ ÁpIu oue oAz ozu OJSIJ. —
Apo seu Kuzy uenu Izot Azaq ejuuzezon
ÁpU JzoUqo Áoz qu As noueaq pazd ujes
Ájsn nA om un ouz op upeJs BAzog
ou es ejz JeIeA of opy —
omvx 9u emlua
uUuS OE EJzVUÁA osÁqu s InIS o[es es oo upeje
os 9ya efezjqeu es Jezv ojopí tvy —
UAs n IzPns nij ejezyuo
-op zápy 9AvId upenys I[ sop e ezju A o[naozod
ue ep nues ez es ofeajuop muepeuzeu uesruS
mem ns A O ÁÁ EA unuez0p
Áqpes 1 9gA [nrozod
apaq NsA pnq znez n nooavz es aq is sáq oyeſ es
AL unoueds ezy 9BIAous 9As nu es 2B2A —
meunueop Iu
mesu3 me ue juenuds ogAÁqou euz9 op Áu2e s
nuop op uznu juefonsod 1á2 IseA IAV 91A
ejdnsa oopas oqaſ op eeu zíe[ 9stod od oujoj[ujo
nsuu esí uesnsod uuA zeq AeId ejg ápnJ
mqun
As 9uq JonopaA nouos zyn nu Áqe
mounuao s nyoa ou Jes eudoup-edojep) uls
g nuop ooqo z esopo Pavad paoy eup us ápny —
: Ap epad q Is zÁaoy es oqeu es Jezm
mooz ma uunp isndo :zsi ofosyupo jeziwuz
lAvad upas
IBnoz uuseja ujef pazd zupmyouz IÍ npfod —
tJaoN
99g
jít Verneuil
Francin
Kuzo
Izot
Al
Inis
Iseo
ÁpU JzoUqo
Oe EJzVUÁA
pIAeo mesa
JeIeA of op
B 2 A
ia mesa
op
Apa epad q Isa
6
article
chopivši jej pevně za rámě; tato mlha může zakrýti rovněž
tak mstu jako lest . . . Veliteli, dodala tichým hlasem,
nyní třeba, byste se mnou učinil opatření, aby Gars ne-
mohl dnes uklouznout.
— Jest u vás? tázal se Hulot hlasem, jehož chvění
prozrazovalo jeho pohnutí.
— Nikoliv, odpověděla Marie, avšak dáte mi spole-
hlivého muže a já jej vyšlu, aby vám oznámil příchod
markýzův.
— Co byste to vyvedla? pravil Corentin rychle;
voják ve vašem domě by jej zaplašil, dítě však, ajá
nějaké vyhledám — nevzbudí v něm nedůvěry .
— Veliteli, pokračovala slečna de Verneuil, dík této
mlze, které zlořečíte, můžete již nyní obklíčiti můj dům.
Postavte vojáky všudy. Umístěte také stráž do kostela
sv. Linharta, abyste se ujistil esplanadou, k níž vedou
okna mého salonu. Obsaďte také Promenádu; neboť ač-
koliv okna měho pokoje jsou ve výši dvaceti stop od
země, zoufalství dodává mnohdy síly ke skokům ještě
nebezpečnějším. Slyšte: snad pustím onoho pána dveřmi
domovními; proto svěřte jich střežení jen muži odhodla-
nému; neboť, pravila s povzdechem, srdnatosti mu nelze
upříti, on se bude brániti.
— Gudine! zvolal velitel.
Mladý Fougěran vystoupil ihned z tlupy, kteráž su
s Hulotem vrátila a kteráž opodál stála v řadě.
— Slyš, hochu, pravil starý vojín tichým hlasem,
toto čertovské děvče nám vydá Garsa aniž vím proč; na
tom nesejde, po tom nám nic není. Vezmeš si deset mužů
a postaviš se tak, abys střežil slepou uličku, na jejíž
konci je dům slečny; avšak nastroj to tak, aby neviděli
tébe ani tvých lidí.
Hulot
Marie
jít Verneuil
Linhart
Gudine