ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 9d7dfbc0-738b-11dc-bfe1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 34 celkem · entity: person 9, place 37, org 9
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělstv
3 masthead
Obohod
4 masthead
Průmysl
5 masthead
Pinančniotvá
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 2. ze dne 2. ledna 1908.
7 masthead
Dr. PETR ČECH
doktor Čo
8 title
V. KRÁL
9 article Pojišťování.
Pojišťování. Rok od roku mohutní rozvoj a význam pojišťování, jež stalo se důležitou složkou ve- škerého hospodářského života, zvláště pak bez- pečným průvodcem hospodářské podnikavosti pružinou pronikavého sociálního pokroku. Fi- nanční jeho síla nespočívá dnes toliko v jeho národohospodářskě funkci, nahrazovati, tvořiti množiti hodnoty peněžné, nýbrž i v nutném soustředění bohatých finančních prostředků, jež úkolu tomu mají sloužiti. V tomto posledním směru vykazují bilance rakousko-uherských pojišťoven úctyhodné cifry. Tyto ústavy vstupovaly do roku 1907 s úhrn- nými aktivy téměr 11 miliardy korun, jež uloženy byly více než 50 procenty v cenných papírech, as 20 proc. v hypotékách, as 7 proc. v nemovitostech, týmž dílem v bankovních ho- tovostech, co do zůstatku pak v běžných účtech a jiných hodnotách. Z cenných papírů zaujímaji jako hodnoty ukládací první místo zástavní listy, na druhém místě jsou státní papíry, za nimiž následují zemské a komunální papíry. Uvážíme-li, že jméní pojíšťovnami spravované ročně musí vzrůstati, ježto v první řadě premiové reservy životních pojišťoven, které zabírají Iví podil na úhrnném jmění, ročně narůstají v poměru s závazky převzatými, vzpomeneme-li dále, že každoroční kapitálový přírůstek, jenž na př. v roce 1906 činil přes 90 milionů K, hledá svého uložení, tu nemůžeme přehlédnouti, že pojišťovny svým finančním hospodářstvím vlivně zasahují do trhu peněžního a jeho moderních útvarů úvěrových. Období vysokého úroku peněz jest pro nové hotovosti na prospěch pojišťovnám hlavně životním, jichž sazby i premiové reservy počítány jsou na podkladě 4proc., neb i 3 procentního zúročení. Za to velmi značné účetní ztráty přivodl pojišťovnám nízký kurs cenných papírů, jež tvoří, jak uvedeno, polovinu jich veškerých hodnoť majetkových.
10 article
V jednotlivých odborech pojišťovacích utváři se průběh různě. V pojištění požárním, jehož risiko pohybuje se v mezích, celkem konstant- ních, bude průběh roku 1907 asi normální Normální ráz jest však charakterisován převeli- kým počtem škod, jichž z nedostatku účinných. požárně policejních opatření, následkem vzrůsta- jícího nebezpečí požárního i nemravné speku- lace nikterak neubývá. Nebylo ovšem osudných otřesů, jak v roce 1906 v San Francisku, ač- koliv i letos zemětřesení v Kingstonu, hl. městě Jamaiky značné ztráty přinese pojišťovnám, tam pracujícím. Pojištění vůbec není s to, aby mohlo převzíti záruku za náhrada škod katastrofalních, jako jsou zemětřesení, povodně, škody lavinami způsobené a j. Nieměně nepodařilo se dosud — jak dokazuje katastrofa ve Francisku a v dů sledku jejím podniknutá srovnávací práce Mni chovské zajišťovny — požárním pojišťovnám jednotně a přesně vyloučiti v pojišťovacích pod- mínkách povinnost k náhradě škod, vznikajícíeh při zemětřeseních. V roce 1906 přijaly rakouské požární pojišťovny bruto přes 165 milionů kor. premie, z níž zbyl jim čistý zisk 61 milionu korun. Vše ostatní spotřebeno bylo na náhradu škod, vlastní zajištění a výlohy správní.
Nieměna San Francisko Jamaika
11 article
Krupobitní pojištění v Čechách. jehož výsledky bývají směrodatnými pro posou- zení krupobitního obchodu rakouského, mělo opět nešťastný rok. V tomto pojišťovacím odboru závisí škody na klimatických, zeměpisných i kul- turních poměrech půdy zcela neznámým pomě- rem, ponechávajíce pojišťovatele s jeho statisti- ckými výpočty a rozpočty úplně na holičkách. Kromě toho i výše celkové pojištěné hodnoty přijatých premil není stálá a mění se každo- ročně, ponejvíce dle frekvence krupobitní v roce předcházejícím, která stupůuje neb umenšuje obavy hospodářovy před novým krupobitím řídi jeho rozhodnul!: pojistit se či nikoliv. V roce 1907 likvidováno u největší krupobitní pojišťovny v Čechách 1.412 milionu korun škod za 1.011 milionu přijatých bruto premil. Ve- škeré pojištěné škody krupobitní v Čechách roku 1907 lze odhadovati obnosem přes 5 milionů korun oproti přijaté premii 4 mil. korun; správní výlohy pojišťoven obnášejí nad to kol 0.8 mi lionu korun. Kritickými dny byly 29. a 30 červen, zvláště pak 6. srpen; na Moravě 24 a 27. kvělen. Přes to důrazněji než kdy jindy pronikla v Čechách, částečně i na Moravě, tohoto roku snaha po pozemětění pojištění krupobit- ního, jež pojišťovacímu obchodu v Čechách při poměrně vysokých sazbách přivodilo v letec 1890—1906 213 milionu korun ztráty, i po po- zemšlění pojištění požárního, jež v posledníeh 15 letech nedovedlo rozsáhlému obchodu akcio- vých společností poskytnouti více zisku než prů- měrně něco málo přes 39 přijalých premil.
Čechy Morava
12 article
Bohužel řeší se otázka pozemšténí více poli tickými hesly a pochybnými theoriemi o »no- vých« neb »rostoucích« úkolech státu a země než z opravdového porozumění a zájmu o věc, jehož nebylo nikdy na zbyt. Situace pojištění přepravního (trans- portního), provozovaného v Rakousku toliko akciovými ústavy, není záviděníhodna. Docilené zisky jsou více než v nepoměru k rísiku a při- jaté premii. Obnášelť v r. 1906 zisk z úhrnné brutopremie přes 18 milionů korun toliko kol 240 tisíc korun. Předcházející léta jsou pak veskrz nepřízniva. Příznivějším jest poměr př- soukromém pojištění úrazovém a pojištění povinného ručení, jež z úhrnné brutoi premie 22 milionů korun mohlo v témž roce vykázati získ přes 1 milion korun. V Uhrách vstoupil 1. červencem t. r. v platnost zákon o dělnickém úrazovém pojištění. V přechodní době přejímá stát uherský všechny tam trvající kolektivní pojišťovací smlouvy úrazové osob po- vinnosti pojistné podlehajících; smlouvy takové na dále nesmějí býti uzavírány soukromými po- jišťovnami. Vedlejší pojišťovací odvětví (škod krádeží, vloupáním, vodovodových, poškození strojů a j.) jsou jen nepatrnou měrou záčast- něny na obrovských obchodních obratech po- jišťoven. Zajišťovny utrpěly katastrofou v San Francisku těžké ztráty, jež toliko průbě- hem příznívé doby bude jim lze odčiniti.
Rakousko Uhry San Francisko
13 article
Nejúspěšnějším průkopníkem myšlenky po- jišťovací jest pojištění ž ivotní, jež v posled- ních letech dospělo v Rakousku k netušenému rozvoji. Přirostek produkce nových pojištění obnášel v roce 1906 přes 600 mil. korun, stav kapitálových pojištění koncem téhož roku vyka- zuje závratnou cifru 3 855 miliardy korun. Splatno se stalo 84 milionů kapitálů, na pre- milch přijato 168 milionů korun, z nichž 74 miliony plynuly jako přírostek do premiové reservy. Není pochyby, že nová pojištění, v roee 1907 uzavřená, četnými miliony rozhojní stav již pojištěných kapitálů. Než doba vysoké kon- junktury průmyslové a citelné peněžní tísně pro- jeví i zde své účinky; pojištění kapitálů men- ších (do 5000 K) nebude nedostatek, kdežto větších bude po skrovnu. Některé životní poji- šťovny poskytly toho roku svým pojištěncům bezplatně nových cenných výhod v pojišťova- eích podminkách (ve příčině nařikatelnosti, zá- niku pojištění, volby povolání atd.) — jaksi anticipando osnově zákona o pojišťovací smlouvě. V zápětí zákona o pensích soukromého úřad- nictva a ustanovení jeho § 66. o tak zv. ná- hradních smlouvách připravují se životní poji- šťovny horlivě i k tomuto pensijnímu pojišťo- vání. Jako vynikající událost v oboru statistiky pojišťovací, jež životnímu pojišťování rakou- skému prokáže cenné služby, lze označiti zkon- cování prací k vydání rakouských úmrtních ta- bulek, jež zaměstnávaly po 5 let zvláštní re- dakční komitét. Až dosud byly podkladem ra- kouských tarifů životních úmrtní tabulky 17 anglických společností aneb Brune-Fischerovy.
Fischerův Rakousko aneb Brun
14 article
Domácího statistického materiálu nebylo. Nové tabulky, jež berou v okruh svého pozorování všechna rak. pojištění od 1. ledna 1876 do 31. prosince 1900, tedy plných 25 let, a jed- notné určení míry úrokové, přizpůsobené oče- kávanému budoucímu výnosu hodnot ukládacích, dají spolehlivý matematický podklad přišíím úpravám tarifovým. O provedení úmrtních ta- bulek, jakož i o podnět myšlenky zasloužil se v první řadě vl. r. dr. Blaschke z poj, departe- mentu min. vnitra. Rentabilita všech odvětví pojišťo- vacích v r. 1906 obnáší 3.33 procenta z čisté roční premie. Novou epochu v pojišťování soukromém za- hajuje letos zákonodárství rakouské. Po- dobně jako v Německu a ve Švýcarsku bude v brzku zaměstnávati naše zákonodárné sbory vládní osnova zákona o pojišťovaci smlouvé. před několika dny panské sněmovně předložená.
doktor Blaschke Německo
15 article
Také dosavadní ministerské nařizení z r. 1896 (dozorčí pojišťovací regulativ) má býti nahraženo zákonem o ústavech pojišťovaeích, jehož osnova jest již rovněž vypracována. »Lidovému« parla- mentu bylo tedy zůstaveno rozhodnouti o ste- žejních, dlouho pohřešovaných zákonech pojišťo- vacích. Čtyři paragrafy občanského zákonao pojišťovací smlouvě dávno již nedovedly obsáh- nouti právní poměry a zvláštnosti provozování pojišťovacího a tak staly se pojišťovací pod- mínky pojišťoven téměř výhradným zdrojem práva onoho. Původní osnova o pojišťovaei smlouvě vnikla již roku 1905 do veřejnosti dosáhla teprve změnami, na základě poznámek rakousko-uherského svazu pojišťoven vládou v ní provedenými, nynějšího znění. Obsahuje mnoho závazných ustanovení (o vzniku smlouvy, o ztrátě nároků na náhradu a j.) tam, kde dřive vůle stran, resp. pojišťovaci podminky výlučně roz- hodovaly, ohraničuje dosah spolučinnosti jed- natele při pojišťovacích smlouvách a v druhém svém zvláštním díle podrobně jedná o pojišto- vání životním. Zákonná úprava pojišťovacího po- měru tvořiti bude součástku reformních zákonů ve příčině i jiných partií občanského zákona (poručenství, práva dědického a j.).
uherský svaz
16 article
Znovu chystaná osnova zákona o nekalé soutěži, zvláště paragrafy jednající o reklamním klamu, snižování podniků konkurenci, zasáhne svou platností v případě uzákonění též podniky pojišťovací resp. její orgány. Osnova zákona o ručení automobilistů, ve formě starou posla- neckou sněmovnou přijaté, panské sněmovně předložená, zostřuje hojnou měrou povinné ručení automobilistů oproti dosavadním vše- obecným zákonným normám a jako zákon ne bude bez účinku na rozvoj dotyčného pojišťo vacího odvětvl. Co do organisace státního dohledu lze za- znamenati pověsti, dle nichž nově zřízenému ministerstvu praci — dosud bez působnosti — mají býti přivtéleny oba pojišťovací, depariementy ministerstva vnitra. Svým mezinárodním významem spěje pojišťování k unifikaci zásad pojišť. práva techniky a neschází snab, jež vývin tento pod- porují. V mezinárodních spolcích (tak v středo- evropském hospodářském spolku) i na mezi národních sjezdech pojišťovacích, z nichž nej- bližší bude se konati v r. 1909 — jako první v Rakousku — ve Vídni, idea zmezinárodněn usilovně se propsguje.
Rakousko Vídeň evropský hospodářský spolek
17 article Spořitelny.
Spořitelny. Kdybychom posuzovali výsledky našich spo- řitelen dle toho, kolik budou moci z přebytků správního roku 1907 věnovati účelům všeobecně prospěšným, dospěli bychom patrně k úsudku ne právě potěšitelnému. Kriterion takové bylo by však příliš jednostranné a tudíž nesprávné, neboť význam spořitelnictví pro hospodářský náš život vyšinul se daleko z mezí, jež mu spoři- telním regulativem byly vytčeny, totiž z mezí ústavů dobročinných. Ostatně menší zisky, jež volká čásť spořitelen našich asi vykáže a tudíž i menší míra dotací obcím, nemají příčinu svoji ani ve špatnějším hospodaření spořitelen, ani v klesnutí důvěry obecenstva ve spořitelny. nýbrž příčina jest čistě formální, pokles kursů
18 article
cenných papírů a okolnost, že spořitelny svými stanovami jsou nuceny bilancovati své cenné papíry kursem posledního dne v roce, čímž lo- tošního roku za nízkého stavu kursů vykáží ztráty kursovní, utrpěné účetně, nikoliv však fakticky. Ovšem vyrovnávati tyto účetní a vlast- ně jen domnělé ztráty účtem ze ztráty a zisku fondu spořitelního, není tak nezvratným pra- vidlem theorie, jež by nepřipouštělo odchylek. ale zdá se, že většina spořitelen tak bilancovati bude, aby se vyhnula výtkám zeměpanského dozoru. Abstrahujeme-li od ztrát více méně jen účetních, jež spořitelny utrpěly v bilanci roku 1907 při cenných papírech, můžeme rok tento čestně řaditi po bok letům předcházejícím, jež značila blahodárný rozvoj českého spořitelnictví. V kritické době, kterou prožíval trh peněžní, spořitelny obstály čest- ně. Všeobecné nářky v kruzích spořitelních, že letošním rokem mnoho vkladů odplynulo do bank, netřeba pojímati tak tragicky, porovná- váme-li ovšem kusé zatím, ale přece aspoň zhruba správné výkazy o vkladech spořitelních z let 1906 a 1907. Tu shledáme, že i r. 1906 byly měsíce (jako v letech předcházejících), kdy sumárně bylo v českých spořitelnách více vkladů vybráno, než vloženo, tak jako to pozo- rujeme v r. 1907 v měsících červenci, srpnu a záři, tyto úbytky však vyváží přírostky vkla- dové v měsících ostatních. A že mnohý vklad spořitelní odplynul letošního roku z tresorů spo- řitelních do tresorů bankovních, tomu diviti se nelze. Intensivní přičinlivost, se kterou r. 1907 banky i od soukromníků vklady akvirovaly, ne- mohla zůstati bez následků a jest to jen znám kou opravdu nedobytných kořenů spořitelnictv že usilovná práce bankovní v roku právě uply- nulém jen tak poměrně málo vkladů ze spoři- telen převedla.
19 article
Vkladovými úbytky trpěly především ústav velké, které jen po dlouhých odkladech od- hodlaly se aspoň poněkud přizzpůsobiti se po- měrům peněžního trhu; o jedné zkušenosti však opětně se pořitelny velké i malé přesvědčily, že nejlepším, protože nejstálejším jest pro spo- řitelny vkladatel malý. Jest konečně dobře, že váha tohoto v praxi už tolikráte osvědčeného principu znovu se uplatnila, neboť může míti dobrý vliv na program mnohého ústavu. Úroková mira ze vkladů pohybo- vala se zacatkem roku u velkých spořitelen po 4%, u prostředních a menších ústavů shledáme se s procentem vyšším, totiž 4%, během roku nikoliv nějakým společným postupem, ale oje- diněle zvyšovaly spořitelny úrokovou sazbu o 146, některé ponechávají si toto zvýšení na začátek r. 1908. V celku obnáší koncem roku 1907 spořitelní sazba úrpková ze vkladů 47% až 41%. Sazba 412% také u některých spořitelen se vyskytující atří spíše k lokálním zvlášt. nostem. Se zvýšením úroků vkladov,ch ovšem skore nerozlučně jest spojeno zvýšení úroků ze zá- půjček hypotekárních a uváží-li se vý- znam spořitelen na poli hypotekárního úvěru bude míti toto zvýšení dosti citelný vliv na ho- spodářské naše těleso.
20 article
Živě staraly se spořitelny o povzbu zo- vání ducha spořivosti v nejširších vrst- vách lidu, plníce tak ideální svoje poslání. Pro- spekty, brožurami, letáky vybízely spořitelny široké vrstvy lidu ke spořivosti, poukazujíce při tom účelně na bezpečí spořitelních vkladů. v oběh uváděny desetihaléřové stvrzenky (zvlá- ště mezi mládeží školní osvědčené) střadanky. knížky dárkové, některé spořitelny podělily školní mládež vkladními knížkami, aby tak po- ložily základ k dalšímu spoření. Začátkem roku založená „Jednota českých střádalů podporovala a doplňovala dobře agitaci mezi drobným lidem, aby šetrněji nakládal s vyděla- nými groši. Konkurs na leták o spořivosti, který vypsala spořitelna městská v Pardubicích, ne- měl bohužel výsledku.
Pardubice
21 article
Svaz českých spořitelen, v němž až na malé výjimky soustředěny jsou veškeré české spořitelny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které dobrovolně se podrobily nepřed- vídané, odborné revisi, prohloubil svou činnost v tom směru, že poskytl stípendia pro rovisory svazové k cestám po Německu, aby tam studo- vali německo-říšské spořitelnictví, jež v mnohě příčině předčí spořitelnictví rakouské. Výsledky takových cest mohou jen zúrodniti snahy če- ského spořitelnictví a přispěti k odborné jeho vyspělosti. Též 2. vyd. Kettnerova díla „Zařl- zení a práce ve spořitelně“, k němuž Svaz při- stupuje, jest potěšitolným zjevem na poli če- ského spořitelnictví, jež dopracovává se k žá- doucímu jednotnému účtování na základě nej- lepších a revisím nejpřístupnějších účtovacích formulářů. Na tom však Svaz českých spořitelen nepřestává, rozhodl se vydati k jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské kmory důkladné dílo o českém spořitelníctví, jež vzbuzuje už napřed zvědavost kruhů odborných, které spoléhají, že v něm na základě nepředpojatém, spravedlivém aspoň některé pověstné vývody prof. Rauchberga doznají žádoucí korektury.
Kettnerův Čechy Morava Slezsko Německo svaz český spořitelna Zařl český spořitelna
22 article
Téže korporaci přísluší značná čásť zásluhy o snahy, vedoucí k uplatnění českého živlu ve správé rakousko-uherské banky. Zákon konversní, který začátkem roku byl vydán, úzce se dolýká spořitelen, škoda, že vydán byl v době, kdy poměry hypote kárního obchodu utvářily se ve formy praktické mu jeho využití málo příznivé. Též zákon ocheku pozoruhodně by s dotýkal spořitelen, žel že dosud zájem pro prak tické jeho upotřebení nenalezl v našich ústavech dosti půdy. Předloha vládní o umísťování sirotčích peněz ve spořitelnách jest opět důka- zem, že vláda, ač zjevně nerada, přece jen tla- kem okolností musí aspoň částečně vyhověti oprávněným nárokům. Lze doufati, že i otázka břemena daňověho v brzku bude při- znivě upravena. O přízni vlády ke spořitelnám — vyjma státní spořitemu poštovní — nelze ovšem mlu-
23 article
viti. Není ani třeba rozepisovati se o hrozícím nebezpeči společenstevní pokladny, není třeba zmiňovati se o konkurenci sirotčích pokladen atd., stačí jen všimnouti si blíže, jakým způsa- bem zemské vlády chápají a vykonávají svůj zeměpanský dozor nad spořitelnami. O ně- jakých vyšších stanoviskách, o nějakém vyšším zájmu nezdá se býti ani potuchy, byrokratické lpění na mrtvé liteře, dusení každého obchod- ního rozvoje, potlačování každé snahy po po- kroku, po lepším, zdají se býti principy, jež ovládají zvláště III. departement pražského místodržilelství. Vymyká se z rámce tohoto pře- hledu, podávati k tomu doklady, jen nutno ještě v zájmu spravedlnosti příznati, že z našich ko- runních zemí jest to zemská vláda slezská, která pokud se týče dozoru nad spořitelnami, zdá se chápati úkol svůj poněkud jinak, než by jej chá- pal každý policejní inspektor. V této věci přáli bychom si, aby rakouské úřady, které tak rády odkoukávají často jen povrchnosti z říše, po- všimnuly si ducha, jaký panuje v Německu. Oe moderněji a řekněme duchaplněji chápe a vyko- nává vládní dozor nad spořitelnami úřad pruský než úřad rakouský!
Německo
24 article
Sít českých spořitelen rozšířena v r. 1907 opět o nové ústavy; tak vešly v život ko- munální spořitelny v Bělé u Bezděza v Blatné, pak ve Vsetině a Žďáru n Moravě. Máme tudíž koncem roku českých po- řitelen v království českém 105, v markrabství moravském 49, ve vévodství slezském 3, tedy úhrnem 157 spořitelen. V některých městechse o zřízení spořitelen jedná. Že zřizování českých spořitelen i v místech, kde prosperitu snadno lze dokázati, naráží u vládních instancí na zná- mou už neochotu, netřeba zvláště připomínati Významné jubileum slavila v r. 1907 spo- řitelna plzeňská, nejstarší spořitelna česká a druhá spořitelna pokud se týče výše vkladů, totiž paměť svého padesátiletého založení. Z dobu svého působení věnovale spořitelna tato k účelům všeužitečným a dobročinným neméně než 1,622.262 K. Spořitelna v Chrudim jediná z českých spořitelen snaží se řešiti re- formu bytovou stavbou dělnických domků, které prodává jen za náhradu vlastních nákladů. Spo- řitelna král. města Mladé Boleslav ě usne- sla se z ročních přebytků přispívati k starob- nímu opatření chovanců městského sirotčince.
Sítá Bělá u Bezděza Blatná Vsetina Žďár můj Morava moravský slezský Chrudim Mladá Boleslav
25 article
Upravení služebních poměrů úřadnictva okresního a obecního, pak zákon, který upravil pensijní zajištění úřadnictva soukromého, zavdá snad podnět i českým spořitelnám ku pronika- vému řešení otázky úřadnické a to jak po stránce kvalifikace úřadnictva, tak i po stránce úpravy poměrů právních a požitkových. Spořitelny české spravovaly koncem r.1906 obnos 707,255.768 K úspor českého lidu. Cifra tato, která během r. 1907 ještě vzrostla, mluví příliš zřetelně a netřeba vůči ní dovozovati, že spořitelnictví české zasluhuje nejpečlivější po- zornosti a činorodé lásky, aby kapitály, jež spo- řitelnám český lid ke správě svěřil, zužitkovány byly co nejlépe ku prospěchu a povznesení če- ského lidu, jehož vnitřní síly a houževnatosti jsou svědky nad jině výmluvný mi.
26 article Trh peněz v r. 1907.
Trh peněz v r. 1907. Údálosti na svělovém trhu peněz v roce minu- lém dokládaly plné fakt, že tento rok byl v hospo- dářském vývoji obdobím mimořádného rázu a vý- znamu. Vývoj situace světového trhu peněz přinášel četná překvapení a byl pln momentů dramalických. Když v prosinci roku 1906 zvýšen diskont v Berlíně na 7 proc., vědělo se již, že napjetí trhů peněz. které na podzim toho roku poprvé intensivněji s projevilo, potrvá a že nevrátí se brzy období lev- ných peněz, obvyklé v letech předcházejících. Vysoké sazby v zimě loňské byly důsledkem rozmachu průmyslové konjunktury na celém světě, zvláště v Americe. Hospodářská podnikavost kračela ku předu rychleji, než tvoření se nových kapitálů lak nastal nepoměr mezi prostředky a cíli, který nutně musil vésti k úplnému vyčerpaní všech poho- tových prostředků. Tento moment nejostřeji projei se ve Spoj státech, kde poslední příznivé sklizně podnítily netušený a obrovský rozmach průmyslové podnikavosti. Prostředky vlastní, ač rychle vzrůsta- jící, Unii nestačily a tak výpravy Američanů z evropským kapitálem tvořily karakteristický momení vývoje svělového trhu v roce minulém. Do roku 1907 vstupovaly cedulové banky s vyso kými sazbami: banka angiická se 6 proc. a německá říšská se 7 proc. Paříž zachovala si svou sazbu 39% kdežto rakousko-uherské bance bylo možno, dík opa- trné devisní politice její, jakož i příznivé platební bilanci, uhájiti poměrně nízký diskont o 41/2 proe.
Američan Berlín Amerika Paříž
27 article
Přímo válečné sazby německé a anglické banky ovšem na dlouho se neudržely. 17. ledna snižuje banka anglická dískont na 5 proc. a 22. ledna ně- mecká na 6 proc. To však bylo slevení jen z nej- horšího: další uvolnění těchto vysokých sazeb ne- přicházelo, Po celé první měsíce jarní zůstávaly peníze dr hými a to bylo rozhodujícím momentem pro emisn činnost v r. 1907. V době, kdy v jiných letech ná- sledkem uvolnění trhů peněz nastáva čilá emisn činnosl, bylo nemožno tentekráte buď vůbec docilit umlstění anebo přijatelných kursů. A tak došl k tomu, že v dubnu vydané německé státní půjčky slibovaly zúročení 4 proc, ač Německo uvyklo s považovati za obvyklé zůročení 3 a půl nebo dokonc 3 proc. V plném jaru dochází konečně přec k jakémusi uvolnění. Banka anglická snižuje počátkem dubna diskon s 5% na 41/2% a o dva týdny později na 4 proc. kdežlo německá říšská banka slevuje se 6% na 5 půl proc. Avšak lo byl nejnižší bod diskontní úrovně.
Německo
28 article
Všecky cedulové banky byly si vědomy, že n podzim čeká je obulžná kampaň. Nároky průmysle neochabovaly a banky, které byly značně oslabeny, musily užíti krátké doby letní, aby při přitažené uzdě diskontních sazeb vyzbrojily se na podzimní dobu. Jak řečeno, banka rakousko-uherská dovedla si přes celou zimu udrželi sazbu 4 a půl proc. Dnes jest otázkou, zda postup ten byl plně oprávněn. Vedl k tomu, že v plném létě — 27. června zvýšila banka diskont ze 4 a půl proc. na 5 proc, krok, který neobyčejně překvapil. Avšak banka, která na jaře dobrovolně vyvezla zlato na výměnu za devisy, ztratila nejen tyto, ale vyčerpala i skorem celou svou starou zásobu devis v boji na ochranu naší valuty. takže zvýšení diskontu bylo nevyhnutelným. Banka anglická, která je středem všeho postupu cedulových bank, dovedla si skutečně přes leto na- hromaditi značný zlatý poklad. Při tom chovala s oproti americkým požadavkům naprosto odmítavě majíc zkušenosti s podzimem r. 1906. Na obranu proti Americe zvýšila také již v polovině srpna diskont se 49% na 4 a půl proc.
29 article
Mezi tím na všech stranách jevily se známky ochabnutí průmyslové konjanktury a znenáhlý ústup podporován zdrželivostí v investování nových kapi- tálů na delší dobu. Tento stav věcí dával naději, že podzim nepřinese již takový prudký vzestup nároku na reservoiry kapitálů a domníváno se, že vystačí se s diskontními sazbami nemnoho zvýšenými. Události v Americe všechny tyto výpočty zvrá- tily. Dne 17. října došly první poplašné zprávy o úpadku firmy Heinzovy a od toho okamžiku zů- staly trhy peněz ve starém světě v rozčilení. Úpadky několika odvážných novo-yorských spěkulantů způ- sobily nedůvěru amerických vkladatelů a v krátké dobé míliardy kapitálů vyrvány úzkostí vkladatelá volnému oběhu a mrtvě uloženy. Tato krise nedůvěry způsobila nejen v Americe pravou krisí finanční, ale měla i pro Evropu nemilé následky. Amerika musila míti hotové peníze, zlato, stůj co stůj a evropským cedulovým bankám nezbylo než se brániti. A lak v několika dnech zvýšen diskont v Londýně ze 41/ na 7%, v Berlfně z 51/2 na 71/2%, v Paříži ze 31 na 49% a ve Vídni z 5 na 60. Bylo po očekávaném klidu na evropském trhu peněz. V prvních týdnech zdálo se, že ani těmilo sazbami nedá se Amerika odvráliti od dovozu zlata z Evropy. Avšak energické zakročení americké vlády a všech finančních činitelů, jakož i zmenšení počtu úpadků byly s to, aby zne- náhla vracel se klid na světový trh peněz. Banka anglická, které přispěla svou pomocí zlatem bohatá francouzská banka, mohla do dneška znovu posíliti svůj zlatý poklad, ač ovšem nebyla s to odhodlati se ke snížení svého válečného diskontu. Německá říšská banka mohla tak učiniti tím méně, že jejl zlatý poklad odlivem do ciziny velice utrpěl a jen znenáhla znovu se doplňuje.
Amerika Evropa Londýn Paříž Vídeň Heinzův říšský banka
30 article
Jaké jsou vyhlídky do nového roku? Odpověd na tuto otázku dá pouze vývoj věcí v Americe. Jaště dnes nepřestala Amerika pokoušeti se o evropské zlato a pokud tento stav věcí potrvá, bude sotva lze zbaviti evropské hospodářství tíže drahých peněz. Důvěra v massy amerických vkladatelů ještě plně se nevrátila a bude trvati ještě velmí dlouho, než dnes thesaurované kapitály vrátí se do volného oběhu. Tento proces rozhodně nebude podporován nastávající kampaní volební, neboť je známo z zkušenosti, že volby presidentů vedou v Unii vždy k otřesům v hospodářském životě. Návrat k normálním sazbám úrokovým bude s tedy díti asi velmi zvolna. Banka anglická, ukazatel příštího vývoje, jest sice posílena, nechce však jíti se sazbou níže proto, že hrozí jejímu pokladu ne- bezpečí od východu — z Německa. Tam napjetí trhu peněz jest stále neobyčejné a bude-li proto vývo věcí v Americe rozhodujícím pro světový trh peněz, bude situace v Německu rozhodující pro trh evropský.
Amerika Německo
31 article
Známky odzbrojování v průmyslové konjunktuře jevl se dnes již všude a způsobené jím zmenšení nároků na trh kapitálu bude s to, aby i na tento vrátily se normální poměry. Ke konci podáváme přehled o diskontních sazbách čtyř hlavních cedulových bank v r. 1907: Rakousko-uherská banka 1. ledna do 27. června . . . 41/, % 28. června » 9. listopadu . . 5 % 10. listopadu » 31. prosince . . 6° Německá říšská banka: 1. ledna do 22. ledna . . . 790 23. ledna . 23. dubna . . . 690 24. dubna » 29. října . . . 51/2 b 30. října » 8. listopadu . . 61/260 9. listopadu » 31. prosince . . 71/2 Banka anglická: 1. ledna do 17. ledna . . . . 69 18. ledna 11. dubna . . . . 5 12. dubna , 25. dubna . . . . 41 ,9 26. dubna» 15. srpna . . . . 490 16. srpna 31. října . . . . 41/ 2 1. listopadu 4. listopadu . . . 51/2 5. listopadu 7. listopadu . . . 60 8. listopadu » 31. prosince . . . 79% Banka francouzská. 1. ledna do 22. března . . . . 39% 23. března 7. listopadu . . . 31/a 8. histopadu 31. prosince
Rakousko uherský banka
32 article Průmysl polygrafický.
Průmysl polygrafický. Průmysl polygrafický rozvinul se v poslední době měrou nebývalou. Celá řada nových objevů a nových způsobů prohlcubila výrobu polygralickou. Jsou te zejména objevy v oboru fotegrafie a nové způsoby výroby v chemigrafii, litogralii, světlolisku, barvo- tisku, heliogravuře a j, kleré mají velký vliv n směr průmyslu toho a způsobily netušený obrat ve vývoji polygrafického průmyslu. Nové objevy ty byly příčinou, že vybudovány nové obory průmyslu poly- grafického a přivedly jej k takové výši dokonalosti, že upoutaly pozornost všech kruhů inleresovaných vzbudily zájem širokých vrstev pro tento obor umě- leckého průmyslu. Výsledky pokroku umění polygra- fického jeví se ve všech vzdělaných stálech, zejména v publikacích uměleckých děl knižních a obrazových. Blahodárný vliv na vývin průmyslu polygrafického má výtvanné umění, jemuž razi cestu průmysl ten do širokých vrstev, stává se důležitým faktorem uměle- cké výchovy, podávaje věrné reprodukce umění vý- tvarného obecenstvu. Všechen průmysl vůbec ber lvi podli na průmyslu polygrafickém, jejž zaměstnává stále ve značnějších rozmě rech. S uspokojením možno konstatovati, že u ná průmysl polygrafický nezůstal v žádném směru za cizinou; spíše naopak, mnohý důležilý obor jeho vznikl teprve u nás a opanoval tržiště zahraniční. Jsou to zejména chemigrafie, barvotisk, svěllotisk, heliogravura, uměl. lepty a kombinace těchto jmeno- vaných oborů polygrafického uměl. průmyslu, které prorazily tomuto průmyslu cestu do ciziny a staly s vílězi v mezinárodní soutěži.
33 article
Tuzemský trh nemá nikterak zapoířebi opalřo- vati se výrobky průmyslu polygrafického z clziny. maje domácích v ton.to oboru nadbytek. Naše závody polygrafické stojí, dík své umělecké výchově, na výši doby a jsou z důvodu toho stále více vyhledá- vány zákaznictvem zahraničním. Český průmysl po- lygrafický zaměstnává dnes sta a sta pracovníků vy- školených, kteří povznesli jméno tohoto uměl. odvétví v cizině tak, že je známka prazského způsobu výroby známa jako jedna z nejlepších a nejhledanějších. Tím vznikl značný vývoz výrobků průmyslu polygrafi- ckého a shledáváme se s výrobky těmi na největších odbytištích meziná rodních. České závody polygrafické obrátily tím na sebe pozornost odberných kruhů domácích i zahraničních a je to chloubou naší, že i la cizina, která tak ráda v zá pase národnosiním ličí nás jako národ méně cen- ný, v tomto směru ústy odborníků na slovo vzatých oceňuje v odborných časopisech i odborných pojed- náních denního tisku uměleckou vyspělost a odbor- nou routinu našich uměleckých grafických úslavá Umělecká inicialiva a dovednost tvořiti, hlouba hloub zapouští kořeny své a z produktů našeho gra- fického umění číší láska a vytrvalá píle, s jakou vě- nuje se polygrafický průmysl svému povolání a ná- leží mu právem uznání, jakého se mu všestrannš dostává. tpeta
34 article
Nechybí nám ludíž na výborných výkonných sl- lách, chybí nám však na finanění podpoře, na poroz- umění podepříti průmysl zkvélající, aby stal se před- ním zdrojem národního blahobylu. S hlediska průmyslu polygrafického jest pozoru- hodným úkaz, že jest průmysl tento, pokud se týče potřeb technických, dále strojů a přt strojů, odkázán z největší části na cizinu Tam, kde není průmysl polygrafický tou měrou d všech záhybů jednotlivých oborů tak prohlouben, jako u nás, vyrábějí se stroje, přístroje, suroviny chemické a technické pro průmysl polygrafický a dovážejí s k nám v množství velikém a za ceny vysoké. Toho měly by si povšimnouti závody naše strojnické a che-