1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 2. ze dne 2. ledna 1908.
7
masthead
Dr. PETR ČECH
doktor
Čo
9
article
Pojišťování.
Pojišťování.
Rok od roku mohutní rozvoj a význam
pojišťování, jež stalo se důležitou složkou ve-
škerého hospodářského života, zvláště pak bez-
pečným průvodcem hospodářské podnikavosti
pružinou pronikavého sociálního pokroku. Fi-
nanční jeho síla nespočívá dnes toliko v jeho
národohospodářskě funkci, nahrazovati, tvořiti
množiti hodnoty peněžné, nýbrž i v nutném
soustředění bohatých finančních prostředků, jež
úkolu tomu mají sloužiti.
V tomto posledním směru vykazují bilance
rakousko-uherských pojišťoven úctyhodné cifry.
Tyto ústavy vstupovaly do roku 1907 s úhrn-
nými aktivy téměr 11 miliardy korun, jež
uloženy byly více než 50 procenty v cenných
papírech, as 20 proc. v hypotékách, as 7 proc.
v nemovitostech, týmž dílem v bankovních ho-
tovostech, co do zůstatku pak v běžných účtech
a jiných hodnotách. Z cenných papírů zaujímaji
jako hodnoty ukládací první místo zástavní listy,
na druhém místě jsou státní papíry, za nimiž
následují zemské a komunální papíry. Uvážíme-li,
že jméní pojíšťovnami spravované ročně musí
vzrůstati, ježto v první řadě premiové reservy
životních pojišťoven, které zabírají Iví podil na
úhrnném jmění, ročně narůstají v poměru s
závazky převzatými, vzpomeneme-li dále, že
každoroční kapitálový přírůstek, jenž na př.
v roce 1906 činil přes 90 milionů K, hledá
svého uložení, tu nemůžeme přehlédnouti, že
pojišťovny svým finančním hospodářstvím vlivně
zasahují do trhu peněžního a jeho moderních
útvarů úvěrových. Období vysokého úroku peněz
jest pro nové hotovosti na prospěch pojišťovnám
hlavně životním, jichž sazby i premiové reservy
počítány jsou na podkladě 4proc., neb i 3
procentního zúročení. Za to velmi značné účetní
ztráty přivodl pojišťovnám nízký kurs cenných
papírů, jež tvoří, jak uvedeno, polovinu jich
veškerých hodnoť majetkových.
10
article
V jednotlivých odborech pojišťovacích utváři
se průběh různě. V pojištění požárním, jehož
risiko pohybuje se v mezích, celkem konstant-
ních, bude průběh roku 1907 asi normální
Normální ráz jest však charakterisován převeli-
kým počtem škod, jichž z nedostatku účinných.
požárně policejních opatření, následkem vzrůsta-
jícího nebezpečí požárního i nemravné speku-
lace nikterak neubývá. Nebylo ovšem osudných
otřesů, jak v roce 1906 v San Francisku, ač-
koliv i letos zemětřesení v Kingstonu, hl. městě
Jamaiky značné ztráty přinese pojišťovnám, tam
pracujícím. Pojištění vůbec není s to, aby mohlo
převzíti záruku za náhrada škod katastrofalních,
jako jsou zemětřesení, povodně, škody lavinami
způsobené a j. Nieměně nepodařilo se dosud —
jak dokazuje katastrofa ve Francisku a v dů
sledku jejím podniknutá srovnávací práce Mni
chovské zajišťovny — požárním pojišťovnám
jednotně a přesně vyloučiti v pojišťovacích pod-
mínkách povinnost k náhradě škod, vznikajícíeh
při zemětřeseních. V roce 1906 přijaly rakouské
požární pojišťovny bruto přes 165 milionů kor.
premie, z níž zbyl jim čistý zisk 61 milionu
korun. Vše ostatní spotřebeno bylo na náhradu
škod, vlastní zajištění a výlohy správní.
Nieměna
San Francisko
Jamaika
11
article
Krupobitní pojištění v Čechách.
jehož výsledky bývají směrodatnými pro posou-
zení krupobitního obchodu rakouského, mělo
opět nešťastný rok. V tomto pojišťovacím odboru
závisí škody na klimatických, zeměpisných i kul-
turních poměrech půdy zcela neznámým pomě-
rem, ponechávajíce pojišťovatele s jeho statisti-
ckými výpočty a rozpočty úplně na holičkách.
Kromě toho i výše celkové pojištěné hodnoty
přijatých premil není stálá a mění se každo-
ročně, ponejvíce dle frekvence krupobitní v roce
předcházejícím, která stupůuje neb umenšuje
obavy hospodářovy před novým krupobitím
řídi jeho rozhodnul!: pojistit se či nikoliv.
V roce 1907 likvidováno u největší krupobitní
pojišťovny v Čechách 1.412 milionu korun škod
za 1.011 milionu přijatých bruto premil. Ve-
škeré pojištěné škody krupobitní v Čechách roku
1907 lze odhadovati obnosem přes 5 milionů
korun oproti přijaté premii 4 mil. korun; správní
výlohy pojišťoven obnášejí nad to kol 0.8 mi
lionu korun. Kritickými dny byly 29. a 30
červen, zvláště pak 6. srpen; na Moravě 24
a 27. kvělen.
Přes to důrazněji než kdy jindy pronikla
v Čechách, částečně i na Moravě, tohoto roku
snaha po pozemětění pojištění krupobit-
ního, jež pojišťovacímu obchodu v Čechách při
poměrně vysokých sazbách přivodilo v letec
1890—1906 213 milionu korun ztráty, i po po-
zemšlění pojištění požárního, jež v posledníeh
15 letech nedovedlo rozsáhlému obchodu akcio-
vých společností poskytnouti více zisku než prů-
měrně něco málo přes 39 přijalých premil.
Čechy
Morava
12
article
Bohužel řeší se otázka pozemšténí více poli
tickými hesly a pochybnými theoriemi o »no-
vých« neb »rostoucích« úkolech státu a země
než z opravdového porozumění a zájmu o věc,
jehož nebylo nikdy na zbyt.
Situace pojištění přepravního (trans-
portního), provozovaného v Rakousku toliko
akciovými ústavy, není záviděníhodna. Docilené
zisky jsou více než v nepoměru k rísiku a při-
jaté premii. Obnášelť v r. 1906 zisk z úhrnné
brutopremie přes 18 milionů korun toliko
kol 240 tisíc korun. Předcházející léta jsou pak
veskrz nepřízniva. Příznivějším jest poměr př-
soukromém pojištění úrazovém a pojištění
povinného ručení, jež z úhrnné brutoi
premie 22 milionů korun mohlo v témž roce
vykázati získ přes 1 milion korun. V Uhrách
vstoupil 1. červencem t. r. v platnost zákon
o dělnickém úrazovém pojištění. V přechodní
době přejímá stát uherský všechny tam trvající
kolektivní pojišťovací smlouvy úrazové osob po-
vinnosti pojistné podlehajících; smlouvy takové
na dále nesmějí býti uzavírány soukromými po-
jišťovnami. Vedlejší pojišťovací odvětví (škod
krádeží, vloupáním, vodovodových, poškození
strojů a j.) jsou jen nepatrnou měrou záčast-
něny na obrovských obchodních obratech po-
jišťoven. Zajišťovny utrpěly katastrofou
v San Francisku těžké ztráty, jež toliko průbě-
hem příznívé doby bude jim lze odčiniti.
Rakousko
Uhry
San Francisko
13
article
Nejúspěšnějším průkopníkem myšlenky po-
jišťovací jest pojištění ž ivotní, jež v posled-
ních letech dospělo v Rakousku k netušenému
rozvoji. Přirostek produkce nových pojištění
obnášel v roce 1906 přes 600 mil. korun, stav
kapitálových pojištění koncem téhož roku vyka-
zuje závratnou cifru 3 855 miliardy korun.
Splatno se stalo 84 milionů kapitálů, na pre-
milch přijato 168 milionů korun, z nichž 74
miliony plynuly jako přírostek do premiové
reservy.
Není pochyby, že nová pojištění, v roee
1907 uzavřená, četnými miliony rozhojní stav
již pojištěných kapitálů. Než doba vysoké kon-
junktury průmyslové a citelné peněžní tísně pro-
jeví i zde své účinky; pojištění kapitálů men-
ších (do 5000 K) nebude nedostatek, kdežto
větších bude po skrovnu. Některé životní poji-
šťovny poskytly toho roku svým pojištěncům
bezplatně nových cenných výhod v pojišťova-
eích podminkách (ve příčině nařikatelnosti, zá-
niku pojištění, volby povolání atd.) — jaksi
anticipando osnově zákona o pojišťovací smlouvě.
V zápětí zákona o pensích soukromého úřad-
nictva a ustanovení jeho § 66. o tak zv. ná-
hradních smlouvách připravují se životní poji-
šťovny horlivě i k tomuto pensijnímu pojišťo-
vání. Jako vynikající událost v oboru statistiky
pojišťovací, jež životnímu pojišťování rakou-
skému prokáže cenné služby, lze označiti zkon-
cování prací k vydání rakouských úmrtních ta-
bulek, jež zaměstnávaly po 5 let zvláštní re-
dakční komitét. Až dosud byly podkladem ra-
kouských tarifů životních úmrtní tabulky 17
anglických společností aneb Brune-Fischerovy.
Fischerův
Rakousko
aneb Brun
14
article
Domácího statistického materiálu nebylo. Nové
tabulky, jež berou v okruh svého pozorování
všechna rak. pojištění od 1. ledna 1876 do
31. prosince 1900, tedy plných 25 let, a jed-
notné určení míry úrokové, přizpůsobené oče-
kávanému budoucímu výnosu hodnot ukládacích,
dají spolehlivý matematický podklad přišíím
úpravám tarifovým. O provedení úmrtních ta-
bulek, jakož i o podnět myšlenky zasloužil se
v první řadě vl. r. dr. Blaschke z poj, departe-
mentu min. vnitra.
Rentabilita všech odvětví pojišťo-
vacích v r. 1906 obnáší 3.33 procenta z čisté
roční premie.
Novou epochu v pojišťování soukromém za-
hajuje letos zákonodárství rakouské. Po-
dobně jako v Německu a ve Švýcarsku bude
v brzku zaměstnávati naše zákonodárné sbory
vládní osnova zákona o pojišťovaci smlouvé.
před několika dny panské sněmovně předložená.
doktor
Blaschke
Německo
15
article
Také dosavadní ministerské nařizení z r. 1896
(dozorčí pojišťovací regulativ) má býti nahraženo
zákonem o ústavech pojišťovaeích, jehož osnova
jest již rovněž vypracována. »Lidovému« parla-
mentu bylo tedy zůstaveno rozhodnouti o ste-
žejních, dlouho pohřešovaných zákonech pojišťo-
vacích. Čtyři paragrafy občanského zákonao
pojišťovací smlouvě dávno již nedovedly obsáh-
nouti právní poměry a zvláštnosti provozování
pojišťovacího a tak staly se pojišťovací pod-
mínky pojišťoven téměř výhradným zdrojem
práva onoho. Původní osnova o pojišťovaei
smlouvě vnikla již roku 1905 do veřejnosti
dosáhla teprve změnami, na základě poznámek
rakousko-uherského svazu pojišťoven vládou v ní
provedenými, nynějšího znění. Obsahuje mnoho
závazných ustanovení (o vzniku smlouvy, o ztrátě
nároků na náhradu a j.) tam, kde dřive vůle
stran, resp. pojišťovaci podminky výlučně roz-
hodovaly, ohraničuje dosah spolučinnosti jed-
natele při pojišťovacích smlouvách a v druhém
svém zvláštním díle podrobně jedná o pojišto-
vání životním. Zákonná úprava pojišťovacího po-
měru tvořiti bude součástku reformních zákonů
ve příčině i jiných partií občanského zákona
(poručenství, práva dědického a j.).
uherský svaz
16
article
Znovu chystaná osnova zákona o nekalé
soutěži, zvláště paragrafy jednající o reklamním
klamu, snižování podniků konkurenci, zasáhne
svou platností v případě uzákonění též podniky
pojišťovací resp. její orgány. Osnova zákona
o ručení automobilistů, ve formě starou posla-
neckou sněmovnou přijaté, panské sněmovně
předložená, zostřuje hojnou měrou povinné
ručení automobilistů oproti dosavadním vše-
obecným zákonným normám a jako zákon ne
bude bez účinku na rozvoj dotyčného pojišťo
vacího odvětvl.
Co do organisace státního dohledu lze za-
znamenati pověsti, dle nichž nově zřízenému
ministerstvu praci — dosud bez působnosti —
mají býti přivtéleny oba pojišťovací, depariementy
ministerstva vnitra.
Svým mezinárodním významem spěje
pojišťování k unifikaci zásad pojišť. práva
techniky a neschází snab, jež vývin tento pod-
porují. V mezinárodních spolcích (tak v středo-
evropském hospodářském spolku) i na mezi
národních sjezdech pojišťovacích, z nichž nej-
bližší bude se konati v r. 1909 — jako první
v Rakousku — ve Vídni, idea zmezinárodněn
usilovně se propsguje.
Rakousko
Vídeň
evropský hospodářský spolek
17
article
Spořitelny.
Spořitelny.
Kdybychom posuzovali výsledky našich spo-
řitelen dle toho, kolik budou moci z přebytků
správního roku 1907 věnovati účelům všeobecně
prospěšným, dospěli bychom patrně k úsudku
ne právě potěšitelnému. Kriterion takové bylo
by však příliš jednostranné a tudíž nesprávné,
neboť význam spořitelnictví pro hospodářský
náš život vyšinul se daleko z mezí, jež mu spoři-
telním regulativem byly vytčeny, totiž z mezí
ústavů dobročinných. Ostatně menší zisky, jež
volká čásť spořitelen našich asi vykáže a tudíž
i menší míra dotací obcím, nemají příčinu svoji
ani ve špatnějším hospodaření spořitelen, ani
v klesnutí důvěry obecenstva ve spořitelny.
nýbrž příčina jest čistě formální, pokles kursů
18
article
cenných papírů a okolnost, že spořitelny svými
stanovami jsou nuceny bilancovati své cenné
papíry kursem posledního dne v roce, čímž lo-
tošního roku za nízkého stavu kursů vykáží
ztráty kursovní, utrpěné účetně, nikoliv však
fakticky. Ovšem vyrovnávati tyto účetní a vlast-
ně jen domnělé ztráty účtem ze ztráty a zisku
fondu spořitelního, není tak nezvratným pra-
vidlem theorie, jež by nepřipouštělo odchylek.
ale zdá se, že většina spořitelen tak bilancovati
bude, aby se vyhnula výtkám zeměpanského
dozoru.
Abstrahujeme-li od ztrát více méně jen
účetních, jež spořitelny utrpěly v bilanci roku
1907 při cenných papírech, můžeme rok tento
čestně řaditi po bok letům předcházejícím, jež
značila blahodárný rozvoj českého
spořitelnictví. V kritické době, kterou
prožíval trh peněžní, spořitelny obstály čest-
ně. Všeobecné nářky v kruzích spořitelních, že
letošním rokem mnoho vkladů odplynulo do
bank, netřeba pojímati tak tragicky, porovná-
váme-li ovšem kusé zatím, ale přece aspoň
zhruba správné výkazy o vkladech spořitelních
z let 1906 a 1907. Tu shledáme, že i r. 1906
byly měsíce (jako v letech předcházejících), kdy
sumárně bylo v českých spořitelnách více
vkladů vybráno, než vloženo, tak jako to pozo-
rujeme v r. 1907 v měsících červenci, srpnu
a záři, tyto úbytky však vyváží přírostky vkla-
dové v měsících ostatních. A že mnohý vklad
spořitelní odplynul letošního roku z tresorů spo-
řitelních do tresorů bankovních, tomu diviti se
nelze. Intensivní přičinlivost, se kterou r. 1907
banky i od soukromníků vklady akvirovaly, ne-
mohla zůstati bez následků a jest to jen znám
kou opravdu nedobytných kořenů spořitelnictv
že usilovná práce bankovní v roku právě uply-
nulém jen tak poměrně málo vkladů ze spoři-
telen převedla.
19
article
Vkladovými úbytky trpěly především ústav
velké, které jen po dlouhých odkladech od-
hodlaly se aspoň poněkud přizzpůsobiti se po-
měrům peněžního trhu; o jedné zkušenosti však
opětně se pořitelny velké i malé přesvědčily,
že nejlepším, protože nejstálejším jest pro spo-
řitelny vkladatel malý. Jest konečně dobře, že
váha tohoto v praxi už tolikráte osvědčeného
principu znovu se uplatnila, neboť může míti
dobrý vliv na program mnohého ústavu.
Úroková mira ze vkladů pohybo-
vala se zacatkem roku u velkých spořitelen po
4%, u prostředních a menších ústavů shledáme
se s procentem vyšším, totiž 4%, během roku
nikoliv nějakým společným postupem, ale oje-
diněle zvyšovaly spořitelny úrokovou sazbu
o 146, některé ponechávají si toto zvýšení na
začátek r. 1908. V celku obnáší koncem roku
1907 spořitelní sazba úrpková ze vkladů 47% až
41%. Sazba 412% také u některých spořitelen
se vyskytující atří spíše k lokálním zvlášt.
nostem.
Se zvýšením úroků vkladov,ch ovšem skore
nerozlučně jest spojeno zvýšení úroků ze zá-
půjček hypotekárních a uváží-li se vý-
znam spořitelen na poli hypotekárního úvěru
bude míti toto zvýšení dosti citelný vliv na ho-
spodářské naše těleso.
20
article
Živě staraly se spořitelny o povzbu zo-
vání ducha spořivosti v nejširších vrst-
vách lidu, plníce tak ideální svoje poslání. Pro-
spekty, brožurami, letáky vybízely spořitelny
široké vrstvy lidu ke spořivosti, poukazujíce při
tom účelně na bezpečí spořitelních vkladů.
v oběh uváděny desetihaléřové stvrzenky (zvlá-
ště mezi mládeží školní osvědčené) střadanky.
knížky dárkové, některé spořitelny podělily
školní mládež vkladními knížkami, aby tak po-
ložily základ k dalšímu spoření. Začátkem roku
založená „Jednota českých střádalů
podporovala a doplňovala dobře agitaci mezi
drobným lidem, aby šetrněji nakládal s vyděla-
nými groši. Konkurs na leták o spořivosti, který
vypsala spořitelna městská v Pardubicích, ne-
měl bohužel výsledku.
Pardubice
21
article
Svaz českých spořitelen, v němž
až na malé výjimky soustředěny jsou veškeré
české spořitelny v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku, které dobrovolně se podrobily nepřed-
vídané, odborné revisi, prohloubil svou činnost
v tom směru, že poskytl stípendia pro rovisory
svazové k cestám po Německu, aby tam studo-
vali německo-říšské spořitelnictví, jež v mnohě
příčině předčí spořitelnictví rakouské. Výsledky
takových cest mohou jen zúrodniti snahy če-
ského spořitelnictví a přispěti k odborné jeho
vyspělosti. Též 2. vyd. Kettnerova díla „Zařl-
zení a práce ve spořitelně“, k němuž Svaz při-
stupuje, jest potěšitolným zjevem na poli če-
ského spořitelnictví, jež dopracovává se k žá-
doucímu jednotnému účtování na základě nej-
lepších a revisím nejpřístupnějších účtovacích
formulářů. Na tom však Svaz českých spořitelen
nepřestává, rozhodl se vydati k jubilejní výstavě
Obchodní a živnostenské kmory důkladné dílo
o českém spořitelníctví, jež vzbuzuje
už napřed zvědavost kruhů odborných, které
spoléhají, že v něm na základě nepředpojatém,
spravedlivém aspoň některé pověstné vývody
prof. Rauchberga doznají žádoucí korektury.
Kettnerův
Čechy
Morava
Slezsko
Německo
svaz český spořitelna
Zařl
český spořitelna
22
article
Téže korporaci přísluší značná čásť zásluhy o
snahy, vedoucí k uplatnění českého živlu ve
správé rakousko-uherské banky.
Zákon konversní, který začátkem
roku byl vydán, úzce se dolýká spořitelen,
škoda, že vydán byl v době, kdy poměry hypote
kárního obchodu utvářily se ve formy praktické
mu jeho využití málo příznivé.
Též zákon ocheku pozoruhodně by s
dotýkal spořitelen, žel že dosud zájem pro prak
tické jeho upotřebení nenalezl v našich ústavech
dosti půdy.
Předloha vládní o umísťování sirotčích
peněz ve spořitelnách jest opět důka-
zem, že vláda, ač zjevně nerada, přece jen tla-
kem okolností musí aspoň částečně vyhověti
oprávněným nárokům. Lze doufati, že i otázka
břemena daňověho v brzku bude při-
znivě upravena.
O přízni vlády ke spořitelnám — vyjma
státní spořitemu poštovní — nelze ovšem mlu-
23
article
viti. Není ani třeba rozepisovati se o hrozícím
nebezpeči společenstevní pokladny, není třeba
zmiňovati se o konkurenci sirotčích pokladen
atd., stačí jen všimnouti si blíže, jakým způsa-
bem zemské vlády chápají a vykonávají
svůj zeměpanský dozor nad spořitelnami. O ně-
jakých vyšších stanoviskách, o nějakém vyšším
zájmu nezdá se býti ani potuchy, byrokratické
lpění na mrtvé liteře, dusení každého obchod-
ního rozvoje, potlačování každé snahy po po-
kroku, po lepším, zdají se býti principy, jež
ovládají zvláště III. departement pražského
místodržilelství. Vymyká se z rámce tohoto pře-
hledu, podávati k tomu doklady, jen nutno ještě
v zájmu spravedlnosti příznati, že z našich ko-
runních zemí jest to zemská vláda slezská, která
pokud se týče dozoru nad spořitelnami, zdá se
chápati úkol svůj poněkud jinak, než by jej chá-
pal každý policejní inspektor. V této věci přáli
bychom si, aby rakouské úřady, které tak rády
odkoukávají často jen povrchnosti z říše, po-
všimnuly si ducha, jaký panuje v Německu. Oe
moderněji a řekněme duchaplněji chápe a vyko-
nává vládní dozor nad spořitelnami úřad pruský
než úřad rakouský!
Německo
24
article
Sít českých spořitelen rozšířena v r. 1907
opět o nové ústavy; tak vešly v život ko-
munální spořitelny v Bělé u Bezděza
v Blatné, pak ve Vsetině a Žďáru n
Moravě. Máme tudíž koncem roku českých po-
řitelen v království českém 105, v markrabství
moravském 49, ve vévodství slezském 3, tedy
úhrnem 157 spořitelen. V některých městechse
o zřízení spořitelen jedná. Že zřizování českých
spořitelen i v místech, kde prosperitu snadno
lze dokázati, naráží u vládních instancí na zná-
mou už neochotu, netřeba zvláště připomínati
Významné jubileum slavila v r. 1907 spo-
řitelna plzeňská, nejstarší spořitelna česká
a druhá spořitelna pokud se týče výše vkladů,
totiž paměť svého padesátiletého založení. Z
dobu svého působení věnovale spořitelna tato
k účelům všeužitečným a dobročinným neméně
než 1,622.262 K. Spořitelna v Chrudim
jediná z českých spořitelen snaží se řešiti re-
formu bytovou stavbou dělnických domků, které
prodává jen za náhradu vlastních nákladů. Spo-
řitelna král. města Mladé Boleslav ě usne-
sla se z ročních přebytků přispívati k starob-
nímu opatření chovanců městského sirotčince.
Sítá
Bělá u Bezděza
Blatná
Vsetina
Žďár můj Morava
moravský
slezský
Chrudim
Mladá Boleslav
25
article
Upravení služebních poměrů úřadnictva
okresního a obecního, pak zákon, který upravil
pensijní zajištění úřadnictva soukromého, zavdá
snad podnět i českým spořitelnám ku pronika-
vému řešení otázky úřadnické a to jak
po stránce kvalifikace úřadnictva, tak i po
stránce úpravy poměrů právních a požitkových.
Spořitelny české spravovaly koncem r.1906
obnos 707,255.768 K úspor českého lidu. Cifra
tato, která během r. 1907 ještě vzrostla, mluví
příliš zřetelně a netřeba vůči ní dovozovati, že
spořitelnictví české zasluhuje nejpečlivější po-
zornosti a činorodé lásky, aby kapitály, jež spo-
řitelnám český lid ke správě svěřil, zužitkovány
byly co nejlépe ku prospěchu a povznesení če-
ského lidu, jehož vnitřní síly a houževnatosti
jsou svědky nad jině výmluvný mi.
26
article
Trh peněz v r. 1907.
Trh peněz v r. 1907.
Údálosti na svělovém trhu peněz v roce minu-
lém dokládaly plné fakt, že tento rok byl v hospo-
dářském vývoji obdobím mimořádného rázu a vý-
znamu. Vývoj situace světového trhu peněz přinášel
četná překvapení a byl pln momentů dramalických.
Když v prosinci roku 1906 zvýšen diskont v Berlíně
na 7 proc., vědělo se již, že napjetí trhů peněz.
které na podzim toho roku poprvé intensivněji s
projevilo, potrvá a že nevrátí se brzy období lev-
ných peněz, obvyklé v letech předcházejících.
Vysoké sazby v zimě loňské byly důsledkem
rozmachu průmyslové konjunktury na celém světě,
zvláště v Americe. Hospodářská podnikavost kračela
ku předu rychleji, než tvoření se nových kapitálů
lak nastal nepoměr mezi prostředky a cíli, který
nutně musil vésti k úplnému vyčerpaní všech poho-
tových prostředků. Tento moment nejostřeji projei
se ve Spoj státech, kde poslední příznivé sklizně
podnítily netušený a obrovský rozmach průmyslové
podnikavosti. Prostředky vlastní, ač rychle vzrůsta-
jící, Unii nestačily a tak výpravy Američanů z
evropským kapitálem tvořily karakteristický momení
vývoje svělového trhu v roce minulém.
Do roku 1907 vstupovaly cedulové banky s vyso
kými sazbami: banka angiická se 6 proc. a německá
říšská se 7 proc. Paříž zachovala si svou sazbu 39%
kdežto rakousko-uherské bance bylo možno, dík opa-
trné devisní politice její, jakož i příznivé platební
bilanci, uhájiti poměrně nízký diskont o 41/2 proe.
Američan
Berlín
Amerika
Paříž
27
article
Přímo válečné sazby německé a anglické banky
ovšem na dlouho se neudržely. 17. ledna snižuje
banka anglická dískont na 5 proc. a 22. ledna ně-
mecká na 6 proc. To však bylo slevení jen z nej-
horšího: další uvolnění těchto vysokých sazeb ne-
přicházelo,
Po celé první měsíce jarní zůstávaly peníze dr
hými a to bylo rozhodujícím momentem pro emisn
činnost v r. 1907. V době, kdy v jiných letech ná-
sledkem uvolnění trhů peněz nastáva čilá emisn
činnosl, bylo nemožno tentekráte buď vůbec docilit
umlstění anebo přijatelných kursů. A tak došl
k tomu, že v dubnu vydané německé státní půjčky
slibovaly zúročení 4 proc, ač Německo uvyklo s
považovati za obvyklé zůročení 3 a půl nebo dokonc
3 proc.
V plném jaru dochází konečně přec k jakémusi
uvolnění.
Banka anglická snižuje počátkem dubna diskon
s 5% na 41/2% a o dva týdny později na 4 proc.
kdežlo německá říšská banka slevuje se 6% na 5
půl proc. Avšak lo byl nejnižší bod diskontní úrovně.
Německo
28
article
Všecky cedulové banky byly si vědomy, že n
podzim čeká je obulžná kampaň. Nároky průmysle
neochabovaly a banky, které byly značně oslabeny,
musily užíti krátké doby letní, aby při přitažené
uzdě diskontních sazeb vyzbrojily se na podzimní
dobu.
Jak řečeno, banka rakousko-uherská dovedla si
přes celou zimu udrželi sazbu 4 a půl proc. Dnes
jest otázkou, zda postup ten byl plně oprávněn.
Vedl k tomu, že v plném létě — 27. června zvýšila
banka diskont ze 4 a půl proc. na 5 proc, krok,
který neobyčejně překvapil. Avšak banka, která na
jaře dobrovolně vyvezla zlato na výměnu za devisy,
ztratila nejen tyto, ale vyčerpala i skorem celou svou
starou zásobu devis v boji na ochranu naší valuty.
takže zvýšení diskontu bylo nevyhnutelným.
Banka anglická, která je středem všeho postupu
cedulových bank, dovedla si skutečně přes leto na-
hromaditi značný zlatý poklad. Při tom chovala s
oproti americkým požadavkům naprosto odmítavě
majíc zkušenosti s podzimem r. 1906. Na obranu
proti Americe zvýšila také již v polovině srpna
diskont se 49% na 4 a půl proc.
29
article
Mezi tím na všech stranách jevily se známky
ochabnutí průmyslové konjanktury a znenáhlý ústup
podporován zdrželivostí v investování nových kapi-
tálů na delší dobu. Tento stav věcí dával naději, že
podzim nepřinese již takový prudký vzestup nároku
na reservoiry kapitálů a domníváno se, že vystačí
se s diskontními sazbami nemnoho zvýšenými.
Události v Americe všechny tyto výpočty zvrá-
tily. Dne 17. října došly první poplašné zprávy
o úpadku firmy Heinzovy a od toho okamžiku zů-
staly trhy peněz ve starém světě v rozčilení. Úpadky
několika odvážných novo-yorských spěkulantů způ-
sobily nedůvěru amerických vkladatelů a v krátké
dobé míliardy kapitálů vyrvány úzkostí vkladatelá
volnému oběhu a mrtvě uloženy. Tato krise nedůvěry
způsobila nejen v Americe pravou krisí finanční, ale
měla i pro Evropu nemilé následky. Amerika musila
míti hotové peníze, zlato, stůj co stůj a evropským
cedulovým bankám nezbylo než se brániti. A lak
v několika dnech zvýšen diskont v Londýně ze 41/
na 7%, v Berlfně z 51/2 na 71/2%, v Paříži ze 31
na 49% a ve Vídni z 5 na 60. Bylo po očekávaném
klidu na evropském trhu peněz. V prvních týdnech
zdálo se, že ani těmilo sazbami nedá se Amerika
odvráliti od dovozu zlata z Evropy. Avšak energické
zakročení americké vlády a všech finančních činitelů,
jakož i zmenšení počtu úpadků byly s to, aby zne-
náhla vracel se klid na světový trh peněz. Banka
anglická, které přispěla svou pomocí zlatem bohatá
francouzská banka, mohla do dneška znovu posíliti
svůj zlatý poklad, ač ovšem nebyla s to odhodlati
se ke snížení svého válečného diskontu. Německá
říšská banka mohla tak učiniti tím méně, že jejl
zlatý poklad odlivem do ciziny velice utrpěl a jen
znenáhla znovu se doplňuje.
Amerika
Evropa
Londýn
Paříž
Vídeň
Heinzův
říšský banka
30
article
Jaké jsou vyhlídky do nového roku? Odpověd
na tuto otázku dá pouze vývoj věcí v Americe. Jaště
dnes nepřestala Amerika pokoušeti se o evropské
zlato a pokud tento stav věcí potrvá, bude sotva lze
zbaviti evropské hospodářství tíže drahých peněz.
Důvěra v massy amerických vkladatelů ještě
plně se nevrátila a bude trvati ještě velmí dlouho,
než dnes thesaurované kapitály vrátí se do volného
oběhu. Tento proces rozhodně nebude podporován
nastávající kampaní volební, neboť je známo z
zkušenosti, že volby presidentů vedou v Unii vždy
k otřesům v hospodářském životě.
Návrat k normálním sazbám úrokovým bude s
tedy díti asi velmi zvolna. Banka anglická, ukazatel
příštího vývoje, jest sice posílena, nechce však jíti
se sazbou níže proto, že hrozí jejímu pokladu ne-
bezpečí od východu — z Německa. Tam napjetí trhu
peněz jest stále neobyčejné a bude-li proto vývo
věcí v Americe rozhodujícím pro světový trh peněz,
bude situace v Německu rozhodující pro trh evropský.
Amerika
Německo
31
article
Známky odzbrojování v průmyslové konjunktuře jevl
se dnes již všude a způsobené jím zmenšení nároků
na trh kapitálu bude s to, aby i na tento vrátily se
normální poměry.
Ke konci podáváme přehled o diskontních
sazbách čtyř hlavních cedulových bank v r. 1907:
Rakousko-uherská banka
1. ledna do 27. června . . . 41/, %
28. června » 9. listopadu . . 5 %
10. listopadu » 31. prosince . . 6°
Německá říšská banka:
1. ledna do 22. ledna . . . 790
23. ledna . 23. dubna . . . 690
24. dubna » 29. října . . . 51/2 b
30. října » 8. listopadu . . 61/260
9. listopadu » 31. prosince . . 71/2
Banka anglická:
1. ledna do
17. ledna . . . . 69
18. ledna
11. dubna . . . . 5
12. dubna ,
25. dubna . . . . 41 ,9
26. dubna»
15. srpna . . . . 490
16. srpna
31. října . . . . 41/ 2
1. listopadu
4. listopadu . . . 51/2
5. listopadu
7. listopadu . . . 60
8. listopadu » 31. prosince . . . 79%
Banka francouzská.
1. ledna do
22. března . . . . 39%
23. března
7. listopadu . . .
31/a
8. histopadu
31. prosince
Rakousko
uherský banka
32
article
Průmysl polygrafický.
Průmysl polygrafický.
Průmysl polygrafický rozvinul se v poslední době
měrou nebývalou. Celá řada nových objevů a nových
způsobů prohlcubila výrobu polygralickou. Jsou te
zejména objevy v oboru fotegrafie a nové způsoby
výroby v chemigrafii, litogralii, světlolisku, barvo-
tisku, heliogravuře a j, kleré mají velký vliv n
směr průmyslu toho a způsobily netušený obrat ve
vývoji polygrafického průmyslu. Nové objevy ty byly
příčinou, že vybudovány nové obory průmyslu poly-
grafického a přivedly jej k takové výši dokonalosti, že
upoutaly pozornost všech kruhů inleresovaných
vzbudily zájem širokých vrstev pro tento obor umě-
leckého průmyslu. Výsledky pokroku umění polygra-
fického jeví se ve všech vzdělaných stálech, zejména
v publikacích uměleckých děl knižních a obrazových.
Blahodárný vliv na vývin průmyslu polygrafického
má výtvanné umění, jemuž razi cestu průmysl ten do
širokých vrstev, stává se důležitým faktorem uměle-
cké výchovy, podávaje věrné reprodukce umění vý-
tvarného obecenstvu. Všechen průmysl vůbec ber
lvi podli na průmyslu polygrafickém, jejž zaměstnává
stále ve značnějších rozmě rech.
S uspokojením možno konstatovati, že u ná
průmysl polygrafický nezůstal v žádném směru za
cizinou; spíše naopak, mnohý důležilý obor jeho
vznikl teprve u nás a opanoval tržiště zahraniční.
Jsou to zejména chemigrafie, barvotisk, svěllotisk,
heliogravura, uměl. lepty a kombinace těchto jmeno-
vaných oborů polygrafického uměl. průmyslu, které
prorazily tomuto průmyslu cestu do ciziny a staly s
vílězi v mezinárodní soutěži.
33
article
Tuzemský trh nemá nikterak zapoířebi opalřo-
vati se výrobky průmyslu polygrafického z clziny.
maje domácích v ton.to oboru nadbytek. Naše závody
polygrafické stojí, dík své umělecké výchově, na
výši doby a jsou z důvodu toho stále více vyhledá-
vány zákaznictvem zahraničním. Český průmysl po-
lygrafický zaměstnává dnes sta a sta pracovníků vy-
školených, kteří povznesli jméno tohoto uměl. odvétví
v cizině tak, že je známka prazského způsobu výroby
známa jako jedna z nejlepších a nejhledanějších. Tím
vznikl značný vývoz výrobků průmyslu polygrafi-
ckého a shledáváme se s výrobky těmi na největších
odbytištích meziná rodních.
České závody polygrafické obrátily tím na sebe
pozornost odberných kruhů domácích i zahraničních
a je to chloubou naší, že i la cizina, která tak ráda
v zá pase národnosiním ličí nás jako národ méně cen-
ný, v tomto směru ústy odborníků na slovo vzatých
oceňuje v odborných časopisech i odborných pojed-
náních denního tisku uměleckou vyspělost a odbor-
nou routinu našich uměleckých grafických úslavá
Umělecká inicialiva a dovednost tvořiti, hlouba
hloub zapouští kořeny své a z produktů našeho gra-
fického umění číší láska a vytrvalá píle, s jakou vě-
nuje se polygrafický průmysl svému povolání a ná-
leží mu právem uznání, jakého se mu všestrannš
dostává.
tpeta
34
article
Nechybí nám ludíž na výborných výkonných sl-
lách, chybí nám však na finanění podpoře, na poroz-
umění podepříti průmysl zkvélající, aby stal se před-
ním zdrojem národního blahobylu.
S hlediska průmyslu polygrafického jest pozoru-
hodným úkaz, že jest průmysl tento, pokud se týče
potřeb technických, dále strojů a přt
strojů, odkázán z největší části na cizinu
Tam, kde není průmysl polygrafický tou měrou d
všech záhybů jednotlivých oborů tak prohlouben, jako
u nás, vyrábějí se stroje, přístroje, suroviny chemické
a technické pro průmysl polygrafický a dovážejí s
k nám v množství velikém a za ceny vysoké. Toho
měly by si povšimnouti závody naše strojnické a che-