ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 9d76cfd0-738b-11dc-a84a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 23 celkem · entity: person 53, place 25, org 2, work 1
1 masthead
2. ledna 1908. Číslo2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3.
4 article
borem. Tím ale zřízení krajských zastupitelstev souvisí s organisací zemského výbo- ru a bez pronikavého vymezen kompetence zemského výboru no- vou zemskou ústavou, o které budu je- ště mluviti, nelze vůbec na krajská zastu- pitelstva pomýšleti. Sloučení pak vý- konné moci s krajskými zastupitelstvy nejen že by musilo míti v zápětí i výkonnou moc pro zemský výbor a pro zastupitelstva okresní, ale také takové upravení krajských vlád, které by těmto krajským zastupitelstvůn byly buď podřizeny, anebo s nim sloučeny. Z toho jest patrno, že otázka tato není tal snadnou, jak se naznačuje politickými hesly, že nejen Čechové, nýbrž i Němci dobře must uvážiti, zdali konečná úprava tohoto kraj- ského zřízení ve smyslu již dříve naznačených rojektů by se osvěd- Jsem také přesvědčen, že by zřízení kraj- ských zastupitelstev ve svých důsledcích vedlo ke zrušení zastupitelstev okres- ních, zrušení, proti němuž by, jak jsem přesvědčen, nejenom veřej- nost česká, ale i německá s nelj vět ším úsilím se vyslovila. Vše to ale do- kazuje nepopíratelně, že není-li tak zv. krajské rozdělení pouhým heslem politickým, je-li sku- tečně úmysl veřejnou správu politickou položiti na pevné a organické základy a při- způsobiti ji modernímu nazirání, potřebám sprá- vy a zvláštním poměrům v království českém, nemůžetoto krajské zřízení prová- děno býti jako článek o sobě, nýbrž může vzato býti v úvahu jedině a pouze v organickém sloučení s re- formou zemského zřízení a celé zemské správy. Zemská ústava tudíž mnou naznačená by mohla obsahovati jen zásadní pra vidla, která by pak jenom zvláštním zákonem zemským dopodrobna provedena byla. Nad jiné důležitým článkem zemské ústavy by bylo vymezeni zákonodárné kom- petence sněmu zemského a správ- ní kompetence zemského výboru.
Čecho Němec
5 article
Ustanovení 88 18. a 19. zemského zřízení jest naprosto nepravdivé a neodpovidá poměrům jaké nastaly již dříve dle čl. 12. státních zá- kladních zákonů a jaké by odpovídaly nynější zákonné interprelaci tohoto paragrafu. Jisto ale jest, že říšská rada po celou dobu zasahovaln legislativně svou činností i do této, ústavou pro- sincovou vyměřené kompetence zem- ského sněmu, a že na druhé straně při- rozená síla poměrů přinutila sněm zemský, aby obíral se celou řadou ptázek, které jsou důležitými pro zemi a které jedině zemským sně- mem vyřizovány býti mohou. Proto jest nutně zapotřebí, aby již v zemské ústavě nikoli pouze správní činnost zemského sněmu, nýbrž především a zvláště zákonodárná činnos jeho přesně byla vymezena a aby uvolněna byla veškerá pouta, která dnes této činnosti se kla- dou. Musí ne novo již zemskou ůstavo povaha sněmu jako zákonodár- ného borubýtina jisto postavena. (Hlučný souhlas.) Nechci dnes vyčerpati veškeru kompetenei zemského sněmu, na jisto však jemu by mělo býti vyhraženo zákonodárství zeměděl s ke a agrární, zákonodárství, sloužící ku po- vznesení živností, v příčině spr- středkování práce, ochrany s- rotčl a dltek, ochrany práce, úpravy poměrů čeledních a zákonodár- ství chudinské, dále zákonodár- ství ku provedení policie zdra- votní a sociální, zákonodárstv v příčině obcl, okresů, po případě i krajů, zákonodárství o zřízen obei farních a o konkurenci k úče- lům náboženským, zákonodárstv školní, škol obecných, pokračo- vacíeh, živnostenských a hospo- dářských, škol odborných, zákono- dárství v příčině stavební, po- žární a silniční policie a spe- ciální zákonodárství o veřejný ch prostředcích dopravních, zejména silnic, zemských drah, vodních
6 article
cest, jakož i dopravních prostřed- ků s pohonem elektrickým, zákono dárství v příčině upravení poměrů národních a vnitřní organisace úřadů správních a soudních a ko- nečně v mezích rámcových zákonů říšských podrobné zákony o uni- versitách, vysokých a středních školách, pojišťování dělnictva a soukromého úřadnietva, jakož živnostnictva a vydání bližší ch předpisů ve příčině soudnictv policejního a správního, zejména trestního práva policej ního. Naznačil jsem jen v povšechných rysech ono zákonodárství, kleré souvisí s vnitřním zřl- zením země, k čemuž ovšem by se ještě při- družily a přidružiti mohly zákony, dnes kom- petenci říšské rady vyhražené, které by vyža- dovaly změnu ústavy říšskě. Přesným provedením tohoto zákonodárstv zemského vymezila by se také kompetenee zemského výboru, jakožto orgánu ne pouze správního, nýbrž výkonného orgán zemské samosprávy. Musil by zemský výbor působiti nejenom jako výkonný orgán jako zástupce země, jako úřad dozorčí a od- volací nad veškerou samosprávou obecnía okresní, nýbrž také jako úřad správn v záležitostech zemských. Proto by musila při- rozeně upravena býti výkonná moe zem- ského výboru, aby také usnesení sněmovní a vlastní svá usnesení mohl provésti. Za tou příčinou by v ústavě zemské musilo býti vý slovně vytknuto, že zemský výbor mí právo domáhati se provedení svých usnesení, pokud nelze je provési orgány jemu podřízenými prostředni- etvím c. k. místodržitelství politický m výkonnými orgány a kdyby místodrži- telství provedení takové odepřelo, že má o tom učiněno býti ihned oznámení sněmu, za účelem rozhodnutí, po případě, že by zemský výbon odvolal se v případu rozepře s c. k. místodržitelstvím na zemský správn
Musil
7 article
čila soud, jehožto rozhodnutí by pak úřady poli tickými vykonáno býti musilo. S reformou činnosti zemského výboru sou víselo by také jeho složení. V tomto smě- ru by pak uvažovaly se formy, za jakých by provedena byla volba členů zemského .ýboru poskytována byla ocbrana oběma ná- rodnostem za účelem bezpečnéh jich zastoupení v tomto nejvyšším orgá- nu zemském. Na nějaké rozdělení zemského výboru dle národností ovšem nebude s české strany možno přistoupiti, poněvadž roz- dělení takové není možno zrovna tak, jako r oz- dělení agendy zemské vlády a ne- bylo by na prospěch ani jedné ani drube národnosti. Další ustanovení zemského zřízen týkala by se složení sněmu, způ- sobu voleb do jednotlivých zem- ských ůstavů a komisí sněmovních s náležitým zřetelem ku poměrné- mu zastoupení obou národností a změny jednacího řádu duchu času a doby odpovída jíc í. Nejdůležitějším ovšem článkem zemského zřízení bylo by upravení finančního ho- spodářství zemského. V tomto směru naznačuje § 24. nynějšího zemského zřízení již cestu. Dle tohoto paragrafu má sněm epolupůso- biti a spolu vésti dozor ve všech záležitostec berních, zejména pokud se týče rozvrhování vybírání a odvádění veškerých zeměpanských přímých daní. Mimo to přesně by musilo býti vytčeno zem- ským zřízením primerní právo země na předpisovámí samostatných zem- ských daní. Již nynější ustanovení § 24. z. zř., pakli by byle prováděno a přesně vyznu- čeno, by dalo sněmu možnost, aby při roz- dělení pramenů berních mezi zem a říši ku potřebám zemským byle náležitě přihliženo a aby na zs- kladě přesné dohody berní před- měty pro daně zemské a říšské byly vytčeny.
8 article
Konečnou částí zemského zřízení byl by nový volební řád do sněmu. Nutnost opravy zastaralého a nespravedlivého volebního řádu jest všeobecně uznána. Nemůžeme dále urpěti taková monstra, jako to, že na př. volební okres karlínský, k němuž náleží města Král. Vinohrady, Žižkov, Nusle, Vršovice, Vysočany St. Boleslav, Kostelec a t. d., volil pouze jed- noho poslance, týž okres, který na říšskou radu voli poslanců sedm. Volební řád na nej- širších základech lidových budiž tudíž snahou všech lidových poslanců. (Souhlas.) Řekl jsem již z předu, že zemská zřízení musí přesně stanoviti právní postav en a právní poměr obou národů. Tím, že zemským zřízením tento právní poměr a toto právni postavení obou národů na principu rovnoprávnosti bude jako základní zá- kon ustanoveno, tím, že zemským zříze- ním o oshranu národních menšin bude postaráno, tím, že cběma národům bude zabezpečeno právo užívati v životě veřejném, při úřadech a ve školách za stejných podmínek svého jazyka, rozřešena by byla spravedlivá otázka v království českém. Při ochraně, kterou by zemské zl- zení poskytovalo jednotnosti a celist- vosti království českého a rovnopráv- nosti obou jazyků zemských, byl b dán také podklad k dchodnutí se mezi oběma národy o takov upravení poměrů obou národů v těch smělech, kde právo jednoho ná- roda jest protichůdné s právem ná- roda druhého. (Výborně. Poilesk.)
Král Žižkov Nusle Vršovice Vysočany St . Boleslav Kostelec
9 article
Nikoliv národní výlučnost, která v smišené zemi není možná a která za- krývá se nyní heslem tak zvané národnt autonomie, nýbrž vymezení a sta- novení národních práv obou poli- tických národů může býti podkla- dem pro řešení problému česko- německého. Nemůžeme nikdy přistou- piti na to, aby pod heslem národně-federalisti- ckého řešení otázky národní současně utužoval se státní centralistický směr, jak to navrhu- je poslanec Chiari. To jest opětně jedno z oněch hesel, kterým zakrývána býti má nad- vláda něměiny v zemích českých a kterým ohrožována býti mají práva českého ja- zyka. Buď opravdu oba národové snaží se žit plným národním životem, pak mají dle své kul- tury a historického vývoje nárok na plné právo své národní osobitosti a stejné právo na užívání národního jazyka, a pak není třeba stanoviti žádných vyjimek a žádných tajných dvířek, kte- rými by nadvláda němčiny jakožto do- mnělého státního jazyka byla za- ložena. (Tak jest.) Jen tehdy lze docíliti správné dohody s Němei, když oba národové budou mít stejný zájem na rovném vymezen svých národních práv, poněvadž to, co jede národ bude požadovati pro sebe, musí po- skytnuto také býti národu druhé- muaveřejný životnáš zbaven bude obavy, že každé ustanovení v pří čině národních práv má býti jeno prostředkem k obmezení jednoh a vymezení větších práv druhému.
Chiari Němei
10 article
(Hlučný souhlas.) Jsme zajisté také všichni pro největš samospiávu, pro samosprávu, počínajíe obcí až k nejvyšším organisacím zemským státním. V každém samosprávném tělese ná- rodní povaha většiny a jejího jazyka sama sebou přivedena budeku platno st vlastní silou a svého usnesení. Národní většiny nepotřebuj u jednotlivých organisací správ- níchochrany v příčině národní své individuality, národního svého jazyka i národních svých institucí. Této ochrany potřebují především menšiny všu- de tam, kde ochrany té nepožívají a kde nynější poměry tlačí je ne- oprávněně do zoufalého bojeo vlastní existenci. (Potlesk.) Ochrana těchto národních menšin, bude-li poskytnuta v nynějšich organisacích správ- ních, snadno provede se pak v zemi a to tím spíše, poněvadž my Čechové od jakživa jsme pyli ochotni národní menšině německé poskytnuti veškeré ochra- ny národní, jaké má zapotřebí, je
Čecho
11 article
dině za u cenu, že stejné ochran dostane se i většině a že při tom z chována bude jednotnost správy zákonodárství v království če- ské m. (Potlesk.) Touto jednotností hájen jest ale také zá- jem státu, založeného na smlouvách a n pragmatické sankci, tuto jednotnost uznávající. Souhlasím ovšem s poslancem Chiarem, že úko- lem politiky nemůže býti, aby všechno naraženo bylo na jedno brdo a aby předstihován byl vývoj příští. Proto také při úpravě práv- ních poměrů obou národů v království českém nemůžeme se říditi míněním jiných, nýbrž je- dině skutečným historickým vý vo jem našeho království a silou i vý- znamemobou národů. Také my nikterak nežádme nic jiného, než abychom mohli po stránce národní rozvinouti veškeré své sily k žiti bez boje, k nezkrácenému národnímu ži- votu. My věru nechceme češtinu Němcům vnu- covati, my nemůžeme ale také pri- pustiti, aby němčira vnucována byla nám. (Pollesk.) Praví-li pan poslanec Chiari, že nesmím češtinu vnucovati Němcům vo vlastních jejich bydlistích, pak dlužno k tomu poukázati, že ni- kdy jsme nežádali, aby Němzi uži- vali jazyka českého, tak jako my nepřipustíme a ce pejrozhodněji so tomu opíráme, abychom jakýmkoli způsobem byli nuceni, kdekoliv vnašem poměru ke státu a korgá- nům veřejným užív ti jazyka ně- meckéh o. (Potlesk.)
Chiar Němec Chiari
12 article
Názor ten jest ale naprostým nepochopením významu a váhy úřadů veřejných Úřadové jsou výkonnými orgány veřejné správy ať politické, a soudní. Veřejná správa jest všude povinn míti úctu k oběma národům stej- nou a stejně šetřiti a vážiti si ja- zyka příslušníka jednoho neb druhého národa. Veřejná správa nikoliv zpovahy árodní, nýbrž z povahy cel. ku má určité povinnosti k obyva- telstvu a tyto povinnosti své musí plniti bez zřetele na to, je-liten, kdo se k ní obráti Čech anebo Němec. (Souhlas.) Povinnosti takové však může plniti jen tenkráte, a jen potud, když s každým obyvatelem krá- lovství jcdná a projednává ve vlastním jeho jazyku. To není vnuco- váním jazyka cizího obyvatelstvu země. Řek jsem již, že v těch případech, kde by právo jednoho národního jazyka porušovalo prá- vo jazyka druhého, jest třeba, aby zá- konem vymezena byla náležitá ochran a ustanoven právní poměr obou. V té věci by i myšlenka zvlášiníh smírčího soudu národního, jak již obsažena byla v ůstavě zemske z r. 1849, mohla vzala býti v úvahu, aby v těch případech, kdle by právo jednoho ná- roda s právem druhého národa na- lézalo se v kolisi, soud rozhodl na základě platných předpiů zá- kona a se zřetelem le vkutečným poměrám spravedlivě a slušně.
Němec Čechy
13 article
(Souhlas.) Proto možno shrnouti vývody mé v to, ž na cestě zvláštní ústavy zemské a stanovení právních poměrů obou národů lze přistoupit. k žádoucímu rozřešení problé m národního, kter) by odpovídal spravedlivým požadavkům českým jako německým. Na cestu rezdělo- vací však, která by směřovala k tomu, aby práva jednoho národa vylučovala aneb obmezovala neb dokonce jednotu zemskou porušovala, na tu cestu zástupcové čeští ovšem nikdy se nedají a na této cestě také nelze docíliti žádoucího rozřešení pro- blému národního. (Potlesk.) Jsem dalek toho, pokládati myšlenky své za směrodatné, ale přeji si jenom, aby se staly předmětem úvahy veškerých zá- stupců českého národa. Co ale poklá- dám za nezbytné, jest, aby poslancové českého národa bez rozdílu stran společn této věci nánodní věnovali nejůsi- lovnější pozornost, aby bez ohledu na strannické zájmy a přihližejíce je- dině ku prospěchu celku e celého národa sestoupili se k vážrým po- radám o aktuálním programu če- ském v příčirě změny ústavy zem- ské pro budcucí zasedání sněmu. (Souhlas.) S ostychem jakýmsi pronáším myšlenku, že by jakožto zdárný předpoklad to- hoto společného postupu pylo, kdyby voličstvo české při volbá ch do sněmu přistoupilo k těmto vol- bám na základě vzájemné dohod jednotlivých politických stran. Pravím, že pronáším myšlenku tu s ostychem poněvadž tato koncentrace stran, jakou jsem již navrhoval před volbami do rady říšské, bohužel se teřdáž neuskutečnila.
14 article
Avšak události pozdější poučily nás, že měli pravdu ti, kdož v sjednocení českého národa viděli prospěch v česke věci. (Souhlas.) Prohřešil bych se na celé mi- nulosti, kdybych opětně nepronesl svého va- rovného hlasu a ncžádal důtkli- vě, aby ještě v poslední chvíli, než volební přípravy budou zaháje ny a než volební zápas znovu roze- štve obyvatelstvo naše, učiněny byly všechny pokusy, abychom přikročili k volbám sněmovní svorně, jednolitě. (Potlesk.) Nemůže se zde jednati o prospěch stran, ale jedná se zde o to, že doba, která nás dělí od sejití se našeho sněmu českého, na mistě, aby věnována byla pilné práci za účelem shodnutí se o spo- lečném programu aktuálním pro řešení problému národního, při zá- pasu volebním bude naplněna zase v zá- jemným škorpením a útočením, že tato drahocenná doba se ztratía že pak po vykonaných volbách sněm český se sejde, aniž by zástupcové českého národa mohli vstoupiti do něho s určitým procovním pro- gramem, nacpak, že sněm český se sejde a poskytne Němcům, kteří do jednání dotčeného vstupují s přesně vymezenými požadavky obraz české rozháranosti a tím také obraz české slabosti. (Hlučný potlesk.) Leč více než vysloviti vřelou tuto touhu ne mohu. Pro svou osobu nepřeji si nic jiného, než aby, dojde-li k vážnému řešení problému če- ského, český národ a čeští zástupci získali spo- lečnou půdu nejenom straně, nýbrž i také po sitivní konkretní práci, která jedině jes způsobilou, aby nynější neutěše ný stav české otázky byl defini- tivně odstraněn. Jestliže jsem k tomu alespoň z části při spěl slovy dříve pronesenými, budu pokládati t již za věc účelnou a prospěšnou. Řečník odměněn byl za výklady své dlouho- trvajícím potleskem a díky se strany m. r. stav Holečka, který schůzi zahájil a děkovným slovy řečníku skončil.
Němec Holeček český národ
15 article Výslech vraha a lupiče Edmunaa Wasiňského.
Výslech vraha a lupiče Edmunaa Wasiňského. Že Lvova docházejí podrobnější zprávy o vý- slechu zatčeného vraha a lupiče Elmunda Wasiň- ského, tohoto vůdce lupičské tlupy. Výslech trval v pondělí od poledne až dlouho do noci a v úterý bylo v něm pokračováno. Když byl tázán na své spolupracovníky, odvěti! Wasiňski: »Očeká v ám svoji smrt, ale své přátele za ž ádnýc okolností neprozradím! Jako žid jsem čestný muž a nechci nikoho zradit. Já jsem již dosti dloubo žil, proto klidně půjdu na popraviště!« Ke konci výslechu si vrah zasteskl: »To jsem provedl hloupost, že jsem přijel z Prahy do Lvova!- Na Wasiňského bude podána žaloba na zločin vraždy a zločin krádeže v několika případech. Společník Wasiňského Isidor Knobloch israelita, syn hostinského, byl zatčen ve Lvově v Pařížském hotelu, kde dlel se svojí milenkou Marií Grochovskou, která rovněž byla zatčena. Dle dalších zpráv byl Wasiňski také dolazová při výslechu, jakým způsobem ulekl ze žaláře. Vra mrzutě odvětil: »Jak se můžete tak hloupě tázati Což jste neviděli otvor v okně žalářní cely 7« Lvovská policie doposud nezji stila pravé jméno Wasiňského a po- chybuje, že vrah se opravdu tak jme- nuje. Také není dosud zjištěno, odkud pochá í. Zatčený Isidor Knobloch přiznal se při vy- slechu, že k výslovnému pozvání Wasiňského přijel do Prahy, kde ho Wasiňski sváděl k vyloupení po- kladen v jednom závodě Ušelenaki, u něhož se Wasiňski ubytoval udal, že mu lupič vyprávěl, jaké měl v Praze zkažené svátky; musil rychle ujeti, poněvadž tam nějakého muže zastřelil.
Edmunaa Wasiňský Elmunda Wasiň Wasiňský Knobloch Grochovská Wasiňski Lvov Praha
16 article
Ze Lvova, 1. ledna. Wasiňski přiznal se doposu jenom částečně. Jeho vlastní jmeno není ještě vy- pátráno. Před třemi lety přišel do Haliče na útěku z Ruského Polska, kde byl odsouzen na 7 let do vězení pro loupežné přepadení. Dle svého vlastního doznání byl členem revolucionářské strany. Z Kolína n. L byla včera zdejšímu policejnímu ředitelství zaslána zpráva, že k tamnímu zasílateli přišel mladík polské národnosti a žádal, aby mu z celního úřadu přivazl kufr. Poněvadž se v úřad neúřadovalo, byl odkázán na druhý den. Pražsk policie vyrozuměna o tom z důvodu, že mladík zdá se velmi podezřelým.
Lvov Halič Polsko Kolín
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Aby orgán pana dra. Kramáře pochopil důvod našeho studu nad jeho způsobem boje, rekapitulujeme: Orgán ten na naše odsudky ny nějšího postupu poslanců národní strany svo- bodomyslné odpověděl nám tvrzením, že jsm tento postup, zvaný »positivní politikou«, schválili a sice v článku ze dne 5. března m. r., na doklad čehož uvedl odstavec článku řečeného který však není ničím jiným, než doslovným úryvkem ze sjezdové řeči dra. Kramáře, a ni- koli naším schválením jeho postupu, jehož schválení se v této řeči na sjezdu domáhal Lidový svobod. orgán původně do opravdy tvrdil, že úryvek tento jest naším schválením »posi tivní politiky« dra. Kramáře, ačkoli celá forma našeho březnového článku vylučuje každý omyl List trval na svém tvrzení, uchyluje se ke všeli- jakým záludům, při čemž nemalou úlohu hrála i »tisková chyba« (starobylé čáry !), a živou moct nedal se pohnouti k prohlášení, že řečený výrok není výrokem naším, nýbrž tím, čím jestve skutečnosti, t. j. doslovným citátem ze sjezdové řeči Kramářovy. Teprve když jsme v ponděli označili takovéto nezpůsoby, jak s dů- razem opakujeme, náležitým, leč stále ještě nezaslouženě mírným způsobem, odpověděl nám v úterý list ten, že se přece nejedná o to., zdali nám podstrkuje výrok, který jsme neuči- nili, nýbrž zdali jsme tehdy s tím, co Kramář na sjezdu řekl, souhlasili či ne. A to že prý nám list ten dovodil z článku, kde jsme výrok dra. Kramáře uvedli, jako budoucí cestu poli tiky označili, nepolemisujíce s ním, nevyvrace- jíce jeho důvody, zkrátka — souhlasíce s ním
Kramář Kramářův
18 article
Popíráme a vyprošujeme si, aby naše o bjek tivní stanovisko, kteréž ani nepolemisovalo- ani nevyvracelo názory Kramářovy, bylo vyklá- dáno za náš souhlas. My jsme výslovně na- psali: Tak vyznačil dr. Kramář za souhla s valného sjezdu smysl i podatatu politiky positivní, kterouž — jak pevně věří — za nynějších nových poměrů ve Vídni můžeme nejspíše dojíti vytouženého svého cíle.« To tedy pevně věřil on, dr. Kramář, nikoli však my Pravíme však, i kdybychom bývali věřili také my a byli svůj souhlas s postupem dra. Kramáře, jak na sjezdu vyložen, prohlásili, nebyli bychom nyní v neprávu, neboť jeho nynější postu není postupem na sjezdu oznamo- vaným a sjezdem schváleným! T přece bylo dokázáno na těchto místech s ve- škerou žádoucí zevrubností. Po této rekapitulaci nyní k mravnému rozhořčení »Dne« vůči na- šemu studu nad takovým protivníkem. Stydím se proto, že prostředky, jakých v polemice s námi užívá a jaké jsou v seriosní žurnalistice jiných jazyků naprosto vyloučeny, snižuje se úroveň novinářského rozhovoru hluboko pod stupeň, na kterém stojíme my bez mála půl století a ke kterému všemožně snažiti se má orgán, instalovaný přece za oficiálního obhájce mladočeské politiky. Ve velké žurnalistice ostat- ního západu není na př. možno, aby se někd odvážil falšovati v polemice text svého protiv- níka, natož aby pokračoval v takové fikci pro- středky, v kommentu tiskové slušnosti vůbe zakázanými. Na tuto sklonnost k rabule, to jes překrucování, upozorňujeme protivníka i dnes znova. Tvrdí na př. hned zase v úterý v uvo- zovkách, že i »Nár. Listy« pomáhají si obratem. že to, co jim »Den« odpověděl, (-) je zrovna
Kramářův Kramář Vídeň T přece
19 article
tolik, jako kdyby list dra. Kramáře tvrdil — něco jiného («). Není pravda, že taková nejapnost byla u nás vytištěna a my kdybychom chtěli proti takovému tvrzení vystoupiti náležitým vy- vrácením, zase do slova museli by- chom otiskovati celý příslušný odstavec, v němž dovozujeme celou ne- logičnost rabulistiky Kramářova listu, s jakou překrucuje revidovaný program strany, zejmena jeho podminečnou spojítost mezi »stežejnými hledisky« a »všeobecnými zásadami. V takovém počínání vidíme primitivnost úskoku o- ciálního žurnálu Kramářova a netajíme se nej- trapnějšími pocity nad tím, neboť niveau, n jaké strhuje se tak rozhovor, či zápas o nejdů- ležitější zájmy národa, v tomto případě přímo nejživotnější jeho zájem, chová v sob ostré nebe zpečí pro českou žur- nalistiku vůbec. Hle — v takové době, kde se chystá gigantický boj v národě a boj národa o hrdlo, jež my hájíme, hází po našem kabátě oficiální orgán vedení strany lopuchovými plody a tytéž odmetené znova sbírá a znov hází. Nedůstojné chování! Takovým způso- bem stane se, že český lid ochuzen bude interes na svém vlastním politickém životě,ti- skem doprovázeném a to stane se vinou zlehčení jedné části našeho veřejného mínění. Jest možno potom, že vzrůstající tak znechucení veřejnosti české zaviní jednou, že se neozve a že zůstane hlucha v hodině svrchovaného nebezpečí, jaké očividně kvasí. My protestujeme proti takovému snížení veřejného tónu v tisku českém i proti vědomé či nevědomé inferioritě novinářské argu- mentace, která jest ohrožením veřej- ného dobra českého.
doktor Kramář Kramářův
20 article
— K reformě pokračovacích škol. Mnoho se mluví v naší době o zdokonalení těchto škoh — žel ale, že málo se jedná. Tak upravila s inspekce těchto škol systemisováním stálých inspektorátů, jimž ale k vůli úspoře přidělena taková spousta škol, že inspektoři nemohou svého úřadu při nejlepší vůli řádně zastat. Výhodou ovšem proti dřivějšímu stavu je, že jsou jimi teď až na sporé výminky techni- kové, kteří tedy mohou tomuto praktickému školství opravdu prospěti. Jiné značné zlepšen očekává se od zavedení cvičných dílen po způ- sobu mnichovském. Učeň byl by zde v témdni as 4 hodiny soustavně vyučován ve svém ře- mesle, tak že by se pak jako dělník opravdu v řemesle vyznal a nebyl vyháněn pro nezpůso- bilost z jedné dílny do druhé. Vyučování školní dělo by se v úzké souvislosti s postupem výeviku učně v dílně; za tím účelem ovšem by se musila nynější učebná osnova změnit. Dilny takové budou ale možny jen tam, kde je větší počet učňů téhož řemesla, tudíž zvláště v velkých městech; a pak ovšem — bude-li pro věc dost porozumění a ochoty u místních čini- telů: věnovat přiměřený obnos na zřízení a vydržování dílny (vedle subvence státu, země, okresu, komory). A zde jsme u záležitosti, která nám dnes vtiskla pěro do ruky. Doznati musíme, že i v řemeslných kruzích a u obeí je té obě- tavosti k povznesení dorostu řemeslného pra- málo — ovšem jsou čestné výminky, ale velm sporé. Přihlédněme ke sborům, jimž je svěřen péče o pokračovací školství. Ač se má takový školní výbor sejít jen 3—4kráte do roka, shle- dáváme, že mnohde nutno schůzi několikrát odložit; sejde-li se přece šťastně 4—5 členů, bývá jednání prostinké, vše se rychle odbude.
21 article
Málo kdo škole rozumí, některý se tam ani ne- podívá; všechna starost se přenechá učitelstvu. Ale přece někdy bývá debata pohnutá; to za- sedá-li ve výboru farář, jenž snaží se přesvědčit výbor, že nejlepší průpravou pro praktický život řemeslníka je, umí li dobře katechismus. V našich dnech lze totiž znamenati horečnou snahu kněžstva, nejspíše as na pokyn s hůry, aby se vyučovalo na pokračovacích školách náboženství, aby se zavedla nucená návštěva kostela a pod.
22 article
K náboženskému cvičení stačí zajisté 8 leť na škole obecné a měšťanské, kdežto škola pokra- čovací musí být ponechána svému účelu. Žel ale, že výbor často se podvolí diktátu. Základní chybou bývá složení výboru samého; navrhují a volí se tam zhusta lidé, kteří nemají žádného zájmu o školu, kteří se nestarají o pokrok školství průmyslového vůbec a kteří snad jak živi do školy té nezajdou, aby aspoň zvěděli, čemu se tam učl, aby povzbudili hochy ku práci, bděli nad řádnou návštěvou atd. Rozumi se, že na prvém místě měli by být povoláváni do výboru pokročili řemeslníci, neboť jim má nejvíce záležeti na vzdělání nastávajících dělníků a budoucích mistrů. Neškodí ovšem, zasedají-li tam též inteligenti, zejmena technikové, nebot oni mohou svými odbornými vědomostmi škole nejlépe prospěti. Proto obracíme se ke všem korporacím, jež vysílají zástupce do výborů školních: volte jen takové muže, kteří mohou a chtějí se opravdu zájmům a povznesení škol pokračovacích věnovatil — Osobní. Finanční radové Václav Růži čka Eman. Prziborski. Josef Plail, Fr. Knapp Frant. Hořejší a Karel Buchtela jmenování byli vrchními rady v obvodu finančního ředitelství zemského pro království české. — Ředitel pozemko- vých knih Ed. Blumauer v Praze povýžen byí z 8. do 7. třídy hodnostenské. — Jmenování byli: vrchní přednosta kanc. s titulem cís. rady Antonín
Růža Eman Josef Plail Knapp František Hořejší Buchtel Ed Antonín Francie Praha
23 article
Wesznitzer v Liberci ředitelem kanceláře, vý- konný úřadník 2 tř. Josef Pachlopník v Praze výkonným úřadníkem 1 třídy, kancelářský asistent Frant. Horák v Králové Hradci přednostou kance- láře, všichni na svých dosavadních místech. — Osobní z Moravy. Jmenování byli: berní správe Ant. Gloger berním nadsprávcem pro obvod finanč- ního ředitelství zemského v Brně, místoředitel zem- ského úřadu deskového a listovního v Brně Juliun Kriebel ředitelem listovního úřadu, kancelářský asistent L. Jaška v Novém Jičínějpřednostou kance láře, oba na svých místech. — Z kruhů advokátů. Pan JÚDr. Eduard K- labis, advokát a obhájce ve věcech trestních, ote- vřel advokátní kancelář na Král. Vino hradech »U di. vadla« čís. 1 nové (čís. pop. 1234, dům náměstka. pana Bílka). — JUDr. Jaroslav Pavlousek v Ml- Boleslavi zapsán do listy advokátů v král. českém. — Advokát dr. Bohumír Valenta v Praze oznámil že přesídlí do Uherského Hradiště. — Advokát dr. Karel Hubáček v Praze ustanoven byl zatímným zástupcem zemřelého pražského advokáta dra. Karla Fouska. — Úmrti. V Krakově zemřel o svátcích vánočních náhle, raněn byv na honě mrtvicí, krajan náš, vo- jenský zvěrolékař pan Karel Renet. Byl to muž dokonalý, u svých soudruhů všeobecné vážnosti po- žívající a horlivý vlastenec. Čest jeho památce ! — V neděli dne 29. prosince m. r. zemřel v pražské všeobecné nemocnici po těžké operaci pan Jan V še- tečka, rolník a starosta v Kuklenách, předseda místní školní rady, předseda kuratoria hospodářské školy atd. Tělesné pozůstatky byly do Kuklen pře-
Pachlopník František Horák Antonín Gloger Kriebel L Jašek Júdr Král Bílek Pavlousek doktor Valent Hubáček Fousek Úmrt Karel reneta Jan Liberec Praha Hradec Morava Brno mlBoleslav uherský Hradiště Krakov Kukleny všeobecný nemocnice