1
masthead
Ročník XXXXVIII
2
masthead
V Praze, v neděli 26. dubna 1908.
Praha
3
masthead
nem vU ori ěar
5
article
Na ranní a odpel. ltsty
předplšní i sei
v Praze v admlnisiraei
a měrfe
n etvrt leta . . . . 8 K —
s dvojí don ířkoe
r . . . ik o0k
ve sliekéch: „K soh
za něsfc ..
Poštous
i. . . . . 9 K sn
v dvejí zísilkon
. ke
Praha
6
title
Dnešní čisla pra Praha le o 18 stranác.
Praha
7
article
Varujeme naposled!
Varujeme naposled!
Dalo se očekávat, že zpupná mysl ne
přátel jazyka a národa našeho nesnese mlčky
když konečně vrchní zemský so u
království českého dle práva
dle povinnosti své nařídil odboj
ným německým soudcům při c. k. soudeci
v Čechách, aby též vůči nám Čechům dbal
platných zákonův a přijímali
vyřizovali po česku veškerá če
ská podání jako činívali od dávných
časů stále až do nedávného fermanu něme-
ckého »Volksrátu«. — Přímo korybantský
povyk rozléhá se dnes z doubravy něme-
ckého pychu proti místopředsedovi vrchního
zemského soudu pro jeho správný a práv-
nicky jasně opodstatněný rozkaz, ne jinak
než jakoby Němcům v Čechách o hrdlo šlo.
Čecho
Němec
Čechy
8
article
Poněvadž pak němečtí štváči dobře vědí, že
by lichost jejich poplachu byla mžikem ve
světě poznána, kdyby pojmenovali věc pra-
vým slovem a řekli prostě: Jde o to, má-i
v Čechách, tedy v zemi, kde sídlí pospolu
promíseně 4 miliony Čechův a 2 miliony
Němců, při c. k. soudech a úřadech býti
Čechům jako Němcům všude stejně přislu-
hováno jejich jazykem, čemuž Čechové chtějí,
kdežto my Němci nechceme český
jazyk připustiti ku prahům c. k. soudůa
úřadů v krajích převahou německých —— po
něvadž tuší dobře, že by nikdo spravedlivý
jim nedal za pravdu, kdyby takto vyložili
skutečný stav svého sporu s námi: překru-
cují falešně skutečnost a líčí věc takto:
»Nikoliv o praktickou potřebu, nýbrž
o úspěch státního práva českého
při tom Čechům běží. Češi jen proto tak
houževnatě trvají na požadavku, aby u všech
soudův a úřadů státních v hranicích země
české mohli nalézti právo jazykem svým če-
ským, poněvadž jim jde o znovuzřízení jed
notného českého státu, v němž
by nám Němeům Češi brzy ustlali
hrob. My Němci však nikdy a nikdy ne-
dopustíme vybudování této tvrze českého
státu, my nikdy nedopustíme, aby naši ně-
mečtí soudcové byli zbaveni svého práva
rozsuzovati o tom neodvisle, jakým jazykem
úřadovati chtějí.« —
Čecho
Němec
Čech
Čechy
9
article
To jest jeden německý trik. K obnažení
jeho prolhanosti stačí říci tolík: Kdykoliv
bývalo mezi námi a Němci diskutováno
o českém státním právu, vždy němečtí ma-
tadoři slovem i písmem hleděli dokazovat.
že prý český stát vzal za své porážkou
naší na Bilé Hoře. Vítěz Ferdinand II. prý
ho sklál ostřím meče na věky věkův.
Není tomu ovšem, jak každý znate
dějin a práva státního ví, naprosto tak. Ale
zůstaň při tvrzení německých matadorův.
Nebyl to však týž — zhoubee
českého státu, týž vítěz bělohorský
Ferdinand II, který sedm let po bitvě na
Bílé Hoře oktroyoval království českému své
Obnovené zřízení zemské z roku
1627, v němž prohlásil rovné práv
českého jazyka s německýmu
všech soudův a úřadů v Čechách za
fundamentální zákon zemský? A když jarem
r. 1848 minula noc dvoustoletého despo-
tismu a obyvatelé pražšti, Čechové jako
Němci obrátili se s proslulou svou peticí
sv.václavskou na tehdejšího krále českého
Ferdinanda V. v níž stýskali si na hrubé
porušování rovného práva jazyka českého
při úřadech zeměpanských, odpověděl koru-
novaný král nejprve reskriptem ze dne 23.
března 1848, že má býti rovného práva
obou jazyků zemských dbáno všemi země-
panskými úřady a soudy v Čechách tak
jako to stanoveno v Obnoveném zří-
zení zemském z roku 1627 a pokud
tomu praxe odporuje, že má se v tom n
prodleně náprava státi.
Němec
Ferdinand II
Jar
Čecho
Bilá hoře
Čechy
český Ferdinand V
10
article
Dne 8. dubna 1848 pak vydán drubý
reskript téhož krále českého, v němž
ještě určitěji prohlášeno: ČI. I. Národ-
nost česká budiž položena za
základ tak, že se česká řeč ve
všech větvích státní správy (tedy
nejen u soudův a politických úřadův, aleu
všech c. k. úřadů vůbec) a veřejného
vyučování s řečí německou v úplnou
rovnost staví. V důslednosti čehož pak sta
novil čl. 9. téhož reskriptu královského dále
Od nynějška mají v Čechách všickn
úřadové veřejní a všecky soudy
obsazováni býti jedině osobam
obojí zemské řeči mocnými.A
reskript ten byv pojat ve sbírku záko nů
zemských má podnes svou plnou
platnost zákona řádně vyhláše
ného (jak uznal plenissimárním rozhodnu-
tím z r. 1898 sám nejvyšší soudní dvůr)
ježto nebyl žádným pozdějším zákonem an
zemským, ani říšským změněn neb vyzdvi-
žen, ale naopak článkem XIX základních
zákonů státních z r. 1867 jen v platnosti
své znovu utvrzen a sesílen.
Na základě tohoto fundamentálního článku
ústavy vydal pak sám německý ministr Stre-
mayr své nařízení ze dne 19. dubna
1880, když před tím od presidentů krajských
soudův chebského, libereckého, mosteckého
i českolipského obdržel zprávy, že se tam o
jakživa bez oblíží s Čechy jednalo po česku,
ba když byli sami němečtí matadoři: Schmev-
kal, Herbst, Wolfrum se všemi tehdej-
šími poslanci německými ve svém memo
randu v listopadu 1879 císaři podaném.
odpověděli k našemu požadavku, aby
každý obyvatel země české byl oprávněn hle
dati a nalézti právo své u všech zeměpan
ských úřadů v tom neb onom z obou jazyků
zemských, že — tento požadavek není ničím
jiným, než opětováním toho, co již bez
toho ve skutečnosti trvá.
Herbst
Wolfrum
Čechy
Schmev
11
article
Bezprostředně po vydání ja zy ko
vých nařízení Stremayrových
prohlásil pak orgán německých poslancův
»Bohemia« ze dne 26. dubna 1880 výslovně,
že »tato nařízení neobsahují ni
čeho, co by nebylo za všech
ústavních vlád co nejsvědomi-
těji prováděno a co by u všech
úřadů samo sebou neplatilo«.
Teprv když vídeňská » Neue Freie Presse
počala ze strannických důvodů proti jazyko-
vému nařízení Stremayrovu brojit, uchopili
se toho němečtí radikálové, vedení pověstným
Knotzem, Pickertem a Bareuthrem a strhli ve
štvanici svou některá zněmčená města i ostatn
německo ústavověrné poslance, takže pojednou
se rozlehl německý nářek o »sprachen-
zwangu«, o útisku a ohrožení Němců v Č
chách, což nazval Němec ministr Stre
mayr ve své odpovědi z 5. května 189
v plné sněmovně: trestuhodným šá
lením a v omyl uváděním veřej
něho mínění, rovně jako druhý zástupce
vlády sekční chef Němec von Šacken ve
schůzí panské sněmovny dne 24. května 1880
Schmerlinga usadil zevrubným důkazem
dle starších předpisův a z posavadní praxe,
že tímto nařízením (Stremayrovým) neby
Stremayrový
Pickert
Bareuthr
Němec
Stre
Stremayrův
Č chy
Schmerling
Bohemia
Neue Frei Presse
panská sněmovna
12
article
v Čechách utvořen žádný nov
sta v, ale že »všechna ona star ší
nařízení jazyková byla vydáván
pro veškeré soudy v celých Čechách
a o nějakém rozeznávání jazv-
kových území se v nich níkde
nemluví právě tak jako v německém proti-
memorandu z listopadu r. 1879.« —
Tak zní historie jazykového sporu
v Čechách. Nejde tu o žádný výboj a výpad
náš na jakés právo Němců za účelem
vydobytí českého státního prá-
va, ale jde tu o pouhé ubájen
a ubránění našeho přirozeného
práva národního v odvěké je-
diné vlasti naši proti útočnosti.
nesnášelivosti a neliberálnost
nepřátelské menšiny německé
která sahá směle až i na jednotu země
české zaručenou pragmatickou sankcí za
spekulací vlastizrádnou.
A dá-li se vláda Beckova oblouditi neb
zastrašiti německými irredentisty zdejšími do
té míry, aby hleděla svým návrhem nového
jazykového zákona, jakož i svou osnovou
o krajském zřízení v Čechách
vyplniti ten velkoněmecký sen o zřízení auto
nomní německé země v Čechách, pak do-
žene tím šestimilionový národ naš k odporu
nejkrajnějšímu a nejtužšímu, jaký se my
sliti dá. —
Toť naše poslední slovo před dohoto
vením vládních těch osnov snad pro celou
budoucnost Rakouska přeosudných !
Němec
Čechy
Rakousko
13
article
Co se děje u c. k. soudů v král
českém?
(Několik dokladů)
Co se děje u c. k. soudů v král
českém?
(Několik dokladů)
Úřadní noviny přinesly tyto dni ke zná-
mému karlovarskému případu dodatek, že vreh.
soud — ještě za úřadování ryt. Wessellého —
zamítl dohlédací stížnost pražského advokáta
dra. Ferdinanda HIellera, poněvadž krajský sou
v Chebu stížnosti dra. Hellera v podobném př-
padě vyhověl, a sice usnesením ze dne 20. únor
1908 č. j. R. 72.
Avšak nedodaly, že toto usnesení, jímž po
volen byl dru. Ilellerovi knihovní zápis, odmi
nutý okrasním soudem v Karlových Vareeh
z toho důvodu, že žádost byla česká, byl
rovněž — vzder tomu, že i stižnost byla se
psána česky — německá, a že okr. soud v Karl
Varech zápis do knihy pozemkové provedl ne
mecky.
A na takoválo usnesení úřadní tisk se od-
volává!
Z toboto usnesení krajského soudu v Chebu
podal dr. Heller dohlédací stížnost, které vrehn
zemský soud usnesením ze dne 21. dubna 190
č. NC 1 584/2/8 vyhověl a nařídil krajskému
soudu v Chebu:
„Usnesení ze dne 20. února 190
R IX 72/2/8 budiž vydáno v jazyku če-
ském za vyhotovení již doručene
které současně buď zpět vzato.
Odůvodnění:
Že 1všech soudů vkrál. českém
lze použiti obojího jazyka zem
ského, plyne z čl. I. uvozovaclho zá-
konak soud. řádu (§ 13. ř. s.) a z čl. 19
zák. z 21. pros. 1867 č. 142 ř. z. a § 1. m
nisterského nařízení ze dne 19
dubna 1880 čís. 14. zemského zákon
pro království české.
Poněvadž sepsány byly žádost knihovn
i stižnost česky, bylo také usnesení o této stíž-
nosti vyhotoviti česky.
HIeller
Heller
Ileller
Cheb
Karlová Vareeh
Karl Vary
krajský soud v Cheb
R IX 72
14
article
Proto byl vydán ve smyslu § 74. zák. o or
soudu a § 409. č. 1 j. ř. tento rozkaz.
Podepsán: Rinesch.
Co tomu řekne úradní tisk?v jo
Na zmíněné usnesení okr. soudu v Karl
Varech, dle kterého dal soud tento zápis do po
zemkové knihy zapsati německy, podal d
Heller stížnost ke krajskému soudu v Chebu
který stížnost tuto usnesením opět německým
ze dne 3. dubna 1908 č. R. 127 zamítl z dů
vodu, že u okresního soudu v Karlových Varec
jest pouze němčina obvyklým jazykem.
Na usnesení toto podal dr. Heller jednak
dohlédací stížnost k vrchnímu soudu, jed
nak řádnou stížnost k nejvyššímu soudu
Tyto stížnosti dosud vyřízeny nejsou.
Za to vyhověl vrchní soud další dohlédae-
stížnosti dra. Hellera na usnesení poradní k -
mory krajsk. soudu v Chebu ze dne 11. března
1908 č. j. N S 124, sepsané německy, nařídiv
usnesením ze dne 21./IV. 1908 č. N S 704/28
krajskému soudu v Chebu, aby
usnesení své sopsal česky.
Heller
Karl Vary
Cheb
Karlová Varec
krajský soud v Cheb
15
article
Dr. Ferd. Heller učinil totiž, když mu okr.
soud v Karlových Varech zamitl usnesením ze
dne 17. ledna 1908 tabulární žádost, poněvadz
byla sepsána česky, trestní oznámen
pro zločin zlého uživání moci úřa-
ni. Oznámení toto postoupilo vrchní státní za-
stupitelství státnímů zastupitelství v Chebu.
ktoré českým usnosením sdělilo dru. Helle-
rovi, že nomá příčiny zakročiti. Na to podal d
Heller sám za svého klienta, jako soukromého
účastníka, poradní komoře krajského soudu
v Chebu návrh na zavedení přípravného vyšetřo-
vání pro shora zmíněný zločin proti referentu
okresního soudu v Karl. Varech. Tento návrh
poradní komora cit. usnesením přirozeně z
mítla, poněvadž takového zločinu se dopoušt
ještě dnes krajský soud v Chebu sám.
Pro toto zakročení kasali se velice v Chebu
na dra. Hellera. Německým novinám bylo sdě
leno, že bude dr. Heller treštně stihán. Dr
Helier totiž v podání svém tak ostře kritisova
revoltu německých soudců, že snad registrature
žádného soudu v Rakousku spisem — vlastn
spisy, neboť ostrým tónem oplývají Všechna po-
dání dra. Hellera na tento soud. — vykázati s
— ovšem ke své chloubě — nemůže.
doktor
Ferd
Heller
Karlová Vary
Cheb
Rakousko
krajský soud v Cheb
16
article
V podání onom tvrdí dr. Heller, že jednán
takové musí zlomiti důvěru v německé soudee
vůbce, poněvadž porušujíce základní záko
státní, porušují tím i svoji služební přísahu.
kterou na zachovávání základních zákonů slo-
žili, a pak že již není žádné záruky za to, ž
nebudou porušovati i zákony jiné. Jednání t
označuje dr. Heller jako podvratné běsnění sl
natisovaných zasleponců, které musí nutně vést
k anarchii v justici. V jednání tom, t. j. odmí
nuti českého podání, spatřovati dlužno zločin
zlého uživání moci úřadní prote, poněvadž jes
to odepření konání úřadní povinnosti, a sice z
strannické vášně, ze zběsilého zuření proti če
skému jazyku. O nějakém právním přesvědčen
nedá se mluviti, poněvadž týž referent až d
prvého případu chebského úřadoval bezvadne
česky.
Heller
17
article
Aby pak zjistila se pravá příčina tohoto
obratu, navrhl dr. Heller, aby se u referenta vy
konala domovní prohlídka, a zjistilo se, zdalise
nalézá v držení známých cirkulářů Volksratu
dra. Titty.
Na stihání dra. Hellera dosud nedošlo.
Dnes proti revoltě zakročil energieky vice
prosident vrch. soudu dr. Rinesch, úřadník ř
n., správný a přesný a právník na slovo vzatý
Revolia ještě doutná, což patrno z nového
porušení jazykové rovnoprávnosti krajskéh
soudu v Chebu.
Jak jsmo oznámili, zamltl vrehní soud usne
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě v . . .
odpeledni
. . . na ž h
Va nllalkách na venkověi
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4 b
Inserátv
platí se hotově papřei.
Předplanení a inssrty přijímá sámlul-
siraoe v Marianské ulici č.3.
Tam nacházejí se t6I redskce
Uiskárna a ezpedice „ Národních Lilsta“
Rukoplay se novraosjí.
Heller
Volksra
doktor
Rinesch
Uiskárna
Cheb
Virginie
národní Lilsta
18
article
sením ze dne 11. dubna 1908 dohlédací stíž-
nost dra. Hellera na usnesení okr. soudu v Karl.
Varech, kterým zamftnuta byla žádost o vklad
100.000 K, poněvadž byla sepsána česky. To
stalo se jestě za úřadování p. Wessellého. Dr.
Heller podal tedy ke krajskému soudu v Chebu
Mdnou stížnost, kterou okresní so u
v Karlových Varech musil do Chebu
ihned předložiti a kraj. soud v Che-
bu ihned vyříditi, poněvadž jim t
vrchni soud k žádosti dra. Heller
nařídil.
Krajský soud stížnost tuto česky p sanou
vyřídil opět německy. Stížnosti vyhověl
potud, že povolil vklad zástavního práva, a na-
řidil okr. soudu v Karlových Varech, aby vklad
ten zapsati dal — což soud ten učinil zase ně-
mecky — ale zamítnul ji, pokud směřovala
proti tomu, že okresní soud v Karlových Varech
porušil jazykovou rovnoprávnos.
V důvodech opětně se tvrdí, že prý vůbee
žádný jazykový zákon ani platné nařízení jazy-
kové neexistuje, poněvadž prý základní zákon
státní jest pouze rámeový zákon a na základ
jeho žádný speciální dosud vydán nebyl a Stre-
mayrovo jazykové nařízení, odporujíe čl. 12.
zákl, zák. stát., jest prý neplatno.
Na usnesení toto podal dr. Heller novou
dohlédací stížnost a rovněž na usnesení okreas-
ního soudu v Karlových Varech, jímž zápis
vkladu byl nařízen německy.
Heller
doktor
Karlová Vary
Cheb
Che
krajský soud v Cheb
okresní soud
19
article
Odboj německých soudů.
Píše se nám z kanceláte dra. Karla Groše
V pozůstalostní věci své mandantky podal
jsem přihlášku k pozůstalosti po dru. E. k okr
soudu v Karlových Varech.
Přihláška byla sepsána jazykem českým
vyřízena však po německu.
Podal jsem doblédací stížnost ke krajskému
soudu v Chobu, který stížnost zamitl z důvodu.
že jazyk český u c. k. okresního soudu v Karlo-
vých Varech není jazykem obvyklým.
Stížnost ovšem vyřídil krajský soud v Che-
bu zase v jazyku německém.
Proti tomuto rozhodnutí stěžoval jsem
k vrchnímu zemskému soudu, který vydal toto
rozhodnutí.
C. k. vrehní zemský soud v král. českém
o dohlédacích stížnostech „O. z. v. P.“ drem.
Karlem Grošem, advokátem v Praze, do usne-
sení a sico:
a) c. k. okresního soudu v Karlových Va-
rech ze dne 22. ledna 1908 č. j. A. I. 273/7/2a
b) e. k. krajského soudu v Chebu ze dne
14.II. 1908 č. j. N. c. IX. 518/4 ve věcech pozů-
stalosti po drů. E. vydaných, pókud tato obě
usnešení stěžovatelce vydána byla v jazyku ně-
meckém, nařidil toto: Usnesení pod a) a b)
uvedená buďtež stěžovatelce vy-
dána v jazyce českém.
Odůvodnění:
Že u všech soudů v král. českém použiti
lze cbojího jazyka zemského, plyne z čl. I. uvoz.
zákona k c. ř. s. (§ 13. všeob. ř. 3.) z čl. 19.
zákona ze dne 21. prosince 1867 č. 142 a § 1.
min. nař. ze dne 19. dubna 1880 z. z. pro Če-
chy č. 14.
V předpisu posléz uvedeném nařizuje se
zejména, že vyřízení, jež se vydá o podání pí-
semném, vyhotoviti sluší v tom jazyku zem-
ském, ve kterém podání sepsáno jest.
Ježto pak podání, o nichž vydána byla
usnesení v odpor vzatá, sepsána jsou v jazyku
českém, slušelo také oboje usnesení vyhotoviti
v témž jazyce.
Bylo proto ve smyslu §8 74. org. z. s.
409 č. 1 jedn. řádu nařídili, jak shora uredeno.
V Praze, dne 21. dubna 1908
Groš
A I
Karlová Vary
Karlavýchod Vary
Che
Praha
Karlová Virginie
krajský soud v Cheb
22
article
V Praze, 26. dubna.
Praha
23
article
6—. (Kronika.) Národní rada má svoj
stálou rubriku v denních listech. Co chvili pro-
mlouvá k veřejnosti přakrásná kázan čka o na-
lehavých potřebách a povinnostech chvile.
Posledně zase bylo tak nalehavé slovo:
— V době, kdy význam tuhé organisace
je lak zjevný, četli jste, jest nezbytno, aby
také idea slučující všecky věrné syny národa
došla jednotné své organisace, přesně učlánko-
vané a provedené do všech důsledků ! . . .
Tuze správné slovo!
V době nedávné vskutku nastala chvile,
kdy se zdálo vší veřejnosti naší, že náhle se
»stala zjevnou« potřeba tuhé organisace. Aspoň
na chvíli z čista jasna na všech stranách
začalo se horlivě uvažovat o potřebě »tuhé organi
sace«. To bylo loni, po velikém překvapení, které
přinesly všeobecné volby. Bylo jako po země-
třasu, když všecko vyplašeno vybihá z domů.
vyjeveno a ustrašeno se rozhliží! A v takové
chvíli nejspíš lidé bývají přístupni slovu, ktere
se ozve. A slovo znělo: organisace ! A zdálo se,
že tentokrát všichni pochopují a že to půjde do
opravdy! Celek se jevil nadobro rozbit a osla-
ben. Jenom množství nových stran a odstínůs
vůkol chumehilo.
Organisace! Organisace nám třeba, rozlé
halo se
Kde kdo chtěl se organisovat. A všichn
slibovali, dušovali se: »příště, ano příště bude
třeba se přičinit !« . . . «
— Konečně! Konečně nadešla chvila po-
znáni! mohl se těšit strážný duch národa. Po
zdě dost, ale konečně přece rozsvítilo se v hla-
vách! Co dávno bylo nezbytno, stane se snad ko-
nečně skutkem: bude založena pevná organisace
— národního celku ! . .
24
article
Chyba lávky! Nejbližší chvile ukázala
nikdo nemvelil na celek a jeho potřebu. O po-
třebě organisace se sice mluvilo, ale zase jen orga
nisace — stran a straničék a odstínů, drobných
zájmů. Pro ty je smysl vždycky živý a probudilý
Ale celek? Jménem celku mluvit a vystupovat
jsou všichni stále hotovi, ale vzdát celku, co
jeho potřeba jest a bez čeho celek nemůže pro-
spivati? Kdož na to kdy pomysli!
Potom zase minulo vzrušení chvíle, zrak
uvykly pohledu na nové poměry, mysli se uti
šily — přestaly také řeči o všelikých potřebách
nalehavých, organisačních a podobných! A věc
živola zase běžely, jak vždýcky běžl.
Až onehdy zase buletin Národní radys
ujal slova.
— Jest tudíž první a nezbytnou povinnost
všech uvědomělých českých činitelů samospráv
ných, aby s porozuměním provedli — daleko
sáhlou myšlenku ! . ..
Zajisté, tak jest!
Má-li věc národu prospívati, je konečn
nezbytno, aby povolaní činitelé konali svoji po
vinnost a provedli — čeho třeba.
Neboť všechen děj veřejného života je
dvojí: veřejná rozprava a veřejný skutek. A není
život zdravý a celý, kde je života jen — po
loviel
Veřejných rozprav o polřebě ústrojby
sil národního celku bylo už dost. Veřejná roz-
prava je věc tisku a věci veřejného tisku mám
dostatečně opatřeny, netřeba tu nosit ještě dřiví do
lesa. Ale o drubý článek děje běží: výsledek
rozprav shrnovat, pronešené myšlenky u s ku
tečňovat, jmenem celku jednat! A tu
mezi povolanými činiteli na předním místě z
jisté obrací se zraky — k Národní radě.
A Národní rada, co činí?
Uveřejňuje v tisku ke druhým povolanýmči
nitelům — kázáníčka,
25
article
Ohlížíme se po činiteli, který by v zájmu
národního celku konečně dovedl jednat a
nacházíme někoho, kdo zase jen — mluví
Chyba! Slvšíma správnou výzvu ke sboru po
volaných činitelů, aby konečně začali p ro vá-
dět myšlenku, na kleré záleží. Ale, taková
už je přiroda všech sborových téles! Žádné se
nedovede odhodlat, nevidí li nejmocnějšího či-
nitele v čels. A kdo jiný má sláti v čele naších
činitelů jednajících, nel li — Národní rada?
Arci musí být mocný, kdo má kráčet
v čele!. A není mcený, kdo není pevně
ustrojenl
— Jak že ? Není snad Národní rada pevně
ustrojena? Nejsou tu snad muži dost osvícen
a zasloužilí, povolaní, aby provedli dílo ? ..
Jsou muži povolaní. Čest každému, kdo s
dobyl zásluhy! Ale muž nejlepší vůle a snahy
což svede, nemá-li po ruce nástroj potřebn-
k dílu? Treba dřive opatřit pevný náštroj ! Na
rodní rada má nějaké stanovy a nějaký základ
ale svými buletiny sama denně přiznává svoji
— mslomoc. Muži jsou povolaní, mají vůli nej
lepši, ale nástroj je nedostatečný
První úkol: opatřit pevně nástrojl
V základním odstavci stanov Národní rady
se čte:
— Účelem jest, pečovati o součinnos
všech činitelů, zejmena stran politických v d
ležitých otázkách, jež se týkají společných zá
jmů národa . . e
Nešťastný základl
— Proč pak — nešťastný? . . .
Nešťastno je, co nemá naději na úspěch
Úkoly stran se rozcházejí, jsou sobě namnoz
protipoloženy. Přirozený úkol stran je, stá-
proti sobě. Nemůže zdárně pracovat s po lu
co má přirozený úkol pracovat proti sobě.
— Ah, to by bylo pěkné! Je přece vý-
slovně řečeno: součinnost v záležitostech s p
lečných! . ..
26
article
Marná hra se slovíčky! Zákon ústrojen-
stva je zjevný ve vší přírodě. Ve zdravém sil
ném těle zvláštní úkol koná vždy zvláštní ústrojl
společný úkol společné ústrojíl
— Dobrá tedy! Strany v národě tvoří
dohromady národní celek. Proč by v čas po-
třeby nemohly se sestoupit orgány stran ve spo-
lečný orgán a obstarat potřebu národníh
celku ? . . .
Nemožné ústroji ! Nemožné, prolože — n
ústrojné.
Strany dobromady tvoří-li — národní ce
lek? Osudný omyll
Strany v národě jako smysly v přirozeném
těle. Každý má svůj úkol, svoje ústrojí. Zr
sluch, čich, hmat, chuť jsou nezbytny životu.
Ale, všecky smysly dohromady, dají-li už ně
jaké — tělo? A teprv život těla?
Národ je ústrojná bytost! Chce-li žili, má
zapotřebí zvlášíního ústrojí pro každou svoj
potřebu, zvláštního pro záležitosti společné
vedle zvláštních pro každý — smysl. A každé
ústrojí, ačkoliv souvislé s celkem, má zapotřeb
úplné volnosti a neodvislosti svého úkonu
Hlavní podmínka zdravého organismu: nerušený
výkon každého orgánu ! Je-li volnost úkonu zde
onde porušena, zabráněna, vzniká nutné ne
dub, malomoc — mrzáctví.
Má-li být život národu silný, zdravý, pak
jeho hlavní tepna, jeho srdce, jeho mozek musl
mít úplnou volnost funkcs.
První podmínka národní síly: úsíředním
orgánu národa samostatný základ, mimo ústrojí
stran
A první úkol Národní rady: opatřitt
první podminku zdárné další činnostil
Prvé, než bude moci s nějakou nadějí na
úspěch vyzývat ostatní povolané činitele, aby
konaly svoji povinnost a prováděli myšlenku
organisace: není-liž nezbytno, aby první podmínee
zdaru díla dostál přední činitel především —
sám?
Zr sluch
27
article
Zatím čítáme co chvíli v buletinech našeho
ústředního orgánu projevy, které zní jako —
omluvy.
— Nevyčítejte Národní radě, že její činnos
není všemu světu dost zřelelna ! Jsou úkoly
druhy činnosti, jež nelze dávati na buben, ab
nebyly poškozeny! . . ,
Zajisté má vrchní ústrojí národního tělesa
jisté úkoly, jež třeba prováděti diskretně! Však
jsou i jiné velké a nezbytné úkoly, jež náčelný
orgán všeho tělesa, podepřený mravní silou
celku, může a musí do konce provádět zeel
otevřeně, protože jich potřeba je všem zjevna
a zřetelna! A silný orgán, vědomý si svého
úkolu, své mravní váhy, je všude v čele, kde
potřeba volá. A potřeba volá denně a neustále
A činnost v zájmu potřeby stále zjevné budí
obecnou důvěru. A kde je důvěra obecná, tam
netřeba se nikomu — omlouvati.
Však potřebnou sílu a mravní váhu, aby
svému úkolu dostáti mohl, může vrchnímu
orgánu národa zjednat jen — pevný ústrojný
základ.
národní rada
28
article
Dosud chabost a malomoc ústrojí žalostná
vystupovala na jevo na všech stranáchl
— Proč Národní rada nepodniká to a to,
co by přec bylo nezbytno v zájmu celku ? . ..
Množství okolností překáží
— Jakých okolností na příklad?
Na příklad hned, nedostatek — pro-
středkůl
— Vrchní orgán šestimilionového tělesa
a nemá prostředků? A proč si neopatří
Nemá potřebné mravní sily, aby sobě vy-
mohl, čeho třeba.
A mravní síla orgánu je souhrn, je vý-
slednice mravních sil celku. A shrnovat síly je
činnost organická. A ta předpokládá pevný
organism! A ten se nedá myslit bez — silného
a zdravého základu.
První podminka úspěšné činnostil
Zdravá ústrojí ve zdravém těle ! Zdravá
dělba funkci! Každé potřebě svoje ústroji,
každé funkci potřebnou nezávislost na druhél
Kdo má vydatně působit v zájmu celku, nesmí
cítit překážku jiných starostí, ať o sebe, at
o svoji stranu ! Třeba zabezpečit úplnou volnost
jeho povinnosti! A to je možno jedině cestou
ústrojí — ústrojnéhol