ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 97cee300-7594-11dc-b4e2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 139, place 71, org 14, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
16. ňnora 1908
4 masthead
Císlo 46.
5 article
se nezdařil a spíše zhoršil poměr mez Londýnem a Berlínem. Angličtí ministři pokládali za nemožno rokovati o jakékoli nové dohodě, která by nebyla v souladu s jinými, kte- rými se již Anglie zavázala. Když německý císař promluvil za sklenicí piva s pozvanými k sobě anglickými státníky o tom, aby Anglie rozhodně změníla svou politiku, i takový ctitel německé kultury, jako vojenský ministr Haldane, vstala prosil císaře, aby mu dovolil vzdáliti se, profože se nepokládá za oprávněna poslouchati podobné návrhy v nepřitomnosti hlavy ministerstva. Od těch čas chování německé vlády k An- glii stalo se ještě podivnějším. Německo zasta- vilo další pokusy, ale vede agitaci v Anglii. Agenti jeho ujišťují, že zblížení anglo-německé se stale. Německý vyslanec v Londýně veřejnů mluví řeči, které mohou přiměti anglickou vládu. že je právě tak veřejně vyvrátí, anebo oznámi berlínské vládě svůj názor na ně. Agitace ně mecká má poněkud úspěch jen v kruzích soci alistů a krajních radikálů, kritisujících anglický kabinet pro jeho nedůvěru k Německu. Mnozí, kteří se tím způsobem dali unésli, vystřízlivěli, když Německo rozvinulo program ohromného zveličení svého válečného loďstva. z něhož je každému Angličanu jasno, že cílem tohoto zveličení jest, aby Německem bylo Angli upřeno panství na Severním moři a ohrožena její bezpečnost.
Haldane Angličan Londýn Berlín Anglie an Německo Angl
6 article
Nepoměrně většího úspěchu německá politika dosáhla ve Vídni a v Cařihradě. Změna volebního řádu do rakouského parlamentu, na níž si Slované ra- kouští tolik zakládali, nevedla k ničemu. Víden- ská vláda podpadla jen ještě pod větší odvislos od Německa. Rakousko-Uhersko opět postrčen Německem ke kroku na Balkáně, který je must dovésti k srážce s balkánskými Slovany a pa- rušiti přírozený chod jeho vnitřního rozvoje. Dráha do Mitrovice sotva přinese Rakousko- Uhersku nějaký prospěch. Anglická vláda, přinucena veřejným míně- ním, vypracovala širší program makedonských reforem, než je mürzstegský, a obdržela pod- poru od Francie i Italie, avšak neprováděla ho, nechtíe přokážeti rakousko-ruské akci. Nyní však, když sultan, řízen Německem, odpírá splnění nejskromnějších reforem a když Rakou- sko-Uhersko Turecku hoví, položení ostatních států jeví se neobyčejně křivým. V Anglii se pouze radovali ra- kousko-ruské dohodě, myslíce, že se jí Rakousko poněkud osvobodí od Německa. Ale nebude-li tohoto cíle dosaženo a vídeňská vláda nezachová dohodu s Ruskem a pod vlivem Ber- lína se dohodne s Portou, z daliž setím Ru- sku neotevře možnost, aby přistou- pilo ku programu Anglie, Francie a Italie, jenž nepoměrně více odpovídá tradi- cionálné politice Ruska? Velmi možno, že Ra- kousko-Uhorsko, jež se vždy přidržovalo silné strany, nebude potom chtít zůstati s Německem osamoceno. Argus dodává, že názory tyto vyjadřují smý- šlení i náladu vládních a umírněných politických kruhů velkobritanských; obecné pak minění je naladěno mnohem radikálněji (protí Německu)
Slovan Argus Vídeň Cařihrad Německo Rakousko Uhersko Balkán Mitrovice Francie Turecko Anglie Rusko RakaskýUhersko
7 article
Falešná zpráva o Rusku. „C.-B.“ dodalo dnešním odpoledním listům telegrafickou zprávu, že v Saratově byl odsou- zen poslanec hosudarstvenné dumy Kolju- bakin proto, že v r. 1906 vybízel ku proveden vybortského manifestu. Zpráva tato má za účel vzbuditi v massách čtenářstva novin domněnku, jakoby poslanci ho- sudarstvenné dumy neměli práva nedotknutel- nosti aneb jakoby ruský soud jejich nedotknu- telnosti nešetřil. Řeč je zde o bývalém po- slanci. Řádění Říma v Německu. (K aféře Schnitzerově.) Církev katolická nespokojila se vítězstvím svým prol Schnilzerovi. Nyní zakázal arcibiskup Abert faráři Grandingovi, aby jako poslanec sněmu bavorského podporoval akce liberální a zaporu- čil mu zvláště, aby byl s liberální stranou za jedno v otázce školské. Studenti za to oplá cejí profesorům, kteří se proti Schnitzerovi po
Schnitzerův Abert Granding Schnitzer Rusko Saratov Řím Německo
8 article
stavili tím, že maří jejich přednášky. Zvláště profesor Bartenhöfer byl studenty přímo insul- tován. Rektor nebyl s to ho ochrániti. Úřady hledí všemožně toto hnutí potlačiti. Pochod- ňový průvod, který studenti pořádati chtěli Sehnitzerovi, byl zakázán, protože prý nelze slaviti muže, kterýž dán byl papežem do klatby. Schnitzer vyzván byl představenými svými, aby podal objasnění o nových dvou obžalobách proti němu. Slíbil tak, ale chce se zříci svého profesorského úřadu na mnichovské universitě, jakmile dovolená jeho bude u konce. Záležitosti marocké Dopisovatel »Tempsu« telegrafuje z Tan- geru, že situace v Mogadoru a celém okolije velmi příznivá pro Abdul Aziza. Obyvatel stvo je pod patrným dojmem zpráv o zdařilýeh operacích generála d'Amade. V Mogadoru je úplný klid, život se pobybuje v obvyklýeh kolejích. Vzhledem ke zprávě, že franeouzský žur nalista Huet tlumočil generálu d'Ama dov návrh Muleje Hafida k uzavření mí ru, problásil ministr zahraničních věcí Pi- chon, že nedošla v té věci nižádná zpráva ani od generála d'Amade, ani od francouzského konsula v Casablance a že dosud není potvr- zena zpráva o vyjednávání Muleje Hafida s kmeny Šaujů, jež prý chce pohnouti ku podrobení se. Ministr prohlásil dále, že francouzská vláda sleduje pouze politiku míru a že přijme ochotno každou nabídku s jakékoli strany, aby nepřá telské kmeny se podrobily. Dle zpráv »Matine« přijal generál d'Amade žurnalistu Hueta pouze jako krajana a nikoliv jako vyslance Muleje Hafida. Chce-li tento vy jednávat s francouzskou vládou, musí se obrá titi na francouzský konsulát v Casablance.
Bartenhöfer Sehnitzer Schnitzer d ' Amade Huet Matin Mulej Hafid Tana Casablanca Abdul Aziza d ' Amade
9 article
Vypovídání Žídů z Pruska. Ministr vnitra v Prusku podal o poznám- kách Aehrenthalových v příčině svého vypoví dání cizích Židů toto vysvětlení: Zákon proti Židům z r. 1847 ukládá každému židovskému cizozemci, který se v Prusku usaditi chce, z povinnost, aby se ucházel o svolení k tomu. Zákona toho obecně se již neužívá, jen za okolností určitých, kteréž vypovězení záhodným činí, nabývá zákon opět výminečně platnosti. Proti předloze protipolské. Němečtí hospodáři v Poznaňsku podal pruskému sněmu protest proti předloze vyvlast ňovací. Za důvod uvádějí, že předloha podrývá zákony dnešního společenského řádu a tím státu. Za druhé: že nezachrání se tim ně- mectví, nýbrž právě usedlí Němci v Poznaň ku se předlohou poškodí; žádají prolo za úplné odmitnutí předlohy »na prospěch Ostmarky celého státu«. Protest podepssla celá řad šlechtců i vyšších důstojníků.
Žíd Němec Prusko Poznaňsko Poznaň
10 article
Tardienovy konference v Americe. Redaktor »Tempsu« p. Tardieu, jenž jak jsme již uvedli, uspořádal řadu konferencí o po- litických otázkách na universitě Hatvardově v Nov. Yorku, pronesl mimo jiné pozoruhodnou přednášku o krisi německo-franco uz- ské r. 1905. Některé podrobnosti jsou velm zajímavé. Pan Tardieu líčil rozmluvu mezi mi- nistrem zahraničních věcí Deleasséem, jenž způsobil krisi, a knížetem Radolinem na hostině německého vyslanectví 13. dubna 1905. Šlo o to, aby se rozptýlilo nedorozumění. Ná- lada hostiny byla stísněná. Mluvilo se jen do větru. Nikdo se neodvážil učiniti narážku poli- tickou. Delcassé před podobiznou něme- ckého elsaře zvolal: „Velkolepý portrét !« A kn. Radolín, aby stůj co stůj udělal ně- jakou koncesi, odvětil: »Neshledáváte ho trochu theatrálním?« Rozmluva obou státníků neměla ostatně nijakého výsledku. Tu Tardieu naznačil též, že rivalita, existující v září r. 1905 mezi vyslanectvem německým v Paříži a drem. Rose- nem, zástupeem Německa, usnadnila velmi úlohu Rouvierovu. Přednášející vytkl Deleasséovi, že se pustil do diplomatických projektů, aniž se informoval o vojenském stavu Francie. Delcasse
Tardieu Amerika York Paříž Německo Francie Tardienův konference univerzita Hatvardov
11 article
prohlásil tehdy: »Konám svou povinnost a před- pokládám, že moji soudruzi konají svou.« Dále vyprávěl Tardieu o svém známém interviewu s kaneléřem Bülowem v Baden Badenu a uvedl. že kníže připravil si notu pro znění interviewu, jež však byla mnohem sušší nežli jeho vývody. uveřejněné pak v »Tempsu«. Zápas žen amerických o volební právo. (Boj s policil.) Ženy Nového Yorku pořádati budou zítra v neděli obrovské tábory lidu na hla vních třídách UnionSquaru a Broadway. Policejní náčelník Bingham po- volává celou policii na nohy a chce táhorům těm mocí zabrániti, jelikož v neděli dovoleny jsou prý toliko náboženské průvody procesí. Ženy hrozí, že tábory pořádati budou policii na vzdor a za každou cenu. 25.000 de- monstrantek nedá prý se ani mocí rozptýliti. Ale i kdyby množství jich za- tčeno bylo, přijmou rády toto mu- čednictví za věc svojí. Gratulujeme ženám novoyorským, protože věc, proti nížse staví policie, zpravidla jistě zvítězí.
Tardieu Bülow Bingham Baden Baden Nový York
12 article Volební ruch.
Volební ruch. Žádáme přátele »Národ. Listů«, by nám v den voleb laskavě hned po skončení skratinia sdélili tele- fonicky neb telegraficky výsledky volby, jak obvykle činívají. Z klubu voličů novoměstských. V pátek dne 21. února t. r. o 8. hod, večer koná se v sále restaurace Choděrovy schůze klubu vo- ličů novoměstských s tímto programem: »Roz- hovor o volbách do sněmu království českého« Na schůzi představí se důvěrníky voličstva jmeno- vaní a výkonným výborem národní strany svo- hedomyslné schválení kandidáti pánové JUD Karel Groš, advokát a starosta král. hl. města Praby a František Hašourek, tajemník Zem jednoty soukromých úřadníků v král. českém Z klubu voličů novoměstských. Ve vče- rejší výborové schůzi klubu sděleny přípisy do- savadních poslanců za Nové město pražskép dvornino rady dra. G. Blažka a p. V. Breznov- ského, kterými oba pánové děkují klubu voličů novoměstských za dosavadní důvěrn k nim cho- vanou a zároveň prohlašují, že ze soukromých důvodů již kandidovati nehodlají. Výbor usnesl se jednomyslně na tom, aby oběma pánům z vynikající jejich služby, prokázané národu, straně i našemu městu na sněmu království če- ského, vzdány byly díky. Polom jednalo seo nastávajících volbách sněmovních. S výborem sdělen byl posavadní průběh jednání novoměst- ských důvěrníků s výkonným výborem národní strany svohodomyslné. Bylo konstatováno,že jednání, které bylo v této věci provedeno se stranou národní, nemělo kladného výsledku, a že jest tedy nutno, aby strana svobodomyslná kandi- dovala samostatně. Důvěrníci navrhli za kandi- dáta starostu měst pražských pan JUDra. Karla Groše. Kandidatura tato při- jata byla s nadšením a bylo usneseno, že všichni členové klubu budou vyzváni, aby zvolení tohoto kandidála nejhorlivějí se zasadili.
Choděrův Groš Hašourek G Blažek V Breznov če ský JUDr Praba Polom národní strana
13 article
Stejně schválena byla kandidatura pana Fran- tiška Hašourka, tajemníka Zemské jed- noly soukromých úřadníků, a usneseno také zvolení tohoto kandidáta rozhodně se zasaditi. Potom projednány další důležité otázky, jak vo- lební, tak i spojení svobodomyslných klubů se týkající Ze Žižkova. (Vyhláška.) K žádosti okres- ního hejtmanství bylo úřadem městským pře- vzato doručování legitimačních a hlasovacích (volících) lístků pro volbu poslance do sněmu král. českého. Voličové a voličky, jimž lístky do bytu nemohly býti doručeny, nechť vyzvednou si je do středy dne 19. února t. r. u měst úřadu v kanceláři čís. 10 patro I. v hodinách úřadních. Za ztracené nebo zmařené hlasovací (volíct) lístky budou vydávati k žádosti toho,
Fran Hašourka Žižkov
14 article
kdo má právo voliti, jiné lístky tyto jmenem okresního hejtmanství v Žižkově volební komi- saří ve volebních místnostech (v radnici č.p 700 a ve škole č. p. 300 na Bazilejském ná- městí) v den volby při úkonu volebním. Z Karlína. Dne 14. února t. r. konala se schůze volebního komitétu spojených stran ná- rodních v Karlíně, na které jednomyslně bylo zjištěno, že v této obci došlo k sjednocení obou stran národních bned v začátcích volebního ruchu a že se trvá oběma stranami národními na kandidatuřo ministra Fiedlera nezměněně.
Fiedler Žižkov Karlín
15 article
Voličům okresů karlínského, brandýsského, král.- vinohradského, žiškovského, nuselského a vršovi- ckého. Letos poprvé překvapili okresy tyto při vol- bách zemských Němci a staví vlastní svou kandida- turu. Kandidalura tato v největším českém volebním okresu venkovském upozorňuje sama na to, že Němei. bydlící na Král. Vinohradech, spoléhají na netečnos a malou účast ohromného počtu voličstva těchte okresů a na politováníhodnou roztříštěnost českých stran a domnívají se, že se jim podaří před celým světem dokázati, že jsou v tomto volebním okresu důležitým faktorem národním, který způsobiti může užší volbu. Zároveň chtějí Němci tím manifestovati, že okresy naše jsou národnostně smíšené a spojují s tím do budoucnosti důležité plány politické. Jesl tudlž povinností naší národní cti, abychom úskok tento hned na ráz odmítli a každý český volič jest povinen k volbě se dostaviti, nechce-li neúčastí svou poškozovati věc národní. Vzhledem pak k tomu, že většina voličstva na schůzích veřejných již se vyslo- vila pro kandidaturu posavadního zemského poslance dra. Jos. Herolda, který zejména svou skvělou obranou práv jazyka českého na radě říšské a proli prof. Bachmannovi a svým propracovaným návrhem na změnu zemského zřízení zvrátil smělé plány německé na národnostní rozdělení Čech, je to povin- ností všech uvědomělých Čechů bez rezdílu stran a přesvědčení, aby dne 20. února bojným počtem k volbě se dostavili a odevzdali své hlasy dru. J. He- roldovi. Zejména ale Král. Vinohrady, které mají přes 11 000 voličů a na které Němci především spekulují, musí dne 20. února t. r. provésti důkaz, že jsou českou obcí, která národní svůj ráz dovedo obhájiti.
Němec Němei Král Herold profesor Bachmann Čecho Čechy
16 article
Ústřední jednota českých lékařů v král. českém. markrabství moravském a vévodství slezském vzdala akčnímu výboru národní strany svobodomyslné svoj dik, že do sněmu zemského, kde projednáván m býti důležitý zákon zdravotní, kandiduje dva znalce tohoto oboru pana MUDra. Al. Maška, lékaře a sta- rostu v Klatovech, a pana MUDra, Ed. Šuberta, le- kaře a starotu v Německém Brodě. Současně dopu- ručuje pp. lékařům, aby podporovali kandidaty strany, která projevila kandidováním lékařských od- borníků přizeň a smysl pro reformy zdravotního zákona. Voličská schůze na Král. Vyšehradě, svolaná místní organisací národní strany svobodomyslné, ko- nala se včera o 1/29. hod. več. v hostinci „u Kotvy“ za četného účastenstvi voličů z lad živnostnictva úřadnictva, učitelstva i dělniciva. Mezi přílomným byti zejména posl. dr. Karel Černohorský, měst radní Jan Seifert, ob. starší Neumann atd. P zahájení schůze předsedou, p. měst. radním Hlod- kem, ujal se slova kandidát národní strany svcbodo- myslné posl. inž. dr. Kaftan, jenž nejprve stručně nastínil historický vývoj sněmu království česk ého a pojednal pak zejména o posledním obdobi, kter spadtlo do doby politicky velmi trudné, takže sněm nemohl rozvinouti takovou politickou činnost, jaká by mu byla plíslušela. Uvedl pak všechny prove- dené práce, které sněm přes tyto nepříznivé poměry v minulém šestileli vykonal a jež nelze podceň ovati.
Mudra Mašek Ed Šubert Král doktor Černohorský Seifert Neumann Ing Kaftan Klatovy německý Brod Vyšehrad národní strana organizace národní strana
17 article
Zmínil se také o tom, že deiegace česká na radě říš- ské vymohla vodocestný zákon z r. 1901, jímž umož- něno bylo provedení kanalisačních prací na Vltavě uvnitř Prahy a kterým také král. Vyšehradu poskyt- nuty byly všechny podmínky, aby v nedaleké bu- douenoslá naslat na březích Vltavy a na Vyšchradu onen život, který obdivujeme a závidíme na př. Úst n. L, Dráždanům a jiným městům, na veletoku lab- ském ležicím. Taktéž se podařilo pražským zástup- cům na radě říšské prosaditi konečně u ministerstva války prodej erárních pozemků vojenských král. hl. městu Praze; tím také přestanou býti citadely vy- šehradské postrachem pro obyvatelstvo král. Vyše- hradu, který se hude moci rozšiřiti neobmezeně na všechny strany. Na sněmu království českého poda- řilo se vsunouti do zákona o regulaci řek také úpravu potoka Boliče, na kterou povoleno 1,600.000 K. V oboru komunikačním bylo přičinění sněmu úspěš- né, takže bylo dosaženo tisícího kilomelru dran zemí podporovaných. Rovněž v oboru zemědělském a živ- nostenském byla činnost sněmu vydaliná. Velkou činnost rozvinul sněm v oboru školství, zejména úpravou platů učitelských. Zástupci obce pražské na sněmu vymohli r. 1905 zákon, kterým se posky- tuje obchn, jež tvoří samoslatný školní okres, právo požadovati na své školské polřeby také přispěvel zemský.
Dráždan Bolič Vltava Praha Vyšehrad Vyšhrad
18 article
Přešed potem k olázce zubožených zemských fi nancí, uvedl inž dr. Kaflan na ozdravění jich pro- středky, které již ve své rozpočtové řeči na radě říš- ské dne 18. prosince 1906 navrhoval. Prohlásil pak, že bude vážným a předním úkolem poslanců česk ých na sněmu, působiti k tomu, by akce na ozdravění zemských financí byla podniknuta pokud možná rychle, neboť dosavadní neutěšené poměry v zem- ském hospodářství rozhodně nemohou dále trvati Poukázal potom ještě na dva veliké úkoly, Fichž rozřešení se od sněmu očekává, t. j. vypracování zemského volebního řádu, na moderních základech spočívajícího, a úprava poměrů národnostních mezi oběma kmeny, vlast naši obývajícími. Prohlásil, že Čechové jsou ocholni podati Němcům ruku ke smíru. avšak smír je možný jenom na základě úpíné rov- noprávnosti a rovnocennosti s národem německým. (Výborně! Hlučný potlesk.) Předseda p. měst. radní Hoďek představil pak voličům druhého kandidála p. inž. Ferd. Schil- lera, jenž podotkl, že po poutavé řeči inž. dra. Kat- tana chce jen v hlavních rysech pojednati o někte- rých otázkách jako muž nový, muž práce, který pracoval po dlouhou řadu let ve všech otázkáích ho- spodářských a sociálních. Pravil, že prvním úkolem sněmu království českého bude, aby promluvil ke svému králi a to ve formně adresy, klerýžta první krok narazí jistě na odpor Němců; ale l ude aspoň zjednáno jasne v otázce, jakým způsobem chtějí se zachovati Němci a naše historická šlechta k t. zv. smiřování. Inž. Schiller zavrhuje smír s Něm- ci, protože Češi chlějí jen své dobré a svaté právo, které jim náleží. Pravil, že všechny snahy posel stva českého musí se v první řadě nésti k cíli osnmo- statnění tehoto království a všech zemí koruny české. (Výborně!) Vzpomenul dra. Juha Grégrha ae dra.
Kaflan Čecho Němec Hoďek Ing Schiller Čech Juha Grégrh Německo
19 article
Eduarda Grégra, kteří několikráte na místech povo- laných, na radě říšské a na sněmu opakovali, že na- ším cilem jest úplná národní a politická samoslatnost v naší vlasti. Polom promluvil o hospodářských úko- lech sněmu, zejména z oboru otázek živnoslenských, průmyslových a dělnických, kterým věnuje již po 20 let jako předseda Průmyslové jednoty pro králov- ství české plnou pozornosí a péči. Posléz pojednal o místních poměrech pražských, které mu rovněž nojsou cizí, neboť po 12 roků zasedá ve sboru chec- ních starších a několikráte byl členem městské rady. Na konec slíbil, že, bude-li zvolen, nepřeslane pěsto- vati těsný styk s voličstvem, aby byl o všech jeho tužbách a potřebách vždy náležitě informován. »Po- chvala.) Ke stovu přihlásil se polom p. Špína, k jehož některým poznámkám odpověděl věcně posl. inž. dr. Kaltan, načež předseda p. měs. radní Hodek dal o kandidaturách pp. inž. dra. Kaftana a inženýra Schillera hlasovati. Obě kandidatury byly jed- nomyslně schváleny, načež schůze byl v pokročilé hodině noční skončena.
Grégr Ing doktor Kaltan Hodek Kaftan Schiller Polom
20 article
Veřejná protestní schůze na Starém městě ře- meslnictva, živnostnictva a obchodniciva staroměst- ského proti kandidaturám prof. T. G. Masarykaa JUDra. Václava Boučka svolává se na úlerek d nne 18. února t. r. na 8. hod. več. do sálu pivovarské re- staurace »U Medvídků« na Perštýně. Schůzí touto má býti dán též výraz živému protestu proti urá- žkám, podniknutým na voličstvo staroměstské tiskem strany realistické. Do schůze má přístup výjma stavu řemeslnického, živnostenského a obchodnického každý svéprávný občan. Jednání súčastniti se však mohou pouze voličové staroměstští. Za Občan- ský klub staroměstský: Václav Lada, Ant. Čežík, Jan Hlaváček, Fr. Bejíek, Alois Náhlovský, Jusef Čížek. Za stranu Národně sociální: Fr. Pa dera, Jos. Šima, Fr. Břicháček, Fr. Pelemnann, Fr. Pešta. Za Staroměstský klub občanů státoprávních v Praze: Karel Jelínek, Fr. Vocel, Ludvík Bureš, Mat. Novák, Václav Kareš, Ig. Gerhitzký.
profesor T G Masarykaa JUDr Bouček Lada Antonín Hlaváček Bejíek Náhlovský Čížek Šima Břicháček Pelemnann Pešta Jelínek Vocel Bureš Mat Novák Kareš Ig Perštýn Francie Jos Praha
21 article
Velká veřejná manifestační předvolební schůze českých žen i mužů koná se v Praze dnesv ne- děli o 1/23, hod. odpol. ve velké dvoraně Mě- šťanské besedy, kdež promluví kandidátky poslane- ctví pro sněm král. českého sl. M. Tůmova, učitelka v Žižkově, kandidující na program českých žen a sl. B. Zelinkova, odb. učitelka v Čáslavi, kandidující na program českých stran státoprávních a sl. F. Pla- minková, odborná učitelka v Praze. Pozváni jsou pp. kandidáti poslanectví za Prahu a okolí. Místní organisace národní strany svobodomyslné v Dejvicích konala dne 13. t. m. schůzi sboru důvěr- nického, která byla četně obeslána. Na schůzi bylo usneseno, vzhledem k tomu, že strana naše za náš okres viastního kandidáta nepostavila, podporovati při volbě poslance do sněmu kandidáta živnostníků. Žádají se tudiž všichni stoupenci naší strany v Dej- vicích, aby při volbě dne 20. t. m. odevzdali své hlasy ve prospěch p. Václava Klausa, kamnáře v Břevnově. Dále bylo přijato více nových členůa do sboru důvěrnického kooptování p JUDr. V. Trmal, rytíř z Toušic, koncipista obecního úřadu a pan Jan Janoušek, asistent zemského výboru. Další přihlášky našich stoupenců přijímá předseda organisace Jindř. Fritz v Dejvicích, Alešova ul. 223 a jednatel Frant. Blažek v Deivicích, Beteredlho tř K volbám do zemského sněmu vůbec a v menš- nevých okresech zvláště jsme požádáníi, abychom konstatovali, že ani odbory Národní jednoty pošu- mavské, ani odbory Ústřední Matice školské nesmí býti do voleb a volební agitace zatahovány vzhledem k jejich povaze jako nepolitických, všenárodních spolků a obranných organisací, že volby v menšino- vých okresech řidí zvláštní volební výbor. Národní
M Tůmův B Zelinkův F Pla Klaus JUDr V Trmal Janoušek Jindřichův Fritz František Blažek Praha Žižkov Čáslav Dejvice Dej Břevnov Toušice Alešův ulice Deivice obecní úřad
22 article
steh' ich und zeige den Weg zu Wissensehiafi., Togend und Ebr'n, nteif ist mein Arm und er steht jedem, der Richtune ihm giebt! Arciť měl národ už své »duševní horoy« Měl Goetha a Schillera! Ale — nedal na ně nic! Proti Goethovi stála mládež i všechen »proud doby« a Schillera ve Výmaru zahrabali jsko poslední nicku. Nikdo v národě si ani nepovšíml, že zemřel »první básník«, Po letech pracně teprv ze hromadného hrobu sestavovali básnikovu kostru. Tak to stálo s »německou kulturou« na počáteích rozvoje! Dnes ovšem dmou se ně- mecká prsa vědomím »vyspělostí« a »velkostl«l Však která pak »velkost« rodí se na svět — vyspělá? Vývoji třeba času ! Tedy atrpení! A naše smíšená krev? I kdyby štrasburský nápad s našim »mongolismem« byl méně fan- tastický! Jakýž pak úraz? S čistotou plemen životě kulturném mají se věci jako s čistotou kovů Teprve příměskem nabývá kov pravé sehopnosti pro službu vzdělanostní. Tak bylo s kulturnými národy od nejstarších věků, počí- naje Řeky a Římany až po Francouze a Angli- čany! Všichni byli — smíšenci. A dnešní ve- doucí kmen Německa, Prusové, nejsou-li poněm čilí — Slované? Sám Bísmark netajil se svou krůpějí slovanské krve v žilách!
Goethe Schiller Řek Říman Francouz Angl Slovan Výmar Německo Prus Togend und Ebr ' můj
23 article
Také v našem dějezpytu nachází muž tu ond háček! Nejsme s ním, pravda, ještě na konc úkolu! České dějiny, jako polské a jiné slovanské o sobě nejsou organický celek. Nastává teprv hlavn úkol, najisto postavit veliké — Dějiny Slovan- stva! Dostaví se nezbytná povinnost: přebádal všechen dějepis — německý! Ne jako dosud. prostě přijímat »výsledky« ! Ale samostatně spře- vracet nejstarší prameny a kroniky německé Naskytne se tu podivná žeň! Vyjde na jevo. že dějiny německé jsou vlastně z poloviny dě- jiny — slovanské! A v odvetu na spisek štrassburský už dnes by bylo hravo vyplnit potřebné stránky s efekt- ním nápisem: »Sind die Deutschen — ein ger- manisch Volk?« Jenže trochu — věcněji opod- statněný ml
Slovan Sind die Deutschen
24 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + »Prodaná nevěsta« na maloruské scéně. V Kyjevě na tamní maloruské scéně divadla »Gramotnosti« v těchto dnech poprvé vy- pravena Smetanova »Prodaná nevěsta«, přeložená vedoucím režisérem divadla p. Sa dovským. Referent »Ruského Čecha«, v Ky- jevé vycházejícího, chváli překlad a celou úpravu nejpopulárnější české opery na maloruské scéně. mistrně vystihující její národní charaktera oplývající jadrným matoruským humorom. Malo- ruská mluva jest ze všech slovanských nářeč nám nejbližší a vypravení opery, jíž se zde dostalo všemožně péče a pietního porozumění. bude míli jistě pronikavější a trvalejší úspěch, než tomu bylo před 4 lety, když v Kyjevě vy- pravila »Prodanou« tamní městská opera. Pan Sadovský vynasnažil se v dekoracích i krojích přísně zachovati český ráz opery. Jmenovite ensemblové sbory, které jsou tak blízky národ- nímu charakteru a duchu maloruské produkce divadelní, jež nejvíc vyniká poelickým a zpěvným rázem lidových her, dopadly velkolepě a zaručují opeře vítězný úspěch. Krásné provedení »Pro- dané nevěsty« v Kyjevě má veliký význam také pro tamní českou kolonii, jež čítá na 3 tisíce čienů.
Smetanův Čecho Sadovský Kyjev Ka Mala maloruský scéna divadlo
25 article Hudba.
Hudba. + Madame Bullerlly. (Paní Motýlek.) Tragedie Japonky o třech dějstvích. Podle L. Longa a D. Be- lasca napsali L. Illica a G. Giacosa. Přeložil V. J. Novotný. Hudbu složil G. Puccini. (Na Městském divadle Král. Vinohradů poprvé 14. února 1908). V době žlutého r zmachu není divu, že i do li- teratury a divadia vnikají jsponské náměty, když byl již dříve z říše tisícův ostrovů pronikl k nám vkus drobného uměleckého průmyslu, bronzů, porculánů laků, tkaných hedvábů a nippů. Japonská povídka, japonský román nejsou již raritou. I ve své literatuř je máme. A nemusíme zacházet ani až k Zeyerovi, jehož žaponerie mají ještě tu marku exotické vzác- nosti, jakou měly v básních Parnassu nebo ve stu- diích Goncourtů. Jsou tu již representanti moderního sblížení s tím podivuhodně čilým národem, jenž čím více nenávidí Evropany, tím horečněji je ve všem napodobí, odhazuje se starou kulturou i svoji poesii, krásu svérázu. Giacomo Pucciní chce býti vždy co nejmoder- nější. Jde za tím. co jest en vogue. Včera se mu tim
Bullerlly Japonka L Long L Illica G Giacosa V J Novotná G Puccini Zeyer Evropan Giacomo Puccinit divadlo Královský Motýlek
26 article
zdála bohěma nebo rafinovaná Tosca, dnes, kdy celý svět obrací se k Nipponu, nadchne se pro žlutou pleť a harakiri. A co bude zejtra? Však vlna mody zase něco vynese, nač upjati touhu po úspěchu. Nějaké umělecké zákonitosti ve volbě látek, tvo- tvoření si svého vlastního svěla, zvláštní oblasti pro svůj výraz hudební, není u Pucciního pozorovati. Jde mu jen o to, míti látku novou, působivou, t.j. jak možno drásající nervy, vybověti modě, tomu mlnu záliby, visícímu právě ve vzduchu. Ostatní se poddá... vždyť zahalí vše v totéž skoro nezměnné roucho své hudby, ať se jedná o Montmarire, Řim nebo Nagasaki.
Tosca Nippon Nagasaki
27 article
Ilica a Giacosa, kteří ho již dobře obsloužili výtažkem z Murgera a Sardous, vykrojili proň ne- méně příležitou stragedii Japonky« z málo známých autorů Longa a Belasca. Ta tragedie je spíš romá- nem, nebo mimo smutný konec, odbodlání se k sebe- vraždě, není tu vlastně žádných činů zni zápasů podmiňujících drama. Mladý námořní důstojník ame- rický, Linkerton (tak v klavírním výlahu i v původ- ních librelech; na scéně i divadelní ceduli Pinker- ton; český překlad knižně dosud nevyšel) zamiluje se za pobylu v Japonsku do krásné Čo-čo san, kteréž jméno praví »motýlek«, proto jí též anglicko-fran- couzsky říkají »Madame Bulterlly« a vezme si ji po japonském způsobu za manželku. Čo čo san miluje hezkého důstojníka s celou hloubkou svého srdce, ale on nepojímá sňatek tak vážně, jako ona. Když odjede se svou lodí — také nějaká nevinná váda předcházela — zapomene ve své vlasti na japonskou drožku, necítí se sňatkem vázán a vyhledá si man- želku svého rodu a stupně. Čo-čo-san zatím oddaně čeká, každou loď vyhlíží, která do přístavu vjíždía celou lásku svou k němu přenáší na zástavu jejich manželského svazku, kterou jí tu zanechal, na ruso- vlasé děcko, hošíka, s takovýma modrýma očima, jako jeho otec. Po třech letech vrací se Linkerton.
Ilica Giacosa Japonka Long Belasco Pinker Bulterlly Čo krásný Čo
28 article
Ne sám. Se svou chotí a jedou si pro dítě. Konsul Sharpless má Co čo-san na vše připraviti. Sám Linkerton nemá síly vše tváří v tvář věrné Butterfly vyznati. Jen jeho choť přichází si pro dítě. Motýlek, jemuž všechen pel s křidel setřeli, jejž bolestí umu- čili, odkáže ji a konsula, aby přišli za půl hodiny. A tu hrdá na svou čest Japonka, která snesla hrozby a kletby bonzů, že zradila svůj rod, která snesla nenávist příbuzných a posměch sluhů, trýzeň opu- štěnosti a čekání, nepřetrpí toho okamžiku, kdy vide se zrazenu a kdy vzíti jí chtějí i její dítě. Posadí je doprostřed komnaty, s hračkami a praporkem ameri- ckých spojených států v ruce a odejdouc za plentu, vykoná na sobě harakiri, či lépe po japonsku »sep puku«. Potácí se několik kroků ještě ke svému dílěti a kácí se podle něho na zem. Vcházející zastihnou již jen její mrtvolu. Mneho se tedy v opele neděje. O konfliktu po- vah a činorodých vůlí, o zápletkách děje, tragick vině, o všem tom, co tragédii činí tragédil, nemůže tu býti řeč. Charakteristika jednotlivých osob je tak zcela povrchní, šablonovitá. Jediná postava, jež je tu vypracována a podána v celé přírodní prostotě v elementárnosti citů a vytrvalosti své oddané, věrne lásky, je ubobý motýlek, Madame Butterfly. Na ni vrženo nejvíce světla, a dobývá si též plných sym- pathií, ba soucilu. Tím také autoři vyhrávají, že po- dařilo se jim vzbuditi a udržovati zájem pro svou hrdinku. Zachránili tak aspoň jediny prvek drama- tičnosti.
Butterfly spojený stát
29 article
Jinak dlužno jim jen přiznati obratnost v pro- mítnutí látky tak drobivé a řídké na jeviště. V prvém jednání pomáhají si ruchem svatebního obřadu výstupem tanatických bonzů, takže diváku zcela ujde, že tu vlastně praničeho pro další osnovu dra- matickou neexponovali. Konflikt milenců, možno lio nějakém vůbec mluvitt, autoři vyslrčili za kulisy. V druhém jednání je již vše hotovou událostí. Čo čo- san čeká na svého muže. Čeká s věrnosti Penelopy. odmítajíc nápadníky stejně jako posměch, silná ve své víře. Autoři vystačují tu ličením japonské do- máenosti, a spásou jejich je dvouleté děťátko. zvláště když je tak roztomilé jako ono, jež má v zá- sobárně svých rekvisit vinohradské divadlo. Mají hned v hrsti všechny šťastné maminky a talinky kteří mají doma také takové milouuké broučky. Pak je tu výjev čekání, kdy Bulterfly jde se služkou děckem vyblížet přichozí dírkou v pergamenových tabulkách pohyblivých stěn svého vzdušného pavi- lonu. To je scéna suggestivní. Napínavá. Ale myšlena je spíše plasticky, výtvarně, nežli dramaticky. Sku- tečně dramatické scény zadrhávají se leprve v po- sledním jednáni. Ale dříve, než by se sepjaly v uzel roztíná Butterfly vlákna, obětujíc život své cti. Silné výstupy se tu připravují a na velký otřes nervů se tu počitá, když Butterily poznává holou pravdua před svým usměvavým děckem koná na sobě po- pravu. Dál snad moderní ukrutnictví na jevišti ani nemůže jíti. Ale činu samému nelze upříti jisté oči- šťující síly, a je vše pevnou rukou vedeno, dobře stupňováno.
Čo Penelopa Butterit
30 article
V ostatním pomáhá autorům nejvydatněji exo- tický kolorit, malebný kroj, tak s evropským kontra- stující, cizokrajné zvyky, které rovněž mají folif kon- trast anglo-amerických lidí, celá pousie japonské pří- rudy, s tou láskou ke všemu kvetoucímu, jež vrozena je tu lidem. Poetické nálady podávají se autorům skoro samy sebou. Výjev, kdy Čo čo san halí sebe celé okoli v květy, jásajíc v ústrety očekávanému choti, je nádherný a v té příčině nejkrásnější. Při- stoupí li k spisovatelům dobrý inscenator, mají polo- vinu úspěchu vyhránu bez vlastních zásluh. Podobně tomu i s hudbou Pucciniovou. I tu za- chraňuje a ku poetičnosti pozvedá exotický kolorit. A třeba byl to kolorit jen zdánlivý. Puccini v pod- statě nijak nezměnil svou tvářnost. Trochu pizzicnt a častějšího užívání harfy, nějaká ta zvonková hra a xylofon, tam-tam na začátku předehry, abychom nezůstali na okamžik v pochybě, do jakého kraje nás přenáší, trochu jemně rozstřikané dechové harmonie
Čo Puccini
31 article
abychom mystili na bambusové píšťaly, to je asi tak vše, čím Puceini chce vzbuzovat dojem japonského koloritu. Ostatně je japonská hudba, dle soublasného úsudku evropských hudebníků, kteří tam cestovali, pro náš sluch nesnesitelná, a nemohl se aní skla- dalel mnoho pouštěti do jejího napodobení. Ale sama hudba Puccintova má od základu v sobě cosi exoti- ckého, tou zálibou v kvintových postupech a jiných harmonických podivnostech, které nám vždy kalily dojem jeho děl, pokud jich užíval k malbě našeho indo evropského prostředí. Zde však jakoby se hodily v rámec. Jinak vystupuje tu Pucciniův mélismus, jeho sklon k sentimentalité a pathetičnosti, k sladko- bolné melodice a široké, až do jalovosti zabihající homofonii opět v celém rozsahu. V té příčině se ne- změnil. Co chvíli slyšíte názvuky povědomě již z »Bobémy« i »Tosky«. Nezměnil se také v invenci, aby snad byl vynalézavějším, rozmanitějším. A věren zůstal charukteristickému rysu své tvor by, zálibě v líčení umírání, z jehož muk činí slast. Je cosi otravného, pathologického v tom jeho opíjení se bolestí, v tom přenášení fysických i duševnien muk do sladé, sentimentálně změkčilé hudby. Je to však opět námět a jeho poetický kolorit, který tento- krát mírní zásadní vady komponistovy. Nemá zde príležilosti k těm brulálnustem, k jakým svaděn je na př. v „Tosce“. Ba celý děj, poněvadž záleží tu vlastně jen v řadě nálad, pudí ho, až na výjevy posledního jednání, k jemnosti, přivádí ho sám k poc- sii. A tu daří se Pucciniovy věci zcela pěkné. Dovede svou hudbou rozčeřiti náladu, zabrati do strun srace.
Puceini Pucciniův Toska Tosca
32 article
Činí to často prostředky nejjednoduššími, nejsou to žádné hudební zázraky, žádné oslňujíci nové my- šlenky, ale prostředky na pravém nístě užité, vyi stihující situaci a proto tak účinné. Z nejkrásnějších nápaJů Pucciniových je konec druhého jednání. But- terfly čeká u dveří, z dálky, z přístavu zaznivající zpěvy orchestr jen vzuči si škádlivým rylhmem svých pizzicat, vymrští se krafounká frásička lkajícího vlo- loncella, celou náladu zakončí flageolety houslí. T je okouzlující. Jiný takový nápad: množství prostých tympanových úderů, kdy blíží se rozhodnutí Motýl- čina osudu. Naprostá suggesce fala, které se tu vznáší nad hlavami. A takových podrobnůstek je v parlituře, která často zakolébá se na valčikových snivě blouz- nivých, trochu exoticky podkalených rylhmech více. Celý shora zmíněný výjev s květy sem také náleži. Že pak skladatel, kde třeba, dovede hnáti svou hudbu do dramatických přížvuků, známe již z jeho děl a nemijí se tím ani zde účinku. Tak výbuchy vášně a zoufalství Butteríly a její příšerné rozhodnulí. Témi podmaňuje si široké obecenstvo. Než umělecká míra i v těch záchvalech činí nám toto dílo sympatičtějším jeho dosavadních. Pli provedení díla, jak nese podstata té „tragédie Japonky“, hraje velkou úlohu, rozhodující o úspěchu či neúspěchu, inscenace. Malíř p. J. Wenig prošel již ohněm mnohé průby za těch několik měsíců své divadelní činnosti. Od výpravy k výpravě csvědčuje
Pucciniový Japonka J Wenig Buta