2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
16. ňnora 1908
5
article
se nezdařil a spíše zhoršil poměr mez
Londýnem a Berlínem. Angličtí ministři
pokládali za nemožno rokovati o jakékoli nové
dohodě, která by nebyla v souladu s jinými, kte-
rými se již Anglie zavázala. Když německý císař
promluvil za sklenicí piva s pozvanými k sobě
anglickými státníky o tom, aby Anglie rozhodně
změníla svou politiku, i takový ctitel německé
kultury, jako vojenský ministr Haldane, vstala
prosil císaře, aby mu dovolil vzdáliti se, profože
se nepokládá za oprávněna poslouchati podobné
návrhy v nepřitomnosti hlavy ministerstva.
Od těch čas chování německé vlády k An-
glii stalo se ještě podivnějším. Německo zasta-
vilo další pokusy, ale vede agitaci v Anglii.
Agenti jeho ujišťují, že zblížení anglo-německé
se stale. Německý vyslanec v Londýně veřejnů
mluví řeči, které mohou přiměti anglickou vládu.
že je právě tak veřejně vyvrátí, anebo oznámi
berlínské vládě svůj názor na ně. Agitace ně
mecká má poněkud úspěch jen v kruzích soci
alistů a krajních radikálů, kritisujících anglický
kabinet pro jeho nedůvěru k Německu.
Mnozí, kteří se tím způsobem dali unésli,
vystřízlivěli, když Německo rozvinulo program
ohromného zveličení svého válečného loďstva.
z něhož je každému Angličanu jasno, že cílem
tohoto zveličení jest, aby Německem bylo Angli
upřeno panství na Severním moři a ohrožena
její bezpečnost.
Haldane
Angličan
Londýn
Berlín
Anglie
an
Německo
Angl
6
article
Nepoměrně většího úspěchu
německá politika dosáhla ve Vídni
a v Cařihradě. Změna volebního řádu do
rakouského parlamentu, na níž si Slované ra-
kouští tolik zakládali, nevedla k ničemu. Víden-
ská vláda podpadla jen ještě pod větší odvislos
od Německa. Rakousko-Uhersko opět postrčen
Německem ke kroku na Balkáně, který je must
dovésti k srážce s balkánskými Slovany a pa-
rušiti přírozený chod jeho vnitřního rozvoje.
Dráha do Mitrovice sotva přinese Rakousko-
Uhersku nějaký prospěch.
Anglická vláda, přinucena veřejným míně-
ním, vypracovala širší program makedonských
reforem, než je mürzstegský, a obdržela pod-
poru od Francie i Italie, avšak neprováděla ho,
nechtíe přokážeti rakousko-ruské akci. Nyní
však, když sultan, řízen Německem, odpírá
splnění nejskromnějších reforem a když Rakou-
sko-Uhersko Turecku hoví, položení ostatních
států jeví se neobyčejně křivým.
V Anglii se pouze radovali ra-
kousko-ruské dohodě, myslíce, že se jí
Rakousko poněkud osvobodí od Německa. Ale
nebude-li tohoto cíle dosaženo a vídeňská vláda
nezachová dohodu s Ruskem a pod vlivem Ber-
lína se dohodne s Portou, z daliž setím Ru-
sku neotevře možnost, aby přistou-
pilo ku programu Anglie, Francie
a Italie, jenž nepoměrně více odpovídá tradi-
cionálné politice Ruska? Velmi možno, že Ra-
kousko-Uhorsko, jež se vždy přidržovalo silné
strany, nebude potom chtít zůstati s Německem
osamoceno.
Argus dodává, že názory tyto vyjadřují smý-
šlení i náladu vládních a umírněných politických
kruhů velkobritanských; obecné pak minění je
naladěno mnohem radikálněji (protí Německu)
Slovan
Argus
Vídeň
Cařihrad
Německo
Rakousko
Uhersko
Balkán
Mitrovice
Francie
Turecko
Anglie
Rusko
RakaskýUhersko
7
article
Falešná zpráva o Rusku.
„C.-B.“ dodalo dnešním odpoledním listům
telegrafickou zprávu, že v Saratově byl odsou-
zen poslanec hosudarstvenné dumy Kolju-
bakin proto, že v r. 1906 vybízel ku proveden
vybortského manifestu.
Zpráva tato má za účel vzbuditi v massách
čtenářstva novin domněnku, jakoby poslanci ho-
sudarstvenné dumy neměli práva nedotknutel-
nosti aneb jakoby ruský soud jejich nedotknu-
telnosti nešetřil. Řeč je zde o bývalém po-
slanci.
Řádění Říma v Německu.
(K aféře Schnitzerově.) Církev
katolická nespokojila se vítězstvím svým prol
Schnilzerovi. Nyní zakázal arcibiskup Abert
faráři Grandingovi, aby jako poslanec sněmu
bavorského podporoval akce liberální a zaporu-
čil mu zvláště, aby byl s liberální stranou za
jedno v otázce školské. Studenti za to oplá
cejí profesorům, kteří se proti Schnitzerovi po
Schnitzerův
Abert
Granding
Schnitzer
Rusko
Saratov
Řím
Německo
8
article
stavili tím, že maří jejich přednášky. Zvláště
profesor Bartenhöfer byl studenty přímo insul-
tován. Rektor nebyl s to ho ochrániti. Úřady
hledí všemožně toto hnutí potlačiti. Pochod-
ňový průvod, který studenti pořádati chtěli
Sehnitzerovi, byl zakázán, protože prý nelze
slaviti muže, kterýž dán byl papežem do klatby.
Schnitzer vyzván byl představenými svými, aby
podal objasnění o nových dvou obžalobách
proti němu. Slíbil tak, ale chce se zříci svého
profesorského úřadu na mnichovské universitě,
jakmile dovolená jeho bude u konce.
Záležitosti marocké
Dopisovatel »Tempsu« telegrafuje z Tan-
geru, že situace v Mogadoru a celém okolije
velmi příznivá pro Abdul Aziza. Obyvatel
stvo je pod patrným dojmem zpráv o zdařilýeh
operacích generála d'Amade. V Mogadoru je
úplný klid, život se pobybuje v obvyklýeh
kolejích.
Vzhledem ke zprávě, že franeouzský žur
nalista Huet tlumočil generálu d'Ama dov
návrh Muleje Hafida k uzavření mí
ru, problásil ministr zahraničních věcí Pi-
chon, že nedošla v té věci nižádná zpráva
ani od generála d'Amade, ani od francouzského
konsula v Casablance a že dosud není potvr-
zena zpráva o vyjednávání Muleje Hafida s kmeny
Šaujů, jež prý chce pohnouti ku podrobení se.
Ministr prohlásil dále, že francouzská vláda
sleduje pouze politiku míru a že přijme ochotno
každou nabídku s jakékoli strany, aby nepřá
telské kmeny se podrobily.
Dle zpráv »Matine« přijal generál d'Amade
žurnalistu Hueta pouze jako krajana a nikoliv
jako vyslance Muleje Hafida. Chce-li tento vy
jednávat s francouzskou vládou, musí se obrá
titi na francouzský konsulát v Casablance.
Bartenhöfer
Sehnitzer
Schnitzer
d ' Amade
Huet
Matin
Mulej Hafid
Tana
Casablanca
Abdul Aziza
d ' Amade
9
article
Vypovídání Žídů z Pruska.
Ministr vnitra v Prusku podal o poznám-
kách Aehrenthalových v příčině svého vypoví
dání cizích Židů toto vysvětlení: Zákon proti
Židům z r. 1847 ukládá každému židovskému
cizozemci, který se v Prusku usaditi chce, z
povinnost, aby se ucházel o svolení k tomu.
Zákona toho obecně se již neužívá, jen za
okolností určitých, kteréž vypovězení záhodným
činí, nabývá zákon opět výminečně platnosti.
Proti předloze protipolské.
Němečtí hospodáři v Poznaňsku podal
pruskému sněmu protest proti předloze vyvlast
ňovací. Za důvod uvádějí, že předloha podrývá
zákony dnešního společenského řádu a tím
státu. Za druhé: že nezachrání se tim ně-
mectví, nýbrž právě usedlí Němci v Poznaň ku
se předlohou poškodí; žádají prolo za úplné
odmitnutí předlohy »na prospěch Ostmarky
celého státu«. Protest podepssla celá řad
šlechtců i vyšších důstojníků.
Žíd
Němec
Prusko
Poznaňsko
Poznaň
10
article
Tardienovy konference v Americe.
Redaktor »Tempsu« p. Tardieu, jenž jak
jsme již uvedli, uspořádal řadu konferencí o po-
litických otázkách na universitě Hatvardově
v Nov. Yorku, pronesl mimo jiné pozoruhodnou
přednášku o krisi německo-franco uz-
ské r. 1905. Některé podrobnosti jsou velm
zajímavé. Pan Tardieu líčil rozmluvu mezi mi-
nistrem zahraničních věcí Deleasséem, jenž
způsobil krisi, a knížetem Radolinem na
hostině německého vyslanectví 13. dubna 1905.
Šlo o to, aby se rozptýlilo nedorozumění. Ná-
lada hostiny byla stísněná. Mluvilo se jen do
větru. Nikdo se neodvážil učiniti narážku poli-
tickou. Delcassé před podobiznou něme-
ckého elsaře zvolal: „Velkolepý portrét !« A kn.
Radolín, aby stůj co stůj udělal ně-
jakou koncesi, odvětil: »Neshledáváte ho trochu
theatrálním?« Rozmluva obou státníků neměla
ostatně nijakého výsledku. Tu Tardieu naznačil
též, že rivalita, existující v září r. 1905 mezi
vyslanectvem německým v Paříži a drem. Rose-
nem, zástupeem Německa, usnadnila velmi úlohu
Rouvierovu. Přednášející vytkl Deleasséovi, že
se pustil do diplomatických projektů, aniž se
informoval o vojenském stavu Francie. Delcasse
Tardieu
Amerika
York
Paříž
Německo
Francie
Tardienův konference
univerzita Hatvardov
11
article
prohlásil tehdy: »Konám svou povinnost a před-
pokládám, že moji soudruzi konají svou.« Dále
vyprávěl Tardieu o svém známém interviewu
s kaneléřem Bülowem v Baden Badenu a uvedl.
že kníže připravil si notu pro znění interviewu,
jež však byla mnohem sušší nežli jeho vývody.
uveřejněné pak v »Tempsu«.
Zápas žen amerických o volební právo.
(Boj s policil.)
Ženy Nového Yorku pořádati budou zítra
v neděli obrovské tábory lidu na hla vních
třídách UnionSquaru a Broadway.
Policejní náčelník Bingham po-
volává celou policii na nohy a chce
táhorům těm mocí zabrániti, jelikož v neděli
dovoleny jsou prý toliko náboženské průvody
procesí. Ženy hrozí, že tábory pořádati budou
policii na vzdor a za každou cenu. 25.000 de-
monstrantek nedá prý se ani mocí rozptýliti.
Ale i kdyby množství jich za-
tčeno bylo, přijmou rády toto mu-
čednictví za věc svojí. Gratulujeme
ženám novoyorským, protože věc, proti nížse
staví policie, zpravidla jistě zvítězí.
Tardieu
Bülow
Bingham
Baden Baden
Nový York
12
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Žádáme přátele »Národ. Listů«,
by nám v den voleb laskavě hned
po skončení skratinia sdélili tele-
fonicky neb telegraficky výsledky
volby, jak obvykle činívají.
Z klubu voličů novoměstských. V pátek
dne 21. února t. r. o 8. hod, večer koná se
v sále restaurace Choděrovy schůze klubu vo-
ličů novoměstských s tímto programem: »Roz-
hovor o volbách do sněmu království českého«
Na schůzi představí se důvěrníky voličstva jmeno-
vaní a výkonným výborem národní strany svo-
hedomyslné schválení kandidáti pánové JUD
Karel Groš, advokát a starosta král. hl. města
Praby a František Hašourek, tajemník Zem
jednoty soukromých úřadníků v král. českém
Z klubu voličů novoměstských. Ve vče-
rejší výborové schůzi klubu sděleny přípisy do-
savadních poslanců za Nové město pražskép
dvornino rady dra. G. Blažka a p. V. Breznov-
ského, kterými oba pánové děkují klubu voličů
novoměstských za dosavadní důvěrn k nim cho-
vanou a zároveň prohlašují, že ze soukromých
důvodů již kandidovati nehodlají. Výbor usnesl
se jednomyslně na tom, aby oběma pánům z
vynikající jejich služby, prokázané národu,
straně i našemu městu na sněmu království če-
ského, vzdány byly díky. Polom jednalo seo
nastávajících volbách sněmovních. S výborem
sdělen byl posavadní průběh jednání novoměst-
ských důvěrníků s výkonným výborem národní
strany svohodomyslné. Bylo konstatováno,že
jednání, které bylo v této věci provedeno se
stranou národní, nemělo kladného výsledku, a že
jest tedy nutno, aby strana svobodomyslná kandi-
dovala samostatně. Důvěrníci navrhli za kandi-
dáta starostu měst pražských pan
JUDra. Karla Groše. Kandidatura tato při-
jata byla s nadšením a bylo usneseno, že
všichni členové klubu budou vyzváni, aby
zvolení tohoto kandidála nejhorlivějí se zasadili.
Choděrův
Groš
Hašourek
G Blažek
V Breznov
če ský
JUDr
Praba
Polom
národní strana
13
article
Stejně schválena byla kandidatura pana Fran-
tiška Hašourka, tajemníka Zemské jed-
noly soukromých úřadníků, a usneseno také
zvolení tohoto kandidáta rozhodně se zasaditi.
Potom projednány další důležité otázky, jak vo-
lební, tak i spojení svobodomyslných klubů se
týkající
Ze Žižkova. (Vyhláška.) K žádosti okres-
ního hejtmanství bylo úřadem městským pře-
vzato doručování legitimačních a hlasovacích
(volících) lístků pro volbu poslance do sněmu
král. českého. Voličové a voličky, jimž lístky
do bytu nemohly býti doručeny, nechť vyzvednou
si je do středy dne 19. února t. r. u měst
úřadu v kanceláři čís. 10 patro I. v hodinách
úřadních. Za ztracené nebo zmařené hlasovací
(volíct) lístky budou vydávati k žádosti toho,
Fran
Hašourka
Žižkov
14
article
kdo má právo voliti, jiné lístky tyto jmenem
okresního hejtmanství v Žižkově volební komi-
saří ve volebních místnostech (v radnici č.p
700 a ve škole č. p. 300 na Bazilejském ná-
městí) v den volby při úkonu volebním.
Z Karlína. Dne 14. února t. r. konala se
schůze volebního komitétu spojených stran ná-
rodních v Karlíně, na které jednomyslně bylo
zjištěno, že v této obci došlo k sjednocení obou
stran národních bned v začátcích volebního
ruchu a že se trvá oběma stranami národními
na kandidatuřo ministra Fiedlera nezměněně.
Fiedler
Žižkov
Karlín
15
article
Voličům okresů karlínského, brandýsského, král.-
vinohradského, žiškovského, nuselského a vršovi-
ckého. Letos poprvé překvapili okresy tyto při vol-
bách zemských Němci a staví vlastní svou kandida-
turu. Kandidalura tato v největším českém volebním
okresu venkovském upozorňuje sama na to, že Němei.
bydlící na Král. Vinohradech, spoléhají na netečnos
a malou účast ohromného počtu voličstva těchte
okresů a na politováníhodnou roztříštěnost českých
stran a domnívají se, že se jim podaří před celým
světem dokázati, že jsou v tomto volebním okresu
důležitým faktorem národním, který způsobiti může
užší volbu. Zároveň chtějí Němci tím manifestovati,
že okresy naše jsou národnostně smíšené a spojují
s tím do budoucnosti důležité plány politické. Jesl
tudlž povinností naší národní cti, abychom úskok
tento hned na ráz odmítli a každý český volič jest
povinen k volbě se dostaviti, nechce-li neúčastí svou
poškozovati věc národní. Vzhledem pak k tomu, že
většina voličstva na schůzích veřejných již se vyslo-
vila pro kandidaturu posavadního zemského poslance
dra. Jos. Herolda, který zejména svou skvělou
obranou práv jazyka českého na radě říšské a proli
prof. Bachmannovi a svým propracovaným návrhem
na změnu zemského zřízení zvrátil smělé plány
německé na národnostní rozdělení Čech, je to povin-
ností všech uvědomělých Čechů bez rezdílu stran
a přesvědčení, aby dne 20. února bojným počtem
k volbě se dostavili a odevzdali své hlasy dru. J. He-
roldovi. Zejména ale Král. Vinohrady, které
mají přes 11 000 voličů a na které Němci především
spekulují, musí dne 20. února t. r. provésti důkaz,
že jsou českou obcí, která národní svůj ráz dovedo
obhájiti.
Němec
Němei
Král
Herold
profesor
Bachmann
Čecho
Čechy
16
article
Ústřední jednota českých lékařů v král. českém.
markrabství moravském a vévodství slezském vzdala
akčnímu výboru národní strany svobodomyslné svoj
dik, že do sněmu zemského, kde projednáván m
býti důležitý zákon zdravotní, kandiduje dva znalce
tohoto oboru pana MUDra. Al. Maška, lékaře a sta-
rostu v Klatovech, a pana MUDra, Ed. Šuberta, le-
kaře a starotu v Německém Brodě. Současně dopu-
ručuje pp. lékařům, aby podporovali kandidaty
strany, která projevila kandidováním lékařských od-
borníků přizeň a smysl pro reformy zdravotního
zákona.
Voličská schůze na Král. Vyšehradě, svolaná
místní organisací národní strany svobodomyslné, ko-
nala se včera o 1/29. hod. več. v hostinci „u Kotvy“
za četného účastenstvi voličů z lad živnostnictva
úřadnictva, učitelstva i dělniciva. Mezi přílomným
byti zejména posl. dr. Karel Černohorský, měst
radní Jan Seifert, ob. starší Neumann atd. P
zahájení schůze předsedou, p. měst. radním Hlod-
kem, ujal se slova kandidát národní strany svcbodo-
myslné posl. inž. dr. Kaftan, jenž nejprve stručně
nastínil historický vývoj sněmu království česk ého
a pojednal pak zejména o posledním obdobi, kter
spadtlo do doby politicky velmi trudné, takže sněm
nemohl rozvinouti takovou politickou činnost, jaká
by mu byla plíslušela. Uvedl pak všechny prove-
dené práce, které sněm přes tyto nepříznivé poměry
v minulém šestileli vykonal a jež nelze podceň ovati.
Mudra
Mašek
Ed
Šubert
Král
doktor
Černohorský
Seifert
Neumann
Ing
Kaftan
Klatovy
německý Brod
Vyšehrad
národní strana
organizace národní strana
17
article
Zmínil se také o tom, že deiegace česká na radě říš-
ské vymohla vodocestný zákon z r. 1901, jímž umož-
něno bylo provedení kanalisačních prací na Vltavě
uvnitř Prahy a kterým také král. Vyšehradu poskyt-
nuty byly všechny podmínky, aby v nedaleké bu-
douenoslá naslat na březích Vltavy a na Vyšchradu
onen život, který obdivujeme a závidíme na př. Úst
n. L, Dráždanům a jiným městům, na veletoku lab-
ském ležicím. Taktéž se podařilo pražským zástup-
cům na radě říšské prosaditi konečně u ministerstva
války prodej erárních pozemků vojenských král. hl.
městu Praze; tím také přestanou býti citadely vy-
šehradské postrachem pro obyvatelstvo král. Vyše-
hradu, který se hude moci rozšiřiti neobmezeně na
všechny strany. Na sněmu království českého poda-
řilo se vsunouti do zákona o regulaci řek také úpravu
potoka Boliče, na kterou povoleno 1,600.000 K.
V oboru komunikačním bylo přičinění sněmu úspěš-
né, takže bylo dosaženo tisícího kilomelru dran zemí
podporovaných. Rovněž v oboru zemědělském a živ-
nostenském byla činnost sněmu vydaliná. Velkou
činnost rozvinul sněm v oboru školství, zejména
úpravou platů učitelských. Zástupci obce pražské
na sněmu vymohli r. 1905 zákon, kterým se posky-
tuje obchn, jež tvoří samoslatný školní okres, právo
požadovati na své školské polřeby také přispěvel
zemský.
Dráždan
Bolič
Vltava
Praha
Vyšehrad
Vyšhrad
18
article
Přešed potem k olázce zubožených zemských fi
nancí, uvedl inž dr. Kaflan na ozdravění jich pro-
středky, které již ve své rozpočtové řeči na radě říš-
ské dne 18. prosince 1906 navrhoval. Prohlásil pak,
že bude vážným a předním úkolem poslanců česk ých
na sněmu, působiti k tomu, by akce na ozdravění
zemských financí byla podniknuta pokud možná
rychle, neboť dosavadní neutěšené poměry v zem-
ském hospodářství rozhodně nemohou dále trvati
Poukázal potom ještě na dva veliké úkoly, Fichž
rozřešení se od sněmu očekává, t. j. vypracování
zemského volebního řádu, na moderních základech
spočívajícího, a úprava poměrů národnostních mezi
oběma kmeny, vlast naši obývajícími. Prohlásil, že
Čechové jsou ocholni podati Němcům ruku ke smíru.
avšak smír je možný jenom na základě úpíné rov-
noprávnosti a rovnocennosti s národem německým.
(Výborně! Hlučný potlesk.)
Předseda p. měst. radní Hoďek představil pak
voličům druhého kandidála p. inž. Ferd. Schil-
lera, jenž podotkl, že po poutavé řeči inž. dra. Kat-
tana chce jen v hlavních rysech pojednati o někte-
rých otázkách jako muž nový, muž práce, který
pracoval po dlouhou řadu let ve všech otázkáích ho-
spodářských a sociálních. Pravil, že prvním úkolem
sněmu království českého bude, aby promluvil
ke svému králi a to ve formně adresy, klerýžta
první krok narazí jistě na odpor Němců; ale l ude
aspoň zjednáno jasne v otázce, jakým způsobem
chtějí se zachovati Němci a naše historická šlechta
k t. zv. smiřování. Inž. Schiller zavrhuje smír s Něm-
ci, protože Češi chlějí jen své dobré a svaté právo,
které jim náleží. Pravil, že všechny snahy posel stva
českého musí se v první řadě nésti k cíli osnmo-
statnění tehoto království a všech zemí koruny české.
(Výborně!) Vzpomenul dra. Juha Grégrha ae dra.
Kaflan
Čecho
Němec
Hoďek
Ing
Schiller
Čech
Juha Grégrh
Německo
19
article
Eduarda Grégra, kteří několikráte na místech povo-
laných, na radě říšské a na sněmu opakovali, že na-
ším cilem jest úplná národní a politická samoslatnost
v naší vlasti. Polom promluvil o hospodářských úko-
lech sněmu, zejména z oboru otázek živnoslenských,
průmyslových a dělnických, kterým věnuje již po
20 let jako předseda Průmyslové jednoty pro králov-
ství české plnou pozornosí a péči. Posléz pojednal
o místních poměrech pražských, které mu rovněž
nojsou cizí, neboť po 12 roků zasedá ve sboru chec-
ních starších a několikráte byl členem městské rady.
Na konec slíbil, že, bude-li zvolen, nepřeslane pěsto-
vati těsný styk s voličstvem, aby byl o všech jeho
tužbách a potřebách vždy náležitě informován. »Po-
chvala.)
Ke stovu přihlásil se polom p. Špína, k jehož
některým poznámkám odpověděl věcně posl. inž. dr.
Kaltan, načež předseda p. měs. radní Hodek dal
o kandidaturách pp. inž. dra. Kaftana a inženýra
Schillera hlasovati. Obě kandidatury byly jed-
nomyslně schváleny, načež schůze byl
v pokročilé hodině noční skončena.
Grégr
Ing
doktor
Kaltan
Hodek
Kaftan
Schiller
Polom
20
article
Veřejná protestní schůze na Starém městě ře-
meslnictva, živnostnictva a obchodniciva staroměst-
ského proti kandidaturám prof. T. G. Masarykaa
JUDra. Václava Boučka svolává se na úlerek d nne 18.
února t. r. na 8. hod. več. do sálu pivovarské re-
staurace »U Medvídků« na Perštýně. Schůzí touto
má býti dán též výraz živému protestu proti urá-
žkám, podniknutým na voličstvo staroměstské tiskem
strany realistické. Do schůze má přístup výjma stavu
řemeslnického, živnostenského a obchodnického
každý svéprávný občan. Jednání súčastniti se však
mohou pouze voličové staroměstští. Za Občan-
ský klub staroměstský: Václav Lada, Ant.
Čežík, Jan Hlaváček, Fr. Bejíek, Alois Náhlovský,
Jusef Čížek. Za stranu Národně sociální:
Fr. Pa dera, Jos. Šima, Fr. Břicháček, Fr. Pelemnann,
Fr. Pešta. Za Staroměstský klub občanů státoprávních
v Praze: Karel Jelínek, Fr. Vocel, Ludvík Bureš,
Mat. Novák, Václav Kareš, Ig. Gerhitzký.
profesor
T G Masarykaa JUDr
Bouček
Lada
Antonín
Hlaváček
Bejíek
Náhlovský
Čížek
Šima
Břicháček
Pelemnann
Pešta
Jelínek
Vocel
Bureš
Mat
Novák
Kareš
Ig
Perštýn
Francie
Jos
Praha
21
article
Velká veřejná manifestační předvolební schůze
českých žen i mužů koná se v Praze dnesv ne-
děli o 1/23, hod. odpol. ve velké dvoraně Mě-
šťanské besedy, kdež promluví kandidátky poslane-
ctví pro sněm král. českého sl. M. Tůmova, učitelka
v Žižkově, kandidující na program českých žen a sl.
B. Zelinkova, odb. učitelka v Čáslavi, kandidující na
program českých stran státoprávních a sl. F. Pla-
minková, odborná učitelka v Praze. Pozváni jsou
pp. kandidáti poslanectví za Prahu a okolí.
Místní organisace národní strany svobodomyslné
v Dejvicích konala dne 13. t. m. schůzi sboru důvěr-
nického, která byla četně obeslána. Na schůzi bylo
usneseno, vzhledem k tomu, že strana naše za náš
okres viastního kandidáta nepostavila, podporovati
při volbě poslance do sněmu kandidáta živnostníků.
Žádají se tudiž všichni stoupenci naší strany v Dej-
vicích, aby při volbě dne 20. t. m. odevzdali své
hlasy ve prospěch p. Václava Klausa, kamnáře
v Břevnově. Dále bylo přijato více nových členůa
do sboru důvěrnického kooptování p JUDr. V. Trmal,
rytíř z Toušic, koncipista obecního úřadu a pan Jan
Janoušek, asistent zemského výboru. Další přihlášky
našich stoupenců přijímá předseda organisace Jindř.
Fritz v Dejvicích, Alešova ul. 223 a jednatel Frant.
Blažek v Deivicích, Beteredlho tř
K volbám do zemského sněmu vůbec a v menš-
nevých okresech zvláště jsme požádáníi, abychom
konstatovali, že ani odbory Národní jednoty pošu-
mavské, ani odbory Ústřední Matice školské nesmí
býti do voleb a volební agitace zatahovány vzhledem
k jejich povaze jako nepolitických, všenárodních
spolků a obranných organisací, že volby v menšino-
vých okresech řidí zvláštní volební výbor. Národní
M Tůmův
B Zelinkův
F Pla
Klaus
JUDr
V Trmal
Janoušek
Jindřichův
Fritz
František
Blažek
Praha
Žižkov
Čáslav
Dejvice
Dej
Břevnov
Toušice
Alešův ulice
Deivice
obecní úřad
22
article
steh' ich und zeige den Weg zu Wissensehiafi., Togend
und Ebr'n,
nteif ist mein Arm und er steht jedem, der Richtune
ihm giebt!
Arciť měl národ už své »duševní horoy«
Měl Goetha a Schillera! Ale — nedal na ně
nic! Proti Goethovi stála mládež i všechen
»proud doby« a Schillera ve Výmaru zahrabali
jsko poslední nicku. Nikdo v národě si ani
nepovšíml, že zemřel »první básník«, Po letech
pracně teprv ze hromadného hrobu sestavovali
básnikovu kostru.
Tak to stálo s »německou kulturou« na
počáteích rozvoje! Dnes ovšem dmou se ně-
mecká prsa vědomím »vyspělostí« a »velkostl«l
Však která pak »velkost« rodí se na svět —
vyspělá? Vývoji třeba času ! Tedy atrpení!
A naše smíšená krev? I kdyby štrasburský
nápad s našim »mongolismem« byl méně fan-
tastický! Jakýž pak úraz? S čistotou plemen
životě kulturném mají se věci jako s čistotou
kovů Teprve příměskem nabývá kov pravé
sehopnosti pro službu vzdělanostní. Tak bylo
s kulturnými národy od nejstarších věků, počí-
naje Řeky a Římany až po Francouze a Angli-
čany! Všichni byli — smíšenci. A dnešní ve-
doucí kmen Německa, Prusové, nejsou-li poněm
čilí — Slované? Sám Bísmark netajil se svou
krůpějí slovanské krve v žilách!
Goethe
Schiller
Řek
Říman
Francouz
Angl
Slovan
Výmar
Německo
Prus
Togend und Ebr ' můj
23
article
Také v našem dějezpytu nachází muž tu ond
háček! Nejsme s ním, pravda, ještě na konc
úkolu! České dějiny, jako polské a jiné slovanské
o sobě nejsou organický celek. Nastává teprv hlavn
úkol, najisto postavit veliké — Dějiny Slovan-
stva! Dostaví se nezbytná povinnost: přebádal
všechen dějepis — německý! Ne jako dosud.
prostě přijímat »výsledky« ! Ale samostatně spře-
vracet nejstarší prameny a kroniky německé
Naskytne se tu podivná žeň! Vyjde na jevo.
že dějiny německé jsou vlastně z poloviny dě-
jiny — slovanské!
A v odvetu na spisek štrassburský už dnes
by bylo hravo vyplnit potřebné stránky s efekt-
ním nápisem: »Sind die Deutschen — ein ger-
manisch Volk?« Jenže trochu — věcněji opod-
statněný ml
Slovan
Sind die Deutschen
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ »Prodaná nevěsta« na maloruské scéně.
V Kyjevě na tamní maloruské scéně divadla
»Gramotnosti« v těchto dnech poprvé vy-
pravena Smetanova »Prodaná nevěsta«,
přeložená vedoucím režisérem divadla p. Sa
dovským. Referent »Ruského Čecha«, v Ky-
jevé vycházejícího, chváli překlad a celou úpravu
nejpopulárnější české opery na maloruské scéně.
mistrně vystihující její národní charaktera
oplývající jadrným matoruským humorom. Malo-
ruská mluva jest ze všech slovanských nářeč
nám nejbližší a vypravení opery, jíž se zde
dostalo všemožně péče a pietního porozumění.
bude míli jistě pronikavější a trvalejší úspěch,
než tomu bylo před 4 lety, když v Kyjevě vy-
pravila »Prodanou« tamní městská opera. Pan
Sadovský vynasnažil se v dekoracích i krojích
přísně zachovati český ráz opery. Jmenovite
ensemblové sbory, které jsou tak blízky národ-
nímu charakteru a duchu maloruské produkce
divadelní, jež nejvíc vyniká poelickým a zpěvným
rázem lidových her, dopadly velkolepě a zaručují
opeře vítězný úspěch. Krásné provedení »Pro-
dané nevěsty« v Kyjevě má veliký význam také
pro tamní českou kolonii, jež čítá na 3 tisíce
čienů.
Smetanův
Čecho
Sadovský
Kyjev
Ka
Mala
maloruský scéna divadlo
25
article
Hudba.
Hudba.
+ Madame Bullerlly. (Paní Motýlek.) Tragedie
Japonky o třech dějstvích. Podle L. Longa a D. Be-
lasca napsali L. Illica a G. Giacosa. Přeložil V. J.
Novotný. Hudbu složil G. Puccini. (Na Městském
divadle Král. Vinohradů poprvé 14. února 1908).
V době žlutého r zmachu není divu, že i do li-
teratury a divadia vnikají jsponské náměty, když byl
již dříve z říše tisícův ostrovů pronikl k nám vkus
drobného uměleckého průmyslu, bronzů, porculánů
laků, tkaných hedvábů a nippů. Japonská povídka,
japonský román nejsou již raritou. I ve své literatuř
je máme. A nemusíme zacházet ani až k Zeyerovi,
jehož žaponerie mají ještě tu marku exotické vzác-
nosti, jakou měly v básních Parnassu nebo ve stu-
diích Goncourtů. Jsou tu již representanti moderního
sblížení s tím podivuhodně čilým národem, jenž čím
více nenávidí Evropany, tím horečněji je ve všem
napodobí, odhazuje se starou kulturou i svoji poesii,
krásu svérázu.
Giacomo Pucciní chce býti vždy co nejmoder-
nější. Jde za tím. co jest en vogue. Včera se mu tim
Bullerlly
Japonka
L Long
L Illica
G Giacosa
V J Novotná
G Puccini
Zeyer
Evropan
Giacomo Puccinit
divadlo Královský
Motýlek
26
article
zdála bohěma nebo rafinovaná Tosca, dnes, kdy celý
svět obrací se k Nipponu, nadchne se pro žlutou
pleť a harakiri. A co bude zejtra? Však vlna mody
zase něco vynese, nač upjati touhu po úspěchu.
Nějaké umělecké zákonitosti ve volbě látek, tvo-
tvoření si svého vlastního svěla, zvláštní oblasti pro
svůj výraz hudební, není u Pucciního pozorovati.
Jde mu jen o to, míti látku novou, působivou, t.j.
jak možno drásající nervy, vybověti modě, tomu
mlnu záliby, visícímu právě ve vzduchu. Ostatní se
poddá... vždyť zahalí vše v totéž skoro nezměnné
roucho své hudby, ať se jedná o Montmarire, Řim
nebo Nagasaki.
Tosca
Nippon
Nagasaki
27
article
Ilica a Giacosa, kteří ho již dobře obsloužili
výtažkem z Murgera a Sardous, vykrojili proň ne-
méně příležitou stragedii Japonky« z málo známých
autorů Longa a Belasca. Ta tragedie je spíš romá-
nem, nebo mimo smutný konec, odbodlání se k sebe-
vraždě, není tu vlastně žádných činů zni zápasů
podmiňujících drama. Mladý námořní důstojník ame-
rický, Linkerton (tak v klavírním výlahu i v původ-
ních librelech; na scéně i divadelní ceduli Pinker-
ton; český překlad knižně dosud nevyšel) zamiluje
se za pobylu v Japonsku do krásné Čo-čo san, kteréž
jméno praví »motýlek«, proto jí též anglicko-fran-
couzsky říkají »Madame Bulterlly« a vezme si ji po
japonském způsobu za manželku. Čo čo san miluje
hezkého důstojníka s celou hloubkou svého srdce,
ale on nepojímá sňatek tak vážně, jako ona. Když
odjede se svou lodí — také nějaká nevinná váda
předcházela — zapomene ve své vlasti na japonskou
drožku, necítí se sňatkem vázán a vyhledá si man-
želku svého rodu a stupně. Čo-čo-san zatím oddaně
čeká, každou loď vyhlíží, která do přístavu vjíždía
celou lásku svou k němu přenáší na zástavu jejich
manželského svazku, kterou jí tu zanechal, na ruso-
vlasé děcko, hošíka, s takovýma modrýma očima,
jako jeho otec. Po třech letech vrací se Linkerton.
Ilica
Giacosa
Japonka
Long
Belasco
Pinker
Bulterlly
Čo
krásný Čo
28
article
Ne sám. Se svou chotí a jedou si pro dítě. Konsul
Sharpless má Co čo-san na vše připraviti. Sám
Linkerton nemá síly vše tváří v tvář věrné Butterfly
vyznati. Jen jeho choť přichází si pro dítě. Motýlek,
jemuž všechen pel s křidel setřeli, jejž bolestí umu-
čili, odkáže ji a konsula, aby přišli za půl hodiny.
A tu hrdá na svou čest Japonka, která snesla hrozby
a kletby bonzů, že zradila svůj rod, která snesla
nenávist příbuzných a posměch sluhů, trýzeň opu-
štěnosti a čekání, nepřetrpí toho okamžiku, kdy vide
se zrazenu a kdy vzíti jí chtějí i její dítě. Posadí je
doprostřed komnaty, s hračkami a praporkem ameri-
ckých spojených států v ruce a odejdouc za plentu,
vykoná na sobě harakiri, či lépe po japonsku »sep
puku«. Potácí se několik kroků ještě ke svému dílěti
a kácí se podle něho na zem. Vcházející zastihnou
již jen její mrtvolu.
Mneho se tedy v opele neděje. O konfliktu po-
vah a činorodých vůlí, o zápletkách děje, tragick
vině, o všem tom, co tragédii činí tragédil, nemůže
tu býti řeč. Charakteristika jednotlivých osob je tak
zcela povrchní, šablonovitá. Jediná postava, jež je
tu vypracována a podána v celé přírodní prostotě
v elementárnosti citů a vytrvalosti své oddané, věrne
lásky, je ubobý motýlek, Madame Butterfly. Na ni
vrženo nejvíce světla, a dobývá si též plných sym-
pathií, ba soucilu. Tím také autoři vyhrávají, že po-
dařilo se jim vzbuditi a udržovati zájem pro svou
hrdinku. Zachránili tak aspoň jediny prvek drama-
tičnosti.
Butterfly
spojený stát
29
article
Jinak dlužno jim jen přiznati obratnost v pro-
mítnutí látky tak drobivé a řídké na jeviště. V prvém
jednání pomáhají si ruchem svatebního obřadu
výstupem tanatických bonzů, takže diváku zcela
ujde, že tu vlastně praničeho pro další osnovu dra-
matickou neexponovali. Konflikt milenců, možno lio
nějakém vůbec mluvitt, autoři vyslrčili za kulisy. V
druhém jednání je již vše hotovou událostí. Čo čo-
san čeká na svého muže. Čeká s věrnosti Penelopy.
odmítajíc nápadníky stejně jako posměch, silná ve
své víře. Autoři vystačují tu ličením japonské do-
máenosti, a spásou jejich je dvouleté děťátko.
zvláště když je tak roztomilé jako ono, jež má v zá-
sobárně svých rekvisit vinohradské divadlo. Mají
hned v hrsti všechny šťastné maminky a talinky
kteří mají doma také takové milouuké broučky. Pak
je tu výjev čekání, kdy Bulterfly jde se služkou
děckem vyblížet přichozí dírkou v pergamenových
tabulkách pohyblivých stěn svého vzdušného pavi-
lonu. To je scéna suggestivní. Napínavá. Ale myšlena
je spíše plasticky, výtvarně, nežli dramaticky. Sku-
tečně dramatické scény zadrhávají se leprve v po-
sledním jednáni. Ale dříve, než by se sepjaly v uzel
roztíná Butterfly vlákna, obětujíc život své cti. Silné
výstupy se tu připravují a na velký otřes nervů se
tu počitá, když Butterily poznává holou pravdua
před svým usměvavým děckem koná na sobě po-
pravu. Dál snad moderní ukrutnictví na jevišti ani
nemůže jíti. Ale činu samému nelze upříti jisté oči-
šťující síly, a je vše pevnou rukou vedeno, dobře
stupňováno.
Čo
Penelopa
Butterit
30
article
V ostatním pomáhá autorům nejvydatněji exo-
tický kolorit, malebný kroj, tak s evropským kontra-
stující, cizokrajné zvyky, které rovněž mají folif kon-
trast anglo-amerických lidí, celá pousie japonské pří-
rudy, s tou láskou ke všemu kvetoucímu, jež vrozena
je tu lidem. Poetické nálady podávají se autorům
skoro samy sebou. Výjev, kdy Čo čo san halí sebe
celé okoli v květy, jásajíc v ústrety očekávanému
choti, je nádherný a v té příčině nejkrásnější. Při-
stoupí li k spisovatelům dobrý inscenator, mají polo-
vinu úspěchu vyhránu bez vlastních zásluh.
Podobně tomu i s hudbou Pucciniovou. I tu za-
chraňuje a ku poetičnosti pozvedá exotický kolorit.
A třeba byl to kolorit jen zdánlivý. Puccini v pod-
statě nijak nezměnil svou tvářnost. Trochu pizzicnt
a častějšího užívání harfy, nějaká ta zvonková hra
a xylofon, tam-tam na začátku předehry, abychom
nezůstali na okamžik v pochybě, do jakého kraje nás
přenáší, trochu jemně rozstřikané dechové harmonie
Čo
Puccini
31
article
abychom mystili na bambusové píšťaly, to je asi tak
vše, čím Puceini chce vzbuzovat dojem japonského
koloritu. Ostatně je japonská hudba, dle soublasného
úsudku evropských hudebníků, kteří tam cestovali,
pro náš sluch nesnesitelná, a nemohl se aní skla-
dalel mnoho pouštěti do jejího napodobení. Ale sama
hudba Puccintova má od základu v sobě cosi exoti-
ckého, tou zálibou v kvintových postupech a jiných
harmonických podivnostech, které nám vždy kalily
dojem jeho děl, pokud jich užíval k malbě našeho
indo evropského prostředí. Zde však jakoby se hodily
v rámec. Jinak vystupuje tu Pucciniův mélismus,
jeho sklon k sentimentalité a pathetičnosti, k sladko-
bolné melodice a široké, až do jalovosti zabihající
homofonii opět v celém rozsahu. V té příčině se ne-
změnil. Co chvíli slyšíte názvuky povědomě již z
»Bobémy« i »Tosky«. Nezměnil se také v invenci,
aby snad byl vynalézavějším, rozmanitějším.
A věren zůstal charukteristickému rysu své tvor
by, zálibě v líčení umírání, z jehož muk činí slast.
Je cosi otravného, pathologického v tom jeho opíjení
se bolestí, v tom přenášení fysických i duševnien
muk do sladé, sentimentálně změkčilé hudby. Je to
však opět námět a jeho poetický kolorit, který tento-
krát mírní zásadní vady komponistovy. Nemá zde
príležilosti k těm brulálnustem, k jakým svaděn je
na př. v „Tosce“. Ba celý děj, poněvadž záleží tu
vlastně jen v řadě nálad, pudí ho, až na výjevy
posledního jednání, k jemnosti, přivádí ho sám k poc-
sii. A tu daří se Pucciniovy věci zcela pěkné. Dovede
svou hudbou rozčeřiti náladu, zabrati do strun srace.
Puceini
Pucciniův
Toska
Tosca
32
article
Činí to často prostředky nejjednoduššími, nejsou to
žádné hudební zázraky, žádné oslňujíci nové my-
šlenky, ale prostředky na pravém nístě užité, vyi
stihující situaci a proto tak účinné. Z nejkrásnějších
nápaJů Pucciniových je konec druhého jednání. But-
terfly čeká u dveří, z dálky, z přístavu zaznivající
zpěvy orchestr jen vzuči si škádlivým rylhmem svých
pizzicat, vymrští se krafounká frásička lkajícího vlo-
loncella, celou náladu zakončí flageolety houslí. T
je okouzlující. Jiný takový nápad: množství prostých
tympanových úderů, kdy blíží se rozhodnutí Motýl-
čina osudu. Naprostá suggesce fala, které se tu vznáší
nad hlavami. A takových podrobnůstek je v parlituře,
která často zakolébá se na valčikových snivě blouz-
nivých, trochu exoticky podkalených rylhmech více.
Celý shora zmíněný výjev s květy sem také náleži.
Že pak skladatel, kde třeba, dovede hnáti svou hudbu
do dramatických přížvuků, známe již z jeho děl a
nemijí se tím ani zde účinku. Tak výbuchy vášně
a zoufalství Butteríly a její příšerné rozhodnulí. Témi
podmaňuje si široké obecenstvo. Než umělecká míra
i v těch záchvalech činí nám toto dílo sympatičtějším
jeho dosavadních.
Pli provedení díla, jak nese podstata té „tragédie
Japonky“, hraje velkou úlohu, rozhodující o úspěchu
či neúspěchu, inscenace. Malíř p. J. Wenig prošel
již ohněm mnohé průby za těch několik měsíců své
divadelní činnosti. Od výpravy k výpravě csvědčuje
Pucciniový
Japonka
J Wenig
Buta