1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
av loenů še vree
3
masthead
nbodeo a ab tssi soenettam
5
masthead
V Praze, v neděli 15. srpna 1909.
Praha
9
article
Na ranní avečerní listy
předplácí se
V Praze v administraci.
2 K
na měsl
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
na měsle.
na čtvrt leta . . . . 7 K ul
ve filiálkácha
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle. . . . . . B
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
z dvoji zásilkou
na měsin
na čtvrt leta
Praha
10
article
Dnašní číslo pro Prahu le o 16 stranách.
Dnašní číslo pro Prahu le o 16 stranách.
Přiští čislo „Národních Listů
vyjde v pondělí dne 16. srpna v ob-
vyklou hodinu polední.
Pochybná porada na horké
půdě.
Jen co je pravda: v pěkném to
prostředí a v libém ovzduší sejde
se pozejtří dne 17. t. m. ve Vídni panem
drem. Glabiňským sezvaná koníe-
rence předsedů německých a slo
vanských stran k nezávazné poradě,
»aby zjednána byla způsobilejší ná-
lada pro nejbližší budoucnosta
připravilo se sblížení stran« ..
Kdo ručí pozvaným slovanským poslan-
cům říšským za to, že nebudou hned na ná-
dražích vídeňských mile »přivítáni« rozkurá-
ženou německo-nacionální sebrankou vídeň-
skou, přepadající klidně občany české iv
uzavřených jejich místnostech spolkových
neřku, že se dostanou jejími klackovými
alejemi v dešti kamení živi a zdrávi ulicemi
vídeňskými do parlamentu?
Ano, tam to dospělo v sídelním městě
říše habsburské a v Dolních Rakousích vů-
bec, že státní občané národnosti české jsou
tam za bílého dne vydáni ve psí nejsurověj
ším insultacím a terroru poštvané, zfanati
sované německo-nacionální luzy, že se na ně
pořádají veřejně hotové štvanice a razzie.
i když chtějí si uspořádati nejnevinnější ne
dělní výlet po krásném Dáinaji na příklad
do Vachova, že na ně po celé délce po-
břeží od stanice ke stanici číhají ozbrojené
hordy zuřivců — jako na Madagaskaru.
Vachův
Praha
Vídeň
Dolní Rakousy
Madagaskar
11
article
Ničeho nepomohl »významný pro-
jev« jisté prý vysoké osobnosti z kruhů roz
hodujících, která uslyševši pravdu o boho-
mrzkém tom řádění furoru teutonského proti
pokojným spoluobčanům českým v okolí Vídně
i ve Vídni samé po týdny již trvajícím —
prý v ustrnutí hněvném se pronesla: »Ra-
konsko přece ještě není Tureekem a Vídei
neklesla ještě na Cařihrad, kde za dřívější
vlády mohly se beztrestně pořádati r a zzie
proti Armenům! Dnes ani v Cař-
hradě nejsou takové věci již
možné a proto tím méně smi se připu
stiti, aby ve Vídní Čechově byli považováni
za »ráju« ve smyslu tureckém«.
Přes tento odsudek brojí se, sočí a štve
ve Vídni proti Čechům v tisku německo-
nacionálním i »liberálním!« na dále a to
zuřivěji nežli dnes v Turecku proti Ře-
kům. —
Bůh suď jakých krvavých řež
byla by dnešní neděle po březích dunajských
uzřela, kdyby předsednictvo české turistické
jednoty nebylo k nalehání vlády ustoupilo
od zamýšleného výletu do Moliku a Mödlingul
Takovou hanbu způsobil německý furor pod
sluncem XX. století ústavnímu Rakouskua
té »záříci německé kultuře« v něm! Na
papíře krásné svobodomyslné zákon
základní, hlásající, že před zákonem jsousi
všickni státní občané bez rozdílu rovní, že
všichni národové mají zde rovné právo
vzdělávati a hájiti národnost i řeč svou, že
všem občanům státním je svoboda osobní
zaručena, tak že mohou se v mezích zákonů
volně shromažďovati a spolčovati, že mohou
volně ve státě cestovati a usídlovati se,
všude živnosti provozovati a majetku nabý
vati, všude své mínění slovem, písmem
tiskem pronášeti, vsude si ústavy vyučovaci
a vzdělávací zřizovati atd. — Ale ve skuteč-
nosti zatím — deptá a šlape německo-
nacionální zlost a zášt proti nám
Armeno
Čechův
Čecho
Vídeň
Cařihrad
Cař
Turecko
Molika
12
article
Čechům ve Vídni, v Dolních Rakousích
ve Slezsku a v »uzavřeném území v Če-
chách« veškeré tyto základní zákony platné
ústavy napořád drzejí a rouhavěji nohama,
— v praxi pro naše české menšiny všechny
tyto krásně základní zákony státu rakou-
ského jsou suspendovány, neboť žádná ruka
povolaná se pohříchu nehne, aby jim zjed
nala ve prospěch náš platnosti, jménem jich
zastala se rázně pronásledovaných, na s vo-
bodě, majetku ba i životě ohrože-
ných našich menšin, srážejíc napřažené rámě
násilníků a škůdců veřejného pořádku a
klidu občanského i národního včasnýma
vydatným rázem uraženého práva. —
Smutné věru, musí-li po celoměsíčním
trvání nejsurovějších protičeských štvanic
v Dolních Rakousích a ve Vídni — ještě
dne 14. srpna 1909 městská rad
pražská s Národní radou českou a zá
stupci klubu českých poslanců zaslati vládě
páně Bienerthově telegraficko
důtktivou žádost, »aby bylo se
strany vlády učiněno co nej
rychleji a se vší rozhodnost
opatření, by Čechové v říšském hlavním
městě při výkonu svých občanských práv.
zákony jim stejně jako všem ostatním
národnostem říše zaručených, byli co
nejvydalněji chráněni.«
V takovém prostředí a ovzduší mají se
tedy předsedové všech německých a slovan
ských stran (vyjma Ukrajince a socialn
demokraty) ku přání předsedy kola pol
ského p. Glabiňského shromážditi pozejtř
ve Vídni, aby se vzájemně sblížili a dohodl
jednak o klidném zasedání sněmu českého
jednak o nerušené činnosti říšske
radyl
Čecho
Bienerthův
Ukrajinec
Vídeň
Dolní Rakousy
Slezsko
13
article
Jak jsme již naznačili, nemohlo by se
za trvání takých tureckých poměrů ve Vídní
věru zástupcům českého národa zazlíti, kdyby
buď nepřišli nebo vyžádali si jiné, klid
nější místo pro konferenci. Němci by věru
v podobné pro ně situaci nepřišli. Leč
i když našinci konferenci obešlou, tato sotva
bude míti jiného výsledku, leda že se zře-
telně objeví celá hloubka i šíře
propasti, dělící zásadně stanovisko na
šeho snažení od stanoviska snah a choutek
německých tak, že se o překlenutí propasti
té pan Bienerth sotva opravdově pokusí
a přičiní, i kdyby mu na činnosti parlamentu
skutečně tolik záleželo jako — panu Gl
biňskému.
Němec
Bienerth
Gl
Vídeň
14
article
Tento ovšem touží po brzké klidn
činnosti vídeňského parlamentu jako po své
spáse. Poněvadž pak dobře vi, že těžko
doufati v klidnou kampaň ve Vídni, doku
Němci čeští nepřestanou rdou
siti český sněm, bude pan Glabiňský
na konferenci přirozeně domlouvati Něm-
cům, aby aspoň vysadili se svou obstrukcí
co by se český sněm ustavil
Zdaříli se mu přiměti Němce k této
malé oběti, pak prý doufá — dle »Gazetty
Narodowé« — že se čeští klerikálové.
Staročeši a — Mladočeši od-
loučí od českých a slovinských
obstrukčníků na říšské radě a sejdou
se »v pracovní většině« s polským
kolem a s Němci, s Vlachy, Rumuny.
s Iberálními Slovinci, bukovinskými Ukra
jinci a haličskými národními Rusy — kte-
rážto pracovní většina by ovšem číselně
úplně stačila, aby vladě Bienerthově všechny
trny z nohou vytrhala.
Ale vše to jsou liché a větrné plány
postrádající reálního podkladu. Předně ne-
podobá se tomu, že by Němci byli ochotni
upustiti zadarmo od své frivolní ob
strukce. Zajeli ve své zlobě proti nám
příliš daleko, předráždili vášně svých voličů
přiliš nesvědomitě, než aby měli tolik mravne
sily přiznati se k chybě a obrátiti.
Požadují i za prozatímné, netrvalé upu
štění od obstrukce proti sněmu českému vý
Němec
Glabiňský
Vlach
Rumun
Rus
Bienerthův
Vídeň
Německo
Gazetty Narodowé
15
article
palné, jež my Čechové jim naprosto ne
můžeme se ctí vyplatit... Ale i kdyby
se panu Glabiňskému podařilo pohnout
Němce zdejší, by milostivě zdarma dopřál
sněmu království českého několik klidných
schůzí, jen co by se aspoň ustavil, zemský
výbor obnovil, může po všem tom přikoři
dosavadním, po všem tom hunském proná
sledování našich rodáků v Dolních Rakou-
sích a v krajích německo-českých vážně
očekávat, že by i tak zvaná ku práci ochotná
část delegace národa českého mohla a směla
spřáteliti se s nynější vládo
Bienerthovou tak, aby ji pospo-
litě s většinou kola polského
s Němci podporovala proti osta tn
oposici české a slovenské?
K tomu by se, trváme, nepropůjčila ani
strana českých klerikálů, jejíž náčelník dr
Hruban sice silně brojí proti obstrukci, ale
zároveň se ohražuje proti domnění, že by
chtěl upustit od oposice a přeběhnout
snad do tábora vládního.
Nikoli, tu jest p. Glabiňský s panem
Bienerthem velice na omylu, počítá-li n
rozkol v delegaci české a v Jed
notě slovanské ať k vůli krásným
očím páně Bienerthovým nebo k vůli za-
chránění parlamentu. Cislajtanie.
Pokud my sobě troufáme znáti smýšlen
lidu českého vůči nynější vladě a celému
panujícímu systému, nedovedeme si naprosto
pomyslit ni jediného českého poslance, který
by za daných poměrů mohl vstoupit do
šiku vládní koalice německo
polské.
Naopak, vlastenecká naše veřejnost
doufá pevně, že ta nepřirozená německo-
polská aliance na říšské radě brzy se roz-
bije o zdravý cit a rozum národa polského
a s ní vezme za své celý ten nám tak
úporný systém německé panovačnosti
zvůle.
Čecho
Glabiňský
Němec
Bienerthův
Hruban
Bienerth
Dolní Raka
16
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
Z Dubrovníka, 10 srpna. (Hlas pr
svolán! dalmatského národního
sněmu.) »Dubrovnik« činí návrh, aby Dalma-
tinci svolali svůj národní sněm, který by ne-
olieiálně porokoval o potřebách země. Úsolem
sněmu bylo by předavším usnésti se, jak by s
dalo zlepšiti hospodářské položení národa, jenž
jesí od vlád i úřadů úžasně a soustavně za-
nedbáván. Před rokem byly poslední volby do
dalmatského sněmu, ale sněm nesvolán. Pracujme
tedy bez sněmu. Vláda nám není matkou,
nýbrž macechou. Všecko nám bere, ale ničeho
nedává Cslé kraje naše jsou bez škol jako
v středověku. Naši učitelé nemohou dělati zá-
zraků, nejsouce podporováni úřady a vládou.
Jaké jsou budovy našich škol, nelze vylíčiti.
Osvícení a pokročilí národové nechovali by v ta-
kových staveních ani dobytek, neřku své děli.
V některých krajinách zimnice ničí tělesnou sllu
našeho národa. V nemocném těle nemůže být
zdravý duch. Pravda, vláda ji léčí, ale jak ! P-
sílá nemoeným plné pytle chininu, ale aby zlep-
šila podminky jich bytu, aby vysušila
močály, odstranila smrad a nečistotu, to jí ne-
napadá Nemocný hltá chinin, ale spí a žíje n
hnojišti u močálu, jenž jej otravuje svým smra-
dem. Neví, že mu to škodi, neboť ho nikdo
o tom nepoučil. Kdyby nebylo Ř manů a Fran-
couzů v Dalmacii, měli bychom v Dalmacii n
souši komunikace jako před potopou světa. Ne-
jsme tu vinni ani my. Naše vina je v tom, že
jsme se celé stoleti spolehali na vládu a její
orgány. Ale již vidime, že naše čekání je marné
a že sami se musíme chopiti činu. Tak a pod
navrhovatel odůvodňuje svůj návrh na svolání
národního sněmu v Dalmacii. Navrhovatelem je
dr. Alexandr Mitrovič, advokát v Knínu, poslanec
dalmatského sněmu.
Dalmo
Cslý
doktor
Mitrovič
Dubrovník
Fran
Dalmacie
Knín
17
article
Z Terstu, 13. srpna. (»Slované, na
mořel«) Tak opět volá »Edinost«, vyslovujle
potěšení nad tím, že v posledních letech mnoho
Slovanů, hlavně Čechů a po nich i Rusů a Po-
láků navštěvuje mořské lázně na Adrii. Čechů
je tam tolik, že se někdy český hovor ozývá
jako v Praze na Ferdinandově třídě. List vy-
bízí Čechy, aby se chopili podnikatelstv
na přimoří a spojili s výlety na moře poli-
tiku budoucnosti.
Z Lublaně, 12. srpna. (Slovinci o vl-
deňských násilích na Češích.) »Slo
venec« píše: Velmi bychom litovali, kdyby Češi
znásilnovaní pangermanskou surovosti, pozbyl
rozvaby a odpláceli jim stejným za stejné. Ale
přírozeným následkem toho násilí bude, že Slo-
vané v tíši ještě tužeji se spojí k společné
obraně a k společnému politickému postupn
My ostře odsuzujeme surové výpady Němců
kteří o sobě samozvané tvrdi, že jsou tolik vy-
výšeni nad Slovany. Když Němei zahájili prot
vídeňským Čechům boj na pěsti a klacky, rozum
zdravá logika přikazuje, aby slovanšti národní
poslanci utvořili jeden a jednotný šik proti ny-
nějšímu protislovanskému vládnímu systemu
Němci chtějí uměle udržeti svoji nadvládu
Zrádci svého rodu, zrádci svého národu jsou
nešťastní slovanští politi kové, kteří prohlašují
že nejdou proti nynější vládě svorně s ostat-
ními Slovany proto, že se přidržují křesťan
ského (!) světového názoru. My, slovinští kleri-
kálové, učiníme svou povinnost právě tak, jak
liberálové.
Slovan
Čecho
Rus
Adrie
Slovinec
Čech
Němec
Němei
Terst
Praha
Ferdinandov třída
Čechy
Lublaň
Slovan
18
article
Ze Lvova, 13. srpna. (Ruské př
pravy k zemskému sněmovánl
Předsednietvo ruského klubu při zemském sněmu
haličském vyzývá všecky baličské Rusy, aby m
před sněmovním zasedáním oznámili všeck
fakty zneužití úřadní moci, úřadnické libovůle
zanedbání úřadní péče a pod, aby to ruští po-
slanci na sněmě mohli vynésti na veřejnost
Dále žádá o fakty, jak se postupuje proti ru-
ským menšinám, jak se ruské děti nadhánějí de
polských škol a pod.
z Celje, 12. srpna. (Data o bosen
ském lesním hospodářství) »Narodn
Dnevník« uveřejňuje číslice o tom, jak bosensk
vláda hospodaří se zemskými lesy, jež jsou
v její správě, a jak se při tom stará o škod
domácího obyvatelstva a prospěch kapsy cizá
ckých firem, Vláda bosenská podle vlastníe
účtů prodala dřiví obehodníkům:
malým domácím velkým cizáckým
za korun za korun
Roku 1895 . 360000 . 700 000
„ 1896 . 280 000 . 572 000
» 1897 . 230 000 . 510 000
1898 . 220 000 . 680 000
» 1899 . 220 000 . 780 000
„ 1900 . 220 000 . 2,080.000
Dnes musí Bosňák a Hercegovec za
dřiví z domácích lesů plutiti hrozné sumy
nemá z toho obchodu žádného zisku; všecko
bohatství odvážejí cizí firmy s ohromným zi skem
do ciziny
Rus
Narodn Dnevník
Hercegovec
Lvov
Celje
19
title
Politické zprávy zahraničně.
20
article
V Praze, 14. srpna.
Praha
21
article
Ruské slanovisko v olázce kretské.
»Svět« v úvaze o Kretě vysvětluje, proě
Rusko jest pro stalus qno na tomto ostrově
Turecko nemůže ničeho učiniti, čím by poru
šilo evropskou rovnováhu. V jeho rukou Kreta
je neškodná. Ale jinak by bylo, kdyby Kreta
připojena byla k Řecku. Tu jsou možny nej
méně očekávané, ano poplašné perspektivy
Řecko jest otrokem Německa. N
mecko dosud není zúčastněno ani při »ochraně«
Krety; ale jakmile by se Kreta stala řeckou,
uěmecké zájmy by zvítězily i n
Kretě a na všem Středozemním
moři. Solva třeba dokazovati, že víté :s tv
Řecka, tiše spojeného a Německem, v kretske
Kret
Kreta
Rusko
Turecko
Řecko
Německo
22
article
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za d h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 6h
lnseráty
platí se hotově napře
Předplacení a inserty
sdministrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se též
redakce. tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracejl.
23
article
otázce znamenalo by pád ruského prestiže n
blízkém Východě. Řekové zašli již příliš
daleko ve své politice, namířené
nyní proti Rusku a balkánským
Siovanům (řeckou propagandou v Makedoníí).
Hospodářské úkoly Anglie na Balkáně.
Z Londýna, 12. srpna. (Pův. zpráva „Nár.
Listů“.) „Pall Mall Gazette“ uveřejňuje velmi
zajímavý dopis Šeda Mijatoviče, bývalého srb-
ského ministra u dvora anglického.
Mijatovič blahopřeje nejprvé vládě angli-
cké k zájmu, jaký jeví o hospodářské a finanční
povznesení Turecka vzhledem k tomu, že vy-
soký funkcionář Post Office, sir Henry Babing-
ton Smith, byl jmenován prvním presidentem
turecké národní banky, mezi jejímiž zakladateli
jest sir Ernest Cassel, načež žádá Anglii, aby
se nespokojila těžením z hospodářského a mine-
rálního bohatství vlastního Turecka, nýbrž aby
se zabývala také ostatními balkánskými zeměmi.
Bulharsko, Řecko, Makedonie a Srbsko
jsou bohatší, než Turecko, pokud se týče při-
rodních zdrojů a kromě toho mají už dostateč-
nu finanční organisaci.
Řek
Šeda Mijatovič
Mijatovič
Babing
Cassel
blízký východ
Rusko
Anglie
Balkán
Londýn
Turecko
Bulharsko
Řecko
Makedonie
Srbsko
Mall Gazette
turecký národní banka
ton Smith
24
article
Všechny balkánské státy jsou křesťanské
a obyvatelstvo jejich je stejně inteligentní, po-
ctivé a čestné, jako mohamedánští Turci. Tyto
domokratické země mají také již dávno konsti-
tuční vlády a jejich zákony i veřejná zřízení ne-
sou pečeť evropské civilisace. Proč by tyto ze-
mě měly býti ponechány v hospodářské závis-
losti na Německu a Rakousku, které z nich je-
dině těží?
Mijatovič přimlouvá se za zřízení velk
banky anglo-balkánské, která by měla sídlo
v Londýně a filiálky v Bělehradě, Sofiji, Mona-
stýru, Solunu a v Athénách. Později mohly by
se tyto filiálky přeměniti v banky anglo-bulhar-
skou, anglo-řeckou a anglo-srbskou. Tento sy-
stém anglických bank na Balkáně by vhodně
doplňoval organisaci turecké národní banky, jež
děkuje svou existenci z valné části anglickému
kapitálu. Byla by to velká služba, kterou by
mohla Anglie prokázati míru na Balkáně, což
znamená mír evropský.
Turek
Mijatovič
Mona
Německo
Rakousko
Londýn
Bělehrad
Sofija
Atény
Balkán
Anglie
Soluna
anglický banka
turecký národní banka
25
article
Srbové nejsou nikterak žárlivi na pomoe,
kterou Velká Britanie poskytuje Turecku, ale
proč by národ anglický napomohl stejně Bulha-
rům, Řekům a Srbům?
Myšlenku, kterou Mijatovič rozvinuje, vy-
ložil již dříve londýnské obchodní komoře
dvakráte již vlivní členové této komory studo-
vali otázku, konali cesty na Balkán, jednali
o projektu s panovníky balkánských států i je-
jich politickými a finančními rádci, ale kroky
tyto neměly žádného praktického výsledku. Snad
nyní bude zahájena nová činnost v této věci,
jež by kromě hospodářské reorganisace Balkánu
měla i značný význam politický.
J. Coudurier.
Boje u Melilly.
Dle zpráv z Tangeru došly dopisy ze země
Rifů, dle nichž dosud Kabylové zajali 300
Španělů. Se zajatci se nakládá velmi mirne
přes ohromné roztrpčení domorodců proti Špa-
nělům.
Španělové rychle končí své přípravy k útoč-
nému postupu. Jak známo, dostalo celé špa-
nělské loďsivo rozkaz, aby plulo k Melille
svou přítomností podporovalo zmužilost vojska.
Též tři princové z královského rodu odeberou
se na bojiště. Celé Španělsko je v horečním
očekávání nastávajíeích události v Marokku.
O odjezdu španělských princů na
bojiště se oznamuje z Madridu: Král přijal 12.
t. m. prince don Roniera, don Flilipa a don
Jenaro de Borbon, kteři byli ve společnosti
svého bratra infanta don Carlosa. Král jim
blahopřál k jejich přání, aby byli přiděleni
k bojujicí armádě v Melille. Rád vyhověl to-
muto přání. Král pozval všechny čtyři prince
k obědu. O 45 hodině jeli princové v automo-
Srba
Řek
Mijatovič
J Coudurier
Kabyl
Španěl
Flilip
Borbon
Velká Británie
Turecko
Balkán
Tanger
Španělsko
Maroko
Melilla
don Ronier
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
H. (Výpravy.) Nespokojenci reptají pret
výlohám obeení representace, spojeným s udržo-
váním styků s cizinou. Obecní starší pořádaj
někdy na útraty města výlety do ciziny. Rad-
nice je přiliš pohostinná, častuje zahraniční
hosty čestnými poháry, rauty i bankety, za
hrnuje je nákladnou pozornosti. Jaké to útoky
na kapsy ubohých poplatníků!
Nespokojenci mají mnohé důvody kritisoval
obecní správu Miliony promarněné stavbou re-
presentačního domu jsou nejpádnější zbraní
oposice.
Ale měně je oprávněné vylýkati pražským
konšelům, že konaji zájezdy do ciziny aže
štědře oplácejí pohostinné přijetí u přátel za-
hraničních. Takové výpravy pražské delegaee
do Francie, Anglie a slovanských zemí mají
více než slavnostní a demonstrativní význam.
Dokud nemáme jiný způsob zastoupení před
Evropou, musí se radnici přiděliti tato dominu
jíci úloha v zahraniční propagandě.
Byl jsem svědkem několika takových vý
prav. Nebyly tak bezúčelny, aby se mohlo říci.
že bylo lehkomyslně použito obecního majetku.
Ty projevy sympatil v pařížském Hotel de ville
a v londýnském Guilde-Hallu nevyzněly do
prázdna a snad i účastenství pražské obce na
výpravě do Čenstochové neznamená tak zby-
tečné vyhození peněz.
Námitky oposice jsou přirozené. Praktický
smysl je podporuje. Ale u všech všudy, což je
možno být stále praktickým ? Můžeme si někdy
ville
Hall
Francie
Anglie
Evropa
Čenstochová
čestný pohár
Guilde
27
article
dovolit přepych opáčného stanoviska. A zvláště
když to veli vyšší zájem národní. Jakým jiným
způsobem můžeme dodati jisté okázalostia
slavnostního zdůraznění citům přátelství vůč
národům, jejichž styky mohou nám přiněst
velký zisk národní, kulturní, hospodářský a snad
i jednou politický? Velké myšlence slovanské.
hluboce vžité ve všech srdeích, ale tak zvoln
dozrávající od dávných let, kdy vzkličila, je
nutno též dáti skvělého reliefu zevních mani-
festací. Lid musí být fascinován a okouzlen,
aby se dal nadehnouti pro ušlechtilé myšlenky
a ideály.
Praha nazvaná francouzským historikem slo-
vanským Řimem a Slovany uznaná jako výcho-
diště a ohniště celého hnuti slovanského, Praha.
jež začinající, nesmělé styky s Francil učinilt
intensivnějšími a jež též v netečném Londýne
vzbudila trochu českého vzrnchu, má důležite
poslání. A to nelze omezovatí přiliš opatrným
ohledy finančními. Shovívavý pozorovatel, jemuž
jde o vyšší elle, nepozastavi se ani nad tím
že si několik obecních otců občas vesele zaban
ketuje.
Ani pro poplatníky nejsou peníze, vydané
na representaci Prahy, tak zbůhdarma promar-
něny. Vracejí se vydatně zpěť od té doby, co z
hranicemi se hlasitěji ozývá jméno Čech. Pražské
obchody, hotely a restauranty, zábavní míet-
nosti i česká lázeňská místa pocítí stále rostoucí
příval hostí slovanských, francouzských i angli-
ckých. Kdo jednou vkročí do Prahy a pozná
její majestátní panorama, malebné kouzlo jejlch
starých zákoutí a possii jejich zuhrad, stane se
jejím zbožňujíeím vyznavačem. Každý host z ci-
ziny stává se doma nadšeným hlasatelem krásy
Prahy, jako jím jistě bude slavný anglický
učenec, rektor jedné z největších a nejstaršlcl
Praha
Londýn
Čechy
Lido
28
article
V Praze, 14. srpna.
universit, jejž jsem před několika dny proved
po Malé straně a Hradčanech. Starý, klidný.
střizlivý muž, jenž procestoval celý svět a nen
snadno přistupen vzrušení, byl užaslý Prahou
a dojatými slovy vyjadtoval svůj obdiv. »A já
neměl tušení o tomto zázraku,« opakoval, »když
jsem jezdil tak blízko Prahy, když jsem by
v Maichově nebo v Drážďanech.«
Dvě výpravy, jež ostanou památnými, vy
daly se z Čech za hranice. Jedna menší, so
kolská podnikla dalekou cestu za oceán k severo-
americkým krajanům. Je to jen nepatrná odvela
za velkolepé hromadné zájezdy amerických Čechů
do vlasti. Ale ta hrstka Sokolů a jejich přátel
kteří se statečně vydali přes Atlant, vyváží každý
počet svým nadšením a vědomím svého vlaste
neckéno poslání.
Do Polsky odjela imposantnější družina
představitelů české společnosti. Je to snad po-
prvé, co tak početné a závažné poselství vyšlo
z Čech do sbratřených krajů slovanských. A jaký
velkolepý význam má a bude míti tato výprava
Kdo by nečeti bez pohnutí zprávy o triumfaln
pouti Čechů do Čenstochovél
Úehvatné projevy českopolského zbratřen
v Krakově, Varšavě a Čenstochové jsou oká-
zalým a slavným vyvreholením šťastně zahájené
akce slovanské. Do budouenosti vrhají tyto
slavné dny zářivý jas nových nadějí. Krásné
sny slovanských věštců Kollára a Micklew cze
nezůstaly jen vidinami básniekých horovatelů.
docházejí svého uskutečnění ve tvaru sna
poněkud jiném, ale budou přece vlěleny v mo-
hutný skutek. Na cestě těchto hlaholných, ra-
dostných a ohnivých projevů bratrství bude
kráčet Slovanstvo k vznešeným cilům, bude
Čecho
Sokol
Kollár
Praha
Hradčany
Drážďany
Čechy
Atlanta
Polsko
Krakov
Varšava
Čenstochová
29
article
silné a nezdolné. Veškeré strany i společenské
kruhy polské jsou prodehnuty hlubokou láskou
k Čechům. Skvělý aristokrat a vlastenec kniž-
Lubomirski v čele Poláků tlumočil ohnivě
vroucně city, jež nyní vzrušují všechna srdee
polská. Na české straně zaujalo zastupitelstvi
královské Prahy vůdčí postavení. Výprava česká
nemá politického pozadí. Je manifestací česko
polského sdružení na poli kulturním a hospo-
dářském. Ve chvilích uklidnění, po slavnostech.
hostinách, rautech, horlivě se pracuje na zužit-
kování všeobecné nálady pro účely praktické-
Českopolské obehodní styky stanou se ještě in-
tensivnějšími. Politické výsledky dostavi se přiro-
zeně, tím spíše, čím méně bude na ně naleháno.
Protičeská politika, někdy tak oblibená u pol-
ských státníků, nebude již tak snadnů, nebo
můžeme soudit, že celé polské veřejné míněn
je získáno pro Čechy. Našemu národu byla Slo-
vanstvem přitčena krásná a důležitá úloha.
Čecho
Praha
Čechy
30
article
Nejvíce exponováni v boji s odvěkým ne-
přitelem Slovanů, nejvíce posunuti na západ
tak nejbližší vlivům kultury evropských národů,
jsou Čechové povoláni k tomu, aby Slovanstvu
tlumočili osvícenost, vyspělost a pokrok západu
a ve všech oborech práce, aby zrychlili postup
slovanský do energického a podnikavého temp
evropského. Znamenitě to vystihl projektant Slo
vanské banky dr. Preiss slovy: »Jaký to krásný
sen, učiniti národ český vzorem pracovní ener
gie ostatním slovanským národům !«
Pro lekci energie jede naše malá výpravi
do Spojených států amerických. Apoštol ameri
ekého modernismu Roosevelt výmluvně vyjádři
theorii intensivního života amerického, tu stateč
nou podnikavost, tu zimniční, neúnavnou čin
nost silných a hbitých Yankejčíků.
Členové české výpravy, mezi nimiž jsou
příslušníci různých povolání, obchodníci, prů-
myslníci, bankovní pracovníci a řemeslníci, ne-
obmezí se za těch pár neděl, co pobudou n
půdě svobodné, nové země, jen na slavnostní
účel zámořské pouti a budou dyehtivě pozoro-
vati nevídaný, překvapující obraz amerického
života, plodného, pracovitého, nervosního.
Čecho
doktor
Preiss
spojený stát
evropský národ
31
article
Za dob slavné minulosti podnikali Čechov
též výpravy. Ale nebyly slavnostní ani studijní.
Pod velením Prokopa Holého šli se podívat až
k Baltickému moři a Jiskra z Brandýsa vodil
své válečníky až do středu Uher.
Znáte tu říznou písničku: »Kdyby tak tatí
Žižka vstal . . .« Tu by si měli zanotovat naši
nebozí krajané ve Vídni. Potomci Husitů
Bratříků nesmí ve Vídni ani vytáhnout paty.
bez nebezpečí, že pro české slovo budou do
krve ztýráni všeněmeckou luzou. Pokusí-li se ně-
kolik Čecháčků udělati si skromný, tichý výlet
do okolí Vídně, ihned spusti fanatická horda
Mallikova válečný pokřik proti českému »Vor-
stossu« a za blahovolné shovívavosti policie roz-
bijí české lebky, drancuje české školy a spolky.
Nemůžeme komentovati tyto události, jež v ce-
lém vzdělaném světě způsobí udivení nad civi-
lisací vídeňských Němců. Fakta jsou tak úžasná,
že netřeba je zdůrazňovati. Českým lidem v sí-
delním městě rakouském je vypovězena »svatá
válka«. Hrozí jim osud Arménů mezi Kurdy
Možno též, že to vše skončí obyčejným víden-
ským hecem. Podráždění chauvinisté poznajl
svou malomoc proti stále rostoucímu a silicímu
živlu českému ve Vídni a až se vyhulákají.
uznají, že dosti učinili pro ochranu německého
rázu Vídně.
Čechov
Prokop Holý
Jiskra
Žižek
Bratřík
Mallikův
Němec
Armén
Brandýs
Uhry
Vídeň