Ročník XXXVII.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Str. 257.

sánc častějšího a silnějšího pohnojení kainitem je zřejma již z welkého množství draslíku v seně lučním; je-li ještě k tomu půda již sama sebou chudá na draslík, jako na př. půda bahnitá, rašelinná nebo písčitá, a jestližejí zavodňováním draslík se nepřivádí, musí v získaném seně obsažené množství draslíku hnojením býti louce dodáno. Proto se dopo- ručuje první 2 až 3 roky co možná silně hnojiti kainitem; 1000 až 1200 kg na 1 ha postačí. Poněvadž rostliny luční potřebují méně kyseliny fosforečné než draslíku a poněvadž Thomasova struska procentuelně více kyse- liny fosforečné obsahuje než kainit draslíku. jest při hnojení užíti menšího množství Tho- nebo je v pravidelné dávky na 3—4 roky rozděliti, jest otázka, která dosud nebyla rozřešena. V našich krajinách i jinde byly provedeny před několika lety pokusy k tomu se vztahující. Aby se vytrvalý stav dobrých trav udržel a ony byly chráněny před pří- lišným vzrůstem jetelin, jest třeba přidati na ha 100—150 kg chilského ledku a to z jara ve dvou dávkách, v polovici března a dubna. Zbývá nám ještě uvésti, že pro silnější hnojení luk T'homasovou moučkou mluví ještě ta okolnost, že táž obsahuje hojné množství působivého vápníku a proto též svým obsahem vápna jest k užitku. Nej- příhodnější dobou pro hnojení kainitem je

dosaženy a vážením, měřením i výpočty s nej- větší přesností a svědomitostí stanoveny. Že hnojivo draselnato-fosforečné nejen prvním rokem, ale často, a to většinou, druhým, třetím, ba i čtvrtým rokem ještě působí, dokazují jasně výsledky pokusů pro- vedených v Elsasko-Lotrinsku. Často v prvním roce nejeví se žádný větší účinek, ale za to v následujících letech je tím patrnější. Ne- musí ani býti uvedeno, že jen výjimkou, a to velmi řídkou, peníz za hnojivo vydaný není kryt získáním většího výnosu, aneb že účinek hnojiva zklame. I. Pokus o hnojení luk, který provedl rolníka velkovýrobce sýra p. Em. Naut (Gravelotte v Lot- rinsku) v listopadu r. 1899 na suché louce s vá-

Obr. 127. Pokus o hnojení luk. II. (hnojeno všemi živinami). masovy strusky než kainitu. Vesměs lze užiti v prvých letech 600 až 800 kg na 1 ha obojího hnojiva a později ještě asi polovic, totiž 300—400 kg na 1 ha. Tak zvaný zásobní hnůj může tím ne- pochybněji býti přidán, čím více kyselina fosforečná a draslík jsou půdou přijímány a podržovány, tedy když nenastává nebez- pečí ztrát. Často upustili bychom od hnojen draselnatofosforečného na lukách s vodou tekoucí a zavodňovaných, poněvadž nastává obava, že látky hnojivé budou tekoucí vodou odplaveny. Při tom jedná se nyní násle- dovně: 10.14 dní po rozmetání hnojiv jestliže mezitím pršelo, nemusíme se odpla- vení obávati, obzvláště při kainitu, který me- zitím se rozpustil. Kdo by přes to odpla- vení se obával, poněvadž by před počát- kem podzimních srážek zavodňovati chtěl může přidati draselnato-fosforečné hnojivo hned po sklizni sena. Je-li výhodnější, k vůli úspoře práce, hnojivo draselnato-fosforečné dáti najednou v množství 2 na 3 až 4 roky připadajícím, jistě podzim nebo předčasná zima, již z toho důvodu, že chlorečnany obsažené v kainitu mohou býti pro mladé traviny a jeteliny škodlivé. Thom. moučka může býti nejúčelněji přidána na podzim nebo po případě i po prvním sečení. Může se to státi i z jara, ale pak její účinek pro stávající rok již není zajištěn. Důkladné sesečení z jara a na podzim, válcování před zimou a časem i osetí prázd- ných míst jsou další správně působící pro- středky ku zlepšení luk. Jaký dále větší vý- nos účelným pěstěním a hnojením luk nejen v prvních, ale i v následujících letech mů- žeme získati, lze ukázati na dole uvedených výsledcích pokusů, jež během posledních let na několika lukách v Elsasko-Lotrinsku byly

Obr. 128. Pokus o hnojení luk. I. (nehnojeno) penitým jemným podkladem- Výnos sena z 1 ha seč seč- kg kg kg Žeň roku 1900 I. Nehnojeno 2950 — 2959 II. 8 q Tho- mas. mou- čky, 8q kainitu a 1 q chil. ledku . . 5450—5450 2500225.—91.60 133.40 Další účinek v roce 1901. 2400 — 2400 I. bez nové- ho hnojení II. bez nové- ho hnojení I. bez nové- ho hnojení II. bez nové- ho hnojení Hnojení 7750 — 775 5350 374.50 Účinek v roce 1902. 3025 — 3025 4105 — 4105 1080 64.80 Celkem