ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8ffd3f50-75a3-11dc-8e9a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 38, org 8, person 73
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v neděli 24. května 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 143.
4 article
Na ranní a odpol. listr předpláeí n v Praze v adnslnistraei na měsíe . . . . . . 2 K — na čtvrt lala . . . . 6 K —h s drojí donáškon na měníc na člvit lata . . . . 7 K 50h ve alialkánhi na měsíe . . . . . 2 K 30 h Pešton: a měsíe na štvrti lreka s dvojí zisllkou
Praha Pešton
5 title
Dnešní čisle pro Prahu Je o 18 stranácb,
Praha
6 article Vláda z milosti všeobecné nespokojenosti.
Vláda z milosti všeobecné nespokojenosti. Nebožlík hrabě Taaffe, proslulý spíše svým talleyrandským vtipem, než svým stát- nickým věhlasem a uměním, octnuv se kdys v kruté politické tísni, kdy všechno bylo s vládou jeho nespokojeno, jevil na oko ve- likou chladnokrevnost a s lehkou myslí od- tušil svým starostlivým přátelům: »Vši chn že reptají? To je právě štěstí. Vše obecná nespokojenost drží vlády tak dobře jako všeobecná spokojenost, jen když se ne spokojenci nedohodnou« Také dnes, v jubilejním roce, panuje nepopíratelně na všech stranách a ve všech národech říše vše jiné, nežli spokojenosť se stavem veřejných záležitostí. Ani mezi národy favorisovanými, něme- ekým a maďarským není nálady spokojen a utěšené, nadtož pak mezi národy neněme- ckými a nemaďarskými! Je ovšem rozdíí v té nespokojenosti a to značný. Kdežto Ma daři a Němci reptají a hubují proto, že se dosti rychle nepovoluje jejich nejsmělej ším dalekosáhlým chauvinisti- ckým choutkám, které by konec konců vedly k nejkrutějším bojům národův a k roz- kotání říše: národové slovanští jsou krajně roztrpčení proto, že nemohou se dovolat záštity a ochrany spravedlnosti státní proti neulevujícím příkořím a křivdám, jimiž ne- vinně jsou týráni a sužováni ve vlastech svých pod sluncem XX. století tak jako po celých mínulýeh 60 let. — Vizme na př. tu nespokojenost Maďarů »Jsem do krajní míry rozhořčen,« zvolal prý včera maďarský vůdce strany neodvis- losti Barabáš, »že ministerský předseda dr
Taaff Němec Maďar Barabáš
7 article
Wekerle bez vědomí a bez souhlasu naší strany uzavřel ve Vídni onu známou dohodu (o zvýšení platů 20.000 důstojníkům společné armády o 66 millionu korun). Neopustil jsme dosud svého stanoviska a povolí- vláda zvýšení platů důstojnických, jest to přímo proti známému paktu z r. 1906. « — Ale nejen starý »tygr« Barabáš, nýbrž předseda uherské sněmovay poslanecke Justh včera v kuloarech parlamentu uher- ského rozhorleně prý křičel: »Za takového stavu věcí nesetrvám ni minuty déle na křesle předsednickém Půjde-li to tak dále. jest koalice (maďarských vládních stran) ve dvou měsících na hromadě. Ukážeme, že možno i za nového jednacího řádu provozo- vat obstrukci.« — Sám předseda uher ské sněmovny poslanecké hrozí tedy ob strukcí, přijde-li vláda s požadavkem, aby delegace uherská zvýšila od 1. října t. důstojníkům společné armády gáže a muž- stvu aby bylo k jeho 12 haléřům denního »lohnungu« přidáno — 5 haléřů. Kde vězí příčina tohoto velikého hněvného rozčilen maďarských politiků? Přece vůči maďar ským vojákům nechovají se důstojnící spo lečné armády nikterak brutálně a nelidsky Také není naprosto slechu o nějakém urážení národního citu maďarského vojína neřku o hrubém potupení celého národa maďarského nějakým — Sementzem , .. Příčina veliké nespokojenosti a podráždě nosti maďarských politikův jest jiná: Maďaři mají zlost, že se vládě Wekerlově nepoda- řílo již při této příležitosti vy- moci na koruně maďarské velen nebo aspoň maďarskou služební řeč pro ve škeré pluky uherské koruny. Vychází to zřejmě na jevo z řeči, jakouž včera po schůzi sněmovní ministr hrabě Juli u Andrássy hleděl uklidňovat čelné politiky maďarské Kmetya a Szentivanyia kteří rozhořčeně soptili proti zvýšení gáži
Barabáš Justh Maďar Wekerlův Juli Andrássy Vídeň
8 article
důstojnických. Syn »velkého« Duly An- drásse domlouval jim dlouze a důtklivě aby povážili jak se vše zdražilo a jak dů- stojníci nemohou s posavadními svými platy vyjíti; načež pokračoval doslovně: »Strana neodvislosti žadá maďarskou řeč velení nebo aspoň maďarskou řeč služební. Avšak což zá visí splnění těchto požadavků našich na důstoj nících? Toť přece závisí výhradně na mocnáři. Budeme-li moudří, chytří a umír nění; nedáme-li se podráždit štváčstvím našich nepřátel, ukážeme-li sílu, k dy toho bude potřebí, pak, toť jest mé svaté přesvědčení — dobudeme svým časem téžvymožeností.« Jeden z po- slanců tázal se ministra, je-li vyhlídky, že budou Maďarům tyto vojenské koncese uči něny ještě před novými volbam sněmovními? Načež hr. Andrassy opět doslova: »Jak bych to mohl vědět? Nemám žádného zmocnění, abych se o tom pronesl Však i kdybych to věděl, nesměl bych to nyní říci. Ale já mám pocit, a celá vláda cítí stejně, že svým čase m. až věci uzrají, dosáhneme vymože- ností. Až nadejde doba velikých reforem, zavedení to dvouleté služby vo- jenské a obnovení vojenskéh zákona, pak nadejde též chvíle kdy se nám splní naše požadav ky- Neboť koruna musí sobě uchovat pro tuto chvíli, čeho nám hodla povoliti.« —
Maďar
9 article
Tak chlácholí a udobřují maďarští mi nistři nespokojenost maďarských zástupců lidu Srovnejme s tím ležerní způ sob jakým odbyl dne 20. t. m. cislajtánský ministerský předseda bar. Beck branný výbor poslanecké sněmovny vídeňské, do- tazující se ho, brzoli vláda předloží říšské radě tak dlouho již slibovaný nový branný zákon, snižující sluzbu aktivní na dvě leta a zjemňující trestní zákonník vojenský. Baron Beck přečetl na to výboru odpověď, v níž vykládal, že sice již na podzim r. 1904 dály se při říšském mini sterstvu války porady referentů všech tří ministerií vojenských, za kterých sice objevila se shoda mezi zdejší a společnou vládou, ale nikoliv shoda s vládou uherskou, která měla různá přání, jež zůstala dosud »otevřena«. »A tak — končila Jeho Excelence — nastala ve vyjednávání pausa. Račte však býti přesvědčeni, že vláda otázku dvouleté služby i na dále zachová na zřetelia v dané chvíli ničeho neopomene, aby na posavadní výsledky vyjednávání znovu navá- zala « — To řka, pan ministerský předseda Beck zvedl se a odešel z výboru, jenž zů stal nad tímto panským odbytím celý zko- prnělý a po několika nevrlých slovech Schuh meierových a Schreinerových také šel po svých.
Beck Baron Beck Schreinerův poslanecký sněmovna
10 article
Včera opět nevrle bručelo 41 členů cis- lajtánské delegace nad slabostí společné cislajtánské vlády vůči Maďarům, po jejich vůli nesejde se delegace ani v květnu, an v červnu, nýbrž až někdy snad v říjnu následkem čehož podávají ministr věcí za hraničných bar. Aehrenthal, jakož i říšský ministr vojenství bar. Schönaich dnes na oko formální demisi. Avšak, z toho všeho se nestřílí — mysl sobě Wekerle v Pešti i Beck ve Vídni. jenž ve svém »Fremdenblattu« již dne 28. m. m. pousmál se taaffovsky krotké oposici zemské sněmovny, ve dené hrabětem Fr. Thunem: »Stat může žíti a ku předu jíti, jsou-li všechny str an stejně nespokojeny; tato všeobecna nespokoje nost může za jistých okolnosti jevit týž dobrý účinek jako všeobecná spokojenost Ovšem, jen když nedosahuje nespo kojenost vrchu rozhořčení Proti rozhořčenému odporu velkých občanských stran arcit přestává všechno« — Ejhle celý Oxenstiernův vtip, jak málo moudrosti stačí, aby bylo lze ovládati svět. Nespokojenost všeobecná sem, nespokojenost tam — to nevadí, jen když nedosáhne bodu varu — rozhořčen žhavého odporu při velkých stranách a o to se vždy lze postarati nějakým dobrým slovem, nezávazným slibem do budoucna atp. pro- středečky, stačícími ze dne na den. »Po nás pak — nechť si přijde — potopa.«
Maďar Schönaich Beck Thun Oxenstiernův Pešť Vídeň Francie
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 23 května. (Hněvy křesť an- ských sociálů) Lehkomyslný nápad kře- sťanských sociálů, kteří si ve spolku s konser vativním křídlem panské sněmovny usmyslil přinutiti Maďary, aby se podrobili jejich roz kazu, nemohl skončiti jinak, než porážkou vi deňských tvrdohlavců. Ani včarejší schůzka ně kterých členů býv. rakouské delegace, svolsná drem. Fuchsem, nepřinesla uraženým křest. sociálům zadostučinění. Hlavní slovo ve schůzi měli sice oni, ale vzhledem k jubilejnímu roku netroufali si vystoupiti zjevně ani proti společné ani proti rakouské vládě, aby nezavdali podně k opravdové krisi a tak celá porada skončila bezvýznamnou resolucí, přijatou od několik účastníků, kteří ve schůzi vytrvali až do konce Čeští delegáti nejevili pro účel schůze nija kého zájmu a záhy se rozešli. Lhostejní zůstal i Poláci, z nichž se účastnili rozhovoru jen ti, kdož již v delegaci se přimlouvali za zlepšení vojenských platů. Sociální demokr ate vyslovili se opětně proti zvyšování platů důstoj nických, jakož i proti jakémukoli opatření klerým by se měl činit nátlak na Maďary. Jich orgán »Arb. Zig.« shrnuje výsledek včerejší porady v tato slova: Rozprava se vlekla nějaký čas, až se po odchodu většiny při- tomných rozplynula v plsku. Pánové rádi by s pochlub li vilězstvím a spokojili by se nejsměš- nější maličkostí, jen aby mohli říci, že něčeho dosáhli. Proto chtějí, aby se delegace sešly aspoň v červnu; ovšem ne aby se v nich usná šeli, nýbrž jen aby markirovali schůzi a mohl řici, že se stalo po vůli Schraffiově. Ze všec jejich deklamací vyznívá jelinost a hlarní věc, že o mužstvo je mnohem hůře postaráno než o důstojníky, zůslává úplně v poza lí. A př tom každý zřejmě pnežuje, že celé to jejieh rozhorčení je pouhá kdmredie.
Maďar Fuchs Polák Praha 23 květen
12 article
Ze Záhřeba, 20. května. (Poslanec k immunita — Z university.) Dle zprávy. došlé sem z Pešti, immunitní výbor řisského sněmu uherského zamitl a limine žádost Rau chovy vlády, aby se zrušila poslanecká nedo tknutelnost několika členů chorv. srbské koalice Výbor se drži zásady, že za vydání poslanee může žádati soud, nikoli však vláda. — Aka- demický senát zdejší university zaujal ve věe profesorů Šurmina a Manojloviče takové stano- visko, jakého se nadál každý poctivý Chorvat Ve vyhlášce, připevněné dnes na černém prkně a oznamující počátek letního semestru, se praví »Akademický senát doufá, že přednášky nebudou rušeny, poněvadž podnikl rozhodné kroky, aby obhájil autonomii university. Pokud se týče pensionování prof. Šurmina a suspendován prof. Manojloviče, obrátil se dle jedno myslného usnesení profesorských sborů všec fakult jednohlasně přijatým pamětním spisem ze dne 10. a 13. t. m. k zemské vládě, aby na ní vymohl, by prof. Širmin byl reaktivován a disciplinární vyšetřování proti prof. Manojlo- viči svěřilo se akademickému senátu, jakožt jediné na to kompetentní instanci. Akademický senát jest si vědom svých povinností, že má důstojnost university hájiti a nedutknutou po- tomstvu ji odevzdsti. Proto nemůže podporovat nijaké snahy, směřující k podkopávání akade- mické svobody, ať přicházejí odkudkoli. « Pode- psán je prorektor dr. Bauer, čímž vyvrácena
Rau Šurmin Manojlovič Chorvat profesor Širmin Manojt doktor Bauer Záhřeb Pešť univerzita profesorský sbor
13 article
starší zpráva o jeho demisi. — Universitu opu stili netoliko přivrženci stran koaličných, nýbrž také starčevičovci, kteři se v listě, za- slaném z Prahy, ohražují ve zdejších novinách proti nařknutí, že se dají zapsati opět na zá- hřebskou universitu, aby projevili své sympatie bánovi. V Záhřebě kromě bohosloveů zůstali jen přívrženci radikálné strany srbské, počtem as 20, kteří se snad dají zapsati. I to je však dosud pochybné
Praha Záhřeb univerzita op
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Persekuce v Bosně. Ředitel administrace »Srbsk Rěči« v Sarajevě, p. Pera S. Tale- tov, byl náhle sarajevskou policii sebrán a vyveden u Boseuského Brodu za hranici. Přičina mu neozná- mena, času k uspořádání svých záležitostí mu nedopřáno. Polská národní církev. Hnutí v Ruském Polsku, začavší r. 1905 jehož účelem je přivěsti větší mravnost do ka- tolického duchovenstva a dáti katolické církv polské zavedením polského obřadu charakten národní, což ruskou vládou již povoleno, mělo dle úřadních dat k 1. lednu r. 1907 následu- jicí výsledky. Ve Varšavě mělo pouze 35 při vrženců, ale v gubernii varšavské 9060; v ka- lišské gub. 1431, v lomžinské 3, v lublinské 856, v pelrkovské 39 850, v plocké 727, v ra domské 2, v suvalcké 587, v sedlecké 6308 Všech přivrženců polské národní církve (maria- vitů) bylo tedy v udané době 58 859, z nieh 29.979 mužů a 28.880 žen. Hnuti se mocně šíři a mariavitští duchovní počilají, že nyní má již na 200 000 následovníků. Jednání o slovanském sjezdě. Jak se nám oznamuje, městská duma pe- trohradská uspořádá dne 26 t. m. na radnie raut na počesť poslů, kleré slovanšti poslanei ve Vídni vypravili do Ruska jednat o otázee příštího slovanského sjezdu. Na raut budou po- zváni členové slovanských spolků. Dale bude na počesť západoslovanských poslů dán koncert. na jehož programu budou výhradně skladby slovanských skladatelů.
S tov Boseň Srbsko Sarajevo Boseuský Brod Polsko Varšava sedlecký Vídeň Rusko polský národní církev
15 article
Profesor Grašavský- R 1896 rakouská vláda zřidila na lvov- ské un versilě stolic pro Michala Gruševského z Kyjeva, aby na ní přednášel »historii východní Evropy«, t. j aby vědeckým způsobem doka zoval svým posluchačům, že není jednoty ru ského národa a že národ »rutěnský« či »ukra- jinský« je podstatně různý od ruského. Prot Gruševský podjal se úlohy na sebe vložené s takovou horlivostí, že dnes právem může být nazván tvůrcem národa »ruténského« či »ukra- jinského« — o jmeně jeho nedosaženo ješto jednomyslnosti. Možná, že příčiněním p. Gruševského do stane se národu tomu ještě jiného jmena, nej spíše »Antů«, neboť ve svém velikém histori ckém díle dokazuje, že »Ruténi« či » Ukrajinci jsou tím národem, jejž dávní historikové nazý vali Anty a jenž byl něso docela jiného, než Rusové i Slované, ačkoli přijal pozdějí slovan- ský jazyk, což svedlo mnohé historiky k omylu. že Anty zlotožňovali s Vendy = Slovany- R. 1905, když vypukla ruská revoluce,p Gruševský se náhle přestěhoval ze Lvova do Kyjeva, aby byl při tom, jak se Antové o trhnou od Ruska a utvoři si samoslatný stšt. Nedočkav se toho, ucházel se nyní o profesuru dějin ruských na kyjevské universitě, ale když v akademickém senátě o jeho kandidaluře hla- sováno, neobdržel potřebného počtu hlasů. Pan Gruševský se nyní zase vrátí na svo místo do Lvova.
Grašavský Michalus Gruševský Gruševský Ant Ukrajinec Rus Slovan Venda Kyjev Evropa Lvov Rusko SlovanR
16 article
nste V drobném paouejit ranní číslo o sobě . . . za 9h odpoledni . . . . . . . za 2 b Ve slialkách na venkovie ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4k Inserátv plalí se hotově napřei. Piešplaceni a lnserty pšljímá s dnnini- strace v Marianské ulici č. 3. Tum nachlnejí se tál ralalee tskirna a ezpedice „Kirodnich Lista“ Rekopiny so nevracejl
Kirodnich List Rekopina Tuma
17 article
Stolypinova odpověď na dotazy o Finsku. Stolypin dokončil: Vy vite, že lidé spojili se v rodiny, rodiny v kmeny, kmeny v národy za tím účelem, aby naplnili svoji úlohu v světě, za tim účelem, aby člověčenstvo pokračovalo. Snad zde usly- ším, že nutno čekat, až zmohutní naše státní myšlenka, pochopení našich státních úkolů. Ano, pánové, bývá, že národové zapomínají svých národních úkolů; ale tací národově hynou proměňují se v hnůj, v mrvu, z které rostou a sílí druzi, schopnější a silnější národové. Obraeím se k vám ne o oběť, ne, abyste vládě dali svolení k útisku slabší národnosti; nikoli, pánové, vláda vás žádá o mravnou podporu v díle, které pokládá za spravedlivé. Jsem jist, že najdete ve svých ruských srdeích výraz, který přiměje vládu, aby vašemu posouzení před- ložila návrh zákona, který by vedl ne ku po- rušení práv malinkého Finska, nýbrž k zabezpe- čení toho, co je nám všeho bližší a dražší: k zabezpečení historických státních práv Ruska.
Stolypinův Stolypin Finsko Rusko
18 article
Řeč Stolypinova trvala přes hodinu. Z po- čátku byla neobyčejně klidná, ale když přešla k podstatě ruské poltiky naproti Fiasku, byla plna ohně. Ke konci pak vlasteneckým vzletem uchvátila bezmála celou sněmovnu, jež ji odmé- nila hlučným potleskem. Po ní byla přestávka. Poslanci všech stran s nadšením se vyjadřovali o řeči předsedy ministerstva. I oposice vítala, že Stolypin několikráte zdůraznil význam národ- ního zastupitelstva. Oxtabrislé, mírní, konserva- tivci i národovci řikali: Jsme úplně spokojeni vysvěllením vlády. Krajní pravice nebyla uspo- kojena docela. Zejména jí nebylo dosti určitě povědéno, že vláda Stolypinova chce fiuské že- leznice spojiti s ruskými ve společnou síť, ač to carem nařizeno už před pěti lety, Kadeti spokojeni nebyli. Slojíť na stanovisku, že Finsko je země úplně cizí a může si dělati, co se mu libí. Řeč Stolypinova o Finsku také v Anglii způsobila velký dojem. Anglický tisk ji vllá jako dávno ždané vysvětlení otázky. Uznárá, že je nevyhnutelno, aby fioské zemské zákony byly v souhlas uvedeny s řišskými zájmy ru-
Stolypinův Stolypin Finsko Anglie
19 article
V Praze, 23. kv ětna.
Praha
20 article
skými. Rozsudek proti Hardenovi zrušen! (Výpovědi proti Eulenburgovi.) Proces proti Hardenovi pro známě jeho útoky na hr. Kuna M líka a kn. Euienburga dospěl k sensačnímu obratu. Řisský soud ně- mecký zrušil rozsudsk prvotní instance. Jak známo, odsouzen byl Harden 3 ledna t. r. sou- dem berlinským pro urážku hr. Kuna Molika, jejž obvinil ze styků homosexušlních, rovně jako kn. Eulenburga, na čtyři měsíce d vězení. Obbájee jeho justiční rada Bernstein podal proti rozsudku tomu objemhou zmateční stižnost, kteráž vypočítává neméně ne ž 54 případů porušení zákona při rí- zení procesu. Vytýká se zvláště, že státní zástupce podal jménem kn. Eulenburga při pro- cesu prohlášení ve chvíli, kdy obž. Harden vůbec přítomen nebyl; dále že státní za stap'telstvo přejalo celé řizení na sebe. Hlavním podnětem k zrušení rozsudku byla aféra se svědkem Ge- ritzem, kteréž níže vzpomlnáme. Při ličen“ vče- rejším — viz o prvním dau ličení zprávu v »Soudní síni« ranního čísla včerejšího — ju- stiění rada Berastein navrhl v řeči své, když mluvil právem o tom, že proces konal se v od- poru »proti všem právním zásadám«, že děly se při něm věci »ještě neslýchané«, že státní zastupitelstvo nemělo vůbec šťastné ruky v pro- cesu, že byla porušena zásada »ne bls in ideme a konečně, že po »křivém řízení« učmněna »křivá rozhodnuti« Při dnešLím ličení prohlásil jusliční rada Bernstein, že rozsudek konstatuje, že ob- žalovaný měl pouze vůli poukázati na perversní pohlavní život liebenberského kroužku a tím dotyčné osoby uč niti u císaře nemožnými. Tato vůle není toložnou s úmyslem dopustiti se
Harden Bernstein Eulenburg
21 title
FEUILLETON.
22 article
V Praze, 22. května
Praha
23 article
5—. (Kronika.) Dva lákavé úkoly olvl rají se dramatikovi: buď si divadlo podrobi anebo mu sloužit! Obě cesty vedou k úspě- chu, k vládě, k panství! Obě jsou nesnadny vyžadují zvláštního talentu. Buď svým uměním si podmanit smysl obecenstva a získat mu půdu na divadle dnešním i budoucím! Anebo slouži okamžité potřebě divadla, tedy obecenstva, získa zvučné jméno a — pěkný výnos aspoň v při tomnosti. Kde divadlo nejen na povrch srostlo s ži votem národa, ale opravdu znárodnělo, jsou ob druhy dramatiků zastoupeni. Dramatikové vůdč a tvůrčí a dramatikové — průmyslní. Francouzi starý divadelní národ, měli zástupce obou druhů za všech dob rozvoje svého dramatu. Mají zástupce obou směrů dnes a měli je v dobé klassicismu, v sedmnáctém věku. Petr Corneille byl geniální básník, bratr jeho, Tomáš Corneille, byl znamenitý obsluhovatel divadelní — chvil kové potřeby. Jméno Petra Corneilla, skladatele »Cida«, náleží světové literatuře, jméno Tomáše Corneilla dnes nikdo nezná. Ale svou dobou Tomáš Corneille byl slavný muž, vládl sou- časné scéně a svou »Hadačkou« i jinými kusy vydělal — celé jmění. Větší duchové pracují pro budoucnost, jim náleží přednost! Jsou však hlediska a hlediska ! va — Kdybych byl z těch, kterým nálež sláva posmrlná, raději bych si vyjednal, abynm svět vyplatil předem polovici toho, co mi patrí Druhou polovici bych mu — ochotně pře nechal! . . . povzdechl si jistý myslitel. A pro svoji osobu měl bezpochyby pravdu
Francouz Corneille Petro Corneille Cid
24 article
— Mám hotovy dva akty a nelibí se m tuze, ale už je příliš pozdé, aby se dalo e měnit . . . psal Tomáš Corneille někde mez prací svému známému. *) Příznak vyrabitele rutinéra! Pracuje n zakázku, má vkus i svoji kritičnost, ale podři zuje obé nalehajícím okolnostem. Termin do dávky rozhoduje ! Pravý, celý umělec nedá věc z rukou, dokud sám v nitru není s prací zplna spokojen. Umělec »dodavatel« chtěl by ješte něco poopravit, ale — »už je pozdě !« Tomáš Corneille pracoval do všech druhů. jaké právě byly v oblibě, skládal tragédie, ko mědie, výpravné hry a opery, všecko, co chvíle žádala, co se dalo potřebovat. A všecko mu šlo lehce od ruky, bezstarostně se konalo a do- padlo průměrem dobře. Rac ne dvě leta lopotil. hladil a piloval na skvostném skladu své mra- morové »Fédry«. Tomáš Corneille pro nejlepší svou tragédii potřeboval průměrem — měsíc. Věděl, jak se postavit, aby dobyl úspěchu — Jak zachytit míč v letu, jak se zamlu vit panujícímu vkusu, jak využitkovat zvědavost davů! Znal všecky spády a nástrahy, jak zu- stat vždy přijemným a hladkým, zkrátka věst si obratně a rozumět i hovět své době . . Tím způsobem dodělal se největšího úspě- chu na současné scéné. Ze všech divad elníků 17. věku vydělal nejvíc peněz Má-li už zaručen talent, je bystrému love úspěchu první podmínkou záeru: vohit prarou *) Gustav Reynier, Thomas Corneille,s Vie st son Théátre. Pazis 1899.
Corneille Reynier Thomas Corneille
25 article
chvili! Tomáš Corneille objevil se na scéně poprvé jako skladatel veseloher. Věděl proč. V tragedii té doby právě »třímali žezlo« dva mistři, bratr Petr a Rotrou. S oběma nebylo radno pouštět se v zápas. Komédie byla za stoupena slabšími talenty. Pustil se tedy do vln s lodičkou komédie. Později, když chvile přála, obratně přesedal Bratr Petr, rozmrzen neúspěchem poslední sve hry (Pertharite), odložil dramatické péro, na třetí rok byl nemocen (1656) a skládal už jen ná božné básně. Teď ucltil Tomáš v sobě povo lání tragéda! Složil »Timocrata«, kus divoké romantiky a — zvítězil. Hra zůstala dlouho na reperloiru. Mál všecko na skladě, všecky struny uměl rozehrát, všecky tóniny a škálv rozezvučet. Někdy ovšem při nejlepší vůli štěstl selže. R. 1670 byl už v módě Racine. Tomáš přes to znovu se odvážil na tragedii. Složi »Hanibalovu smrt«, dílo asi v duchu a zpa- sobu tragedil bratra Petra. Nepochodil. Vku doby už se byl zatím změnil. — Nevadí! řekl si obratný veslař. Jesu Racine, tak Racine ! . .. A napsal »Arianu«, hru náramně prosto myslné klassičnosti. Byla taková choutka chvile Zásada: »z ničeho něco udělat«, Později r. 1678, nejsou už v módě an Corneille ani Racine a statečný pan Tomáš na- stupuje s hrou, v níž užito obratně methody obou mistrů. Název! »Hrabě Essex«. Nejvtipnější kousek provedl Tomáš Corneille v roce následujícím. Napsal »Hádačku« (Devi- neresse). Jako přiležitostná hra nebyla ani prvn ani poslední, kterou napsal, ale předčila všecky silou své »časovosti«. Táhla se obsahem k sou- časné sensační události soudní a travičkou Voi
Corneille Petr Rotrou Tomáš Složil Timocrata Racin Hanibalův Petro Ariana Essex Devi
26 article
sinorou. Proces »čarodějnice« dlouho se vlekl Čiperný užitkovač chvíle nečskal, až jak proces dopadne. Kul železo, dokud bylo žhavé. Bylo už tři měsíce po premiéře, když teprv »čaro- dějka« odsouzena k smrti. Mezi tím co obecen stvo ode dne ke dni očekávalo rozsudek a mysl byly napjaty do prasknutí, autor hry dělal — báječné obchody. Dramatikové, kteří s »časo vou« látkou přicházejí až tři léta po události. ovšem nikdy nezbohatnou. Také u kolovrátku reklamy muž dobře se vyznal. Už tehdy znali ty věci ! Když vábivost » Há- dačky« začala ochabovat, přikročil Tomáš rychle na pomoc zájmu s jiné strany. Vypravil zvláštn sešit s obrázky, děj sensační hry se všemi obraty a výjevy, všecko dráždivě vylíčeno. A sešit roz hazován po Paříži. Obecenstvo jej všude na- cházelo. A když půvab novoty jedné hry zatím byl setřen, měl už poholově hru novou. V divadle »des Italiens« měli velikou zásobu přistrojů dekorací pro hry, jaké byly tenkrát nejvíc ob- libeny, něco mezi operou a tragedií. Věci se povalovaly v magacinech. Aby nezahálely deko- race, skládal k nim pan Tomáš zvláštní »di- vohry« A pochodil znamenitě. Byl své doby aulon nejvíce oblibený a rozumí se, nejlépe placený- Za hru »Crce« přijal sumy na svou dobu ne- smírné. Za jediný rok vynesla hra přes 50.00
Tomáš Tomáš zvláštní Kula Paříž
27 article
Jinak byl Tomáš Corneille muž skromnýa vlidný, netlačil se nikde do popředí, bratra Petra měl opravdu rád. Uznával ochotné duševní převahu »velkého Corneille«, sama sebe nechá- vaje titulovat »Corneille z Ostrovce« podle ně- jakého statku, jehož se stal pánem, Dožil se ve liber. spokojenosti 84 let. Po amrti bratrové byl zvo- len za člena Akademie. Své dílo nikterak ne- přeceňoval V předmluvě k »Timokratu« napsal: — Je li co lichotného ve hlučném ú spěchu, jaký hra dobyla, je v tom její všscka sláva, jsem si vědom, že nebude trvalá A »Timokrate« byl svého původce nejvíe chválený kus.
Corneille Timokra Timokrate Ostrovec
28 article
Co je ideálem divadelního autora: diváka povznášet nebo bavit? Psát pro budoucnost anebo sloužit přítomnosti? Být Petrem či To- mášem Corneillem ? Jak vidět, je na vybranou. Příroda zná všecky druhy, v moři plavou velryby i slanečci, delfiní i pilouni. Všecko má svůj účel ve hře živlů. Má-li být divák povznášen, je také třeba ně- koho, kdo by se staral, aby divák vůbec do divadla — chodil. A příroda se stará o vše — ostatní. — Chci zápasit a trpět, chci dokonat »Cida« a zvítězit nad svými protivníky ! psal slavný bratr Petr. Chci bez podpory společnosti, bez plelek a bez kamarádství jen sám sobě být zavázán svým jménem . .. Chci, třeba mi přišlo draho, povědět pravdu, kterou eltím . . . Chci umřit chud a opuštěn všemi současníky, ale jméno chci zachovat, opravdu slavné a dílo nesmrtelné ! . .. Zemřit chud a opuštěn všemi? Není kaž- dému po chuti. A chuti jsou různé. Bratr To- máš byl opačného náhledu. Kdyby všichni chtěli jedno, život by se zastavil. A tak se už příroda postarala, aby nejen chuť, ale i schopnosti byly — různé.
Petro Corneille Petr