3
masthead
16. července 1904.
5
article
ventů těchto kursů dostoupí 300 a lze říci, že
bezmála na 300 pokračovacích ško-
lách v Čechách a na Moravě bude se odtu
šířiti a už se šíří známost českých firem
nejen pražských i venkovských. Skýtá
tudíž tento kurs vítanou příležitost oněm českým
firmám výrobním a obchodním, jež hledí se uvésti
nyní ve známost venkova Čech a Moravy. České
obchodní museum upozorňuje interesované tímto
směrem firmy, zvláště své členy, aby prospekty, cen-
níky, adressy firem, plakáty, reklamky, oběžníky
pod. věci v počtu 90—100 exemplářů do kanceláře
Českého obchodního musea v paláci Plodinové burs
zaslali. Zaslané bude p. t. účastníkům rozdáno. Také
by k tomu účelu se hodily blankety memorand
účtů, faktur, poukázek a jiných tiskopisů obchodních
s vytištěnou adressou firmy. Seznamy knih českých
nakladatelství rovněž budou vítány
Čechy
Morava
6
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Včerejší (osmý) den zápasů počal opět hluč-
ným protestem obecenslva, kterému místo tří oznáme-
ných zápasů najednou ohlášeny jen dva zápasy a
teprve opět po zakročení policejního komisaře před-
staveny tři dvojice. Večer započal vlastně hádkou
mezi závodníky a prohlášením Frištenského, že chtěl
dnes dobojovati neskončený před časem zápas se
Šmejkalem, ke kterému ale Axa nedal svolení, nebot
jest pořadatelem závodů (?). Mimo to prohlásil Fri-
štenský, že chce dnes (v sobolu) zápasit s Axou a pro-
to že složil též již v pondělí 500 korun. Axa ale nechce
zápasit až v pondělí a to nejspíše proto — poněvadž
už bude asi pryč z Prahy a chce se tudíž zápasu
s Frištenským vyhnout, ačkoliv před časem, vida, že
Frištenský je nemocen, několikrát jej vyzýval k zá-
pasu. Nebojí-li se tedy Axa, podnikne dnes zápas
s Frištenským, který by sice počkal do pondělí, ale.
jelikož v neděli zápasí zase na Moravě, tedy nemůže
se v Praze přes neděli zdržet. Mimo to prohlašuje nám
Frištenský, že nemá nic společného s tlupou zápas-
níků, „U labutě“ vystupujících, a že přijel jen proto,
aby vyzvání Axově vyhověl a s ním se utkal, jelikož
je za nejlepšího zápasníka v Praze z přítomných po-
kládán. Zápas očekáván jest s velikým napjetím
doufáme tudíž, že pořadatelstvo zápasů utkání Frišten-
ského s Axou uskuleční.
Šmejkal
Frištenská
Praha
Morava
Axa
Frišten
7
article
V první dvojici zápasil Axa s Chalzetem. Vítězem
zůstal Axa za 25 mn. Druhá dvojice Bechyně—Oettin-
ger zápasila 2 X 15 nerozhodně. Poslední dvojice ne-
zápasila dlouho, neboť Šmejkal položil Hollanďana Van
den Thuna již za 14 min. Na dnešek ustanoveny dvo-
jice Šmejkal—Axa, Chalzet—Oettinger, Bechyně—
Van den Thun. Obecenstvo žádá však opět záp
Axa—Frištenský a tu po vzájemném dohodnutí za-
vazuje se Axa čestným slovem v úterý (19. t. m.)
s Frištenským zápasiti
* Olympické hry budou r. 1908 konány v Římě.
Šmejkal
Hollanďan
Van Thun
Chalzet
Oettinger
Thun
Frištenská
Bechyně
Oettin
Řím
Axa
8
article
Tak oznámeno na schůzi německo-říšského odbor
v Berlíně. Italský král a zastupitelstvo města zajistilo
velké podpory a fond 610.000 lir je již pohromadě.
Za těchto okolností vzdávají se berlínští úmyslu, zá-
vody tyto r. 1908 pořádati a budou teprve asi r. 1910
tam konány. Příští kongres bude v Brusselu. K tomu
malou ještě poznámku. Český výbor her olympických
je často přímo i nepřímo napadán, proč k letošním
závodům, které konají se, jak známo, ve St. Louisu
v Americe, nečinil příprav a nikoho tam nevyšle. Od-
pověď je snadná. Český výbor obrátil se na několik
stran o podporu pro vyslání závodníků, však nedostal
odnikud nic. Jelikož veřejnost naše beztoho je růz-
nými sbírkami tak již dost přetížena, tedy upuštěno
od subskribování a jelikož žádné fondy a příjmy ne-
jsou, nemůže býti nikdo do Ameriky vyslán. Škoda
arciť, že není možno vyslati do Ameriky aspoň jed-
noho českého sportovníka, který by zajisté mnoho
tam seznal, neb athletika je v Americe na vysokém
stupni.
Automobilism.
** Vilém Michl, továrna motorových dvoukolel
»Orion« ve Slaném vystavuje na plzeňské kuchařské
výstavě ve vlastním stánku tři motocykle »Orion« nej
novější konstrukce, jakož i velmi elegantní vozík po-
stranní,
Vodní sporiy.
** Mistrovství Anglie v plování na 1609 metrů
(1 angl. míli) vyhrál v sobotu Billington v čase
27 m. 18 vt. před Wildgoosem a Harweyem. Jarvis
který mistrovství to od roku 1897 až do roku 1905
v držení měl, nestartoval.
Michl
Billington
Jarvis
Berlín
Brusel
St . Louis
Amerika
Slaný
Orion
Anglie
9
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Slavnosti.
Remeslnicko-živnostenská slavnosl.
Řemeslnicko-živnostenská beseda
na Král. Vinohradech oznamuje všem řemesl-
nicko živnostenským korporacím a spolkům, že bylo
na schůzi všech delegátů korporací místních dne
14. t. m. konané za účelem řemeslnicko-živnostenské
slavnosti ve dnech 14. a 15. srpna usneseno, uspo-
řádati důstojný průvod z Král. Vinohradů
do Král. Obory. Za tou příčinou bude se konati
ještě jedna schůze, v níž sestaví se určitý progran
a požádány budou okolní města, jako Nusle, Vršo-
více, Pankrác atd., za dohodu v této akci.
Národní slavnost v Michli. Místní
odbor Ústřední Matice školské pořádá v neděli dne
17. července velkou národní slavnost v zahradních
místnostech hostince pana V. Rennera »V Bosně«
O hojnou zábavu a osvěžení obecenstva jest pořada
telstvem dostatečně postaráno. Vstupné do zahrady
30 h, děti 10 h.
Schůze.
Dne 18. července: Pošumavská žup
českých lékařů má o 12. hod. pol. v hostine
»U zlatého slunce« ve Staňkovicích valno
hromadu.
Dne 20. července: Budeč třebovsko-
ústecká svolává veřejnou vzdělávací schůzi n
9. hod. dopol. do dvorany Frimlovy v Ústí na Orlicí
Zábavy.
Beseda měšťanská v Praze. Dnes v so
botu o 1/28. hod. večerní koná se zabradní koncer
kapely pěšího pluku čís. 11 osobním řízením kapel-
níka p. J. Píčmana. Za nepříznivého počasí koná se
koncert v letním sále.
Král
Nusl
Vršo
V Renner
Frimlův
J Píčman
Remeslnicko
Michle
Boseň
Staňkovice
Budeč
Ústí
Praha
Pankrác
10
article
Výlety.
Program výletu Spolku architektů
a inženýrů v král. českém v neděli dne
17. července do Rakovníka. Odjezd z ná
draží společnosti státní dráhy v Hybernské ulici
v neděli dne 17. t. m. v 7 hod. 12 min. ráno. Pří
jezd do stanice Lužná v 8 hod. 41 min. ráno.
Z Lužné jede se přímo ku prohlídce továrny na ša
motové zboží. V lese u továrny připravena bude
snídaně na vidličku. Za nepříznivého počasí v tovární
jídelně, při čemž koncertovati bude kapela šamotky.
V 11 hodin prohlídka továrny ve skupinách po 1
pánech za průvodu továrního úřadníka, který vysvě-
tlovati bude výrobu, soustavu pecí a druh strojů
(vždy jeden buda v činnosti). Ke konci prohlídka
výstavky. O 1. hodině odjezd kočáry do Rakovníka
do hötelu »U lva«, kde pro pány přihlášené připrav
restauratér pan Donát oběd. Couvert 4 K. Odpo-
ledne prohlídka města Rakovníka, ke které vyšle
městská rada jednoho ze svých členů; prohlídka rad-
nice, kostela, škol, regulace. Kromě toho připraveny
budou příležitosti k odjezdu do Křivoklátu, jehol
prohlídka ústředním ředitelstvím byla povolena. Odtud
odjezd do Prahy v 7 hod. 4 min., příjezd do Prahy
v 9 hod. 50 min.
Ochotnická divadla.
Dramatický odbor Čten. besedy »Pře-
mysl« v Jilovém sehraje v neděli dne 17. čer-
vence t. r. v sále »Na šmelcovně« na novém jevišti
ve prospěch fondu pro stravování chudé mládeže
školní repertoirní hru Národního divadla v Praze
veselohru »Bibliotokář« od Gustava Mosra. Začátek
v 8 hodin večer.
Výleta
Donát
Mosr
Rakovník
hybernský
Lužná
Křivoklát
Praha
spolek architekt a inženýr
státní dráha
radanika
ochotnický divadlo
národní divadlo
U lev
11
title
Válka rusko-japonská.
12
article
Podrobnosti z boje u Kinčou.
Podrobnosti z boje u Kinčou.
Nálečný zpravodaj „Prav. Věstn.“ podáv
vypravování dělostřeleckého poručíka Makedon-
ského o boji u Kinčou dne 26. května, jenž po
strašných ztrátách na straně japonské skonči
ústupem ruského vojska na jih k Port Arturu
Z vypravování tolio bereme některé zajímavé
podrobnosti.
Dělostřeleckou obranou města Kinčou byl
40 děl, které Rusové r. 1900 odňali Číňanům
jež pocházely z Kruppova závodu. Děla ta Ru-
sové byli nuceni zanechati na bojišti, ale mnoho
jich litovati dle mínění účastníků boje netřeba.
Svou povinnost vykonaly a více na nich žádati
neslušno, a to tím spíše, že náboje, vzaté u Čí
ňanů, byly špatně opatrovány a následkem toho
střelba z těchto děl nebyla vždy spolehlivá.
Port
Artur
Rus
Číňan
Kruppův
Pravy
Makedon
13
article
Sotva 3. batterie, při níž byl poručík Make-
donský, vyjela na stanoviště a děle byla sňata
s předků, okamžitě, ač batterie byla ukryta za
návrším, počaly se na druhou její polovinu sy-
pati japonské střely. Bylo patrno, že distance
byla Japonci přesně změřena, neboť již prvni
japonský granát vpadl do samé batterie a jen
náhodou jeho střepiny nikoho nezasáhly. Velitel
batterie velel ihned mužstvu, aby ustoupilo a
službu konala zatím jen první polobatterie. Ale
sotva že mužstvo odstoupilo a skrylo se v zá-
řeze u železnice, počaly japonské střely padati
i do zářezu. Jeden z granátů — vypravoval po-
ručík Makedonský — roztrhl se blizko u mne
a jeho válec, jenž padl na kolejnici, dlouho se
vrtěl před mýma očima, vydávaje nepříjemný
hvízdavý zvuk. Bylo jasno, že i náš úkryt byl
Japoncům znám. Velmi jsme se tehda divili je-
jich bystrozraku, ale jich tajemství se vysvětlilo
v brzku velice prostě. K batterii přišel starý
vojenský písař a pověděl nám, že ubíraje se
k batterii, aby viděl, jak naši střílejí po Japon-
cích, zpozoroval na střeše jedné čínské fauzy
právě za naší batterií Číňana, který dával pra-
porečkem jakási znamení směrem k hoře Sam-
sonově, ležící několik km. na východ od Kinčou.
Japonec
Číňan
Sam
14
article
Tam byl umístěn hlavní japonský štáb. Písa
pochopil význam Číňanových znamení, vrhl se
na něho a revolverem ho postřelil, načež zaja-
tého Číňana odvedli. Od té doby japonské šrap-
nely už nepadaly přímo do prostřed ruských po-
sic, nýbrž lítaly nad hlavami Rusů a zdvihaly
daleko od nich prach na vyprahlé rovině.
U Kinčou portarturská posádka viděla Ja-
ponce poprvé také na útěku. Japonci, chtějíce
obejíti ruské posice, počali se broditi zálivem
kinčouským po krk ve vodě. Byli však v čas
zpozorováni ruskou batterii Makedonského, a ně-
kolik výstřelů, jež měly strašný účinek, stačilo,
že Japonci se dali na útěk. „Neuvěříte — pravil
poručík Makedonský — jak rád jsem byl, vida
Japonce na útěku. Vzhledem k tomu, co jsem
viděl v Port Arturu, zdálo se mi jednu dobu, že
tyto fanatiky nelze ničím zastrašiti. Vždyť jsem
na své vlastní oči viděl následující: Když dne
3. května japonský útok paličskými koráby na
Port Artur byl odražen, posádka korábů počala
se zachraňovati na lodicích. Vlnobití je neslo
však ke břehu, kde stály naše kulomety a řady
střelců. Vidouce, že neminou ruských ruk nebo
ruských kulí, japonští námořníci zvolili smrt
svýma vlastníma rukama a na našich očich
podřezávali si hrdla ..
Číňanův
Číňan
Rus
Japonec
Port Artur
15
article
Batterie Makedonského ještě dvakrát měla
příležitost řáditi v řadách japonského vojska.
Jednou se ji podařilo postříleti koně u japonské
batterie a rozbiti několik děl. Opět se chystala
zahájiti palbu po japonské batterii, ale tu došel
rozkaz, aby ustoupila.
„Bylo půl páté odpoledne — končil Make-
donský své vypravování. — Skoro 14 hodin
stáli jsme na téže posici pod silným dělostřele-
ckým ohněm nepřítele. Japonci nás nepronásle-
dovali. Ani na to nepomýšleli. Zaujavše stano-
viště, které my jsme opustili, dali se do hluč-
ného hýření. Celou noc s těch míst, kde se z
dne prolévala krev několika tisíc lidí, kde
vzduch byl plný stenání raněných, kde rochala
smrtonosná děla, tam rozléhaly se nyní veselé
písně a výkřiky. ..“
16
article
Situace na bojišti.
Vzetím Kajpinu a obsazením přístavu Inkou
japonským vojskem zakončena druhá perioda
války. Prvá perioda započala 9. února útokem
japonského loďstva na ruské lodi „Varjag“a
„Korejec“ u Čemulpa a současným útokem na
ruské loďstvo portarturské a skončila vysazením
Japonců u Biezyva (5. května), po němž bylo
možno Port Artur obklíčiti se strany moře
i souše. Byla to perioda vojny hlavně námořní,
kdežto na souši se konaly jen přípravné operace.
Japonsko v tu dobu snažilo se zabezpečiti pře-
voz svého vojska na pevnínu a dopraviti je na
hranice Mandžurska. Jediným rozhodným bo-
jem na souši byla v tuto první perioda bitva
u Turenčenu, svedená 1. května a umožnivší
Japoncům zaujati pevné postavení v jižním
Mandžursku
Druhá perioda, počavší 5. května, jeví se
po výtce periodou vojenských oporací na souši.
Kdežto však v prvé periodě akce japonského lod-
stva setkávala se stále s úspěchem, v této druhé
periodě stihly Japonce nejkrutější rány právě
na moři. V tu dobu ztratili obrněnec „Hatsuse“
křižák „Jošino“, a zejmena mnoho ztrát způso-
bily jim zdařilé vyjíždky vladivostocké eskadry
do Japonského moře a úžiny Korejské. Na
souši Japoncům se podařilo odříznout nejprvé
Port Artur od Mandžurska, pak zaujati Fynch-
vančen, odkudž započaly jich pochody k prů-
smykům a sedlům, vedoucím přes hory Fonšuj-
linské, dělící jihovýchodní Mandžursko od oblasti
mukdenské, v níž soustředěno vojsko ruské.
Inka
Varjag
Korejec
Japonec
Artur
Mandžurska
Japonsko
Čemulpa
Biezyv
17
article
Koncem května Japonci po několikadenních
tuhých bojích, v nichž ztratili na 15.000 mužů
obsadili (26. května) Kinčou, načež 30. května
bez boje mohli obsaditi od Rusů opuštěný
Dálný. Od té doby možno mluviti o blokádě Por
Arturu na souši i se strany mořské přes to, že
se některým odvážným důstojníkům a dělové lo-
dici „Lejtenant Burakov“ podařilo blokádou se
probrati.
Ukázalo se však, že nepostačí provésti blo-
kádu jen na poloostrově Kvantunském, nebot
chtějí-li Japonci provésti útok na pevnosti port-
arturské, musejí míti úplně zabezpečený týl, a
za tím účelem musili se zmocniti celého polo-
ostrova Liaotunského. Proto došlo 15. června
k bitvě u Vafangou, v níž Japonci odrazili ar-
mádu generála Štakelberka na sever, načež
vzali 8. července Kajpin a 14. července zaujal
bez boje od Rusů opuštěný ňučvanský přístav,
Inkou. Nevyjasněný dosud útok třetího japon-
ského armádního sboru na vnější opevnění port-
arturské v noci s 10. na 11. července a od-
ražený Rusy, způsobivšími Japoncům ohromné
ztráty (prý 30.000 mužů), spadá v obor těchto
operací.
Současně s operacemi na poloostrově
Linotunském Japonci pod velením gen. Kurokia
postupují v Mandžurii směrem ku posicím ru-
ským a podařilo se jim opanovati hlavní prů
Japonec
Artur
Štakelberka
Inka
Rus
Lejtenant Burakov
Kajpin
18
article
smyky a tím se státi pány horského hřbetu, dě-
lícího východní čásť zomě od západní. V rukou
Japonců nachází se tedy celý poloostrov Liaotun-
ský až na nejdůležitější jeho jižní výběžek, na
němž strmí pevný Port Artur, jakož i celá jiho-
východní čásť Mandžurska, hraničící s Korejí.
Začíná třetí porioda války, jejíž průběh
jest otázkou blízké budoucnosti. Porážka Ja
ponců před Port Arturem, potvrdí-li se v cel
své hrůzné velikosti, měla by ovšem vážný vliv
na další chod válečných událostí nejen na polo
ostrově Kvantunském, nýbrž i v samé Man-
dzurii.
Podrobnosti z oblehání Port
Artarn.
Japonec
Artur
Port
Liaotun
Korea
Artarn
19
article
Generál Žilinský telegrafoval dle petrohrad
ského dopisovatele »Daily Mailu« ruskému mi-
nistru vojenství z 1. t. m.: Z Port Arturu
došly mne tyto zprávy: Dne 24. m. m. Ja-
ponci rozvinuli velikou činnost na všech před-
ních posicích a v naději, zmocnili se znovu
hory Ujeela, jež byla jim vyrvána, podnikl
útok, byli ale opět odraženi a naše mužstve
obsadilo nyní vesnici Peikoken, severovýchodně
od Siaobindaa. Nepřítel udržoval těžkou palbu
na levý bok náš.
Nepřátelské loďstvo kotví v talienvanské
zátoce v jasném dohledu od Port Arturu. Se-
stává z jednoho křižáku, dvou torpedoborců
sedmi obchodních lodí, jež přivezly zásoby do
zátoky.
V noci na 25. m. m. japonské torpedové
lodi přiblížily se opět k pevnosti.
25. června o 4. hodině ranní nepřítel za
hájil kanonádu z lodí svých v zátoce siaopin-
taoské a sice proti celému pobřeží na severu
od zátoky až k hoře Ujcelo a potom proved
útok na vršek 131. a pak na vršek 126. Na
tento útočilo se z fronty, od zadu a to malým
oddělením, vysazeným k tomu účelu na břeh.
Artur
Peikoken
Siaobindaa
Port Artur
Daily Maila
20
article
Oba vršky hájeny byly oddíly našich střelců
kteréž, když byly nepřítele třikrát odrazilya
těžké ztráty mu způsobily, ustoupily a tísněny
jsouce nepřítelem uchýlily se na výšiny lun
vantanské. Nepřítel udeřil i na tuto posici ve
velmi značné síle, uživ k tomu na konec celé
divise, ale všechny jeho útoky byly
odraženy.
Po 3. hodině odpolední Japonci objevili
se ve velikém počtu na střední silnici port-
arturské a útočili na Huiušan. Myslivci, hájící
výšinu tu se dvěma prapory, ustoupili, když
Japonci jali se obcházeti posici jejich a způso-
bili jim těžké ztráty.
Naše lodi torpedové poskytovaly nám po
někud podpory, vyrazivše k Lunvantanu a bom
bardujíce pobřeží, obsazené nepřítelem.
Ztráty naše činily 7 důstojníků zraněných
a asi 200 vojáků zabitých nebo zraněných
Výbuchem našich podkopů bylo skoleno nej-
méně 50 Japonců, jichž ztráty byly zřejmě ve-
liké vůbec. Dle posledních sdělení veliké kolony
nepřátelské postupují od Dalného k vesnie
Šuanshanhan a k hoře huiušanské.
Japonci zřídili batterie na vrcholu hory
lunvantunské. Naše lodi dělové vypluly včera
k Lunvantunu a bombardovaly opětně pohřeží.
V noci na dnešek batterie portarturských tvrz
zahájily palbu na několik lodí torpedových.
Siaobindao nalezá se na pobřeží 13 mil
angl. východně od Port Arturu, Peikoken míl
severovýchodně od Siaobindaa, Lunvantun na
pobřeží 6 mil východně od Port Arturu.
Japonec
Šuanshanhan
Peikoken
Port Artur
Siaobindao
21
article
Úsudek francouzského stratéga
o rusko-japonská válce.
Francouzský generál, jenž svým postavením
může spíše nežli kdokoli jiný proněsti zajímavý
úsudek o událostech při obléhání Port Arturu,
tázán zpravodajem »La Patrie«, pravil dle právě
došlého čísla: »Japonci konečně, jak sdělují
jejich poslední zprávy, přivezli před Port Artur
svá pevnostní děla. Vedle toho velice důmyslně
řízené vyzvědačství jim dovolilo v posledních
letech zkoumati okoli Port Arturu a vyhledávati
nejlepší místa pro umístění oblehacích děl. Aby
děla, aniž by se vystavěla nebezpečí, býti zni-
čena palbou z Port Arturu, mohla využiti všech
svých smrtonosných vlastností, musí stříleti pod
velkým úhlem a musí použiti nejdelší nosnosti
děl a projektilů 12—15 kilogramů těžkých, aniž
by bylo z místa střelby viděti předmět, na který
se míří.
Tento způsob střílení, nazvaný nepřímý,
jest právě tak přesný, jako přímá střelba s tou
podmínkou, že batterie, jež ho užívá, má z předu
označena místa na terrainu, podle nichž mířía
že zná již předem přesnou vzdálenost eíle,
Tak dlouho, dokud Japonci nedobudou
blizkých posic, z nichž by mohli systematicky
stříleti na Port Artur s torpédovými projektily
dotud bude ruská pevnost poměrně v klidu.
Artur
Japonec
Port
Le Patria
22
article
Systematické střílení, pomocí jehož projektily
budou pravidelně rozhazovány v celém rozsahu
pevnosti, nebude trvati dlouho a přivodí bez-
prostřední pád pevnosti, aniž by způsobilo velké
ztráty oblehajícím.
Jest to tudíž pevnostní dělostřelectvo, jež
nejrozhodněji zasáhne do boje při útoku na
Port Artur s jednou podmínkou, t. j., že japon-
ské arsenály zaopatřily již předem velké množ-
ství projektilů, jichž bude tato operace vyžadovati.
Nemohou-li Japonci učiniti značné vydání na
projektily a podniknou-li útok na Port Artun
s nedostatečným dělostřelectvem, jdou vstříc
zcela jistému zklamání.
Majíli býti tisíce tun projektilů, děl a pev-
nostních hmoždířů z Japonska dopraveny na
určité místo před Port Artur, musí býti Japonei
pány moře. Proto v tomto okamžiku zápas
mezi oběma loďstvy jest neobyčejně důležitým.
Bude-li admirál Togo poražen, tu oblehání Port
Arturu stane se ne-li nemožným, jistě velmi
obtížným.
Z denníku ruské milosrdné sestry.
Mandžursko.
... Konečně jsme v tom tajuplném kraji
k vůli němuž povstal celý spor ...
Zde není již nic našeho. Je-li to však
Rusko, tedy rozhodně nové, žluté Rusko, nám
ještě neznámé. Sibiřské tváře ztrácejí se v dáli
— vytlačily je postavy čínské ... Jsou v celku
málo typické a málo zajímavé. — Člověk jede
nyní několik dní a vidí na všech stanicích tyto
žluté obličeje, v kožešinových županech a kaf-
tanech a zdá se, že to jsou pořád jedni a titéž
lidé. Dost možná, že se to zdá jen tak z po-
čátku a že až si na ně zvykneme, budeme je též
od sebe rozeznávati. Něčeho jsem si hned dobře
všimla — mají prohnané, falešné oči. Zdá se
Port
Artur
Japonec
Japonsko
Togo
Rusko
23
article
mi, že ne takový lid se počítat nemůže: zradí
v nejkritičtější chvíli.
Ostatně si je naši vojáci chválí. Říkají:
dobrý lid. — Náš voják je v celku prazvláštní
povaha — vlastně ne vojék, ale ruský mužík,
který vězí v tom vojenském kabátě. Pozoruji nyí
ty naše vojáčky, jak rozmlouvají s těmito, až
doposud jim zcela neznámými Mandžurcia
Mongoly. Naslouchala jsem. Mluví rusky, pře-
dělávajíce a překrucujíce některá slova, v pev-
ném přesvědčení, že při takovém způsobu mlu-
vení Mandžurci jim musí rozumět.
A představte si: zdá se, že jim skutečně
rozumí. Alespoň přede mnou koupil jeden voják
u Číňana libru listového tabáku a zaplatil mu
jakousi mincí. Pak si na vzájem dlouho plácali
na rameno a smáli se při tom. Zajímalo mne to,
i přistoupila jsem blíže.
— Jak pak s ním mluvíš? — táži se vojáka
— Po tatarsku, sestřičko ... Vždyť jsout
beztoho Tataři... Muchojedlé plémě ..
— A odkud ty umíš tatarsky? — Podivi
se mé otázce.
— Po tatarsku? Vždyť Tataři jsou naši. .
Mongol
Číňan
Tatar
24
article
My pocházíme z Kazaně, ze spásského okresu;
tam jsem s Tatary pracoval na přístavu. . . Tan
jsem se také trochu naučil jejich řeči...
Mongol stojí, něco koktá a usmívá se. Voják
šťouchl ho do břicha a řekl mu na rozloučenou
„Byk jakši! Byk jakši!“ — odskočil a běžel k
svému vozu. —
Dívám se na tu scénu, a daleké vzpomínky
oživly v mé paměti. Byla jsem v Kolíně nad Rý
nem; prohlédla jsem si celé město, velkolepí
dóm a vrátila jsem se na nádraží. Zde bylo na-
bito; samé elegantní, mezinárodní obecenstvo.
Vše se tlačí, spěchá, je rozčileno. A hle! za
malým stolkem klidně sedí mně příliš dobře po-
vědomá postava. Ruský kočí — ve vatovaném
kabátci, vysokých botách, s vlasy dlo pravítka
přistřiženými a silně olejem namazanými. Sedí
na nikoho se nedívá, celý zaujatý pitím čaje,
drže mísku na pěti prstech (podle způsobu ru-
ského prostého lidu). Spatřivši ho, tak jsem se
zaradovala, sama nevím, proč — jako bych byla
vlastního otce spatřila.
Tatar
Mongol
Byk
Kazaň
Tana
Kolín
25
article
— Odkud jedete, a kam? A jak jste se sem
dostal?
Uslyšev ruskou řeč, vstal a hluboko se po-
kloniv, zatřásl hustými vlasy.
— Zdravi Vám přeji, slečno! Jste z na-
šich?... Jedeme z Paříže, od Pasteura, dok
tora. Pokousal nác vzteklý pes, tak nás poslali
léčit... A nyní jsem vyléčen, bude zase
dobře . ..
— A co, líbí se Vám, zde? — Kočí lho-
stejně rozhlédl se kolem sebe.
— Parádný lid! Jen že spěchu mnoho. Ne,
raději bych byl už doma, v kalužské gubernii..
Zně jsou teď u nás . ..
Ze širokých oken nádražní budovy byle lze
viděti modré nebe, a na jeho blankytném pozadi
odrážel se nádherně ohromnými obrysy, jako
z dragantu vytosaný, celý bílý od zářícího osvě-
tlení — kolínský dóm.
— Zdejší dóm jste si prohlédl? — Koče
hlasitě srknul do sebe horkou vláhu. — Ba ne.
Pro nás takové věci nejsou... Nejsme pan-
stvo... A opět se horlivě oddal pití čaje.
Vida, ruský mužík! Dnes zabloudí do Pa-
říže, bude se na ni dívat tak lhostejně, jako na
Kalugu, zejtra zajede do Mandžurska a tam také
tak lhostejně oddá se vzpomínkám na Kazaň.
A v Mandžursku chce vidět svého Tatara. —
Promiňte... zapovídala jsem se .., Se-
dáme zase do vlaku, opět to samé jednotvárné.
ukolébající třesení a rythmické údery kol . ..
Je ticho u nás ve voze — jen chrapot je slyše
spících sester, a naše „starší“ zanotovala ta-
kovou hlučnou muziku, jakoby hrála na bom-
bardon . ..
Opět máme před našimi zraky jednotvárnou
krajinu... Za tři až čtyři dny budeme prý
v Port Arturu ..
Dej to bůh! Už abychom tam byli! —
Z ruštiny přel. M. Havelková.,
Pasteur
Koč
Tatar
Artur
M Havelková
Paříž
Kaluga
Mandžursko
Kazaň
Parádný lid
26
article
Lelegra
K odvolání velkoknížete Borisa.
Z Berlína, 15. července. »Berl. Tageblatta
uveřejňuje následující historku o přičinách, proč
byl velkokníže Boris donucen, opustiti tábor
v Mukdenu. Krátce po jeho přibytí na bojiště
přijela za ním řada dam z petrohradského polo-
světa. Velkokníže Boris vyhledal si fešné důstoj-
níky za kollegy a ve veselé společnosti trávi
celé dni, nestaraje se ani hruhě o své vojenské
povinnosti ani o válku. V krátké době měl za-
řízený celý harém v táboře. Kuropat kin
jej vyhledal a mezi oběma rozpředl se tento
rozhovor. Kuropatkin pravil: »Upozorňuji Vaši
Výsost, že takový nespořádaný život v táboře
netrpím a žádám, aby ty ženštiny ihned po do-
brém se vyklidily«,
Velkokníže Boris odpověděl: »Co vám t
napadá, Excellence? Víle, koho máte před
sebou ?«
»Vím«, odtušil klidně Kuropatkin, »poru-
číka husarského pluku velkokní-
žete Borisa Vladimiroviče. Jako nej-
vyšší velitel ruské armády a generál mu po-
roučím, aby se ihned o to postaral, by žen-
štiny z tábora byly odstraněny.«
Velkokníže tasil na to šavli a ranil generála
Kuropatkina v obličeji. Ten oznámil celý případ
do Petrohradu a následek toho byl, že velko
kníže okamžitě byl odvolán.
Generál Ojama a Kodama.
Z Tokia, 14. července. Generálové O j a m
a Kodama přibyli do Dálného.
Hají zranění nepřátelé býti lékař-
sky ošetřováni?
Berl
Boris
Boriso
Kuropatkin
Ojama
Berlín
Mukden
Petrohrad
Koda
Tokio
polosvět
27
article
Z Kyjeva, 15. července. Otázka tato jest
čtyřicet let po ženevské konvenci spornou. Ze-
jmena kyjevští lékaři se ji zabývají. Jeden
z nich, špatně vykládající humanitu, tvrdí, že
nemá býti zraněnému nepříteli poskytnuta žádná
lékařská pomoc. Článek šestý této konvence
praví, že zraněný válečník, byť by patřil jaké-
koliv národnosti, má býti lékařsky ošetřován
K tomuto sporu píše A. Fok v »Novostech«
»Ve dnech po dobytí Plevna v roce 1878 byl
jsem poslán s 10 kozáky a trubačem za Turky.
Když jsme urazili asi 40 verst, spatřili jsme
tureckého vojína, sedícího u studně. Moji dva
kozáci seskočili s koní a se šavlí v ruce s
k němu blížili. Turek sáhl po pušce, ale klesl,
stižen byv mdlobou. Ukázalo se, že má na
noze těžkou, hadry ovázanou ránu. Jeden
z kozáků ihned mu dal z naší příruční lékárny
nový obvaz, druhý připravil sílící nápoj. Ne-
mohl jsem muže toho táhnouti s sebou jako
zajatce, jelikož by byl úkol náš tím stižen.
Neodebrána mu však ani puška, jelikož by še
byli jeho lidé, když by se byl bez ní vrátil,
ubili. Myslím — praví Fok — že můj kozák,
ač celkem nevzdělaný chlap, měl humannosi
mnohem více než onen lékař, jenž se vyslovil,
že se zraněnému nepříteli nemá poskytnoutilé-
kařská pomoc . . .«
A Fok
Turek
Kyjev
28
article
Vojenšti attaché a korrespondenti
v Tokiu.
z Washingtonu, 15. července. Vyslanec
Spojených států v Tokiu, mr. Griscom, ohlásíl
úřadům americkým, že váleční korrespondenti
a vojenšti attaché dostali dovolení, aby dne 22.
července odebrali se do fronty. Zůstaveno jim
na vůli, chtějí-li se připojiti k armádě Kuro-
kiově, Nodzuově nebo Okuově.
Z Londýna, 15. července. Z Tokia sdě-
lují: Cizí vojenští plnomocníci odjedou 20.
července o 6. hod. večer z Tokia ke I.
armádě.
Vojenští dopisovatelé, kteří meškají ještě
zde, rozdělí se asi ve dvě skupiny, z nichž
jedna odjede do Port Arturu, druhá do Man-
džurie.
Kura
Tokio
Washington
spojený stát
Londýn
Man
Port Artur
29
article
Kuropatkin v Dašičac.
Z Petrohradu, 15. července. Generál Ku-
ropatkin dal přesídliti svůj hlavní stan do-
časně do Dašičaa, jež má se v několika
dnech státi jevištém velikých vojenských operací.
K nedělnímu útoku na Port Artur.
Z Berlína, 15. července. »Berliner Tage-
blatt« upozorňuje na zvláštní a nápadnou okol-
nost, že totiž Japonci, nejen že nepodali až
doposud žádných zpráv o svém nedělním ne-
zdařeném útoku, ale že také nepokusili se ani
dementovati zprávy ruské, ačkoliv při každé
jiné příležitosti ihned přichvátali s opravou,
bylo-li co vylíčeno v jejich neprospěch. Soudí
se tedy z toho velmi správně, že údaje ruské
o závratném počtu padlých v nedělní bitvěu
Port Arturu jsou pravdivé.
ch. Z Petrohradu, 15. července. Zpráva,
dle které prý Japonci při útoku na Port Artur
ztratili přes 30.000 mužů, ukázala se býti ne-
správnou. Japonci ztratili při tomto útoku jen
asi 3000 mužů.
Ztráty Japonců u Kajpinu byly však velmi
značné. Spolek »Červeného křiže« ve dne iv
noci pracoval, aby ranéné sebral a mrtvé
pohřbil.
Konflikt mezi Japonci a korejskou
vládou.
Japonec
Artur
Kajpin
Petrohrad
Port Artur
Berlín
Japonec
Berliner Tag
30
article
Z Berlína, 15. července. Japonci přes
veškerý protest korejské vlády vztýčili v Čemulpa
japonskou vlajku. Mezi japonským vyslancem
a korejskou vládou došlo z té příčiny ke kon-
fliktu, jelikož Japonci osobují si velikých práv
na Koreji.
Kuropatkin a Alexějev.
Z Berlína, 15. července. »Local-Anzeiger
dovídá se z Tjencina: Kuropatkin jest rozhodnut
Japoncům, postupujícím na Mukden, klásti při
každé příležitosti tuhý odpor. Není tajno, že
mezi Kuropatkinem a Alexějevem panují neustálé
rozmíšky, žarlivost a napjetí. Alexéjev cití se
býti legitimním zástupcem carovým, Kuropatkin
pak vojevůdcem, jenž převzal těžkou zodpověd-
nost a následkem toho nesnese, aby se mu
někdo jiný míchal do plánů a operací vojen-
ských. S tím nemůže se Alexějev dobře smí-
řiti a žádá neustále Kuropatkina, aby jej do
všeho zasvěcoval. Ten tak nečiní, vyžaduje pro
sebe úplnou samostatnost. Z toho dochází k ne-
příjemnostem, jež Alexějeva velice roztrpčují,
avšak Kuropatkin chová se ke všemu lhostejně.
Před Port Arturem.
Z Mukdenu, 14. července. »Rus. Tel. Ag.«:
Dle došlých zpráv přešlo naše vojsko dne 3.
a 4. t. m. u Port Arturu na pravém křídle
obranné čáry k útoku, zatlačilo Japonce a ob-
sadilo východní stranu údolí lunsantanského
6. t. m. hory nad stejnojmenným průsmykem.
Dle čínských údajů ztratili Japonci toho
dne asi 2000 mrtvých a raněných. Od počátku
obléhání nedodělali se dosud nižádných positiv-
ních výsledků.
Z Tokia, 15. července. (C. B.) [Úřadní.)
Bezpodstatná je po Evropě rozšířená po-
věsť, že za nočního útoku dne 11. července na
Port Artur Japonci byli odraženi se ztrátou
30000 mužů, protože mimo malé šarvátky
předních stráží nebylo ten den žádného vážného
útoku na ruské postavení.
Japonec
Anzeiger
Artur
Port
Artur Japonec
Berlín
Korea
Local
Mukden
Rus
Tokio
Evropa
31
article
Vyslání kozáckého poručíka
do Port Arturu.
Z Berlína, 15. července. »Localanzeigru«
sdělují z Petrohradu: Kozácký poručík, který
byl vyslán do Port Arturu a vrátil se od Da-
šičaa, sděluje, že japonské loďstvo nalezá se
mezi Port Arturem a Dalným. Stav ruského
vojska v Port Arturu je výtečný. K Inkou při-
plula anglická dělová loď chránit anglické zájmy.
Očekává se, že as ve 2 dnech dojde k důleži-
tým událostem.
Kuropatkinova armáda.
Z Berlína, 15. července. Z Nučv anu
sděluje vojenský dopisovatel »Localanzeigru«:
Měl jsem přiležitost vidět celou ruskou armádu.
Její vojsko je v nejlepším stavu. Čtyři evropské
divise: 9., 11., 31. a 35. a přední oddíly
XVII. armádního sboru sem přibyly. Mezi Kaj-
pinem a Haičenem jsou postaveny četn
pevnůstky a opevnění. Japonci budou musit
podniknout čtyři bitvy, než dosáhnou Mukdenu.
Železnice pracuje dobře. Každodenně přijíždí a
odjiždí 12 vlaků. Očekává se, že brzo celý
XVII. sbor armádní bude soustředěn. Kuro-
patkin, jak se zdá, je odhodlán, na cestě do
Mukdenu klásti tvrdošíjný odpor.
Z depeší ruských novin.
Z Petrohradu, 15. července. (Zvl. telegram
»Národních Listů«.) Dopisovatel »Birževých
Vědomostí« telegrafoval 13. t. m.: Japonské
vojsko ohrožuje brzo Dašicao a Hajěžu, brzo
Ljaojan. Rusové s menší silou musí čeliti všude.
Japonci mají na jihu 3 divise se 64, na jiho-
východě 4 divise s 80 děly. Na pobřeží u Hajčžu
postavili 6 oblehacích děl. Rusové zpozorovavše
je z rána, podnikli na ně útok bodákem a přinutili
je k ústupu.
Do Inkou přibylo mnoho Angličanůva
Indův.
Artur
Port
Dalný
Kuropatkinův
Kura
Birževý
Rus
Japonec
Inka
Indův
Berlín
Localanzeigra
Petrohrad
Port Artur
Nučv anus
Mukden