Dna gproalnca 1900.

KATOLTCK LIY,

Číslo 337. Strana7.

k lidu a parlamentu anglickému, jakož i ku všem evropským parlamentům s nalébavou prosbou, aby působily k tomu, aby transvaalská otázka byla urov- nána smírčím soudem dle předpisů mezinárodního práva.

Zprávy hospodářské.

Hospodářské síly a Anglie r. 1899. Základem světovlády Anglie byla námořnická síla tohoto státu. Po dlouhá desítiletí byla všecka doprava zboží a osob na moři většinou v rukou An- glie a odtud plynuly jí velké příjmy. Časy se nyní změnily. Evropské velmoci, hlavně Německo, Francie a Rusko zjednávají si znenáhla vlastní stálé dopravní cesty na moři vlastními loďmi. Německo má nyní stále mezi Evropou a Ame- rikou 1676 parníků a lodí ve službě. Amerika má 3010 obchodních lodí, které hlavně americké linie obstarávají, Rusko má 1218, Francie 1181, Švédsko 1408, Norvéžsko 2528 obchodních lodic. Rakousko- Uhersko má 207 obchodních parolodí s nákladem 380.414 tůn, kdežto 1150 lodí Italie naloží jen 875.851 tůnu. Světový »Lloyd« má v rejstříku zapsáno 28.180 lodí, z toho je 10.998 anglických a 17.182 jiných národů. Rakouský »Lloyd« má nyní stálé a pravi- delné obohodní jízdy do severní Unie, Brasilie, Ar- gentiny. Egypta, Persie, Indie a do Číny. Rovněž tak je postaráno o pravidelné jízdy v celém Stře- domoří. Následkem rozvoje obchodního loďstva evrop ských velmocí přestaly se na mnoze dovážet suroviny ze zámořských krajin do Anglie a pak teprve do Evropy. Dnes je na př. přístav v Liver poolu proti jindy mrtvý. Angličtí farmáři mohou pouze polovinu plodin k uživení Anglie dodávati, ostatní vše dováží se ze zámořských zemí. Farmáři v Anglii sklidili minulého roku kvartrů pšenice 8 a půl, ječmene 9 a jednu tře- tinu milionu, ovsa 21 milionů a zemáků 58 milionů metřáků. Severní Amerika dodává Avglii pšenic!. kukuřici a oves, Rusko ječmen, lustěniny pak Egypt a Indie.

Světový starý anglický průmysl jest dnes před velikými obraty budoucnosti. Nejen jiní národové drou se na světové tržiště a vytlačují anglický prů- mysl z jeho starého panství, ale i vnitřní nepřítel zle doráží na něj a sice drahota uhlí a stále stoupající mzda dělnictva. Roku 1890 platilo se za anglickou uhlí 17.75 K našich, r. 1899 však 33. Dnes musí továrníci v Anglii platiti za metrák uhlí 3 kor. 20 hal. našich penéz. Příčinou toho jest nejen jihoafrická válka a čínská zápletks, nýbrž hlavně větší mzda horníků a zvětšený těžebný ná- klad, poněvadž uhelné doly jdou stále do větší hloubky a tím stoupají těžební výdaje. Loňského roku prodala Anglie 563,500.000 metráků uhlí do ciziny. Celková roční těžba uhlí v Anglii jest nyní ročně přes 2020 milionů metráků. Potrvá-li drahota uhlí v Anglii dále, pak zahyne mnohý díl starého anglického průmyslu. Anglie kupuje všechen cukr z ciziny. Dosud se nepodařilo s cukrovou řepou v Anglii docíliti něja- kého úspěchu v pěstění. Loňského roku koupila An- glie za 11.18 milionů liber št. cukru. Z toho dodalo Německo 40, Francie 30, Rakousko 20 procenta zbytek Belgie. Dosud se má za to, že lid v Anglii spotřebuje nejvíce cukru, avšak aspoň 30 proc. všeho cukru spotřebují pivovary. Dle Ellisona spotřebovalo se loňského roku v Evropě, sev. Americe a Indii 13,187.000 žoků ba- vlny váhy 59.8 milionů metráků. Z toho přišlo na Anglii 3 a půl, ostatní evrop skou pěvninu 4 a tři čtvrtě, na sev. Unii 3 a půl, na Indii 1 a jedna pětina milionu žoků, Před 40 lety z toho spracovala Anglie 2, ostatní evropská pevnina I a tři čtvtě milionů, Amerika 800.000, Iudie 53.000 žoků bavlny. Vřetenů má na ten čas Anglie 45, ostatní Evropa 32 a půl, sev. Unie 17.9 a vých. Indie 4 miliony.

Není radno starší dobytek, který je zvyklý na krmivo řezanky, začíti krmiti dlouhou slamou. Způsob ten se musí navyknouti záhy u mladých kusů. Krmíme-li slamou a senem nerozsekanou, seznáme, že dobytek není naduřený, že je štíhlý, poněvadž řezanka nadýma a žaludky rozšiřuje přespříliš. Vídeňská peněžní bursa. Dre 7. prosince [Závě- rečné kursy.) Únorová renta 28 40. Květnová rert 98 50. Rakouská korunová renta 98 55. Stříbrná renta 98 30 Rakouská slatá renta 118 65 Uberská slatá renta 116 25 Uherská kor. reutn 91.85 Losy z r. 1860 celé 135 do Losy z r. 1860 pět. 164 —. Losy z roku 1864 198.50 Losy kraditní 401 50 Losy z roku 1854 172 50 Komunalní los 388.50. Tizské losy 140.— Turecké losy 106 00 Úvěrní akcie 671.00. Anglobanka 270.50 Unionka 548.—. Bank pro země rak 410 50. Uherské kreditky 679.—. Bankovní jednota 466.00 Ústav pro úvěr possm 882 —. Unionk pražské 259.—. Živnostenská banka 263.50. Lvov - Černo vická 533.—. Státní dráha 664.50. Lombardy 113.25. Št. H Köfl. 533.—. Sevorní dráha — Severosáp. dráha —.0o Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 471.—. Česká ser dráha —.—. Buštěhradská A) ——. Buštěhradská B) 1138 Pražsko-duchcovská dráha — 00. Ducho.-Podmokslská — Ústecko-Teplická —. Vídeň. tramwayky 250 50. Nové víd tramwayky 243.—. Dunaj. paroplavba 744 —. Tur. tabák rež. 296 C0. Tov na zbraně 282 —. Alpinky 443 50 Rim Mrráňské 499 00. Pražské telezářské 1690. Zár. - česk- uhelné —. . Sev. české uhelné —. Mostecvé uh. 868.— Česká montrní spol. 1205 Napoleony 19.16. Faříž 95.70 Londýn 240.25. Německá města 117 60. Ruble papír. 254.50.

Schodnica 1547. Pražská plodinová bursa. Dns 7. prosince 1900. Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 75 81 ky. na 1 hektolitr 8.35—8.85. Žito 72—74- české 8.35—8.75. Ječmen výběr 8.70 8.8), obyčejný 7 50 až 7 60 Oves bílý 6 35—6.40, obyčejný 6.20—6 25 Kuko řice uherská 00)—0.—. Seno lisované 3.75—4.40, nelisované 4.00—4.50. Sláma cepy mlácená 3.50—4.—, sláma ku stlan 2.50 3—. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg. Pšeničná mouka čís. O: 28 50—29.50, č. 1: 27.00—28.— č 2: 26 00—27.50, č. 3: 25.00—25.50, č. 4: 23.00—23.50 č. 5: 21.00—21.50, č. 6.: 18.50—20.00, č. 7: 17.50—18.00 č. 8: 13.50—14.00. Žitné mouka za 100 kilo č. I.: 24.00 2500, č. II: 23.00—24.00, č. III.: 18.50—19.00, č. : Iv 14.00—(0.00. Pšeničné otruby 11.20—00.00, žitné otruby 12.00—00.00. Luštöniny za 50 kg.: Fszole k vaře 9 25—10.50 ke krmení 0.00— 0.—, Hráoh k važení eínt 10 2512 00, k vaření selený 12.50—13 00 Cočka 12 50a 19.50. Zemeatz k jídlu 1.80—2.10, k páisní líhu 0.00 0.00 — Olejnatá semena: Řepka —.— až —.—. Má 25.00—26 00. Kmín 00.09—C0 00. Sušené ovoce Švesthy 12 00—14.00, brdáky 125)—28.—, křížaly 8.00 9.—. Jetelová semena červéná 59.00—65.—, bíls 40.— až 70.—. Snšená čckanka: 8.75—8 90. Pražské tržní ceny ze dne 7. pros. Prodáno bylo 100 kg. bramborů za K 4.6)— 5.40, sena za 8 60—9 60, slámy krmné K C 00—0.00, slámy žitné (dlouhé) za K 6.70 až 9.00.

Tržní zpráva o cenách potravin v Staro- městské tržnici v Praze dne 7. prosince. M a s a masné výrobky. Hovězí přední 1 kg. 1.28—1 36,. hovězí zadní 1 kg. 1.44—1.52, telecí přední 1 kg. 1.20 až 1.28, telecí zadní 1 kg. 1.36—1.7 , vepřové přední 1 kg 1.28—1.36, vepřové zadní 1 kg. 1.44—1.52, skopové přední 1 kg. 1.12—1.20, skopové zadní 1 kg. 1.28.—1.36, lůj 1 kg. 0.46—1.C0, sele 5.— až 7.—, vepřové sádlo 1 kilogram 1.40 až 0.00. Zvěřina. Jelení maso přední 1 kg. 0.70—1.30, zadní 1.60— 00, dančí maso přední 1 kg. 1.40—0.—, dančí maso zadní 200, srnčí maso přední 1 kg. 1.40—0.—, srnčí maso zadní 1 kg. 2.40 až 0.00, černá zvěř 1 kg. 2.40—0.—, Zajíc v celku 1 kus 2.80 až 3.60, zaječí předek kus 0.50—0.60, zaječí hřbet kus 1.60—2.60, králík 1.20. Bažant pár 4.00—8.00. Koroptev pár 3.20—0.—. Divoká kachna kus 2.40. Tetřev kus 0.00 až 0.—., tetřívek kus 2.80, jeřábek 0.00. — Drůbež: a) živá: husa nekrmená 3.20—3.40, vykrmená 6.0)—10.0, kachna 1.60—1.80, kuře 0.90—1.00, sle- pice 0 90—1.10, perlička 0 00—0.0, pár holoubat 0.90—1.00 krocan 1 kus 6.— až 8.—, krůta 1 kus 4.— až 5.— b) zabitá: husa domácí mladá 3.60—7.00, kachna 1.60—2.40 krůta 4.00—6 40, kapoun 2.40—3.00, kohout (polák) 1.60—2 20 kuře 1.10—1.50, slepice 1.60—2.40, perlička 0.00—0. , ho- loubata 1 pár 1.10 až 1.30, krocan 7.00 až 8.00.

Ryby, raci, žáby 1 kilogram: kapr 2.00—0.00, losos domácí 0.00—00.00, losos rýnský 0.00—0.00, candát 3.00—3.60, štika 2.40—0.40, úhoř 5.00—0.00, pstruh 8.— až 0.—, lín 2.00—0.00, mík 0.00—0.00, parma 0 00—0.00. bělice veliké 0.00—0.00, drobné ryby 1.— až 1.20, raci říční 0.00—0.—, raci cizí 1 kus 0.00—0.00, žáby 0 00—0.00. — Vejce a mléčné výrobky: Vejce české čerstvé 1 kus 9—10 hal., vejce české čerstvé 1 kopa 4 60—0 00, máslo 1 kg. čajové 2.60—2.70, máslo čerstvé 2. 20—2.40, máslo starší 0.00—0.00, máslo přepuštěné 2.60—0.00, máslo umělé (margarin) 1.30—1.40, máslo umělé (margarin) pře- puštěné 1.30—1.40, čertvý tvaroh 0 56—0.60, sýr smetanový 1 kus 0.00—0 00, syreček čerstvý 1 kus 0.8—0 20, sy- reček naložený 1 kus 0.03—0.04, 1 kopa 1.52—1.62. — Med český 1 kg. 0.00—0.00. — Zemčata: Zem- čata nová 1 kg. 0.00—0.00. Konservovaná 1 kg 0.00—0 00, Zemčata nová 1 kg 0.00—0.00, 1 q 4.80—5.60. — Z ele- niny: celer 1 kg 0.00—0.00, 1 otýpka 0.04—0.70, cibule 1 kg 0.10—0.12, česnek 1 kg 0 30—036, Fazole (lusky)

1.40—0.00. Hrách (lusky) 0.00—0.00, hrách zelený 1 litr 0.00—0.00, chřesť 1 kg. 0 00—000. jablka rajská 1 kg 0.— až 000, kapusta 1 kopa 2.40—6.40, karfiol 1 kus 0.8—0.30, kedlubny otýpka 0.12—0.24, křen 1 kilogram 0.50—1.00. mrkev otýpka 0.08—0.10, okurky č. kopa 0.00—0.00, petržel otýpka 0.04—0.24, por otýpka 0.04—0.05, řetkvička mandel 0.00—0.5, řípa červená 1 kg. 0.10—0.12, salát hláv- kový kopa 0 00—0.00, 1 kus 0.0 —0.C0, špenát 1 kg. 0.00 až 0.30, tuřín 1 kopa 4.00—4.80, vodnice 1 otýpka 0.00, zelí hlávkové bílé 1 kopa 9.0 až 10.00, zelí bílé 1 hlávka 0.20 až 0 50, zelí hlávkové červené 1 kopa 14.00—0.00, 1 hlávka 0.40, zelí naložené 1 kg. 0.28—0.32. — Houby: hříbky sušené 1 kg 2.00—6.—, žampiony 0.80—(0.20, lišky 0.00—0.—.— O voce čerstvé: hrušky 1 kg. 0.12—0.30. jablka 1 kg. 0.12—0.30, švestky 0 00—0.00, víno v hroznech 0.90—1.20, rybíz 1 kg 0.00—0.—, meruňky 1 kg 0.00—0.00, jahody červené 1 kg. 0.00. borůvky 1 kg. 0.00—0.00, maliny 1 kg 0.00—0.00, brusinky 6.00—0.00. Ořechy vlašské kg- 0.48—— 0.80.

Příhon dobytka drobného a dovoz masa. V Praze, dne 6. prosince 1900. Přihnáno bylo : 00 skopoů živých, prodal se pár za kor. 00.00—00.00; 122 skopců zabitých, kilogram za K 0.64 až 1.—; 367 telat za- bitých 1 kg za K 090 až 1.16, výminečně za K 1.20 po srážce 7—9 kg. na kuse, 40 prasat zabitých, a to: če- ských 1 kg. za K 088—1.10, polských 1 kg za C.92—1.06 K a bagounů uherských 1 kg. za K 1.08 až 1.12, srbských 1 kg za K 0.92—1.00, — jehňat po K 0.00 až —, — kůzlat kus po K 0.00—0.00. — Masa hovězího bylo přivezeno 49.000 kg. prodal se 1 kg předního za 44 až 84 h., prima K 1. 8 a 1 kg zad za K 0.56—1.08, prima K 1.28. Vepřového masa přivez. 9400 kg., prodal se 1 kg za K 0 88—1.10 českého a za K 0 92—1.06 polského. Vesměs s potravní daní. — Prodej byl mdlý. Král. české zemské divadlo v Praze. NÁRODNÍ DIVADLO. V sobotu, 8. prosince. Začátek o 3. hod CYPRIENNÁ, Komedie o 3 dějstvích. Napsal V. Sardou. Přeložil A. Pulda V sobotu, 8. prosince. Mimo předplacení. Slavnostní představení na počest sjezdu Sdružení českých zemědělcův. PSOHLAVCI. Zpěvohra o třech dějstvích s dohrou od Karla Kovařovice Text dle stejnojmenného románu Aloisa Jiráska napsal Karel Šípek. — Regisseur: Adolf Krössi g. Dirigent: Karel Ko vařovie. Začátek o 7. hod. Konec po 10. hod.

V neděli, 9 prosince Začátek o 3. hod. Prodaná nevěsta. Komická zpěvohra o 3 dějstvích od Bedřicha Smetany. textem od K. Sabiny. — Regisseur: Josef Šmaha. Diri gent: Karel Kovařovic. V neděli, 9. prosince.

79 hra (3. čtvrtka) v předpl. Poprvé. ZLAT O. Komedie ve třech jednáních. Napsal Josef Šmaha. Začátek o 7. hodině. Konec po 9. hod. ešit

Iilustrovaného

(velké vydání Besed lidu) se 43 obrazy vyložen je ku prohlédnutí v každém knih- kupectví nebo na ukázku pošle na- kladatelství. Sešit stojí pouze 20 kr., předplatné na půl roku zl. 2 60 (K 5.20), poš ou zl. 2.80 (K 5 60). Odeb rsti lze v každém knihkupectví, jakoži v Nakladatelství J. Otty v Praze, Kar- lovo nám. 34n Filiálka ve Vídni VII., Burggasse 79. 2614

Česká firma. las

Ferdinandova třída číslo 33 proti Choděrově restauraci doporoučí za 2579

Oddělení pro živnostníky u České spo- řitelny. V měsíci listopadu podalo 64 živnostníků žádost do živnostenského oddělení České spořitelny o půjčku 18.990 K. Z toho bylo povoleno 61 žá- dosti s obnosem 15.860 K. O třech ostatních žada- telích konají se šetření, zda jsou úvěru hodni. Tak pracují Němci, bez hluku, tiše, ale jistě. Máme krmiti neřezanou slamou a se- nem? Tato otázka dosud není řádně vysvětlena Mnozí zkušení zvěrolékaři zavrhují naprosto krmení řezankou, a sice z toho důvodu, že řezanka jde hned do druhého žaludku a vychází z velké části neztrá- vena ze zvířete ven. Dá-li se však sláma a seno tak jak jsou bez řezání, tu si dobytče slámu a seno řádně rozžvýká a lépe ztráví. Také se uspoří mnoho krmiva. Krávy při takovém spůsobu krmení stejně dojí a stejné berou na sebe jako krmením- řezankou.

Alba * bronzové ozdoby Bijouterii Deštníky Hole Kalamáře a ku- řácké soubory Kabelky a pasy dam- ské Kasety Tobolky všech druhů Vějíře specialityx Zrcadla trojdílná atd. Zásilky dle možnosti též na výběr.