1
masthead
25 brezna 1908. Číslo 84.
4
article
Lze doufali, že český národ po
votu křesťanských sociálů prot
resoluci dra. Záčka poslance česke
z vládní služby odvolá.
Z Vídež, 24. března. (K. k.)
V rozpočtovém výboru za další rozpravy
o rozpoctu min. vyučování pol. »Úslředna a vy-
soke školy« posl. Jindř. Schmid protestova
proti rouhačským projevům Wahrmundovým a žádal
by katolické spolky studentské byly postaveny na
roveň spolkům ostatním.
Posl. Němec vytkl zvláštní zahájení této roz-
pravy referátem ryt. Biliňského a pokusem křest.
soctálů o obstrokci. Klerikálové vědí, že nejednalo
se o hlavu ministra vyučování, jenž se jim zdá málo
klerikálním, ač v Čechách cestou nařizovací byla už
konfesionální škola zavedena a na Moravě dojíti
mohlo ku potrestání učitele Konečného. Česká uni
versita v Praze a lechnika jsou špatně umístěny
Vlastním účelem resolucí bylo nezříditi žádné nové
unversity, nýbrž najít jen východisko, aby celá věe
byla odložena. A přece mělo by se konečně usilovati,
aby tato palčivá otázka byla důkladně řešena. Sto-
jime na stanovisku, aby druhá česká universita byla
zřízena a to v Brně. Vzpírají li se němečtí měšťáci
jen místu, kde má býti česká universila zřízena.
protože by byl ohrožen německý ráz Brna, mohli by
Cechové říci stejným právem: »Nač potřebujeme ně-
meckou universitu v Praze? Český ráz města se
tonto universitou ohrožuje.« Vyučovací ústav druhé
národnesti nemůže nikdy ohroziti charakter národa.
Jindřichův
Schmid
Wahrmundův
Posl
Němec
Konečný
Čechy
Morava
Praha
Brno
mecký univerzita v Praga
polo
5
article
Olázka musí býti rozřešena důkladně, jak vyžadují
praktické polřeby. Némci mají v Rakousku pět uni-
versit. Čechové jen jednu a la jest přeplněna. Strana
řečníkova bude samozřejmě hlasovati také pro to,
aby v Brně zřídila se německá universila. Však tato
otazka neřeší se resolucemi.
Vytknuv, jak aristokratům poskytují se úlevy
při universitních zkouškách, zabýval se řečník zále
žitostí Wahrmundovou. Zásada, že vědecké bádán
má býti svobodné, nebodí se panujícím stranám do
kramu. Ve Wahrmundově přednášce nebyla obsažena
žádná urážka. Urážkou je, přisuzuje-li se někomu,
že musí něco věřiti. Najdou se cesty a prostředky
aby zabráněno bylo dalšimu zklerskalisování školství
i kdyby klérikál byi ministrem vyučování. Klerikalismu
způsebí se největší škody takovými neobratnými
manévry.
Posl. dr. Žáček odůvodňoval požadavek zřízení
české university v Brně. Příslušné důvody staly se
přesvědčením všech vzdělanců v Rakousku, pokud
svou moudrost nečerpají z vídeňských novin, jež
vynalezly fázi, že požadavek II. české university
vyprývá z politické agitace.
Lituje, že také někteří poslanci osvojili si tuto
frási. Postuchárny na české universitě v Praze
pojmou sotva čtvrtinu posluchačů. Již tyto poměry
nutí zříditi II. českou universitu. Až do let padesá-
tých minutého století byla v Olomouci velmi bohatá
universta. Jajích fondů použilo se patrně na jiné
účely než na které byly věnovány. Byl kdysi čas.
auy na Motave byla úplná jednomysinost o zřízení
university pro oba národy. Pak i tamní sněm vyzval
v tom smyslu vládu, nyní však Němci nepochopitel-
ným způsobem považují za něco strašného, aby byla
na Moravě zřízena universita česká. Pochopoval by
toto stanovisko, kdyby se Němcům řeklo, že nepo-
třebují university.
Čecho
Posl
doktor
Žáček
Němec
Rakousko
Brno
Praha
Olomouc
Morava
český univerzita v Brno
6
article
Němcům poskytuje se možnost úplného rozvole
a lu žáda také pro svůj národ. Na Moravě dospělo
se po dlonhém boji k modu vivendi mezi oběma ná-
rodními kmeny téměř ve všech záležitostech veřej
ného živola. Při vyjednávání se vždy tíkalo, že zři-
zení české university může býti jen korunovací
smiřovacího dila mezi oběma národnostmi. Nyní jsou
všecky národní olázky vyřízeny, avšak v universitní
otázce stojí se na témž stanovisku jako dříve. Němei
vzpírají se zřízení české university. Poslanci čeští
odůvodňují svů, požadavek důvody věcnými, ale
přes to se tvrdí, že učinili z universitní otazky po-
litikum.
To znamená překrucovati slav věci. Možnosti,
že brněnskou českou umversitou Brno by bylo po-
češtěno, rovněž není, zvláště dostanou-li tam Němee
současně universitu. O zacnování německého rázu
Brna je postaráno tak, že by Čechům nebylo vůbec
lze učinili průlomu do obecního řádu městského
Požadavek odpůrců, aby universita byla přeložena
do malého venkovského měsla moravského, je uráž-
kou českého obyvatelstva na Moravě. S politickéno
stanoviska třeba uvážiti, že národ, jenž tvoři tii
čtvrtiny obyvatelstva Moravy, má v rukou správu
země a oprávněný nárok, aby ve státní správě se
vzalo na něj zřetel dle jeho počtu, musí zajisté
pocsťovati za dráždění, soudí-li se, že universila
nemá býli zřízena v hlavním můstě země.
Němec
Čecho
Morava
Brno
7
article
Řečník navrhuje následujíci resoluci:
»Se zřetelem na naléhavou potřebu II. univer-
sity, pro značný a rostoucí počet studujících české
národnosti a dále, že český národ na Moravé ma
oprávněný nárok žádat úplné vybudování svého škol-
ství zřízením university ve vlastní zemi: vláda vy-
zývá se, aby neprodleně vykonala žá-
doucí přípravné práce, by co nejdří v
mohla býti zřízena universita s če-
skon řečí vyučovací na Moravě.«
Řečník ohražuje se proti tomu, že resoluce bez
požadavku, aby universila byla zřízena v Brně, vy-
ktada se tak, jakoby to bylo zřeknutí se českého na-
roda. Ohražuje se dále proti výkladu, že jedná se
o pouhou resoluci, kterou se nepraví, že universita
má býti také v nejs ratší době zřízena. Rozhodně pro-
testuje proti názoru, že universita česká může býti
zřízena jen s povolením a souhlasem Němců na Mo-
ravě. Takto by se Čechové na Moravě nikdy ne-
dočkali zřízení II. české university. Schválí-li reso-
luci výbor a plenum poslanecké sněmovny, musí se
universita zříditi, nejen že to žádá sněmovna, nýbrž
i proto, že vláda a vyučovací správa, jsou-li vskutku
objektivní, musí potvrditi, že zřízení české univer
sity na Moravě je nejen politickou, nýbrž i svrcho-
vanou kulturní nutností. Opakuje, že universítu lze
zříditi toliko v zemském hlavním městě, doporučuje
výboru svou resoluci a vyslovuje naději, že univer-
sila bude také zahy zřízena.
Posl. d'Elvert soudí, že celá diskuse o aféře
Wahrmundově ve výboru postrádá právního podkladu.
Němec
Čecho
Posl
Elvert
Morava
Brno
poslanecký sněmovna
8
article
Parlament má jenom právo zákonodárné a dozorčí
na opatření vládní.
Ohledně zřízení II. universily poukazuje na opě-
tovné a nedvojsmyslné stanovisko Němců, již na nem
i příště setrvají. Národně-politické otázky, zejména
jako jsou otázky universitní, mohou býti řešeny jen
v dorozumění s Němei. Takového dorozumění nelze
ovšem dociliti, pokud zejména názory o místě uni-
versity budou se tak rozcházeti, jako v tomto pří-
padě. Velký kulturní význam vysokých škol byl před-
stižen momenty politickými a národními. Větší měste
poskytuje nepopíratelně bohatou podporu vysoké škole
Avšak tam, kde existují národní rozpory, není vhod-
ného prostředí pro pěstování a vývoj vědy.
University světového jměna jsou v malých mě-
stecb. Stanovisko Němců v této otázce je dáno zře
telem na německá města moravská, zejména Brno,
jehož stoletími utvrzený německý ráz považují za
svou svatou povinnost zachovati nedotčený: musl
vynaložiti vše, aby Brno zůstalo baštou němectví
na Moravě, mocnou základnou německé vědy a ne-
stalo se oporou slovanských snah. Národně politické
problémy mohou řešiti se pouze v dohodě se zů-
častněnými národy, nemá li stát býti vydán opět
těžkým otřesům. Vedení tonto úvahou nemohou
německo-pokrokoví poslanci hlasovati pro resoluci o
české universitě na Moravě a jejich votum ve pro-
spěch německé university v zemi, která by byla
splněním toužebného přaní Němců, zakládá se na
stejném předpokladu, který je voditkem pro německé
poslance v této otázce.
Němec
Brno
Morava
9
article
Posl. dr. Kramář očekával, že strany zúčast-
něně na nynějším politickém problému zaujmou
trochu jiné stanovisko ku předmětu, který hluboce
se dotýká všech srdcí českého národa. Pohříchu sly-
šeli jsme od bar. d'Elverta opět kategorické »ne !« a
jsme tudíž nucení dle toho zaříditi své postavení
Nemohu dnes ještě říci, obmezt-li se pouze na tuto
universitní otázku. Poněkud překvapilo řečníka také
spravodajovo stanovisko.
Naproti jeho výroku, že jsou aktuální jen otázka
universily vlašské a ruské, prohlašuje, že universitní
olázky nelze posuzovati se stanoviska bezpečnostní
policie. Pro nás iest otázka české university na Mo
ravě v Brně jednou z nejaktoálnějších olázek, ano
téměř nejaktuálnější otázkou kultorní, klerou máme.
Naprosto nic nás neodvralí sledovati tento cil, a pa-
dáváme li dnes jen resoluční návrh, jenž měl pánům
umožniti zaujati slanovisko, jež by bylo ukázalo ja-
kousí ochotu k této veliké kulturní olázce, můžete
býti ujištěni, že nepovažujeme tuto resoluci za j a-
lové slovo, nebo za tuctovou resoluci, nýbrž za
vážný projev minění sněmovny, po připadě výboru
rozpočtového, jehož důsledek budeme sledovat a je-
hož důsledek též v přištím rozpočtu chceme viděti.
Posl
doktor
Kramář
Elvert
Brno
10
article
Třeba mluviti zde jasně, nejen vůči pánům s druhé
strany, nýbrž také k naší veřejnosti, která událostmi,
jejichž svědkyní je, jest rozechvěna tak, jak to pání
ani netuší. Ve příčině výroku zpravodajova, že
otázky universitní mohou býti řešeny jen v dohodě
s druhými zůčastněnými stranami, praví řečník, že
při vší úetě ke zpravodají není nám toto stanovisko
ničím víc než soukromým míněním a nikterak pro-
hlášením ex kathedra, jež by nás vázalo. Byli jsme
vždy ochotní ve sporných otázkách hledati dohody
a nebylo by nám nic příjemnějšího, než nalézti je
právě v této palčivé otázce.
Praví li bar. d' Eivert na jedné straně, že uni-
versitní otázka jest otázkou politickou a musí býti
řešena v dorozumění, na druhé straně však pro-
hlašuje, že o místě, kde universita má býti zřízena,
platí, pokud jde o Brno, non possumus. Kde zde
lze hledati dorozumění? Tím je řečeno, že bez svo
lení Němců nesmíme dostati universitu, a že on
nikdy nesvolí, aby universita byla tam, kde jedině
může prospívati. Toto stanovisko nemůžeme akcepto-
vat, ani pochopit. Řčník vždy co nejochotněji po-
dával ruku k dorozumění o určitých otazkách, avšak
taková ochota má jisté meze. V dorozumívání nesmí
býti hledány prostředky, aby ta neb ona věc byla
zmařena. Jsma ochotní jednati o věci, aby byla ře-
šena tak, že by seslabeny byly jisté námitky Němců.
Bylo by však tuze mnoho žádáno, kdybychom měl
připustiti, že dostaneme jen se souhlasem Němeů
něco, na co máme nepopíratelné právo.
Eivert
Němec
Brno
11
article
Ohledně zřízení university v Brně prohlašuje
řečník, že tvrzení, jakoby universila mohla existo-
vati v malém městě, je pro naše poměry nepří-
pustnou theorií. Zná malé university v Německu
v Angli velice dobře, avšak sociální poměry našich
studentů jou takové, že naprosto nemohou navště-
vovati university v matých městech, jen proto, že
kulturní život soustřeďuje se dnes výhradně v
velkých městech, nýbrž také proto, že naši nemajetní
studenti nemohou existovati bez kondicí a p. Naproti
tvrzení, že bude možnost zříditi sludentské koleje,
pouvazuje na jejich veliké náklady A tyto obrovské
náklady maji býti vydány jen vzhledem k obavám
Němců? Takové plýtvaní statními prostředky, kterých
naléhavé potřebujeme pro všechny kulturní otázky
bez rozdílu národa, bylo by šílenstvím, bylo by zlo-
činem na státní pokladně a na chudých lidech, kteři
musí na to platiti. A co by odpověděli Němci na
navrh, aby svou německou universilu zřídili v Novém
Jičíně, má-li česká být zřízena v Kroměríže?
Mluví se o velkém nebezpečí, které hrozí městu
Brnu po stránce národní ze zřízení české university,
jakoby počeštění nebo poněmčení některého města
záviselo na universitě. Po staletí trvá v Praze uni-
versita a přece Praha nebyla poněmčena. Řečník byl
by též prvním, jenž by se opřel, aby německá uni-
versita byla z Praby přeložena. Brno jest přece již
dnes střediskem českých snah osvětových a proto je
nesprávno, praví-li Němci, že nechtějí, aby bylo Brno
učiněno tlmto střediskem osvětovým. University ne-
mohou býti rozhodující pro národní ráz některého
města, v tem jsou rozhodující dělníci a živnostníci.
Němec
Německo
Angl
Nový Jičín
Brno
Praha
univerzita v Brno
University
12
article
Od požadavku zřízení druhé university české nemůže
býti upuštěno, protože jest druhá universita nutnou.
aby jedna universita byla dobrá. Druhá universila
může tudíž býti zřízena jen na Moravě a jen v hlav-
ním městě země. Poslanci češti jsou ochotní hlaso-
vati pro německou universitu v Brně.
Proč hlasují poslanci němečtí proti české uni-
versitě? Ví-li se, že nelze něco zadržeti, jest přece
lepší zavčas se s drubou stranou dohodnouti a osvěd-
čiti ochotu. Ve svém celém politickém životé usiloval
řečník jen o úplnou rovnoprávnost a pokud se jí ne-
dostane pro český lid, bude nutne učiniti vše, aby
se ji dobylo. Vzpíral se vždy co nejrozhodněji, aby
se žádalo na úkor druhé národnosti více než rovno-
právnost. Čeští poslanci trvají přes d'Elvertovo pro-
hlášení na své resoluci.
Dosud dostávali jsme jen prohlášení se strany
vlády, kterážto prohlášení pomohla málo, třebas byla
podana i v nejlepším úmyslu. Nyní ať se vyslove
jednou sněmovna pro zřízení české university na
Moravě. Samozřejmě budeme též, praví řečník, co
nejvřeleji podporovati všecky snahy druhých národ-
ností nejen proto, abychom dostali hlasy jejich zá-
stupců, nýbrž též proto, že jsme se nikdy nevyslovil
proti žádnému kulturnímu ústavu jiného národu. Pod-
porovali jsme všechny takové požadavky, soudíce, ž
stát je povinen každému i sebe menšímu národu dáti
vše, čeho potřebuje pro svůj kulturní vývoj.
Pojednávaje o Wahrmundově aféře pravil řečník.
že sluší hájiti svobodu vědy a badání na universi-
tách a ohraditi se energicky proti tomu, aby se ně-
kdo cizí vměšoval do našich vnitřních záležitostí.
Elvertův
Wahrmundův
Morava
německý univerzita v Brno
český univerzita na Morava
13
article
Řečník tlumočí ještě požadavky o vysokém školství v
Praze. Nalehá předem na stavbu budov pro právni-
cké fakulty obou pražských universit a budovy pro
filosofickou fakultu české university v Praze. Pokud
jde o reformu právnického studijního řádu vyslo-
vuje naději, že vláda otázku tuto co nejdříve a mo-
derním způsobem rozřeší. Přimlouvá se za rozšlření
odborných přednášek na české universitě v Praze,
zejmena o právu agrárním, o samosprávě a srovná-
vacích studiích slovanských právních dějin a žádá
za zvýšení dotace na státovědecký seminář.
Lékařská fakulta musí býti rozšířena o gyneko-
logické kliniky, dále musí býti rozšířena klinika cni-
rurgická. V ústavě hygienickém chybí skoro vše
čeho moderní ústav potrebuje. Přimlouvá se za vy-
stavění zvláštní budovy pathologicko-anatomického
ústavu, jakož i ústavu fysiologického, psychiatrické
kliniky i za vystavění budovy pro II. kliniku lékař-
ství vnitřního. Ve příčině zvěrolékařského ústavu
který přičlení se k zemědělskému oddělení techniky
žádá, aby dolace doposud poskytovaná tomuto ústavu
nebyla odňata universitě, aby tohoto obnosu bylo
použito na zřízení stolice pro bakteriologii.
Praha
pro filosofický fakulta český univerzita v Praga
14
article
Pokud jde o filosofickou fakultu žádá, by ko-
nečně byly schváleny plány pro stavbu přírodověde-
ckého a zeměpisného ústavu a patřičný obnos byl
pojat již do rozpočtu příšíího roku. Ústav pro klas-
sickou archaeologii nemá ani sbírku sádrových od-
litků, ani fotografií a jeho celá knihovna sestává ze
110 knih věnovaných soukromníky.
Žádost mimuřádného profesora pro klassickou
archaeologii za subvenci 20.000 K zamítnuta. Při-
mlouvá se dále za brzké zřízení učitelské stolice pro
českou literaturu a ordinarat pro pomocnou vědn
historickou a za obsazení učitelské stolice pro český
jazyk. Dalším požadavkem filosufické fakulty je sy-
stemisování III. řádné profesury pro vyšší mate-
matiku.
15
article
Místnosti univ. knihovny jsou nedostatečny
třeba vystavěti moderní budovu. Také úřadnický
personál jest třeba rozmnožiti a finanční postavení
úřadníků zlepšiti, aby se mohli věnovati také vě-
decké práci. Knihovna techniky má pouze jediného
úřadníka. Také universitní extense musí býti vládou
pokud možná podporována. Při pražské techniee
třeba postaviti II. trakt. Má právě tolik posluchač
jako vídeňská, ale pouze 31 systemisovaných sil, při
čemž 8 učiteiských stolic je neobsazeno. Je prvním
úkolem každé vysoké školy technické jíti ruku v ruce
s průmyslem a tvořiti vědecké podklady pro zvele-
bování průmyslu. Učitelské stolice musí dle mož-
nosti býli tak zařízeny, aby vybovovaly modernímu
směru průmyslovému, a proto zasazuje se také pro-
fesorský sbor pražské techniky o rozdělení odboru
strojntckého v oddělení čistě pro strojnictví a v od-
dělení pro elektrotechniku. Mimo to měla by také
býti systemisována řádná profesura pro keramikua
průmysl textilní a výrobu papíru. Při velkém počtu
posluchačů na pražské technice třeba rozmnožiti po-
mocné síly, zejmena konstruktéry, asistenty a ad-
junkty.
Na konec řečník přímlouval se, aby na pražské
technice bylo soustředěno zkoušení pro průmysl
textilní, mlynářský, cukerní a libový, a pro země-
dělské a elektrotechnické strojnictví a aby stát povoli
větší subvence na exkurse.
V ojdpolední jschůzi posl. Seitz praví
že nejlepším důvodem proti všem požadavkům, které
týkají se nových uversit, je řeč posl. Kramáře. Wahr
Seitz
16
article
mundova afěra nepatří do nynějška rozpravy. Vy
učovací úřad nemá proč zabývati se věcí, jež týká
se výhradně soudců.
Poslanec Korošee hájil požadavek slovinské-
ho lidu pro zřízení jihoslovanské universtty a při-
mlouval se, aby zkoušky a diplomy na záhřebské
universitě byly v Rakousku uznány.
Rovnoprávnost na universitách požaduje tak
pro německé studenty. Konečně podával tuto reso-
luci:
»S pokračujícím duševním a hospodářským vý
vojem jednotlivých národů říše souvisí úzce potřeba
rozšiřovati vědecké vzdělání na půdě domorodé kul-
tury a řeči. Vláda se tudíž vyzývá, aby pečlivě a ne-
stranně vyšetřila podmínky pro vybudování nových
universit a fakult a dle výsledku zahájila kroky po-
třebné k vybudování těchto vzdělávacích ústavů, při
čemž již při budování nových universit a fakuli
bude nutno dbát. aby těmto vzdělávacím účelům byl
zajištěn zdárný a klidný rozvoj, aby mohly působiti
jako nejmocnější páka pro rozvoj duševní a mravní
kultury vlastního kmene.«
Ministr dr. Marehet pojednal nejprv o zále-
žitosti Wahrmundově a obsazování akademických
stolic na universitách (týkalo se dra. Husareka).O
potrestání prof. Wahrmunda nemůže a nesmí býti
řeči. Jeho brožura byla st. zastupitelstvím zabavena
soudní řízení o oprávněnosti konfiskace a případném
provinění prof. Wahrmunda není rozbodnuto. Svo-
boda vědeckého bádání musí se v každém oboru,
náboženském nerušeně projevovati a musí jí býti
umožněno, aby se vyvíjela. Musí však býti též zba-
vena všeho toho, čím ocitá se zbytečně v rozporu
s naboženským přesvědčením, kotvícím v citovém
životě mnohých lidi.
Korošee
Marehet
profesor
Wahrmunda
Rakousko
17
article
Universitní posluchači mají bez ohledu na svou
národnost, nebo na své naboženské přesvědčení
stejná práva a všem již zřizeným nebo budoucím
studenlským spolkům je zaručena úplna rovnopráv-
nost. Na základě tohoto názoru neopomene vláda
ničeho, aby této rovnoprávnosti studujících a jich
spolků sjednala ve shodě s akademickými úrady
platnost skutečnou.
K otázce zemských školských inspektorů stalo
se vše, co bylo možného. Vyjednávání s min. finane
bude miti zajisté zdárný výsledek.
Posl dr. Kramář tlumočil mnoho různých přání
jejich. Uvedením urychlí se, třebas nemohla sna
všechna býti rychle splněna, přece poněkud jieh
splnění. Pokud jde o stavbu poslucháren, dojde k po-
radě zúčastněných činitelů v nejbližšich dnech. Na
české technice v Praze není obsazeno asi 6 stolie.
Přaní, aby rozmnožen byl počet výpomocných sila
zvýšena dolace na učebné pomůcky, nejsou ne-
odůvodněna. Pro universitní extense arci nelze vy-
konati příliš mnoho. Pokud se týče opravy prav-
nického studijního řádu, může miti význem pouze
oprava důktadná, zákonná. Odborné vybudování
klinik na všech universitách je více méně naléhavým
a proto úkolem vyučovací správy, aby v tomto
oboru v každém směru dle možnosti pokračovala.
V poslední době zavinily také poměry na peněžním
trhu jisté zdržení v otázkách stavebních. Dle mož
nosti však snaží se vyučovací správa vyhověti všem
přáním, jež sama uznavá za oprávněná.
doktor
Kramář
Praha
18
article
Posl. Walcher navrhl konec schůze, ale návr
jeho propadl.
Posl. ryt. Wittek navrhl resoluci o zlepšeném
systemisování statistické ústřední komise; poslanec
Schlegel žádal správce min. vyučování, aby svoh
odpor proti násilnostem projevil také vůči spolkům
katolických studujících. Křesťanští sociálové chtějí
svobodu vyučovaní a studia úplně zachovati. Ne-
chtějí rozhodně žádného kuiturního boje. Chce, aby
zákonnou cestou pozměněn byl spolkový zákou,
pokud se týká studentských sdružení. Chceme rovno-
právnost pro studenty, ale také uznání rovnopráv-
nosti a rovnocennosti pro sebe, neboť pouze tím způ-
sobem je možna zdárná součinnost v koalici.
Příští schůze bude ve čtvrtek.
Tiskový výbor rokoval o 88 30. a 31.
osnovy, jež týkají se subjektivní zodpovědnosti za
liskové přečiny-
§ 30. byl k návrhu zpravodajovu schválen s do
datkem posl. Bielohlawka. K § 31. podal zpravoda
dodatek na přísnější tiskově pravní zodpovědnost pl
osobních uražkáchi na cti.
Debata, jež se o tom rozpředla, nebyla ukončena.
Užší výbor národohospodářský pro
otázku zákona o obchodních pomocnících
vyřídi! §§ 1.—3., jež upravují působnost zákona.
Posl
Wittek
Schlegel
Bielohlawek
19
article
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Co bude v Ievém křídle průmyslového paláce
Tato otázka namanula se v těchto dnech jistě všem
návštěvníkům automobilové výstavy, která tentokráte
jest umístěna právě v levém křídle průmyslového
paláce. Vyskytly se také mylné nahledy, že dekorace.
která pro automobilovou výstavu byla zřízena, jest
již určena pro výstavu jubilejní. Avšak výkonný
výbor jubilejní výstavy v tomto směru cbystá veliké
překvapení. Uspořádání a dekorace tohoto křídla
průmyslového paláce bude architektonicky opravdu
monumentální; jest to konečně zcela pochopitelno,
neboť v tomto křídle umístěna bude právě výsta v
architektury, inženýrství, stavitel-
ství a dopravnictví. Úprava tohoto oddělení
honositi se bude jednotným provedením, mohutnými
architektonickými rysy, monumentálním uspořádáním
a neobyčejně bohatou výzdobou figurální. Návrh této
úpravy pochází z osvědčených rukou architekta
A. Dlabače. Středem exposic povede široká chodba.
zakončená monumentálními oblouky a zdobená po
stranách mohutnými pilony a majestatními vstupními
branami do jednotlivých exposicí. Zvláště vyniká
bohatou architekturou vchod do exposice vod-
nIch staveb. c. k. poštovního a telegraí-
ního úřadu, c. k. státních drah, zem-
ských drah a města Prahy, která v tomto
oddělení umístila architektonickou a inženýrskou
část svých velkolepých exposicí, jejichž ostatní části
umístěny jsou ve vlastním pavilonu městském
celé řadě dalších odborných pavilonů. Zmíněná
střední chodba mezi pilony a mezi vstupy do jedno-
tlivých exposicí milým dojmem působí dekorací
květinovou, takže procházka touto chodbou činti
bude dojem procházky loubím nádherné palácové
zahrady. Velkolepý tento dojem zvyšovati bude
bohatá výzdoba sochařská, kterou dle návrhu
disposicí architekla Dlabače provedou sochařští
mistři Šaloun, Amort, Antoš a Kofránek.
Šaloun
Amort
Antoš
Kofránek
Praha
živnostenský komora
20
article
Celková úprava bude vynikati zvláštní elegancí též
volbou barev, ve kterých bude provedena: bude to
jemná barva bílá s ornamenty zlatými. Vedle zmí-
něné již velké exposice bude v oddělení tomto umí-
stěna ještě exposice silničních oddělení okresních
výborů, technického oddělení země-
dělské rady a zemského výboru krá-
lovství českého; bude zde umístěna exposice
pražské generální agentury rakouského Lloydu.
která vyvrcholí v mohutné diorama přístavu terst-
ského a obsahovati bude několik modelů velikých
mořských parníků. Dale obsahovati bude toto oddě-
lení všeobecnou exposici inženýrství, archi-
tektury a stavitelství, ve které bude miti
zvláštní oddělení Sdružení architektů ve spolku
»Manes«. Pole, přilehající k ústřední slni paláce,
věnováno bude sociální politice.
okresní výbor
technický oddělený země
sdružený architekt
21
article
C. k. zemské finanční ředitelství v Praze povo-
lilo dočasné osvobození od cla pro předměty a věci.
jež se z ciziny na výstavu, jakoži k sestrojení budov
a pavilonů dovezou, když se totožnost jejich při do-
vozu zjistí a když se v přiměřené lhůtě, předem sta-
novené, zase vyvezou. Zajištění cla skládati
netřeba, když jednotlivé strany po-
tvrzení výkonného výboru přinesou,
že předměty ty skutečně pro výsta vu
určeny jsou.
Po návštěvě výstavy automobilů odebral sev
neděli o polednách pan místodržitel s náměstkem
nejvyššího maršálka Vojlěchem hrabětem Schön-
bornem v průvodu místodržitelského rady pana
Strachotlnského na výstaviště, kde přivítán
byl předsedou výstavního výboru, panem efs. radou
Léonem Bondym. V průvodu ředitele výslavy
pana vladního rady dra Hotovce, sekretaře v-
stavy pana Fr. Hlaváčka a architektů Kříže-
neckého a Vyskočila prohlédl si pan místo-
držital celé výstaviště; údiv jeho vzbudily zejména
obrovská strojovna a rozsáhlé novostavby výstavních
pavilonů, o nichž se pan místodržitel vyslovil s ne-
líčeným uspokojením.
Schön
Strachotlnský
Léon Bondy
Hotovec
Hlaváček
Kříž
Vyskočil
Praha
Francie
výstaviště
22
article
Velká protestní schůze
Velká protestní schůze
proti nejnovějším násilnostem
23
article
Maďarů na Slovácích
Maďarů na Slovácích
koná se v pátek dne 27. března 1908 o 148. hod
večerní ve velkém sále na Žofině. N
schůzi promluví spisovatel Karel Kálal, redaktor
Bohdan Pavlů a někteří poslanci.
Josef Anýž, zemský posl., dr. K. Baxa, zem.
ři3. posl., dr J. Herben, red., Adolf Heyduk
spisovatel, prof. dr. T. G Masaryk, říš. posl
dr. K. Mattuš, řed. Juhius Myslík, red. dr. Fr
Soukup, říš. posl., dr. J. Schemner, adv., Ant
Švehla, předseda tisk. druž »Venkov«, Fr. Tá-
borský, spisovatel.
Maďar
Slovák
Kálal
Pavel
Anýž
K Baxa
J Herben
Heyduk
profesor
doktor
T G Masaryk
K Mattuš
Juhius Myslík
Soukup
J Schemner
Švehla
Francie
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Revolta c. k. soudců u německých
okr. soudů rozmáhá se stále. Nový dokiad pu-
chází zase od c. k. okr. soudu v Chomutově
Kancelář architekta a městského stavitele pana
V. Romováčka v Praze podala prostřednictvím
dra. Baxy k tomuto soudu žádost za vtělent
kauční jistoty na pozemelch firmě v Chomutově
náležejíeích. Žadost vyřízena téhož dne, kdy
došla, tímto německým výměrem:
Žádost tato odmítá se podle odst.4
cís. patentu ze dne 9. srpna 1854 čís. 208
ř. z. a limine, poněvadž nen! sepsá na
v zemsky obvyklém jazyce, kle-
rýmž v okr. soudním okresu jedině
pouze jest řeč německá. Odmitnut
nechť zanese se při vl. z. 1460 pozemkové
knihy. C. k. okr. soud v Chomutové odd. IV.
19. března 1908.
Melliwa.
Takž tedy už i pozemková kniha jest
češtiné v uzavřeném knihou zamčenou sedme-
rou pečetí — vlivu a moci, která nám byla
nezdolným optimismem a positivismem dobyta
Obvyklou formuli s odvoláním k poslancůma
odpovědnému vedení českých věcí za odpomoe
a nápravu už se ostýcháme připojiti, neboť se
i toho můžeme dožiti, že se pánové ve svém
orgánu postaví s okresním soudem chomutov-
ským na půdu citovaného patentu, dávno zruše-
ného a odvolaného zákony, vedenými v nálezec
nejv. soudu, tak jako se postavili na stanovisk
presidenta vrch. zems. soudu ryt. Wesselléh
proti posl. Baxovil
— Žalostný způsob obrany druhého agrár
ního vládního křidla českého, jak ji provozuje
ministersko-pražskovenkovský orgán, nemůže mlt
jiného účinku než útrpného úsměvu a — pro
minutí. Slyšme jen včerejší odvetu »Venkovovue
na naše články aspoň jednu větu ze začátku.
V Romováček
Baxa
Chomutov
Praha
25
article
»Národní Listy« na novo volají na agrárníky
že musejí českému národu vymoci druhou če-
skou universitu už zítra! Škoda, že tak nevo-
laly své doby (! !) atd.« Naši čtenáři vědí, že
jsme nevolali na nikoho, nejméně pak na agrár-
níky, že musejí českému národu vymoci uni-
versitu už zitra. Vědí dále, že jsme upozor
nili na bourlivý oposiční záchvat Práškov
orgánu, trvající po první tři dny minulého týdne,
dále na náhlý návrat téhož listu k vládním
službám hned čtvrtého dne; na rozpor mez
jeho vyzváním, aby baron Beck prones
»rozhodné slovo hlubokého, pronikavého víivu,-
že vláda hodlá »luštiti naše požadavky i hne d«
sice že agrární strana provede ihned všechen
dvojsmysl vylučující rozvod a mezi rozhod-
nou obhajobou postupu Beckova v jazykové
otázce, hned na to, aniž někdo, nejméně pak
Beck, pronesl hluboké a pronikavé slovo.
»Venkov« odpověděl bezcennou snůškou slov,
v níž se vyskytovala věta: »My nevoláme
zbrkle jako »Národní Listy«, že chceme univer-
situ již zítra.« Na naše podotknutí, že nikoho
prohlášení toto nepotěší tak, jako Becka, při
chází list J. Ex. se včerejším sprýmem znovu.
Takové bliktry »bodrého humoru« jsou snad
možny ve fraškách, ale z vážné žurnalistiky, po-
čítá-li se k ní »Venkov«, jsou vyloučeny. My ovšem
po tomto objasnění nebudeme pokračovati v další
polemice s listem, který nechtěl universitu
teprve zejtra, nýbrž buď lušténí našich poža-
davků ihned, tedy ještě spíše než zejtra
anebo jinak rozvod a nyní vůči známým ná-
dherným »luštěninám« vlády klade svá vlastní
slova do úst protivníka. S »Venkoveme
končí každý spor pohádkou o červené karkulce.
Beck
26
article
K surovostem s jeho strany dojde už positivně
zejíra. Kam to však za takového politisovánía
žurnalisování jde s politickou mravností i míst-
ních už vůdců tohoto lidu, o tom uveřejňuje
klatovský »Šumavan« truchlivý dokument jako
»hnusný případ sgrárnického vlastenectví« z
Domažlicka. Je to cirkulář agrárníků na Chod-
sku zaslaný německým starostům Domažlick
k zemským volbám tamním a zní pro věčnou
pamět takto: »Euer Wohlgeboren Herr Gememnde-
vorsteher! Nachdem im B. Temnitzer Bezirk
für Landgemeinden als Landlagsabgeordnte
Herr Wenzel Stahl, Grundbesitzer und Reichs-
ratabgeordneter in Pollschitz in Vorsehlag ge-
bracht wurde, haben die Gefertigten als Comité
für den Landtagesabgeordneten des Tauser Be-
zirkes nach gemeinschaftlicher Beratung der
sämmtlicher Gemeindevorstehern Thom a
Ja novec, den Grundbesitzer aus Malonitz
in Vorschlag gebracht. Erlauben sich die Ge-
ferligten an Euer Wohlgeboren das höll. Erau-
chen zu stellen, den Wählern in der dortigen
Šumavan
Chod
Gememnde
Wenzel Stahl
Thom
Domažlicko
Temnitzer Bezirk für Landgemeinden als Landlagsabgeordnte Herr
Erau
Euer Wohlgebor
Grundbesitzer aus Malonitz
Grundbesitzer und Reichs
Comitý für den Landtagesabgeordneten
Tauser Be
27
article
Gemeinde den Grundbositzer Thomas Janovecin
Malonitz als Landlagsabgeordneten bei der am
20. Feber. 1908. statifindenden Wuhl anznem-
pfehlen. Wir sind auch bereit kůní-
tig Euerem Wunscke entgegen
kommen. Mit aller Hochachtung zerehnen
sich Jobann Petržík in Chrastavitz. Paul Hot
mann in Mráken. Josef Etzl in Meigelshof
Taus. am. 8. Feber 1908« Takhle »vychováváe
agrarism nejneporušenější a až dosud v zápasu
proti odvěkému nepřiteli nejúspěšnější lid český
Chody, bydlící na hrotu nejzápadnější výspy
Slovanstva . ..
Česká národní rada moravská pro českou
nnivezsitu v Brně. Z Br n a, 24. března. (K. k.) ve
konný výbor České národní rady na Moravě schválil
včera za přítomnosti zástupeů všech politických
stran jednomyslně resoluci, že zřízení české
university na Moravě nedá se odklá-
dati a že universita ta může býti zti-
zena jen v Brně.
Thomas Janovecin
Feber
Petržík
Paul
Etzl
Meigelshof
Brno
Z Britain můj a
Gemeinde den Grundbositzer
Český národní rada moravský
Český národní rada na Morava
český univerzita na Morava
Malonitz al Landlagsabgeordneten bei der be 20
28
article
— Ve včerojší sohůzi zemského výboru
království českého vyřízeny byly mimo jiné tytc
záležitosti: Přísedicí dr. Burian podal zprávu,
že na známě zakročení zemského výboru u pre-
sidia vrchiního zemského soudu, by okresnímu
soudu v Karlových Varech nařídil, aby přípis
ředitelství porodnice a nalezince vyřídil jazykem
českým, presidium vrchního zemského soudu
oznámilo aktem č. 5734, že okresní soud karlo-
varský vydal již v řečené záležitosti vyřízení
české. Po návrhu přísedícího dra. Herolda
zamítnuta byla žádost za změnu hranic mezi
obcemi Schlagem a Wiesenthalem v okresu
jabloneckém, kteroužto změnou měla býti část
území obce Wiesenthalu od této obee odloučena
a přidělena obci Sehlagu. Žádost zamitnuta byla
většinou hlasů proto, poněvadž povolením žá-
dané změny byly by zájmy obce Wiesenthalu
velmi značně poškozeny a poněvadž pro povo-
lení změny tak rozsáhlé nebyl dán žádný věcný
důvod povahy veřejné. — Po zprávě a návrhu
přísedícího dra. Eppingra sehválil včera
zemský výbor na základě svého usnesení v mi-
nulé schůzi učiněného o krocích, směřujíeíeh
k ozdravění financí zemských, návrh přípisu
zemským výborům a klubům poslaneckým, kte-
rýmžlo přípisem žádají se říšští poslanci z Čech,
Burian
Schlag
Wiesenthal
Sehlago
Karlová Vary
Čechy
29
article
Moravy a Slezska, jakož i členové panské sně-
movny z těchto zemí a dále členové zemských
výborů, kteří jsou zároveň poslanci říšskými, by
akci zemského výboru království českého na
převzetí polovice školských nákladů státem ja-
kožto konkurenčním součinitelem v oboru obec-
ného školství všemožně podporovali. — Po ná-
vrhu přísedícího dra. Škardy schváleno usnesení
okresního zastupitelstva nepomuckého o půjčce
20.000 K na zřízení okresní pojišťovny. — Po
zprávě a návrhu přísedícího Adámka vyřízeny
byly tyto záležitosti: Povolena subvence na ho-
spodyňský kurs při české rol. škole v Budějo-
vicích. Zimní hosp. škole v Berouně připsáno
právo veřejnosti. Plány zimní hospod. školy
v Přelouči schváleny. Schváleny návrhy na upra-
vení letních hospodyňských škol. Poprsí Svato-
pluka Čecha pro Pantheon pořídí sochař Šaloun.
Škarda
Adámek
Svata
Čecho
Šaloun
Morava
Slezsko
Beroun
Přelouč
30
article
Povoleny subvence na kursy pro lakýrníky a
krejčí v Praze, na kurs úřadnický v Týně n. Vlt.
Povelena subvence úřadnické besídce v Týně
nad Vlt.
— Kluby občanské. Občanský klub
v Karlině koná ve čtvrtek dne 26 t. m. o
půl 8 hod. v restauraci pana Kazdy řádnou
výroční valnou hromadu.
— Zájezd do Paříže. Sončasně s pěve-
ekým zájezdem uspořádána bude v druhé polo-
víci dubna společná výprava do Paříže. Poně-
vadž zájezd pěvecký proveden bude za protek-
torátu městské rady pražské, bude přijetí účast-
níků zájezdu v Paříží slavnostní a bude tak
možno prohlédnouti si Paříž za okolností zvláště
příznivých. Vyjede se v neděli 19. dubna; ná-
vrat v pondělí 3. května. Pobyt v Paříži deset
dní; mimo to zastávky v Nancy a v Curychu,
odkud bude možno podniknouti i výlet na Rgi
atd. Náklad na celé opatření a sice: jízdu III.
tř. z Brna, ubytování a strava v předních hote-
lích, drožky z nádrazí, vstupné, zpropitné v ho-
telích, průvod, výlet do Versailles, činí 415 K;
s jizdou ve II tř. 495 K. Z Prahy přes No-
rimberk s jízdou ve III. tř. jen 400 K, ve II.
třídě 465 K. Poněvadž jest v době velikonoční
v Pařiži s ubytováním velkých společností potíž,
jest nutno k výpravě co nejdřive se přihlásitia
přihlášku se zálohou 50 K zaslati na adresu:
Pěvecký zájezd do Francie (výkonný výbor)v
Brně. Podrobný program výpravy zašle se na
požádání.
Kazda
Praha
Vltava
Týn nad Vltava
Karlin
Zájezd
Paříž
Nancy
Curych
Brno
Versailles
Francie
jízda III
31
article
— Zemská doplňovací volba na Moravě. Z Brna,
24. března. (K. k.) O dnešní volbě zemského po-
slance, konané v českém mestském volebním okresu
valašsko-meziříčském, kterou bylo třeba provésti ná-
sledsem úmrtí posavadního poslance Bubely, bylo
odevzdano 1239 platných hlasů. Starosta města Va-
lašských Klobouk Frant. Šerý (pokrokář) byl zvo-
len zemským poslancem 873 hlasy. Křesťansko-
sociální kandidát Alexandr Zámrský obdržel 364
hlasy. Dva hlasy byly roztříštěny-
— Osobní Chorvatský bán jmenoval našeho kra-
jana pana MUDra. Františka Partsche, rodika praž-
ského, král. okresním lékatem s ponecháním na jeho
dosavadním místě jako ředitele komitatní nemocnice
v Dugaresi v Chorvatsku.
— Z české techniky. Dne 23. března podrobili
se druhé statní zkoušce z oboru stavebního mnženýr-
ství tito pp.: Inženýr Vojtěch Náhlík z Plzné s vše-
obecným vyznamenáním, inženýr Miloslav Pinka
z Kralup nad Vit. a mženýr Ceněk Pittermann
z Horní Bělé, inženýr Fr. M acha č rodem z Loučky
na Moravě s vyznamenáním — Druhé statní zkoušce
z kulturního inženýrství podrobili se dne 24. března
pp.: Inženýr Alois Hora z Chrásti u Chrudím uznán
způsobilým s vyznamenáním, inženýr Karel L íska
z Poděbrad, iženýr Karel E. Hora z Přeštic a mnže-
nýr Jan Dezort z Mýta a uznáni vesměs velmi
způsobilými.
— Jmenování. Dosavadní správce městské spo-
řilelny na Král. Vinobradech pan Josef Kras! byl
k návrhu ředitelstva ve schůzi výboru dne 23. března
konané jmenovan ředitelem tohoto ústavu. Tak došla
zaslouženého ocenění práce tohoto odborníka spoři-
telního. Při té příležitosti sešlo se úřadnictvo ústavu
ve slavnostně vyzd beném salonku páně ředitelově
a slovy srdečnými přálo svému představenému k nové
jeho funkci. Tež všemu ostatnímu úřadnictvu byly
platy značně zvýšeny.
Bubela
František
Mudra
Partsch
Náhlík
Pinka
Ceněk Pittermann
Hora
L íska
E Hora
Dezort
Král
Josef kras
Morava
Brno
Virginie
Chorvatsko
Plzný
Kralupy
Horní Bělá
Francie
Chrást
Poděbrady
Přeštice
Mýto
32
article
— O nemnci Jana hr. Harracha došel včera
večer z Vídně tento telegram: bulletin 24. t. m. zni:
Hrozivé známky včerejšího dne z velkého dílu
ustouply. Hojení rány pokračuje stejně jako dříve.
Bolesti jsou mírnější, teplota 37.3, tepna 86, silnější.
Dr. Hochenegg. dr. Zerner, dr. Kaucký, dr. Ma-
ritschek.
— Úmrli Včera zemřel v Praze ve věku 72 let
notář pan JUDr. František Janka. Narodil se dne
10. srpna 1836 a v r. 1862 byl promován na doktora
veškerých práv. Po řadu let byl presidentem notářské
komory. — Včera zemřel v Praze pan Jan Staněk,
soukromník, v 54 roce věku svého. Pohřeb konati se
bude v pátek 27. března o 4 hodině z evangelického
reform. chrámu sv. Klimenta na Novém městé praž-
ském (Klimentská ulice) na hřbitov olšanský.
— B. Björnsonovi, vyníkajícímu norskému spiso-
vateli, který osvědčil krásným a mužným svým vy-
stoupením hluboký zájem o uherské Slováky, předlo-
žila rada Společnosti národopisného musea česko-
slovanského své publikace, které se dotýkají sloven-
ského národopisu. Věnováním svým Společnost náro-
dopisného musea nechtěla pouze projeviti svoji úclu
velkému Norovi a ukázati, jak se v Čechách vše-
obecně cení jeho šlechetný zájem o bratrské Slo-
váky. Chtěla spolu k informacím, jež Björnson po-
dal světu o slovenském národu, doložiti, že Slováci
mají svojí osobitou, lidovou kulturu, své krásnéa
svérázné lidové umění, jehož výrobky v eizině ovšem
Jan
Harrach
doktor
Hochenegg
Zerner
Kaucká
ma
Úmrli
JUDr
Janko
Staněk
Klimenta
Björnson
Slovák
Noro
Vídeň
Praha
Olšanský
Čechy
národopisný muzeum
lidový kultura