1
masthead
20. listopadu 1904.
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listůk
6
article
Praha a Vídeň.
Praha a Vídeň.
= Tam, kde na nejzevnějším okraji Prahy
město valem roste do dálky, a v předměstích,
kde ještě do dnes nové ulice vznikají nebo se
doplňují, naleznete na nedělních potulkách
procházkách z brusu nové, ještě ani cele nevy
schnuté domy, jež se nápadně liší na svých prů
čelich od ostatních, starších svých předehůdců.
V Praze samé je jich nějméně, ale jsou zde již
také. Stěny mají v celku hladké, místo vyčnělých
říms nějaké pruhy, okna, bez silného orámování
sloupečků, kladí a štítků, často nápadné šířky.
málem čtvercové, zdi nahoře při střeše všelijak
vykrajované, svislé pruhy a do nich vryté ver
tikální přímky svážejí se po stěnáchi dolů
okenní rámy jsou modré nebo zelené; ploché
reliefy listové jsou zasazeny do mělce vyhlou-
bených poli vlysových nebo pl stické větvice
prolezají mezi rustikovými kvádry, mříže a zá
bradlí tvoři podivně se krouticí železné linie.
Sloupů na domech není, arkýře vynikají v plo-
chých segmenlech do ulíce. To prý je nová
moderna, tak aspoň se domnívají jejich původei
a tak tvrdí zastanci a obhajovatelé staré stylo-
vosti. Počet moderních domů vůčihledě roste.
Praha
Vídeň
7
article
obhájci domácího krbu svolávají horlivěji než kdy
jindy do zbraně. Mlají úplně pravdu se svým
nepřátelstvím proti této »moderně« a kdyby pro-
testní slovo, vyřčené s nadšením nebo vehe-
menci, mohlo překaziti a zastavili tenlo příboh
nicotnosti a nesmyslnosti, jež se vydávají a bý-
vají žel i počílány za archilekturu, to jest sta-
vilelské umění, nalezli by spolubojovniky i mezi
propagatory moderního umění a tito by hřimuli
a zatracovali ještě rozhorleněji, nežli obhájei
slohové konservativnosti. Potřeby praktiky a ži
vota jsou ale bohužel větší, rychlejší a naleha-
vější, nežli suma talentů a potence umělecká
může zmoci. Nemáme tak silné umění archi
tektonické, aby bylo s to i ve slabším odvaru
žilách pouhých odchovanců technické školy pů
sobiti, neli osvěživě, aspoň ne nepřiznivě. Málo
jest umělců, tvořivou silou nasycených duší
nepoměrně více je stavitelských odkoukávačů
nebo rutinérů, k nimž docházejí přílomní nebo
budoucí domácí pánové. V stavitelství domovém.
které je stále v horlivé práci, je snad zběžných
opakovačů a lapavých napodobitelů nejvíce. Je-
nom že umění a jeho hodnocení nemá s nimi
vůbec co dělat. A právě na to se při zápasu
principy až přiliš zapomíná. Odpůrci zdají s
býti snadno dosažitelnými trumfy, byl by však
zaražen, nebo rozezlen, kdyby mu je prolivník
chtěi přebíjeti trumfy stejně lehkými, z jeho
chráněnců vybranými.
8
article
Na štěstí vznikly a vyrůstají v Praze
venku domy, které vlastně bezděky zavinily ono
rozliti se falešné moderny. Stoji u Prašné brány,
na Václavském nám., v Hybernské ul, v Králové
Hradei. Zdánlivě mají tentýž vzhled jako ony, stejný
karzkler. Ano, pokud jde o negaci. Jakmile
však počnou účinkovati na nás svojí positivností,
shledáme je umělecky logické a substancionální.
objevíme v nich půvab plochového a kubického
rylmu, procítěnou delikálnost forem, uštechtilý
vkus a příjemnou decentnost ve výrazu. Jsou
takové, že už snesou nějaký i třeba fanatický
výpad proti sobě.
Praha
Václavský já
hybernský
9
article
A ty jsou nyní podnikány. Slyším je a čtu
na mnohých místech a z jejich hlučivé vřavy
zdají se mi vystupovati předhůzky a výčitky
dvou smrtelných hřichů Moderny. Jedním hřeš
se na minulosti, druhým na vlasti a domovině,
a poněvadž pojem vlasti zavírá v sobě také co
v ní kdy žilo, daly by se obě výčitky sloučiti
v jediný pojem nevlastenectví. Nevlastenecké, to
přece jest předně vzdání se něčeho svého, rod-
ného a za druhé přijeli a propagace čehosi ci-
ziho, domácímu ve svých vlastnostech se příčí-
clho. Obojí je stejně hanlivé a odsouzení hodné.
Ale vlastenecké značilo by málo, kdyby bylo jen
odporem a odmitáním všeho cizího a ne záro-
veň silnou a uvědomělou kulturou všeho vlast
ního, národně osobitého. Toto vše však není.
nemůže být vyčerpáno pouze tradicí, nemůže
značiti pouze pohledy do minulosti a být jejím opa-
kováním. Národ a národnost jsou živé organi-
smy, které svoji životní sehopnost musí proje-
vovati ve styku bojovném nebo milostném s kaž-
dým stavem a činem dneška. Byt člověka měn
se jako byt národa, nečetnými podmínkami,
z nichž ne všechny vyrůstají jen z lidu, v hra-
nicích národnostních žijícího. Nežijeme za čín-
skou zdí strnule a nehybně, jsme a musíme
k vlastnímu zachování býti účastníky, ne passiv-
ními, nýbrž aktivními, kultury světové. Cota
přináší a k čemu nás nutí, není slušno aniž
zdrávo pohodlně přijímati, lenivě si osvojovati
ve spokojení, že jiní za nás něco pro nás pří-
jemného vykonali a dosáhli. Jsme-li opravdu
svěrázní, mámo-li v sobě úrodný ferment národ-
nostní, pak činíme z tohoto vřeobecně kultur-
ního výběr nám potřebný a zdravý a články
toholo výběru uzpůsobujeme po svém a ústrojně
je vplétáme v organismus svého národního ži-
vola, novým vlastním počinům na popud.
10
article
Odpor proli eizinským věcem a ideámje
tedy přirozený, ale jen primitivní výraz vlastc-
nectví a národnostní a proskribce všech napo-
dobenin cíziny je správná, do jisté míry. Vždy-
cky si stěžovali naši dobři duchové, Dalimilem
počinaje, na naše opičení se po cizině. Měi
vědomí této nutnosti, jako je mají dnešní od-
půrci, ale zdaž byla vlastní síla karakterní
tvůrčí vždy dost mohutná, aby tomuto cizímu
čelila svým? Na poli umění? Ne vždy. Jednou
jedenkrát vyvřela originálně a vyslovila se v ma-
lřatví druhé poloviny čtrnáctého věku. Jednou
neho dvakráte projevila svoji mohutnost obmě-
norou, v pozdní gotice a snad i v občanské re-
nesanci. Jinak jsme žili z ruky cíziny až do
dnešního dne a v celku vzato, naše umění nemá
duchovních, leda formálních tradie. Co jedna
strana druhé vytýká, je slabostí společnou.
Dalimil
11
article
Řekněme tedy: Vídeň.
Je pravda, že nové hnuti v arehitektuř
k nám přímo přišlo z Vídně a přichází dál
Ostatní tendence moderní, mimo Vídeň rašící,
působí teprve v druhé řadě a toliko vzdáleným
rellezem. Jenom že není tato vláda Vídně ode
dneška. Celá architektura devalenáctého věku
nás stojí v její moci. Z prvu to byli vídeňšti
architekli, kteří v Práze stavěli, potom to byli
vídeňstí nčitelé, kteři naše architekty vychovali,
a pak přišly publikace vídeňské arebitektury
které dodávaly a dodávají pohodlně a proto to-
lik a bez míry napodobené vzory nejen běžné.
i vyvýšenější produkci.
Buďme jen upřímní a prohledněme, že
všechna architektura v Praze a v Čechách o
let sedmdesátých nese pečeť vídeňskou. Až na
přeskrovné výjimky je jen pokračováním Vídně
a s ní prodělala i vystřídání sklonu od středo-
věku a rennisance k baroku a rokoku a ted
k moderně. Ony moderní, nebo secesní domy
o nichž napřed byla řeč, jsou právě takovým
přebíráním z »Architekta«, jako byly jejich novo-
historičtí předchůdcové z »Bauzeitungu« a
»Neubauten« a v těchže listech, kde se dne
o nich mluví jako o domácí, pražské architek-
tuře, psal jsem před desetiletími proti jejímu
přílivu a původu. V té příčině nemá tedy starš
generace žádného práva činiti výtek nové, led
by slovem i skutkem nejdříve prohlásila své
Pater peccavi!
Vídeň
Praha
Čechy
12
article
Namílne se mi výsměšně a vílězně: A což
česká renaisance? Pravda, ta formálně nepo-
cházi z Vídně, ale duševně s ní přece souvisí
Značí, v nové architektuře, týž rys historismu.
který teď pro Vídeň a jiné země označujeme
jako neorenaisanci. Vzory se vyměnily, duch
zůstal týž. Nepodeeňuji toto hnutí, naopak
vážim si ho vysoce. Jestliže vzory a napodo-
dobení nebo aplikace: tedy domácí. Ne-li co do
ducha, tedy aspoň co do půdy. V pravdě č-
ská renaisance začala jinak nežli co dnes če-
skou nazýváme, jenom že tato domácí protore-
naisance v málo desetiletích byla utlačena vlaš-
skými přistěhovalci a dnes se o ní takměř neví.
Ale novočeská renaisance bohužel uvízla také
jedině na tom, co její iniciator, A. Wiehl, byo
vykonal. Neobjevil se dosud nikdo, jenž by
byl od jeho začátků dále tvořivě pracoval.
Všichni se pohybují jen v jeho kruhu, jako za-
čarovaní.
Proč jen Vídeň na Prahu působila a pů-
sobí tak eizinsky? Myslím, že netřeba to do
podrobna vykládati. Každý to ví, nebo můze
vědět.
Zásady moderní arehitektury vídeňské, jak
je O. Wagner formuloval, nenáležejí však jedině
Vídni. Její formy ano. Principy o přirozené
ústrojnosti, o umělecké úloze materiálu, o umě-
lecky utvářené účelnosti, úměrnosti a poměrno-
sti moderní stavby uvnitř a na venek, odklon
od cizího historismu — ne tradie — tvoř
půdu vší dnešní arehitektury v Evropě i Ame-
rice. Po té stránce nepřijímáme z Vídně nie
specificky vídeňského, neboť v oněch nově
zdravěji a určitěji nežli dříve definovaných zá-
konech uměleckého tvoření jest obsažen a vy-
jádřen obecný pokrok umělecké kultury, její
vymoženosti dneška. Přijímajíce je, získáváme
ideově. Jenom pohodlnými příživníky a bez-
myšlenkovými opakovači jejich vídoňského for-
málního vyplňování nesmíme být Může-li nám
A Wiehl
O Wagner
Vídeň
Praha
Evropa
13
article
býti co trvalou hrozivou výstrahou, pak to je
jistě architektura generace starší, která právě
svými kopiemi Vídně upravila Prahu na vídeň-
ské předměstí a ukazuje, klerak se i v nových
zásadách (a ty tehda byly také nové, moderní)
praeovati nemá. Proto společně odmíláme ano
zatracujeme všechna parliecia vídeňských čin-
žáků v moderně pražské, jako si noceníme je-
jich předchůdců starší formy. Proto neodmítá-
me principy moderny, ale čekáme, že jich pro
niknutí a oživení naším duchem, pokud tohe
jest jen schopným, zplodi nové úfvary, od ji-
ných odlišně. Aby ty se vyvinuly a rozvinuly
k tomu je třeba víc nežli pěti let. Buď geniál-
ního umělce, nebo vytrvalého shluku talentů.
V životě jako v umění: kdyby po každém ne-
zdaru a neštěstí, po každém pochybení a zlo-
mení neobjevil se div naděje ve věci a poměry
přiští, obojí by už dávno skončilo samovraždou
tělesnou či duševní. Nová práce počíná a kde
není pouze pasořitní, je hřichem znemožňovati
jí pole rozvinu. Nebylo li nám dopřáno, aby
moderna se zrodila u nás a ne někde jinde
Evropě, není to důvodem, proč bychom jí sami
měli přístup zbraňovati. Vždyť nejde tentokráte
tak o Vídeň, nýbrž o hořčičné zrno nových vznětů
uměleckých.
= Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Lehner Ferd. J.: Dějiny umění národa če
ského. V Praze. »Unie«. Seš. 39.
Dílo. List věnovaný původní tvorbě české
zvláště dekorativni. Roč. 2., čís. 7. a 8. (Ukázky ze
souborné výstavy L. Kuby, portrety a krajiny, a tř
jeho přednášky o umění, které měl v Poděbradech
Barevné přilohy reprodukují dvě ze starozákonních
postav, jichž cyklem F. Jenewein vyzdobil nový ko-
stel v Oltakrinku u Vídně. Ve zprávách dokumenty
o záměru postaviti znovu golickorenesanční starou
radnici novoměstskou.)
Ferd
F Jenewein
Vídeň
Praha
Evropa
Kuba
Poděbrady
Oltakrinka u Vídeň
14
article
Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv.
Věstník vojenský. Jmenováni byli: velitele
v pražské invalidovně plukovník na odpoč. Václav
šl. Morawek (Morávek): — medikamentními
akcessisty v záloze od 1. listopadu jednoroční
dobrovolníci, magistři lékárnictví, odbyvší službu:
F. Kober v Chomutově u lékárny posádkové nemoc-
nice v Josefově, Pav. Slancl v Uherském Hradištia
Karel Mácha na Král. Vinohradech u vojen. lékárny
v Brně, Václav Jarolím v Kolíně a Jiří Wimmer v Úst
n. L. u lékárny v Terezíně, Otakar Čermák ve Vídni
u lék. v Přemyslu, Bedřich Kalík v Rychnově u lék.
ve Lvově, Josef Šafránek v Kutné Hoře, Bohumil Ve-
selý v Duchcově a Jindř. Škalda v Čes. Budějovicích
u lékárny v Praze, Ferd. Kadláček v Čáslavi u lék.
v Comouci, Julius Poepíšil ve Chroniči u lék. v Sa-
rajevu, Bohuslav Hrbiček-Vrla ve Znojmě u lékárny
v Krakově, Rudolí Kronus v Chlumci u lék. v Praze.
Jan Roubal v Žatci u lék. v Josefově, Jarosl. Appeli
v Roudnici u lék. v Praze; — zálož. zástupní-
kem assist. lékaře u posádkové nemocnice v Praze
MUDr. Fr. Kacbunda: — přednostou petrova-
raždinského dělostřel. zbroj. depa dělostřelecký zbroj
officiál 1. tř. Aug. Skorkovský.
Přesazeni (transferování) byli od 16. t. m.: zálož.
zástupníci pomoc. lékaře, MUDři, odbyvší presenční
službu u posádkových nemocnic: v Praze J. Kurrein
ke sborov. pluku dělostř. 11, Jan Sichernsad a Swa-
rovsky (Svárovský) Arnold ke 3. pluku trainu a Zeman
Ant. k pěš. pluku 91; v Josefově Jiří Pacowsky (Pa-
covský) k pěš. pl. 13; — nadzvěrolékař 1 tř. Ant
Chomrák od 2. ke 3. pluku vozatajstva: — od 1. pros.
účetní setník 1. tř. Jos. Lesovský z transportu v Praze
k pěš. pluku 75.
Václav
Morávek
Mácha
Král
Václav Jarolím
Wimmer
Čermák
Kalík
Šafránek
Bohumil
Jindřichův
Škalda
Kadláček
Julius Poepíšil
Hrbiček
Vrla
Roubal
Aug
Skorkovský
MUDř
J Kurrein
Sichernsad
Svárovský
Arnold k
Zeman
Antonín
Pacowsky
Chomrák
Lesovský
Chomutov
Josefov
Páv
uherský Hradištia
Vinohrady
Brno
Kolín
Terezín
Vídeň
Přemysl
Rychnov
Lvov
Kutná hoře
Duchcov
Čes . Budějovice
Praha
Čáslav
Comouc
Chronič
Znojmo
Krakov
Chlumec
Žatec
Roudnice
Rudolit Kronus
Morawek
Swrovsky
15
article
Přeloženi byli: do zálohy od 16. listopadu po-
ručík na do volené s důchody od 3. pl. trainu Vladimí
Barta v Praze: — v poměr „mimo službu“ od 1. pros.
poručík v záloze Jaroslav Hák v Praze, přidělený
služebně k bosen. pěš. pluku 3, se současným zala-
děním do pěš. pluku čís. 94.
Pochválen byl výnosem ministerstva války čela
titul. šikovatel 18. pěš. pluku Karel Podrabský.
že zachránil, sám životem ohrožen, tonoucího hocha-
Na odpočinek dáni byli: plukovník divis. dělost
pluku 24 Karel Zimmermann v Č. Budějovicích: —
účetní nadporučík na dovolené s důchody, přidělený
služebně k pěš. oluku 4 Rudolf Elšleger v Praze
a zároveň přidělen k divis. dělostřel. pluku čís. 24.
Hák
Podrabský
Zimmermann
Elšleger
Praha
Č . Budějovice
Vladimí Bart
16
article
Denni oznamovatel
Denni oznamovatel
na neděli, 20. listopadu. Den od začátku roku 325.
do konce roku 42. — Východ slunce o 7. hosině
22 min. ráno, západ slunce o 4 hod. 10 min. odpol
— Východ měsíce o 3. hod. 18 minut odpol, západ
měsíce o 4. hod. 2 min. ráno.
Katoliků svátky: Felixa z Val
Evangelíků památné dni: Williamsa.
Pravoslavných: 33 mučedniků.
Na pondělí, 21. listopadu. Den od začátku roku 326.
do konce roku 41. — Východ slunce o 7. hodině
24 min. ráno, zapad slunce o 4. hodině 9 minu
odpol. — Východ měsíce o 3. hod. 46 min. odpol.
západ měsíce o 5. hod. 7 m. ráno.
Katolíků svátky: Obět. P. Marie
Evangellků pamálné dni: Onesifora
Pravoslavných : Mich. arch-
Felix
Marie
Evangellek
Val
17
article
Meteorolegická pozorování na rozhledně na Petříně
Meteorolegická pozorování na rozhledně na Petříně
325 metrů nad mořem.
Dne 18.—19. listopadu 1904.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp
Tlakoměr. . 738 6 738.0 7367
Teplöměr C. + 31 + 37 + 63
Vihko . .. 95 95
Obloha . .. zamračená mrakem
Jz
Jz
Petřín
Teplöměr C
21
article
Prohlášení.
Prohlášení.
Na základě smíru dne 7. listopadu t. r. před c.k
zemským soudem v Praze s právním zástupcem firmy
Julius Maggi Co. p. drem. Bendienerem, advoká-
tem v Praze, uzavřeného, prohlašuji tímto, že jsem
30. prosince 1903 a 7. ledna 1904 ve svém obchodě
na Václavském náměstí v Prze č. 70 prodal vždom
a neoprávněně polévkové koření pod názvem „Maggi“.
které ovšem nebylo pravé Maggiho polév-
kové koření, nýbrž jiné méně cenné po-
lévkové koření a že se analyse c. k. všeobecného
ústavu pro zkoumání potravin ze dne 31. ledna 1904
č. 150 nevztahuje na pravé Maggího polévkové koření.
nýbrž na ono jiné za Maggiho výrobek prodané po-
lévkové koření.
Uznávám, že jsem tím porušil práva firmy Julius
Maggi a spol. a zavazuji se pod konvencionální po-
kutou. že se budoucné každého porušení práva jmeno
vané firmy zdržim.
V Praze, dne 17. listopadu 1904.
Bendiener
Julius
Praha
Václavský náměstí
Julius Maggi Company
Maggi
24
article
Zcela zdarma každému
Zcela zdarma každému
rašleme 3vyl. výlorného krejtargvt
čase.Rucju na rrdaní zndetýjm. — pručujenNie
t eřele Lidový kafenda Rucho na r 9 olik zali
avle a vrvkro jkepvlk nsdle!) F, He kk. zrrit. (P
ranhe. Rázné gpity zdarma st přiloí. E. Cla k al
zdmeřnosli Bká.- za cěeu předkn plprvlý
a nem asitá Casopis „RacRv Br ne
zaeií
36
article
budí jistě ve všech kruzích našich kniha, kterau
právě vydalo podepsané nakladatelství. Jest to
preslulý spis Dr. Č. H. Stratze „Krása žen-
ského těla“. Originál dočkal se bezpříklad-
neho úspěchu — za necelých pět let patnáct
vejkých vydání — evropské pověsti a bezčetných
posudků ve všech německých i cizích časonisech.
— V čem vězí báječná přílažlivost této knihy?
Novotou myšlenky, jasností výkladu a okouzlu-
jící bohatostí obrazů, překrásných to snímků na-
hých těl divěích a ženských, jimiž doprovází
antor svůj vědecky přesný, ale každému jasný a
přístupný výklad. Bez mála dvě stě jest těch
orazů, které arci vymykají se běžnému způ-
sobu illustrování svou naturalistickou pravdivo-
stí, jež u mnohého pokrytce asi vzbudí rozhoř-
čený výkřik nevole — líčené. Naproti těmto po-
krytcům tvrdíme, že kniha Stratzova přes své
četné ženské akty a smělé posy bez nejmenšího
zastírání jest knihou mravnou, jak o tom dostateč-
ným důkazem jest vážná vědecká pověst autorova
Kniha Stratzova nejen nemá nic společného s níz-
kou literaturou pornegrafickou, nýbrž má docela
opačnou snahu, jsouc určena matkám, vychova-
telům, lékařům a uměicům. Účelem spisu je, vě-
decky přesně stanoviti formy krásného těla žen-
ského a otevříti čtenáři zraky pro živoncí krásu
žen, které chodí životem vedle něho; proto hod
se k tomu výkladu v první řadě nejlépe dobra
fotografie živoucích modelů ženských. České vy-
dání jest pořízeno dle nejnovějšího německého
a jest tištěno na krásném papiře pro umělecký
tisk. Dílo toto prodává se za K 14.—, vázané za
K 16.— a lze obnos. ten také spláceti. Žádejte
doktor
H Stratz
Krása
Stratzův
50
article
omlazuje o desitilotí a má bo večer každá dáma upotřebiti
Cenn tyglíku KK 3.—
zabrašuje ochrnutí klře, sílí tato a jest nsjvýtečnější ze všech toiletaíeh
Eal alSa vediček jistým výsledkem korunovaných. Cena láh ve I 5.—
Všechny mé výrobky byly v Paříži, v Londyně a ve Vicní vyzbaisenány velkot zlntou neduftne
Za pedivuhodný výsledek svých pšpravků se úplné zaručuji, Nozčelné doplsy sznní z nsvyššich kruká
jsou n mne k nahlédnuti. — Každé dámě ce nejlépe doporučitelne
C. k. priv. čeleuka k dusažnní vrásuk pros těho, bělostně mramerového šela, kus K 3.— a vý-
berné, krášlicí mýdlo „,šavou ravissante“ kns K 160 a K 2 4
Madsme Eesa Schašisí vykonzli svým „KONOOREM“ na kallém sešečirěléna vlasa pávolni barr
sladlstveu — skvostnos raton, laštanoveu neb sanelové čerou — a žádné nyti čoclleného elstin
neodstraní. Jedno upotřebení postačí. Malý karton K 3.—, velký K 10.—
Paříž
K 2
58
article
IK jiným přiležitostem.
IK jiným přiležitostem.
I. Obrazy v barváeh:
Věrné naše milování . . . Rozmysli
si, Mařenko .. . Dva krásné obrazy (pro-
téjšky) dle scén z „Prodané nevěsty“. Malo-
val prof. Ad. Liebscher. Dva obrazy v orig.
tmavých rámcích s řezanými ozdob. (intarsiemi)
v národ. slohu (88X74 cm.) po . . K 2í.—
Oba obrazy v bohatých zlacen. rámefch
po K 22.— a 24.—
Kde domov můj? Nádherný hymnický
ohraz od prof. Ad. Liebsehera. Ve skvost-
ném zlac. rámci (105X86 cm.) . . K 50.—
Valněská Madonna. Velkolepý třídílný
obraz od prof. Ad. Liebsehera. V nádher-
ném, bohatě zlaceném a nár. ornam. vyzdob.
.K 60.—
rámci (155x75 cm.)
Rodinný oltářík. Skvostná bar. reprodukce
dle obrazu prof. II. Lehwaigra. Zaskleno v
K 25.—
pěkném rámci (76)53 cm.)
Jnn Žižka před Kutnou Horou. Velký
histor. obraz prof. Ad. Llebschera. V boha-
tém zlac. rámci (111565 cm.) . . K 40.—
Dáma s růži. Maloval Fr. Dvořák. Za-
sklený obraz ve skvostném moderním rámci
s intarsiemi (67X67 cm.) . . . K 40.—
II. Skvostně illustr. díla:
Písmo svaté. Starého i Nového zákona. Se
230 obrazy Gust. Doré. Vydání pro katol.,
2 díly sky. váz.
K 139 20
Text českobratrský, Starý zákon, skvostné
váz.
K 85 6
Brožíkovo Album. 129 reprodukcí. V nád-
herné vazbé
. . K 100.—
Praha. Monument., skvěle illustr. dílo. Dra
veliké díly s přečet. obrazy, skvostně vá-
zané
K 87.—
Maroldovo Album. 55 kartounů skvostně
K 29.—
váz
Nejvhod. dar pro každého vzděl. Čecha
Ottův Slovník naučný.
Dosud 22 díly ve skvost. vazbách za K 425.84.
Ha splátky!
Bohatý sklad umeleckých děl nebo
nádherné illustr. spisů. Návrhy nebo seznamy
na požádání obratem. Veškorá díla i na
splátky!
Objednávky obratem vyřizuje
Mařenka
Ada
Liebscher
profesor
Jnn Žižek
Dvořák
Gusta
Doré
Brožíkův
Maroldův
Čecho
Ottův
Kutná Hora
Praha
centimetr
Valněská Madonna