1
masthead
18. listopadu 1904.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Příjm
Příjm
Ministerstvo orby
spravedlnosti
Pense . . . . . . .
Subvence a dotace . .
Státní dluh . . . . .
Správa státního dluhu
Prodej státních nemovi-
tostí . . . . . .
Celý příjem
6
article
Před fundamentálkami.
Před fundamentálkami.
O nedávno zesnulém Albertu Eberhardu
Bedřichu Schäfflovi, právem říci lze: »Byl to
znamenitý muž a byl to spravedlivý muž!« Byi
Némcem, byl rozeným Švábem, tedy inkarnova-
ným zástupcem Němectva a přece stal se z něho,
poznav nás, upřímný přítele náš a zastance na-
šich práv. Nebyl to osud šťastný, jenž zavál
jej z klidných poměrů tubingského professora d
Rakouska, my ale blahovděčiti můžeme těm, kteř
Schäflla do Vídně povolali. Muž ten od hlavy
k patě Němec, věrný a upřímný syn svého ná-
roda, stal se svědkem výmluvným a nadšeným,
že boj, jejž vedeme, je boj za právo, boj spra-
vedlivý proti křivdě, klamu a lži a národnímu
znásilňování.
Schätfle byl sice jen osm městeů rakouským
ministrem, však bystrému muži, znamenilému
pozorovateli, stačila poměrně krátká doba ta, aby
poznal ne pouze lidi a jejich úmysly a povahy.
již v zajímavé době té stáli buď po boku našem
neb proti nám, nýbrž poznal i taje politické
a machinace, poznal zejmena, že tento stát ne
byl tehdy a snad vůbec nikdy řízen větší my
šlenkou, nýbrž že ve Vídní vždy rozhodovala
a rozhoduje dosud jen malicherná intrika a vliv
dotěrných dvorních povalovačů, spekulujících na
slabost kruhů rozhodujících.
Schäffle zdráhal se dokud byl živ uveřej-
niti své paměti; byl to muž, přes ústrky, jež
pro dobrou, poctivou věc snášeti musil, plný
ohledů, paměti jeho vydány teprve nyní. Sehäfíle
odhaluje v nich, co dosud bylo buď zakryto
rouškou tajemství neb kolportováno bylo jako
pouhá pověsť. Krátká perioda, v níž k vůl
střidání na chvíli jevila Vídeň chuť a ochotu
vyrovnati se s národem českým, jeví se nám
v »Schäfflových pamětech« ve světle zcela
novém a studium této partie zápisků ministra
obchodu v kabinetě Hohenwartově je nejen za-
jímavé, nýbrž pro nás i vysoce poučné.
Albert Eberhard
Schäffl
Šváb
Němec
Schäfflový
Hohenwartův
Rakousko
Vídeň
Byi Némc
Němectva
7
article
Na Schäfíla jako politika upozornil pře-
devšemi jinými poslanec hrabě Dürekheim, bývalý
poboční adjutant eísařův. Poznal Schäffla v »Ná-
rodohospodářském spolku« a nabídl mu bez
dlouhých okolků své přátelstvl.
Schäfíle byl prvním, jenž jako professor ná-
rodního hospodářství na universitě vídeňské
pustil se do bursovního švindlu a do korupce,
jež řádila ve Vídni a tu poprvé se utkal s teh-
dejším kancléřem — Beustem, který stal se po
»nešťastném roce« v roce 1866 vedoucím slát-
níkem v této říši na doporučení saského korun-
ního prince, později saského krále. Beust vyzval
Schätíla, aby zřekl se spolupracovnictví v ná
rodně-hospodářském listě »Der Oeconomist«,
jenž mu jako vrchnímu patronu bursovníeh
švingulantů byl náramně nepohodlný. Schäfíle
co nejrozhodněji to odmítl. Od toho okamžiku
byl mu saský dobrodruh úhlavním nepřítelem.
Dürekheim
Schäfíle
Beust
Schätíla
Vídeň
8
article
Samo sebou se rozumí, že také liberální vídeň-
ský tisk, jenž z bursovního švindlu a tehdejšího
»národohospodářského rozkvětu« nejvíce tyl, se
všechnou záští svou obrátil se proti Schäfflov
již jako professoru. Byla to zejmena knih
jeho »Kapitalismus a socialismus«, jež vídeň-
ským millionářům a jejich publicistickým náhon
čím nahnala hrůzu.
Schäffle podezříván, že je tajný komunard.
že chce zničit majetek a proletářům dopomoci
k panství. Vždyť ve jmenovaném jeho díle stojí
černé na bílém, že k řešení otázky sociální je
nezbytně zapotřebí všeobecného práv
hlasovací ho.
»Dnešní centrifugální Rakousko — napsal
Schäfíle — mělo by ve státnickém poznání své
spásy především jiným vzdáti hold všeobecnému
právu hlasovacímu. Toto právo na jednací po-
řad vsune veliké otázky hmotně humanní a fe-
šením těchto otázek stane se Rakousko pánem
svých nepočetných vrstev národnostních, nábo-
ženských, společenských, hospodářských atd.
klerýmž ovšem by v mezích oprávněnosti po-
skytnouti musilo plnou autonomii.« — To ovšem
byla tehdy peněžním žokům řeč přímo revolu-
clonářská, kterou tu měl e. k. professor
vládní rada. Nieméně Schäfflovi v rozhodují-
eleh kruzích to neuškodilo, ba Schäffle přes
lyto své zásady, jež nikdy nezapřel, stal se
přilelem a sice důvěrným přítelem ne pouze
hraběte Hohenwarta, jenž tehdy byl místodrži-
lelem v Linci, nýbrž i hraběte J. Clama-Martinice
a jeho torystických soudruhů. Jedině starý
knlže Schwarzenberg se ho stranil a k němu
nechuť jevil.
Hohenwart
Martinic
Schwarzenberg
Rakousko
9
article
Schäfíle zvoliv Rakousko za svou novou
vlast, studoval pilně jeho historický vývoj, jeho
poměry a vnitřní jeho zápasy. Je zajímavo, že
jeden z čelných státníků zpozorovav v Schäf
lorě studovně pomůcky k tomuto studiu,s
salehem prohodil: »Vy se tím namaháte? Ne-
děejle to, u nás zákony se stále mění, i neby!
bysle se sludiem tím nikdy hotov.« —
Schäffle poznal, že všechen boj vede se
v Rakousku o dva veliké prineipy, o centralisaci
a federalismus a aniž by byl přilnul, jak praví,
k tomu, co bylo vlasně ideálem české opposice,
znovuzřiditi starý, odbytý »systém territoriální«,
jak jej byl nazval, stal se, přesvédčiv se o tom.
jaké duševní poklady uloženy jsou právě v ne-
německých národech rakouských, zejmena v ná-
rodě českém a poznav, že bez upokojení národa
českého Rakousko vůbec ke klidu a ke zdár-
nému vývoji nedospěje, z bývalého obhájce
soustavy politicko-centralistické, obhájcem sou-
stavy federativní, v Rakousku jedině možné.
Na vyzvání hr. Dürekheima načrtl stručně
jak si úpravu vnitřních rakouských poměrů před-
stavuje a nadepsal črtu tuto »Rakouské základní
zákony státní«, Hrabě Dürckheim odevzdal práci
tu císaři a tím byla dráha Schäfflova k porte-
feuillu připravena. Hraběte Dürekheima sluší dle
pamětl Schäfflových pokládati vůbec za budo-
vatele kabinetu Hohenwartova. Dürekheim pů-
sobil va směru tom na císaře, jemuž již na
konci roku 1869 nebylo tajno, že s kabinetem
německo-liberálním nic se nepořídí a že také
Dürckheim
Dürekheim
Hohenwartův
Rakousko
10
article
Potocki s polovičatostí a s měkkostí svou stát
nespasí. Dürekhcim svedl Schäfíla s Hohen-
wartem a výsledkem těchto jeho snah byl ka-
binet Hohenwartův, jemuž dle původního plánu
měl předsedati hrabě Potocki, jenž jako chef
ministerstva aktuálního do příprav, tři plné mě-
síce trvajících, ku povolání kabinetu nového do
podrobna byl zasvěcen. Však císař měl za to,
že snad lépe bude, když v čelo nové vlády
postaven bude muž zcela nový. Hohenwar
tomu neodporoval také proto, poněvadž se bál
že kdyby Potocký, jenž velmi často dlel mimo
Vídeň, postaven byl v čelo kabinetu, stal by se
zástupcem jeho Holzgethan, starý zkostnatělý.
obmezený byrokrat, jenž novému ministerstvu
jako strážce pokladu byl vnucen.
Upřímným přítelem Schäfflovým stals
ministr spravedlnosti Habětinek, o němž praví
Schäffle, že byl sice Čechem, avšak nikoliv ne
přítelem Němců, s nimiž spojen úzkými byl při
buzenskými svazky, za to ale odpůrcem českých
»ultra« a odpůrcem české passivity.
Dne 24. října 1870 byl volán Schäfíle po-
prvé k eísaři. »Týž přijal mne vlídně — píše
Schäfíle — děkoval mi za snahu čelící k upra-
vení poměrů vnitrorakouských, i vyzval mne,
abych mu sdělil své názory o situaci a opatře-
ních, jež by se státi měla.
S počátku byl císař nevrlým a v nedobré
náladě, avšak čím dál tím živějším stával se
interes jeho. Prohlásil jsem, že jsem rozhodným
stoupencem jednoty státní v záležitostech, kde
toho nezbytně zapotřebí: ve vojště, v politice
dopravní a v moderním právu hospodářském.
Potocki
Hohenwartův
Potocká
Schäfflův
Čecho
Němec
Schäfíle
Vídeň
11
article
Jakýkoli návrat ke starostavovskému státu právě
tak jako k byrokratickému absolutismu prohlásil
jsem za nemožný. Na to plaidoval jsem vřele
pro plnou, poctivou rovnoprávnost a na jejím
základě pro vzájemné smíření se národů. Bez
okolků jsem poukázal na nepřirozený a zhoubný
poměr dosavadní, kdy notorická menšina vnu-
cuje velké většině národův a obyvatelstva vůl
svou. Horlil jsem vůbec proti panství minorily
sestávající, ze stoupenců doktrinářského libera-
lismu: z úřadníků, professorů a advokátů. Přede-
vším jsem navrhoval změnu volebních řádů do
sněmu, v nichž všude na úkor vrstev středníeh
a spodních měl převahu židovský namnoze kapi-
talismus. Nazval jsem volební řády do sněmu
velikou ústavní lží a vyslovil se pro reformu
sněmovny panské, jež, jako dílo centralismu,
byla hlavní překážkou vyrovnání s hr. Clam-
Marlinicem a drem. Riegrem. Doznal jsem, že by
státní rada neb senát z části císařem jmenovaný
částečně sněmy zvolený mnohem větší měl poli
tickou cenu.« — Dále poukázal Schäťſle k ne-
zbytnosti vydati pro země s národně smišeným
obyvatelstvem zvláštní zákony národ-
nostní. »Císař mne vyslechl, dával namnoze
pokynem hlavy na jevo svůj souhlas, jen na to
poukázal, že s vyrovnáním uherským z r. 1867
nesmí býli hnuto. Jakkoli jsem mluvil velmi
vřele — dodává Schäffle — císař positivně se
o mých návrzích nevyslovil; když byl císat
k otázce korunovační a k jmenování českého
dvorního kaneléře přisvědčil, však o restitue
českého státního práva odmitavě se vyslovil,
propustil mne velmi milostivě. — Po druhé by
jsem povolán k císaři teprve dne 25. října.
Riegr
Císař
12
article
Císař pravil — vypravuje Schäfíle — žeje
ochoten povolati kabinet, jenž by vládl na zá-
kladě zásad mnou hájených i tázal se mne,
mám-li Hohenwarta za dosti energického vstou-
piti do takovéhoto ministerstva. Přisvědčil jsem
rozhodně. Na to mne vyzval, s Hohenwartem
takovýto kabinet sestaviti. Upozornil jsem císaře
hned na to, že jsem rodilý cizozemec, protestant,
že Rusku bude vaditi má velkoněmecká minu-
lost, že vydal jsem spisy, prononcované sociálně-
politické, od bursiánů nenáviděné, upozorni
císaře na nenávist, kterou oproti mně chová
Beust, a upozornil na to, že nový kabinet musí
býti sestaven aniž by o tom Beust slova se do-
věděl, však všechno to odbyl císař slovy: Ne-
mohu déle oproti národům svým
zůstati lhářem.«
Trvalo to děle než tři měsíce, než bylo
ministerstvo Hohenvartovo, do něhož vstoupil
mimo Schäffla, jenž převzal ministerstvo obchodu
a orby — Hohenvart zastával presidium, vnitro,
Jireček jako ministr vyučování, Habětinek jak
ministr spravedlnosti a Holzgethan z bývalého
habinetu Potockého, jako ministr financí. Kone-
čně Grocholski jako ministr bez portefeuillu.
O Holzgelhanovi, jenž v době kritické vlastní
své kollegy zradil, zmiňuje se Sehäfíle, že to
byl osobně sice řádný, ale dřevěný člověk bez
myšlenky, v němž ovšem nehledal nikdo, již
proto, že byl členem kabinetu Potuckého, byro-
kratického centralistu. V delegacích prý si po-
činal právě v té době velmi nemotorně. Dne
4. února 1871 teprve zvěděl politický svět
novém kabinetu. Tenkráte skutečně udrženo
vše v největší tajnosti. Nejvíce byl ovšem pře
kvapen ministerslvem Hohenvartovým hr. Beust
Jmenování provázeno bylo zcela nezvyklým
aktem koruny a sice vlastnoručním listem hr
Hohenvarlovi, jemuž hned předem vyslovena
byla plná císařova důvěra jako chefu »minister
stva nad stranami«.
Hohenwart
Beust
Jireček
Potocki
Holzgelhan
Hohenvartův
Rusko
Kone
13
article
korun
34.308,465
39,138.479
2,640,530
2.636. 893
3.826,760
4,586.752
1,187.500
1,195.400
32,961.568
27,602.694
21.500
21.500
440.000
15
title
1777,901.387 1741,718.55
16
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 16. listopadu.
Krvavé demonstrace ve Varšavě.
Dopisovatel krakovského »Času« udává,že
o socialistických demonstracích před kostelem
Všech Svatých ve Varšavě bylo 9 osob zabitc
a 60—70 raněno, na 500—700 zatčeno.
(V úvodním čl. téhož listu mluví se o 17 ubi-
tých a 130 raněných.) Dopisovatel se táže
»Komu mají prospěti tak bezhlavé demonstrace
Ani společnosti, ano ani ne socialismu. Na
jejich ospravedlnění nelze proněsti ani slova.
Tím smutnější věc jest, že bezúčelné hnutí to
bylo vyvoláno skrytou agitací židovskýcl
socialistů. Od té doby, co polské strany
socialistické čím dále tím více poddávají se vli-
vům židovským, působnosť jejich týmž poměrem
míň a míň počítá s vlastní národní společnosti.
Hnuti mezi záložniky.
Římské listy »Tribuna« a »Patria« sdělují.
že v Horní Italii chystali svolaní záložníci roč-
niku 1883 veřejné projevy proti dalšímu
ponechání při praporech. Důstojnl i
prý ale dříve, než záložníci trestu propadli,
energicky zakročili a veřejné pohoršení tak z
mezili. Zajímavou byla by ovšem otázka, k ja
kému eíli se tito záložníci v severní Itali
při praporech podržují a nesouvísí-li toto opa
tření se stále roztomilejším vývojem »spojene
ckého« poměru rakousko-italského
Onemocnění Pia X.
V některých kruzích římských koluje po-
věsť, že Pius X. měl, zvěděv o sdělené nám
již smrti kardinála Macenna, povážlivý srdeční
záchvat. Stav jeho působí prý v jeho okol
značné obavy. Z Vatikánu ale pověsť ta po
tvrzena ještě není.
Pius
Macenn
Praha
Varšava
Vatikán
Patria
17
article
Ku presidentské volbě v Unii.
Dle úřadních zpráv docilila při volbě télo
socialistická strana 600.000 hlasů pro Dobsa
jenž hrál roli i ve známých chicegských nepo
kojích r. 1894, jež byly vojskem potlačeny.
Neúspěch Američanů na souostroví Filipin.
Americká hlídka jedna i s dělostřelectvem
byla u Taftu v provincii samarské na Filipi
nách 300 domorodci kmene pulaganského, ktel
se byli právě ukryli, přepadena a po
třena. Usmrceno bylo 10 vojáků a 5 dě
amerických ukořistěno.
Ještě k jmenování nového francouzského
ministra vojenství.
Ke včerejším životopisným datům o ná
stupci Andréově, radikálně-socialistickém poslane
a makléři bursovním Berteauxovi dodáváme ještě.
že Berteaux má obrovské jmění, jež se páčí na
30 millionů. Jeho časté přerušování řečníků ve
sněmovně a různé jeho výkřiky způsobily mu
několik soubojů. Posledně byl ještě Berloau
svědkem de Gailovým ve známém jeho souboji
se Syvetonem. V debatě o denunciantství v armádě
zúčastnil se Berteaux debaty ve prospěch mi
nistra Andréa.
Američan
Taft
Filipi
Berteaux
Gailův
Filipíny
18
article
Zahájení jizdy na místní dráze
Polná—Štoky—Polná město.
V Polné, 17. listopadu.
Zahájení jizdy na místní dráze
Polná—Štoky—Polná město.
V Polné, 17. listopadu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Po zdolání nekonečných překážek a svízelů, na
jaké naráží z pravidla každý krok a podnik, zahájený
českou rukou ke zvelebení hroudy české, dostalo
se konečně obyvatelstvu lidnatého okresu polenského
komunikace, pro zájmy a rozvoj místní nezbytné. Ko-
nečně splněny tužby, lumočené již po mnohá deseti-
letí na místech povolaných a město Polná, vzdálené
na míli téměř od železniční trati dráhy severozá padní
spojeno dráhou přímo s nádražní stanicí Polná—Štoky.
odkud jediným prostředkem k dopravě do kraje pří-
rodními krásami tak bohatě nadaného, dosud býval
zdlouhavý, hrkotavý poštovní vůz.
Krajina polenská, jež — jak povědomo — těsně
hraničí na německý ostrůvek štocko-jihlavský, hust
prostoupena je pahorkatinou a po hlavní silnici mezi
Štoky a Polnou komunikace, beztak již nesnadná, za
dnů nepohody nepoměrně je stížena. Potřeha pravi-
delné, pohodlnější a rychlejší komunikace mezi dale-
kým nádražím a zkvétajícím městem průmyslovým
slávala se tudíž čím dále tím citelnější a naléhavější
a dlužno s radostí uvílati konečný zdar nového pro-
jektu, jehož důležitost a význam pro širý kraj polen-
ský nelze té chvíle ani plně doceniti.
Polná
ko
19
article
Nová spojovací dráha, ač čítá zdélí pouhých
6 km., jest svou polohou i provedením dosti zajíma-
vým podnikem. Odbočivši ze stanice Polná-Štoky, pro-
chází hlubokým výkopem, aby minula šiendorfský
rybník po vysokém náspu, ve kterém je pěkně pro-
veden velký, klenutý most, odkud pak opět výkopem
za velkého sloupání přichází na planinu dobrodínskou
přetínajíc dvě okresní silnice, vede potom do zastávky
Cihelna-Polná a končí stanicí Polná-město, kde zř-
zena skupina vkusných a prakticky zařízených budov
nádražních.
Hned po výjezdu ze stanice Polná-Štoky naskýtá
se costujícímu překrásný rozhled po lesnatých vý-
šinách česko-moravské pahorkatiny, po vjezdu pok
do konečné stanice vílá vás rozkošné panorama měst
Polně, vypínající se malebně nad rybníkem zvaným
„Peklo“, lepé obrysy památných hradních zřícenin
rozložitého Kateřinského vrchu s úhledným kostelí-
kem a po straně pravé již zdálí kynou příchozímu
šumné háje, v jichž popředí rozezná pozorovatel
zeleň tragicky proslulé „Březiny“. Největší stoupán
trali obnáší 171/2 pro mille a rychlost jízdy stano-
vena cifrou 25 km za hodinu
Stanice Polná-město zařízena pro veškerou do-
pravu a to vzhledem k živému průmyslu, jenž v městě
a okoli utěšeně se rozvíjí. Připomenuto budiž, že ve
městě samém v plné činnosti jsou tři škrobárny, pan-
ský a městský pivovar, rozsáhlá továrna na obuv
tři cihelny a že v lesnatém okolí rozvinul se čilý
vývoz dříví, lakže plně oprávněnou je naděje, že
nová dráha i při nevelkých svých rozměrech osvědčí
se dobrým, prospěšným i výnosným komunikačním
prostředkem.
Březina
Polná
km
20
article
O zjednání nové železniční komunikace hlavní
zásluhy ziskal sobě, jak všeobecně se uznává, nynější
starosta polenský, pan R. Sadil, jenž již od roku
1895, kdy ujal se své čestné hodnosti, s veškerým
úsilím a bez ohledu na překážky domáhal se usku-
tečnění potřeby pro město i okres tak důležitě. Ne-
únavné snaze jeho podařilo se přivésti projekt v
stadium určité. Roku 1896 ustavilo se již příslušné
družstvo, r. 1897 pak dosáhl příslušný návrh sněmov-
ního schválení a sankce zákonné. Náklad 836.000 K.
na nějž slavha rozpočtena, zaručila se 70% zeměa
zbývajících 30% — po odečtení státního příspěvku
80.000 korun — složili interessenti, zejmena obecní
a okresní zastupitelstvo, zesnulý továrník Varhánek.
velkostatek Polná-Pohled, občanská záložna, městský
pivovar a nájemce panského pivovaru p. Volenec, c-
heina Edererova, maj. škrobáren p. Pojman, majitelé
továrny na obuv pp. Matouš a Haneška, jakož i řada
obchodníků a živnostníků. Plány projektovali inženýti
pp. Kodl a Hammei a byla dle jejich návrhů také
stavba provedena. Na práce, prováděné českou pod-
nikatelskou firmou p. dra. inž. O. Samohrda, vedl pe-
člivý dozor inženýr zemského výboru p. Mladějov-
ský a spojeným úsilím obou odborníků vybudována
byla v době poměrně dosti krátké, projektovaná dráha,
jež tohoto týdne přijímací komisí uznána byla zcela
bezvadnou a udělen proto souhlas k provozování do-
pravy.
R Sadil
Varhánek
Volenec
Edererův
Pojman
Matouš
Haneška
Kodl
Hammei
doktor
Ing
O Samohrd
Polná
Mladějov
21
article
Po objižďce technicko-policejní komise došlo dne
odpoledne o 2. hodině k zahájení pravidelné vozby n
nové místní trali za přehojně účasti obyvatelstva
V zastoupení přísedícího zemského výboru hrab. v
Schönborna přítomen byl odborný referent, stavební
rada p. Karel Čihák, za okresní výbor okr. starosta
p. Pleva, za město Něm. Brod starosta jeho p. dr
Šubrt, dále okresní hejtman německo-brodský p. Ma-
tějka, okresní školní dozorce p. Stránský, za generáln
inspekci železnic intervenovali vrch. slavební komi-
saři pp. Lorenz a Sokolowicz, za dráhu severozápadní
inspektoři pp. Hübl, Beischläger a Schošserer, z
místodržitelství míst. koncipista p. Svoboda, dále do-
stavili se přednosta okresního soudu p. Píč, berní p
Ševčík, notář p. dr. Janatka, z interessentů a členů
družstva pp. sládek Volenec, továrník Pojman, členově
spolků místních a nepřehledné davy polenského i okol-
ního obyvatelstva, jímž jak perron tak i široké pro-
story nádražní a zejména okolí slavnostně vyzdobe-
ného vlaku byly naplněny.
Polenský vikář p. P. Šimek akcentoval význam
nové dráhy jako rozvoj města, zejmena pokud se týče
oboru průmyslného a projeviv přání, by dráha vnesla
do krajiny polenské kvetoucí a jarý život. vřelými
slovy ocenil zásluhy, jež získal sobě slarosta p. Sadil
o zdar díla tohoto. Pan vikář provedl potom obvyklé
žehnací obřady a když vrátil se od vlaku ke shro-
mážděným hodnostům a účaslníkům slavnosti, ujal se
Schönborn
Čihák
Pleva
Šubrt
Stránský
Lorenz
Hübl
Beischläger
Schošserer
Svoboda
Píč
Ševčík
doktor
Janatka
Volenec
Pojman
P Šimek
Sadil
Německo
Brod
Ma
22
article
slova starosta p. Sadil, jenž po nástinu přípravných
prací a genese podniku vůbec srdečný dík jako sta-
rosta a hlavní koncesionář podniku vzdával všem, kdož
k uskutečnění projektu byli platně přispěli, neopo-
menuv tlumočiti vděk polenského kraje zejmena po
slancům zemským a říšským za vydatnou přímluvu
podporu.
K podnětu řečníkovu provolána „sláva“ panov-
níkovi, načež za střelby hmoždýřů první pravidelný
vlak s hodnosty a zvanými hosty — počtem přen
150 — za nadšeného jásotu lidu na perronu shro-
mážděného hnul se ku předu a po bezvadné, rychle
a všech otřesů prosté jízdě po 20 minulách již stanu
v nádraží polensko-stockém, které účelům nové dráhy
je vkusně a prakticky adaptováno a přiměřeně roz
šířeno
Panu Sadilovi a funkcionářům, kteří stavbu pro
váděli, bylo se všech stran ke zdařilému dílu srdeční
gratulováno
Ke konci ještě malou podrobnost, na doklad
úzkostlivé až šetrnosti, se kterou dbá zemský výbon
o provedení jazykové rovnoprávnosti vůči německé
menšině v kraji, jímž dráha probíhá. Vozidla dráhy.
jako ryze českého podniku, opatřena jsou vesmě
jen českými nápisy a také název její ozna-
čen pouze česky, ale nápisy podél trati přizpů-
sobeny jsou jazyku dotyčné obce a mají v obcích
německých text německo-český, v českých česko-
německý. Na přejezdu hraničním pak vyhověno ja-
zykové rovnoprávnosti tím způsobem, že na straně.
patřící do německé obce, je nápis německo-českýa
nápis česko-německý na straně protější.
Sadil
23
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Assanace Prahy v »Deulscher Vereinu
S velkým popraskem ohlašovaná schůze něme-
ckého spolku pro městské záležitosti, v níž na
padrť zkritisována býti měla assanační činnost
král. hlav. města Prahy, předevčírem minula beze
všech větších úrazů. Oba řečníci, pražská ně-
mecká slovutnost hygienická pan prof. Hueppe
a vodní inženýr České spořitelny p. ryt. Wes-
selly srovnali se v tom, že jak kanalisace, tal
opatření pitné vody jest vlastně v nej-
lepším pořádku. Pan prof. Hueppe uzna
to dokonce v nepopíratelném návalu jakéhos
okolím zmírněného nadšení, řka, že lze očeká-
vati ze současného provádění různých assanač-
ních úkolů postupné ozdravění našeho města.
»Můžeme dále — tak končil svou přednášku —
také již nyní, aniž bychom byli vykřičeni ja-
kožto přespřílišní oplimistě, říci, že zlepšení na-
šich zdravotních poměrů nastane v lhůt
kratší, než jsme se ještě před nedlouhým
časem doufati odvažovali.« Také ryt. Wesselly
nebyl s to činiti podstatnější výtky postupu
prací, směřujících k brzkému zavedení pitné
vody pro Prahu. Ovšem závěrek jeho řeči svědčil
přiléhavěji duchu, v »Deutscher Vereinu« ob-
vyklému a vyzněl směšnou prepotenei v ten
smysl, že jako ryt. Zdeněk Wesselly nepochy-
buje, že obec pražská, jakmile dostane se jí
nutných (úřadních) podkladů k provedení stavby.
profesor
Hueppe
Wesselly
Praha
Assanace Praha
Deulschry Verein
Český spořitelna
Deutscher Verein
24
article
nebude více otáleti a to již z příčin finančně
politických, aby přikročila k provedení pitného
vodovodu, tak že »Deutscher Verein« nebude —
jak lze očekávati — uveden v nutnost, podnik-
nouti akci, aby veřejnému mínění německých kruhů
žádoucím rozkladem u kompetentních úřadů
zjednal náležitý ohled. Mohlo by se přestati při
této ukázce německého náparu, kdyby nebylo
jisté velice zajímavé okolnosti jednání, která
svědčí zásadnému obratu ve smýšlení německých
odborníků v dosavadním jich názoru na obecní
projekt pitné vody. Oba řečníci totiž závodili
v důkazu, že projekt, předložený vládě ke sta-
vebnímu schválení, není vlastně ničím jiným,
leč proslulým jubilejním projektem České spoři-
telny, takže spořitelna tato může pohlížeti —
dle slov ryt. Wessellého — s pýchou na ny-
nější stav otázky jí přivoděný, ježto je »nej-
skvělejším důkazem jejího vynikajícího posla-
vení, jakožto důležitého člena v hospodářském
a sociálně politickém živolě města Prahy.« Bylo
nám již loni obzvláštním potěšením podali
zdreující doklad tohoto významu. A co se
týče historie odmítnutí spořitelního projektu,
je tak veleznáma, že není třeba dnes
opakovati pokořující a nemožné podmínky jubi-
lejní i nsinuace spořitelní, v tom záležející,
že Praha měla projekt schváliti bez kritikya
svěřiti jeho provedení úplně v ruce spořitelny
s výhradou, že ponese veškeré náklady prove-
dení — obec! Postoupení olaborátu spořitel-
ního, oceňuje ryt. Wesselly jakožto »dar« v effek-
tivní ceně 400.000 K. Tváři-li se ještě dnes
Praha
Český spor
Deutscher SF
25
article
Česká spořitelna jako dárce této sumy, je t
nadutost prostě směšná, neboť obnos tento
s dobrodiním papírového inventáře projektu, ne-
pochází z německých rukou, nýbrž z českýeh
peněz, kteréž jsou usurpovaným majetkem nej-
němečtějšího úvěrního ústavu pražského. Aniž
bychom předbihali odborným námitkám příslušné
instance, totiž správní rady vodáren, kteréž
učiní, aneb neučiní naproti studii obou páno
z německého spolku, srovnávajících projekty
spořitelní i obecní, zaznamenáváme s důrazem
nález Hueppův i Wessellého o totožno st
obou i ukládáme jej do své zbrojnice pro
případy budoucí, až se bude jednou píti a uží-
vati »bezvadná pitná a užitková voda« z nálezi-
ště, na něž prý první udeřila Česká spořitelna
zlatou holí Mojžíšovou, z českého zlata — Če-
ské spořitelně Čechy naspořeného! Jestliže co,
tož předvčerejší konference v německém spolku
dokázala, že obec nemohla si ani korrektněji
počínati v obstarání a provádění svého projektu
pitné vody a budoucnost ukáže, jakou cenu
bude míti výslovné uznání dnešního stavu
záležitosti ze strany znalcův »V erei n u«.
Podle referátu »Prager Tagblattu« byla zvláště
bouřlivým potleskem a smíchem přijata řeč prok.
Prager
Čechy
zlatý hole Mojžíšův
26
article
Ferd. Hueppa, zejmena pro jemu vlastní popu-
lární a silné »šlágry«. Podle téhož referátu
soudě, byly řečené »šlágry« tak laciné jako
pomoranče o svatojosefské pouti a smích, který
vzbudily, není přílišnou cti distinguovaného prý
shromáždění předvčerejšího. Uvedeme aspon
jeden, ten nejříznější. Prof. Hueppe doporučoval,
aby obec pražská známého kozla z německého
hygienického institutu v městské radě prý denun-
covaného, pojala ve znak města Prahy, ježto
prý kozel tento byl prof. Hueppem tak zpracován,
že byl s to, pozříti bez újmy zdraví veškeré
tyfové bacily pražského vodovodu. Snese-li kozel
tento i všechny ostatní vtipy prof. Hueppa
z předvčerejšího večera, aniž dostane motolici,
je to zvíře skutečně vytrvalé a zasluhovalo by
vyznamenání. Kdo ví, co se nestane, až se
»Verein« zmocní pražské radnice a bude měniti
znak pražský. Na jednu stranu štítu dá Hueppova
kozla a na druhou jej sama jako divého muže,
podle vzoru pruského královského znaku, už
za jeho nesmrtelný vtip. Mohou tam potom na
sebe vyplazovati jazyky na místo dosavadních
lvů štítonošů ve znaku městském . ..
Hueppa
Hueppe
Huepp
Hueppův
Praha
27
article
— Louis Dausset o Praze. Býv. president
městské rady pařížské pan Louis Dau sset,
jenž nedávno opět navštívil své české přátele,
shrnul v zajímavém a srdečném článku, uveřej-
něném v »La Liberté«, své dojmy pražské.
»Navštívil jsem opětně«, píše, »to město zá-
zračné, tak malebné svou polohou a svými
věžemi, tak plné slavných vzpomínek a tak
věrné tradicím vznešené minulosti.« Pan Dausset
vzpomíná na velkolepé manifestace pro Francii,
jichž byl svědkem i předmětem, když vedl do
Prahy první delegaci pařížské městské rady
vzletně vynáší české nadšení pro národ fran-
couzský. Připomíná též pamětihodný protest
českého sněmu proti zabrání francouzských pro-
vincil Pruskem. Pan Dausset s radosti a hrdostí
hledí na české přatelství k jeho vlasti a tvrdí,
že mu nikdy z mysli nevymizí dojmy, jež si
odnesl z Prahy, kdy nesmírné davy volaly: »At
žije Francie ! Ať žije Paříž! Ať žije město světla
a vlast svobody a pokroku!« Dále pan Dausset
s vroucí výmluvností píše o historickém zázraku
českého znovuzrození a projevuje obavy, že
Čechům nastávají ještě mnohé kruté boje po
smrti nynějšího panovníka rakouského. Čechové
obracejí se ku Francii, neboť chápou, že její
zájem je spojen s jejich zájmem. Co by se stalo
z Francie v den, kdy by císařství německé za-
bralo i Čechy, Moravu a Slezsko? Byla by
Dausset
Dau
Čecho
Praha
Francie
Paříž
Morava
Slezsko
Le Libertý
28
article
Francie vůbec něčím vedle strašného kolossu
německého? A Dausset prohlašuje, že velkým
úkolem francouzské diplomacie je podporovati
národ český, který je nyní hlavní překážkou
stavivší se proti hrozivému pangermanismu. Pan
Dausset mluví též o francouzském konsulátu
v Praze, kde za jeho pobytu vládl pouze se-
kretář. Poněvadž se však nyní poměry na kon-
sulátu francouzském změnily následkem jmeno-
vání nového konsula a doufáme ve prospěch
náš i francouzský, necitujeme kriliku Daussetov
o páně sekretářově správě konsulátu.
— Rodinné zprávy. Pan Sylvestr Jiří Karlik,
finanční úč. oficiál a choť jeho Marie roz. Krei-
bichova slavili sňatek dne 17. listop. v chrámu
sv. Ludmily na Král. Vinohradech.
Dausset
Sylvestr
Jiří Karlik
Marie
svatý . Ludmila
Král
Francie
Praha
29
article
— Úmrtí. Včera o 7. hod. ranní zemřel na Smí-
chově po dlouhé a trapné nemoci pan Václa
Forman, oficiál zemského výboru v. v., ve věku
54 let. Zesnulý narodil se v Praze r. 1850, absolvo-
val zde průmyslovou a obchodní školu a jako vý-
borný kreslič věnoval se z počátku ryjectví ve dřevě
a kovu, jež si byl oblíbil; později přestoupil do slu-
žeb zemského výboru, ve kterých do své výslužby
setrval. Záslužná byla dlouholetá činnost zesnulého
v pražském spolkovém životě. Již jako jinoch v lé-
tech šedesátých byl členem pražského »Sokola«,
tehdy utěžené se rozvíjejícího, jakož i pražských
ochotnických spolků. V našem národním spolkovém
životě zaujímal později nejedno čestné postavení, byl
zejmena svého času starostou staroměstského »So-
kola« a čestným členem, předsedou a redaktorem
časopisu Smíchovského klubu citeristů. Zvláště však
horlivé bylo působení jeho při lidumilné instituci
Spolku pro české ferialní osady pro město Prahu a
její okolí zejmena při jeho počátku a na výstavě
Národopisné, kdy zesnu ý pořádal zábavy a průvody
dle svých návrhů a kreseb ve prospěch fondu spol-
kového. Mimo to po mnoho let řídil prostocviky de-
ských dítek pražských na letenském hříšti. Pohřeb
zesnulého konali se bude v sobotu dne 19. t. m.
11. hod. dopol. z kaple hřbitovní na Malvazinkách.
Václ Forman
Praha
Sokol
ochotnický spolek
smíchovský klub
30
article
Česť budiž památce zesuulého! — Ve Slaném zemřel
ve středu dne 16. listopadu po dlouhém utrpení
pan Karel Hráček, c. k. vrchní poštovní kontro-
lor v. v. a člen mnohých vlasteneckých a dobročin-
ných spolků v 65. roce věku svého. Žvěčnělý působil
dlouhá léta v hlavním poštovním úřadě pražském
jako přednosta výpravny časopisů, vynikaje ve svém
namáhavém povolání neobyčejnou horlivostí, svědo-
mitostí i dovedností. Čest jeho památce ! Pohřeb
koná se dnes v pátek o 1/24. hod. odpolední z domu
v Husově třídě čís. 103 ve Slaném na tamější
hřbitov. — Ve čtvrtek dne 17. listopadu zemřel ve
Vysočanech ředitel mlékárny a velkostatku pan
Ferdínand Demel. Působil v závodě firmy
Bedřicha Freye synové 28 roků. Roku 1901 zvolen
byl do městského zastupitelstva, v němž až do skonu
svého zasedal. Byv zvolen v témže roce i do městské
rady, spolupůsobl při povýšení Vysočan na město.
Pohřeb koná se v sobotu dne 19. t. m. o 2. hodině
odpolední z domu ve Vysočanech na nádraží státní
dráhy v Praze, odkud tělesné pozůstatky převezeny
budou do Chomutova.
— Ukázka o nynějším postupu jazykové olázk
v soudnictví. Pro historika, zkoumajícího olázku ja-
zykovou na začátku dvacátého století v Praze, poskyt-
nou soudní archivy bohatých a rozmanitých dokladů.
Hráček
Husův
Ferdínand Demel
Frey
Slaný
Vysočany
Praha
Chomutov
Vysočan
31
article
Pestrost jazyková, obsažená v jednotlivých fasciklech,
ponaučuje o tom, že mnozí jsou pánové, kleří zby-
tečně se koří německému jazyku. Na ukázku uvedeme
jeden případ: A. D. byla v podezrení, že spáchala
přestupek. Zavolali ji na policii, kde sepsán s ní pro-
tokol česky. Oznámení o tom zasláno policejnímu
řediteli německy a odtud postoupen spis s ně-
meckou notou okresnímu soudu. Funkcionář učinil
návrh obžaloby německy, soudce napsal poznámku
o hlavním líčení česky. Líčení se provedlo v řeči
české a skončilo odsuzujícím rozsudkem. Strana
žádala o odklad vykonání trestu a žádost tu postoupil
soudce s německým doprovodem vrchnímu zem-
skému soudu, který akta zaslal zpět a sice s českým
vyřízením, podepsaným presidentem vrchního soudu
ryt. Wesselym. Nejvyšší representant soudnictvív
král. českém osvědčuje tedy, že není nijakým hříchem
a pokleskem pro kvaliřikaci soudního úřadníka, když
věci české bude vyřizovat pouze v jazyku českém
— Nový projakt obecního domu representačního
ohrožen. Jak povědomo, Měšťanská beseda pražská
slíbila obci pražské platit ročně 30.000 K za používání
velkého sálu v represenlačním domě u Prašné brány.
Wessely
represenlační dům
32
article
Projekt byl vypracován, ale překvapil mnohé velikým
nákladem. Proto vypracovali projektanti nový návrh,
z něhož vypustili velkou dvoranu a přidali bazáro
60 krámech, aby výnos domu byl větší. Tento projekt
na radnici se zalibil — ale žádné nadšení nezpůsobil
v Měšťanské besedě, která v novém projektu pozbyla
velké dvorany, tak toužehně očekávané pro členstvo
besedy k pořádání večerů a slavností, ke kterémuž
účelu místnosti besední nyní nestačí. Poněvadž by
Beseda místnostmi v representačním domě dle nového
projektu praničeho nezískala, měl správní výbor po-
radu, v níž vysloveno podivení, že navržené změna
vůbec nebyla mu předložena a že za takových okol-
ností Měšťanská beseda nemůže splnit dřívější slil
na placení ročního příspěvku. Na radníci staroměstské
vyslovuje se názor, že stavba representačního domu
je vážně ohrožena. Možno však očekávati, že nastalé
rozpory budou v čas odklizeny k prospěchu uskuteč-
nění kýženého domu
— K olevřaní české koleje sludenlské. P'resident
33
article
České akademie a zakladatel »Studentských kolejí«
pan vrchní stavební rada Hlávka obdržel včera na
svém statku v Lužanech u Přeštic na pozvání, jež
kuratorium kolejí zaslalo předsedovi ministerstvaa
ministru dru. ryt. Randovi k otevření koleje, tyto
odpovědi: »Ctěné kuratorium! Za laskavé pozvání
ke slavnosti otevření »Studentské koleje českých vy-
sokých škol pražských« vzdávám své nejsrdečnější
díky a jest mi milým potěšením, že mohu pozvání
Vašemu vyhověti. V dokonalé úctě Váš oddaný
Randa. Ve Vídni, 12. listopadu 1904.« — »Za la-
skavé pozvání ke slavnému zasvěcení a otevření stu-
dentských kolejí pro nemajetné posluchače českých
vysokých škol, které se koná 20. t. m., uctivě dě-
kuji. Jest mi však k měmu nejvělšímu politování
nemožno této slavnosti se zúčastniti, poněvadž
v nejbližší době budu nalehavými úřadními záleži-
tostmi úplně zaujat. Při této příležitosti račiž ctěné
kuratorium přijmouti ubezpečení, že povždy s radostí
budu ochoten (7) nový, tak neobyčejně lidumilný
Hlávek
Randa
Lužany
Přeštice
Vídeň
Český akademie