3
masthead
20. července 1907. Císlo 198.
4
article
Závěrečné kursy
19. července 18. červce-
288.50 288.50
Pražsko duchc. dráha prioritní.
—.— 2410.—
Ústecko teplická dráha . . ..
Ferdinandova severní dráha . .
5170.— 5190.—
559. —
559.—
Lvovsko-černovická dráha . . .
655.75 654.50
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha
143 30
142.50
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha.
465.—
990.—
Dunajská paroplavební společnost
992. —
447.—
445.—
Rakouský Lloyd . . . . . ..
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Daňkova strojírna . . . . ..
Brněnská strojírna . . . . .
Králodvorská cementárna . . .
Mostecká uhlářská společnost . .
Severočeská uhlářská společnost
Západočeská
Poldina hut
Pražská železářská společnosť . .
Alpská báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol..
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojov ka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Scbodnica, petrol. spol. . . . .
Pešťská vagonka . . . . . .
Devisy a valuty:
95.67
95.75
Carych . . . . . . . . ..
95.75
95.75
Paříž . . . . . . . . . . .
240.82 240.82
Londýn . . . . . . . . . .
117.72 117.75
Německá místa . . . . . . .
Ferdinandův
Lloyd
Daňkův
Štyrsko
Paříž
Londýn
992
Český cukerní společnost
západočeský Poldin hut
5
article
117.72 117.75
Ríšské marky v papfrech . . .
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.12 19.12
Rubl papír . . . . . . . . 252.50 252.50
Lira . . . . . . . . . . . 95.75 95.75
Soukromě (sazby eskontní) . . . 43/4 51/4 4 14 5 14
Po všeobecném upevnění na začátku bylo smý
šlení ke konci klidné. Akcie státní dráhy přechodne
čilé, železárské akcie seslabené.
z. Z Vídně, 19. července. (Teilgr. »Nár. Listů«.
Večerní bursa. Kreditky 650.25, po (—.—
uherské kreditky 752.—, anglobanka 301 25. bankovní
jednota 536.—. unionka 539.—, länderhanka 433.—
slátní dr. 656.50, —.—, jižní dráha 143.75, polab. dr.
423 —, severozapadní dráha 420.—, turecké tabákové
451.50, rýmavsko-muraňské 590.50, alpinky 97.30
květnová renta 93.05, uherská korunová 83 10
turecké losy 182.50, marky za hotové 117.72. ultim
117.75. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 19. července. (Telfgr. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboži.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol, zl. K 199.65
193.85, Bukurešť na krátké lhůty —. —,
Brussel šek a kr. lhůty ta 100 fr., —.—, —
Brussel na delší lh. —.—, —.— Německo šek n
kátké lh. za 100 mk. 117 621/2, 117 821/, Německo
na delší ihůty —.—, —.—, Londýn sek a kr. lh
a 10 lib st. 240.75, 241.05, Londýn na delší ib
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 6212,
95 821/2, Italie delší thůly —.—, —.—, Petrohrid
a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—, Paiíž šek
—.—, Potrohrad delší lh. —
a krátké lh. za 100 tr. 95.65, 95 80, Paříž dolší
ln
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95 65, 95.80, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. in. 95 65, 95.80, na delší lhůly —.—.
doktor
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Paříž
Curych
Basilej
Ríšský marka
rubl papír
Italia šek
Petrohrid a Ruska město šek
65
6
article
Petrohradská bursa.
Z Potrohradu, 19. července. (Zpráva Zivn. banky.)
19. července 17. července
Diskontní . . . . . . . . . 410.— 410.—
Baku . . . . . . . . . . . 524— 524.—
Caspienne . . . . . . . . . 4425.— 4550. —
Sormovo . . . . . . . . . 143.— 144 —
rusko-čínská banka. . . . . . 240.— 233.—
Ruská průmyslová bauka . . . 290.— 289 —
Petrohradské metallurgické . . . 155.— 155.—
Kolomna . . . . . . . . . 400.— 410.—
Putilovské železo . . . . . . 95 75 95 75
165.—
. . . . . . 173.—
Fénix. . ..
Sormův
Fénix
Potrohrad
Bak
Kolomna
zpráva Zivn . banka
7
article
Ruské papiřy v Berlíně.
Z Berlina, 19. července. (Zpráva Živnost, banky.)
19. července 17. července
91.75
41/2procentní ruská renta 1905. . 91.70
7570 75 80
4procentní ruská renta 1902.
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.—
65.50
31/zprocentní ruská zlatá renta .
petrohradská diskontní banka . . 162.75 163.5
149.90
petrohradská mezinárodní banka . 149.—
ruská banka pro vnější obchod . 129.20
Berlínská bursa.
Z Berlína, 19. čeryence. Pův. zpráva »N. Listů «.)
19. července 18. če vence
Rakouské kreditky . . . . . . 203 75 203 10
Diskonto . . . . . . . . . 168.50 168.25
Německá banka. . . . . . . 223.50 222.8
151 25
Obchodní společnost . . . . . 151.75
137 —
Drážďanská banka. . . . . . 137.30
Španělské exlerieury . . . . . —.—
210.25
Bochumské ocelárny . . . . . 210.75
217.60
Lauřina hut
. . . . . 217.50
67 75
Dortmund. Union lit. C.. . . . 68.30
194.25
Harpenská uhl. spol. . . . . . 194.30
Hibernia
420.50
. . . . . . 421.-
Consolidace
116.62
Severoněmecký Lloyd . . . . 116.25
Packet . . . . . . . . . . 131 10
141.90
Turecké losy. . . . . . . . 141.50
Z kasovních paplrů
19 července 18. července
329.—
Concordia . . .. . . . . . . 331.—
213.—
Eschweilské . . . . . . . . 206.—
189.10
Geisweidské . . . . . . . . 189.—
98.50
Lloyd
Concordia
Berlín
Dortmund
diskontní banka
německý banka
drážďanský banka
Lauřin hut
8
article
Hochdahl . . . . . . . . . 93.50
202.—
Katovické . . . . . . . . . 202.—
2/4.50
Wilhelm . . . . . . . . . 273.60
183 10
Phönix . . . . . . . . . . 183.60
177 25
Rh. Stal . . . . . . . . . 176 60
Schalker . . . . . . . . .
Westphalia . . . . . . . . 199 50
Orenstein . . . . . .. . . . 196.50
Rh. Metall . . . . . . . . 127.25
Hasper . . . . .. .. .. . . . 172.10
Donnersmark . . . .. . . . 293.—
Huldschinský . . . . . ..
241.50
Vulcan . . . . . . . . . . 241.50
300 2
Bismark . . . . . . . . . 300.—
103 25
Caro. . . . . . . . . . . 103.—
215.—
Hoesch. . . . . . . . . . 216.—
77..50
Georg Marie . . . . . . . . 76.25
182.—
Königsb. . . . . . . . . . 182.50
Nordstern . . . . . . . . . —.—
Z Berlina, 19. července. 10 1. hod. 15 m. odpol.
Kreditky 203 75, slátní dráha 140.—, lombardy 28.30
Smýšlení pevné.
Z Berlína, 19. července.( K. k.) Kreditky 203. 70, ber
línské obchodní 151.70, darmštadtská banka 128.—
německá banka 223.50, diskonto komand. 168.50.
drážďanská banka 137.40, národní banka 119. 70.
státní dráha 140 10, lombardy 28 60, Kanada 175 —
Gotthard —.—, dráha Henri 132.20, bochumské
210.60, dortmundské 68.40, Lauřina huť 217.5
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 190.20, harpenské
194 30, Hibernia —.—, Packet 131.—, Lloyd 116 10
dynam. trust 153.20. Smýšlení pevnější.
Z Frankfurtu, 19. července. (Tel. zavěrečne kursy.)
Úvěrní akcie 203.50, akcie společnosti státní dráhy
140 20, tombardy 28.30, papír. renta 98.30, stří-
brná ranta 98.30, zlatá renta 97.50, uherská zlatá
renta 93.15, uh. korunová renta 92.80 4% rak.
korun. renta 97 15. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 19. července. (Dodat. bursy. Úvěrní
akcie 203.50, státní dráha 140. 20. lombarůy 28.40.
Huldschinský
Hoesch
Georg
Marie
Königsb
Gotthard
Henri 132.20
Lloyd 116
Berlín
Kanada
Frankfurt
německý banka
223.50
drážďanský banka
137.40
národní banka 119
Lauřin huť 217.5
Hibernia
Packet 131
Wilhelm
9
article
Pařižská bursa.
10
article
Z Paříže, 19. července. (Počáteční bursa.) 3proe.
renta 95.17. Smýšlení klidné.
Z Paliže, 19. července. (Telgr. závěrečné kursy.)
Bproc. umořitelná renta —.—, Bproc. renta 95.10
3 aproc. renta —.—, italská renta 101.90, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1075, státní draha —.—
lombardy 150.—, cheky na Londýn 25.16, rakou
ská zlatá renta 97.80. uherská zlatá ranta 93.—
otomanská banka 684.—, tabáková režie 442 —
turecké losy 166.—. Smýš lení kolfsavé.
Paříž
Londýn
11
article
Trhy na zbokí.
Pražská plodinová bursa, 19. července.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: p še niee
česká 76—80 kg 10 90, 11 65, moravská —
0.—, 0.—, uherská — kg —.—, —.—, vadná
0.—, 0.—, česká 1907 sklizně — kg 0.—, 0.—
žito české 1906 72—74 kg 9 10, 9.30, žito moravské
0.—, 0.—, uherské 72—73 kg 0.—, 0.—; ječme
výběr 0.—, 0.—, první jakosti 0.—, 0.—, střední
0.—, 0.—, merkantilní 0.—, .—, ječmen k sel
0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves rychlík 1906
0.—, 0.—, prima 1906 8.30, 8 35, merkantilní 8 20
8.25, oves k setí 0.—, 0—, kukuřice uherská 1906
7.55, 7.65, cizozemská U —, 0.—, cinquantinová 190e
K 845. 8.50; vikev česká 8.—, 8.25, haličská
—.— uh. —.—, pohanka —.—, p ros
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 34 50. 35.—, č. 1 33..50, 34.——
č. 2 32 50. 33 —, č. 3 30 50, 31.—, č. 4 28.50, 29.50
č. 5 24 50, 25 50, č. 6 23 50, 24.50, č. 7 22 50, 23 50
č. 8 18 50, 19.50. Žitná mouka č. l. 27.—, 27 50 č. li
25.—, 25.50, č. III. 21.—. 22.—, č. IV. 19.— 20 —-
pšeničně otruby jemné 13 75, 14 —, hrubé 13 75
14.—, otruby žitné 14.—. 14.20, krupice 34 50, 35.—
Prach —.—, 15.—, tlně —.—, —.—, kroupy: č. 4 . 0
42.—, 43.— čis. 3/0 42.—, 43. — čís. 2.0 41.—, 42. —.
čis. 0 40.—, 41.—, čis. 1 88.—, 89 —, čís. 2 36.—,
37.—. čís. 3 35.—, 36.—, čís. 4 33.—, 34.—, čís
32.—, 33.—, čís. 6A 31.50, 32.50, čís. 7A 28.—
29.—, čís. 8A 26.50, 27 50, čís. 9A 24.—, 25.—
čís. 10 22 50, 23.50, zlom 24. —, 25.—.
Prach
cizozemský U
kg
50
A 24
12
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 12.25, 13.—, k vaření žlu
950, 10.50, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmen
8.50, 8 75, čočka 1906 —.—, —.—
Semsna. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 43.50
44 50, modrý ruský —.—. —.—, kmin český —
—, holandský 42 —, 43.—, Iněná semena haličská
.—, —.—, konopna semena uherská
haličská —.—, —.—, jetel červený 1906 (prostý ko-
kotice) —.—, —.—, červený 1906 (přírodní) —.—
—.—, bílý 1906 —.—, —.—, švédský —. —, —.—
vojtěška —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymotée
—.—,—.—, růžák —.—, —.—, víčenec (ligrusj —. —
—, dvojsečný —.—, —.—, řepka vlhká 15.50
16.—, řepka zimní, suchá 17.—, 17.40.
Seno a sláma. Ceny za 50)kg transito: seno ji-
sované K 3 50, 3.60, nelisovaně 3.50. 3 60, cizí —.—
—.—, sláma cepy mlácená 2 80, 3 20, ke krinení 0.—
0.—, ke stlaní 1 50, 1.80, cizí 0 —, 0 —
Brambory. Ceny za 50 kg: k jídlu K 280, 3.20
k pálení lihu —.—, —.—
Sušené ovoos. Ceny za 50 kg: švestky české
12 50 15.—, merkantil. —.—, —.—-, bosenské 110/120
—.—, 95/100 —.—, —.—, 80/85 22.—, 23.—
70/75 23.—, 24.—, srbské —.—, višně —.—
—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, krl-
žaly 8.—, 10.—
Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—, —.—
rýžový —.—, —.—, vlhký škrob —.—, —. —, bram-
borový: I. jakosti 26.50, 27.—, nejjemnější 27.50
28.—, škrobová moučka 23.—, 28.50.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo u
79 50, 80 —, sádlo amer. 77 50. 78 — 10j —.—. —. —
Čekanka sušená po 50 kg: 0.—, 0.—
kg
Viktoria
80
14
article
146.—
2460.—
455.—
877.—
735.—
371.50
454.—
2609 —
590 25
540 90
1068.—
510.—
1050.—
515.—
505.—
15
article
2460.—
454.—
877.—
734. —
16
article
370.—
451.—
2612.—
590.50
540.50
1067.—
508.—
1050.—
525.—
509.—
18
article
T. Z Vídně, 19. července. (Telel. zpráva » N. L.e
Plodinová bursa. Nejnovější odhady žní
v Uhrách jsou lepší, nežli se po nepřiznivých po-
věstech poslední doby očekávalo. V Pešti včera od-
poledne smýšlení se seslabilo. Dnešní tamější obchod
nabyl na základě vyšších záznamů v cizině zase
pevnější tvářnosti, ale nepotrval, neboť dostavila se
větší nabídka a kursy opět ochably. Jen kukuřicu
se značně zlepšila následkem sucha, jež v nejdůle-
žitějších krajinách kukuřičných panuje. Na zdejším
trhu byl konsum úplně nečinným, a jen kukuřice
stoupla o 5 h. Smýšlení v pšeníci, žitě a ovsu bylo
klidné. Ceny se nezměníly.
Znamenaly: Pšenice tisská 12.—, 12.60, slovácká
11.15 11.50, z Mor. pole 10.60, 10.90, banátská 11 45
12.—. Žito slovácké 8.85, 9.05, z okolí Pešti 8 80
9.—, z jižní dráhy 8 95, 9.20, rakouské 8.65, 8.90
Ječmen moravský 0.—, 0.—, rakouský 0.—, 0.—
slovácký 0.—, 0.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—, severo-
uherský 0.—, 0.—, tisský 0.—, 0.—, ke krmení a prn
pivovary 7.20. 7.60. Kukuřice uher. nová 6..55, 6 80
sinquantinska 7.40, 7 75, nová 0.—, 0.—. Oves uher
cký špalný 8.50. 8 75, vybraný 8.8), 915, český
moravský 0.—, 0.—. Řepka pohotová —.—, —
Z Vídně, 19 července. (Závěrečná zpráva z plodi
nové bursy.) Za skrovného obratu a obchodu zů
staly pšenice, žito a oves nezměněny: kukuřice o bk
dražšl.
Řepka
Vídeň
plodinový burza
Uhry
Pešť
slovácký
Ječmen moravský 0
11.50
19
article
Z Vídně, 19. července. (K. k.) Závěrek. Pšenice
tisská 12.—, 12.60, pšenice banátská 11.45. 12. —.
pšenice slovácká 11.15, 11.50, smýšlení uhájeno,
Žito slovácké 8.85, 9.05, žito z okolí Pešti 8.95, 9.20,
smýšlení uhájeno. — Ječmen z Moravského pole
—, —.—, bez obchodu. — Kukuřice uberská
6 55, 6.80, cinquantinská 0.—, 0.—, smýšleni
pevnější. — Oves uherský prostřední 8.50, 8.75.
uherský Ia. 8.65, 8.85, smýšlení klidné. — Počasíi
krásně.
Z Pošti, 19. července. (K. k.) Pšenice na říjen
11.37, 11.38, žito na říjen 8.84, 8.85, oves na říjen
8.08, 8.08, kukuřice na červenec 6.09, 6.10, na srpan
6.18, 6.19, na květen 6.34, 6.35 za 50 kg Nabldky
pšenice mírné, koupěchtivost mírná, smýšlení mdlé.
obrat 25.000 q. Ceny pšenice o 5—10 h levnější.
kukuřice o 5 h vyšší, ostatní nezměněno. Lhůly za-
hájeny na zprávy americké pevně a kursy v dalším
průběhu stouply ještě více, přece bylo později smý-
slení na realisace a levnější skutečné ceny slabší
Počasí: nestálé.
Z Pešti, 19. července. (C.-T.-B.) Závěr. Pšenic
stálá, na říjen 11.41, 11.42, žito stálé, na říjen
8.86, 8.87, oves pevný, na říjen 8.09, 8.10, kuknřice
pevná, na červenec 6.09, 6.10, na srpen 6.17, 6.19
na květen 6.34, 6.35, řepka pevná, na srpen 17.50
17.60 za 50 kg. — Počasí: krásné.
Ječmen
Vídeň
slovácký
Pešť
kg
20
article
Z Borlina, 19. července. (K. k.) Závěr. Pšenice
stálá, na červenec —.—, na září 202.75, na pros
203.—, žito stálě, na červenec 205.—, na září 183.—
na prosinec 179.50, oves klidný, na červenec 190.5
na září 162 25, na prosinec —.—, kukuřice stálá
na červenec 140.—, na září 141.—. — Počasí
zamračeno.
Z Hamburku, 19. července. (K. k) Pšenice pavná.
holštýnská 206.—, 210.—, žito meklenburské pevné
207.—, 210 —, žito ruské stálé, 146.—. — Počasí
Schyluje se k došti.
Z Patiže, 19. července. (K. k.) Závěr. Oves mdlý,
na červenec 19.15, na srpen 18.85, na září říjen
18.05, na říjen-prosinec 17.45, žito klidné, na červe-
nec 19—, na srpen 17.50, na září-říjen 17.75, na
říjen-prosinec 18.—, pšenice mdlá, na červenec 27.45
na srpen 24.95, na září říjen 23.65, na řijen-prosinee
23.55, mouka mdlá, na červenec 34.70, na srpen
33.90, na září řijen 32 10, na říjen-prosinec 31.35
Počasí: krásně.
Z Pařížs, 19. července. 3 hod. 15 min. (C.- T.- B.)
Oves mdlý, na červenec 19 15, na srpen 18.85, na
září-říjen 18.05, na září-prosinec 17.40, žilo klidné
na červenec 19.—, na srpen 17.50, na září-říjen 17.75.
na září-prosinec 18.—, pšenice mdlá, na červene
27.45, na srpen 24.95, na září-říjen 23.65, na září-
prosinec 23.55, mouka mdlá, na červenec 34.70, na
srpen 33 90, na září-říjen 32.10, na září-prosine
31.35. Počasí : krásně.
Hamburk
22
article
199 50
196 50
127 50
28675
24
article
—n.— V Praze, 19. července. (Původní
zpráva »Národních Listů«.) Surovi na.
Zprávy z večerních burs zahraničných byly
klidné se záznamy nižšími. Náš dnešní trh za-
hájen proto klidně a znamenáno za pohotové
zboží K 22.— a za novou kampaň K 21.55
z Ústi. První depeše hamburská při klidném
směru nepřinesla nic nového a polední Magde-
burk stoupl v záznamech o 5 fen. Nová kampai
oceňována K 21.60 v paritě ústecké. Londýn,
jakož i odpolední Hamburk byly klidny a zá-
znamy poslednějšího o 10 a 5 fen. vyšší. V dů-
sledku toho končí naše bursa klidně a kladeno
K 22.10 za pohotové zboží; za říjen-prosinec
zůstala v platnosti cena polední K 21 60
z Ústl.
Na trhu s bllým zbožím došlo
dnes k uvolnění 5 proc. kontingentu na srpen-
Cena K 71.— ze stanic rafiněrských se plně
udržuje.
Uřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. S
rovina. I. výrobek basis 88 procent rend za
100 kg. pohotové ho zboží k dodání z Ústí nad
Labem ze stanice K 22.10, 22 25, z Ústí nad Labem
přístaviště 22.10, 22 25, z Prahy 21.55, 21.75, z Prahy
Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolína 21.—, 21 . 20.
z Pardubic 20.75, 20 95, z Kralup 21.50, 21.70. —
Dodávky na lhůty: z Ústi nad Labem sta-
nice na červenec —.—, —.—, na řijen prosinec 1907
21 60, 21.80; z Ústí přístaviště na říjen-pros. 190
21.60, 21.80. — Zadní výrobek z Ústí n. L
82% basis —.—, —.—, basis 889% —.—,
B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotové
zbož!: rafináda I. 71 50, 71.75, rafnáda II. —.
—.—, pilé centrilugální —.—, —.—, cukr kostkov
v bednách I. 73.50, 74.—, cukr kostkový v bednáci
II. —.—, —.—, cukrová moučka v pytiích 73 50
74.—, centrilugální pilé transito k dodání z Terstu
28.50, 30.50, krystalový cukr zdaněný 64 75, 65.25,
— Dodávky na lhůty: rafináda na srpen
71.50, 71.75.
B Cukr
Praha
Londýn
Hamburk
Ústí nad Labe
Kolín
Pardubice
Kralupy
ústit nad Labe
Ústí
Terst
Praha Karlín
kg
rafináda I . 71 50
25
article
Poslední telegramy.
První číslice pentze a druhá zboží.
Z Hamburku, 19. července. 5 h. 45 m. (C. -T. B.
Na červenec 19.60, 19.70, na srpen 19.65, 19 70, n
září 1970, 19.75, na říjen 19.20, 19.25, na listopad
19.—, 19 05, na prosinec 19.05, 19.10, na leden
19.20, 19.25, na únor 19.30, 19.35, na březen 19 40
19.40, na duben 19 45, 19.50, na květen 19.60, 19.60
na červen 19.65, 19.70. Smýšlení klidné. Počasl
zamračeno.
Z Maudeburku, 19. července. 5 h. 45 m. (C. - T. - B.
Na červenec 19.50, 1970, na srpen 19 65, 19.70, na
září 19.60, 19.70, na řijen-prosinec 19.05, 19 10, na
ledenbřezen 19.20, 19.25, na květen 19.55, 19. 60
Smýšlení klidné. Počasí: chladno a zamračeno.
Z Magdeburku, 19. července. Ve 12 hod. (K. k.)
(První číslice týkají se kupců, druhé prodavačů.) Na
červenec 19.55, 19.70, na srpen 19.65, 19.75, na
září 19.65, 19.75, na říjen prosinec 19.05, 19 15, na
leden-březen 19.20, 19.30, na květen 19.60, 19.65
Smýšlení stálé. Počasí: chladno a pošmourno.
Z Pařiže, 19. července. 3 hod. 15 m. (C.- T.- B.)
Bílý cukr čís. 3., za 100 kilogr. Na červenec 26 3/2
na srpen 26.50, na říjen-leden 273/4, na leden-duben
271/2. Smýšlení stálé. — Surovina stálá, 23.50.
23.75. — Rafináda 57.—, 57 50. — Počasí
krásně.
Z Londýna, 19. července. 3 hod. 15 m. (C.-T.-B.
Na červenec 9.8, 99, na srpen 983/4. 9.9, na říjen
prosinec 951/2, 9.6, na leden-březen 9.61/4, 9.63
Obrat 20.000 pyllů. Smýšlení stálé.
Hamburk
Magdeburk
Londýn
na říjen
pyll
26
article
Káva.
Z Hamburku, 19. července. 10 hod. (Telgr.) Káva
sanlos good average, na září 30.—, na prosine
30.50, na březen 31.—, na květen 31.25. Smýšlen
chabé.
Z Hambarku, 19. července. 2 hod. 30 m. (Tige.)
Káva na zaří 30.—, na prosinec 30 25, na březen
31.—, na kvělen 31.25. Smýšlení stálé.
Z Hamburku, 19. července. 5 hod. 30 m. (C. T.-B.)
Káva na září 29 75, na prosinec 30.25, na březen
30 75, na květen 31.—, Smýšlení klidné.
Z Havru, 19. července. 12 hodin. (Tel.) Káva na
září 37 75, na prosinec 38 —, na březen 38.25, na
květen 38.50. Smýšlení atálé.
Z Havru, 19. července. 3 hod. 30 min. (C. - T. - B.-
Káva na září 3775, na prosinec 38.—, na březen
38.25, na květen 38.50. Smýšlení sotva ustál.
Hamburk
Havre
Tige
C . T
27
article
Lih.
V Praze, 19. července. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.
Při nezměněných cenách platí se dle polohy
stanice za zboží kontingentované K 52.— až K 53.—
za zboží nekontingentované K 32.— až K 33.50.
Oficiální záznamy znějl
konting. nekonting.
145.— 146.— —.— —
čistěný lib z Prahy trans)
53 — 54.— —.— —.—
lih z bramborů z Prahy
z trati Kolln-Pardubice E 52.— 53.— —.— — —
z trati KolínNěm. Brod 8 52 — 53.— —.— —.—
52.— 53.— —.— — —
z trati Praha- Podmnokly
z dráhy Františka Josefal2 52 — 53 — —.— —
lih z melasy z Prahy 52.— 53 — 32 50 33 —
z trati Praha-Podnokly. 51 25 52.25 31.50 32.—
Z Vídně, 19. července. [Tetfgr. »Natod. L.ista-.
Ceny lihu se dnes upevnily a znamenalo se zase
57.— až 57.80.
Z Hamburku, 19. července. (K. k.) Lih klidný, na
červenec 22.50, na červenecsrpen 22.50, na srpeu
září 22.50, na září-říjen 22.50.
Z Paříže, 19. července. (K. k.) Závěr. Lih pevný
na červenec 45.—, na srpen 45.50, na září- prosinec
39.75, na leden-duben 38.—
Z Paříže, 19. července. 3 hod. 15 min. C.- T. - B.
Lih pevný, na červenec 45.—, na srpen 45.50, n
září-prosinec 39.75, na ledan-duben 38.—.
Helasa.
V Praze, 19. července. Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
Obchod a melasou pohybuje se v úzkých jen me-
zích a ceny jsou nezměněny. Za melasu pohotovou
i nové kameaně dociluje se dle polohy a staniee
K 6 25 až K 6.50 za 1 4.
Osmosová voda ceněna 12 haléřů za 1% pola-
risace.
Josefal
Natod
Praha
Kolln
Pardubice
Vídeň
Hamburk
Paříž
28
article
Řepka.
Z Pešti, 19. července. (Telegr.) Repka na srpen
17.50 až 17.60 za 50 kilogr.
Olej řepkový.
V Praze, 19. července. (Pra žská bursa.) Ře
kový olej čištěný, pohotový franko sud za hotové
K —.—, —.—, na květen až srpen 1907 92.—
93 — 100 kg.
Z Barlina. 19. července. (K. k.) Olej řepkový
stálý, na červenec —.-, na říjen 73.40, n
prosinec 71.30.
z Hamburku, 19. července. (K. k.) Repkový ol
pevný, 76.—
Z Paříže, 19. července. Závěr. (K. k.) Řepkový ole
mdlý, na červenec 81.50, na sepen 31.—, na záři-
prosinec 81.—, na leden duben 80 25.
Z Paříže, 19. července. 3 hod. 15 min. (C. - T.- B
Řepkový olej mdý, na červenec 81.50, na srpen
81 —, na záři-prosinec 81.—, na leden-duben 80.25.
Pokrutiny.
V Praze, 19. července. (Pražská bursa.
Pokrutiny na celé vagony pohotově K 17.50, 18.—
a na květen-srpen —.—. —.— 100 ka.
Řepka
Pešť
Praha
Barlina
Hamburk
Paříž
kg
29
article
Petrolej.
V Praze, 19 července. (Pražská bursa.) z
náklad celého vagonu zboží pohotového s 2090 tary
za 100 kilogr.: haličský (dle jakosti) květen 30.—
31.—, na květen duben 1908 30.—, 31.—, známkal.
31.—, 32.—, na květen-duben 31.—, 32.—.
Z Hambnrku, 19. července. (Telegram.) Patrole
pevný, 7 .25,
Bavlna a přize bavlněná.
Z Liverpoolu, 19 července. 1 hod. 45 m. (Telg.
Obraty 4000 žoků. Denní dovoz 16.200 žoků. Ten
ders 3. A nerické dodávky na červenec 6.74, na
červenecsrpen 673, na srpen září 6.61, na září-
říjen 6.50, na řijen listopad 644, na listopad-pro-
sinae 641, na prosinec-leden 6.40, na leden úno
6.39, na únoribřezen 6.39, na březen-duben 6.40
Smýšlení klidné.
Chilský ledek.
Z Hamburku, 19. července. Ve 2 hod. 25 min
(Telegram.) Zboží na srpen 1075 mk., na záři
10.85 mk., na únor 1908 11.171/2 mk. a na únor
1909 10.75 mk. Směr velmi pevný.
Z Hamburku, 19. července ve 2 hodiny 40 min.
(Telegr.) Zboží pohotové 10.80, na červenec 10 8
marek, při otevření paroplavby r. 1908 11.25 mk
Praha
19 červenec
Liverpool
Hamburk
Telgie
mk
30
article
Trh vzestupný-
Trh vzestupný-
Valná hromada Zemského ústředního
spolku jednot učitelských v královstv
českém
ODokončení.)
O občanské svobodě učitelstva.
Uč. Josef Švehla mluví o thematu »O ob
čanské svobodě učitelstva«, již, jak
tvrdl, oko učitelské v pravém slova toho vý
znamu nikdy nevidělo, ucho neslyšelo a jehož
srdce a duše nikdy nepocítily.
Těžko věru nemluviti tu satyrou.
Volá se sice »Svoboda a rozum jsou křídla
ducha lidského, jimiž k bohu se povznáší«, ale
zatím jsme se všemi svými tužbami a snaham
sráženi v nicotu — a nikde svobody pravě ne-
vidíme.
Pro učitelstvo je význam slova toho věc
neznámou, již nikdy nedojdeme.
Bylo by však jinak, kdyby veřejnost víee
zájmu jevila pro školu a všecko, co s ní je
spojeno; kdyby si všímala toho, čim a j ak
škola na venek se projevuje; kdyby dovedla
náležitě práci učitelskou oceniti a kdyby bedlivě
střehla všecky vlivy a všech, kdož do sln
školních se derou.
To se však neděje z příčiny, že se na
školu pohlíží ještě jako na nutné zlo, kteréž
sice potřebno je trpěti, ale o němž lépe je ne-
mluviti, a učitele a jeho práci oceňují ještě
okem z let třicátých minulého stoleti. Ať pročte
si každý jen zápisky Bělonožníkovy nebo živo-
topisy Fileikův a Rybův, aby poznal, čím by
a jak žil učitel český před 50 lety.
Švehla
Svoboda
Bělonožníkův
Fileikův
Rybův
O občanský svoboda
31
article
Arci byly slyšány i tenkráte tu a tam hlasy
že má každý člověk plné právo vyžíti živo
vlastní a samostatný, ale platilo to jenom ně
komu.
Státní zákl. zákony sice dávají každému
právo v mezích zákona svobodně projevovat
své mínění slovem, písmem a tiskem, ale žel
že je to jen paragraf, který k významu slova
učitel nutně nepřisluší. Učitel byl abnormalitou
v tvorstvu, když byl ještě hodný, což teprve
dnes, když už skoro za nic nestojí a nechee
býli špalkem, na němž by štlpal dřiví, kdo by
Staří už řikali: koho bohové nenávidí
toho udělají učitelem a dnes je ještě hůře
Změnilo se sice mnoho k lepšímu, ale třeba je
ještě velmi mnoho napravovati a nevyprchají ty
poměry podivné tak lehko z venkovského
vzduchu. Proč?
Poněvadž žije dnes ještě pokolení, které
vidělo naši duševní i hmotnou porobu, a to ne-
může pochopiti, že by ten, kdo tak byl ponižen.
mohl dnes býti jiným — také člo čkem. Z toho
poznání pak plynou všecky ty výstřelky soused-
ské hrubosti, neurvalosti a často necitelnosti
všecky ty zavilé útoky nepřátel pravdya
pokroku.
Tak jako na vojně se nám říká často, že
nejsme pány, ale jen infanteristy, tak jsme
často i v životě pro mnohé jen infanteristy a
musíme na sobě vydržeti všecky důsledky
z toho infanterismu plynouci. Ale jak to často
drásá srdce i duši, ví jen ten, kdo zkusil.
32
article
Člověk věci neznalý neuvěři, co všecko může
lidský mozek promysliti i jazyk proněsti a ruka
napsati na papír k poškození, nebo úplnému zni-
čení nenáviděného učitele. Jsou to takové hrozné
věci, že člověk bezdéky uvěří vírou našich předků
v můry, vlkodlaky i úpíry, kteří z nevysvětlitelné
mstivosti vrhnou se na vás a vaše poctivé jméno
a ssaji z vás vše, co urvati vám nedovedl an
čas, ani trudný života běh.
A to všecko, ve jménu svobody ...
Je pak k tomu třeba železné vůle, pevné
neochvějné povahy neklesnouti.
Štástí ještě, jste li sami, ale je-li vedle vás
vaše rodina a ta mátoha strašlivá sáhne ve váš
život chladnou, mativou rukou a rozvrátí ho do
základů, pak — člověk zmírá v úzkostech, e
a jak dálel
Skoro se zdá, jak věci dnes se jeví, že bude
snad nutno opatřiti se zrcadly v předu i v zadu
abychom stále sledovati mohli, zda-li to, co mlu
víme, kam a jak spácháme a co konáme
— není snad přilis rychlě, vřelé, nebo smělé
Každý plák zpívá, jak mu zobák narosle
a skáče, jak umi, ale učitel vše jen aby pěl po
dle noty flašinetu — jako drozd.
Vyhlíží to tak, jakoby světlo, které učite
šíří, píchalo přiliš v oči a bylo mnohým nepo
hodlné a jakoby toho zájmy něčí snad vyžado
valy, aby se na světě obrátilo vše vzhůru nohama.
Bylo to tak vždy! Dějiny lidstva jsou stálým
bojem idejí se zájmy a v našich poměrech je to
nejhůře, protože vede se boj o něco, co má
každému býti svato — o školu a cenou bez-
děčnou že stává se ditě, naše budoucnost
naše zosobněná nesmrtelnost.
Štást
33
article
Učitel při tom zastává úlohu zrna, mez
dvěma kameny
Referent uvádí, jaká péče věnuje se v době
nejnovější studiu duše dělské a její individuality
a jak se přehlíží, nebo lépe řečeno, zapomíná
duše učitelovy, stejně zvláštní, stejně individualní.
hlásící se o stejná práva a stejné výsady, jichž
třeba je každé zvláště pojímati a v jich zvlášt
nostech a vztazích k druhým šetřiti.
Svět starý mizí, nový vyvstává a v tom
působení ducha vedoucího na individuum s
vyvijející je téměř všecko, co se nedá nikdy
srovnati s prací řemeslnou a obmezovati snad
policejními raporty a předpisy. — Působnost uči
telova vězí naskrze na jeho osobnosti, což tu
více platí, než v jiném povolání. Učitel jes
cenným právě tím, čím jest« — di Paulsen.
Proto také tato individualita nemá být
ve svém jednání, vpstupování a práci hlídána,
sevřena a sešnerována; jí má býti naopak přána
největší volnost v pohybu, tuž-
bách a snaženích, aby práce jeho potkala
se s výsledkem; ona nemá býti měřena měřít-
kem kaprála na vojně a zvána kýmkoli a kdy-
Lidu nelze se skoro diviti, že nás tk
divně soudí, — neoceňuje naši práci, ale tomu
splše se jest diviti, že často i odtud, odkud b
k nám slunko mělo svítiti — (s výšin nad
oblačných) bije do nás blesk.
Ale proč l zač?
Vždyť snahy naše pro blaho lidu jsou neb
lepší a český učitel ve skutcích svých veřejnýcj
tím nejloyálnějším občanem Rakouska?
Lídi, kteři kladou základy k ucelení by
tosti člověka a jsou všude, kde se jedná o po
Paulsen
Rakousko
Lido
35
article
koli.
krok a snahu k lepšímu; lidi, kteří jsou nej-
spolehlivější hradbou proti přívalu tmy a zpá-
tečnictví, není třeba z nekalých často příčin
udávat, krotit a trestat.
Právě občanská svoboda zná jen jediný
paragraf a ten slove volnost a z něho ply-
nou všecky ostatní pro toho, kdo je chce
potřebuje.
Referent pevně věří, že naplněna mají býti
spíše do poslední písmeny vzhledem k učiteli
slova zemsk. zákona ze dne 19. února 1870.
který v části o zřizování a vydržování ško
v § 13. žádá pro školu pokoj, klid ničím ne-
rušený!
Více však je ji i učiteli třeba klidu vnitř-
ního, aby neměl strpčeny všecky okamžiky svého
žtvota a nepromrzel se ve své práci.
A jako je škola ústavem zvláštním, ode
všech jiných odlišným — ústavem posvátným
— který má vzdáleným býti všech vlivů vněj-
ších, zrovna tak je i učitel, jelikož takový, člo-
věkem zvláštním, pro něhož je potřeba jiných
pravidel, řádů a zákonů, které by ducbu doby.
jakož i tajemným a nevystihlým procesům duše
lidské a potřebám života dnešního i budoucího
naprosto vyhovovaly.
Učitel potřebuje svobody a volnosti občanské
v míře nejvyšší.
A jen takový učitel: volný a s v-
bodný v každém ohledu může vychovati po-
kolení nové a lepší nežli jsme dnes my a při-
voditi poměry, po nichž ode dávna všichni nej-
lepší naši duchové vzdychali, o nichž naši spi-
sovatelé psali a jimž básníci naši nejkrásnější
své verše obětovali.
Proto buď pozdravena zlatá svobodo
(Hlučná pochvala, dlouhotrvající potlesk.)
Když dozněla bouře pochvaly, ujal se slova
K. V. Tuček, aby proslovil řeč:
Boj o školu.
K V Tuček
zlatý svoboda
36
article
Škola vychovává k životu, k práci, vědění,
dává základy k umění, škola buduje budouc-
nost, vychovávajíc údy obce, okresu, vlasti
státu. Jeť ústavem veliké důležitosti a protoji
získati chce kde kdo. Ve snaze po uchvácení
školy není vždy patrna snaha po rozvoji školy,
ale jedná se někdy o to, aby škola stala se
služkou strannických zájmů. Podmaniti si ducha
lidu školou — o to usiluje stát, politické strany,
ale nejůsilovněji o dobytí školy
pracují církve. Státu jde o vychování po-
slušných občanů, kteří skromně vystupují, uzná-
vají autoritu úřadů a jsou ochotni k velikým
obětem, jde-li o zájmy státu.
Pokrokový stát, v němž netlumí se volnost
myšlenky, dovede oceniti školu a význam uči-
telstva, podporuje školu a zpříjemňuje existenei
učitelovu. Poctivá strana politická, kleré jde
uskutečnění idei humanity, bratrství a volnosti,
je stěstím pro školu a poctivou stranou politi-
ckou je dle Havlíčka jen strana jediná, která
totiž přeje škole.
Moeně vlivu se domáhá církev, která
prohlašuje, že je matkou školy. Ano, kněžím
byly školy zakládány, ale byly původně povahy
uristokratické, pečujíce jen o vzdělání vrstev
vyšších. U nás teprve za Marie Terezie dbáno
poněkud o vzdělání lidu, ač činěn rozdil mezi
školou trivialní, vesnickou a školou hlavní,
městskou. Všude převládalo vyučování nábo-
ženství a katechismus byl jedinou učebnicí.
Havlíček
Marie Terezia
37
article
Církev dozírala po celé století na školu
a když nastala škola nová, chtěla, aby i v ni
memorovány byly pravdy náboženské a kdo je uměl
odříkati, byl premiantem. Když konečně
r. 1869 církvi dozor byl odňat, prohlašovala to
za bezpráví, ač ve skutečnosti byl odňat jen
de jure, ale nikoli de facto. Církve se formám
státním sice rychle přizpůsobují, ale vykona-
vatelům zákona pokrokového funkce ztěžují. Tak
vystoupili příkře klerikálové proti uči-
telstvu, zvláště proti pokrokovému, jak toho
množící se žaloby soudní na katechety a kazatele
jsou důkazem. Kolika učitelům bylo již ne-
volno v kostele, kde musili z povinnosti do-
zírati k mládeži školní a snášeti spolu s tou
mládeží potupy proti učitelstvu a škole, ná-
padným způsobem od oltáře neb s kazatelny
metané
38
article
Klerikálové v boji o školu mněli již úspěchy,
a to školní novelou, která chytráckou stylisac
§ 54. každé chvile může nenáviděného učilele
zbaviti existence. Zášť proti učitelstvu odůvod-
ňuje hierarchie domnělým nevěrectvím učitel-
ským a podrýváním církevní autority. A přee
učitelstvo místy až přehnaně koná předpisy o do-
zoru při náboženských cvičeních a nutno po-
příti, že by mezi učiteli bylo více nevěrců než
mezi kněžími. Za rok neodpadlo od víry tolik
učitelů, kolik kněží, a jsou to nejčastějí doktoli
bohoslovi, kteří upřímně pak vyznávají, že ne-
mohli se svým svědomím srovnati, aby učili ně-
čemu jinému, než čistému učení Kristovu. Učitelé
nebojují proti čistému náboženství, ale proti zne-
uživání jeho. Klerikálové by rádi učinili z učitelů
sluhy kněží, jakými byli staří kantoři, a jakými
jsou mnozí mladl kantoři, dobrovolně kleru slou-
žící. Jsou to ti, o nichž klerikálové sami tvrdí,
že si je kupují za nyklák. Dávno vymřeli kněží
Danešové, Kuldové, Vlasákové, Řezáčové a Ško-
dové, praví to přátelé školy a učitelstva!
Kristův
Daneš
Kulda
Vlasák
Řezáč
Škodová
39
article
Škola má býti interkonfesionální, má buditi
náboženskou snášenlivost, má býti národní.
Té bude učitelstvo hájiti a se domáhati. Kleri-
kálové prozradili svoje úmysly proklamací če-
ské své poslanecké sedmičky, kde praví: »Pla-
time si učitele, vydržujeme školy, dítky jsou
majetkem naším — bohem nám svěřeným —
o výchově bude tedy rozhudovati vůle rodičů
křesťanských a ne vůle organisovaných«.
Výčitka platu na učitele prozrazuje
nízkost. Jinému stavu se plat nevyčitá.
Učitelé brániti budou se klerikalismu vyš-
ším vzděláním. Klerikálové snaze po vyšším
vzdělání se sice posmívají, ale tu jsou dosud
platna slova Havličkova, který si přál, aby
učitel měl rovnocenné vzdělání jako každý
inteligent. Učitelstvo bude lásku ke škole buditi
mezi lidem vzdělávací činnostI. Semknutí učitel-
ských řad je podminkou vítězství proti klerikál-
ním nepřátelům školy! (Bouřlivá pochvala
dlouhotrvající potlesk.)
K řeči Tučkově promluvil ještě poslanee
Lisý.
Občanská svoboda učitelova neexistuje,
vizme případy Kafky, Pelikána a Mládka. Učnlel
nedovolá se spravedlnosti, úřady učitele za ob-
čana nepovažují. Kdykoliv učitelé se domáhají
práva občanského, bývá jim řečeno: »Pamatujte,
Havličkův
Tučkův
Lisá
Kafka
Mládek