2
masthead
. Přiloha „Narodhich Listui
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 24. září.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Fuse a kartely. — Daň z krve a železa-
— Hut Rudolfova a Poldina. — Lidé
z těto školy . . . — Líca rub strojíren-
ského kartelu... — Důvod k hac sse
nebo baisse. — Obchod.)
Vedle sdružování zájmových, vedle kartelů
a trustů stává se heslem doby fuse či slu-
čování stejnorodých podniků ve
velká, mohutnější, hospodářská
tělesa. Začasté, ne vždy, jsou fuse prováděny
v dobách velké hospodářské tísně, po utrpěných
pohromách, po- redukci akciového kapitálu,a
stávají se často výrazem touhy oslabených po
podpoře vzájemné nebo po podpoře silnější.
Velmi často podnikány jsou fuse také proto, aby
smazány byly hříchy zakladatelské — abyz
kursovního lístku zmizela křiklavá obžaloba
málo počestně naplněných měšeů. Třeba tudíž
pečlivě rozeznávat vztahy mezi příčinamia
účinky, mezi pohnutkami a výsledky fusí tako-
vých a nespouštěti se zřetele jejich vliv na po-
spolité hospodářství národní.
Fus
Hut
Rudolfův
Poldin
Praha
6
article
Úspěchy naleznou všude své obdivovately
Veřejné mínění snadno se nechá svésti k ne-
správnému náhledu inspirovaným článkem hla-
satele toho kterého kartelu. Tak propašuje se
někdy mínění suggestivní a „velmi cenné“ i do
listů jiných, kterým neznámo temné pozadía
málo je těch, kteří při klidném odhadování stavu
dovedou střízlivě souditi. Chvalozpěvy o kar-
telu železářském a jeho vedoucích osobnostech
i o tom, jak se jejich genialitě již zase podařilo
zvýšiti ceny železa a vyhnati kursy akcií pod-
niků báňských, hemží se poslední dobouv
oddaných časopisech vídeňsko-německých i ji-
ných — třeba neoddaných, protože věci není
porozuměno — málo kdo vzpomene toho, že
hrabivým monopolistům vydán takto na pospas
český stavitel, strojník, zámečník, i poslední
vesnický kovář — a že na konec obecenstvo
něsti musí vedle daně z krve, také tuto novou
daň ze železa.
7
article
Jak že se to pomáhá živnostem
a průmyslu, odkázaným na železné
suroviny nebo polotovary v jejich
tísni nynější?! Snad zvyšováním
cen nezbytných materiálů nejen
na výši plného cla, nýbrž také dál
o výš dovozu od hranic! Snad tím,
že se prodává železo dráže v Praze
nežli v Ústí nad Labem, v Českých
Budějovicích dráže nežli v Prazel
Organisátoři takového vydírán
posledního haléře v mezích cel-
ních hranic na živnostech, tak již
úpicích pod tihou nepřízně po-
měrů a veřejných dávek, nezaslu-
hují dithyramb — mezi ně patří
přísný komisař veřejné moci s prá-
vem veta, když ceny železa fri-
volně se zvyšují, pouze za tím úče-
lem, aby železářské akeie míst
20, nesly plných 30% a bičována
byla ažio tá žl
Sluší proto nejen zdrželivě, ale spiše skep-
ticky přijímati samochválu z tohoto tábora.
Ostatně všeho do času! Příliš okázalé vystupo-
vání monopolistů železářských povede jisti
k opposici všech neodvislých poslanců proti vy-
sokému clu ochrannému, jak v těchto listech
často ukazováno a žádáno.
Praha
Ústí nad Labe
Český Budějovice
8
article
Zasvěcencům, ba ani lidem prosté paměti
není tajno, že fuse Rudolfovy huti s Če-
skou báňskou společností nenastala proto, že by
nebývalo již možno, jemné plechy vyráběti v
pedniku samostatném a že by musily býti váleny
na blízku České báňské — nýbrž proto, že
jisti pánové — kdo by neznal jejich jmen —
nemohou již snésti vyčítavých pohledů nešťast-
ných akcionářů Rudolfovy huti, kterým byli
akcie ty před devíti léty za přehnaných kursů
pověsili na krk. Ubožáci, oslněni září hvězdy sli-
bovaného kartelu, platili tehda K 680.— až
K 720.— za kus, ale od r. 1895 až na naše
dny již neviděli těchto kursů — ani za tu-
hého kartelu jižnikdy vícl Právě
tak se věci měly, když byla zakládána huť Pol-
dina. Stejně jako Rudolfova, zbudována i tato
huť ze soukromých — tehda jistě skromných
— prostředků p. Wittgensteinových a přemě-
něna potom v akciovou společnost s 9,000.000
K akciového kapitálu, na to zatížena prioritní
výpůjčkou K 3,380.000 — a pak se lidé diví, že
jim akcie nenese ani nejskromnějšího občan-
ského úroku!
Rudolfův
Pol
Wittgensteinův
Rudolfov
9
article
Čilý organisátor železářského průmyslu pře-
nechával chtivým svým zbožňovatelům na pa-
mátku akcie Poldiny huti se 60—702% ažial
které pak rychle zmizelo, jako na slunci bilý
sníh. Do dnes bylo třeba velké vytrvalosti, aby
akcionář nezahodil akcie, která, stále klesajíe.
s K 680.—, v sedmi létech stanula na kursu
K 275.— a teprve nyní se zotavuje (425.—)
Po desetiletém utrpení, o hladu
po dividendách, dostane se akcio-
nářům snad v r. 1905 částečného od-
škodnění mocným rozhodnutim
pana zakladatele v podobě fuse
s Pražskou železářskou společ-
ností, která, nechť z tuku svých záloh při-
kládá balsám na rány, zasazené rytířem prů-
myslu bez bázně a — ne... Tak jednoho
pastýře bude jeden ovčinec pro ovce odřenéa
— — —, tak schována bude znouzovaná Ru-
dolfka v Českých báňských a oškubaná Poldi
v Pražském železe, a po málo létech nikdo snad
již nebude mluviti o do nebe volajícím hříchu
proti českému průmyslu, akciím a akcionářům
Obě huti byly v kartelu, jedné se již fuse do-
stalo, druhá na ni čeká! Ani kartel, ani fuse
jim však nepomohou, protože trpí rakovinou
překapitalisování. Na každou korunu
pana Wittgensteina položili akeionáři dukát a
proto se nemohli dočkati uspokojujících divi-
dend.
Wittgenstein
Poldin huť
Poldi
10
article
Jest nesnadno chovati důvěru k mužům
z této školy vyšlým, byť i přicházeli v rouše
beránčím a dali o sobě hlásati, že nesou spásu
trpícímu průmyslu strojnickému. Kartel českých
strojíren na novém základě! Jak lehce zní
heslo, jak těžký je skutek! Železářští velmoži
vyslali jednoho ze svých apoštolů, aby českým
strojírnám kázal o výhodách těsného svazku
k sobě, „že společně snáze snesou zdražování
cen suroviny železárnami, když jim nelze již
současně zvýšiti ceny hotových strojů.““ RRána
prý méně bolí, když současně dopadá na bedra
šestera! Německé noviny již pohotově provázet
všecky spasné myšlenky nového ředitele Škodo-
vých závodů patřičnými chvalozpěvy na jeho říz-
nost, jak nastoupiv úřad v Plzni, hned propustil
42 úřadníků a vypověděl řadu starých, zkuše-
ných dělníků. Jest veřejným tajemstvím,že
vesměs to byly síly české. Zkušení odborníci
strojničtí potřásají hlavami nad zjevením no-
vých myšlenek, dávno uvážených a již
často odbytých. Leč překapitaliso-
vané závody Škodovy nutně potře-
bují kartelu nebo fuse, aby vůbee
mohly žíti, a proto se o kartel jedná znova.
Škodův
Plzeň
Škoda
11
article
Zda „semknuti zájmů“ nebude stro-
jírnám od zákaznictva vykládáno
za snahu o zvýšení cen a nebude
jim jako hospodářskému tělesu
bojovati tím úsilovněji se soutěž
brněnskou, vídeňskou i peštskou,
kdežto dříve, pokud všechny se
ucházely o zakázku, připadla jed-
né nebo druhé z nich. Padá vším význa-
mem tudíž na váhu ona eventualita nadhánění
vody na mlýn soutěže mimo Čechy. Krásné očt
nového ředitele závodů, kde na Škodově koruně
leží dukát Rakouského úvěrního ústavu, sugge-
rují také nebezpečí.
V tomto smyslu také, jak se zdá, vývo
situace posuzovala bursa pražská. Z počátku
heslo kartelu zvýšilo kurs akcií českých stro-
jíren, později však v průběhu týdne zpětná spíše
tendence kursů projevovala pochybnosti o vý-
hodě kartelu. Když pak v pátek přes Vídeň n
pražskou bursu bylo sdělováno, že prý jednání
o strojírenský kartel pokračuje, byla na více
stranách pronášena otázka: důvod k hausse
nebo spíše k baisse?! To je důkazem,
že se prostě na nášem konservativním místě
je příčině domáčích, v minulosti osvědčených
papírů neakceptuje heslo, nýbrž že se věc kri-
tisovala. A jest již rozdělením od-
bytu postaráno také. o odbyt? Zda
soutěží závodů sousedních nevznikne nyní ta-
kový poměr jako u svazu oceláren německých.
že odbytiště, která dříve ráda vyjednávala e jed-
notlivými závody, nyní nechuť jeví zastupují-
címu je svazu!
Z akcií bankovních poptávka po Unionkách.
ostatní klidny, při ustáleném kursu. V rentách
obraty nepatrné.
Škodův
Čechy
Vídeň
12
article
Vídeňská bursa v týdnu minulém
Ve Vídni, 24. září.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Vídeňská bursa prožívá zase rušně chvíle. Po
mnoha létech se opět po prvé něco vydělává. Stále
steupání hodnot železářských přilákalo hráčské obe-
censtvo. Když bylo na počátku roku vydáno heslo, že
alpinky musí letos dosíci kursu 500 K, bralo se to
za pouhé přání, za jeden z oněch odvážných slibů,
jež přinesly už tak často trpké zklamání. Poněvadž
však nyní se už přípověď ta téměř splnila — 492 12
byl dosud nejvyšší kurs alpinek — zmocnil se dosti
širokých kruhů onen oplimismus, který jest ne-
vyhnutelným předpokladem každé hry bursovní a v
všech oborech tržních převyšuje poptávka nabídku.
Zdá se, že se haussa snaží přejíti na akcie bankovní.
Vídeň
13
article
Akcie lánderbanky, bankovního spolku a oboje po-
stupně podstatně stouply. U lánderbanky a uherské
úvěrní banky spolupůsobí pověsti o rozmnožení akcio-
vého kapitálu, kteréž byly šířeny už loni a to nikoii
bezdůvodně Je však rozmnožení kapilálu dostalečným
důvodem pro haussu? U bankovního spolku padá na
váhu zavedení obchodu ultimového. A konečně je
správným, když kursy skutečně trvale stoupají, že
banky při svých velkých zásobách elfektů získati
musí. Ostatně čekají už dlouho s jednollivými finaně-
ními obchody na lepší bursovní časy. Na ten způsob
je možno, že po nějaké době způsobí sám optimismus
a důvěra, že se časy zlepšily, skutečně lepší časy.
Na dlouhou dobu se však lakové kursy udržeti nedají
nejsou-li jich podklady skutečně všeobecně hospodář-
ské. Podkladů těch zde však asi není.
Pro průmysl železářský znamená sice vždy užší
a užší orgánisace a ostrá koncentrace nepochybné ve-
liké výhody, které jsou rok za rokem patrnější, ale
jinak není zřejmým ani nejmenší zlepšemí situace.
Sklizeň lelošní, částečně prostřední a částečně
špatná zůstane sice bez dalších škod vzhledem na
dvojí skvělou sklizeň předcházející, ale nějakým dů-
vodem k bujnosti zajisté není. Lze už nyní viděti, ž
příjmy drah se horší. V poměrech vnitropolitických
nenastala žádná změna, žijeme stále ještě ve stavu
samých provisorií. Ve příčině obchodní smlouvy
s Italií byla sice docílena mezi delegáty obou států
shoda, ale nabude-li skutečné platnosti bez schvá-
lení rakouské říšské rady, dlužno teprve vyčkati.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
14
article
17. září 24. září
99.30 99.50
119 30 119.35
118 85
118.75
97 25
97.75
134 50
133 50
655. 50
663.—
442 75
446.—
764 50
779.—
543 25
552.50
957.—
958.5.
249 50
648.75
645 75
87 50
423.—
420.—
1048.—
1048.—
866.—
864.—
479 50
483.—
473.25
476.—
525.—
512 25
2435.—
2475.—
1410.—
1423.—
660.—
655.—
825.—
825.—
710.—
675.—
239 62
239 60
117 45
11747
15
article
Rak. korunová renta . ..
Rak, zlatá renta . . . ..
Uherská zlatá renta . . ..
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky . . . . . .
Banka pro země rakouské .
Uherské kreditky . . . .
Bankovní jednota
Pozemkový úvěrní ůstav . .
Živnostenská banka . . ..
Společnost slátní dráhy . .
Jižní dráha
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B. .
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost .
Mostecká uhlářská spole čnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica
Londýnská devisa . . .
Ríšské marky
Alpinky
živnostenský banka
slátní dráha
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
16
article
Sdružení českých strojíren. Oznamuje se
nám z pramene hodnověrného: Včera konala se
v Praze porada velkých českých strojíren za
účelem dohody o zlevnění výroby a úspory na
režii. Došlo také ke konečnému ujednání mez
strojírnami: První Českomoravskou továrnou na
stroje v Praze, firmou F. Ringhoffer na Sml-
chově, Pražskou akciovou strojírnou dřive Ruston
a spol. v Praze a Škodovými závody, akciovou
společnosti v Plzni, jehož hlavní zásadou je co
možná největší specialisování vý-
roby a zmenšení celkové režie, což
se má dociliti zvláště zřízením společné kance
láře prodejné, kalkulační i konstruktivní v Praze.
Zisk společně docílený bude rozdělen mezi zúčast-
něné továrny v jistém poměru dle výkonnosli
jednotlivých firem, poněvadž na jiném základě
hlavního účelu, totiž specialisování výroby, dociliti
nelze. Individualita jednotlivých závodů má zů-
stati neporušena. Ujednání toto vstoupí v život
již 1. lednem 1905 a jest uzavřeno na dobu
20 let; pouze jedna ze zúčastněných továren
ponechala si právo dodatečného sehválení svou
správní radou. Jednání s dalšími dvěma strojír-
nami: Akciovou společností strojírny dříve Breit-
feld, Daněk a spol. v Karlíně a Bromovský.
F Ringhoffer
Daněk
Bromovský
Praha
Plzeň
Karlín
sdružený český strojírna
17
article
Schulz a Sohr dosud ukončeno není. — Tolik
pramen uvedený. O akci samé jsme na tomto
místě již psali a také její tendence ocenili. A zá-
roveň jsme dodali: jsou-li cíle specia
lisovati a zvednouti výrobu jed
nými účely a bude-li usilo vtá n
o ziskové zvýšení jedině úsporam-
výrobními to jest účelným uspořádáním
třiděním výroby při současných snahách o po
krok, možno si od ní slibovati korrekturu úhon,
kterými český průmysl strojní tak značně trpěl
Ale to je právě moment málo potěšitelný, že
akce vyšla tentokráte z kruhů úzce spjalých
s vedením dnešního kartelu železářského, kartelu
čistě spekulačního, takže bude nutno vyčkat
vývoje dalšího, než bude lze si utvořiti úsudek
konečný o prospěšnosti nebo neprospěšnost
kartelu. Jak se z jiného pramene dovídáme,
stala se dohoda i o cenové úpravě a sice
tím způsobem, že co do tovarů, kde možno sta
novení základní stejné ceny (na př. kotlů a p)
bude tato základní cena tvořiti dolů nepřekroči-
telnou hranici; co do ostalních produktů stano-
veno úmluvou, že zisk bude dle sjednaného
klíče rozvržen mezi zúčastněné podniky. Úmluvou
vzdávají se ty které továrny některých dosa
vadních oborů produkčních ve prospěch druhého
ze zúčastněných podniků, při čemž soustřeďuje
se ten který obor pokud možno na jeden závod.
Schulz
Sohr
18
article
Při tomto soustřeďovacím plánu bude ovšem
silně na váhu — a snad škodlivě — padati
okolnost, že se nezdařila dohoda celková, nýbrž
pouze částečná a to ještě dohoda podmíněná
v jednom připadě votem správní rady. Spotře
bitelé, kteří nebudou ochotni přeněsti dosavadní
vztahy na nový kartelovaný podnik, půjdou rádi
k nekartelované soutěži, která mimo to bude
míti co do cenové politiky volné ruce. Či snad
bude pozadí železářského kartelu i zde usnad-
ňovati soutěžní zápas proti nekartelovaným pod-
nikům? V tom případu by ovšem veřejnost na
straně organisace strojírenské nestála a ani státi
nesměla! A tak nutno zatím vyčkati dalšího
vývoje: o perfekci kartelu ještě mluvili nelze.
dokud mocné závody stoji mimo tuto organisaci
Jich vliv může býti v dalším vývoji silnějším
než plány dne.
19
article
Pokles sklizňový a obllní dovoz a vývoz. Že
zmenšená sklizeň letošní nezůstane bez vlivu na
dovozní a vývozní poměry této říše, bylo samozřejmo.
Právě vydaná data vzájemného a zahraničného ob-
chodu přinášejí zajímavé výsledky prvého měsíce
nové sklizně (srpna). Dovoz pšenice z Uher k nám
v srpnu oproti lonsku klesl, sice se 487.791 q n
468.691 q; toto klesnutí zračí se i v dovozu za prvých
osm měsíců t. r. (s 2,789.270 q na 2,776.152 q). Tento
dovozní pokles z Uher vedl přirozeně ke zvýšení do-
vozu pšenice z ciziny (Ruska, Rumunska, Srbska).
jevít se vzestup dovozní v srpnu z 4718 q lonska
na 276.962 q letošních. Zajímavo při tom, že dovoz
ze Srbska vykazuje přes výhody pohraniční dosti ci-
telný pokles. Že za tohoto stavu o vývozu do ciziny
není řeči, rozumí se konečně samo sebou. Obdobny
jsou poměry i co do žita. V měsíci srpnu t. r.
Uhry
Rusko
Rumunsko
Srbsko
20
article
devezeno k nám z Uher žita 209.493 q. loni 356. 533
q (v prvých osmi měsících loni 1,637.117 q. letos
1.487.196 ), tedy značně měně, zatím co dovoz
z ciziny nabyl speciálně v srpnu neobyčejných roz-
měrů, loni bylo v uvedoném měsíci dovezeno k nám
z ciziny 609 q. letos však 67.088 q. hlavním doda-
vatelem bylo Německo a po něm Rusko. Dovoz
ječmene z Uher k nám vzrostl v srpnu z lonských
67.834 q na letošních 84.064 q. za současného vze-
stupu dovozu z ciziny, v tomže období z lonskýcn
29.379 q na letošních 83.067 q, zatím co vývoz
ječmene do ciziny klesnul s 223. 002 q lonských na
pouhých 52.337 q (v prvých měsících ietošních na
1,429.489 q oproti lonským 1,971.782 q). Nejzajíma-
vějším v dané situaci jest ovšem vývozní a dovozní
vývoj pícnin. Dovoz ovsa z Uher k nám stoupl
v srpnu z lonských 178.925 na letošních 216.453 a
(v prvých osmi měsících z lonských 1,232.273 q na
lelošních 1,465.965 q) a srpnový dovoz ovsa z ciziny
k nám z 6174 q lonských na letošních 29.764 o
Uhry
Německo
Rusko
21
article
zatím co vývoz zůplna přestal. Také dovoz kukuřice
k nám z Uher v srpnu stoupl a sice ze 127.889 a
lonských a 229.298 q letošních při stouplém dovozu
zahraničním z 231.796 q lonských na letošních
287.469 q. při úplném zastavení vývozu. Již těmito
číslicemi jeví se nedostatek pícnin u nás. Srpnový do-
voz mouky z Uher k nám stoupl z 471.164 q lon-
ských na 502.273 q letošních, zatím co vývoz za
hranice zůstává celkem nezměněn (padá tu na váhu,
že uherské mlýny měly staré objednávky z ciziny
kleré nyní provádějí). Co se týče dovozních a vývoz
ních poměrů dobytka, podávají dostatečnéh-
obrazu tato čísla: Dovoz dobytka jatečného a tažnéh
z Uher v srpnu k nám klesl s 93.656 kusů lonských
na 88.813 kusů lelos, zatím co dovoz jatečného do
bytka z ciziny k nám stoupl v tomže měsíci z len
ských 164.122 kusů na letošních 180.591 kusů, p
pokleslém vývozu do ciziny z lonských 258.990 kust
na letošních 194.772 kusů.
Uhry
22
article
Nepravé zprávy o zákazu vývozu dobytka. (Zprá
va českého odboru rady zemědělské pro král. české.
Ve veřejnosti a zvláště na trzícl dobytčích šíří se o
některých obchodníků zprávy, že vláda zamýšlí na
podnět zemědělské rady zakázati vývoz dobytka do
ciziny. Český odbor rady zemědělské prohlašuje, že
zprávy tyto — které mají patrný účel působiti ke
snížení cen dobytka na trzích — postrádají veškerého
podkladu.
Různé zprávy. A zase nový doklad postupu ně-
meckého kapitálu z říše do Čech: Továrna přepycho-
vého zboží papírového Laessig a spol. v Halle n.
zakoupila bývalou Gerbingovu továrnu v Podmoklech
kde zřídila tovární závod vedlejší. — Jak se z Dráž-
dan oznamuje, byla doprava labská z části již
zahájena. Osobní doprava jest stále značně obmezena
— Dozorčí rada Harpenské báňské společ-
nosti stanovila 119% dividentu.
Gerbingův
Čechy
Halle
Podmokly
český odbor rada zemědělský pro král
Český odbor rada zemědělský
23
article
Manifestační schůzi rolnictva svolává Spolek ma
jitelů hospodářství v Chrudimi na 2. října, 10 hod
dopoledne, do místností průmyslového musea v Chru-
dimi. Rokovati se bude o otázce: „Poměr náš ke krá-
lovství uherskému“
Z Nového obchodního gremia král. hlav. město
Prahy. Komitět pro zajištění stravování posádky v Pra-
ze, Karlíně a Vršovicích hodlá dne 1. října t. r. offert-
ním řízením zadati dodávku následujících potravin
zelí, brambor, cibule, česneku, okurek, rajských ja-
blek, octa, solí, koření, hrachu, bobů, čočky, máku.
těstového zboží, cukru a cikorky. K požádání komitétu
dal magistrát král. hlav. města Prahy gremiálnímu
představenstvu o offertním řízení tom zprávu s vy-
bídnutím, aby členy interessované na ně upozornilo
Podmínky dodávky a vzor offerty jsou v sekretariátu
gremia k nahlédnutí členů vyloženy. — Při zápisu
pokračovacím školstvím povinných učňů gremia, který
konán bude od 26. t. m. v gremiu, musí se učňovéa
učennice prokázati vesměs stvrzenkou o zapravení
taxy přípovědní. Cizí příslušníci budou dle usneseni
školního výboru přijímáni toliko s výhradou, že do-
tyčné společenstvo školnímu fondu poskytne pří-
slušné náhrady, která současně musí býti zapravena.
Členové gremia se žádají, aby školní přihlášky učňů
a učennic do konce září učinili, an by jinak př
roztříďování žactva zřetele vzato nebylo na dny pp
chefy požadovaně Opozděné přihlášky bez náležitého
Chrudim
Chr
Praha
Karlín
Vršovice
24
article
odůvodnění (průkazu o pozdějším nastoupení učňů
a pod.) nebudou přijímány a neuvarují učební pány
zodpovědnosti vůči živnostenskému úřadu ve smyslu
§ 100. ř. ž. o pokračovací návštěvě školní.
Výbor Spolku pro chov drůbeže a ochranu pta-
ctva v král. českém koná schůzi 28. září o 1/411. hod.
dopol. v místnostech zemědělské rady v Praze. Pořad.
Sdělení předsednictva. Zpráva o průběhu letošní vý
slavy. Porada o prostředcích, jimiž lze na rolnickýci
usedlostech zanedbaný cnov drůbeže zvelebiti. Roz-
hovor o výkrmu drůbeže (s demonstrací) uvede pan
Ant. Rosam. Vyřízení došlých záležitostí a volně
návrhy.
Antonín
Praha
spolek pro chov
25
article
Ovocnický spolek pro království české bude své
kočující sjezdy konati na 5 místech s jednacím pořa-
dem: Zápis účastníků. Zahájení sjezdu. Rozhovor
nermálním krajinném sortimentu ovocném. Přednáška
Volné návrhy. Zakončení sjezdu. Sjezdy ty se se-
stoupí: I. dne 25. září ve Velvarech v sini tamní So-
kolovny o půl 10. hod. dopolední s přednáškou: „o
ovocně výstavě velvarské a jejím vlivu na stav ovoc-
nictví“, pojedná známý pomolog pan Jos. Černohlávek
z Bukole. II. dne 1. října v Novém Městě n. Met. v ho-
telu „u Broučků“ o 9. hod. dopol. s přednáškou: „Vý-
sledky pěstování ovocného stromoví v posledních lě-
tech“, pojedná pan Fr. Freidl z Vys. Mýta. III. dne
2. října 1904 v Kolíně v sále zámecké restaurace
2. hod. odpolední s přednáškou: „Jaké výhody může
míti rolník z ovocnictví?“, pojedná místopředsedn
spolku p. prof. J. R. Deml. IV. dne 2. října 1904
v Železném Brodě v místnosti výstavy o 10. hodlně
dopol. s přednáškou: „Stojí-li ovocnictví za to, b
je rolník pěstoval?“, pojedná pan Fr. Freidl z Vys
Mýta. V. dne 16. října 1904 v Turnově v hotelu u ta-
mějšího nádraží o 11. hod. dopol. s přednáškou
„Čím možno utvářiti ovocnářství výhodným?“, po-
jedná místopředseda spolku p. prof. J. R. Deml.
Jos
Černohlávek
Brouček
Freidl
Vys
profesor
Deml
Velvary
Bukol
Met
Francie
Mýto
Kolín
Železný Brod
Vys Mýto
Turnov
spolek pro království
26
article
Ovocnická výstava v Jaroměři. Hospodářský spo-
lek jaroměřský pořádá ve dnech 27. a 28. září 1904
ovocnickou výstavu v Sokolském domě v Jaroměři.
Výstava přístupna jest po oba dny od 9. hod. ráno
do 6 hod. večer. Vstupné za osobu 40 hal Ovoce
k výstavě určené a to od každého druhu 4 kusy, mus
být ve dnech 25. a 26. t. m. do Sokolského domu
v Jaroměři dodáno. Každý vystavovatel nechť opatři
k výstavě určenou zásilku jměnem svým a jménem
vystavovaného ovoce, třeba domácím pojmenováním.
Mísky a talíře pro vystavené ovoce opatří spolek na
svůj náklad, takže vystavovalele nestihne žádná vý-
loha. Dne 28. t. m. v 5 hodin odpol. končí výstava
udělováním odměn a to: odměn státních, rady země-
dělské, Ústřední hospodářské společnosti, diplomy růz-
ných spolků a různých cen ve zlatě: o 6. hodině koná
se dražba na vystavené ovoce a vydražený obnos vě-
nován bude dobročinnému účelu.
Jaroměř
sokolský dům
sokolský dom
rada země
27
article
Z Nového Města nad Met. Ve středu dne 28. zár
bude o 10. hodině dopol. otevřena ovocnická výslava.
uspořádaná Hospodářským okresním spolkem v zám-
ku v Novém Městě nad Met. Krásné a rozsáhlé záme-
cké sály jsou vkusně a pečlivě vydekorovány a ji
dnešního dne shromáždili obchodní pěstitelé tolik pře-
skvostného ovoce, že výstava nabude rozměrů vskutku
netušených. Na výstavě horlivě se účastní i okresy
okolní, zejm. českoskalický, který se bude represen-
tovati vlastní exposicí. Návštěvníkům výstavy, která
potrvá od 28. září do 2. října, naskytuje se příležitost.
aby shlédli a posoudili ohromný rozvoj ovocnictví
v proslulé krajině novoměstské a v okresech soused-
ních. V sohotu dne 1. října t. r. bude se konati v No-
vém Městě nad Met. sjezd Zemského ovocni-
ckého spolku pro král. české, na kterém
promluví celá řada proslulých českých pomologů (pro
J. R. Demel, Fr. Frejdl, Rtíha a j.)
Prodcj statého papiru. Ředitelství priv. rak. -uh
společnosti státní dráhy prodá veřejnou soutěží starý
papír nahromaděný za rok 1905 v jeho budově admi-
nistrační a ve skladišti materialií, Bližší podmínky
obsaženy jsou v úřadním listě ze dne 22. září.
Z úrtieduích jalek pražských. Na trh dopytč
v pondělí dne 26. září 1904 přihlášeno jest 272 kusů
hovězího dobytka původu domácího, 615 kusů pů-
vodu haličského a 60 kusů původu uherského.
Insolvence. Josefa Krotlenthalerová, podnikatelka
staveb ve Vídni XV. Antonín Oberhammer, obuvník
v Inšpruku. M. Wegner, obchod s oděvy pro pány ve
Lvově. Goldslein a Gerstmann, prot. Erma v Pešti.
Karel Korduia, obchodník v Těšíně. Alois Sedlář, ob-
chod s lihovinami ve Vídni XII. M. Schneides (majitei
Ferd. Nöth), obchodník v Inšpruku. Frant. Perkous,
krejčí v Soběslavi.
Demel
Frejdl
Rtíha
Krotlenthalerová
Oberhammer
M Wegner
Korduius
Sedlář
M Schneides
František
Perkous
Nový město nad Met
Met
Francie
Vídeň
Lvov
Pešť
Těšín
Soběslav
okresní spolek v za
spolek pro král
28
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 24. září. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při pevném směru, avšak nevelkých obratech jednána
na dnešní burse dubnová renta za K 100 25 a čer-
vencová renta za K 99.521/1.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.—, České banky Union K 246.—, strojírny
Daňkovy K 364.—, strojírny Ruston K 276.—
(peníze).
Jiné papíry znamenány nebyly.
Ofiiciální záznamy zněji
Daňkův
Ruston
Praha
Český banka
Union
29
article
Zástavní listy české hyp. banky 59%
Zástavní listy české hyp. banky 59%
„ . » 31/2
Základní úpisy české zem. banky 4 %
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
„ » » (v K) 4%
Mel. úpisy . . » (ve zl.) 49%
, » . (v K) 49 %
Žel. , „ » ,
Dlužní úpisy České prům. banky 41h
Zástavní listy mor. hyp. banky 5 0
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 49%.
Želez. úpisy , » » 49%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/,
49 0
hal, zem. banky 41/,0
Kom. dl. úpisy . . . 4%
Železnič. . » » . 49%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/29
„ , Rak vherské banky 49%
„ . Dolnorak. hyp. ústavu 49 .
» 35/2
Kom. dl. úp.. » » 4 0
„ „ 31/2 0
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 %
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3 0
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 29%
(ve stř.) 4.2 e
Dubnová »
Květnová , , (v pap.. ) 49%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 %
Rakouská zlatá renta . . . . 49%
korunová renta . . 4 %
„ investiční „ . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka . . »
Moravská eskontní banka . . ,
Pražská úvěrní banka . . . . ,
Rakousko-uherská banka . . . ,
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Č. Budějovicích o
Kolínská továrna chemická . . »
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut.
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech»
» tov. orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Poldin
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
moravský eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
30
article
k. Z Vldně, 24. září. (Telefgtam. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Smýšlení bylo kolísavé, na konec
se však upevnilo. V první polovině obchodu měly
převahu prodeje. Způsobeny byly nepověřeným
včerejšími pověstmi o velkých obchodech finančních
dále neuspokojivými záznamy zahraničními a pod-
statným úpadkem alpinek. Na pondělní burse byl
tento úpadek ještě větší, ale smýšlení v jiných obo-
rech se zlepšilo. Dobré záznamy berlínské a koupě-
chtivost, která měla svůj východ v Pešti, zvláště
v uherských kreditkách a nové různé pověsti měly
v zápěti, že smýšlení také v alpinkách podstatně se
změnilo a že nastala reprise. Čelkový výsledek je
příznivý. Kreditky dosáhly skrovného zisku, uherské
většího, akcie länderbanky, které byly z prvu tísněny.
dosáhly zisku, který ještě potom po závěru úřadní
bursy stoupl. Akcie státní a jižní dráhy a akcie
Adrie zůstaly na včerejších kursech. Akcie Lloydu
utrpěly ztrálu. Alpinky zlaciněly o 6 K, ostatní pa-
píry toho druhu méně. Akcie Poldiny huti podlehly
roakci. Jen dlužno zaznamenat ještě zlevnění akcií
rakouské zbrojovky, způsobené pověstmi, že byli
dělníci propuštěni. Renty pevny. Bulharským opětně
poněkud přiskočilo. Devisy a valuty pevny.
Čelková
Adrie
Lloyd
Poldin
Pešť
31
article
Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn: 3 1/4
procenta.
x. Z Vídně, 24. září. (Telfgrm »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kredilky 66k.—-, po —.—
uherské kreditky 780.—, anglobanka 283.—, bankovní
jednota 552.50, unionka 536.—, länderbanka 448.—,
státní dr. 64975, —.—, jižní dráha 88.—, polab. dr.
421.—, severozápadní dráha 415 50, turecké tabákové
346 75, rýmavsko muráňské 524 50, alpinky 479 25,
květnová renla 99.50, uherská korunová 97..75,
turecké losy 134.—, marky za hotové 117.45, ultimo
—.—. Smýšlení pevné.
Z Vidně, 24. září. (Závěrečné úřadne
kursy.)
Únorová renta . 10025 lvovskočernovická 575.—
květnová . . 99.50 spol. st. dr. rako-uh. 648.75
červenc.„
99 50
jižní dráha
87 50
říjnová .
štyrsko hr.-köfl. . —.—
100 2u
severní dráha . 5510.—
rakouská * zlalá 119 35
» kor.
doktor
Vídeň
32
article
99 50
rak. severozáp. dr. 415 —
uherská » zlatá
118 75
pardubická dráha
„ kor.
97 75
polabská dráha
rak. invest. renta
91.0
česká sev. dráha
uher. »
buštěhradská A
4% zást. listy Hyp.
1048.—
banky král. č.
pražsko - duchcov.
31/290 zást. 1. Hyp.
duchcov.« podmok
banky král č.
ústecko tepl. dr.
4% kom. dluhop.
864.—
dunaj. paroplaveb.
750.—
Zem. banky kr.č.
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež. 346.25
Zem. banky kr.
rak. zbrojovka .
483.—
státní losy 185í
Rudolfova hut
„ . 1860
alpská montan. sp. 476. —
po 500 zl.
154 60
rým.-muráň. spol. 525. —
po 100 zl.
183.75
418 —
Poldina buť.
státní losy 186
262 —
2475.—
praž. želez. sp..
465 —
losy úvěrního úst.
1423 —
česká montan. sp.
518 —
vídeň. l. komun
366.—
Daněk . . ..
160.75
tisské losy . . .
západočeská ubl.
turecké losy
133.50
severočeská ubl.
rak.uh. banka.
Poldin buť
Daněk
Rudolfův hut
33
article
1612 -
655 —
mostecká uhl. sp.
rak. úvěrní ústav
663 —
164.—
vídeň. stavební sp.
b. anglo rakouska
675 —
Schodnica .
vídeňská umonka
35.5
haličsko-karpatské 1037.—
446.—
b. pro zemé rak.
peštska vagonka
779. —
uh. úvěrní banka
devisa německa . 117.47
552.25
bank. jednuta.
» pařížská . 95 . 05
r. úst. pro úv. poz
958.60
» curyšská . 25 02
Česká průmyslová
„ londýnská 239.60
412 —
19 0
banka. . .
dvacetifrank
roln. úvěr. banka 378.——
marka papírová . 117.47
česka p Unron
rub
» . 253 50
Schodnica
úvěrní banka
552.25 banka
Český průmyslový
34
article
Živnost. bansa
Při zdržalivém ohchodě bylo smýšlení částečně
realisacemi stísněně. Konec klidný a upevněný. Do-
datečná bursa: Kreditky 663.75, banka pro země ra-
kouské 448.50, Alpínky 478.50.
Eskuntní sazny 31/14—3 3/4 procenta.
x. Z Vídně, 24. září. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (Prvni čísto znací penize, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 15,
198.35 Arsterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —-.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka
krátké lh. za 100 mk. 117.35, 117 55, Německo na
delší ihůty 11740, 117.65, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239 621/2, 239.821/2, Londýn na delší lh.
K —.— —.—, Nový York za 100 doll. —.—,
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.—,
95.10, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—,
—.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.05, 95.15, Paříž delší lh.
——. Chrych a Basilej šek a králké ihůty
95.021/2, 95.121/2, na delši lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. ih. 95 021/2, 95.121/2, na delší lhůty —.—
Petrohradská bursa. Z Petrobradu, 24. zářl.
(Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnější
obchod 297.—. Mezinárodní banka 360.—. Diskontní
banka 365 —. Baku 440.—. Mantašev 207.—. Ka-
spijská spol. 4850. Briansk 132.—. Nikopol 94 —.
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Basilej
Bak
Ka
Nikopol
mezinárodní banka 360
Italia šek
zpráva živnostenský banka
35
article
Sormovo 162.—. Putilovské železo 105 75. Hartmann
165.50
Berlinská bursa, 24. září. (Zvl, telel. zpráva
»Nár. Listů«.) Bochumské stouply o 3%, gelsen-
kirchenské o 4%, což se vysvětlovalo pověstmio
společných zájmech obou společností, které se však
označují za bezdůvodné. Také ostatní hodnoty baň-
ské stouply, k čemuž přispěly objednávky vagonů
železničních pruskými státními dráhami a lepší
zprávy rýcsko vestfalské o surovém železu. Plavební
akcie byly lepší na frankfurtskou konferenci. Celko-
vému smýšlení prospěly lepší kursy petrohradské.
Peníze na ultimo 43/4 %.
Soukromý diskont 31/4 procenta.
Pryní citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 208.90, 209.—, Diskonto
191.25, 191.12, Německá banka 226.20, 226.—, Ob-
chodní společnost 160 10, 161.25, Drážďanská banka
155 25, 155 25, Bochumské ocelárny 208.25, 208.87,
Lautina huť 250 40 250.75, Dortmund. Union lit. Č
82.25, 82.25, Harpenská uhl. spol. 214.75, 215.75,
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 437.—, 438.—
Severoněmecký Lloyd 106 25, 106.50, Packet 115.90,
116.12, Kanada —.—, —.—, turecké losy 130. 20,
130.25, Spanělské exterieury —.—, —.—.
Z Berlina, 24. září. (0 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 208.75, státní dráha 138 90, lombardy 18.30
Smýšlení klidné.
Z Berlína, 24. září. (C.-B.) Kreditky 208. 90.
státní dráha 139 20. jižní dráha 18.30, diskonto 191.40,
německá banka 226.—, obchodní b. 160.20, dráž-
danská b. 155.20, darmštadtská banka 142.—, ná-
rodní banka 125.—, dráha Henri 105.70, Transvaal
—.—, Ranada 127. 70, Gotthard —.—, Lloyd 106.50.
Hartmann
Lautin
Lloyd 106 25
Henri 105.70
Gotthard
Lloyd 106.50
Ob
155
Dortmund
Č 82.25
Kanada
Berlín
Transvaal
německý banka
drážďanský banka
Hibernia
Berlinská burza
Consolidace 437
smýšlený klidný
Ranada 127
36
article
Packet 116.10. — Za hotové: Lauřina huť 250 50,
dortmundské 82.20, bochumské 208.90, gelsenl.ir-
chenské 223 70, Hibernia —.—, harpenské 215.10,
Consolidace —.—. Smýšlení udržené.
Z Frankfurtu, 24. záři. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 208.75, akcie společnosti státní dráhy
138.90, lombardy 18.25, papírová renta 100.30, stří-
brná renta 100.30, zlatá renta 101.70, uherská zlatá
renta 100.05, uh. korunova renta 97.70, 4% rak.
korun. renta 99.80. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 24. září. (Dod. bursa.) Úvěrní
akcie 208.60, státní dráha 138 90, lombardy 18.25.
Z Paříže, 24. září. (Počáteční bursa.) 3proc.
renta 97.97, 31/2% půjčka —.—, Smýšlení bez ob-
chodu.
Z Paříže, 24 září. (Telegr. závěrečné kursy.)
Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 97.87
31/zproc. renta —.—, italská renta 104.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1327, státní dráha —.—,
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.281/2, rakou-
ská zlatá renta 108.05, uherská zlatá renta 100.75,
otomanská banka 585.—, tabáková režie 385 —, tu-
recké losy 12675. Smýšlení mdlé.
Zboží
dortmundský
Frankfurt
Paříž
Londýn
Hibernia
Lauřin huť 250 50
37
article
Peníze
105.—
104.—
100 5
100.—
102 25
101.25
99.60
100.10
100-10
99.60
99 60
100. 10
99 60 100.10
99.60
100-.10
100.75 101.75
99 50
99.10
99 20
101.85
99.50
101.40
98.75
98.75
101 7
100.5
99.70
93.75
99.60
93 90
81.5
100.20
100 20
99 50
99.50
119.35
99.50
90.-95
246.—
412.—
99.60
41
article
Trhy na zbokí.
Trhy na zbokí.
Pražská plodinová bursa, 24. září.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: p šenice
česká 1904 79—83 kg K 10.80, 11.25, uherská 1903
— kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakosť — kg 0.—, 0.—, vadné jakosti 10.—, 10.25
nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská
—.— kg —.— —.—; žito české 1903 —
až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 7.75 až
7.95; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 9.40, 9.60, první jakost
224.—
kg