ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6ebd0060-71e2-11dc-a9a2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 80, place 48, org 16, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
25. září 1904. Císlo 265.
4 article
zenců, ale počínají již maďarskými školami vy- tlačovati i staré školy chorvatské. Křiklavý pří- pad takový přihodil se počátkem letošního škol- ního roku ve Starých Jankovcích ve Slavonii. Maďarská společnost pro zřizování národních škol, „Julian“, otevřela tam letos soukro- mou maďarskou školu v budově veřejné národní školy chorvatské. Nový maďarský učitel obdržel od peštského spolku diplom, na němž podepsán hr. Szechenyi, na- značen mu plat ročních 1400 K a 200 K pří- bytečného a poslán do Jankovců, aniž si spo- lečnost vyžádala k tomu předběžně svolení místní školní rady. Nový učitel uvázal se pak bez okolků v držení staré školní budovy chor- vatské a vyloučil o své újmě ze školy všechny děti nemaďarské, tedy chorvatské a německé. Obec i místní školní rada podaly proti jednání maďarského vetřelce protest okresnímu úřadu ve Vukovaru, ale neobdržely dosud nijakého- vyřízení. To již nejsou poměry turecké, to jsou peměry čistě maďarské. Ze Záhřeba, 22. září. (Záprešická afféra před soudem.) Dnes započalo u zdejšího vrchního soudu přelíčení s 15 rol- níky ze Záprešice, obžalovanými z veřejného násilí, jehož prý se dopustili loni dne 18. srpna. když žádali za snětí uherského praporu s bu- dovy železniční a postavili se dokonce i prot četnictvu, jež střežilo tento uherský prapor.
Julián Slavonie Vukovar Záhřeb
5 article
Jest ještě v dobré paměti, že za té příležitosti četníci do lidu vystřelili, dva muže zastřelilia několik jiných těžce zranili. Nyní po roce do- stala se věe ta před soud. Ze Lvova, 22. září. (Pastýřský list arcibiskupa hr. Šeptického.) Na zprávu, že řecko-sjednocený arcibiskup lvovský. hr. Šeptický, vydá pastýřský list k haličským katolickým Polákům, vyžádala si „Gaz. Narod.“ potřebné informace, na jichž základě nyní sdě- luje, že arcibiskup Šeptický skutečně vydá pa- stýřský list k Polákům, nikoli však ke katoli- kům, nýbrž k členům církve řecko-sjednocené (t. j. ku popolštěným Malorusům), jež vyzve. aby trvali věrně v lůně církve svých praoteů. Těch Poláků, kteří již vystoupili z církve sjedno- cené a jsou katolici, pastýřský list se prý týkati nebude. Ze Solnohradu, 22. září. (Hr. St. Ju- lien neodstoupí.) V dnešní sněmovn schůzi posl. dr. Schumacher blahopřál zem- skému presidentu hr. St. Julienovi k narozeni- nám a vyslovil potěšení, že novinářské zprávy o jeho brzkém odstoupeni se neosvědčily. Hr St. Julien v děkovací řeči potvrdil, že se ze své choroby úplně zotavil a na odstoupení nepo- mýšlí. Tím odpadají tedy také domněnky, že nynější zemský president slezský hr. Jos. Thun stane se presidentem solnohradským.
Polák doktor Schumacher Stanislav Julien Thun solnohradský Lvov Solnohrad Hradec St
6 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 24. září.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 24. září. Detail ze srbské korunovace. Bělehradský »Dnevni list« píše: Před krá- lovskou korunovaci všichni cizí vyslanci jako zvláštní poslové svých panovníků a vlád přihlá- sili se ke slavnému slyšení u krále, aby potom mohli účastni býti slavnosti korunovace. Z před- stavitelů eizích států prvý se přihlásil pan Be- noist, vyslanec a zvláštní posel francouzské republiky. Francouzská vláda již 29. května podala důkazy, že události, které bezprostředně předcházely před nastolením krále Petra, pova- žuje za výsledek vnitřního politického boje v Srbsku. Se žádostí za audienci franco uz- ský vyslanec obrátil se písemně na srbskou vládu. Pořadí, v jakém se cizí představitel k audienci přihlásili, mělo býti zachováno také při jich účasti při slavnosti. To však se nestalo, neboť rakouský vyslanec pan Dumba, ač se přihlásil o dva dny později, byl králem ve sly- šení přijat před vyslancem francouzským. Fran couz uražen žádal za vysvětlenou. K svému největšímu překvapení obdržel odpověd, že poli- tické oddělení zahraničného ministerstva srbského o jeho přihlášce ničeho neví. Pan Benoist na t prohlásil, že se slavnosti korunovace nezúčastní Dal si však vysvětliti, že nepříjemná věc neudála se z úmysla, nýbrž jen tou náhodou, že ministr, kterému ji odevzdal, zapomněl ji v kapse a ne- postaral se o její vyřízení. To vysvětlení fran- couzský vyslanec přijal za zadostučinění a ustoupil od svého práva ve prospěch svého rakouského kollegy- Po tom vysvětlení možno pouze podotknouti, že rakouská politika v Srbsku má z pekla štésti. když mužové, kteří v Srbsku znamenají Ra- kousko, i bez svého příčinění dostávají se tam na přednější místa.
Be Petro Dumba Fran Benoist Dal Praha Srbsko
7 article
Sjezd socialistické strany v Německu. Ve čtvrtek vypluli účastníci sjezdu na Hel- poland, při čemž k jizdě po dráze do oldenbur- ského přístavu oldenburské dráhy povolily jim slevu jizdného, pruskými dráhami odepřenou. V pátek pokračovalo se v poradách sjezdu Posl. Geriseh podával zprávu o organisae strany. Přimlouval se za některé změny organi- sační, z nichž nejdůležitější jest, aby příště po- slanci říšského sněmu zastoupeni byli na sjezdu počtem delegátů ne větším, nežli čtvrtinou jich. Až dosud směli se zúčastniti sjezdu i hla- sování jeho všicci poslanci socialističtí. Dále má býti příště každý příslušník strany členem některé socialistické organisace spolkově. Vyloučení ze strany má se díti jen smírčím soudem, proti němuž lze se odvolati ke kon- trolní komisi a k nejblíže příštímu sjezdu strany K organisační otázce podali socialisté vratislavšt i jiní řadu návrhů. K otázce vystěhovalecké podali Bebel Bernstein návrh na výzvu poslanců socialistickýen, by podali sněmu osnovu zákona na stanoven moderního práva cízineckého pro německou říši a zvláště k zabezpečení cizinců proti »posledně zostřené zavržitelné praxi vystěhovalecké policie. jež donucováním ke koupi jízdních lístků do určitých zemi, vystěhovalce žene určitým rej dařům do rukou«, hrozic je pro případ odporu vydati státům jejich. V otázce oslavy květnové přijal sjezd resoluci referenta posl. Fischera, aby setrvalose při dosavadním způsobu oslavy májové, řečníei jednotliví vyslovili se proti přiostření oslavy. Dále jednal sjezd o kommunální politice i vyslovil se po návrhu posl. Lindemanna pro známé požadavky socialistické v oboru politiky obecní ve příčině jejího bernictví (zdanění přl rostku ceny pozemkův a stavenišť ve městech)
Posl Bebel Bernstein Fischer Lindemann Německo Hela
8 article
ve příčině bezplatnosti obecních lázní, knihoven, škol všem členům obce, ve příčině klausul mzdových při dodávkách obecních, ochrany obec ních dělníků výbory dělnickými atd. Zajímavo jest, že sjezd vyslovil se pro obmezen státního dozoru nad obcemi, jež mají podléhati jen »zákonu a řádným« soudům. Na konci včerejší schůze sjezdu udála se bouřlivá episoda, protože posl. Ledebour si stě- žoval, že redaktor »Vorwärtsu«, Eisner, otiskl o řeči jeho pravý opak, nežli mluvil. Ledebour nazval to perfidií, načež čásť shromáždění, ujavši se Eisnera, přiměla bouřným voláním »Koneel Konec!« Ledeboura, aby v další řeči ustal. Dnes zvolil sjezd Bebela, Singra Gerische, Auera, Píannkucha Molkenbuhra do předsednictva strany. Dosavadní kontroloři znovu zvoleni. Příští sjezd konati se má v lednu. Úskok vlády anglické. Vysoký úřadník indický sir Henry Collon v přípise k »Timesům« dokazuje, že vláda britská nedodržela slavnostních svých slibů ve příčině Tibet právě tak, jako nedodrženo pathetického prohlá- šení Salisburym při počátku burské války »Nedychtíme po žádných zlatých polích, nedy- chtíme po žádném území.« Vláda britská, aby opposici utišila, prohlásila opětně, že nazamýšl anexe žádného území tibetského ani dosazení zástupce svého v Tibetu. Zatím 5. čl. smlouvy tibetské ohlašuje dosazení britského residenta
Eisner Ledeboura Bebel Singr Gerisch Auer Píannkuch Molkenbuhr Collon Vorwärts Timesy
9 article
Salimu, Gyance a v Garliku a sir Henry nepo- chybuje — názor ten byl i námi vysloven — nikterak, že také obsazení území Čumbi bude trvalé, poněvadž každý — i vláda britská — ví, že Tibeťané nemohou zaplatiti 719 mill. sválečné náhrady«. Sir Henry poukazuje též, že Anglie porušila suverenitu čínskou, osvojujíe si smlouvou práva dosud Čínou vykonávaná. Po- dobně píše na př. londýnský »Daily Mail«, jenž praví prostě: »Smlouvou zřizuje se fakticky protektorát britský nad Tibelem.« Radikální list anglický nezapírá si pak, že z protektorátu vy- vinouti se může záhy přímá — anexe. O tom všem ovšem nikdo nepochyboval, kdo sledoval kdy prostředky a spády politiky anglické a nebylo k tomu zapotřebí ani prozrazení smlouvy, dost dlouho Anglii samou zatajované. Angličané hledí si zabezpečiti vliv svůj v Tibetě také tím, že dali ochotným nástrojem svým, čínským ambanem ve Lhasse, uprehlého dalaj- lamu slavnostně za sesazena prohlásiti a že na misto jeho dosadili jiný nástroj svůj s velikého lamu ze Cigace »taši-lamu«, »muže mnohem posvátnějšího«, jak ujišťují »Times«. Ukáže se ovšem teprve, pokud tato »svatost« tibetská respektována bude samými — Tibeťany) Poláci pod Pruskem. Pruský ministr vnitra nařídil, aby do úřad- ních listů krajských nebyly přijímány již žádné inserty v polské řeči. Útok na španělského prelendenta. Pařížské »Patrii« telegrafuje se z Benátek: Když ve čtvrtek Don Carlos procházel se jako obyčejně v Lidu, střelil po něm neznámý muž z revolveru, ale netrefil ho. Pzchatel atientátu zmizel, ale policie italská soudí, že běží o sou- kromou pomstu.
Garlik Henry nepo Tibeťan Henry Angličan Polák Carlos Anglie Čína Prusko Benátky Salima Gyance Daily Maila Tibel Patria
10 article Cechové!
Cechové! S tesknými obavami i s povzbuzujíe nadějí poroučí letos Ústřední Matice školská tisíce svých dítek bratrské péči Vaší: s oba vami, abyste po neúrodě a mnohých neho dách, které hubí naši vlast, na mysli nepo klesli, s nadějí a důvěrou, že i v dobách těžké zkoušky budete chrániti, neumdléva- jíce, svého spravedliveho dědictví a hájití všelidských práv českého jmena a svého potomstva. Nám věru jest údělem sudba zlá; co u národů nevzdělaných jest samozřejmo totiž, mají-li se získávati evropské osvětě, že třeba, aby k nim učitelé a misionáři promlouvali vlastní řečí jejich mateřskou, to upírá se českému národu, jenž přece vždy kráčel v nejpřednějších řadách národů vzdělaných. Tak hluboko pokořila národnostní nesnášelivost ušlechlilou lidskost a pravou osvětu, že v krajích národního záští poklá- dají naši českou krev jen za vhodnou látku, aby zušlechťovala mízu kmene cizího, tak velmi zapomínají i vyvolení správcové vý- chovy mládeže na přední svou povinnost, že určují české dítě jen k tomu, aby se pod rouškou učení druhé řeči odnárodňovalo svým rodičům a rozmnožovalo řady nepřátel svého českého otce, své rodné matky. Náš národ, jsa národem vzdělanýma sebevědomým, takových zvrácených zásad trpěti nechce a nesmí. Zákonem a svépomocí chráníme své potomstvo od úplné duševní i národní zkázy. Založili jsme si na obranu svých českých dítek před čtvrt stoletím Ústřední Matici školskou, která společně s ostatními obrannými jednotami podle sil, kterých jí poskytuje česká obétavost, odráží útoky na českou školu a zach raňuje, co zachrániti možno.
11 article
Založila již přes půl druha sta výbor ných škol, po Čechách, Moravě i Slezsku porozsetých; a neméně veřejných i soukro- mých škol podepřela svou účinnou pomocí. A jsou to potřebné školy všelikého druhu, mateřské pro dítky nejmenší, obecné, jež žáky na občany vzdělávají, ba i školy střední, žactvem oplývající, jichž potřebu správa státní pořád uznati se bojí. Matice zacho- vávajíc rok co rok na 16.000 dítek če- skému národu ve školách vlastních i pod- porovaných, vychovala mu tisíce a tisíce zdárných synů a ušlechtilých dcer. Za to vše Matice a její školy jsou ter- čem stálých útoků našich národních od půrců. Žáčkové, kteří do matičních škol chodí, jsou již v mládí svém i národními mučedníky; neboť za to, že zůstávají a chtějí zůstati věrni svému národu, snášejí se svými rodiči úlisky, pronásledování, příkoří a potupy. Vizme jen, jakou zbraní na vybubení české mládeže bojují velké obce, jež isou » v cizí državě« — Jablonec, Liberec, Podmokly Kolešovice, Teplice, Brno, Znojmo, Opava Frýdek, ba i Vídeň. Hle! Hlavní a bohatá města, v nichž prý jsou sídla a prameny vzdělanosti, bez studu a před zraky úřadů níčí české rodiny za to, že chtějí zůstat- českými. Ale tento soustavný a urputný boj bez- ohledných nepřátel tříští se o podivuhodnou vytrvalost českých rodičů, o nezměrnou lásku českých dítek k vlastní škole, o lásku, která je sílena hrdým vědomím, že na jejich zá pas svatý patří všecek národ, za jehož rozvoj trpí a od něhož jen očekávají, že neopust jejich české školy, že neopustí jejich věrne strážkyně Ústřední Matice školské, kterou s dětinnou důvěrou svou »Matičkou« na zývají.
Čechy Morava Slezsko Jablonec Liberec Podmokly Kolešovice Teplice Brno Znojmo Opava Frýdek Vídeň Matica dítko če
12 article
Nuže, které české srdce jest tak ledově že by necítilo s těmito hrdinnými bratry. kteří strádají, bojují a se obětují za práva veškerého národa, který Čech byl by tak netečný, že by ve dnech svatováclavských, kdy Ústřední Matice školská počítá na za čátku školního roku zástupy svých drobných svěřenců a prosí pro ně o pomoc, váhal štědrým všenárodním darem přispěti na jejich záchranu, který Čech by by tak chabý, že by Ústřední Matici školskou i s jejími školami a dítkami ponechal lho stejně na pospas svým bezohledným škůd níkům? Přátelé a spolupracovníci naši ! Věříme že budete konati k Matíci svou čestnou po- vinnost a káže li nám spořiti doba zlá. odložíte s moudrou hospodárností to, co jest méně důležito, na prospěch dítek, jež za- chraňuje a vzdělává Vaše slavná Matice. která již čtyřiadvacet let zápasí, bojujea jen proto vítězí, že až posud štědře, do millionů, byla podporována všemi Čechy upřímnými. I letos nebude jinak: rostou- naše povinnosti trojnásobně, obětavost česká diví činí. Nechť poznají zapřísáhlí odpůrcové naši pro všecku budoucnost, že marná jest jejich snaha zničiti naši mládež a seslabíti naše síly, nechť zvědí, jak »Národ náš chrabrý a nezdolný v boji vítězně vzdoruje nepřátel roji. Za spásu dítek svých, za blaho Matky neváha věnovat život i statky.« Dáno ve Slovanské Praze, královském hlavním městě všech zemí koruny svatého Václava, v měsíci září L. P. 1904
Čecho Matek svatý Václav Čechy Praha
13 article Výbor Ústřední Matice školské v Praze
Výbor Ústřední Matice školské v Praze Václav Broj, Frant. Kneidl, jednalel. starosta. JUDr. Jaroslav Pospíšll, JUDr. Přemysl Šámal, náměstkové starosty. Josef Müldner, F. Vyšohlíd, pokladník. účetní doblížitel. (Následují podpisy všech členů výboru.)
Broj František Kneidl JUDr Pospíšll Šámal Müldner F Vyšohlíd Praha
14 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Není jim po chnti stanovísko, které jsme zaujali ve článku svém: »Vzdáme se obstrukce, či ne?« Je nám to sice líto, však my zvykli jsme dbáti spíše svých zájmů, než ohlížeti se, libí-l se to, co činíme, odpůrcům a proto trváme na stanovisku svém oproti panstvu v levo i v pravo Oproti těm, kteří domnívají se, že v národě če ském jsou ještě pošetilci, kteří věří jejich uji- šťování, že jsou naši přátelě, jakkoli všude v par lamentních sborech staví se proti nám, zrovna tak jako naproti oněm, kteří domnívají se, že po- vinností naší dáti se na pokání z obstrukce a sklo- niti šiji svou před bafometem germánské zpup- nosti, jejž pokřtili německou národní državou.
15 article
Na nás nečiní dojem ani citace článků a dopisů našich z r. 1879, kdy zlomen byl passivný od por v národě českém a zahájena perioda aktivné parlamentní práce. Naopak, průběhem těch uplynulých pětadvaceti let poznal jsme trpkou pravdu, jak klamné jsme se oddávali naději, doufajíce, že při dobrě vůlia při vzájemné úctě k národním právům společ- nou praci domůžeme se toho, co bylo eílem naším: šťastného soužití obou národů ve šťastné vlasti. V době té dospěli jsme, žel, ku pře- svědčení, nás a Němce že děli nepřeklenutelná propast a že mluviti dnes o národním smíru, znamená pronášeti prázdná slova a bezcenné fráze. Je bláznovství domáhati se smíru mezi dvěma, z nichž jeden usiluje o ubití a zničení druhého. A proto tvrdíme dnes po zralé, klidné úvaze a bez vášně, že z našeho slov níku politického musí býti slovo smiření vypuštěno. Ano, před pětadva- ceti léty vypadalo to jinak než dnes. Ale ne mluvili jsme a nepsali jinak pouze my, nýbrž mlu vili a psali také jinak Němci. Když vydáno bylo známé jazykové nařízení o zevním úřadování, nikdo si toho v prvním okamžiku na německé straně téměř ani nepovšíml. Třetího dne teprve po jeho uveřejnění napsala tehdy »Neue Freie
Němec Neue Frei
16 article
Presse« o něm několik bezvýznamných řádek ve své domácí rubrice. Dlouho to trvalo, než se jim to rozleželo. Děle než dvacet let, nebot ani v pověstných punktacích neodvážili se k změně tohoto nařízení. A rovněž tak se to mělo s nařízením Badenovým. Pisatel této stati měl přiležitost mluviti o obsahu jeho před tím, než bylo vydáno, s čelným německým politikem a co jedině znepokojovalo ho v těchto naříze- ních, jejichž obsah byl ostatně znám ? Že v nich lhůta, daná úřadníkům naučititi se ja- zyku druhému, byla příliš krátkou. To bylo vše. A kdo znal zákulisní taje politické a par- lamentní v roce 1897, dobře ví, že zcela jinak byla by věe dopadla, kdyby nebyly se staly hned v první schůzi stran, jež byly určeny tvořiti základ většiny, věci nepředvídané, kdyby nebyli šli na lep Polákům někteří politikové češti a nebyli bývali do majority povoláni živ- lové, kteří dle původního ujednán měli být z ní vyloučeni. To strašné znepokojení německé byla pouhá komedie a jen politický hlupák uvěři, že obstrukce německá, jež polom se v parlamentě etablovala, měla
Badenův Presse
17 article
původ svůj v jazykových nařízeních těchči oněch, to byl prostě výbuch vzteku nad tím, že Němcům v parlamentě uklouzla většina a že byli deposedováni z celé řady zvláště osobníeh výhod, jež s příslušenstvím k majoritě vždy jsou spojeny. Však německá obstrukce již dohrávala, když napadlo chytrákům uspořádat ve Vídni »procházku« tamější luzy dvorním hradem. A tím vyhráli. Badeni padl a nařízení jeho za- měněna za Gautschova. Však ani tato metamor- fosa nebyla by měla za následek hrozné poměry nynější, kdyby nebylo došlo na pokořující kapi tulaci ze dne 17. října 1899. Splnilo se děsným způsobem, co jsme předpovídali a nač dojíti musilo. Němci měli by mozek zabedněný, kdyby po takovém triumfu nebyli stupňovali požadavky své do závratné výše. Po takovém vítězství žá- dati mohli všechno. A oni tak činíce, nekonaj nic jiného, než že z neslýchaného pokoření moei státní vyvozují toliko nestydalé důsledky. Proto přímo působí komicky ty vzdechy po tom, co dělo se před pětadvaceti léty a komická je též paralela, do níž zejmena »Neue Freie Prasse« se nutí, že český lid jako tehdy dohnal poslance české k parlamentární aktivitě, dožene je dnes k ní také. Ctihodný list zapomínů právě těch pětadvacet let a to co, se v nich událo. Za- pomíná že tehdy byl parlament ještě neporušenou politickou nevěstou, kdežto dnes je — nevěstkou. Po tom, co se stalo v říjnu 1899, vystěhoval se odevšad, kde rozhoduje se o osudech tohoto státu, i ten poslední zbytek respektu, dnes ne- najdou se již pošetilci, kteří by poslance hnali do parlamentu, v němž komanduje vzteklá vášeň, surovost a uličnictví a kde roztabuje se — podlost a nemravnost. A to nechť si zapíše též za uši »Bohemia«, která obdivuje se politikům »Národních Listů«, již kážou prý obstrukei, vědouce, že s ní v parlamentě nic nevyřídí.
Němec Baden Gautschův Neue Frei Vídeň Bohemia
18 article
Budiž listu tomu poučením, že účelem obstrukce není vymáhat a dobývat, nýbrž mařit. Když od- hodlali jsme se k obstrukci, ani nám nenapadlo. že touto taktikou donutíme parlament k tomu, oo usilujeme. Víme dávno, k tomu že rakouské parlamenty nejsou, že to pouhá stafáže, pouhá řečnická konference, za jejíž španělskou stěnou se krčj nejhrubší systém absolutistický. Německá obstrukce na parlamentě také nic nevymohla přece byla vítěznou. — Wieserova statistická utopie, bezpři kladný jeho vědecký břích, pomoci jehož dokazuje na vlas a chlup a tisícinu procenta trojnásobně větší poplatnost Němeů než Čechů v Čechách, ačkoliv není zevrubně ani znám počet Čechů Němců v Čechách, ani národnost berní koruny. vjela do krve jakémusi »statistiku« liberecko »Deutsche Volkszeitung«. Ten německému vel- mistru švindlu v stalistice odkoukal jeho čaro- dějný kousek a napodobí jej nyní i v příčině pozemkového majetku Němcův a to hned v ce- lém Rakousku, v tom Wiesera převyšuje i ko- nečně co se studu týče, neboť vyslupuje ano- nymně. V libereckém německo-nacionálním listu uveřejnil před nedávnem nekonečnou serii článků pod společným názvem »Němci v Čechách ja- kožto hospodářská velmoc« a hned po té pře- kvapil německý svět studil v několika tucteeh článků pod záhlavím »Německý majetek půdy a pozemků«. Na základě prý »úřadně zjištěných číslic« dokázal v těchto článefch, že Slované Rakousku výhradně tyjí z morku kostí něme ckých, že Slované hospodářsky jsou malomocni že jenom Němec bez ustání dává a jen dává kdežto Slovan béře a jen béře, a že Něme jediný pečuje o velmocenské postavení Rakouska. kdežto »Slovan jest jenom překážkou vnitřního a zevního rozvoje.« »Němec jest vzpružinou.
Wieserův Čecho Němec Němcův Slovan Čechy Rakousko Deutsche Volkszeitung
19 article
Slovan pouhým olověným závažím, kteréž Ra- koůsku vadí na cestě hospodářského pokrokua. čteme v závěrku »studie« statistického anonyma. kolujícím nyní všemi německými listy jako zje- vené evangelium, sestavené na »základě ofleial- ních prý výkazů ministerstva financí«, Celý svět sice ví, že není žádných ofleialních ani neof- eialních výkazů ministra financi o výsledku pozemkového aniž jakéhokoli jiného zdanění podle národností, ale to svědomitým statistikům německým nevadí, Wieserova lež, kterou ostatně bylo možno jako vyložené, zřejmé klamání ve- řejnosti stopovati a dokázati, ujala se takéa jest dnes železnou podstatou německé državy, proč by nemohl každý jiný pokus v tom směru míti stejné štěstí?! Takový německý učenec sedne a sečítá tak dlouho výsledky finančních obvodů, kteréž prohlašuje bez kritiky a bez kontroly, jaká by byla možná jenom na základě zjištění národnosti poplatníkovy, za ryze německé a odčítá od nich okresy, jež podle libosti označuje za slovanské, vyrábí bez mrknuti oka pro celé korunní země pozemkový katastr po- dle národnosti, při čemž výnosné pozemky v okr- sích přisvojuje Němeům, nevýnosné Slovanům, splacené daně klade na účet německý, dlužné na účet slovanský, až má kýženou millionovou sumu katastrálního výnosu a pozemkové daně v každé korunní zemi v eklatantní prospěch
Wieserův
20 article
Němců po ruce. Tomu se říká pak v celém lese německých listů a lístků: »Nejmenovaný statistik u připojení k oficiálním výkazům finančního ministerstva vyznačil obvod něme- ckého pozemkového majetku, jakožto bezpro středního dějiště působnosti německého lidu, z čehož nevývratně vysvítá skuteč- nost že Němci nejen v ohledu všeobecném. nýbrž i zvláštním t. j. v celku i v jednotli- vých zemích nepoměrně více platí na pozemko- vých daních než Slované. Tomu tak jest i v ze mích sudetských, v Čechách na Moravě a ve
Němec Slovan Čechy Morava
21 article
Slezsku a také v zemích alpských . . .« Psáno, tisíckrát tištěno a nikdo to víc nesmaže, stejně jako Wieserovy a Rauchbergrovy statistické bliktry, se kterýmiž se nakládá jako s normou, jako s hospodářským maximem. Jestliže jsme něčem za Němci pozadu, je to právě v této prolhanosti a nestoudnosti, nepravdy jednou, dvakrát a desetkrát vyvrácené tolikrát s drzým čelem opakovati, kolikrát vyvráceny. A co nám nad to škodí, není ani tak nevědomost o do- sahu našich sil hospodářských, jako jich ne- organisovanost, nedisciplinovanost. My ovšem víme dobře, odkud hodnoty německého prů- myslu a obchodu v Čechách, a že jest v moei naší měnit číslice nenapsané statistiky národního jmění v zemích koruny české. Ale přestáváme pravidelně na zjištění této věci a nedovedeme si pomoci ani v Prazel — Zápis do českých škol v Českých Bu- dějovicích. České listy budějovické zaznamená- vají utěšený výsledek letošního zápisu do českých škol. Do obecných a měšťanských škol českých zapsáno celkem 3800 dítek (německé školy mají o 152 dětí méně), o 166 dětí více, než roku loň- ského. České školní ústavy, počítaje v to i střední školy, navštěvuje 4900 žáků. Na českém lyceu divčím zapsáno letos celkem 143 žaček, o 49 více než loni, na české obchodní škole 80 žáků. Na českém státním gymnasiu zapsáno 533 žáků (německé má 271 žáků), na české státní reálce pak 493 žáků (německá reálka 336 žáků). — Nové násilí proli české škole v Olo- mouci včera bylo spácháno. Jak známo, má město Olomouc svou zvláštní okresní školní radu.
Wieserův Rauchbergrův Slezsko Čechy Olomouc český obchodní škola 80 žák Nová násilí proli český škola v Ola
22 article
Když se nepodařilo nátlakem a hrozbami zrušení parallelek ve třídě prvé, kam zapsán byl přes veškerou agilaci 101 žák, chopila se prostředku jiného. Do třídy IV. zapsáno 106 dělí, i musily býti zřízeny, jako předešle, parallelky. Za to ve třídě V. klesl počet žáků na 28. A tu okresní školní rada jako státní orgán (!) nařídila českému řediteli, aby 27 žáků ze IV. třídy pe- slal do V. třídy, tak že pak ve IV. třídě zůstalo by jen 79 žáků a parallelka stala by s zbytečnou. Tím se stalo, že těchto 27 žáků při- šlo ze III. třídy přímo do V. třídy, čili že jeden ročník úplně přeskočili. Je to tak směšné, že by se nemusilo o tom ani mluvili, kdyby ne- byl v tom důkaz krutého nepřátelství k české škole. Ve věci podány ihned stížnosti a též na sněmu uvedou poslanci věc na přetřes. Pokro- kový spolek politický v Olomouci svolává na pondělí 26. září o 8. hodině večerní veřej- nou schůzi lidu (v Národním domě, česká beseda). na níž rokovati se bude o záležitostech na české škole v Olomouci. Jest záhodno, aby rodiče i ostatní přátelé naší školy hojně se dostavili a vyslovili svůj důrazný protest proti násilí ně- mecké radnice v Olomouci.
Olomouc národní dům
23 article
— »Vychovanec německé školy.« Po tímto záhlavím uveřejnili jsme včera z okres- ního soudu pro přestupky smutnou historiio otei, který u soudu zplakal nad synkem zlo- dějem, vychovancem německé školy, na jehož mravní zkáze nese sám nemalou vinu, ježto jej vzal z české a dal do německé školy. Dokud chodil do školy české, byl hoch mravným, pil- ným a pozorným, v německé škole za dva roky zblbnul. To uvádí se v naší zprávě ze soudní sině s výslovným dodatkem, že to bylo slavnému soudu sděleno s tím dodatkem, že krádeže vy- loupení pokladničky v kapli na Petříně dopustil se jenom z blbosti a hlouposti. »Že je hlupák — pravilo se — (toto slovo »Boh.« vyne- chává !), vysvítá z toho, že po krádeži naivně se ke všemu přiznal.« Jenom tak hloupý lisl, jako je pražská »Bohemie«, mohl z této věty, o niž referujeme ostatně, že byla při přelíčení k soudci pronesen a kterou falšuje, dovozovati, že toho označujeme za hlupce, kdo se kajicně k spá- chanému činu přizná. »Boh.« táže se, zdali se
Petřín Bohemia
24 article
něco podobného učí v českých školách i pravi, že by to podivně vypadalo v nejlepších českých kruzích, kdyby německá škola ohlupovala. Nuže, nacházejí li se dosud v nejlepších českých kru- zích vynikající lidé, kteří německou školu n- vštěvovali, děkují to nikoli této škole, nýbrž svému mimořádnému nadání duševnímu a vloze morální, že z nich německá škola nenadělala hlupce a darebáky. Důkaz, že se nestali — e- negáty, kteří ve vyvrheli lidstva leží v jedné z nejspodnějších vrstev. Co se týče s hora na- značeného blbce zloděje, není to ani přílišným znamením chytrosti, když se svou krádeži ka- marádu-udavači chlubí, neboť toho fakta týkají se slova o naivním přiznání. (»Jinoch byl pře- svědčen, že provedl znamenitý kousek a nelenil svému druhu v práci o všem, co vykonal, dů- kladně referovati. «) Vysvítalo by z toho, že vy- chováváli němceká škola z českých děti da- reby, vychovává i dareby i hlupáky najednou.
Jinoch
25 article
— Klub voličů novoměstských konáv úterý dne 27. záři o 8. hodině večer v do- lejších sálech restaurantu Choděrova, ve Ferdi- nandově třídě, členskou schůzi, na jejíž program položen jest rozhovor »O politické situaci před zahájením říšské rady a sněmu českého«, jejž zahájí zem- ský i říšský poslanec pan dr. Ferd. Pan- tůček. Schůze této zúčastní se také ostatní poslanci za Nové město pražské. — Výbor znova upozorňuje voliče na Novém městě praž- ském, aby dnes, naposled však zejtra, kdy konči lhůta reklamační, nahlédli do vylo- žených seznamů volebních, zda mezi voliče pro letošní doplňovací volby do sboru obecních starších jsou zařaděni. Zaplacení loňských daní nezaručuje ješté právo volební, když se toto zvláště nereklamovalo. Kancelář volební, kde seznamy volební jsou vyloženy, nalezá se »U zlaté husy« na Václavském náměstí. Výbor sám opatří voličům revisi seznamů volebních, když bud ústně neb lístkem korrespondenčním obrátí se na JUDra. Karla Groše, advokáta v Jámě, čís. 3. Ferd. Mellana, obchodníka v Náplavní ulici, č. 1572, Františka Chadimu, mistra truhlářského v Růžové ulici, č. 5, Jana Červeného, velko- obchodníka na Karlově náměsti, č. 12, neb kteréhokoliv člena výboru.
Choděrův doktor Ferd Groš Mellan Chadim Červený Ferdi Václavský náměstí Růža Karlov náměst
26 article
— Staroměstský občanský klub bude míi ve čtvrtek dne 29. září o 8. hod. ve- černí v místnostech restaurantu p. Sochůrka v »Kopmance« schůzi členskou s před- mětem: »O politické situaci«. Slova ujme se zemský a říšský poslanec p. JUDr. Lad. Dvořák. Ke schůzi té pozváni jsou zemští a říšští poslanci: pp. Březnovský, Kra- tochvil a Němec. — Schůze voličů okresu haberského koná se dnes o 10. hod. dopol. v Habrech. N schůzi té podají voličům svým zprávu poslanci pp. JUDr. Bedřich Pacák a Fr. Niklfeld — Z Rondnice, 24. září. (Pův. telgr. »N. Listů«.) Se schůze, v níž měl promluviti dnes večer dr. Fořt, sešlo. Došelť od něho telegram, že náhle ochuravěl. Účasť pro schůzi — pak odloženou — byla obrovská. — Slavnost otevření Srbského domu v Bu- dyšíně koná se již zejtra, v pondělí dne 26. t. m Upozorňujeme na ni ještě jednou naši veřejnost, která dojista jí věnuje radostnou účast. Dou- fáme, že různé naše kulturní instituce vyšlou k slavnosti své zástupce a že i někteří jednot- livci vydají se k tomu dní na cestu do Budy- šína, který sám svou starobylosti u vysoké míře zasluhuje návštěvy, kdyby ani nebyl metropoli lužiekých Srbů. Kdo by vyjel odpoledním rych- líkem drážďanským ve 3 hod. z Prahy, bude již po 9. hod. večerní v Budyšíně a může hne
Sochůrek JUDr Lada Dvořák Březnovská Němec Pacák Niklfeld doktor Fořt Srba Francie Buda Praha Budyšín staroměstský občanský klub