ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 59cd7700-8f0c-11dd-810f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 139, place 38, org 12, work 10
1 masthead
18. února 1913. Číslo 4e
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana3.
4 article
proti obecnu, osudu, a jedinec ovšem podléhá.A podléhají v tomto boji lidé velcí, čistí a krásní. kteří právě proto jsou odsouzeni k smrti. U Hebbe- la ani ta druhá strana není špatná; je to konserva- tivní strážkyně zděděné tradice. Hebbel prohlubuje antické pojetí osudu, ale místo smíru, kterým dra- ma antické končí, zůstává u Hebbela dissonance. nesmiřitelný akord pesimismu. První drama Hebbelova „Juditha“ z r. 1841 je jeho nejdynamičtější hra, která stělesňuje pod typy Judithy a Holoferna dvojí dualismus a dvojí boj- boj muže a ženy, boj pohlaví a zápas světa židov- ského s pohanským. Následovaly pak hry „Geno- vefa“ a „Maria Magdalská“, obě s erotickými ná- měty, fragment „Michel Angelo“, „Julia“, „Hero- des a Marianna“, kde hájí H. vyšších práv žen a zobrazuje historické začátky křesťanství, „Anežk Bernaurová“, „Gyges a jeho prsten“, chvála to ženské duše, kde poprvé vystupuje mythický prvek. „Nibelungy“ a nedokončené drama „Demetrios“v němž poprvé a naposledy vybral si Hebbel látkuz dějin slovanských, ze sporů polsko-ruských a hi- storie o lži-Dimitru, kde není ani stin zaujatosti proti svělu slovanskému.
Hebbel Hebbelův Juditha Marius magdalský Michel Angela Julio Hero Marianna Nibelung Demetrios Hebbe Gyges Anežk Bernaurová Juditha a Holofernés dualismus a dvojit bojboj Dimiter
5 article
Dr. Fischer rozhovořil se pak obšírněji o na- šem poměru k Hebbelovi a jeho „Judithě“, která se měla hráti na Národním divadle. Dr. F. pravil že mluví nejen za sebe, ale i za mnohé souhlasící Jest litovati, tak mluvil z důvodů liferárních a umě- leckých, že ku provedení dramatu Hebbelova ne- dojde, ovšem chápeme se stanoviska národního, že nelze je hráti jako oslavu v době náhodného jubi- lea. Ale může se hráti jindy, dle přesvědčení dra, Fischera, který svoje stanovisko obšírně dokazoval a jistě ne bez úspěchu. Poněvadž dr. Fischer svoje vývody, v nichž nebylo sentímentální citlivosti, ale za to tím více národní hrdosti, sebevědomé, slovně ptiskne, zaznamenáváme pouze jednu význačnou paralelu, kterou dr. Fischer uvedl. Richard Wagner napsal na kapitulaci Paříže v r. 1871 frašku s hud- bou, kterou sám komponoval, karikuje při tom Marseillaisu, a tuto frašku pojal do svých sebra- ných spísůl Jak by byli Francouzi malicherní, kdy- by nedovedli tento nepěkný pošklebek Wagnerovi dnes odpustit a uzavírali se proto jeho umění l Přednáška včerejší byla druhým v řadě literár- nich večerů, pořádaných redakčním kruhem „Sna- hy“. Návštěva a úspěch byly ještě skvělejší než př večeru prvém. Mezi přítomnými jsme pozorovali: posl. dra. K. Kramáře, Ed. Vojana s chotí, p. R. Svobodovou, B. Benešovou, dra. F. X. Šaldu, pí. M. Hübnerovou, pí. Dostálovou, H. Malířovou, pí. M. Hennerovou, sl. A. Suchánkovou, V. Klimenta, doe. dra. A. Nováka s chotí, dra. Ot. Theera, dra. Gal- lase, dra. Borovičku a mn.j.
doktor Fischer Hebbel Judith Hebbelův Wagner Francouz K Kramář Ed Vojan R Svobodův Benešův Šalda M Hübnerův Dostálův H Malířův M Hennerův A Suchánkův V Klimenta A Novák Otakar Theer Gal Paříž národní divadlo
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — K nymburské řečí dra. Kramáře uve řejníl týdenník „Přehled“ z péra svého red- aktora dra. J. Gallosa pod titulem „Náš poměr k Rakousku a dynastii“ serii článků. jimiž v zásadě vyslovuje plný souhlas s nym- burským projevem, připisuje však také k němu — jako podnět k diskussi — některé zajímavé momenty. Dr. Gallos konstatuje, že všecky dů- vody, které vůči rakouským vnitřním otáz- kám doporučují české delegaci politi ku positivní, platí v nemenší míře i pro věci zahraniční. Chceme-li nabýti podobné moci jako Němci a Poláci, moci, jež by nám opravdu zaručovala ponenáhlé splnění našich požadavků národních a státoprávních — a jen taková moc má pro nás význam — tu ne- stačí provozovat politiku positivní jen v poli- lice vnitřní a v politice zahraniční zachovávat pasivní oposici nadále. Vždyť je to především podpora zahraniční politiky, určující v Rakou- sku vždy politiku vnitřní, jež činí Němce a Po- láky tak silnými.“ Autor jest si dobře vědom. co to proti vžilým tradicím české politické taktiky znamená, je však přesvědčen, že česká politika nesmí se důsledkům oné úvahy na- prosto vyhýbati, ano soudí, že Čechové je musí přijmouti právě proto, poněvadž „politi ce české a jihoslovanské náleží dnes právoa povinnost uvésti dynasti- ckoupolitiku v Rakouskuna cesty jiné, správnější a říšl také pro- spěšnější.“ Obmezuje tuto taktiku — za- jisté ne v rozporu s drem. Kramářem — v tom směru, že stanovisko to, kterým vzdá- váme se proti zahraniční politice jiných pro- středků než slovné kritiky, nemůže býti smě- rodatným trvale, nýbrž jen dočasně jako „výjím- ka, prostředek v nouzi a době přechodní
Kramář J Galloso doktor Gallos Němec Polák Čecho Rakousko
7 article
Ovšem se česká politika v této době přechod- ní právě nachází, a proto než v ní zaujmeme podobné místo jako Němci a Poláci, bude nám spolknouti nejedno trpké sousto a nejednou obmeziti se prozatím jen na oposici slovní.“ Autor vyslovuje následkem toho obavu, „aby česká politika za trvání tohoto stadia nezmalo- myslněla a neodsoudila se tak sama k malo- moci, před níž žádná vláda strachu nemá a míti nepotřebuje“, a soudí, že „bdíti nad tím, aby se tak nestalo, jest úkolem českého radi- kalismu.“ Za dnešní své situace však „če- ský radikalismus není s tuto úlo- hu. Moc jeho za poslední čtyři léta upadla až k neuvěření.“ Příčina této krise vězí dle mi- nění dra. Gallosa v zásadní oposici, kte- rou pořád ještě hlásá proti Vídní, ač je vn stále srážena zpět neúspěchy takové oposič- ní politiky i hospodářským rozmachem národa Politika zásadní oposice je dnes považována za tak naprosto nemožnou, že směr, který na ní stojí, nemůže v české politice hráti vlivné úlohy. Není-li na vybranou než politika posi- tivní a zásadní oposíce, nepůjde žádný oprav- dový stoupenec prvního směru s druhým, kdyby ta positivní politika byla sebe špatnější
Němec Polák Vídeň
8 article
To se dle dra. G. nezmění potud, pokud se ne- změní český radikalismus, t. j. „pokud nebudo — podobně jako radikalismus německý — ochoten oportunní české strany a jejich mi- nistry, ukáže-li se toho v zájmu národním po- třeba, podporovati svým hlasová- ním pro vládu, na jejímž udržen nám záleží. Dojde-li se k tomu, nastane ppravdu nová, lepší éra české politiky. Byl by pak možný především společný postup všech českých stran (vyjma ovšem sociální demokracii), bylo by možno položit na váhu přes 80 českých hlasů a to nejen proti vládě. ale, což váží mnohdy daleko více a co jsme dosud nedokázali, i pro vládu, pro níž by event. znamenaly otázku bytí či nebytí. Ne- bylo by také zapotřebí prohlašovati druhý směr za zásadně škodlivý a držet se tudíž je- diné taktiky za každých okolností. Strany ra- dikální mohly by pak v Jednotném klubu uplat- niti svůj názor na každou situaci bez obtíží.
9 article
Pominulo by totiž dosavadní rozlišování na skupinu oposiční a skupinu positivně politi- ckou, na něž se Jednotný klub za svého trván vždy dělil, a přišly by v debatách k platnosti hlasy jednotlivých poslanců. Dodnes tak po- slanci nečinili nebo jen velmi zřídka, poně- vadž považují stanovisko stran radikálních z zásadně špatné a české věci škodlivé. Tak by ale také byla dána možnost zjednodušení na- šich politických stran, neboť až dosud sesku- povaly a různily se strany především podle taktiky a taktika zatlačovala u nich v otáz- kách spojenectvý kulturní hlediska daleko do pozadí. Zanecháním zásadní oposice by rozli- šování dle taktiky odpadlo a postoupilo místo rozlišování jedině záhodnému: dle programu a tudíž zejména dle hledisek pokrokovosti a konservatismu. Zanechání toto jest tudí předpokladem, bez něhož k pronikavému a trvalému zjednodušení našich stran ne- dojde a dojíti nemůže, a zároveň branou k systému dvou stran, jenž se i u nás, alespoř pokud jde o strany městské — strany stavov- ské a třídní zde nutno pominouti — konečně vytvořiti musí.
10 article
— Kdykolí „čas“ počne lomoziti a nesluš- ně se vyjadřovati, možno s bezpečností tvrditi že chce hlukem zastříti pravdu. Také neděln „Čas“ zůstal věren své methodě, když se obo- řil na mladočeské ústředí pro pražský dopis pardubických „Neodvislých Listů“ v záleži- tosti, kterou sám líčí v čísle ze 16. února takto- „Před několika dny zaslal kterýsi spolek po- slanci prof. Masarykovi dopis, ve kterém ho — mimochodem řečeno: způsobem slušným a zdvo- řilým — žádal, aby navštěvoval schůze vodo- cestného výboru a zastal se tam známých potřel a požadavků vodocestných. Tato žádost zaklá- dala se na dvojím omylu: že prof. Masaryk je členem vodocestného výboru a že je mu třeba zvláštního upozornění, aby se účastnil schůzí výboru, jichž je členem. Ale za oba tyto omyly není zodpověden spolek, který patrně jed- nal v dobré víře, nýbrž pražský klepař, kterýv „Neodvislých Listech“ 8. února napsa tuto, jen v mladočeské žurnalistice možnou drzost: „Vodocestná věc byla ve vý- boru prohrána dvěma hlasy. Chyběl posl. Masaryk, chyběl dále posl. Staněk Moravy. Jejich nepřítomnost způsobila, že odpůr- ci vodních cest měli většinu. A tak daleko, tu- šime, nejde zodpovědnost Mladočechů, abyz nepřítomnost Masarykovu byli volání k pořádku! My jsme četli tento ústřední mladočeský kle v „N. L.“ již před týdnem, ale nereagovali jsme na něj. poněvadž lháři ústa nezastaviš — ale když vidíme, že jsou ještě v Čechách dobři lidé. kteří se lživým ústředím dávají voditi za nos. musili jsme učinit výjimku z pravidla a lháře při- klepnout.
profesor Masaryk Staněk Morava Masarykův Čechy
11 article
Rozhořčení „Času“ je rozhodně nemístno a je zároveň jezovitské. Ne dosti přesná stylisace „Neodvislých Listů“ dala mu příle- žitost, aby se rozhořčoval za to, že se prof Masarykovi vytýká zanedbávání vodocest- ného výboru poslanecké sněmovny, když není členem tohoto výboru. Ale „Čas“v velmi dobře, anebo aspoň má vědět, že ná- hodná prohra (respektive odstavení) vedocest- ných požadavků před vánocemi, ona prohrao 2 hlasy (13 hlasů pro návrh Maštálkův — 15 proti) udála se nikoli ve vodoceslném, nýbrž v rozpočtovém výboru, a toho pan posl. Masa- ryk je členem, a jeho nepřítomnost na oné schůzi (a spolu agrárníka Staňka z Moravyl způsobíla tuto prohru. Tak tedy vlastně „Ne- odvislé Listy“ pardubické měly přece jen prav- du, když řekly: „Vodocestná věc byla ve vý- boru prohrána“ — arci v rozpočtovém výboru, a to: spoluvinou scházejícího prof. Ma- saryka. Spílati klepařů je lehko. Ale být do- konale jezovitským v polemice, v tom je „Čas“, orgán bývalých realistů českých, hors concours. — Zakázaná přednáška. Na včerejší večer projektována byla, jak z předchozích oznámení známo, přednáška pana JUDra. Kosty Spisarevského, poslance sněmu bulharského a chefredaktora listu » Bulgariae ze Sofije. Dr. Spisarevský chtěl promluviti »O východní otázce a válce na Balkáně«a pochopitelně s dychtivostí hledělo se před- nášce vstříc. V poslední chvíli doručen byl však pořadatelstvu zákaz této před- nášky a sice tak pozdě, že nebylo možno již ani večerními listy upozorniti obecenstvo. že přednáška se nekoná. Proto sešlo sev ustanovenou hodinu k »Hvězdě« na Václav- ském náměstí, kde přednáška se měla ko- nati, veliké množství obecenstva ze všech vrstev naší společnosti a s údivem přijalo zprávu, že hostu není dovoleno proněsti přednášku, jejíž thema bylo zcela nezá- vadné.
Masaryk Maštálkův Staněk ma JUDr Kosta Spisarevský Spisarevský Václav Balkán ský náměstí poslanecký sněmovna
12 article
— K založení společenského středisk česko-ruského prvním krokem bylo shro- máždění hojné a vybrané společnosti česko- ruské, která sešla se v neděli 16. února večer ve třech saloncích Obecního domu pražského ku přátelské zábavě a vzájem- nému seznámení. Pozvána přípravným komi- tétem, v němž se strany Rusů v Praze used lých zasedali pp. a dámy konsul V. G. Žu- kovskij s chotí, N. N. Ryžkov s chotí, vicekonsul M. V. Nazanskij a j., se strany českých přátel ruské kultury pp. dr. Vr. Černý s chotí, pí. R. Jelínková-Doubková, prof. J. Kabele, dr J. Preis choti, arch. J. šimáček s chotí, řed. Fr. Táborský, P. Bauše s chotí, K. A. Kučera s chotí a J. A. Šebor s chotí, shromáždila se tu společnost, již vřele uvítali a pozdra- vili rusky p. vicekonsu! Nazanskij (v zastou- pení churavého p. konsula Žukovského) česky pan dr. Vr. Černý. Mezí přítomnými byli i posl. dr. Kramář s chotí, starosta pražský dr. Groš s chotí, univ. profesoii Kadlec, Niederle, Polívka, Veselý a četní členové »Slovanského klubu«, jakož i Rusové v Praze bydlící a mnozi z těch, kteří n Rusi za svým povoláním drahná léta strávili. Myšlenka utvoření stálého společenského střediska česko-ruského byla přijata všemi shromážděnými se srdečným zájmem. — Poslanec pí. Božena Viková-Kunětická pro mluví na veřejné schůzi v sobotu 22. o 7. hod. ve- černí ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze.
Rus ža N N Ryžkov M V Nazanskij doktor R Jelínková Doubková profesor J Kabele J Preis František Táborský P Bauše Kučera Šebor Nazanskij Žukovský Černá Kramář Groš Kadlec Niederle Polívka Veselá Viková Praha českýruský obecní dom
13 article
— Z Českého učení pro vědy politické. Dne po obě hodiny přednáší cís. r. dr. Josef Schuster — V sobotu dne 15, února konal pan JUDr. Frant Peroutka, vlcesekretář v mínísterstvu obchodu na Českém učení pro vědy politické ohlášenou mi- mořádnou přednášku o přípravě k novým obchod- ním smlouvám za hojné účasti posluchačů českého politického učení i zástupců světa obchodního průmyslového. Po uvítání předsedou dvor. radou prof. drem. Heyrovským podal pan přednášející soustavný obraz posavadního stavu autonomního celního tarifu a obchodních smluv. Zajímavými čí- slicemi dolíčil, jak vzrůstalo pasivum naší obchod- ní bilance s cizinou, vysvětlil význam restitučního řízení celního a specialně řízení mlecího, a přešel pak k vylíčení vzájemného obchodního styku Před- litavska a Uher. Smluvní období končí rokem 1917 a do té doby dlužno skoncovati veškeré jednání Pan dr. Peroutka podal k závěru poutavý výhled do přípravných prací pro nové obchodní a celn smlouvy a skončil za velkého zájmu a hlučného po- tlesku přečetných účastníků. Předseda pan dvorn rada profesor dr. Heyrovský vzdal panu přednáše- jíeímu srdečné díky, — Školní odbor obce pražské rokoval v pon- dělí dopoledne o věcech školských za předsední- ctví starosty dra. K. Groše a náměstka jeho cís. ra- dy Jos. Schröttra. Nejprve byla zvolena terna na uprázdněná místa učit. pro radu městskou a usne- seno doporučiti výměnu míst. p. Cyr. Sládka s p. v
doktor Schuster JUDr Peroutka profesor Heyrovský K Groš Cyr Uhry Český učený pro věda
14 article
Kozákem. Na to rozvinula se po zevrubném referá- té mag. rady dra. Horáka dlouhá debata o žádosti učitelstva pražského ve příčině vydání zvláštního zákona pro Prahu, aby totiž obec pražská omezila svou petici pouze na požadavek zvláštní úpravy platů v Praze, a to vzhledem k tomu, že sněmovní komise školská prohlašuje se za kompetentní jed- nati pouze o učit. platech, nikoliv však o požadav- cích města Prahy po rozšíření práva praesentační- ho, respektive úhrady nákladu na nové platy. Po delší debatě usneseno dožadovali se toho, aby ko- míse projednala alespoň body, ke kterým se má za kompetentní; ale zároveň zdůrazniti, že obee trvá na tom, aby ve sněmovním plenu projednán byl celý komplex požadavků v petici obsažený. Žá- dosti učitelských pensistů bylo vyhověno v roz- měrech povolené úhrady, která byla vzata již do rozpočtu. Vyměřen jim bude též 4% příplatek městský pro pensijní fond. Rovněž zaujato bylo příznivé stanovisko k žádostem učitelských vdov z doby starší, kde rovněž stane se vyrovnání po- žitků pokud dle rozpočtu bude jen možno. — K ná- vrhu ob. st. K. Boliny požádán bude stav. úřad za vyhledání vhodného místa pro jesle na Vyšehradě a za sdělání vhodných plánů, aby v době brzké mohla býti stavba započata. V debatě, nastaléo zřízení kursů pro vaření na školách měšť. usneseno po návrhu ob. st. Ot. Slavíka, V. Kasalického a Jos.
Horák K Bolina Otakar Praha Vyšehrad Jos
15 article
Peterky, aby vyhledány byly nejprve vhodné k to- mu místnosti a dále, aby obec zjednala si k tomu účelu též subvence státní a zemské. Náměstekp c. r. Schrötter poukázal na kuchařské kursy Měst. průmyslové školy a na jejich důležitost. Vyučován ruštině ve třech kursech svěřeno bylo sl. Němečko- vě, zkoušené pro jazyk ruský, která po několik let vzdělávala se na vyšších školách dívčíchv Moskvě. Pan ob. st. Jos. Peterka podal pak po- chvalný úsudek o účtech komitétu dam pro ženské rič. práce a zvolen byl jednomyslně k návrhu p. Ot. Slavíka členem téhož sboru. Při referátě fysi- kátu o zdravotním stavu na pražských školách zmí- nil se bývalý náměstek p. V. Kasalický též o účel- ných zdravotních opatřeních na Vyšší dívčí škole žádá, aby požádán byl fysikát, by nejen školy praž- ské, ale též Vyšší dívčí školu stále měl na paměti a zdravolní stav žaček ve všech třídách, aby škol- nním lékařem bedlivě vždy dle daných instrukcí zji- šťoval. Doporučena žádost Pěveckého družstva pražského učitelstva, jež žádá za dovolenou k uspo- řádání pěveckého turné v cizině. V souhlase s okr. škol. radou doporučeno pro tentokráte povolení. Na to povoleny byly některé dovolené churavícím učitelům, katechetům a učitelkám.
Peterek Schrötter Jos Otakar Slavík Moskva Náměstekp c
16 article
— Občanské kluby. Oběanský klu b Karlíně koná dnes 18. února v místnosti spolko- vé u pana Ant. Kazdy v Karlině, Palackého tř. vý- borovou sehůzi, — Kaunicovy stud. koleje v Brně zaslaly nám svou výroční zprávu za správní rok 1911-12, z ni vyjímáme: Spolek jako minulá leta pokračoval ve své podpůrné činnosti a udělil na stípendiích cel- kem 12.670 K. Kromě toho přispěl spolku „Hlávka na zlepšení obědů 1000 K a exkursnímu fondu če- ské techniky 600 K. Otázka Akad. domu je stále v popředí snah výboru. Předběžně přípravy ku projektu domu zaznamenávají dva podniky: Stu- deniskou anketu o sociálních poměrech studenistva a vydání knihy prof. dra. Vlad. Nováka „Student- ské koleje a internáty“, která vyšla s pomoci kolejí nákladem časopisu „Příroda a škola“ (prof. Kra- nich) v Mor. Ostravě, na kteroužto knihu naši ve- řejnost upozorňujeme. V hlavních rysech má spo- lek za úkol: Postaviti Akademický dům, v němž poskytne jistému počtu nemajetných studentů útul- né, vkusné, hygienické byty a částečné zaopatření
Antonín Kazda Karlin Kaunicův profesor doktor Vlad Novák Karlín Palacký třída Brno Ostrava Mor
17 article
Ústřední místnosti pak budou otevřeny všemu stu- dentstvu. Kolejní jídelna bude akademickou Men- sou, bude zde akademická čítárna a knihovna, míst- nosti pro schůze, porady a beseda akad. spolků Tak bude plněji řešena sociální otázka studentská nejen ve smyslu zažehnání nejtrpčí hmotné bídy, stane se tak s největší hospodářskou úsporou. Jmě- ni spolku je 70.000 K, na stavbu bude však třeba 3—4krát tolik. Potřebuje tedy spolek podpory všech přátel naší akademické mládeže a prosí o ni. Dou- fá, že, jakmile získá míslo a začne opravdu s reali- sací svého úkolu, najde ohlas a účinnou pomoc po všem národě. — Ze Svatobora. K uctění památky zesnulého člena „Svatobora“ a bývalého člena ředitelstva té- hož spolku spisovatele M. A. Šimáčka, věnoval p. cís. rada Josef Urban, chef firmy Hynek Votoček částku 20 korun. — Pánům spisovatelům, ucháze- jícím se o cestovní a studijní stipendia připomíná se, aby podávali svoje žádosti až po vypsání pří- slušného konkursu v měsíci březnu, jinak nelze vzíti na žádosti jejich zřetele.
Šimáček Urban Votoček
18 article
— Veřejná schůze lidu v Krčí. Žalostné pomě- ry ve výletním místě Krči, o kterých jsme se již několikráte zmínili a jimiž tato obec velice trpěla, zavdaly podnět, že svolána byla na včerejší od- poledne již třetí veřejná schůze lidu, aby domá- hala se nápravy. Jak známo, činnost obecní sprá- vy od vstupu národních socialistů na radnici při posledních volbách hlavně následkem jejich ob- strukce v obecním zastupitelstvu úplně vázla, a poněvadž bylo zřejmo, že náprava nenastane, do- kud dnešní práce neschopné obecní zastupitelstvo bude míti správu obce v ruce, usneslo se obyva- telstvo krěské na jedné ze zmíněných schůzí, na resoluci, žádající jeho rozpuštění. Také včerejš schůze měla slejný účel a neobyčejně velká, ba možno říci všestranná účast veškerého obyvatel- stva krčského na ní, ani ženy nevyjímaje, byla do- kladem, s jakým zájmem se průběh této akce, o níž očekává se v Krči ozdravení dnešních poměrů stopuje. Prostranný sál restaurace „U nádraží“ by účastníky schůze přeplněn. Na schůzi však k žád- nému projevu již nedošlo, a bylo to také zbytečno protože již dopoledne došla na obecní úřad včera úřadní zpráva, že obecní zastupitelstvo krčské bylo úřadně rozpuštěno. Schů- ze nedělní byla následkem toho již schůzí volebni
Krča Krč U nádraží Sch
19 article
Svolána byla čtyřmi organisacemi krčskými: místn organisací národní strany svobodomyslné, organi- sací českoslovanské sociální demokracie, mezí nimiž doeílena pro příští volby do obecního za- stupitelstva dohoda. Občanskou besedou a Spolkem majitelů domů v Krči, ale dostavili se do ní ve velkém počtu také příslušníci strany národně-so- ciální. Schůzi jménem svolavatelů zahájil po 3. hod. odpol. p. inž. Sobotka, který pravil, že účast na ní je ze všech kruhů, ze všech politických táborů a všech stran opravdu tak velká, jak Krči není zvykem a jaké v Krči dosud nikdo ne- viděl, a dostavili se do ní lidé, kterých na minu- lých schůzích marně bychom byli hledali, načež prohlásil jménem pořadatelů: Nesešli jsme se n základě jakéhosi politického kompromisu a politik je z jednání úplně vyloučena, nýbrž na programu hospodářském a chceme jednati jen o našich ho- spodářských záležitostech. Jménem svolavatelů ko- nečně navrhl, aby předsedou schůze byl zvoler příslušník strany sociálně demokratické p. Havlí- ček Josef, místopředsedy pp.: Boček a Šim el a zapisovateli pp.: Kocourek a Hanák, kterýžte návrh schválen. K návrhu p. předs. Havlíčk zvoleno 10 pořadatelů a p. inž. Sobotka žádal aby počet ten by doplněn dvěma pořadateli strany
Ing Havlit Josef Boček Ši Kocourek Hanák Krč Sobotka národní strana strana sociálno demokratický p
20 article
národně sociální, za které navrhl pp. Novotn- ho a Karáska, býv. členy rozpuštěného obec- ního zastupitelstva. Návrh byl schválen, ale zvo- lení národní socialisté funkce té nepřijali. Předsedr p. Havliček poukázal na poměry na radnici od po- sledních voleb, uvedl kroky, směřující k jejich ná- pravě, vysvětlil dohodu se stoupenci strany svo- bodomysíné a zdůraznil účel schůze. Velkostatkář p. Welz jménem pořadatelů schůze v krátkém prohlášení oznámil, že přišla v neděli dopoledne do Krče zpráva, že obecní zastupifelstvo je roz- puštěno (Výborně! Bouřlivý potlesk.) a věnoval mu vřelou posmrtní vzpomínku, stálou veselostí pro- vázenou. Referent p. inž. Sobotka poukázal k zostouzení Krče tiskem národně sociálním v po- slední době i ke škodám, jež toto výletní místo tím utrpělo; rozhovořil se obšírně o místních po- měrech a prebrav všechny důležitější otázky a potřeby obce, kritisoval ostře jednání národně so- ciálních členů obecního zastupitelstva. Při tom utkal se s velkostatkářem p. Tomašů, což zavdalo podnět k dlouho trvajícímu hluku a vřavě, která jen stěží byla utlumena. Vysloviv povděk nad roz- puštěním zastupitelstva, přál referent Krči. lepší budoucnost za nového obecního zastupitelstva.
Karásek Havliček Welz Ing Krča Krč Sobotka
21 article
Jménem sociálních demokratů prombluvil p. Tů- ma, prohlásiv, že důvody pro shodu se stranou svobodomyslnou byly sociálním demokratům po- měry na radnici a odmitl rázně veškeré výtky podezřívání, činěné ze strany národně sociální. Pan Koubek z Jalových Dvorů pronesl některé výtky a přání této části krčské obce, ve kterých věcech pedali vysvětlení p. inž. Sobotka a starosta obce p. Hloušek. Za stranu nár, soc. ujal se slova red. „Českého Slova“ p. Svozil z Prahy a dlouhé řeči obhajoval národně sociální členy obee- ního zastupitelstva, zejména bral v ochranu velko- statkáře p. Tomašů a vystoupil ostře proti velko- statkáři p. Welzovi a starostovi p. Hlouškovi. D - vozoval, že vším, nač jsou stesky, vinna je strana protivná. Jeho řeč přerušována byla výkřiky- „fráse!“ Panu red. Svozilovi odpověděl p. Welz řka, že je prapodivným, že nikdo z místních ná- rodních socialistů, kteří znají místní poměry, ke slovu se nepřihlásil a že obhajuje je řečník z Pra- hy pozvaný, který, jak z jeho řeči zřejmo, místních poměrů nezná. Konstatování toto provázeno byle bouřlivým potleskem. Pan Welz neznalost místních poměrů p. Svozilovi dokázal pádným vyvrácením výtek, které mu p. Svozil činil, načež mu vytkl. že byl do Krče poslán, aby hájil svou stranu, ale tím, jak ji hájil, že ji příliš neobhájil. (Výborně Potlesk a veselost.) Na vývody p. red. Svozila od- pověděli ještě a na pravou míru je uvedli pp. před- seda Havlíček a inž. Sobotku, načež schůze byla doslovem předsedy p. Havlíčka k 7. hod. večen skončena. — Z konventu Milosrdných bratří v Praze.
Koubek Ing Hloušek Svozil Welz Havlíček Sobotka Praha Krč
22 article
Správa této řádové nemocnice na Starém městě vydala právě výroční zprávu za uplynulý rok 1912. Ze záslužné a obecně uznávané činnosti této ne- mocnice uvádíme, že ošetřováno bylo v minulém roce celkem 3025 nemocných. Z těch přijato bylo během roku 2841 nemocných a z r. 1911 zůstalo 184. Z ošetřovaných bylo propuštěno: vyléčených 1994, zlepšených 583 a nevyléčených 51; zemřelo 214 a pro rok 1913 zůstali v ošetřování 183 ne- mocní. Operací větších provedeno bylo během roku 1507. Součet veškerých ošetřovacích dnů činil 68.619, takže na každého nemocného připadá prů- měrně 221/2 dne. Nemocnice tato poskytuje téz ambulantně každému chudému lékař. poradu a po- moc ochotně a zdarma. Z předložené zprávy se- znati lze záslužnou činnost nejstarší této nemoc- nice v Praze, že mohl býti ošetřován tak značný počet chudých z města i z venkova, zejména z dnešních stísněných finančních poměrů. S připoje- ním uctivé prosby k šlechetným příznivcům o dalš štědrou podporu ústavu tomu zakončena je vý- roční zpráva. Jmenovaný konvent, jenž v krátké době nucen bude přikročiti k nutné přistavbě no- vého křidla nemocnice, připojil k uvedené výroční zprávě provolání tohoto obeahu: „Po zralé úvaze připravuje se konvent Milosrdných bratří v Praze ku přístavbě nemocnice, která by novodobým po- žadavkům jak nemocných, tak i lékařů vyhovo- vala. Známo je všeobecně, jak velkým nedostat- kem operačních a přijímacích místností, jakož zvláštních pokojů, trpí nynější starobylá nemoc- nice: nedostatku tomu ovšem nelze jinak odpomo- ci, nežli vystavením nových vhodných místností
Praha
23 article
aby tak ukázalo se, že správa ústavu snaží se napětím všech sil kráčeti s duchem času a vyho- věti co nejdříve aspoň nejnutnějším požadavkům techniky a vědy v zájmu nemocných a místní po- třebě. Nejstarší tato nemocnice řádová v Praze těší se nejlepší pověsti po celém království Če- ském, neboť i ještě dnes přicházejí sem ze všech krajů chudí a nevyléčitelní, hledajíce aspoň na čas pomoc a ošetření. Lidumilný ústav tento byl za- ložen r. 1620, kdy členové řádu za příspění šle- chetných dobrodinců převzali starý městský špita s 12 lůžky. Časem a vzrůstající potřebou obyvatel- stva dosáhl nepatrný dům ten nynějších rozměrů na 200 lůžek, takže možno ročně přijmouti kolem 3000 nemocných v ošetřování. Všestranný pokrok ukládá neúprosně i všem lidumilným ústavům no- vé, často dosti těžké a nákladné povinnosti. proto také konvent Milosrdných bratří v Praze vypracoval již plány k nutné přístavbě nemocnice. která by i budoucím pokolením hlásala snahu pokrok moderního lékařství. Leč zamyšlená pří- stavba z pochopitelných důvodů vyžadovati bude značných nákladů, a rovněž i její připojení k ny- nější budově, historicky a architektonicky tak vý- značné, nemluvě o dalšim jejím udržování. I obrací se konvent ke všem šlechetným a soucit- ným srdcím se snažnou prosbou o laskavý příspě- vek na zamýšlenou přístavbu nemocnice, by i no- vá monumentální budova příšlím pokole- ním hlásati mohla účinnou a štědrou lásku k bliž- nimu, stejně jako stará, nádherná budova, která jen z milodarů byla vystavena.
Praha
24 article
— Výnos praesídia c. k. místodržítelství pr král. České o ochraně poštovních holubů. Z kruhů interesentů bylo si opětně stěžováno, že pěstování poštovních holubů nedostatečnou jich ochranou zvláště stále ještě se přiházejícím jich odstřelová- ním, velikou škodu trpí, čímž se velice ztěžuje činnost dotyčných korporací, směřující k všestran- né úpravě a povznesení vojenské výzvědně služby a výsledky velikým nákladem a námahou docíle- né stávají se pochybnými. Nařídilo proto minister- stvo zeměbrany vynesením ze dne 18. ledna 1913 vydaným v dohodě se zúčastněnými ministerstvy. aby vhodným poučováním obyvatelstva k tomu bylo působeno, aby chytání a odstřelování holubů bylo dle možnosti zamezováno, a aby se o to pe- čovalo, aby bezpečnostní orgány přestupky ty sou- dům udávaly. Za příčinou tou uvádí se, že po- štovní holubí jsou holuby domácími, již za účelem donášení zpráv se zvláště pěstují, pokud se týče. ve výcviku udržují, proto jest je pokládali za krotká nebo zkrocená zvířata“ ve smyslu § 384. obč. zák. a tudíž „ne za předmět volného chytán zvěře“, a dále, že na jich pronásledování, chytání. zabíjení, střílení a pod. nevztahují se ustanovení zákona honebního, pokud se týče zákona o ochra- ně ptactva. Nesprávné pronásledování, zabití nebo přivlastnění si holuba poštovního, podobně jako domácího vůbec, bude trestnáno spíše jako zasaho- vání do soukromých práv a to dle příslušnýck ustanovení trest. zákona (88 171., 201.c. 185., 464 a 468). Poštovní a domáci holubi nesměji se tudí volně chytali, neb nepatří k honební zvěři a nen také dovoleno k honbě oprávněnému je zabijeti
25 article
— Zákon o služební pragmatice, vydaný Spol- kem čes. úřadniků poštovních, prodává pokud zá- soba stači vrátný hlavní pošty p. Marek. Jednot- livé výtisky po 30 hal. — Z černé kroniky venkova. Ve voze kome dianta Peka, v Manětíně utábořeného, prask cylindr na lampě a sklo spadlo na nahé tělo tří- letého synka komediantova Václava. Děcko utrpělo tak těžké popáleniny, že za nedlouho zemřelo. — V obci Heřmánkovicích oběsil se 90letý kmet Frant Köcher. Už se dvakrát pokoušel o sebevraža
Marek Peka Václav Köcher Manětín Heřmánkovice
26 article
ale vždy bylo mu v tom zabráněno. Až konečně po třetí čin se mu zdařil. — V Teresientálské to- várně u Hostinného zaměstnaný 16letý dělník Ru- dolí Tauchmann jel v elektrickém vytahovadle. V mezípatří nahnul se z vytahovadla a v tom oka- mžiku byla mu hlava úplně rozdrcena, takže ne- šťastník byl okamžitě mrtev. — Žalostný případ stal se v obci Vrbičce u Podbořan. V minulých dnech z vojenské služby domů propuštěný statkářův syn Černoch spozoroval luňáka a chtěl ho za- střelit. Spěchal do světnice pro ručnici, na zpáteční cestě však na prahu klopýtl, rána vyšla a celý ná- boj vnikl Černochovi do hlavy. Byl okamžitě mrtev. — V Schubertově mlýně v Držovicích u Ouštěku spadl železný sochor do ozubeného kola, jehož ně- kolik zubů popraskalo a odletělo na mlynářova syna s takovou prudkostí, že jinoch následkem těž- kých ran na krku za nedlouho zemřel. — Úraz žebrákův. V jednom domě na Zbraslavi žebral včera odpoledne 56letý žebrák bez přístřeší Čeněk Krátký. Když scházel po schodech, uklouzla mu pojednou noha a ubožák spadl na dlaždice. Utrpěl těžké pohmoždění levé strany obličejea četné zranění na hlavě. Byl dopraven do všeobecné nemocnice — Lavinový obchod s obuví provádí jistá firma v Pešti. Na dobírku 4 K 98 h zasílá obálku, v níž jsou tři kupony. Majitel obálky si má jeden kupon ponechati, druhé dva musí prodati po 1 K 50 h.
Tauchmann Schubertův Krátká vrbička u Podbořany Držovice Ouštěk Zbraslav Pešť všeobecný nemocnice
27 article
Noví majitelé kuponů dostanou zase od firmy za 4 K 98 h obálky a musí se postarati o další prodei došlých kuponů. Teprve, když druzí dva kupony rozprodali, obdrží prvni pár bot, které nestoji vlastně za nic, poněvadž jest to tucfové zboží. Ku- ponů dle čísel jest nyní v oběhu 70.000 kusů! Jak jsou naši obuvníci tím poškozováni, udělá si každý soudný člověk pojem sám — Meteorologická statistická zpráva za leden Tlak vzduchu v první třetině měsíce vytrval vy- soko nad normálem. V druhé třetině dostavila se klesající tendence a ke konci druhé třetiny měsíce klesl tlak vzduchu již pod normál. Až do poloviny třetí třetiny kolísal neustále pod normálem a te- prve ke konci měsíce tlak vzduchu na nedlouho stoupl, aby pak brzy opět klesl. Průměrný tlak vzduchu v lednu činí 747.26 mm a jest naproti nor- málnímu 745.3 mm o 1.96 mm vyšší. Nejvyšší tlak vzduchu byl pozorován 6.756.6 mm, nejnižší 21.733.27 mm, amplituda rovná se 22.33 mm. Teplo- ta v první dekádě byla mírnější, v druhé dekádě dostavily se citelné mrazy. V polovině třetí de- kády převládalo teplejší počasí a teprve konee měsíce přinesl značnější mrazy. Průměrná teplota lednová rovná se — 0.95° C. i jest vůčí normální — 1.40° C o + 0.45° C vyšší. Největší teplota či- nila 21. + 8.4° C. nejnižší 14. a 15. — 11.1° C. Roz- díl teplot jest + 19.5° C. Náleží letošní leden mezi teplejší měsíce. Nejteplejší byly: 1903 (— 0.51° C).
Ku mm
28 article
1906 ( 1.09 C). 1910 (+ 3.51° C): nejstudenějšía 1908 (— 2.1° C). 1905 (— 2.29° C). 1901 (— 4.60° C. Relativní vlhkost vzduchu 80 proc. byla vedle normální 85 proc. o 5 proc. nižší. Nejvlhčí vzduch pozorován byl 24. 90 proc., nejsušší 30. 48 proc. rozdíl jest 42 proc. (Úhrnný počet srážek 16.3 mm byl vůči normálnímu počtu 21 mm o 4.7 mm nižší.) Nejvydatnější déšť pozorován byl 23. a 24. 5.7 mm. Nejsušší ledny během posledních deseti roků jsou připomínány: 1910 (11.5 mm). 1909 (14.8° C). 1909 (12.2 mm), 1905 (10.7 mm), 1906 (21.7 mm), 190 28.1 mm). 1902 (43 mm), 1900 (69.6 mm). Obloh byla převážnou většinou pod mraky. Jasných dni bylo 3, polojasných 2, zamračených 26, se srážkami 10, se srážkami menšími než 1 mm 6, se sněhem 5 mlhavých 18, s jíním 15, s rosou 2. s výpary 11, se sluncem 9, bouřlivých 22, s náledím 4. Slunce zá- řilo úhrnem 39.45 hod., vedle obyčejného počtu 86.06 hod. o 46.21 hod. méně. Nejdéle svítilo 25. 5 hod. 45 minut. Vítr vál většinou od východu 9 východo-jihovýchodu 10, jihovýchodu 12, bezvětři 2ikrát. Průměrná rychlost větru rovnala se 18.40 km za hod. Nejprudší vítr pozorován byl 25.47.2 km za hod. Magnetická střelka deklinovala prů- měrem 7 42.41'. Největší odklon pozorován byl 3. 7 46.1', nejnižší 25. 7° 38.7; variace jest 0° 7' 247 Řeka Vltava zamrzla po druhé dne 14. Hladina její byla po celý měsíc přes to, že byl mnohem menší počet srážek, velmi vysoká. Průměr její rovná se + 39.06 cm, a jest proti normálnímu — 16.7 cm o 22.36 cm vyšší. Led v obvodu města do- sáhl tlouštky 10 až 15 cm a 25. ledna částečně od- plul. Nejvyšší stav pozorován byl 30. + 84 cm, nejnižší 17. + 8 cm; rozdil jest + 76 cm.
Řek Vltava měr 7 mm km centimetr
29 article
— Obrovský požár v Přívoze. Z Moravské Ostravy, 17. února. (Zvl. telef. zpr. »N. L..«). V přívozské rafinerii petroleje vypukl dnes do- poledne požár v benzinovém skladišti, který s obrovskou rychlostí rozšířil se na celý závod. Plameny Elehaly až k benzinovým nádržkám. z nichž z nenadání jedna vybuchla a vyletěla do vzduchu. Výbuch bylo slyšeti v dalekém okolí. Hned potom následovaly výbuchy dalších 21 ben- zinových nádržek, jež obsahovaly celke m 370 bl. benzinu. Jen dvě nádržky zůstaly neporušeny. Požár zuří ještě stále a pochybuje se, že by mohl být přes noc uhašen. Škoda je obrovská. Na štěstí nezahynul při požáru niko. — Se šílenou zavřeni. Podivnou episodu za- žil lékař všeobecné nemocnice v Ústí naď Lab. Tamtéž sešílela manželka lékaře a v záchvatu choroby chtěla v Labi utopit své dvě dítky. Provedení děsného činu bylo jí zabráněno a ne- šťastnice odvedena do nemocnice. Učitel, strážník a lékař doprovodili choromyslnou do zláštní celi a sotva se octli všichni uvnitř, přiskočila choro- myslná ke dveřím a přirazila je. Všichni prů- vodčí octli se v nepříjemné situaci, poněvadz dvéře nemají z vnitřku kliky. Až do 4. nodiny ranní byli v celi s choromyslnou uvězněni. Teprve k ránu pohřešila opatrovnice lékaře, hledala ho a tak se dostala až ke dveřím cely pro choro- myslné. Na ustavičné klepání otevřela a tak se průvodčí konečně dostali na svobodu.
Ostrava Ústí naďarsko Laba všeobecný nemocnice
30 article
+ Nový program v kabaretu Lucerně. Úspěch předvčerejší premiéry byl veliký a rozhodný. Po- kus, celý program zasaditi do rámce aktuáln revue »Holmes7l«, plně se zdařil a autorům Eduardu Bassovi a Karlu Linckovi dlužno vzdátí uznání pochvalu. Nejrůznější zjevy uměleckého, společen- ského i smyšleného světa objeví se během večera na jevišti, čímž o zábavu obecenstva je vskutku dobře postaráno. Nový program přivedl do »Lu- erny« komika, jemuž se srdečně musí zasmát i největší mrzout — proslulého bavorského před- stavitele vojenských typů, Hanse Elliota, který svými neodolatelnými popěvky, při nichž jezdí na dřevěném koni, tančí s loutkou a pod, jako i svojí groteskní mimikou dovede v hledišti roz- poutat bouřlivou veselost. Blograf Lucerna. Drama tohoto programu je obecenstvem obdivováno denně při vypro- daných domech. Sujet zabývá se podivnými cestami osudu, ukazuje nám, kterak ji-é jsou pravými loutkami jeho a tudíž případný název vystihuje vše: »Hra osudu«. Sehrála kadaňská společnost Výprava je vzorná a přesná. Poučná část dělí se na dvě části. Prvá jest »Život volavek«, ornitho- logická studie, druhá »Honba na žirafy«. Program je upraven tak, že střídá se číslo poučné se zá- bavným. Tak vsunuty jsou do tohoto humoristicke snímky »Rovný rovného si hledá« a »Nová hospo- dyně«. Obě přinášejí mnoho osvěžení a budí bou smíchu.
Holmes Bass Linck Elliot