ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 54cd73e0-7108-11dc-9daa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 87, place 107, work 2, org 21
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁROPNÍ LISTY
3 masthead
22. ledna 1904.
4 masthead
Císlo 22,
5 article
Upozornil jsem již před 9 léty, krátkou dobu po míru v Simonoseki (17./4. 1895), v delegacích na snahu Japoneů, probuditi Čínu z kultur- ního spánku, civilisovati ji k podnikům válečným, aby zatlačili západní národy a dostali obchod východoasijský do svýchrukou. Rusko bylo jedinou mocí, jež pochopilo zá- měr, bděvši zatím, co vyslanci evropští v Pekině odá- vali se masopustnímu veselí. Zabrání Mandžur- ska, prodlouženísibiřskédráhy odAmu- ru do Portarturu, zřízení opevnění v se- verní Koreji, vše to bylo tahem Ruska na šschovnici proti rozpínavosti Ja- ponska. Evropa nenalézá se v závidění hodném postavení. od západu blíží se polyp severoamerický jenž svými lapadly uchvátil již Kubu, St. Domingo- Kolumbii a Filipiny, pošilhávaje do Číny, od východu hrne se žluté plémě, jež jest s to, při stálém vzrů- stu svém staré pevnině odejmouti vzduch a živol zatlačiti náš obchod zámořský z Asie- Jediná moc, jíž lze postupu takovému zabrániti. jest Rusko, vládnoucí ohromnými prameny po- mocnými a svým pohyblivým asiatským obyvatel stvem. Zní to sice podivně a přece jest to pravdou, že evropskoukulturuvevýchodní Aslihá jí Rusko, válka rusko-japonská byla b plemenným bojem mezi bílým a žlutým vlemenem.
Simonoseki Domingo Čína Rusko Portartur Evropa Kuba Kolumbie Filipíny Asie
6 article
Vítězné Japonsko v čele 300 millionů Asiatů zna- menalo by konec evropského panstvív Asii, k obhájení kulturního života evropského ve východní Asii jest povo- láno Rusko a není to ruský carismus, není to vý- hradně ruský, nýbrž všeevropský zájem, když Rusko se snaží k obraně své državy východoasijské zachovati sobě volnou plavbu úžinou korejskou z moře Japonského do moře Zlutého. — Ministr vykázal ve svém exposé vynikající míst olázce, jež minulého léta zaměstnávala nejširš kruhy cirkevní a civilní, a jež týká se vykonávání „práva výlučného“ čili veta Rakouskem při poslední volbě papež a to proti vůli většiny sboru kardinál- ského A tu se táži: Bylo položení veta prot Kardinálu Rampolovizohledů státních zapotřebí? Nebylo by to osudným, kdyby přes rakouskévetostalse Rampola papežem čímž by Rakousku přibyl nový mocný nepřítel. — Ministr vílal ve svěm exposé chválozpěvem troj- spolek jako základ politiky míru.
Asiat Japonsko Asie Rusko Rakousko
7 article
Jeho dobrodiní pocitili jsme při vleklém jednán s Italií o provisorní obchodní smlouvě, při níž zvítězila v otázce ,vinné klausule“ Italie. Taktéž učinil nám druhý nášspojenec, Ně- mecko, vývoz našich hospodářských výrobků na- prosto nemožným, následkem své nové sazby celní Nejsme z opětovaných zde často důvodů přáteli trojspolku, avšak když ministr přes to přikládá jemu takovou důležitost, musíme býti ve spolku tom s tejně silnými, chceme-li býti s ostatními dvěma moc- nostmi rovnocennými. Německo a Italie jsou. první převážně, druhá úplně, obývány jedním to- liko národem, Rakousko jest však státem národnostním, jenž se jen tehdy udrží, když budou všichni národové v něm rovno- právnými, jen potom bude panovati rovno- váha a mír, jen potom budemoci říše vy- užitkovati svých sil uvnitřk hospodář- skému a kulturnímu povznesení a roz- květu svému, jen tehdy budoupůsobiti síly tyto také na venek ve stejném směru, jako svazek sil se podporujících a po- silňujících? Ale co vidíme?
Německo Rakousko Italia
8 article
Klika rakouského stroje státního nalézá se na mrtvém bodě, stroj se nehýbe, byť by i sebe více vládní páry dostával, stroj tarasí hlavní kolej a ne- může se ani na kolej vedlejší dostati. Přemoudrý stroj- vůdce ošetřoval jen jednu kliku, kliku ně- meckou, zanedbává druhou kliku vyrovnávaci, pre jejížto válec páru uzavřel. Nyní vězíme pevně, nemohouce cíle — vyrov- nání rak-uherského a celního tarifu — dosáhnouti, zalím co sousední státy pilně vyjednávaj s o naši kůži se dělí. A proč děje se tak?
Klik
9 article
Zavedením ústavy r. 1867 byla všem národům této říše zaručena úplná rov noprávnost, jakož i slavpostně uznáno nedotknutelné právo na hájení a pěstě- ní jich národností a jazyka a rovnos všech jazyků v zemi obvyklých, ve škol- ství, úřadech a veřejném životě. A tulo lústavu nepracovali jsme my, nýbrž němečtí liberálové- A dnes brání epigoni úslavních zákonodárců zří- zení české university v Brně, poněvadž by mohlo býti počeštěno tote hlavní město markrab- ství moravského, kde žije 75% Čechů a tolike 259% Němců, a v kterémž městě činí Češi téměř po- lovinu veškerého obyvatelstva! Bylo by to snad bez- právím, kdyby v zastupitelstvu brněnském zasedali také Češi? O nutnosti zřízení české university v Brněnebo v Olomouci není zapotřebí se vůč dnešnímu stavu středního školství moravského ani šířiti. Bylo-li možno zříditi v Bukovině něme- ckou universitu, nesmí se Čechům odpírati na Moravě takového českého vysokého učení a kdyby mělo tím i několik mandálů německo-liberálních býti ohro- ženo. — A druhý gravamen: Vnitřní česká řeč úřadní v zemích koruny českél Jest to snad bezprávím, když 6 millionů Čechů ve své vlasti žádají stejné právo jazyka če- ského při soudecha úřadech, a když se žádá od 1000 nebo 2000 úřadníků státních a příslušníků 3 millionů Němců znalost druhého zemského jazyka. jako od 5000 českých úřadníků?
Čecho Němec Čech Olomouc Bukovina Morava český univerzita v Brno
10 article
Lze za takových poměrů, kdy se násilně českému národu odnímá v jeho vlasti vzduch a svěllo, poslan- cům českým — a kdyby desetkráte řšská rada byla rozpuštěna — lze jejich nástupcům zůčastnili se prací parlamentních, pokudkřivda tato nebude odčiněna? Můžete českou obstrukci týrati, lá- nati, nejste však s to, 16 millionů Slo- vanů — když smím čítati mezi ně lake naše bratry Poláky — nejste sto 6milli- onů hlav čítajíci intelligentní a vysoc vyvinutý český národnásilně s povrchu smésti. Nedáme sobě zkracovati své zaru- čené právo a svou kulturu. Jste-li — jak se tím chlubíle — rakouskými vla- stenci, tak zachovávejte alespoň trv a jíc zákony. Vraťte nám, co nám po právu a záko- nu náleží, vratte nám to rychle, nebo mohounastatidoby, jakonyní v Uhrách, kdy i mnohonásobné nabídky zdáli se budou našemu lidu nedostatečnými. Také včeské půdě nalézají se bohaté rudy železné a bůh, jenž nechal i v Če cháchrůsti železo, nechtělmíti žádných porobených národů, žádných otroků (Hlučná pochvala.) Del. dr. Baernreither souhlasí s vývody zprávy ale chce pojednati o poměrech obchodně- politických jež byly ve výboru pominuty. Uzavření zatímné smlouvy s Italií svědčí, že jsme v obchodně poli- tické akci. Je povděčen uzavření tohoto provisoria neboť je na každý způsob lepší než stav bezsmluvný nebo celní vojna. Spokojeny s ním mohou být obě strany. Jest oprávněna naděje, že ze zatímné smlouvy vyjde také definitivná. Vinná klausule jest odstraněna Užíti čl. 14. při tomto provisoriu bylo zbytečné. protože uzavřená smlouva — až na vinnou klausuii — byla pouhým prodloužením dosavadního stavu.
Polák Del doktor Baernreither Uhry Italia
11 article
Smlouva mohla se časem předložiti říšské raděa uložiti celním úřadům, aby držely se dosavadního stavu. Při definitivných obchodních smlouvách čl. 14. použiti nelze. To sluší věděti již nyní. Na doklad svého tvrzení uvádí historickou reminiscenci. Když totiž r. 1867 bylo jednáno, které záležitosti nelze vyřizovati čl. 14., posl. Skéne žádal, by taxativně byly uvedeny obchodní smlouvy. To však bylo od mítnuto, neboť se to všem sněmovníkům zdálo býti úplně samozřejmým již proto, že tu jde o záležitos společnou, pro níž čí, 14. platiti nemůže a pak proto- že tu nejde o věcí tak nalehavé, aby pouze čl. 14 užito býti musilo.
12 article
Přecházeje k obchodně-politické siluaci, uvažuje o příštích obchodních smlouvách. Německá vláda chovala se k dotazům při vyjednávání obchodních smluv vždy důsledně, odpírajíe o nich zprávy. Z toho by se mohlo snadno souditi, že další neru- šené trvání smluv je zabezpečeno. Avšak nesluší se proto oddávati se bezstarostnosti; německá vláda nepořídila nadarmo nový celní tarif. Odkazuje na výrok hr. Posadowského, že otázka vyjednávání ob- chodních smluv jest aktuální a palčiva. Nepochy buje, že mezi Německem a Ruskem docílí se shody a do konce roku budeme také my pozvání k vyjed- návání o smlouvách obchodních. Uherské zájmy bu- dou hájeny, ale vyjednávání musí se vésti na jed- notném základě dle skutečných jednotných instrukcí a obě poloviny říše musí se v pokojném závoduo smlouvy obchodní podřiditi ministru zahraničních věcí. Cíl, jehož dosici se musí, je způsobilost říše k vyjednávání, k němu druží se nejvyšší zájmy, pro- čež vláda i parlamenty musí vynasnažiti se, aby chom stáli tu jako jedna říše schopna k vyjedná vání. Bylo by velice nebezpečno, kdyby se některé lidové zastupitelstvo svou nečinnosti odcizovalo vše stranně pociťované nutnosti. Vláda a poslanecká sněmovna jsou povinny vyprostiti se z této situaee
Německo Rusko
13 article
(Hlučná pochvala: řečníku gratulují) Del. Verzegnassi souhlasí s Bärnreitherovým vývody o obchodní politice a obírá se parallelními kursy vlašskými na inšprucké universitě. Tato otázka rozřeší se radikálně jen zřízením samostatné vlašské university v Terstu. Tak soudí všichní vlašští pod- daní Rakouska. Dobrá domácí politika působí blaho- dárně na politiku zahraničnou a posílí náš spolkový poměr s Italií. Konečně nalehal řečník na úprav Isonza, jako mezinárodní řeky a žádal ministra, aby v té věci dorozuměl se s ilalskou vládou. Del. bar. Oppenhcimer považuje za pravý div že mocné postavení říše na venek neutrpělo dvou- letými domácími zmatky před i za Litavou. Příčinou toho je, že uznává se vojenská i hospodářská síla říše, jež zůstává stále vzácným spojencem a obáva ným odpůrcem. Přeje trojspolku, ale shoda s Ruskem je vymožeností velké důležitosti. Předpokladem troj spolku i shody s Ruskem je branná moc. již Mlaďaii ohrožují svými požadavky. Dosáhnou li samostatného vojska, žádná moc nepříměje zdejší obyvatelstvo aby i nadále neslo ohromná vojenská břemena. Kon fliktu s Uhrami nikdo nechce; ony povznesly se jen ve spolku s Rakouskem. Jak se vyskytla armádn otázka, spory mezi oběma státy prohloubily se, čím trpí také zahraničná politika. Považuje za svou po- vinnost projeviti tyto své obavy a bude hlasovat pro rozpočet. Del. Biankini odsuzoval zatímnou obchodn smlouvuu s Italií; je hospodářským nešlěstím pro vinaře, zejmena dalmatské. Obavá se, aby vinna klausule v definitivné smlouvě obnovena nebylaa protestuje proti ní již ted.
Del Bärnreitherův Terst Rakousko Isonzo Rusko Uhry Kon Italia
14 article
Jako Slovan je povděčen shodě s Ruskem. Diví se ministrově prostotě, neboť zdá se kojiti nadějí, ž v Turecku obnoví se pořádek. Nelze dozvěděti se. jsou-li pro všecky případy pevné úmluvy s Ruskem, neboť bez nich pouštěti se do balkánských zmatků bylo by lehkomyslností, jejíž následky nelze nyní dohlédnouti. Žádá na ministrovi, by po případě důvěrné schůzi nebo ve zvláštním výboru předlužii úmluvy s Ruskem. Lituje ministrova tónu naproti Srbsku a Bulharsku. Toto zachovalo se dle náro dní zásady, dle níž svrhlo turecké jho. Hrozby způsob jiný než žádoucí účinek. Ministr by býval udělal líp, nezmiňuje se o bělehradské tragedii. O průmyslových a hospodářských zájmechse ministr ve svém výkladu nezmínil; osadnický duch. vanoucí z dřívějších výkladů, vytratil se.
Rusko Turecko Srbsko Bulharsko Slovan
15 article
Pojednává o vystěhovalství, zvláště Chorvatů do Ameriky, nalehá na ministra, aby zřídil v Novém Yorku vystěhovalský úřad a staral se o vystěhovalce také v kulturním ohledu zakládáním škol a vysíláním duchovních. Přimlouvá se za změnu branného zákona. jenž je pravou příčinou vystěhovalství a vyhýbání se konsulátům a za amnestii pro všecka vojenská pro vinění. V konsulátní akademii měli by se vzdělávat konsulové všech národností. Přimlouvá se za uzavřen obchodní smlouvy s Černou Horou v nemalý pro spěch jižní Dalmacie. Ptá se, jak chce ministr ob noviti dávnou dobrou vůli mezi Cernou Horou a jižn Dalmacil a končí přáním, by zahraničná i domác politika vrátila se k zásadám rovnosti svobody a svor nosti všech našich národů v říši i mimo ni. Bud hlasovati proti rozpočtu, aby osvědčil protest roz hořčení a nedůvěry k politice ministra zahraničných Delegát Marchet soudl, že zatímná smlouva s Italií byla nezbytna, neboť kdyby obchodní smlouva bývala platila přes 31. m. m., bylo by po vstalo pro rakouské a uherské vinařství ohromne nebezpečí z dovozu francouzských vín. Doufá, že celní klausule v příští obchodní smlouvě nebude Říše musí býti chráučna před záplavou italským Obchodní smlouva s Německem bude as letos vypovězena a proto třeba uvažovati o účinku cel- ního tarifu německého na národní hospodářství ra- kouské, neboť jest zaměřen zvláště proti Rakousku Proto třeba ohlédnouti se po vydatné zbroji pro naše obchodní smlouvy. Dosud jí nemáme, ale byl by aulonomní celní tarif, jenž dosud není ustanoven A bylo by ho třeba, neboť zatímná obchodní smlouva s Ilalií vyprší 31. prosince 1904. Uvažuje o největ ších výhodách a rozšíření celního území spolky, ze jmena proti americkému nebezpečí.
Chorvat Amerika Nový York Dalmacie Cerna Hora Buda Německo Rakousko Italia
16 article
Pojednávaje o vyrovnání s Uhrami doličuje pří- klady, že jim není na ujmu. Zastání se společenstv armády je zároveň snahou o zachování státu v jeho nynější podobě. Uhry nebyly by tolik dosáhly, kdyby se byly spory v Rakousku uklidnily. Němci byli prý vždy ochotni vyjednávati s Čechy, ale takým způ- sobem, jako tito žádají, to možné není. Nynější si tuace říše zarmucuje hluboce každého vlastence. Zástupce společenství říše měl by se všemožně vy- nasnažit, aby odvrátila se hrozivá nebezpečí. Řtečník bude hlasovati pro rozpočet. (Hlučná pochvala.) Del. Delugan uvažoval o jihotyrolském vystěho valství, doporučuje ministrovi úpravu této otázky ochranu vystěhovalců. Zmiňuje se o universitní otázce, jež může pů sobiti také na náš poměr k Italii. Vypovězení prof Gubernatisa z Inšpruku bylo neoprávněné. Pouka zuje na svobodnou universitu solnohradskou, kde učenci z Německa mohou svobodně přednášeti. Vy hoví-li se žádostem Vlachův a zřídí-li se jim vlastní universita, zanikne příčina jejich nespokojenosti vzdor jich svárům s Němci. Přeje si, by vinná klausule byla vyloučena z ob chodní smlouvy s Italií, neb aspoň aby italská vína dovážela se s takovými cly, jež by chránila rakou- ské vinařství. V obchodě dřevním přimlouvá seza stalus quo- věcí.
Uher Němec Gubernatiso Inšpruka Vlachův Uhry Rakousko Čechy Německo Italia
18 article
Rokování přerušuje se a schůze končí o 4.30 hod. odpol. Příští schůze bude z ejtra.
19 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 21. ledna. (Volebníreforma v Uhrách.) Jednou z podmínek, za něž košu- tovci počátkem prosince m. r. upustili od ob- strukce, byl, jak známo, slib, že vláda podá co nejdříve návrh na změnu sněmovního volebního řádu. Hr. Tisza přistoupil ku projednání volební otázky dříve, než bylo možno očekávati. Již včera konána v Pešti prvá porada výboru, pro věc tu zvlášť jmenovaného, v němž za předsed- nictva Tiszova zasedají čelní poslanci všech poli- tických stran, universitní professoři a též dva vůdcové sociálních demokratů. Hr. Tisz v zahajovaci řeči upozornil, že v této prvé po- radě možno mluviti jen o tom, jakého statisti- ekého materiálu bude třeba, aby se mohlo přikro- čiti k opravě volebního řádu. Na tu dobu jest ne- možno, odstraniti v Uhrách volební census vů- bec; mluviti se může pouze o úpravě censu po- dle různých druhů daní. Bude tedy nutno zjistiti. kolik občanů může býti zařazeno do té neb oné daňové kategorie. Dále bude třeba sestavit podrobnou statistiku pozemkové daně, aby se zjistil pozemkový důchod občanů v různých čá- stech země. Osvětový census bude nutno značně snížiti. Co se dělnictva týče, všeobecný stav země a kulturní výše lidu nedopoušti, aby se dělnictvu v jeho celku přiřklo volební prévo.
Praha Uhry Hradec Pešť Tisza
20 article
Ale přál by si, aby se dostalo volebního práva aspoň nejlepším zástupcům dělnictva. Nynějš dělnické organisace nemohou býti podkladem pro řešení této otázky; spíše by se hodily zprávy o tom, jak dlouho který dělník pracuje v továr- nách a mnoho-li si vydělá. Zvláště zralými pro volební právo byli by dělníci, pracující mnoho let v témž průmyslovém podniku. Řečník dodává. že by si přál, aby se nové sněmovní volby — nebude-li nutno vykonati je předčasně — mohly konati již dle nového, parlamentem schváleného volebního řádu. Hodlá tedy osnovu zákona před ložiti sněmovně nejdéle do poloviny r. 1905. V debatě, která se na to rozpředla, ujali se slova četní řečníci; přívrženci strany neodvislost mluvili pro všeobecné volební právo, lidove přejí si pouze jeho rozšíření. Projeven též názor. že by se v novém volebním řádě měly poskytnout výhody maďarskému obyvatelstvu, což všal Tisza zamítl, ježto by to bylo prohřešení pro rovnoprávnosti. Nakonec schválen Tiszův ná vrh, aby se opatřila statistická data v tom směru jak hr. Tisza naznačil, data ta aby se rozeslal všem členům ankety, načež bude možno při kročiti k dalšímu jednání o změně volebníh řádu.
Tiszův Tisza
21 article
V Praze, 21. ledna. (Z Lengyelo v prohlášení.) Zoltan Lengyel, jenž vystoupi ze strany Košutovy, odůvodňuje tento svůj kro statí ve „Függetl. Ma.-orsz.“ Vystupuje ze strany neodvislosti prý proto, aby mohl lépe hájit zásady, o jichž oprávněnosti jest přesvědčen Ve straně neodvislosti jsou dva proudy — smírný a bojovný. Heslem prvé skupiny jest če- kati, až strana nabude ve sněmovně většiny, aby mohla obnoviti stav, jaký byl r. 1848. Druhý směr jest přesvědčen, že strana jest povinna chápati se každé příležitosti, aby uskutečnil svůj program aneb aspoň některou jeho část. Proto nutno boj organisovati, počínaje volebními okresy a konče obstrukcí ve sněmovně. Proto nutno i do delegace vstoupiti, ne proto, abychom ji posílili, nýbrž abycho tam zápasili s Němci a rozbili společné instituce. Nesmíme býti jen „neodvislí“, nýbrž také „opposiční“. Jedno bez druhého jest jak Uchaciovo dělo bez náboje: budí hrůzu, ale ne uškodí nikomu, protože nemůže spustiti.
Zoltan Lengyel Košutův Hesl Němec Praha Ma
22 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 21. ledna.
Praha
23 article Roformy na Černé Hoře.
Roformy na Černé Hoře. Celý Balkán poskytuje v přítomné době ne utěšený obraz politického rozvratu, beznaděj- ných zápasů, ochablosti, stupňované v zoufal ství, obraz mravné i hmotné bídy. Jediná Černe Hora, nejmenší balkánská země, chudobná, sil ným sousedem hospodársky utlačovaná, tvoří na Balkáně světlý bod. Ona nevidí doby příhodné aby znova osvědčovala svoje staré junáctví na bojištích, a ze staré zkušenosti ví, že taková doba nedá se uměle přivoditi, nýbrž musí nade jíti sama. Proto zachovává klid a mír a mezitín se organisuje všemi směry a organisaci upev- ňuje dobrými zákony, jež kníže Nikola vydává jeden za druhým bez hluku. Možno již konstato vati, že Černá Hora náleží k státům, kterých život jest úplně zregulován dobrými zákony, zá kony, jež nejsou ozvěnou a napodobením ciziny nýbrž vyplývají z potřeby, doma pociťované Moudrý panovník kníže Nikola, slavně dovršuje dllo svého života. Letos byly vydány zejmena zákony: o stát ním účetnictví, o státní kontrole, o politickém rozdělení země, o vojenském zřízení, a posléze kníže Nikola přikročil k upravení života cí kevního. Na jeho žádosť srbský vladyka v Zadru Milaš, vypracoval pravidla o zřízení synodalném na Černé Hoře. V pravidlech jsou vytčena práva a povinnosti synodu, jenž se sestupuje jednouz měsíc. Černá Hora bude míti arcibiskupa-mitro polita, jenž bydlí na Cetyni, a biskupa záchlum sko-rašského. Hranice mezi arcidiecezí a diecez půjde dolinou řeky Zety. Biskup (vladyka) bude bydleti v Podgorici nebo Nikšiči.
Nikola Zet Černá hoře Balkán Podgorica Nikšič
24 article
Členové synodu jsou: mitropolit, vladyka cetyňský archimandrit, archimandrit monastýra Ostrogu, tři protojerejové a synodalný tajemník Prví čtyři jsou členy synodu po právu, ostatn tři volbou, a tajemníkem je vždycky tajemník ce tyňské metropolie. Volené tři členy volí každého roku členové po právu. Členové volení maj v synodu hlas poradný, ostatní rozhodující. Sy nod kandiduje na uprázdněné biskupství tři kan- didáty a kníže z nich potvrzuje jednoho. Ve vnitřních věcech církevních usnesení synodu mají platnosť a vykonávají se, schválí-li je arci- biskup-mitropolit, a ve vnějších, potvrdí-li je kníže. Angle-francouzská smlouva. Londýnským dopisovatelům cizích listů dostalo se včera zpráv z pramene prý spole- hlivého, že anglo-francouzská smlouva, jež má prý odstraniti zbytek neshod mezi oběma státy. konečně jest dílem hotovým a snad prý do- konce také již od několika dnů podepsána. Pu blikací smlouvy té otáli se prý jenom proto aby v nynější nan jvýše choulostivé situaei mezinárodní nevzbudilo se nedorozumění. Tak též co nevidět bude prý rozřešena otázka ma- rocká, nač zvláště Francie prý naléhá, chovajíc ale zároveň při tom přání, by se tak stalo jen za úplného souhlasu Anglie. Smlouva právě uzavřená netýká se sice prý ještě i Marokka ale zásada o řešení sporů obou států smírčím soudem, nedávno vytčená, jest prý novou smlou- vou značně rozšířena. Nacionalistické kruhy francouzské hledíce k anglofilským tendencím nynější vlády Combesovy, obávají se, že nová smlouva uzavřena byla opětně na úkor starých práv a nároků francouzských, jako stalo se již v otázce fašodské, egyptské a pokud se týče dohody s Italií také v otázce trojspolkové.
Combesův Angle Francie Anglie Maroko
25 article
Socialisté v říšském sněmu německém. Důsledkem nezdaru stávkářů v Krimičově kteři mimo jiné marně se domáhali zkrácení doby pracovní, bude, že strana sociálně-demo kratická podá v říšském sněmu německém návrh na zavedení desítihodinné denní doby pracovní. Maybach zemřel. V Berlíně zemřel včera ministr mimo službu Adalbert z Maybachu. Za jeho režimu své doby provodeno bylo sestátnění dráh pruských v obrovských rozměrech. Postupováno při něm na rozdil od jiných států tak obratně, že dnes státní dráhy jsou zdrojem největších přijmů pro stát; ovšem neobstarávala tehdejší vláda př sestátňování vlastně kšeftíky — akcionářů a ne- musila tudíž také později počítati s výnosem malým a nemusila převalovati břemena na bedra průmyslu i osobní dopravy. Tak stalo se, že v Prusku nemusily po dnes pomáhati si mali- cherným prostředkem odnětím různých výhod do- pravních i sazebních pro obecenstvo, jako na př. u nás. Krom toho pokračováno v sestátňo- vání tak, že dnes v Prusku není téměř ani žád- ných dráh soukromých. Maybach dosáhl věku 81 let.
Maybach Adalbert Berlín Prusko
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Neuvěřitelno ! Klerikální měsíčník »Al- théia« považován jest dosti zhusta za seriosn publikaci, na jaké si česká strana katolická dává záležeti jakožto na representaci své intelligence, i staročeská strana, jejíž vynikající člen ukládá v »Alětheji« své politické, střízlivosti zrovna mrazící názory, okázale cituje klerikální mě síčník jakožto pramen svrchovaného mudrosloví Nuže, časopis tento v posledním svém čísle vy pravuje v »Rozhledech« uprostřed zpráv, hem žících se statistickými ciframi a záležitostmi hma tavé reality pod záhlavím »Krav sv. Januaria zcela vážně a široce příběh o obvyklém každo ročním zázraku, který se v katedrále neapolsk každoročně s láhví domnělé krve sv. Januaria stává. Letos — v den tisících narozenin světeo vých — stal se zázrak se suchou krví svatého za okolností mimořádných. Když kardinál ne apolský v slavném průvodu donesl lahvičku s suchou krví na oltář a postavil ji před mon strancí, začali se věřicí modliti litanie. Když pak v litanii došlo na »Svatý Januarie — oroduj za nás«, tak nadšeně vypravuje »Alétheiae — pohožnost netrvala ani pět minut! — začali suchá krev se měniti v tekutou a počala va
Svatá Januarie
27 article
řiti a to tak prudce (I!!), že přítomné věřící po jala hrůza a strach. Div, který jindy hodinu potřeboval (!1), stal se minulé středy za pě minut! Lidé tak byli poděšeni, křičeli a naří kali (obyčejně výskají a pláčí radostí), že kněži — hrozila katastrofa paniky v nabitém kostele — musili lid utišovati« atd. atd. Vypravováno v »Alétheji« bezeslova kritiky s maskou nej blahoslavenější chudoby ducha ! Nevšímli by chom si tohoto zjevu, jeť pouhou známkou vše- obecného úpadku, v jakém se nachází římský katolicismus, který bědnou neuvědomělost středo- a jihoitalského lidu patrně předpokládá v celém světě. Ale proto, že se fanatické tmářství pově provaluje zase do Čech zásluhou propagandy katolického tisku v míře nebývalě, nelze zů- staviti něco podobného bez upozornění. Rádi bychom slyšeli úsudek vynikajícího professora české university světské fakulty, jehož péro v »Alélheji« má vůdčí úkol, o citovaném vý- ronu klerikální zpozdilosti, dost dobrém snad pro neapolského Jaechina. Nescházelo by věru. než aby také »Alétheia« ujistila své předpla- titele plnomocnými odpustky na 100 dní, jak to činí nevědomý mnich emauzský, P. Alban v
Čo univerzita světský
28 article
»Sv. Vojtěchu«, nádeničícím »Sv. Bonifáci«l Bude patrně nutno uplésti důtky na tyto číst kulturníky, kteří se patrně domnívají, že s XX. věkem vrátilo se třinácté století. Zvláště u nás v Čechách, kde je zapotřebí každého zdravého mozko, mělo by zůstati takové ohlupující smet za dveřmi. — Při slavnostních křtinách českého Pří vozu u M. Ostravy na německý »Oderfurte konala se také hostina, přípitky oplývající. Bomba- stickým způsobem slaven, jak »Ostrauer Ztg.« dí: »výsledek, jímž korunována dlouholetá něme- cká práce, neboť městu »Oderfurt«, kteréž dřive mělo oficiální název »Přívoz«, bylo od ministe stva dovoleno německý název »Oderfurt« při- jati«. Z hostí mluvil také slarosta bohumínský dr. Ott, jak týž pramen sděluje, »nadmíru rozmarně« a sice jako rodilý »Oderfurter« ten- kráte bohužel prý ještě »Přívozan«. Jeho křestn list, jeho vysvědčení, jeho doktorský diplom, vše obsahuje jméno »Přivoz« a poněvadž jeho otec byl důlním úřadníkem v Přibrami, lze si představiti, jak příjemně to uším německým zní, slyší li: Narozen v Přívozu, příslušný do Při brami«. Ty německé uši bohumínského pana dra Otta! Patrně byly za dob ryze českéh mládí dra. Otta uši ty přes příliš natahovány. že se staly německými. Otec Germána dra.
Vojtěch Bonifác doktor Ott Germán Čechy Ostrava Oderfurt Ostrauer Ztg
29 article
Otta, jehož památky se ve svém připitku na zhanobení českého Přívozu dotkl, býval poctivý. řádný Čech, který se k vlastenecké věci vždy hlásíval a velmi blízké přibuzenstvo bohumín ského »bürgermeistera« nezapírá svůj český původ, jeden z jeho švakrů jest dokonce če- ským předákem velice ohrožené české obce na Moravě. — Promoce. Pan MUDr. Ota SchöbI, demon strator pathol.anatom. ústavu prof. dra. Hlavy, ro dem ze Zdic v Čechách, byl dne 19. t. m. na česk universitě Karlo-Ferdinandově, veřejně za doktore veškerého lékařství prohlášen. — Rodinné zprávy. Sleč. Jarmila Hulov dcera řídícího učitele v Noutonicích a p. E manue Pavlík, c. k. poštovní assistent v Praze, budou slaviti sňatek svůj dne 26. ledna t. r. v chrámě v Noutonicích. — Pan inženýr Adolf Pernecker, o jehož úmri přinesli jsme stručnou zprávu ve včerejším čísle, byí osobností v kruzích pivovarských velice dobře zná mou a oblíbenou. Od svých studii věnoval zcela své služby chvalně známé firmě Novák a Jahn v Praze VII., kde plných 35 roků působil v oboru pivovar- ském. Není snad v Rakousku pivovaru ani sladovny kde by inž. Pernecker znám nebyl. Cestovalt v zájmu firmy Novák a Jahn nejen po zemích českých, nýbrž i v ostatních zemích rakouských a znal dobře též poměry pivovarské v zemích balkánských a v Rusku Vynikalť zvláště v tom oboru, který naši technikové bohužel často zanedbávají, totiž v oboru obchodním
Ott MUDr Schöbi profesor doktor Hulov E manue Pavlík Pernecker Novák Jahn Morava Zdice Čechy Noutonice Praha Rakousko Rusko univerzita KarlaFerdinandov
30 article
Znalostí poměrů a lidí a správným pochopením situace míval začasté úspěchy, jež docházely plného uznání též u firmy, v jejichž službách se nalézal. Pro svoj joviální přátelskou povahu a nikdy neutuchající hu- mor býval vítaným společníkem v kruzích pražských i na venkově. Nejlepším důkazem jeho populárnosti byla oslava jeho 25leté činnosti u firmy Novák Jahn, k niž se tehdáž sešli v počtu neobyčejném sládci a odborníci pivovarničtí z blízka i z daleka. Vzdor upřímnému českému smýšlení, jež zvěčnělý na jevo dával při každé příležitosti, byl stejně dobře znám jak v závodech českých tak i německých. Pěkný důkaz toho podán byl právě při banketu na oslavu jeho 25leté činnosti, kde vyznamenán byl zvláštní po- zcrností správní rady měštanského pivovaru v Riedu v Rakousích. Když loni koncem roku přátelé oelavlt chtěli jeho 35leté působení v závodě, byl různými ne- hodami v poslední době těžce zkoušený muž již lak nemocen, že odřekl účastenství. Však vzdor těžké, smrtelné chorobě, které houževnatě vzdoroval léměl tři roky, pracoval ještě do posledních vánoc ovšem s přestávkami a neztratil až do poslední chvíle ani naději v budoucnost, ani svůj nezmarný humor. Čest budiž jeho památcel — Úmrti. V Praze zemřel předvčírem p. Václav Červený, hötelier »U zlaté husy«, pražský měšťan, číen Měšťanské besedy pražské a Sokola pražského. v 54. roce věku svého. Tělesná schránka zesnulého bude v sobotu dne 23. ledna t. r. o 3. hod. odpol z farního chrámu u Panny Marie Sněžné (u Fran- tiškánů) na olšanském hřbitově pohřbena. — Biskup královéhradecký dr. Doubrava včera před polednem přijel do Prahy a ubytován je v arci- biskupském paláci na Hradčanech.
Červená Marie doktor Doubrava Ried Rakousy Praha Fran Olšanský Hradčany Novák Jahn Sokol pražský
31 article
—Ve schůzi zemského výboru král. českého, ko- nané dne 20. t. m., vyřízeny byly kromě dříve již jme- novaných ještě tyto záležilosti: (Hospodá ské školství.) Řediteli A. Eckertovi vysloven dí za věnování knihovny hospodyňskému učebnému běhu při král. české střední škole hospodářské v Chru- dimi. — Usneseno provésti kolaudaci dokončené stavby střední hospodářské školy v Kadani. — Učiněno usne- sení o provedení reliefů B. Vlčka v průčelí nové bu- dovy střední hospodářské školy v Chrudimi. — Schvá- len návrh sněmu na povolení subvence na stavbu nové budovy a opatření hospodářství při rolnické škol v Mladé Boleslavi. — (Akce živ no stens k á) Průmyslovému museu v Chrudimi poukázány byly k výplatě subvence na kursy pro vyšívačky a n zakoupení inventárních potřeb. — Povoleny subvence na truhlářský kurs v Plzni a živnostenskému spole- čenstvu ve Škvorci. — (Zemský fond sirotčí) Vyřízeny žádosti za zřizování stipendií pro sirolky a opuštěné dítky Spolku Karoliny Světlé v Liberci, sirotčince Milosrdných sester v Č. Budějovicích, okres- ních výborů chrudimského, březnického, jindřicho- hradeckého, píseckého, lovosického a teplického (Zpravodaj vesměs člen z. v. Adámek.) — Z obcí předměstských. Obecní zastupitelstvo v Bubenči má schůzi v pátek, dne 22. ledna o 3. hod. dopol. v obecní úřadovně. — Ocenění české práce v cizině. „Petersburgskaj Gazeta“ ze dne 31. prosince 1903 (13. ledna 1904) oznamuje výsledek soutěže na projekt nového mostu přes Něvu u zimního paláce, při níž projektu měst stavebního rady p. Jiřího Soukupa, měst. inže- nýra p. Václava Trčky a architekta p. Josela Sandra přisouzena byla cena 2000 rublů. Soutěz byla světová a zúčastnily se jí továrny všech zemí.
A Eckert Adámek Soukup Trčka Sandra Kadaň Chrudim Schvá Mladá Boleslav Plzeň Škvorec Liberec Č . Budějovice Bubeneč Něva český střední škola hospodářský v Chr spolek Karolina Světlá Petersburgskaj Gazeta
32 article
Návrhů na most došlo 24 a sice: z Ruska, Rakouska, Francie, Německa, Ameriky, Španělska, Belgie, An- glie a Italie — Z plzeňské městské spořitelny. Z Plzně se nám oznamuje: Dosavadní ředitel městské spořitelny plzeňské p. Frant. Stengl nastoupil ze zdravotních příčin delší dovolenou. Řízení ústavu místo něho svěřeno bylo dosavadnímu dlouholetému a osvědče- nému tajemníku spořitelny p. J. Kolbabovi, na jehož místo byl jmenován p. JUDr. R. Krofta. advokátní koncipient u dra. Matouše Mandla, syn býv. purkmistra plzeňského. — Z Brna, 21. ledna. (Telef. zpráva.) Shro- máždění předsedové, správcové, výboři a podllníci kontribučenských záložen na Moravě při dnešní schůzi v Brně, usnesli se na resoluci, v níž pro- testují rozhodně proti výtkám v řeči pronešené po- slancem Lukschem v sezení zemského sněmu dne6. listopadu 1903, zvláště proti výtce, že jsou ústavy ty zbytečnými, a proti návrhům, aby kontribučenské fondy odděleny byly od orné půdy a odevzdány byly jiným podnikům, eventualně takovým, které by se měly teprve zřizovati. Dále vyslovují se v resoluci ve prespěch zřízení Ústřední banky kontribučenských fondů na Moravě se sídlem v Brně, po způsobu akciových společností bank českých a němeekých spořitelen v Praze, k čemuž má býti kontribučen- ským fondům dovoleno, upsati až do výše 50 proc. reservního fondu, akcie. Účel této banky by byl asi ten, jaký mají Ústřední banky spořítelen v Praze.
František J Kolbaba JUDr R Kroft Mandl Rusko Rakousko Francie Německo Amerika Španělsko Belgie an Plzeň Brno Morava Praha banka český
33 article
— Slavnostní večer Julia Zeyera pořádá literár odbor Akademického čtenářského spolku již příští čtvrtok v předvečer smrti básníkovy 28. lednao 7. hod. večerní ve dvoraně Měšťanské besedy praž- ské. Získané síly jsou zárukou důstojné oslavy Zey- erovy. Jsou to: tragédka Otilie Sklenářová- M alá, jež uvolila se výjimečně účinkovati a žačka její a akad. malífka Olga Thecfila Pikhar- tova, slč. Žanda Justova, osobní přítel Zeyerův spisovatel František Herites a páni z přední naší společnosti. Mistr Jaroslav Vrchlický přispěl k slavnosti té proslovem. Lze plným právem se nadíli, že večer ten bude dostaveníčkem našeho literárníhoi uměleckého světa a naší veřejnosti vůbec. Vstup každému úplně volný a úbor žádoucí salonní — Přírodovědecký sbor musea království českého má schůzi v pátek dne 23. t. m. o 51/4 hod. odpol. v místnostech České Akademie s přednáškou p. Jarosl. Pekla o českých psaroniích, se zprávou dr. Jar. Per- nera o publikaci silurskýcb gastropodů. Na konec před- loženy budou nové přírůstky sbírek. Hostům volno. — Spolek českých lékažů koná v ponděli dne 25. t. m. o 1/46. hod. večerní řádnou valnou hromadu v Karolinu — Losování branců z první třídy odvodní, naro- zených r. 1883 a do Prahy příslušných, konati se bude dne 30. ledna o 9. hodině dopol. na Staro- městské radnici.
Zeyer Sklenářová Thecfil Justův Zeyerův Herites Vrchlický doktor Jar Peklo Karolina Praha sbor muzeum království Český akademie
34 article
— Ze správního soudu. Z Vídně, 21. ledna. (C.-B.) Ředitelství vdovského a sirotčího družstv pražské právnické fakulty žádalo s ohledem na ky- noucí exekuci 9. prosince 1901 pražské místodržitel- ství, aby ve smyslu exekučního řádu prohlásilo j za veřejný a obecně prospěšný ústav a aby označilo ony části majetku, jež by bez újmy veřejných zájmů. ústavem zastupovaných, mohly sloužili k ukojeni věřitelů, kteří exekuci vedli. Místodržitelství nevyho- vělo žádosti té z důvodu, že nejde o ústav obecně prospěšný, nýbrž o ústav pojišťovací. Toto rozhod- nutí bylo ministerstvem schváleno. Ředitelství stě- žovalo si na to správnímu soudu. Správní soud od- mítl stížnost jako neodůvodněnou, poněvadž nejde ústav dobročinného rázu. — „Domácnost“, první česká kuchařská škola v Praze. Dnešní vyučování v cukrářském kursu odkládá se pro veliký nával práce nr příšti pátek dne 29. t. m. o 3. hod. odpol. Poplatek z jedno odpůldne 1 K. pro žákyně kuchařské školy 50 hal. Přihlášky přijímají se denně od 9 do 12 hod dopol. v I. poschodí spolkové budovy v Lazarsk ulici č.3 — Přednášky. Moravsko-slezská be seda pořádá v sobotu dne 23. t. m. o 1/28. hodině več. v místnostech svých »u Mahulíků« členskou schůzi s přednáškou pana JUC. Vojtěcha Kyjovské ho »O moravském studentstvu«. — Li- dové přednášky universitní v Praze.
JUC Kyjovský Vídeň Praha Lazarsk ulice právnický fakulta
35 article
Dnes v pátek přednáší v sále Českoslovanské ob chodnické besedy v Jerusalemské ulici prof. dr. Jar. Vrehlický o »Torquatu Tassoví, jeho životě díles, o 1/28. hod. več. 3. přednáška. — Vinohradský odbor Ústřední Matice školské odvedl letošního roku již 2000 K z matičního kluziště na Král. Vinohradech, příspěvek lo zajisté slušný Ovšem jest podotknouti, že obě matiční kluziště na Král. Vinohradech jsou výborně zařízena. — Dary. Na vánoční nadílku ústřed- ního výboru Národní jednoty pošumav- ské zaslal starosta p. Josef Šulc sbírku, učiněnou mezi občanstvem na Pražském předměstí v Hradci Králové, v obnosu K 25.20 a při svatbě sl. Františky Brejchovy s p. Václavem Hejdukem v Koněprusích vybráno bylo K 12.80, kterýžto obnos zaslal p. Fr. Pliml, správce školy. — Na vánoční nadílku odboru Národní jednoty pošumavské Praha I. III. IV. zaslal p. Roiti, inženýr firmy bratří Nobelů v Baku na Rusi sbírku, uspořádano mezi tamějšími Čechy v obnosu 28 rublů = 70 a p. JUDr. Fr. Steiner, advokát a obhájce na Smí- chově, složil z trestní věci p. Ot. Černého, majitel
profesor doktor Jar Torqua Tassový Král Šulc Brejchův Hejduk Roiti Nobel Rus JUDr Steiner Otakar Černý Vinohrady Hradec Králové Koněprusy Francie Bak 28 rubl národní jednota národní jednota pošumavský Praha