ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 4e234eb0-8f08-11dd-88da-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 37 celkem · entity: person 26, place 90, org 22, work 6
1 masthead
3. ledna 1913. číslo 3.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana s.
4 title
Národní hospodář.
5 article Cis. rada JAN MAšA-
Cis. rada JAN MAšA- v roce 1912.
Jan Maša
6 title
České zemědělství moravské
7 article
Rok uplynulý čítá rolník moravský mezí ro- ky špatné. Vyhlídka na úrodu byla sice po květ- nových deštích pěkná, avšak dostavivší se potom deštivé počasí, které sotva s hodinovými přestáv- kami až do konce roku, resp. do časných mrazů sněžení potrvalo, zmařilo krůsné naděje rolníků. Byla-li sklizeň ječmene, žita, pšenice I ovsa kvantitativně dobrá, kvalita plodin těch byla méně dobrá a zvláště u ječmene, jenž je nej- důležitější exporiní plodincu moravskou, barv Ipatná, což je na závadu obchodu. Sena a jetele pomokly, sklizeň řepy. bramborů, mnohde i lnu a ovsa byla velmi nesnadná a pod sněhem leckde ještě mnoho a mno- ho měřic bramborů nesklizených, ba místy i řepa dosud v zemi. Jestli počasí bylo zemědělci ne- příznivo, situace jeho zhoršila se ještě neobyčejně citelným nedostatkem dělnictva, kteréž ani za cen abnormálně vysokých nebylo možno dostati, takže na mnoha místech dáno povolení trestanců ke sklizni používati, to ovšem hlavně na velkostatcích.
Sen
8 article
Úroda ovoce byla neobyčejně veliká, trpě- lo však ovoce mnoho dešti. Velmi mnoho ovoce sušeno v sušárnách na způsob bosen- sko-francouzský, jichž český odbor země- dělské rady mor, přes 30 v roce uplynulém zří- dil v různých končinách země. Zeleniny, a hlavně exportní zeleniny,- kůrek urodilo se takové množství, že láce jich byla neslýchaně nízká. Úroda chmele byla dobrá přes nepřiznivé počasí. Jakost označena za uspokojivou. Za to úroda vína byla prašpatná a co de- ště nezničily, to dokonaly mrazy na počátku října V dobytkářství první polovina roku za- znamenávala ježtě přes půl tisíce obcí slintavkou a kulhavkou zamořených, která za dvouletého trvání nadělala škod do ohromných milionů jdot- eích a kteráž stáv dobytka tolik snížila, že dnes je pravý hlad po dobyšku, jenž se musí z cizích zemí sem dovážeti. Pro chovatelské snahy na Moravě měla epidemie kulhavky a slintavky těžké násled- ky a bude dlouhé doby třeba, nežli se opětně Ikoda odčiní.
Morava
9 article
Probírajíce význačnější záležitosti moravského zemědělství v roce uplynulém, zastavujeme se prvé řadě u hospodářského vyučování. které je jednak obstaráváno hospodářskými ško- lami, jednak odbornými silami zemědělské rady jiných odborných korporací. Nemáme sice po ruce přesná data o kočovném vyučování hospodářském za rok 1912, ale můžeme souditi, že budou ae stejná Jako v roce 1911, kdy za stejných asi finan- čních prostředků a stejného počtu odborných sil vykonáno bylo 839 přednášel hospodářských, 4 kursů hospodářských, z čehož bylo 9 hospodyň- ských ve 546 obcích moravských. V zeměděl- ském školství minulý rok zaznamenává vy- budování nových budov pro zemskou střední ho- spodářskou školu v Přerově. Soukromá ho- spodyňská škola na Klášt. Hradisku pozem- štěna. Exposítura zemské střední hospodářské školy přerovské, umístěná na Klášt. Hradisku, pro- měněna v druhou zemskou střední ho- spodář. žkolu. Zároveň zrušena rolnícko- chmelařská škola na Klášt. Hradisku. D - plněny různými potřebnými stavbamí zems k mlékařská a sýrařská škola v Kromě- říží, zemská lnářská škola ve Ždáře. zemská vinařská škola v Bzenci, zem- ská zimní hospod. škola v Rožno vě. Přeložena zimní hospodářská škola z Ko- přivníce do Příbora a pozemštěna; ote- vřena nová zimní hosp. škola v Dřevohe- sticích a zemská ovocalcká škola v Vizovicích. Tím dostoupil počet českých škol zemědělských na Moravě tohoto stavut 2 střední, 3 rolnické, ,1 vinařská, i lnářská, 1 les- nlcká, 1 pomologická, i ovocnická, 2 hospodyňské. 1 mlékařská a 28 zimních hospodářských — cel- kemn 41 škol.
Přerov Bzenec ko Příbor Vizovice Morava
10 article
Zemědělský průmysl na Moravě vy- kázal několik pozoruhodných událostí. Hlavně průmyzl cukerní a s ním těžce souvisící hnn- tí řepařské. Vybudování Ústřední jednoty řepařské pro Moravu, která zabrala ve svou organisaci veškeré kraje řepařské moravské a kte- vál všechny politické strany v sobě soustřeďule. bylo uznáno samými cukrovarníky, kteří jejío- právněnost uznali a s ní také v jednání vešli. Jed- nota vedla si čile. Z nových snah v cukerním prů- myslu po zdařilých akcích vrcholících ve zřízení rolnických cukrovarů v Němčicích na Hané a Hu- lině, připomínéme horlivou snahu po zřízení rolni- ckého cukrovaru na Kroměřížsku. Akce není skončena a myslí se, že by mohl úplně porolničen býti dosavadní cukrovar kroměřížský. Převzeti cukrovaru v Drahanovíeích spolu s přísluí- nýmí dvory a velkostatkem novou rolafekou akcio- vou společností označeno bylo naší vařejností jako velké plus v cukerním českém průmyslu. L.ze če- kail, že některé potíže se dobře překonaji. Úspě- chem je nájem cukrovaru hraběte Mittrowského v Sokolniefch Mor. agr. a průmysl. bankou. která tvoří společnost rolnickou provozovací. Tát banka převzala větší počet akcií stávajícího cu- krovaru kroměřížského. Tedy k dosavadním rolní- ckým cukrovarům: Litovel, Vrbátky. Holi- ce. Čelechovice, Brodek. Dřevohosti- ce. Němělce, Hulín. Prosenice přibyly dva: Sokolníce a Drahanovíce. Akce se zřízením cukrovaru rolnického na Jevíčsku u- vásla a akce s převzetím cukrovaru knížele Salma v Rálei se nezdařila a cukrovar dostal do ru- kou baron Kürschner, jenž dnes vládne v několl- ka cukrovarech moravských. V cukrovarnické průmyslu velkokapitalistickém staly se nové trans- akce v cukrovarech v Hrušovanech, Mor. Krumlově.
Hu Mittrowský Kürschner Mor Morava Němčice Haná Kroměřížsko Sokolnief Morava Litovel Vrbátky Čelechovice Brodek Němělka Hulín Prosenice Jevíčsko Hrušovany Krumlov
11 article
Oslavanech. Vel. Bystřici, Bedihošti, Hulíně a v ou- krovarech Proskowtzových. Vůbec je snaha vel kokapitálu vídeňského dostati do rukou všecher moravský průmysl cukerní,. Povolení 8000 hektolitrů lihového kontingentu při rozpočtovém provisorlu na 1912 mělo za ná- sledek nový ruch v průmyslu 1ihovarské m Ikrobárenském na Moravě. Zřízena byl řada nových družstevních rolnických lihovarů ně- kde se škrobárnami spolených, a to: Uhe r. Brod- Rouchovany. Litohoř. Příspě. Obyčtov ždár, Želetava, Mor. Kamenlce, Brtn ee. Nová Říše. Mimo to zřízen lihovar „Ha- ná v Prostějo vě. Pívovarský průmysl zavedením zvýše ně pivní dávky zemské měl v roce minulém poslc těžší nežli jiná léta a vykazuje poklesnutí výroby Z transakcí v tomto průmyslu sluší uvěsti, že do- savadní, jednotlivci náležející pivovar v Hru- lkách u Slavkova byl zakcionován. Pivovat rolnický v Záhlenících rozšiřoval svůj akclo- vý kapitál, Český kapitál uplatnil se v akclovén pivovafe starobrněnském. Napajedel- eký panský pivovar přešel do rukou majitelů pi vovaru jarošovského. Mluvílo se také o akci ho stinských za účelem převzetí plvovaru v Kun- štát. Průmysl mlynářský vykázal přeměnu dvou mlýnů, dosud jednotlivcům patřících, v Kelči v Bilovicích u Brna ve mlýny společnosti ručením obmezeným. Mlýn v Bilovicích na to převzat českou společností. První zdle pekár- nu družstevní zařídili si v Příkazích u Ol mouce. Průmysl strojnický, zabývající se výrobou strojů hospodářských po dříve provede- ném zakcionování fv. F. a J. Kovařík, pokro- čil v akcionování další firmy, a to Kokorevy v Přarově, kteráž přešla většinou do rukou rol
Proskowtzový J Kovařík Oslavany Bystřice Bedihošť Hulín Rouchovany Litohoř Obyčtov Želetava Morava Slavkov Napajedla Kelč Bilovice u Brno Příkazy Ola Uhe r . Brod Záhleníce ihovarský m Ikrobárenský na Morava
12 article Mických.
Mických. V průmyslu lnářském zaznamenáváme ztrátu přenesením motouzárny z Dřevěných Mlýnů u Jihlavy do Jindřichova Hradce. V ovocnářství moravském jeví se poslednt do- bou živý ruch, volající po zařizování závodů průmyslových na zpracování ovoce Dosud sice několik pokusů ve Vizovících, v Polici se stalo, ale to byly pokusy ojediněléa nebyly vždy chopeny za pravý konec. Nyní uvésti můžeme, že jednalo se a jedná dosud o vybudován velké továrny z podniku pí. T. Hrubév Přerově. Zařízeny nové podniky „Pomona“v Holešově a závod Kučerův v Uher. Bro- dě. O větší podobný český družstevní závod se jedná v Hustopeči u Brna Máslařství a sýrařství se síce pravi- delně neoznačuje jako průmysl, avšak mnohé druž- stevní mlékárny s parním neb elektrickým peho- nem na Moravě jsou vpravdové továrny. Na Mo- ravě je přes 120 českých mlékáren a v minulém roce přibyly některé na západu země (Litohok. Vysočany a j.). Máslařství moravské prodělává těžký konkurenční boj s máslem hlavně dánským holandským na severu a uherským na trhu vídeň- ském. V poslední době obrací se zřetel větší k sýrařství, neboť tam by mohlo se dobře a cizinou konkurovati. Ke zdokonalení výroby pořádány ta- ké v roce minulém dvě přehlídky másl a jedna přehlidka sýrů, kteréž byly četně obe- slány. Výsledky, nalezené posuzováním znalců teorie i praxe, jsou pak vodítkem pro další vý- robu. Export sýrů utrpěl mnoho válkou na Bal- káně, neboť tam na Východě je mnoho odbytiše moravských sýrů.
Kučerův Bro Jihlava Jindřichov Hradec Pomona Holešov Uhry Hustopeč u Brno Morava Bala Hrubév Přerov Vysočan
13 article
Výklady svoje o zemědělském průmyslu chce- me doplniti pouze zmínkou o olektrárenskén hnutí na Moravě, kde zemědělství velmi živě chápe se pro sebe vymožeností v tomto směru. Známa jsou veliká a dlouhá jednání ve příčině velkoelektrárny v Oslavanech, zříze- né A, E. S. Union a také mnoho se psalo o elektrl- ckých podnicích Podyjských. První je ho- tovo, druhé ustavičně v jednání. Mnoho dosavad- ních elektráren družstevních (Věrovany, Hej- čín atd.) své podniky rozšiřilo a mnoho nových elektráren rolnických, městských i soukromých vzniklo. Rozruch je tu všeobecný a dobře jistě u- dělala Česká hospodářská společnost pro marl mor., že utvořila zvláštní odbor elektrársn- aký, aby byl radou a regulatorem dalšího vý- voje. Obracíme se nyní k dalším zjevům našeho z mědělského života v roce minulém a co nejstruč něji zaznamenáme hlavní věci. Morava nemá plodinové bursy, jsouc té příčlně odkázána na Vídeň. Dosavadní náběhy ke zřízení vlastní bursy minuly se s cílem. Za to chopilo se věci město Brno a zřídilo jakousl pri- vátní plodinovou bursu, kteráž ovšem není uznána úřadně a nemá tudíž oné právomocl bur pražské neb vídeňské. V březnu minulého roku zahájila činnost.
E S Union Morava Oslavany Věrovany Vídeň Brno
14 article
Ve výstavnictví mohla v roce minulém Morava pochlubiti se pouze jednou větší krajin- skou výstavou, zdařilou, v Boskovicích. oddělení zemědělské při ní bylo pěkně. Větší okresní výstavy byly v Tišnově a Uhsr. Bro- dě s převládajícím zemědělstvím. Za to ovšem po roční přestávce — přestávka k vůli slintavce kulhavce — byla řada pěkných okresních a ob- vodových výstav dobytka a více jak 15 pěkných výstav ovoce v různých končinách země. Zdařilý pokus učiněn byl výstavním trhem ovocným v Brně. Výstavy plodin zeleniny pojily se na výstavy ovocné. Chmelařská výstava v Tršicích byla pěkně obeslána, vý- stava kukuřicová musila odpadnouti pro špat- nou sklizeň ovoce. Speclalitou byly dvě zems ke výstavy věelařské v Boskovících Hodolanech, pořádané dvěma zápasícimi or- ganisacomi včelařskými. Vinařská výstav v Mutěnicích byla z příčin z předu uvedených slabá a konala se při olevření vzorného skle- pa vínného státem a zemí zřízeného, Mimo ze- mi obeslala Morava pouze výstavu ječmen a chmele koncem září v Praze pořádanou v míře pouze obmezené.
Bro Morava Boskovice Tišnov Brno Tršice Boskovíce Hodolany Mutěnice Praha
15 article
Pokusnictví na Moravě obstarává zemský výzkufmný ústav, přidělený ústřednímu sboru ze- mědělské rady, dále český odbor zemědělské rad mor. ve vlastní působnosti a také pokusné stani- ce zemské střední hospodářské školy. Pokusy ko- nají se se všemi moravskými plodinami a český odbor zemědělské rady pokračoval hlavně v poku- sech s hanáckým ječmenem, petkuským žitem, ovzem, pšenicí a bramberam i kukuřicí. Pokusy byly i s oslvem I pokusy hnojivé. Český odbor zemědělské rady mor. vedle selekěních pokusů s ječmenem koná také nyní selekční pokusy z ovsem. Tak jako jiná léta podporoval nákup pravého rusk- ho semene lněného a člřtění semen domáciho. Zařídil nyní také bezplatné spro- středkování prodeje pravého haná- ekého ječmen« ze stanic selekčních. Zmínili jsme se již o pohromě, která stihle moravské dobytkářství po dvě léta zuříci olintavkou a kulhavkou. V roce loňském bylo mož- ng zaze přikročiti, jak výše uvedeno, ku pořá- dání výstavnich trhů na plemenné býky výstav dobytka vůbec. Vykonány však také pří- pravy pro další opatření pro zvelebení dobytkář- ství a také jeho zpeněžení důležitá. Zařízena dobře prosperující Zemědělská prodejna do- bytka v Brně, jež obstarává obchod s chov- ným i krmným dobytkem. Zřízeno družstv pro výkrm vepřového dobytka v Ja- roměřieích u Jevíčka, jež má podmínky do- brého zdaru. Zakoupeny pozemky v Přerově. aby na nich zřízeno bylo stálé výstavlžtě a tržiltě dobytka, Práce jsou tu v plnám proudu. Pokračováno bylo v důležitém zaklá- dání demonstračních luk v končinách k tomu vhodných, a to luk trvalých i občasných propracováno zřízení velké paslvlny pro odchov mladých býků. Po dlouhém vyjed- návání konečně ustáleno se na objeklech u Rož- nova. Učiněny také začášky se zakládáním pa- atevních družstev. (Jasená).
Morava Brno Jevíčko Přerov Rož rada mor český odbor zemědělský rada Český odbor zemědělský rada mor
16 article
Morava je zemí nejzanedbanější pokud se týká podpor na regulaci řek a do nedávné doby pokud se týkalo molioracl. Regulační poža- davky moravské byly nesčíslněkráte tiumočeny parlamentu, ve sněmu, deputacemí u ministrů, n schůzích, sjezdech atd. Vzhledem k chystané no- vele k vodocestnému zákonu český odbor zeměd rady mor. projevil svoje stanovásko, vyslovly e v roce mínulém i pro vodocestný záko i pro potřebné regulace a zaujav poslei proti obmyšlenému zřízení zvláštní regulační ko- mise, která by měla stavby prováděti. Vyslovll s proto, aby stavby prováděl nadále zemský výbo ve své režii aneb je sám na podnškatele zadával Stavba velké údolnípřehrady na Bystřič- ce byla loni ulkončena a započato se stavbami dal- žích dvou přehrad u Plumlova a u Luha- čovic. Ruch meliorační velmi fedruje Melle- rační svaz, jenž po celé zemi založil siť mešlo- račních jednol.
Morava Plumlov Luha Mella
17 article
V pohybu majetku nastalo loni několik vět- ších změn. Přešel v race německé velkostatel Bílov, dosud v rukách polských se nachánející přešlo do rukou Guttmanových panství Poppro- vo Rožnov na Valašsku, zakoupen český továrníkem Wichterlem velkostatek Slavtě tn a získány části panství stříleckého českýmí rolníky. Mimo to s oukrovárem drahanovským pře- šel velkostatek Hluchov do ruko nové společnosti rolnické. Značný zá- jem jeví se o nájmy jedaotlivých dvort které nejraději by německé cukrovary urvaly. B nad jiné tuhý byl v té příčíně o nájem panstv raihradského, jež dostalo se do rukou českých. Situace peněžních dsťavů rolsl ckých na Moravě v roce minulém byla ani tá jako v jiných čáslech našich českých vlastí „Ústřední svaz“ brněnský, jejich otředisko, pořáda veliký sjezd na obranu peněžnlctv a družstevnictví našeho proti chystané osno- vě zákona o výděžkových hospodář. společenstvech. jež tendencí míří za české družstevnictví. Boj
Guttmanův Wichterle Bílov Rožnov Valašsko Morava velkostatek Hluchov Poppro
18 article
táboře organisací Raliicisenových vedl k vystoupení malého počtu Raiffeksenek z do- savadní Ústřední jednoty. V Olomouci povolena koncese ko zřízení akclové „Pozemkové ban- ky“, k jejímuž ustavení však dosud nedošlo. Velmi houževnatý se vedl boj proti zakládán bankovních filiálek v malých okresních městech. Reorganisace fondů kontribučen- ských nevyřízena, naopak docíleno jakési dohody v permanentní komisi sněmovní, dle níž dojde aal k zániku fondů těch ve velké částí země. Zemský rněm při projedná vání zemského roz- počtu hojně škrtal na kapitole zemědělství za to však usnesl šest nových daní (zvý- žení zemské dávky z plva, hudební dávka, dávk z výkonu práva honebního, zvýšení tax z honeb- ních Mstků, zvýšení příspěvku na učítelské platy a příspěvek z pozůstalostí na zemské nemocní- ce), které hodně sáhnou — aspoň některé — do kapes zemědělců. Z jiných záležitostí usnesených uvádíme opravu čeledního řádu, která všal asi nedojde sankce a náběh ku proveden sprostředkování práce.
Raliicisenový Olomouc
19 article
Také dostal sankci opravený honebn zákon, o nějž se po celou dobu platnosti dřívěj šího zákona, od roku 1896, vedl boj. Zákon vy- hovuje požadavkům zemědělským lépe nežli dří- vější a má některá důležitá nová ustanovení, jake o honitbě obocní a vlastní, vymezení enklav ho- nebních, dosazení výboru honebního k zastupová ní zájmů majetníků pozemků, svěřuje nároky n náhradu škod zvěří neb honbou způsobených roz- hodčímu soudu, přiznává v otázkách odbornýci spolupůsobení zemědělské rady ažd. atd. V českém odboru zemědělské rady moravské zahájeny přípravné práce k vydání zemakéh zákona lesního pro Morsvu a zároveř učiněna řada usnesení ku povznesení lesnictví Jama na konci svého přehledu. Zbývá nám dodati ještě, že v roce minulém velmi dobré za- řízení na Moravě bylo uskulečněno, totiž dv kursy pro obchodní nauky hospodár- ské, jeden pořádaný Českou hospodářskou společ- ností pro markrabství Moravské pro absolvent bospodářských škol, druhý pořádaný českým o borem zemědělské rady moravské pro učitelstv škoi zemědělských. Oba se výborně zdařily a uká- zaly, že zemědělství musí si hodně všímati ob- chodu se svými produkty. V roce 1912 provedena byla také na Moravě velká akce nouzová, teráž vlasině byla určena pro katastrofální rok 1911, ale průlahem vlády se do roku 1912 přesunula. Českoslovenaké porady v Luha Jevicích daly podnět k akcím vůzných bliž čích styků zemědělských na Moravě a Slovensku Ještě nělolik slov o orgenisacl gem ě dělské za rok 1912. Do zemědělské rady mo- ravské vypsány a vykonány volby — na několik — pro období 1913—1915. Větlina de- legátů patří straně agrární. V prasidíu zemědělsk rady nastala změna a povoláni císařem na míst odstoupivších hrběte Thuna a barona Barabty hrabě Beleredi a hrabě Frant. Deym.
jítlegát Thun Barabet Beleredi František Deym Jama Morava Luha Jevice Slovensko český odbor zemědělský rada moravský
20 article
Pokud ze pohybu družstev týká, byloz rok 1912 z rejstříku vymazáno zemědělských druž stev různého druhu 16 (z toho 11 dobytkářských) Nově zapsáno bylo 27. Zřízena byla Řolnická tí skárna v Brně, zařízena sušárna zemáků v Třeštie fpři tamním lnářském družstvu). Jeví ze v posledn době snahy zakládati družstva dle polítleký stran (Kroměříž a 1.). což v zájmu rozvoje druž- stevnictví sotva bude. Z ordanisací spelkových vedle zmí něné již Ústřední jednoty řepařské uveden budii „Svaz pěstitalů bramborů“. Také nově založená Jednota průmyslníků“ má velký význam pro zemědělství, neboť soustřeďuje tak průmysl zemědělský. Na Jihlavsku založen byl „Národohospodářský sbor“, jenž má v programu otázky zemědělské Organisace zemědělská na Moravi vykazuje pak dlo poslední statistiky; Druh a počet hospodářských sdružení Okresní hospodářské spolky .. Hospodářské spolky v enklávách Spolky absolventů hospodář. řkol Spolky včelařské . . . . .. rybářské . . . . . . králikářské. . . . .. okračlovací a zalesňovací Družstva nákupní a prodejní * pvoc,, zelin. a vinařská * Inářská . . . . . Okr. družstva a spolky pro chov dobytka Zemské české korporace zemšd. Spolky pro kontrolu chlovní .. 112.69 České zemědělství na Moravě za rok 1912 n- přízní počasí a jinými poměry značně utrpěvší pře to může s uspokojením patřiti na práci vykonanou kterouž jsme se snažili co nejstručněji v neúplnén přehlodu svém zachytitl.
Brno Kroměříž svaz pěstitaly brambor okresní hospodářský spolek spolek včelařský Český zemědělství na Morava
21 title
Pivovarství v r. 1912.
22 article Píle oís. r. Fr. Zvěřina. (Dokončení
Píle oís. r. Fr. Zvěřina. (Dokončení K snažšímu přehledu odbyiu piva v roce 1912 uvádíme následující statistická data Polud se týče především výroby piva. uvařeno bylo v Čechách ve výrobním roce 1911 1912 4. j. od 1. září 1911 do 31. srpna 1912 (fšnanční rok) celkem 10,633.868 hl plva, z čehož připadá n měsícet září 1911 893.138 hl. říjen 1911 771.069 kl llatopad 1911 801.039 hl. proslnce 1911 815.531 bl leden 1912 867560 hl. dnor 1912 793.479 hl, březen 1912 862.347 hl, duben 1912 864.486 hl. květon 1912 949.346 hl. červen 1912 974.163 hl. červenec 1912 1,063.138 hl. srpen 1912 978.347 b. Uplynulá kampaň vykaruje síce oproti výrob- nímu roku 1910—1911, kdy se uvařilo v Čechách 10,292.989 hl. stoupnutí výroby o 340.879 kl. bylo by však chybou, připisovati stoupnutí toto n účet kampaně 1911—1912 a nškoli správně na účet předchozí kampaně, která svě nástupkyní zane chala tak abnormálně vyčenoané sklepní zásoby že to nemohlo zůstnti bez příznivého vlivu na vý- robní čislici kampaně 1911—1912. Porovnáme-li vý- robu piva v prvních měsících obou těchto kam- pani, shledáme, že jen v měeících září a říjnu 1911 uvařeno bylo těměř o 1/í milionu hl piva více, než ve stejné době roku 1910, čímž uvadená přičina stoupnutí výroby dochází plného potvrzení. K výrobě množství piva ve výrobním roce 1911—1912 ppotřebovalo se průměrně 1830.000 sladu, čili 2.380.000 q ječmíene, 35.450 a chmele a okrouhle 4 miliony q uhlt. Daně potravní zapla- ceno bylo as 40 mllionů korun, na plvních krej- oařích po 2 K přes 20 mil. korun.
Zvěřina Francie Čechy
23 article
Ječmea placen v první polovině poslední kampaně 1911—1912 průměra5 100 kg po K 20.— v druhé polovtně průměrně 21.— K, byla tuds jeho celoroční průmérná cmna K 20.50. Chmel stál v první polovlně kampaně prů- těrně 442.— K, v druhé polovlně 375.— K, tudíi v eeloročním průměre K 408.50 za 50 kg. čili 817. za 100 kg prvních výloh od rolníka Vezmeme-li tudíl do počtu průměrnou cedu jednoho q ječmene K 2.50, cenu 1 q chmele K 817.— a cenu 1 tuny uhlí se zřetelem na použí- vané a nás čtyry druhy šesti proveníencí K 13.— reprosentují tyto tři nejdůležitější plvovarské su- rovlny obnos K 82,952.000.—, případajíci téměř vý- hradně domácimu zemědělství, domácímu těžal- ství uhlí, především ale domácímu obchodu. V téte cumě nsjsou zahrnuty ohromné výdaje za dopravu Pokud se týče počtu pívovarů, bylo v Čechác v uplynulé kampanl: 69 plvovarů právovárečných. 28 ckclových, 14 epolečenekých a 446 penských soukromých, dhrnem tudíž 527 pivovarů, tedy protí roku 1910—1911 e 4 méně. Pokud se týče stupňovllosti piva, bylo v Čechách v apíynulé kampaní vyrobeno: 10 a méně stupčového plva asi 6,035.000 hl. 11stupňového ptva asi 2.465.000 hl, 12 a více stupňového piv 2si 2,.134. 000 ki.
Chmel 28 ckclový Čechy kg
24 article
Úbytek čtyř pivovarů v roce mohl by býti poučením všem těm, kdož touží po zakládání no- vých pivovarů. Jak málo jest oprávněno zřízování nových podniků, plyne také především z té okol- nosti, že trvající pivovary daleko ještě nevyčerpal své schopnosti výrobní. Pivovary, jež vaří tolik. na kolik byly zařízeny, daly by se spočítati na prstech. Většina stávajících pivovarů byla by a to. vařiti hravě dvakráte tolik jako dosud, ba mnohé pivovary a sice právě velkopivovary zaří- zeny jsou na výrobu až pateronásobnou jako dnes
25 article
Není-li nedostatečnost technického zařízení stáva- jících podniků pívovarských příčinou zřizování no- vých pivovarů, dlužno každý pokus, odůvodňovat- jiným způsobem potřebu nových podniků, prohlá- slti za úplně bezvýhledný. To platí především společenských pivovarech hostinských, o nichž n jednom z nejstarších z nich je prokázáno, že ne- mohou dávati dobré pivo ani laciněji, ani majite- lům podilů větší podil na zisku, než všecky ostatní na solidním základě spočívající pivovary soukromé a akciové. Právě v Praze a okoli je možna taková nadvýroba, že by bylo přímo pošetilostí, mysleti také ještě dnes na zřizování nových pivovarů. T platí zejména o zakládání pivovarů hostinských jejichž výsledky nejen v Čechách, ale hlavně v Hor- ních Rakousích a Solnohradsku jsou přímo odstra- žujícími. Na scestí svedení zakladatelé všech tako- výchto pivovarů, které nalézti hodlají svou exi- stenci na bojišti konkurence, přehlížejí, že u piva nikoli jako u jiných nápojů, na př. u vína, v Če- chách nebývá shon po značce, nýbrž že u pive výhradně a jedině rozhoduje vůle hostí, nikoliv však komando hostinského. Potěšitelným jest, že organlaace pivo- varníků byla v posledním roce s organisací děl- nictva v daleko lepším styku než dříve a že ne- naskytly se žádné pozoruhodné diference mez oběma. Mzdy mohly býti ve většině pivovarů, hlav- ně v těch, kde nebyly v poslední době upraveny zvýšeny, což je důkazem, že pivovary, dovolují-l jím toho poměry, činí bez nátlaku, dobrovolně pr dělnictvo, co mohou.
Praha Čechy Solnohradsko
26 article
Vyšší pivovarská škola, založená při Nýzkum ném ústavu pivovarském v Praze na podzim 1910 vyslala letos první absolventy do praxe. Možne konstatovatí a radostným uspokojením věcný t- spěch tohoto vyššího odborného učiliště, jehož program a učební osnova se osvěděíla v každém eměru a jehož zdatný učítelský sbor, sestavený nejlepších sil, zaručoval ovšem sám již předem kráaný výsledek studijní. Koncem školního rok 1911/12 čítala Vyšší pivovarská škola 28 poslu- cbačů. Hmotný stav školy pohříchu však není nl- jak uspokojivý, ježto škole se nedostalo dosud o- nikud podpory hmotné. Pivovarství jest pro státn hospodářství průmyslem tak důležitým, že jest n- pochybnou povinností státu, přispívati na jeho kul- turní potřeby. Lze proto očekávati, že kroky, kter bydy učiněny, aby opatřena byla potřebná s tátn subvenoe, setkají se konečně s příznivým výsled- keem Po pěkném výsledku leňské prvé výsta vy jačmene a chmele bylo ovšem zřejmo, ž Výzkumný ústav pivovarský bude pokračovati n této dráze, na níž se stýkají zájmy zemědělské průmyslovými. Jakkoliv povětrnost nebyla leto příznívá sklízni obou těchto surovin pivovarských. přece výstava poskytla i letos průkaz, že 1 za ta- kových okolností jest jakost našich surovin vynl- lrající. Výstavy se letos bohužel nezúčastnili pě- stitelé chmele z české oblasti rakovnické, což jest sotva v jich zájmu a dá se očekávati, že se příšt nevyhnou soutěži s pěstiteli z oblasti německé. rozměrech větších než loni bylo zastoupeno ječme- nářské pokusnictví exposicemi českých odborů z mědělské rady české i moravské. Zušlechťovací ak- ce má zde nejlepší příležitost ukázatí výsledky své činnosti a záslužný podnik Výzkumného ústavu pi- vovarského bude se proto vždy těšiti zasloužen pozornosti kruhů jak zemědělských, tak pivovar ských.
vysoký pivovarský škola ústav pivovarský v Praga vysoký pivovarský škola 28 posel výzkumný ústav výzkumný ústav pi
27 article
Že založení Banky pro průmysl pi- vovarský, který končí letos svůj druhý ob- chodní rok, přičísti lze veliký význam, dokazuje zajisté okolnost, že ústav tento při všem konser- vatismu našich kruhů pivovarských v krátké dob se vžil, obraty jeho proti roku loňskému několika- násobně stouply a kllentů značně příbylo V uplynulém roce podařilo se založiti dál pod názvem „Bohemia“ společnost s kapitálem 150.000 K. jenž může a bude zvýšen na 1/4 mil. K jajíž účelem je, pivovarské odpadky zužitkovatl, slce tím, že po způsobu anglickém zpracují se v krmiva. Závod, zřízený k tomu účelu adaptace jedné z libeňských továren a opatřený moderními stroji, uveden bude v činnošt dnem 1. ledna 1913 Za doby trvání dosavadních obchodníc srduv vznikly pivovarství při vývozu mnohé ob- tíže, takže se nejednou stalo, že naše vývozní pivovary byly nuceny dovolávati se u cizích vlá odpomoci. Proto uvítal Spolek pro průmysl pivo varský i Ochranný svaz pivovarů v král. Českém s povděkem vyzvání vlády, aby prostřednictvím obchodních a živnostenských komor a rady zemá- dělské zúčastnil se přípravného jednání o no vých obchodních smlouvách a obě jme nované korporace uložily sobě úkolem, projednat ve zvláštní anketě vše, co týče se vývozu a do- vozu piva, surovin ku jeho výrobě a co v zájm plvovarství jeví se býti nutným a takto důkla dno zpracovaný materiál předložiti vládě.
Bohemia živnostenský komora
28 article
Ve své loňské zprávě na místě tomto pouká zali jsme na některé momenty, speciálně pokud s týče utváření se cen, odbytu a čistého zisku na- ších pivovarů, a každý ze čtenářů může se ny přasvědčití, že byly naše poznatky správné. P ukazujeme v tě příčině na bilance podniků veřei nému účtování podléhajících, které, až na znám výjkmky tří neb čtyž velkopivovarů, vykazuší i videndy, nedosahující ani normální úrokové mín Rakousko-uherské banky Že poměry nebyly ještě horšími, má příčlnt svou jen v tom, že pivovary čím dále tím víc dospívají k náhledu, že organisací zaplavená ne- kalá routěž má hlavní podíl na pokračujícím ozdra- vění obchodu a že naše pivovary čím čále tim energičtěji dávají na jevo vůli, obchodovaši jer rselně. Pivovary oamy a ve spojení s námi jsoucí in tevesenti musí nyní uvážiti a doznati, kam by byly pívovary letos dospěly, kdyby je nebyla zachránil přad vzájemným zdoláním organisa ce, a kdyb pověstná hektolitrová horečka byla ještě v minul kampaní svým ničivým vlivem řádila. Zachování oxistonce pivovarů podalo zase jednou důkaz, ž vydatnou je zíla organlsace, síla, která ovšem v pívovarství českém měla jen vždy účel obranný níkoli výbojný.
29 article Počet
Počet členo 30. 897 1,191 2.00 1.584 6.273 7.320 15.302
30 article
3.148 41.70
31 article Rakousko-uherský zahraničny
Rakousko-uherský zahraničny obchod v 11 měsících 1912. Ministerstvo obchodu vydalo právě Iistopn dový sešit »Statistických přehledů zahrahičníh obchodu«. V listopadu 1912 činil — bez tržb- s drahými kovy — dovoz na 283 mil. K (— 24. mil. K oproti měsíci listopadu 1911), vývoz na- proti tomu 246.4 mil. K (+ 37.7 mil. K oproi Iistopadu 1911). Odledna do listopadu 1912 činil dovoz 3157 mil. K, byl tudíž o 300.3 mil. K větší nei v soudobí loňskémi vývoz čínil 2387-4 mil. K, tj o 185.2 mil. K více než v soudobí loňskénfe Obchodní bilance za měsíce leďen i lstopad 1912 vykazuje tudíž pasivum 769.6 mil. K kdežto v soudobí r. 1911 končila pasívem 554 mil. K. O pohybu obchodu s nejdůležitějšími skupinam zboží dlužno poznamenati: Vzestup v dovozu vykazují tyto zemědělské výrobky: osadní zboží 103 (+ 7.7), jižní ovoce 47.7 (+ 37), obili 113.4 (+ 37.3), zeleniny 29.7 (+ 3.2), jatečný tažný dobytek 39.3 (+ 10.6), vejce 60.2 (+ 5.7) a oleje 15.9 (+. 5.1) mil. K. Naproti tomu poklesl dovozi surového tabáku 43.3 (— 1), rýže 23. (— 5.4), semen 112.7 (— 17.6), jakož i suřovýc kůží 89.9 (— 8. 6) mil. K. U surovia pro textilní průmysl zvýši se vesměs dovoz, a sice dovoz bavlny (316 mil.k o 38.1, lnu (42.2 mil. K) o 149, vlny (138.4 mil. k o 44 a juty (25.9 mil. K) o 0.1 mil. K.
32 article
Dovoz kamenného uhli (172 mil. K) stoup o 18.5 mil. K, též dovoz koksu (21-1 mil. K) stoupe a slce o C-4 mil. K. U jiných surovin stoupl dovoz rud (+. 6-2 mil. K pří hodnotě 30.5 mil. K), asbestu (+ 4 mil, K při hodnotě 9.7 mil. K) a surového čilskéhe ledku (+ 6.9 mil. K při hodnotě 20.1 mil. K). Důležitější průmyslové výrobky vys kazují vesměs zvýšení dovozu. A síce stoupl dovozi vlněných přízí 49.6 (+ 2 1), hedvábných přízí 60.1 (+ 7], bavlněného zboží 38.6 (+ 31 papíru 10.8 [+ 1.1), papírového zboží 20.2 (+ 1.7) kaučuku a kaučukového zboží 57.7 (+ 6.8), kůž 66.4 (+ 0.4), koženého zboží 26.7 (+ 9.4), kožeš- nického zboží 24.5 (+ 3.2), dřevěného zboží 33.6 (+ 4.2), surového železa a jiných polotovarů z železa 26 (+ 10.5), železné zboží 53 (+ 8.4), měd 58.7 (+. 11.1), jiné nedrahé kovy a směsi 63.9 (+ 7.7), stroje, přístroje, elektrotechnické potřeby 168.4 (+ 32.4), vozidla 229 (+ 4.6), nástrojea hodiny 57.1 (+ 2.6), a lučebniny 59 (++. 9.8) mil. K. Zmenšení dovozu vyskytuje se u bavlněných přízí 23.1 (— 0-6), vlněného zboží 46.9 (— 0.7) a hed- vábného zboží 55.2 (— 0.5) mil. K. Konečně dlužno ještě uvésti, že hodnota dovozu pšeničných a žitných otrub (18-7 mil. K) stoupla o 4.8 mil. K. což nutno připisovati hlavně zvýšené ceně tohoto výrobku.
+ 2 1 žitná otruby
33 article
Ve vývozu vykazují vzestup tyto země- dělské výrobky: obilí 41-9 (+ 21.7), ovoce 32.8 (+ 5.9). chmel 43.6 (+ 17.1). jatečný a tažný dobytek 64.6 (+ 19.2), vejce 121-1 (+ 16.8), surové kůže 76.6 (+ 10) a vlna 21 (+ 2.8) mil. K. Zmen- šenou měrou bylo vyvezeno surové, kulaté sta- vební a užitkové dříví (— 2.3 mil. K při hodnotě 77.7 mil. K)- Vývoz nerostných hořlavin (93.9 mil. K) stoupl o 7.2 mil. K. na čemž participoval nejznačněji vývoz hnědého uhlí (70.8 mil. K) 4.3 mil. K. Z důležitějších průmyslových výrobků vykazují vzestup vývozu: slad 58.7 (+. 6.2), tech- nické oleje 23.6 (+ 2). nerostné oleje 46.1 (+. 17). bavlněné příze 23.2 (+ 7.4), příze ze lnu, konopí. juty 21.5 —. 3.8), hedvábná příze 16.4 (+. 0.5), bavlněné zboží 71-9 (+. 5.9), zboží ze lnu, konopí. juty 26.6 (+ 1.1), hedvábné zboží 22.1 (+. 2.9). konfekční zboží 87.3 (+ 0.2), usně 20.5 (+. 2.3). kožené zboží 47.7 ( 5), dřevěné zboží 73.8 (+ 1.4), skleněné zboží 69.2 (. 5.2), železná zboží 41.7 (+ 7.8), kovové zboží 57.1 (++. 2.7). stroje, přístroje, elektrotechnické potřeby 40-9 (4. 5.1) a lučebniny 41.3 (+. 2.9) mil. korun.
1211
34 article
Pokles vývozu zaznamenán byl u těchto tovarůa sicel u zpracovaného dříví stavebního a užitko- vého 165.4 (— 4.3), vlněných přízí 10.6 (— 0.9) vlněného zboží 65.3 (— 0.3), papíroviny 16.7 (— 1). papíru 21.1 (— 0.7), papírové zboží 9.4 (— 0.2)a polotovary ze železa 12 (— 6.8) mil. K. Vývoz cukru (197.5 mil. K) poklesl o 3.2 míl. K, při čemž nutno poznamenati, že vývoz surového cukru byl o 25.8 mil. K větší, vývoz rafinády o 29 mil. k menší, než v soudobí loňském. Vývoz nápojů 123.2 mil. K) poklesl o 3.1 mil. K V tržbě s drahými kovy činil od ledna do konce listopadu 1912 dovoz 17.4 (— 18.9) mil. K. vývoz 143 (+ 22.9) mil. K Bankovní výkazy. Výkaz banky anglické. Z Londýna, 2. ledna. V tomto Rozdíl od (K. k.) týdnu minulého v tisících lib. šter. 20.550 + 104 Zásoba celková . . . . Oběh bankovek . . . . 29.200 — Zásoba v hotovosti . . . . 31.300 + 971 49.630 + 12.848 Portefeuille . . . . . . . Na dčet soukromníků . . . 52.955 + 13.89 14.165 + 1729 Na účet státního pokladu . Zásoba bankovek . . . . . 19.627 + 115 Výkaz banky francouzské. Z Paříže, 2. ledna. V tomto Rozdil od (K. k.) týdnu minulého v tisících franků Hotovost ve zlatě 670.777 — 18.439 Hotovost ve stříbře . . . 3,194.615 — 12.704 Portefeuille hl. banky a filiál. 2,139.328 + 420.238 Běžný účet soukromníků . . 5.933.432 + 349.095 Účet státního pokladu . . 752.178 + 102.254 Úhrnné zálohy. . . . . 188.188 — 48.920 Výnos úroků a diskontu . . 740.647 + 23.463 Poměr hotovosti k oběhu bankovek 65.14 proc.
Londýn Paříž
35 article
Z městské spořítelny Pražské. Je pozoruhod- ným znamením uklidňujících se poměrů, že v den 30. prosince m. r. byly u pokladen městské spořitel- ny Pražské pro přijímání vkladů poprvé za delšt dobu stranami ukládány opět peníze ve zlatě mimo to, že vracejí se opět vkladatelé, kteří v době politické nejistoty své vklady vybírali a nyní přesvědčivže se o bezáčelnosti své bázně, vklady opět ukládají. Proto panoval u městské spo- řitelny již v posledních dvou dnech prosince velký nával ukládajícího obecenstva, který dne 2. ledna t. r. vzrostl ještě více, takže tento den bylo ob- slouženo 2200 stran peníze ukládajících. Aby se předešlo zbytečnému tísnění se před oddělením, kde vracejí se vkladatelům spořítelní knížky, upo- zorňuje spořitelna, že strana odevzdavši peníze knížku spořitelní a obdrževši kupon, nemusí, nes chce-li, čekati ve dvoraně, až bude číslo jejího kuponu vyvoláno úřadníkem, nýbrž může se s ku- ponem vzdáliti a přijílí si později v týž den do jedné hodiny odpoledne do dvorany anebo může se přihlásíti s kuponem o spořitelní knížku do 14 dnů v přízemních nově pro to zařízených místnostech městské spořitelny Pražské (vchod přímo z ulice Rytířské), paklí si nepřeje, aby knížka spořitelnt trvale byla spořitelnou uschována, což spořitelna činí bezplatně.
36 article
Agrárni banka v r. 1912. (Dodatek k novoroč- nímu přehledu českých bank.) Agrární banka pro- vedla počátkem r. 1912 a úplným zdarem zvýšení akclového kapitálu ze dvou na čtyři miliony korun, kterýžto kapitál participuje již též na zisku roku 1912. Vklady Agrární banky dosáhly koncem roku 1912 (tedy po šestnáctiměsíční činnosti) výše pře 5.600.000 K, takže pracuje benka nyní bezmála s deseti miliony korun a to výhradně pro účely zemědělské a zemědělsko-průmyslové. Jednollivá oddělení Agrární banky pracovala veskrze s vý- sledky příznivými a zejména oddělení pozem- kové vykazuje přes nepříznivou dobu značná obraty, takže celkové výsledky bilanční za r. 9912 budou pravděpodobně velmi příznivě, Přátelská styky a venkovskými zemědělskými ústavy najmě okresními bospodářskými záložnami, dále s hospo- dářskými družstvy ! Raiffeisenkami doznaly znač- ného prohloubení a rozšíření. Koncem roku 1912 provedla Agrární banka přeměnu továrny na hospo- dářské stroje Ant. Dobrý v Mladě Bole- slaví v rolnickou společnost akciovou s počáteč- ním akclovým kapštálem 1,500.000 K Národní záložna v Praze připočítává koncem června a prosínce úroky ke kapitálu uloženému na vkladní knížky a není tudíž třeba knížku jen za účelem připsání úroků předkládati. Do předlože- ných košžek připlsují se úroky za prošlé pololelí po 15. lednu 1913. Z trhů peněžních, 2. ledna. (Zvl. zpr. „N. L.
Antonín N L Praha Agrárni banka zemědělskýprůmyslový
37 article
Praha. Na dnešní první večerní burse v novém roce došlo k obratům hodnot bankovních i prů- myslových, z nichž poslednější vykazovaly dale zotavení, tak placeny akcle české spol. pro prům. enkerní za K 373.— (+ 5.—), akcle západočeské továrny kaolin. a kamot. za K 900.— a K 897. — a akofe rak. alpské báňské společnosti za kor. 1051.—, jinak pak akele Živnostenské banky z K 269.25. Vídeň. Následkem nadějnějších zpráv o věe- rejší schůzi mírové konference nabyl trhi s cennými papíry opět důvěřivějšího rázu. Špekulace čile zasáhla a zejména hodnoty státní dráhy, Alpinky a Škodovky byly čile obchodovány. Později se ne- mohly kursy věak uhájiti, poněvadiz kolovaly ne-
Praha Vídeň