1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 3. ledna 1913.
Praha
3
masthead
Na rannlavečerní listy
5
article
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě . . za sh
vačerní . . . . . . . za tk
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo . . . . . .
večerní
Inseráty
platl se hotově nspřod.
Předplacení a inserty
administrace v Marlanské ul., a
Tam nacházejl se táž
ředakce, tiskárna a oxpedie
„Národních Llstů
Rukoptny ne nevraceji
Telefon „Národních Listů“,
Redakcer a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expedice
obchodní tiskárna 1062.
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Marlanský ulice
Praha
Redakcer
6
article
Uherská volební oprava.
Uherská volební oprava.
Když v létě 1912 provedl hrabě Tisza
svoje násilné potření obstrukce a změnu
jednacího řádu, a ministerský předseda
Lukács pomocí těchto opatření s netušenou
rychlostí prosadil a koruně položil k no-
hám brannou reformu, byla na tomto mi-
stě vyslovena obava, že věcí tyto nejdráže
zaplatí uherská volební oprava. To se plní.
Návrh, který podala v poslední den minu-
lého roku uherská vláda sněmovně, není
ničím jiným, než odměnou pro třídu, která
až dosud uherskou politikou vládla, a když
viděla, že by tomu jednoho dne mohlo také
býti jinak, vrhla se na osmačtyřicátníkya
učinila všecko, aby hrozící nebezpečí za-
stavila. Půl roku potom přichází smluvená
odměna.
Na podrobný soud o Lukácsově ná-
vrhu změny volebního řádu je ještě čas.
Co ale svou volební opravou chtěl a také
na koruně dosáhl, o tom nemůže nikdo
povolanější pronésti soud, než hrabě Tisza.
převratem dosazený president sněmovny
terč Kovácsových střel, tvůrce nového
jednacího řádu a vítěz nad spojenou, ted
už zcela malomyslnou oposicí. A hrabě
Tisza, přijímaje podle starého zvyku na
Nový rok návštěvu strany práce, nikterak
se tím netajil, že s úplnou spokojeností při-
jímá návrh nového volebního řádu, jak ho
předem schválil panovník, a že tak může
učiniti proto, jelikož návrh zaručuje, že
uherská politika i za nových poměrů zůsta-
ne v těch rukou, ve kterých nyní jest. Hra-
běti Tiszovi se Lukácsův návrh tak líbí
že ho chce ve sněmovně v co možná nej-
kratší době dáti schváliti, a to proto, je-
likož to je přímo v zájmu existence maďar-
ského národa. Ten potřebuje politiku har-
monie mezi národem a dynastií, ale podle
mínění hraběte Tiszy je taková politika
možna jen potud, dokud maďarská inteli-
gence podrží vůdčí roli, kterou ve veřej-
ném životě až dosud zaujímala.
Lukács
Lukácsův
Tisza
Kovácsův
Tisz
Tisza
7
article
Jakými prostředky vládní návrh pro
tento cíl chce působiti, je patrno i z hlasů.
které se ozývají uvnitř strany, která má
volební reformu v Uhrách odhlasovati. Sa-
mi členové národní strany práce jsou ne-
spokojeni s vylučováním celých kategoríí
osob z volebního práva a s nebezpečnou
moci, která se úřadům dává při sestavová-
ní volebních seznamů. Zaměstnavatelé bu-
dou v četných případech podle návrhu roz-
hodovati o právech svých dělníků! Dělníci
sami — to je jistě z nejkřiklavějších usta-
novení předlohy — obdrží volební právo
jenom tehdy, budou-li nepřetržitě po dva.
po připadě i pět let zaměstnáni u téhož
zaměstnavatele, Rozumi se, že bylo pa-
matováno i na osoby nepohodlné, a kdo
by pro podněcování k třídnímu záští nebo
proti některé (!) národnosti byl porotou
odsouzen k jakémukoliv trestu vězení, po-
zbude volebního práva na deset až na
patnáct let. To jsou ustanovení tak divoká,
že i mameluci Tiszovi nedovedli je zcela
tíše přijmouti, a není ještě tak zcela jisto
zda je národní strana práce beze změny
přijme za svou věc.
Tisz
Uhry
8
article
To jsou tedy prostředky, kterých je
třeba, aby se udržela ona podivná harmo-
nie mezi dynastií a maďarským národem,
o které hrabě Tisza mluvil. Vše, co by
překročovalo zmíněná obmezení, směřo-
valo by proti této harmonii a ohrožovalo
by maďarskou státní ideu a celou tu frontu
krásných frází, za kterou se skrývá asijská
bída uherského politického života. Poně-
vadž tyto důvody už nestačí, vymyslil hra-
bě Tisza svoji theorii o harmonii maďarské
politiky s korunou, nepomýšleje v nejmen-
ším na to, do jakého světla tím dynastii
postaví. Aby tato nejpestřejší harmonie
celého světa trvala, k tomu bylo patrně
třeba provádět v Uhrách politiku takovou
aby podle vlastního doznání vlády v mo-
tivové zprávě volební reformy mezí anal-
fabely ve věku 24 až 30 let bylo v celé
zemi v nejčelnější voličské třídě, totiž ven-
kovské, necelých šest procent Maďarů, což
je přímo strašlivým svědectvím, jakou kul-
turní politiku maďarská vláda provádí. To
vše se odůvodňuje harmonií koruny a Ma-
darů, třebas nemířilo to jenom proti bez-
branným Slovákům a Rusínům, nýbrži
proti Chorvatům a Srbům, především ale
proti Rumunům, jichž národní stát se nyní
nachází na velkém rozcestí své zahraniční
politiky. Snad má hrabě Tísza důvody
mluvití o harmonii mezi Maďary a dyna-
stií. O harmonil mezi touto politikou a říšt
mluvití nesmí. A jak poslouží Maďarům.
vezmou-li nemaďarským národům i jejich
poslední naději do budoucnosti, o tom ko-
nečně také ještě poslední slovo není vy-
řčeno.
Tisza
Maďar
Slovák
Rusín
Chorvat
Srba
Rumun
Uhry
Ma
Tisza
9
title
Anglie v roce 1912.
Anglie
10
article
Z Londýna, 31. prosince.
Z Londýna, 31. prosince.
(Pův. dopls „Nár. Listů“)
Rok 1912 vyznačuje se jako jedno z nej
významnějších období politického života Spo
jeného království, ale při tom budil snad nej
menší zájem veřejného mínění. Zdá se to proti-
myslným, ale lze snadno pochopiti smýšten
občanstva, uváží-li se, jak pracuje nynější
parlament, kde má vláda většinu nejméně
100 hlasů, takže při mechanismu továzny na
zákony ve Westminstru předlohy, podporo-
vané pevnou většinou a chráněné časový
obmezením, zastavujícím příval výmluvnosti
jenž zaplavuje tak mnohé parlamenty evrop-
ské, stávaií se zákony v době předem určené
skoro tak přesně, jako pohyby hvězd. Všichni
vědí, že vůle vlády se provádí skoro matema-
ticky a že kromě velkých otřesů, revoluce
nebo války nlc nezastaví jednotvárný chod
parlamentních debat a výroby zákonů, proto
se konečně ztrácí zájem na stálém a zabezpe-
čeném triumfu početné většiny, jíž obratně
manipuluje velká politická strana. Nie není
zůstaveno individuální iniclativě a náhodě.
jaký tedy div, že většína Angličanů sleduje
skoro lhostejně vývoj událostí vnitřní politiky.
známých předem dle programu?
Tak rok 1912 viděl uskutečňovatise
Cladstonův sen home rule; předloha prošla
všemi etapamí ve sněmovně poslanců až na
třetí čtení, které je již pouhou formalitou.
Rovněž předloha o samostatném postaven
walesské církve spěje ku předvídanému vý-
sledku. Rozpoče! také byl odhlasován klidně
a Lloyd George měl velké potěšení, oznámit
své straně, že přebytek příjmů dosáhl ohrom-
né číslice 6,545.000 liber, z čehož 5,000.000
bylo věnováno na zmenšení státního dluhu.
Předkládaje sněmovně poslanců rozpočeh
námořnictva, uplatnil Winston Churchili zá-
sadu převahy 60% v dreadnoughtech nad ně-
meckými loďmi téže třídy, aspoň v roce 1913
a 1914.
Angličan
Cladstonův
Lloyd George
Winston
Londýn
Rozpoč
11
article
Předloha, odstraňující plurální hlasy, není
ještě odhlasována, ale prošla již druhým čte-
ním a přijde asi do výboru v příštím zasedání.
Suffragettky pozbyly 14 hlasy na dlouho na-
dějí, dostati volební právo do parlamentu,
které jim chtěla uděliti a jistým omezením
„conciliation bil!“. Jejich methoda atentátů
a násilí jim nezjedná sympatií v parlamentě
a ve veřejnosti.
Zaznamenati sluší, že po dvakráte stala
se vláda obětí nenadálého hlasování, při němž
se octla na okamžik v menšině. Ale to byly
jen výstřední kousky konservativců, kteří za
ně byli potrestáni stejně jako kolegové z vět-
šiny tím, že pozbyli celého týdne vánočních
prázdnin, a účinek této taktiky vůdců opo-
sice rovnal se nule.
S hospodářského hlediska byly nejvážněj-
ším zjevem velké stávky, které by málem byly
rozvrátily sociální budovu: stávka a výluka
tkalců, která trvala déle než šest neděl, stáv-
ka horníků, jež byla všeobecnou od 29. února
do 6. dubna a učinila nutným zvláštní zákon
„coal miněs bill“, jenž stanovil zásadu mini-
mální mzdy, stávka všech londýnských dělní-
ků dopravního svazu, která od 1. května do
27. července ochromila ruch v londýnském
přístavu.
Od šesti měsíců se zdá, že dělníci, unaveni
revolučním úsilím, jež vyvíjeli za posledních
tří let, a nemajíce mnoho peněz v pokladnách,
ponechají zatím v klidu zemi, jež celkem ne-
měla nikdy nejmenší sympatie pro stávková
hnutí, způsobená vždy malichernými příhoda-
mi, které nejsou v žádném poměru k hrozným
následkům, jimiž trpí miliony jednotlivců po
mnoho neděl.
Suffragettka
dopravní svaz
12
article
Politické strany nezůstaly v minulém roce
nečinnými mimo Westmínster. Liberálové n
podnět Lloyda George vypustili pokusný ba-
lonek, totíž projekt nové pozemkové daně.
Lloyd George a jeho přátelé hodlali uvaliti n
velký pozemkový majetek nová fiskální bře-
mena, která by byla za nedlouho způsobila
rozděleni ohromných panství a rozprodej půdy
rolnictvu, které by ji vzdělávalo a nepone-
chávalo nesmírné lány ležeti ladem pro love-
cké zábavy, jak činí velkostatkáři. Tato demo-
kratická myšlenka nesetkala se zatím s úspě-
chem, neboť všechny doplňovací volby minu-
lého roku dopadly přiznivě pro konservativní
stranu, jež dobyla někoiik mandátů, pokláda-
ných za nedobytnou džavu liberálů, a tam
kde liberálové se udržolí, dosáhla aspoň po-
měrného zvýšení počhlasů proti dřívějšku.
Ve Westminstru servativci silně štvali
vládní většinu. Tato palaímentní taktika do-
bývá ovšem jenom platonických úspěchů, ale
malá vítězství strannické ješitnosti dodávají
straně nového života i připravují nováčky pro
příští bitvy, jež snad budou rozhodnými. Čin-
nost oposice má také velkou výhodu, že nutí
vládu míti se stále na pozoru a několikráte
kritiky a útoky menšiny donutily většínu změ-
niti významné osnovy zákonů v podrobnostech.
Lloyd George
13
article
V posledních dnech roku pronesl Bonar-
Law velkou volební řeč, v níž pojednal o otáz-
ce fiskální reformy. Vůdce oposice, ač trval na
zásadě Chamberlainově, prohlásil, že by ne-
bylo vhodno uvaliti clo na obilí, jak si přejí
krajní ochranáři. K tomuto krajnímu opatření
by se mohlo sáhnouti jen, kdyby velké osady
žádaly na metropoli, aby jim povolila tuto vý-
hodu. Pak by byl osadám povolen výhodnější
tarif, kdežto cizí obilí by bylo podrobeno mi-
nimálnímu dovoznímu clu. Bonar-Law však je
rozhodným stoupencem fiskální reformy, po-
kud jde o průmyslově výrobky a ohlásil, žev
příštích volbách vystoupí strana s přesným
programem tarifní reformy. Tím zmizí potřeba
dovolávati se lidového referenda, jak chtěi
Balfour; voličové budou dostatečně informo-
váni; budou věděti, že hlavním heslem kon-
servativců je fiskální reforma a zavedení
ochranářského systěmu v Anglii.
Řeč Bonara-Lawa měla malý úspěch; kraj-
ní ochranáři ji shledávali příliš bojácnou, kdež-
to konservativní stoupenci volného obchoduji
pokládali za nebezpečně ochranářskou a po-
kud se týče osad, odmítly přímo mísiti sed
záležitostí metropole a ukládati Anglií cla na
potraviny.
Celkem možno charakterisovati ráz poli-
tického života v posledních měsících minulého
roku tím, že otázky pro vnitřní život národa
nejvýznamnější, jako homerule, hnutí oranži-
stů, sociální reformy a pod. budily sotva pře-
chodný zájem veřejného mínění, jež však o
podzimu sleduje s největší pozorností balkán
skou válku a hrozí se možných důsledků
J. Coudurier de Chassalgne.
Bonar
Law
Chamberlainův
J Coudurier Chassalgne
Anglie
14
article
Evropě.
Evropě.
(Původní dopis
Evropa
15
title
Rozmluva se srbským vyslan
cem Jovanem Jovanovičem.
Jovanovič
16
article
V sobolu dopoledne měl jsem na srbském vy-
slanectví zdejším delší rozmluvu s mladým, sympa-
tickým vyslancem Jovanem Jovanovičem, s nimž
jpem so seznámil již v Bělehradě, kdež byl chefen
v kanceláři ministerstva zahraničního.
Vyprávěl mi s velikým uspokojením, jak jeh
císař blahosklonně přijal a že tudíž má nejlepší
naděje ve smírné vyřízení sporu rakousko-srbské-
ho. Téhož přesvědčení nabyl z návštěvy u hraběte
Berchtolda.
Nyní, když byl přijat císařem, učiní další ná-
vštěvy, nejdříve u Biliňského, ministra pro Bosnu
a Hercegovinu, a u polských a českých i ostatních
slovanských poslanců, zejména u dra. Lea a dra.
Kramáře, na nichž mu jako předsedech klubů ve-
lice záleží. Dr. Leo i dr. Kramář slíbili, že se tei
na jeho návštěvu.
Když jsem se vrátil od mánistra Biliňského
který mne v sobotu večer po ukončení velikých
prací úřadních co nejvlídněji „po polsku“ přijah
mezi 6—8 hodinou ve zvláštním slyšení, mluvil
jsem pak v hotelu ještě s vyslancem Jovanovičem
o věcech, jež jsou požadavky Srbska a jež asl bu-
dou předmětem rozmluvy s ministrem Biliňskim
Hlavní otázka ovšem jest přístav. Srbové
budou trvatí na přístavu v Drači, kde zavedli jia
svou samosprávu a guvernérem je tam přítel náš.
p. Ivan Ivanič. člen výboru Ústředního svazu slo-
vanských novinářů. Nejvhodnější přístav na albán
ském pobřeží ovšem jest Valona, ale z jistých ohle
dů Srbové od tohoto požadavku upduštějí. Dračsl
přistav je proto vhodný, že není tak písečný jak
Lešský. Rozhodnnti záleží ovšem od porad vy
sanců a evropských států a od vymezení hranio
Nového Srbeka a přištího státu alhánského.
Jovanovič
Berchtold
doktor
Lea
Kramář
Biliňskim
Srba
Ivanič
Bělehrad
Bosna a Hercegovina
Leo
Srbsko
Drač
ústřední svaz
17
article
Nejvhodnější hranicí by byly řeky, jež prýšt
z albánských hor a vlěvají se do Adria tického
moře.
Spor bude o Ochridu, Dibru, Janinu a Skadar
Byť Černohorci dosud Skadaru nedobyli, musí n
jeho postoupení trvati, neboť jezero skadarské
pevnost Skadar byly by stálým nebezpečím pro
Černou Horu. Podobně jest s Janinou; město tote
jest středištěm řeckých Albánců, kteří tihnou ke
královstvl.
Dalsí důležitou otázkou jest přípojení dr ah
bosenských na srbsíké. Projektována je sandžakská
dráha, jež končí u Užice a měla by odtud spojen
na bosenskou východní dráhu; z Užice by pal
vedla odbočka přes Senici. Nový Pazar a do M-
trovicej též se pomýšlí na spojení Vardiska s Užicí
Nebude-li Srbsku v rozvoji jeho překáženo, vy-
staví se i dráha dunajsko-adrijská, tedy obchodní.
jež by od moře vedla přes Prizren, Prištinu, Pra-
kuplji do Niše. Dráha z Niše k staré turecko-srb-
ské hranicí jest již vyměřena a spojení z Niše
rumunským hranicím jest již provedeno.
tický
Janin
Černohorec
Albánec
Skadar
Senica
Nová Pazar
Užice
Srbsko
Prizren
Priština
Niš
Užice
Vardisko
18
article
předplání so
V Praze v admínistracki
na město. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K — k
s dvojí doná jkou
a měsío. . . . . . 2
na čtvrt fela . . . . 7 K e2k
ve flislkách
na měsíe . . . . . 2 K B0k
Poštout
na měsle. . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K o0h
s dvoji zásllkou
měníe
na čtvrt iota . . . . I K ebk
Praha
19
article
Pro tyto velké projekty bude zapolřebí tél
velkého kapltálu a tu by z toho Rakousko za
jisté mohlo míti značný prospěch.
V Srbsku i Bulharsku rozvine se velký o b-
chod. oba státy jsou zemědělské, proto průmyslu
snusedních států otvírá se velké tržiště, značný
dovoz všech možných průmyslových výrobků a ho-
spodářských strojů.
Při jednání o novou celní smlouv
může Rakousko jen získati.
Spornou jest otázka Soluna, ježto většin
obyvatelstva není ani bulharská, ani řecká, nýbrk
israelitská, Solun stane se nejspíše městem ne-
utrálním s jistým územím a bude pod správou spo-
jených států.
Nejpalčivější jest ovšem Drinopol, od ne
Bulhaři nechtějí upustilí.
Otázka Bitolje není ještě rozřešena, zda
bude náležeti Bulharům neb Srbům; dosud jest ve
správě srbské, politickým správcem jest přítel nál,
Bronislav Nušič.
Vyslanec prohlásil, že Srbsko chce žiti v míru
a přátelství s Rakouskem, chce mu přijíti ve všem
vstříc, na Rakousku nyní jest, aby i ono proká-
zalo, že chce míti Srbsko svým přitelem.
Na otázku, co bude, jestliže Turecko na tolo
rozdělení nepřistoupí, vyslanec odpověděl: Do ne-
dávna bylo našich vojínů 40.000 u Drinopole
10.000 u Čataldže, dodnes tam bylo dopraveno dal-
ších 30.000, takže tam jest dnes 80.000 našich vo-
jínů. Poněvadz naše úloha na makedonském bojištl
jest skončena, můžeme Bulharům odtud
poslati tolik vojska, kolik bude po-
třeba. Totěž učiní i Řelcové. Dojde-li neústup-
nosti Tarecka k nové válce — bude stražná a buds
vyžadovati, bohužel, zase desetitisíco aových lid-
ských oběti.
A kulturní Evropa připustí takové daleí krve-
prolití k záchraně zpátečníckého, aslatského mu-
sulmanstva?
Fr. L.. Hovorka.
Z Vídně.
Bulhar
Srba
Nušič
František
Hovorka
Rakousko
Srbsko
Bulharsko
Drinopol
Turecko
Evropa
Vídeň
Soluna
u Čataldža
20
title
Politický přehled.
22
article
Novoroční mínění posl. dra. Perka.
Novoroční mínění posl. dra. Perka.
Také nejneúnavnější publicista mezi ně-
meckými poslanci — zemský nýřanský dr.
Fran Perko nepostavil své lumen k No-
vému roku pod kbelík, naopak svítí hned
s několika najednou, řada německých listů
krajinských uveřejňuje jeho úvahu o »vy-
hlídkách vyrovnacích«, z níž na jevo vy-
chází především, že názory o německé
obstrukci v samém německém táboře
jsou dosti ostře rozrůzněny a sporny.
Dr. Perko píše na jednom místě svého článku
doslovně:
»Německá obstrukce, která ku přání a se
schválením veškerého německo-pokrokového volič-
stva z Čech před více než čtyřmi lety zahájena
byla, považována jest od protivníků
vedoucích politických stran, od všech
nespokojenců, nihilistů, ale také už
i od jednotlivců, kteří až dosud při
obstrukci trvali za zbraň otupenou,
kterouž čím dříve, tím lépe dlužno
odhoditi do starého železa.
Celá ostatní úvaha posl. dra. Perka, který
obstrukci německou ještě jednou nazývá
„proklínanou“, jest věnována jejímu obhájení
před Němci, a nejfamosnější důvod z jeho
argumentace jest hned první „Nepochybno
jest, že německá obstrukce nesplnila dosud
svůj účel a že bude za změněných poměrů
nutno, aby byla podniknuta změna fronty „v
obstrukčním postavení“. Dr. Perko ujišťuje,
že cílem německé obstrukce jest vynutiti na
Češích vyrovnání a přece přehlíží při tom, že
právě tento karakter vynucování něme-
cké taktiky jest nejpodstatnější příčinou, pro
kterouž i jemu, muží krásných slov a mělkých
myšlenek, vytanulo, že obstrukce se míjí úče-
lem, a pro kterou tak přemnozí z jeho vlast-
Perk
doktor
Fran Perka
Perka
Němec
Čech
Čechy
24
article
Na Kykladách a Sporadách.
Na Kykladách a Sporadách.
Podnebí Egejských ostrovů jest veluni
teplé. Zeměpisec Filippson má léto jejich za
nejteplejší na zeměkouli. Úřadních spolehli-
vých dat není. Je třeba přestati na srovnání
s klimatem athenským. Dle úřadní zprávy.
kterou mi ředitelství athenského observatoria
(asteroskopia) poslalo, jest průměrná teplota
Athen (Prahy) v lednu 86 (— 2.2). v únoru
9.35 (0-5), v březnu 12.26 (39), v dubnu 16.09
19.6). v květnu 21.11 (14.7), v červnu 25.53
(17.8). v červenci 28.21 (19.6), v srpnu 27.8
118.9), v září 24.31 (15), v říjnu 19-17 (9.5),v
listopadu 14.51 (2). v prosinci 10.41 (— 0. 5).
Dnů zcela zamračených je do roka jen 5
zcela jasných tři, většinou jasných 300;
ostatních dnech svítí slunko jen několik ho-
din. V Athenách vykazují i letní měsíce ne-
patrné srážky. Podnebí Kyklad jest daleko
teplejší. Sníh padá na jižnějších ostrovech jed-
nou ve dvaceti letech a taje hned. V letních
měsících se ani mráček neukáže. Též druhé
dva jarní a první dva podzimní měsíce mají
srážky buď nepatrné, nebo dokonce žádné.
Proto vysýchají téměř všechny řeky na ostro-
vech a na pevníně většinou. Vyschlá řečiště
fcheropotamo) slouží za smetiště a skýtají
obraz chléva Augiášova až do poslední části
podzimku, kdy je nové vodní srážky vyčistí a
všemožné odpadky do moře odnesou.
Ventilace vzduchu jest na Egejských
ostrovech velmi dobrá. Nicméně vichřice jsou
řídké. Naší boře se nevyrovnají. Dodnes vzpo-
mínám na svou plavbu z Rábu do Rěky.
Augiášův
Kyklady
Sporady
Praha
Rába
Rěky
25
article
Tehda nefičel, ale doslova pískal severák na
lodní lanoví, loď plula na levo silně nakloněna
a tak pomalu, že zdálo se, jakoby stála. Ten-
kráte pršelo zdola nahoru. Orkán tříštil totiž
vodu mořskou v biliony kapek a hnal je bouř-
ně několik metrů k obloze. Kde kdo čekal.
že se loď každým okamžíkem převrátí. Mrtvé
ticho bylo mezi cestujícími. Každý gratuloval
kapitánu, když šťastně přístavu rěckého do-
sáhl. Až do té intensity se větry nad mořem
Egejským nerozpoutají. Nicméně není cesto-
vání na řeckých lodích záviděníhodné. Přes tu
chvíli na nich nějaký dofekt, není dochvilno-
sti v jízdním řádu, kablna jediná jest všem
nočním lůžkem. Vegetace ostrovů Egejských
jest typu středomořského, jenže bujnějšího
rozvoje než na oblasti břehu severního. Zvlá-
ště nádherná jest palma datlová, která stíni
tu svatyně, náměstí (na př. v Hermupoli)
vily. Daleko předčí své družky v parku ne-
apolském, ve vile nazionale.
Ale ani na Egejských ostrovech nemá je-
ště plodů jedlých. Palma je kněžna pouště.
Palma
26
article
Teprve v žáru afrických písčin vydává chutné
plody. Nejoblíbenějším však stromem jest tu
platan, jenž skýtá chladný stín, podobně jak
u nás divoký kaštan. Ovocné stromy naše jsou
všechny tu zastoupeny. Výborně se daří třeš-
ni, která tu už koncem dubna skýtá zralé
plody. Zavařené v cukru třežně jsou v každé
slušné domácnosti a vedle lukumů bývají ho-
stům k uvítání předkládány.
Z jižního ovoce zasluhuje zmínky pome-
ranč, fík, oliva. Fíky attické měly za staro-
věku pověst světovou. Dnes je smyrnenské
předčí. Na ostrovech jsou malé. Za to réva ta
vydává nejlepší šťávu na světě. 9. července
byl mi přinesen první tinský hrozen. V celku
jsou dva druhy vina: Maurodaíné (hnědé, vel-
mi sladké, husté, se sílným aromatem a 2
procenty alkoholu) a Kamaritis, rudé, sladko-
hořké. Jeho cena jest na ostrovech velmi mir-
ná. V Athenách těžko ho dostati, jelikož by
škodílo lehkému a velmi drahému vínu atti
ckému. O původu révy mají Řekové pěkný
Fík
Řek
27
article
mythos. Jednou nalezl Dionysos tak hezoun-
kou rostlinku, že si ji utrhl i s kořínkem. Ale
božská síla jeho ruky urychlila její vzrůsti
dal ji bůh do lebky ptačí, kterou právě
shlédl. Ale i tam rostla vůčihledě. Vložil ji
tedy do lebky lví. Ale ani ta záhy nestačila.
Dal ji tedy do lebky oslí, v níž ji donesl na
Naxos a tam zasadil. A tak vznikla réva.
Odtud pochází, že síla božská v ní proudi. Na-
pije-li se kdo její šťávy málo, zpívá pěkně
jako ptáček. Přihne-li si však více, začne řvát
jako lev a jestliže ještě více se ke dnu podí-
vá, řve už jako osel.
Hlavní sklizeň révy jest v září.
Posvátný strom Athenin, oliva, daří se
sice dobře na Egejských ostrovech, ale olej
její nevyrovná se francouzskému. Mnohý host
ze severu nad zjevem jejím se pohorší. Bývá
někdy skoro černou. Ale mladá kvetoucí oli-
va jest neobyčejně půvabná. List její jest jal
stříbrný, žluté květy, co do tvaru květům lý-
kovcovým podobné, zdobí v statisících jediný
strom a vůně její líbezná a tak silná, že malá
větvička naplní velký sál příjemnou vůní na
několik dní.
Krásným nachovým květem honosíse
jablko granátové; ale plody nejsou chutné.
Z divokých keřů hojny jsou Jentyšek
z něhož na Chiu připravují smůlu mastix, te-
rebínky, jahodník, jehož plody se podobají ja-
hodám, odkudž i jméno jeho, jalovec, myrta
vavřín, vřes stromní, cypřiš, rozmarina atd
Květy neztrácejí listů ani v zímě, takže i v té
neveselé roční periodě osvěží se oko libez
nou zelení.
Zvláště mile blýskají se na mezích naše
pelargonie, které dorůstají v keře velikosti
našeho hlohu. Oleandry pak, tvořící nádherné
obruby řek, připomínají nám naše vrby. Ná-
padné je velké množství paznehtníků (akan-
thů) se zlatými květy a bodlinami 3 cm. dlou-
hými a neobyčejně ostrými, takže nelze bea
Dionysos
Naxos
Chios
centimetr
28
article
poranění květů utrhnouti. Z polních květin
nejkrásnější jsou jarní anemonky ozdobné.
jichž rudé korunky byly tak Pánu Kristu milé
že shledával je spanilejší než královský šat
Šalomounův, dále anemonky páví, žluté mě-
síčky, narcisky a tacety, dále letní kosatce
zvláště nádherné cisty, kameliím podobné
Vřes stromní, oždoba časného jara, dopíná s
výše 6 metrů a tlouštky mnoha centimetrův
průměru. Myriady jeho zvonečků, bílých a sil.
ně vonných, jsou vedle rozmariny a thymianu
nejlepší pastvou včel. Kdo viděl záhony ane-
monek, husté rámy alpských fialek kolem
skal, louky tacet, podivi se bujnosti i kráse
jižní vegetace. Už náš Lošín honosí se tako-
výmto přepychem flory jmenované; nad to
jest celý pokryt bujnými keři myrtovými, čis-
níkovými, terebintovými atd. atd., že se každý
přítel botaniky pozastaví, čta, že tato zahrad.
Hesperidek je florou chudá. Ovšem jest k to-
mu třeba půlhodinové vycházky za město
to v kteroukoliv dobu roční, v kteroukoliv
stranu. Druhy jsou ovšem jiné, ale hojnost
flory táž.
Na osamělých skaliskách egejských na-
šla útulku květina Hadova, asfodelos. Nen
vhodnějšího symbolu smrti mezi florou! Asfo
delos má stonek dužnatý, bezlistý, květ žluto
zelený. Vzdoruje vedru letnímu, jako pelar-
gonium a chrysanthemum. Posledně jmeno-
vaná květina jest jako u Japonců i na Egei
ských ostrovech oblíbenou nadmíru. Národn
písně i lid zve ji margarita (perlou), orolojo
(hodinky), aspro luludi (bílým kvítkem) a ta-
mější mládež zpytuje z ni budoucnost právě
jako náš mladý svět.
Z cerealií daří se na Kykladách a Spora-
dách ječmen, jenž se sklízí už počátkem květ
na, a pšenice, jejiž sklízeň jest až v červnu
Boby a jakýsi druh hrachu jsou dosti hojny
Někde pěstují (na Melu) i bavlník. Nejmilej
ším však pokrmem v létě jsou melouny, z
Krist
Šalomounův
Hesperidka
Kyklady
Boby
29
article
nichž zvláště karpusia, růžová odrůda, jest
chuti velmi příjemné. Ale třeba tu umírněno-
sti, jelikož jsou nedosti stravitelnými.
Bujné zahrady, honosící se svěží zelení,
shledáváme všude. Proti úplně holým skalna-
tým vrchům zdají se býti rájem a činí dojem
štěstí a blahobytu. Velkou závadou v úrodno-
sti půdy jest ovšem nedostatek vody. Četl
jsem v italských listech zprávu, že prý na
jednom našem ostrově našli vodu pomocí lí-
skového dvojklaného proutku.
V německé literatuře právě silná pole-
mika v té věci; pro i contra. Hrabě K. Klin-
kowstroem láme kopí pro hodnověrnost.
Otázka zní vědecky: mají některá individua
tak jemnou nervovou soustavu, že blízkost
vody nebo kovů působí v nich jakési chvění?
Už dávný znatel Krkonoš dr. Hoser poznal,
že v Krkonoších mají některá individua „ge-
niální schopnosti“, které vykládá elektroma-
gnetismem. Já sám byl kdysi při pokusu tele-
pathickém (tedy směru zcela různého) svěd-
kem, že jedno individuum, dotknuvši se ruky
neznámého pána, zcela apodikticky prohlásí-
lo, že ten pán jest nebo byl na tu ruku chu-
rav. A opravdu před lety si ji pouze vymkl
Namítá se: „hysterie“. Námitka velmi závaž-
ná. Nebo hysterina jest personifikace podvodu
a sobectví. Hysterině sám lidský život je ni-
čím, jde-li o jakýkoliv její prospěch. Pokusy,
v nichž má hysterina účast jakoukoliv, bráli
jest vždy s největší skepsí. Ale v případě sho-
ra uvedeném nebylo hysterie a případ shle-
dán hodnověrným. V našem století, kdy do-
kázáno, že prvek jeden může se změniti v
prvek jiný, fakt dosud za vrchol zpozdilosti,
za utopií a chimeru prohlašovaný, jest i v
otázce dvojklanného proutku třeba opatrnosti
a zdrželivosti. Pro Egejské ostrovy bylo by
objevení vody objevením zlata.
Fr. Jezdinský.
doktor
Hoser
František
Jezdinský
Krkonoše