Strana 14.

NOVÝ JIHOČESKÝ DĚLNÍK

Číslo 51 —52.

Jetel J.

Hledal protekci. Je tomu již hezká řada roků, kdy sta- rostou nemocenské pokladny v městě *. byl jistý bohatý zaměstnavatel, který jmě- ní své čítal na statisíce. A stalo se jednou za jeho starostová- ní, že uprázdnilo se místo úředníka této pokladny. Při obvyklé schůzi představenstva u- snesli se členové téhož, vypsati konkurs na toto uprázdněné místo. A jelikož se mělo vyhověti jak zástupcům zaměstnavatelů, tak i dělnictvu, usneseno uveřejniti konkurs co insert v místním měšťáckém časopise, av dělnickém „Právu Lidu“, aby se vlk najedl a koza zůstala celá. V konkursu byly obvyklé podmínky,a též i ustanovení, že žádosti nutno zasílati přímo na ústav. Sotva časopisy konkurs přinesly, žádo- sti jen se sypaly. Jeden žadatel předstihoval druhého vzdor hubenému služnému, které bylo s mí- stem tím spojeno Nejlépe však ze všech žadatelů vyzrál na to, jak místo obdržeti, dnes již zemře- lý S- Aby místo zcela jistě dostal, poslal ne- jen doporučenou žádost na ústav, nýbrži dopis o 8. stranách velkého formátu na adresu starosty pokladny, aby téhož o své osobě informoval, aniž by však jeden dru- hého byl znal. Psal mu zkráceně asi takto: Vážený pří- teli! Promiň mi že Tě obtěžuji. Ale právě jsem si podal k Vám do pokladny, jejímž starostou Jsi, žádost za udělení mi místa úředníka Vašeho ústavu.

Abys věděl předem kdo jsem a poznal můj životopis, sděluji Ti, že jsem byl pro „činnost“ nedávno přes 3 měsíce vězněn. Nebojím se nikoho a znám dobře boje s Vašimi tamními nepřáteli, které bych si velmi rád vzal na starost. Kauci nemám, a uznáš sám milý pří- teli, že jí nepotřebuji; neb jest to zasta- ralé zřízení, které se vůbec neosvědčilo. Doufám proto, ctěný příteli, že se při- činíš o to, abych místo u Vás jistě obdr- žel. Když starosta dopis tento přečetl, vstaly mu hrůzou vlasy na hlavě. Rozběhl se ihned do kanceláře poklad- ny a celý rozčilen praví přítomnému úřed- níku: Prosím vás, do jakých raubířských no- vin jste onen konkurs poslal? Tady mi jeden kriminálník píše, abychom jej při- jali za úředníka. Chlubí se kolik let seděl v kriminále a v dopise mne tituluje „pří- teli“ a „tyká“ mi, jako bych já byl jeho kamarád z kriminálu! Já — já si mám nechat od takového kriminálníka říkat „pří- teli“ a „tykat“ si s ním! Takového něco se mi ještě nestalo. Že dotyčný žadatel, mimochodem ře- čeno, smýšlením theoretický anarchistaz Prahy, vzdor své námaze místo nedostal, ač to třebas poctivě mínil, nebude se nikdo diviti. Fr. Mádl, Holoubkov.

Jihočeským kameníkům! Katolický svět oslavuje v těchto dnech příchod Mesiáše. Na věžích chrámů zavzní hlahol zvonů a pod jich klenbou rozléhati se budou za vůně kadidla a myrhy zpěvy: „Nám, nám narodil se.“ i To budou zpívati lidé nejen bohatí, o jichž existenci je dosti na tomto světě po- staráno, ale budou také zpívati lidé, kteří o radostných dnech křesťanstva nebudou míti tolik, aby nasytili sebe i své drahé. Na Vás si vzpomínám, jihočeští kame- nodělníci. Vy, pionýři, mužové práce! Vy kteří v těžké, fysické práci po celý rok strádáte. Vy kteří v mrazu i slunečním úpalu po celý život a stále stejně slyšíte tu smutnou píseň kladiva, dláta a kamenných třísek! Zpívejte také, kamenodělníci! Zpívejte ale vznešenou píseň Soci- alismu, zpívejte ji a buďte tvrdými tak jako ty hory a skály, které svým kladivem rozbíjíte a buďte hrdými jako ty výrobky které z dílen Vašich vychází. Takovými buďte kamenodělníci: „Nám nám narodil se“ „Jihočeský Dělník“ nám kamenodělníkům jako všem druhým prole- tářům před patnácti lety. Byli jste a zůstaňte mu věrnými druhy Buďte jeho čtenáři a odběrateli, jemu svě- řujte bolesti svého života. A s touto vznešenou úlohou jděte, jiho- čeští kameníci, dál až ku konečnému ví- tězství. Křečan Josef

Jihočeský Dělníka

Zdá se to snad některému z čtenářu dív- ná jubilejní vzpomínka. Ale bylo kdysi tak, že náš krajinský list měl co dělot s podobnými ústavy a kdy jeho vyjití záviselo od toho, bylo-li něco, co by se nechalo zpeněžiti vo — zastavárně. Vzpomínám na nejkrutější doby vycházení listu, na leta 1909—03. Scházeli jsme se tehdy často ve vyďavatelstvu, abychom v společných úradách hledali pro finance listu úhrady. Ale těžko se hledala úhrada tam, kde nebylo pra- menů a po dlouhém rokování, které točilo se okolo těžkého postavení listu, byla obyčejně jedna výslednice. List musí vycházeti za každou cenu a pomoci musí — členové vydavatelstva. Jeden zastavil hodinky, druhý řetízek, třetí při- nesl peníze připravené pro domácí potřebu,a list vyšel. Peníze tak sehnané dány do ti- skárny a začalo se znova. Ale probili jsme se A dnes zažíváme, vzpomeneme-li si na mi- nulost, radostné chvíle. Dnes náš „Nový Jiho- český Dělník“ je tak finančně zajištěn, že bole- sti svého mládí napravuje a není obavy, nebu- de-li katastrof mimořádných, souvisejících s po- litickým životem, že by staré doby nedostatku se vrátily. Musí ale soudruzi a soudružky konatik listu své povinnosti, býti jeho odběratelí, aby mohl růsti ještě dále a státi se tím, co bylo mu před patnácti lety dáno do vínku. K té práci ve prospěch listu a hnutí po- vinen jest podati ruku každý, kdo říká že je sociální demokrat a tu práci budeme také od každého žádati.

Vzpomínám . .. Bylo to v roce 1897, těsně před vánočními svátky, kdy sešlo se nás několik ve spolkové místnosti ve Schmeykalově ulici, bychom usne- sli se na tom, vydati po zaniklé „Pochodni“ no- vý list, který měl býti hlasatelem socialistických ideí na kulturně a hospodářsky zbědovaném če- ském jihu. Vydání listu bylo sice odhlasováno, ale pe- něz na zaplacení čísla tiskárně nebylo. A tu si vzpomínám na socialistické přesvědčení těch sou- druhů, kteří stáli u kolébky listu, a aby mo- hlo vyjíti první a druhá čísla, často korunu uchystanou pro potřebné věci do domácnosti — dali listu, jen aby tento mohl vycházeti a ne- splnilo se přání těch, kteří těšili se až „so- canský plátek udělá bankrot.“ Nedočkali se. — A my dnes, kteří“ stáli jsme u kolébky listu a viděli jsme patnáctiletý jeho vývoj a vzrůst, můžeme býti se svou prací spokojeni. Nepracovali jsme nadarmo, a to co bylo „Jihočeskému Dělníku“ dáno od proletářů, to přineslo dělnictvu stonásobné úroky. Dnes v tisících exemplářích vychází náš „Jihočeský Dělník“, aby rozséval vznešené idee socialismu a z jeho setby rostou již nádherné květy. V druhém patnáctiletí půjde to již veseleji! Marie Vydrová.

Slovo k dělnické mládeži! Ve chvíli, kdy českoslovanská sociální de- mokracie na českém jihu oslavuje patnáctileté výročí založení svého krajinského listu a tím života sociální demokracie vůbec, obracíme se k dělnické mládeží obého pohlaví, abychomv několika upřímně míněných slovech objasnili ve- liký význam mládeže v dělnickém hnutí. Po našich rozdrobených jihočeských vískách, jichž dělnická mládež je více v cizině než do- ma, je těžko organisovati nějaké soustavné hnu- tí dělnické mládeže. Ale i zde se nechá při dobré vůli pracovati, zejména v přítomné do- bě, a místo ubíjení peněz, zdraví a času při zábavách mnohdy pochybné ceny učiní jistě dělnický dorost lépe, shodne-li se na uspořádání několika přednášek se vzdělavacím obsahem. Jeť všestranného vzdělání dnes potřeba každému dělníku. Dělnické mládeži, která je budoucností Socialismu, musí proto záležeti na tom, aby každý jedinec z její řad byl samostatným celkem, a k tomu vedle přednášek slouží v prvé řadě dělnický tisk! Dělnická mládež musí též odebírati, roz- šiřovati a čísti tisk strany. To platí na prvém místě o listech stranou naší vydávaných. Kdo nečte denníky, nesleduje důležité denní událo- sti jím zaznamenané, není s to udržovati krok s duchem času a zůstává ve svém vývoji po- zadu. Rozšiřovati dělnické časopisy, mělo by býti úkolem mládeže všude tam, kde kloní se tato k „Socialismu. „Jihočeský Dělník“, „Sbor- ník mládeže“, „Ženský List“, tyto časopisy vo- lají svým obsahem k dělnické mládeži českého jihu, aby v každé vísce našel se jednotlivec, který rozprodal by týden co týden několik čí- sel těchto časopisů a připravoval tak půdu pro získání indiferentních.

Mladí soudruzi v místech, kde máme orga- nisace politické, sdružte se v sekce mláde- ž e. Tam je Vaše místo, tam v působnosti poli- tické organisace můžete se vychovati k tomu, abyste jednou nastoupili velikou práci organi- sační a agitační, kterou dnes vykonávají starší soudruzi. Vyžádejte si na důvěrníku míst- ní organisace, nebo obraťte se pří- mo na náš list, aby Vám byla ve Vaší obci svolána schůze mládeže, na níž by povolaný řečník promluvil „O po- slání české dělnické mládeže. Bude Vám jistě ochotně vyhověno. Na českém jihu máme také několik Dělni- ckých Tělocvičných Jednot. V posled- ní době zaznamenáváme v Jednotách a to zej- ména v Budějovicích čilý život. Úkol D. T. J. jest velice důležitý, Mají míti péči nejen o fy- sickou výchovu těla tělocvikem, ale jejich poslá- ním je také šíření osvěty a vzdělání dělni- ckého dorostu, D. T. J. mají krásný cíl. Nejen vypěstovat krásné, zdravé tělo, ale vysvoboditi svůj dorost ze strnulého ducha reakčního vlivu obecného školství, sešněrovaného klerikalismem. Veliký je proto úkol našich D. T. J. Protož, dělnická mládeži, vstupuj do Jed- not, kde roveň jste druh druhu, kde vedeni jste všichni jedním, stejný krásným cílem.. Nezůstávejte státi na vykona- ném díle. Dál, jen dál! Až ku koneč- nému vítězství.