1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 22. září 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí set
v Praze v zdmísistratl
na nalnde
ns čtrst leta . . . . K —
s črejí česáálou
na něsle
n čtnit leia . . . . 7 K č0h
ve álialkách: a K 9oh
Ba mněsíe .
Peštont
ns něsíe
n čtnt leis . . . . 9 K uoo
s dvojí zšsilko
sa v, . . . . . K e
čtvrt leta
Praha
5
title
Onešní číslo pra Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Valka.
Valka.
L. Z Petrohradu, 21. záři 6.49 hod
večer. (Pův. tel. zvl. dopis. »Nár. Listůe.
Admirál Birilev určil pro dokončení
konstrukcí a oprav obrněnce »Orlae
a 5 křižáků lhůtu do 29. září. V den
ten lodi mají míti plný náklad uhl
a má býti již i veškeré mužstvo na
palubě jejich.
Podle jiných pověstí baltické lod-
stvo na dálný Východ neodpluje.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Valk
Birilev
Petrohrad
dálný východ
7
article
Korunovaný král srbský.
Korunovaný král srbský.
Bělehrad, hlavní město bratrského národa
srbského, stal se od týdne střediskem pozornosti
a upřímné účasti veškerých jižních Slovanů.
Král Petr uznal nynější okamžik za vhodný
slavnostní korunovací provésti důkaz, že jedno-
myslná jeho volba za krále skupštinou došla
v době jeho patnáciiměsíčného panování plného
souhlasu srbského národa. Ke vlastní slavnosti
korunovace, včera za obrovského účastenstvá
vykonané, připojena řada významných kultur
nich podniků, jimiž podán přehled o vývojí srb-
ského národa za prvních sto let jeho obnovené
samostatnosti. První kroky osvobozovací staly
se v r. 1804 za vůdcovství zakladatele dynastie
Karaďorděvičů, předka krále Petra, jímž se sta
šťastný válečník proti Turkům, Jiří Petrovič,
zvaný Černý či Kara Dordě, ač uznání úplné ne-
odvislosti Srbsko se dočkalo teprve po válce
rusko-turecké. Po všecku tuto dobu a i později
bylo Srbům zápasiti s velikými nesnázemi,
vnitřními převraty, jež vznikaly hlavně půso-
bením soupeřících vlivů vnějších, jejichž tlaku
poměrně slabé Srbsko nedovedlo odolati. Po-
slední z těchto převratů skončil vyhubením dy-
nastie Obrenovičů a povoláním nynějšího krále
Petra na trůn srbský.
Král Petr osvědčil, že veliké jeho životní
zkušenosti a znalost poměrů evropských vytvo-
řily z něho panovníka, jenž svěřený sobě úko
dovedl opatřiti za poměrů nejobtížnějších.
V zemi rozhodovala při jeho nastoupeni
strana vojenská, pro jejíž krvavý převrat od-
klonily se od Srbska všecky evropské velmoci.
z nichž některé sice uznaly krále Petra, ale při
pojily k uznání podmínku zdánlivě nesplnitel-
nou, že odstraní ze svého okolí důstojníky, již
provedli krvavý převrat.
Nejpříkřeji při tom se k novému králi z
chovala Anglie.
Petr
Karadjordjevič
Petro
Turek
Petrovič
Kara Dorda
Srba
Obrenovič
Bělehrad
Srbsko
Anglie
zvaný Černá
8
article
Tehdy se očekávalo že vypukne v Srbsku ob
čanská válka, pravilo se, že sousední velmoc vy-
konala přípravy, aby zjednala v Srbsku pořádek.
a kolkolem Srbska, v Makedonii, v Star. Srbsku
v Albanii byly nepokoje na denním pořádku, ne-
pokoje, jež se dotýkaly citelně příslušniků srb-
ského národa. Ještě dnes vzpomíná vojenský
list vídeňský, že všeobecný názor západního
tisku tehdy bez námitky hlásal, že Rakousko-
Uhersko jest povoláno zjednati v Srbsku uklid-
nění a vzíti na se jeho opatrovnictví. Zcela
jistě, pokračuje týž list, byli bychom dostali
zmocnění, vyhlednouti si vlastního nápadníka
na srbský trůn, který by dbal vídeňských intencí
a zahájil politiku Rakousku příznivou. Dohoda
s Ruskem mohla míti jen tehdy smysl a odů-
vodnění, kdyby byla obsahovala „punktace“
ohledně Srbska, ujednání, jež by nám bylo opa-
třilo určité zmocnění pro zvláštní případy. To
se nestalo, skupštině ponechána k volbě krále
volná ruka. Zatím se v Srbsku poměry ustálily.
a půjde li to tak dále, nastanou se Srbskom styky
dle všech pravidel etikety diplomatické. To jest
nepopíratelný úspěch Srbska, a sice úspěch.
jejž nevyvažuje nijaký jiný úspěch Rakouska.
Král Petr nemusí nám býti vděčen, jemuse
neosvědčila naše blahovůle. Král Petr ozdobil se
ve středu korunou, k níž mu Rakousko nepo-
mohlo. Vliv však se jeví v tom, oč přicházíme
ne v tom, 20 bereme. —
Tento hlas jest v tomto okamžiku dokla
dem, že král Petr pracoval za poměrů velm
obtížných. Dle pravdy nutno tedy uznati, že
král Pet projevil schopnosti více než průměrné.
dovedl za dobu poměrně krátkou nejen zachrá-
niti Srbsko před vnitřními nepokoji, ale i upev-
niti v zemi mír a zjednati si pevnou půdu.
Petr
Srbsko
Makedonie
Albánie
Rakousko
Uhersko
Rusko
Peto
9
article
Vedle toho dovedl překonati nechuť velmoe
k Srbsku, a při včerejší korunovaci byli též zá-
stupci všech velmocí, vyjímaje jedinou Angli:
Než král Petr dovedl proplouti nejen vnitř-
ním nebozpečím, hrozícím občanskou válkou.
dovedl odvrátiti od Srbska cizí zakročení; do-
vedl obnoviti více méně pravidelné styky s evrop-
skými mocnostmi až na Anglii, on zachoval mín
svému národu i vzhledem k těžkým poměrům
na Balkáně, ba, co více, jemu se podařilo na-
vázati přátelské spojení s oběma druhými bal.
kánskými státy slovanskými, Bulharskem a Čer
nou Horou. Tato pak zastoupena jest při slav
nostech korunovačních zvláštním poselstvím
v jehož čele stojí následník černohorský Danilo
Nemůže býti lepšího svědectví pro zdárnou
politiku krále Petra, než jest ohlas a účastenstv
všech jižních Slovanů při nynějších bělehrad-
ských slavnostech, jež tvoří zároveň stolete
jubileum osvobození Srbska.
Vedle slavností korunovačních konají se
Bělehradě zároveň sjezd studentstva jihoslovan
ského, sjezd lékařů a přírodopisců, výstava jiho
slovanského umění. Všecky tyto podniky kul
turní obeslány nejen Srby, Bulhary a Slovinci
ale i účastenství Chorvatů jest velmi významné
také my Čechové jsme zastoupeni vynikajícím
zástupci vědy.
Deputace dostavily se i z Bosny a Herce
goviny i z jižních Uher. Již toto osvědčení kul
turní vzájemnosti veškerých kmenů jihoslovan
ských dodává bělehradským dnům vynikajícíh
významu.
Jako úspěchy politické, výše vzpomenuté
tak i tyto kulturní podniky, vydávají svědectví
že král Petr jest panovníkem moderního názor
světového, že práci míru, rozkvětu umění a věd
vůbec prostředkům klidného a soustavného roz
voje dává přednost před prostředky převratnými
jimiž Srbsko tolik trpělo za obou posledních
Obrenovičů.
Petr
Petro
Srba
Bulhar
Chorvat
Čecho
Srbsko
Anglie
Balkán
Bulharsko
Bělehrad
Bosna
jižní Uhry
10
article
Samy anglické časopisy, jež chovají se
nyní k Srbsku upjatě, dosvědčují, že přes ne-
příznivé počasí, jaké v Bělehradě panovalo v po-
sledních dnech, město jest návštěvníky pře-
plněno, a že Německo, Rakousko-Uhersko
Italic, Rumunsko a Černá Hora vyslaly ke koru
novaci zvláštní zástupce, ostatní mocnosti daly
se (mimo Anglii) zastoupiti svými stálými di
plomatickými representanty.
Zmínky zasluhuje, že korunovace krále
Petra jest opět první korunovací královskou
Srbsku po uplynutí — šesti set let. Bezpro-
střední předchůdci jeho nedali se korunovati.
od bitvy na Kosově poli nebylo v Srbsku panov-
níka, jenž by byl moc svou i korunovací cha-
rakterisoval. V Srbsku za nynější ústavy jest
ksrunovace pouhým církevním obřadem, jejíž
význam spočívá v mravním účinku na lid. Ob-
sah moci královské a její obmezení dáno jest
ústavou a přísahou královskou po volbě, před
skupštinou vykonanou.
Vzpomínka, jež se korunovací osvěžuje na
starou, dávnou slávu a moc někdejšího carstv
srbského, ovšem za nynějších okolností a si-
tuace evropské nemůže nikde vzbuditi znepoko-
jení; jest proto pozoruhodno, že i maďarské
časopisy přátelsky se vyslovují o Srbsku za pa
nování krále Petra.
Doufejme, že projevy účasti, jež vytryskly
mezi jižními Slovany, nejsou ohlasem chvilkov
nálady, že jsou spíše poznáním potřeby vzá-
jemné v době, jež všemu Slovanstvu ukládá za
povinnost především vlastním přičiněním zabez-
pečovati si lepší budoucnost.
Sam
Kosův
Petro
Srbsko
Bělehrad
Německo
RakouskoUhersko
Rumunsko
Černá Hora
Anglie
Ob
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 21. záři. (Z rozmluvy s drem
Heroldem.) Zpravodaj »Gazety Narodowes
rozmlouval tito dni ve Vídni s drem. Heroldem
o politické situaci. Z odpovědí dra. Herolda na
dávaně mu olázky vybíráme některá místa.
Poměr českých poslanců a českého národa
vůbec ke kabinetu Körbrovu se nezlepšil, naopak,
během léta se ještě zhoršil. Kdo žije v českých
krajích, nevidí nikde důkazů nestrannosti, jíž se
vychloubá vláda dra. Körbra. Poslední jmenování
státních úřadníků, zvláště u pošty, ukazuje, že
dr. Körber se snaží vytvořiti uzavřené jazykov
území německé aspoň v oboru státní správy
I při zřízení slezských poboček vláda se ukázala
strannickou a Körbrovo prohlášení o nedotknu
telnosti německé državy pobouřilo i živly po
měrně nejklidnější. Nyní jest každému jasno, že
v otázkách národnostních dr. Körber se snaží na
vždy ustáliti nynější nespravedlivý stav a dočasn
výsady a výhody německého pleneme učiniti jieh
právem, které státní správa má býti povinna
nejvydatněji bájiti. O ochraně državy slovan-
ských národů nebylo ani řeči a také se ji nikde
státní ochrany nedostává. Do očí bije snaha dra
Körbra, trestati český lid za poslaneckou obstruko
a vyhladověním lidu přinutiti poslance, aby za
nechali obstrukce. Dosáhne ovšem pravého opaku
poněvadž nyní i ti poslanci, kteří obstrukci po
kládali jen za parlamentní taktiku, budou nucen
pohlížeti na ni se stanoviska politické cti.
Herold
Narodowes
doktor
Körber
Körbrův
Körbr
Praha
Vídeň
12
article
Česká obstrukce jest následek úspěchu, je
hož se dodělala obstrukce německá, když vy
koupena slibem, že bez dovolení Němců nebude
národu českému učiněn žádný národní ústupek
Upuštění od české obstrukce závisí tedy ne tak
od jednotlivých konkretných skutků, jako spíše
od změny politických poměrů vůbec. Dosud nen
nijakých známek podobné změny. Nastati b
mohla snad změnou osob, kleré by nebyly vázány
slibem, daným Němcům, načež by se uvolni
mohla dráha, která by přivedla k žádoucímu vý
chodu z nynějších zmalků.
Německá agitace v zemích českých dostou
pila za nynější vlády neuvěřitelné drzosti. Bo
proti českým menšinám vede se na nůž a ně-
mecká hegemonie vyhlašuje se veřejně za státní
nezbytnost. Každé sebe nevinnější zařízení, jez
by také Čechu umožnilo žíti jako Čech mezi
Němci, prohlašuje se ihned za nebezpečí pro
národ německý. Němci se snaží netoliko o ná-
rodní rozhraničení, ale o úplné roz dělení země
ve dvě samostatné oblasti s vlastním zákono-
dárstvím a s vlastní správou, z nichž v jedné
by panovala výhradně němčina a Čechové byv
ní byli zbaveni veškerého práva, kdežto v druhé
oblasti by němčina zůstala nadále jazykem stát-
ním a každá německá menšina by se v ní tě-
šila státní ochraně jak na poli kulturním, škol-
ním, tak i v celém oboru života národního.
Následkem toho vidíme, že počet sporných
otázek neubývá, nýbrž stále vzrůstá a možnost
dorozumění pod nátlakem této agitace stále vlee
zaniká. My Čechové byli hychom stále ochotn
k dorozumění na základě rovného práva, al
stanovisko, jež v té otázce zavjímají Němci, po-
sunulo se již tak daleko, že ani nejvíce umír
nění Němci neodvažují se přistoupiti k vyjedná
vání na základě rovného práva a spravedinosti
Mluvčí poukazuje tu na německou obstrukci na
Němec
Bo
Čech
Čecho
Čechy
13
article
sněmě českém, v níž se pokračuje, ač odpad
důvod, pro který obstrukce započala a eílem je
jím mají býti nejnemožnějí německé požadavky
Do nedávna byla možna součinnost s Něme
aspoň na poli hospodářském. Ale i ta možnost
nyní mizí, poněvadž tendenčními výpočlyse
Němcům dokazuje, že oni jsou vlastně jediní
hospodářští činitelé v Čechách a proto se mus
odmítati vše, co by bylo na prospěch cele
země a tedy také českého obyvatelstva. Ostatně
český sněm, jenž se v brzku sejde, ukáže, je-l
aspoň na poli hospodářském ještě možna jakás
součinnost s Němci.
V Praze, 21. září. (Nové vojens k
požadavky.) »Pester Lloyd« vyvrací zprávu.
že ministr vojenství Pitreich požádal oba státn
ministry finanel, aby mu poukázali k výplate
35 až 40 millionů korun, jichž prý má zapotřeb
k rychlejšímu provádění oprav, na něž delegaee
povolila 450millionový úvěr. Tím odpadá pr
také možnost, že by mezi uherským ministrem
financí Lukacsem a Pitreichem vzniklo jakési
nedorozumění. »Pester Lloyd« dovídá se prý
z pramene autentického, že není ani řeči o ně-
jakém urychlování nového vyzbrojení; v pro-
gramu, jenž byl předložen delegacím, nicse
nezměnilo a není tedy také třeba předčasně
opatřovati na to prostředky. Potřeby vojenské
správy uhradí se teprve, až uherské zákono
dárství dá k tomu své svolení.
Němec
Pitreich
Lloyd
Čechy
Praha
Pester Lloyd
14
article
Z Opavy, 20. září. (Státní policie
pro Opavu.) Zpráva o zřízení státní policie
v Opavě opravuje se v tom smyslu, že na opa
tření toto dojde v prvé polovině příštího roku
V nejbližších dnech započne se prý vyjednávat
s opavskou obcí o vhodnou budovu pro pole
cejní kasárna. Do Opavy má přijíti 60 policej
ních strážníků jeden vrchní policejní komisal
jeden komisař a 4 koncipisté.
Z Lublaně, 19. září. (Frant. Podgo
nik j.) Dne 16. t. m. zemřel v Rudolfově
nemoenici ve Vídni známý slovinský noviná
Frant. Podgornik. Nebožtík byl Goričan a novi
nářsky činným byl od studentských let. Býva
spolupracovníkem »Soče«, »Parlamentära«, »Edi
nosti«, sám pak ve Vídni vydával nejprvé slo
vinski psaný »Slovanski Svet«, v poslední době
»Slavisches Eeho«, v nichž obou uveřejňova
poctivé zprávy o slovanském světě, jako vůbe
celým svým smýšlením byl rozhodný Slovan
Stisněné hmotné poměry nedovolily mu však
působiti tak intensivně, jak by si byl přál
Budiž jeho prachu lehka horká vídeňská půd
na níž tak horlivě hájil zájmů všeho Slo
vanstva.
František
Parlamentär
Ed
Slavisches Ee
Opava
Lublaň
Vídeň
Goričan
Soča
Slovanski Sveta
15
article
Politické zprávy zahraničně
V Praze, 21. září.
Politické zprávy zahraničně
V Praze, 21. září.
Politické strany v Srbsku.
Dopis »N. I.-
Z Bělehradu, 18. září. Tyto dni konalas
v Kragujevci konference radikálů z celé země,
o níž už jsem četl v »N. L.« dopis našeho
dopisovatele Sp. Schůze měla za účel přivést
jasno do všeobecného chaosu a prospěti nyněj
šímu ministru zahraničných záležitosti Nik. Paši
čovi, jehož přátelé schůzi svolali. Podaří-li se
akce tim započatá, není jisto, ježto se jeví proud.
čelící k tomu, aby se strana radikálná reorga
nisovala s vyloučením »kompromitovaných« ele
mentů. V nové formaci radikálů nepřejí si ně
kteří míti »kompromitovaných«, fusionovaných
radikálů a čelných radikálů samostatných.
Nynější hnutí ve straně radikální bylo v
voláno vystoupením »strany selské«, která v po
čáteích přezírána, v poslední době roste a mohutn
tím více, čím četnějších překážek ji klade vláda
Pak roztrpčuje nevšímavost vlády vůči vzma
Paša
Praha
Srbsko
Bělehrad
Kragujevac
17
article
hající se nejistotě osobní v zemi, zvýšení dan
o 40 se strany skupštiny, konečně letošní ne-
úroda, za které rolník jen s nechutí přihliži
k různým výlohám veřejným.
Liberální strana počala se též organisovati
Svolává za tím účelem sjezd na den 24. září t.r.
do Bělehradu, kdež má býti volen také vůdce
strany. Tím stane se nepochybně Stojan Rybarae,
neboť většina liberálů nechce ani slyšeti o Jovanu
Avakumoviči, býv. předsedovi revolučního mini-
sterstva, který jest silně kompromitován oškli-
vými pověstmi o své účasti při loňském převratu.
V době poslední objevila se nová, tak zv.
»národní strana«, sestávající z bývalých členů
strany napredňacké a z přívrženců bývalé dy-
nastie. Hlavou strany této bude Svetomír Niko-
lajevié; dalšího o ní dosud říci nelze.
Tolik jest jisto, že, nepodaří-li se brzo straně
radikální řádná reorganisace — sečteni jsou
její dnové, a v Srbsku bude co činiti se stranou
selskou, o níž příště více.
Den 11. září 1714.
Tohoto dne podlehla Barcelona po dlouhém
oblehání vojsku Filipa V., spojenému s vojskem
francouzským pod velením vévody z Berwicku.
Generál barcelonský Villarvel byl poraněn
conceller en cap (starosta města) Casanova padl
třímaje prapor obleženého města. Byl to osudný
den pro Katalonii, neboť vítěz, rozhořčen tuhým
odporem obranců hlavního města, zrušil na vždy
práva a svobody katalonské a uložil podmaněným,
že mají pozbyti nejkrásnější čtvrli města, čtvrti
Riberské (pobřežní). Sbořili ji a postavili n
její místo pevnost, ve které se usadilo vojsko
španělské, aby dusilo v zárodku veškeren pokus
vzpoury Katalánů. Tvrz tato byla zároveň ža-
lářem mužům vlasti milovným, kteří zaplatili
potom i hrdlem lásku k rodné zemi a její
svobodě.
Rybarae
Avakumovič
Casanova
Bělehrad
Srbsko
Barcelona
Berwick
národní strana
18
article
Tento osudný, nešťastný, truchlivý den jest
podnes dnem národního smutku všech, kdož
touží po vzkříšení práv vlasti a katalanistické
spolky konají dne toho schůze takřka pohřební
a ne jen pamětní. Co rok vzrůstá počet těchto
schůzí a katalánský tisk přináší zvláštní články
o dni tom
Roku 1901 zúčastnil se hlouček nadšených
mladíků takové pamětní schůze a položili potom
věnec u sochy posledního samostatného purk-
mistra. Za to odvedeni státní policií do vězení
a ti, kdo přišli vymáhat jejich propuštění, zatčení
také a všichni podrženi ve vazbě několik dní.
Lelošního roku stal se obětí těchto poměrů
týdenník La Tralla (Bíč), který obžalován proto
že vytiski obrázek »Hrubé násilí krá-
lujee.
Protože padl letos jedenáctý září na neděli,
uspořádala katalanistická unie shromáždění pro-
pagandy katalanistické v domě Bacha d
Roda, jednoho z nejproslavenějších rekův
onoho zápasu, který byl po dobytí Vichu oběšen.
V šlechtickém zámku řečeného bojovníka, jehožto
pravé jméno jest Francisco de Maciá, shro-
máždilo se lefos množství obecenstva, které za-
pělo starou národní píseň, zvanou Bach d
Roda. Ta vydána letos v Národním zpěvniku
katalánském s uměleckým vhodným obrázkem.
Řeči účastníků přijaty za nadšeného souhlasu a
celá smuteční slavnost dopadla důstojně
zdařile.
Dr. B. R. B.
Sjezd sociální demokracie německé v Brémách.
Sjezdu podán též některými členy strany
návrh na vyloučení poslance Schippla ze strany.
protože se v otázce obchodních smluv a v otázce
agrární od strany odloučil. Ale zdá se, že návrh
přijat nebude; jeví se spíše nálada vyvarovati
se podobným konfliktům, jakéž byly loni tak
Vich
Maciá
Schippl
Brémy
dům Bach d Rod
Le della
zvaný Bach d Rod
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Válečné doky.
Z výletu do Anglie
Anglie
20
article
Ze středu zeleného Kentu, z kraje chme-
lových plantáží, zajel jsem v rušný Rochester
a Chatham. Obě města se sousedicím Stroodem
a Bromptonem leží na širokém ústí řeky Med-
way, jež protéká západní území kentského hrab-
ství a vlévá se v mohutný záliv temžský. Četné
choboty, jimiž prorváno ústí řeky, skytaji vhod-
né místo pro přístaviště a doky. Již cestouz
Maidstonu, střediška západního Kentu, lze tu-
šiti blízkost vojenské stanice. Oddělení zákop-
níků cvičí na řece, vojenský člun vyleštěným
kovem třpytí se na hladině, námořník ve službě
na kole ujíždí do některé pobřežní stanice po
upěchované silnici! Chatham i Rochester hemž-
se vojskovými uniformami všech druhů, pozem-
ních i námořních. Ční do vzduchu tovární ko-
míny, tlačí se na řece nákladní lodice. Cemen-
tárny a rozsáhlé cihelny rochestrovské, válečné
doky chathamské, továrny na lokomobily ve
Stroodu, četné závody obchodní opatřují obyva-
telstvu výživu. Kdys bývaly světoznámy med-
wayské ústřice, dnes není po nich památky. Na-
vigační stavby vyhubily násadu docela.
Rochoster je město prastaré, založené Ří-
many. Vyniká tu kathedrála, nádherná, s roz-
sáhlou hrobkou. Pak hrad, mohutná, čtyřhranná
budova s věžemi v rozích, založená samým Ju-
liem Caesarem. Ve století pátém hrad přestavěn
Hroffem, náčelníkem kentským. Hroffe Ceaster
(Hroffův tábor) přešel ve jméno města „Ro-
chester“l
Charles Dickens ústy mr. Pickwicka popi-
suje město následovně: „Zdá se, že hlavním
zdejším produktem jsou vojáci, námořníci, židé.
křída, mořští raci, důstojníci a dělníci z doků
Rušný život pouliční poukazuje na přítomnost
nevázané chásky vojenské...“ A svoji tvář
nost zachovalo si místo do dneška.
Kent
Caesar
Dickens
Pickwick
Rochester
Chatham
Meda
Maidstone
Kent
Hroffe Ceaster
Hroffův tábor
21
article
Však nejde o město! Zlákalo mne cizincům
zapovězené ovoce, zdejší válečné doky. Vstup
je velmi stížen. Cizinec musí se z pravidla
teprve opatřiti dovolením, jež ověřeno přísluš-
ným konsulátem. Použil jsem raději přátelské
ochoty domorodého znalce poměrů a octl se tal
podloudně sice, ale mnohem kratší cestou v sa
mém středu závodu.
Doky chathamské založeny za královny
Alžběty. Po porážce španělské armády (r. 1588
pozvolna stávala se Anglie námořní mocí. V mu
seích a obrazárnách v Greenwichu i v Londýně
nalezá se hojně pohledů na původní skromný
začátek doků. Čas od času rozšiřovány, rozklá-
dají se dnes jako obrovský závod na prostranstv
405 hektarů. Průčelí poděl řeky je 5 kilomelro
dlouhé. Zaměstnáno tu pravidelně na 3000 děl
níků, nečitaje trestance, pracující v ciholnácl
a na nábřežích. Celek rozložen na poloostrově
jenž oddělen od pevniny třemi bassiny, spoje
nými navzájem i s řekou průplavy a komorami
První bassin má 1 1/2 hekt. rozlohy, je „opravný
Alžběta
Anglie
Londýn
ha
22
article
Zde pořizují se vnější montury a správky lo
ních trupů. Druhý, prostřední bassin, stejne
velký, sluje „tovární“. V něm vpravují se lod-
ním tělesům do břicha stroje a koile. Třetí, nej
větší jímka slouží za „výpravnu“, kde se do
plňuje lodní výstroj, nakládají se děla, náboje
uhlí, proviant a vše potřebné ke službě na moři
Vodní komory, jimiž bassiny spojeny jsou na-
vzájem, mají obvyklé zařízení, aby po vyčer-
pání vody loď se octla na suchu a byl k jejímu
tělu volný přístup. Celek má úhrnný název „Dry
docks“. I největší obři námořní nacházejí zde
pohodlné lože. Rodí se tu z nicoty materiálu
a porouchány zlobou živlů i lidí, docházejí opě
zdraví a síly. Chorá loď, určená k opravě, vpluje
jižním vehodem do první jimky úplně vyzbro-
jena, zde se vysvleče do naha, podrobí potřebné
operaci a znova zrozena, vrací se severním vý-
chodem zase do služby námořní. Do prvního
bassinu krom toho ústí čtyři suché doky, každý
na 140 metrů dlouhý a 12 metrů hluboký, kde
možno buď stavěti lodi nové, nebo provádět
důkladnější opravy. Vůkol rozestaveno strojíren
dra dock
23
article
dílen všeho druhu atd. Po nábřežích a hrázíeh
přejíždějí lokomotivy, pracují hydraulické stroje,
parní jeřáby, čerpadla a jiné obludy železných
ramen a kousadel. Mezi jeřáby obrací tu na sebe
pozornost monstrum svého druhu, které zvedá
na povel, pouhé zmáčknutí prstem, váhu
101.000 kilogramů (100 tun) najednou.
Ve skladištích, v oddílu „Mast-house“, celý
les položil se k odpočinku, čekaje svého určení
sbírka stožárů, na 30 metrů dlouhých kmenů
železnými obručemi obepjatých.
Pekelná výheň jest místnost, kde kuj
kotvy všech velikostí. Novím již, kolik parnic
kladiv tu pracuje. Horka a páry tu k udušení
Uši zalehají — zdá se nemožno, aby lidé v ta
kovém žáru vydrželi. Týž obraz v ocelárně, pal
v obrovské budově parních pil. Parní kotle umi
stěny pod širým nebem, topiči u nich pracují
polonazi. Ve vysokých, vlnitým plechem krytýcl
stavbách odpočívají lodní těla, ještě nenatřená
Nedaleko staví zase kovového velikána pod ši-
rým nebem. Možno jej obezříti pouze s jedné
strany. Houšť lešení zakrývá načervenalý trup
Rozžhavené nýty, jimiž spinají kovové brnění
svíti jako žárovky z nitra nestvůry. V doku ne
daleko natažena torpédka, podobná hadu,
dlouhá, úzká, se čtyřmi nízkými komíny a pří-
dcu, vybíhajíeí v ostrý hrot. Měl bych tisíc chut
podívati se potvůrce do vnitřností. Krátká
uzcunká lávka vede do rozeklaného boku. Všal
tu ani protekce nie není platna! Přístup za
kázán.
Horka
24
article
Za to nemožno se do syta nadívati na řadu
lodí v bassinu výpravním. Všecky natřeny šedě
od vodní čáry až po vrchol stěžně; i děla
hlavně, lana, kotvy, vše šedo, jak káže nejno
vější předpis. Jedině vlajky a jména lodí, pro-
vedená zlatým pismem na límci přídovém a na
zádi prolamují jednotvárnost barvy.
„Obětujeme krásu užitečnosti,“ pozname
nává přítel námořník. Že Angličan své „Mer
of war“ zbožňuje, je známo.
V druhé části doků vysoká a dlouhá skla
diště. Zde zásoby všeho, co třeba na výstroj pla
vidla, od „jehly až do kotvy“. Veliké námořn
kasárny pro 5000 mužů.
V oddělení „Gun Wharf“ (malý arsenál) ne
vyrábí se děla, ale dovážena sem z Woolwichu.
zde se montují. Pěkné podívání na vyleštěn
hlavně a strojní ložiska všech velikostí a kon
strukcí. Co koleček, pák a hřídelů! S kasárnam
„Brompton barracks“ souvisí i laboratoř, škol
pro zákopníky a pěkné museum zbraní, modelů
fortifikačních, mostů atd.
Stavby vodni, provedeny z velikých kvádrů
jsou většinou dílem trestanců. „Prison“ v se-
verní části doků hostí jich na 2000 mužů. Za-
hledl jsem odděleni praeujících u vody. Maj
hnědý sat, pomalovaný tmavými šípy. Práce prý
nemají těžší než kterýkoli odborný dělnik. Doky
jsou náležitě chráněny.
Již od konce XVIII. stol. obepínaly hradby
doky i ves Brompton. Seznána však jich bez-
účelnost. Na širokém prostranství před nim
kenány vojenské parády a cvičení, jak popisuj
už Charles Diekens. („Pickwiek Papers“, kap
IV.) Severovýchodně od hlavní brány leží malá
ves Gad's Hill, kde autor žil a i zemřel (dne
9. června 1870). Domek jeho v Gad's Hill Place
možno navštíviti.
Angličan
Brompton
Diekens
Doka
Guna Wharf
Gad ' s Hill
Gad ' s Hill Place
Pickwiek Paper
25
article
Dnes jsou doky chráněny se strany pozemn
i námořní soustavou malých pevnůstek, nasta
věných až k severnímu cípu ostrova Sheppey
Ku prohlidce opevnění podnikli jsme výlet ko
lovým parníkem „City of Rochester“. Od ro-
chesterského mostu projíždíme kolem roje špi
navých parníků, skládajících uhli do malých
bárek. Na druhé straně řeky zase nakládají ce
ment, vápno a křidu. Tu černý, tam bílý prach.
dým z komínů, saze — vše dohromady dalo by
hanebnou vrstvu, kdyby ostrý vánek z moře vše
okamžitě nerozplašoval.
U západního průčelí doků lodi starých typů,
zbavené stěžňů, kryté šikmou střechou, slouž
za policejní strážníce, posádkové vězení, školu
pro plavčiky atd. 1 celní úřad, „His Majesty'
Custom“ je na lodi, kryté vlnitým plechem. Nad
městom, na mírném návrší zvodá se tvrz Pitt
Nemá dnos jiného účelu, než že v poledn: vypa
lují odtud ránu z děla. Těm, kdož četli „Klub
Pickwickův“ připomíná, že zde měl být konán
souboj mezi panem Winklem a drem. Humme-
rem, lékařem 97. pluku. Na levém břehu řek
někdejší hrad Upnor, slouží za policejní ka-
sárny a skladiště. R. 1667 svedena zde námořn
bitva mezi Angličany a Hollanďany. Potopeno
tu několik anglických lodí.
Pitt
Pickwickův
Winkl
Angličan
Cita of Rochester
his Majesta ' Custom
26
article
Kol severního cípu, kde umístěny cihelny
pro potřebu doků, blížíme se pevnůstce Gil-
lingham, postavené již za Karla I. Nemá už
valné ceny, také jeko pevnost ani nevyhlíží. Na
výšině za Chathamem zvedá se neurčitými ob-
rysy podivná stavba, stejně široká jako dlouhá
vysoká. Prý chrám nějaké nové sekty nábožen-
ské, „New and Latter Hiouse of Israel“. Rečiště,
značně už široké, je zde plno písčin. Za odlivu
vystupují z vody široké pruhy „marshlandu“
(bahniska). Smutné, osamělé misto na pravém
břehu, sestávající z několika domů, je karan-
ténní stanice „Sangate Creek“. Několik
plochých, nizounkých ostrovů vůkol roztrou-
šeno. Na nich pouze pasoucí se ovce. Četné
buoye (přístavní značky), tu zvonící, tu dnem
i nocí svílicí, neb různě zbarvené, pak barevná
světla signálová vykazují lodím cestu. Než do-
spějeme k Sheerness, míjíme dvě nové pev-
nůstky. Nevysoké, na první pohled zeela ne-
vinné kulaté věže, z velikých kvádrů. Nizounký
basement ztrácí se za přílivu pod vodou. Čn
z moře pouze zdivo. Signálová tyč a několik
strojních děl na ploché střeše, prozrazují vojen-
ský účel. Až když parník připlul blíže, rozezná-
váme v kulatých stěnách veliké otvory, zahra
žené odsunovacími pláty z oceli, za nimiž se
šklebí jicny moderně táhlých dělových rour. Nej-
větší tvrz střeží vjezd do ústí Medwaye i Temže,
sheernesská. Proti ni na ostrově Grein, jako
tenký jazyk, vbihajícím do ústí řek, druh.
menší tvrz, podepřená krytou batterif pobřežní.
Sheerness je slušné městečko as se 14.000
obyv. Doky a tvrze, vyzbrojené 100 děly nej-
těžšího kalibru, tvoří jeho hlavní obsah.
Již za Karla I. bylo zde opevnění. Hollan-
dané r. 1667 je rozstřileli za půl druhé hodiny
Gil
Hollan
Chatham
Izrael
Grein
Doka
Sangate creek
Karel I
New and Latter Hiouse