1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 247. ze dne 7. září 1909
7
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Finance forscké.
Z Cařihradu, 6. září. (K. k.) Ministr finanei
oznámil v interviewu korespondentovi c. k. te-
legrařní korespondenční kancoláře tato autentick
dulu o nastávajíeích tureckých finančních opera-
eích: Zejtra bude vypšána oferta, týkající se
půjčky 7 milionů Iiber s jednopro
ceniním splácením, která bude zaručena příjmy
z desštků, které byly dříve zubaveny pro váleě
nou náhradu Rusku. Kdežto u dřivějších půjček
příjmy, jež sloužily za záruku, byly vybíráný
spřávou »Dette publique«, budou nyní spravo-
věny uvedené příjmy přimo ministerstvem financí
Půjčku nebude možno před rokem 1920 konver
tovati. Půjčky bude, mimo úbradu rozpočtového
sehodku 5 milionů liber, použito k zaplacení
odskodného 20 a půl milienu franků východn
dráze, k zapravení dluhů Abdula Hamida 12
milionů atd. Ministr financí doufá, že dosáhne
při půjčce emisního kursu 90 Ministr prohlá-
sil dále, že finanční situace Turecka jest dobrá.
Příjmy stoupají a celní přijmy vykazují 17pro-
ventní zvýšení. Pozejtrí bude zahájeno ústní
vyjednávání s velmocemi o 4procentním
zvýšení cel a o zavedení mono-
polu na petrolej, zápalky a brac
kartv-
Velké sloupání cen žateckého chmele.
Ze Žatce, 6. záři. (Zvl. telgr. »Nár. Lislů«.)
V posledníeh dvou dnech panuje v celém Ža-
tecku vzestupný ruch v obchodě s chmelem
Dnes skoupili v Žatci a na venkové obehodníei
velké mmožství chmele a platilo se až 228k
za 50 kg. Rolnici jsou velmi zdrželivi při pro-
dejí a očekávají vyšší ceny. Smýšlení trhu jes
velmi pevné a zdá se, že ceny budou dale
stoupati.
i Slosování a taby, ss o
Z Vídně, 6. září. (K k.) Tah třípro-
centnlch rakouských losů ústa v
pro pozemkový úvěr (2. emise z r 1889.)
Hlavaí výhra 60.000 K případla s. 7558 č. 24.
Druhá výhra obnosem 4000 K s. 5995 č. 24
Po 2000 K vyhrávají s. 678 č. 46 a s. 3601
Hamid
Cařihrad
Rusko
Turecko
Žatec
Vídeň
kg
8
article
Videňský tzh na hovězí dobylek
Z Víďně, 6. z5ří. Přinnáno bylo 5600 kosů
z toho 4155 kusů z Uher a přes Uhry, 336 z Halič
a 1109 z jiných zemí rakouských. Dle druhu bylo
328I volů, 987 býků, 685 krav a 645 buvolů. Di
kvality bylo 3274 kusů dobytka krmného, 2320
kusů slnbého skotu.
V masném zboží bylo asi o 100 kusů více než
v týdnu minulém, kležto v krmném bylo o 400.
v pastevním asi o 300 více. Vetšt příhon krmného
dobytka působil tisnivé jsk na obchod tak na
smýšlení; to bylo při velmi slabém odbytu tím
slabší, kdyžtě ceny vesměs o 1 K polevily s v
vělšiné kvalit doznaly ještě další pokles. Jinak byli
býci prodávání laciněji o 2—3 K, bůvoli o 2 k
slabší skol o 1—2 K.
Znamenati: krmní voli oberští 46 —87 K, až
K —, baličtí 66 94 K, němečtí 64—-100, arciprima
101 —104 K, také —.—, pastevní dobytek K —.—
býci a krávy 5482 K; buvoli 28——50 K; slabý
skot 28—60 K, za 100 kg živé váhy
Na zejtřejšítrh vepřového dobytka
je hlášeno na 10.500 tučných a na 6000 masných
Uhry
Halič
kg
9
article
Prasnt.
Prasnt.
st Z Pešti, 6. zářl. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 17.000 q o 10
halérů levněji. Platila za 50 kg: p šeni ce
z okoli Pešti 80 kg K 14.15, 78 5 kg K 14.—,
76 kg K 13 70, obečská 76 kg K 13.70, sem-
linská 77.5 kg K 13 75, podunajská 80 5 k
K 14 02, banátská 80 kg K 14.25, 79 kg k
14.— syrmieská 75 kg K 13.30, srbská 785
kg K 13 171. binisská 77 kg K 13.20; žito
K 9 30—9 35; ječmev K 7 20; o ve sk
7.10—7.65.
Terminový trh byl fiknavý na lepš
nabídky a realice.
K vačevu znamenala: pšenice na říjen
K 13.43, na duben 1910 K 13.63; 4it o na
říjen K 9 44, na duben K 9.72; oves n
říjen K 7 29, na duben K 7 58; kukuřice
na září K 7.10, na květen K 7.65.
Na plodinovém trhu platilo vepřov
sádlo K 174.—; ostatní nezměněno.
Počasí: chladno.
Z Hamburku, 6. září (Večerní bursa.) Kr
ditky 203 85. Smýšleni klidně.
Londýnská bursa.
Z Londýna, 6. září. Konsoly na září 84.—, Rupi
62.75, japonská renta 91.50, španělská renta 96 —
uherská zlatá 95.50, Kanada Pacifie 191.—, diskont
11/% lombardy 51/2, ilal. renta 103.25, siříbro 2313/pe
směnky na Vídsů —.—, Rio Tinto 7713/1., Randske
b. h. 9.75. Smýslení ustálené.
Platil
Pacifie
Pešť
Hamburk
Londýn
Kanada
Rio Tinto 7713 / 1
q o 10
kg
Rupi 62.75
10
article
Z trhů semenářských.
11
article
Po nedlouhé hausse v čočce dostavil se značný
sestup cen, neboť úroda většinou dopadla neočeká-
vaně. Ač všcchny luštěniny vůbec a čočka obzvlášte
se těši letos dobrému delailnímu odbytu, přece ceny
se obrátily na ústup, poněvadž z Ruska proti všemu
ečekávání a dřivějsím vzestupu došly nabídky lev-
něí. Zně byly provedeny za nejpříznivějších poměrů
povětrnostních a také výmlat jde číle přod se. Také
z Moravy došla nabídka větší, ale jakost moravské
plodiny stojí za ruskou značně. Je mnoho čočky na-
moklé a vybledlé, kterážto okolnost baissu ovšen
přiostřila a nebýti dražšího hrachu, mouky a rýže
měli bychom dnes ceny nižší, než loni. Hrách cenu
dobře drži, arci těžko dnes říci, jak dlouho, nebo
nevíme, jak dopadla úroda ruská. Obrat ale je čilý
protože krupaři mají zásoby vyčerpané a překup ne-
má starého zboží mnoho. Z nových druhů zmínky za-
sluhuje kmín saský, jehož je tu ale po skrovnu. Hol-
landského a českého kmínu také není nadbytek, ale
zdá se, že budeme přece míti jen ceny lelos nízké.
Oproti loňsku jsou již dnes nižší o 10 K na 1 q. Máku
je letos dosti, byť ne všude. Lenská hojná úroda způ-
sobila trvalý tlak na ceny, což mělo sice v zápět
menší osevy, ale ne tou měrou, aby cena se mohla
zmoci, Anýz, fenykl a lazole mají trh uspokojivý a
ceny o něco vysloupily nad úroveň lonskou. Ceny
jsou letos tylo: Bassis Praha nádraží: Iazole K 11.—
až 12.50, čočka K 11.50—17.25, mák český K 24.5
až 25.50, ruský K 25.— až 25.50, kmin K 38. — a
40.— (loni K 49.— až 50.—). hollandský K 40. — až
41.— (loni K 42.— až 43.—), hrách Voktoria K 15.5
až 16.50, zelený K 14.— až 16.—, žlutý vařlivý k
11.75—14.25.
Máka
Lenská
Rusko
Morava
Bassis Praha nádraží
12
title
„N. F. P.“ v nedělním svém přehledu tento plastici
13
article
Ze světového trhu obilního.
(Původní zpráva »Narodních Laistů«.)
Z Vídně, 5. zátl.
T. Změny teploty jsou nyní pro poměry
zemědělské dosti málo podstatny. Mlácení chýl
se zvolna k zakončení. S loupěním ranných
druhů kukuřice se v Uhrách již začalo. Všude
se připravují na obdělávku poli pro podzimn
selbu. V Německu deště zdržely namnoze opět
žně, beztoho již pozdní. Také v Anglii mokré
a nestálé počasí rušilo práce žňové. Přes t
přese všechno nyní, kdy všady se uvádí přeble
o jakostném i kolikostném výsledku žní, znějí
zprávy a odhady mnohem oplimističtěji, nel
v dřívějších časových oddilech.
Celkem a povšechně letošní světová žei
uspokojila. Ba, kdyby staré zbytky nebyly bý
valy úplně vyčerpány, byl by letošní výnos musi
býti označen jako hojný. Ale také za stavu ny
nějšího, kdy především dlužno vyplniti mezery
pak uhraditi potřebu a potom pečovati o zásoby
není dle všeho obuížno vystačiti a letošními vý
sledky sklizně.
V týdnu, na který se tato zpráva vztahuje
odhadlo uherské minislerstvo orby na základ
vlastního šetření světovou sklizeň takto:
1909 1908
milionů metr. centů-
pšenice. . . . 939.32 867 95 + 71.37
žita . . . . . 447 25 432 08 + 15. 17
ječmene . . . 37040 326.54 + 43 86
ovsa . . . . 65175 563.66 + 88.09
kukuřice . . . 1039 66 976.11 + 63 55
Pozoruhodný je vyšší výnos všech drubů
obili. Celkem všech jich přibylo dohromady
o 282 milionů metr. centů. Jast o sobě velký
a významný a ještě zlskává významu, pováží-le
se, že skrovná různost mezi jednotlivými druhy
obilí umožňuje záměnu jedné plodiny druhou.
Vídeň
Uhry
Německo
Anglie
Narodne Laistus
14
article
Ovšem počítá se při všech těchto odhadech
s pravidelným výnosem v třech zemích, jejichž
žně dozrají teprve v prosinci a na jaře. Argen-
tina, Australie a Indie tvoří tak řikaje větrnou
korouhvičku pro i trh světový.
Pro zásobení evropské spotřeby jmenovitě
v přištích měsících zůstávají směrodatnými ve-
liké přebytky, jichž dosáhly Rusko a Spojené
státy severoamerické. Na základě dovozů, v po
sledních letech skutečně pro Evropu zaslaných,
které v dovozu pšenice činily r. 1908—1909
157 mil. hl, v r. 1907—1908: 158 5
r. 1906—1907: 1764 mil. hl, lze letos, kdy
není zbytků, počitati s nejmenší potřebou 170
až 175 mil. hl. Dle toho je třeba připraviti se
že v evropských zemích spotřebních, jakmile
první nával dovozů domácího zboží bude pře-
konán, nastane asi na všech dovozních místech
nesmírná koupěchtivost. A to by byl zjev, který
by mohl míti za následek znovuzavedení vy-
sokých cen loňské kampaně. Což by nebylo
vyloučeno zejména v případě, že by vyhlidky
na přiští úrodu nebylo dle přezimování obill
možno posuzovati příznivě a že by zároveň do-
vozní místa musila zdůrazňovati úhradu své po-
třeby. Tudiž zdrželivost, kterou si kupci nyní
počátkem kampaně ukládají vzhledem na do-
vozy ve vlastní zemi, může v příští době do-
pomoci cenám ke zlepšení, jež by hojně vy-
vážilo zlevnění, jehož se nyní dosahuje obe-
zřefou taktikou nákupní.
Austrálie
Indie
Rusko
spojený stát
Evropa
15
article
Na světovém trhu obilním převládá nyní
ochota ku prodejům, i když na druhé straně
zřejmě zásoby a plující zásilky nejsou nikterak
hojny. Zřejmé americké zásoby pšenice činily
počátkem týdne 3.2 mil. hl proti 5.7 před
rokem. Od začátku kampaně bylo pro Evropu
celkem plaveno 11 mil. hl proti 10.2 v lon
ském soudobí. Následkem prodejové ochoty země-
dělců amerických, kanadských a zvláště ruskýeh
a rumunských je smýšlení světového trhu stis-
něno. Kursy všude trochu povolily. Nový Yor
znamenal pšenici na místě ctů. 1103/8—1085/s.
na záři 1075/8—1074. na prosinee 1033/8 —1024.
na květen 1051/6—1044.
V Aoglii vládlo klidné smýšlení; také tam
směr byl povolný, třeba zlevnění málo se pro-
jevilo kursovními zprávami.
Ve Francii vymohly si brzké lhůty malý
vzestup následkem skrovných dovozů místních.
Pozdější lhůty dovedly se však jen ztěží udržeti
V Paříži znamenána dodávka na září- prosine
fr. 23 40 až 2345, na listopad 23.65 až 23 65
V Německu se situace málo změnila. Jako
počasí, měnilo se i smýslení. Berliu znamenal
na září mk. 210.— až 209 25, na říjen 209.50
až 208.—, na prosinec 208.25 až 207 —
Na domácích trzích tísní nejhlavneji nabídk
eizího zboží. V Pešti to platí nyní jako dřive
o pšenici rumunské a srbské, ve Vídni o ruské.
Berlia
Evropa
Francie
Paříž
Německo
Pešť
Vídeň
16
article
Odhad výsledku žní v monarchii rakousko uher-
ské, obsažený v odhadu sklizně světové, neučini
dojmu, protože interesenti dávno počítali s po-
dobnými čislicemi. Dle nich zvláště rozdíl ve
pšenici, který ještě dle odhadu z polovice srpn
obnášel 7 mil., sevrkl se nyní na 4 5 mil. met
centů. Letošní sklizeň Uher i s Chorvatskem
a Slavonskem počitá se nyni na 36 9 mil, metr
centů proti 41 42 mil. metr. centů r. 1908.
Žito mělo v minulém týdnu podobné po
klesy jakopšenice. Berlín znamenal na září 171. 25
až 170.50, na říjen 170 50 až 170.50, na pro-
sinec 170— až 169.—, Pešť na řijen K 9 6e
až 9. 59.
Obchod s ječmenem je neuspokojivý,
pokud jde o vývoz. Cenu udržuje pouze nej
jemnější vybírsné zboží. Jiné druhy jsou sti
sněny; střední zboží je mdlé. Tuzemská spo-
třeba, zejména některé vídeňské pivovary za-
sáhly průběhem týdne vydatně do obchodu. Ně-
kolik tisíc vagonů, hlavně slováckého a mora-
ského původu, vzaly z trhu.
Obchod s ovsem byl v tomto týdnu velm
klidný. V Německu nejsou dosud dovozy výrobeů
objemné a to dopomohlo kursům k malému zota-
vení. Berlín znamenal na záři mk. 155. — ž
157.50, na prosinec 155.50 až 155.—. V do-
mácím obchodě utvářnla se nabídka jak uher
ských, tak předlitavských druhů nalehavé a p
Uhry
Chorvatsko
Slavonsko
Berlín
Pešť
Německo
17
article
něvadž se spotřeba zásobuje na místních trzích
ceny opět silně povolily. Pešť znamenala na zář
K 7.33 až 7 21.
Následkem skrovnější lodní dopravy ku
kuřice a velmi vážných zpráv o sklizni ru
munské a jihoruské zachoval kukuřičný trl
v tomto týdnu ráz pevný. Amerika, která uspo
kojivého výnosu dosáhne jenom zvětfením své
osevné plochy, zdržovala se nabídek. Nový
Vork znamenal na záři ctů. 75—755/8, na pru
sinec 661/4 —671/4.
Berlinský obchod s kukuřief je vleklý
a bezvýznamný. Smýšlení nezměněno. Na do
mácích trzích se vyčkává, jaká bude sklizeň
Zprávy znějí rozličně. Rekordní, jaká se očeká
vala, žádným způsobem žeň nebude. Pešť zna-
menal na květen K 715—715.
Na zahraničních trzích s moukou minu
obchod bez význačnějších změn kursovních
Nový York znamenal ustáleně dol. 5. 05 z
Spring wheat elears. Anglie udržela rovněž ceny
minulého týdne. Na pařižské burse pozbylo se
počátečného vzestupu později úplně. Fleurs de
Paris zasmenány na září-prosinec fr. 31 25
31 25, na listopad-únor 30.90 —30 90 V Ber-
lině spotřeba uhražuje pořád ještě jenom nej
nezbytnější potřebu, ježto zřejmých. domáclel
druhů mouky je nedostatek. Doma osvěžil
trochu obchod ochota mlýnů, které postupně
snížily své záznamy o 50 h. Obrat obnášel as
týdenní výrobu. Odvolávky na dřívější uzávěrky
se rovněž lépe rozvijely. Mouka na krmení má
směr slabý, otruby povolují dále.
Pešť
Amerika
Nová York
Anglie
Fleurs jít Paris
18
article
Z tzhů peněžuích, 6. září. Praha. Tento
týden zahájen čilým ruchem a při pohnuté nalade
došlo na dnešní burse k závěrkám akci! České banky
»Union« za K 248.—, akcil Zajišťovací banky za
K 214 50 a 215.—, Hosp. úvěrní banky za K 428.—
akcif Pražské úvěrní banky za K 651.— a skcií stro-
jirny Daňkovy za K 435.—, V hodnotäch ukládacích
obchod vázl a podáváno za aklie: České průmy slové
banky K 416.—, Hospodářské ůvěrní banky K 427.—
»Merkuru«, směnárenské nkciové společností K 622.—
Zajišťovaci banky K 213.75. Živnostenské banky
K 246——, Kráfové hradeckého úvěrního ústavu 418.
Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv a l-
čebnin v Kolíně K 390.—, Kolfnské továrny na ká
vové náhražky K 780.—, Podolské cemenláray
K 198.—, České spol. pro průmysl cukerní K 215.—
pivovaru v Českých Budějovieích K 950.—, První
českomoravské strojírny K 950.—, Škodových závodů
K 293.— (— K 1.—). První české akciové továrny
orientálských cukrovinek K 225.——, Západočeských
továren kaolin. a šamotových K 500.— penize.
Vídeň. Daešní začáteční bursa byla z počátku
pod tlakem prodejů, které vzhledem na rychlé stou-
pání kursů na konci min. týdne bylo zahájeno.
Kolfnský
Škodův
Praha
Kolín
Vídeň
Český banka
úvěrní banka
Zajišťovac banka
úvěrní ústav
Český společenský
19
article
Brzo však vyšel z báňského trhu příenivý obrat
v tendenci a kursy značně stouply. Zejména obehod
měly rýmavské akcie u jen báňské papíry měly
rovněž koupěchlivost. Stejně akcie státní dráhy. Ve
šraňku byto pevné smýšlení, jenom petrolejářské
Irpěly prodejí. Na polední burse z počátečního upev-
nění došlo zase k prodejům, protože také z Berlína
a Paříže došly zprávy o slabší tendenci, Speciálně
ve šraňku papiry jako magnesitové a patrolejářské
trpěly prodejí. Také hlavní spekulační papíry byly
na konec poněkud nižší. Renly klidně. Na eskompt
ním trhu peníze nezměněny 31/1—1/v.
O vzájemném obchodě rakousko uherském uve
řejnili jsme přehlednou zprávu již v neděli. Lzej
doplniti takto: v nejdůležitějších oborech vykazuje
vzájemný obchod rakousko uherský za leden t
včetně červenec t. r. tyto výsledky: v dovozu obil
107.0 (— 14.2 vzhledem na stejné období roku loň-
ského), pšenice 31.5 (— 14.8), ječmene 10 1 (— 2.2).
kukuřice 34 2 (+ 2.3) mil. korun; mouky 102.
(+ 3 9) mil. K; jatečného a tažného dobytka 119
(+ 25.8), a tu hověz ho 65.8 (+ 14.7), vepřového
44.5 (+ 10.1) mil. K: vína 176 (+ b.7) mil. korun.
Berlín
Paříž
34 2
20
article
Ve vývozu: uhlí, koksu 19.0 (+ 1.5), bavlněného
zboží 146.7 (18.9), vlněného zboží 71.5 (+ 9.8), hed
vábného zboží 230 (+ 3.2), zboží lněného, konop
ného a jutového 17.7 (+ 01). konfekcionářského
zboží 50.2 (+ 41), papíru a papírového zboží 17
(+ 1.0), kůže 24.4 (+ 0.3), koženého zboží 19.2
(+ 0.4), železného zboží 31 5 (+ 0.1), strojů a při
strojů 28.2 (+. 0.4) mil. korun.
O změně organisace vídeňské bursy uvažuje se
v gremiu přísežných sensálů, poněvadž obraty na
vídeůské burse vzrostly tak, že jich přísežní sensá
lové, vyřizující obchod ve šraňcích, ztěží mohou
zmoci Proto miní, že by se veškeré šraňkovní hod-
noty měly rozděliti ve skupiny, jež by se přikázaly
každá dvěma sensálům. Tato soustava je na burse
berlinské a sensálové videňští tvrdí, že by rozdělením
šraňkovních hodnot ve skupiny nabyli rych ajšlho
přehledu trhu, a že by pak jejich sprostředkovaci
činnost byla rychlejší a přesnější. Pravl se, že změ a
ta měla by za následek změnu dosavadního způsobu
záznamů Tomu však se vzpírají komisionáři, pro
tuže by se jim nehodilo zavedení jednotného zá
znamu závěrečného o jediném kuru Dsud vyjedná-
vají sensálové jen o způsobu rozdělení obratů mezi
sensály společně pracujícími. Vyjeďnávání bude skon
čeno, až se z dovolené vráti sensálové, nyní dlie
mimo Vídeň.
Vídeň
+ 01
21
article
Dražba na vinné hrozny v Chorvatsku konatis
bude dne 9. t. m. ve vinicích Novo Selo a Čardak
ležících v obvodu obce Kamenice v komitátu srěm
ském. Dražba počne o 9. hod. ve viníci Novo Selo
Vyvolací cena úrody na vinici Novo Selo jest 10.430K
a na vinici Čardak 1570 K. Dražitelé mají před
dražbou složit 5proc. vadium a vydražitel má po
ukončení dražby složiti ducílanou kupní cenu do
rukou zástupce lesní správy petrovaradinské místní
obce; řečená správa sdělí též interesentům bližsí
podminky dražební. Písemné a telegrafické nabídky
se nepřijímají. (Z obchodní a živnostenské komory
v Praze).
Chorvatsko
vinice Nova Selo
Nova Selo
živnostenský komora v Praga
22
article
Dopravní příjmy jižní dráhy činily v srpnu t.r
12,356.076 K (— 319.437 K vůči defin. a + 183.8 17k
vůči předběž. soudobnému výkazu loňskému) a o
1. ledna celkem 88,213.488 K (— 759.320 K vůči
defin. a + 1.096.710 K vůči předběž, číslům lon-
ským
Zlepšení situace přádelen lnu. Sdruženě bel-
gické přádelny lnu usnesly se koncem září t.r
zrušiti dosavadní obmezení výroby a začíti opětně
s plnou výrobou. — Také u irských přádelen
lnu bylo dosavadní obmezení výroby celkem zruženo
následkem čilého ruchu tržebního,
Rolnik a cukrovary. Dnešní dosud neskončený
spor řepařů s cukrovarníky sleduje se zájmem každý
český hospodář. Řepařství stalo se dnes základem
velkolepěho českého průmyslu cukrovarnického svě-
tového jména požívajícího i možno doufati, že pr
obě strany najde se takové východisko, kterým by
potřebné shody docíleno bylo. „Pražské Hospodářské
Noviny“ v posledním 18. čísle přinášejí o této spor-
né záležitosti zajímavé pojednání z péra vynikají-
cího odborníka, hospodář. ředitele Jana Osvalda, Mi-
mo to obsahuje toto číslo celou řadu důležitých od-
borných článků a stálé rubriky Drobnosti, Denní
zprávy, Přehledy trhové atd. „Pražské Hospodářské
Noviny“ vycházejí dne 1. a 15. každého měsíce z
redakce J. Loukoty, nákladem J. Otty v Praze
předplácí se na půl roku i s pošt. zásilkou pouhé
4 koruny.
O situaci rakouských pládelen bavlny podává
Osvald
J Loukota
J Ott
Praha
23
article
obraz: Vysoká konjunktura poslední doby působilm
opojivě a vedla u přádelníků bavlny ke značnému
rozšíření závodů. Před 2 lety byly v Rakousku v čin-
nosti 34 mil. vřeten a od té doby přibylo novi
750.000 vřeten, takže se výkonnost zvětšila témělo
pětinu. Před nynějším rozšířením závodů mohlo se
počílati s výrobou příze ve množství 200 mil. angl
liber ročně; dnes jsou rak. továrny zařízeny na vý-
robu dalších 70—80 mil. lihor. Aby se diivější pro-
dukce umístila, musil by činiti denní obrat 600. 00
lib. přize, kdyby však mělo býti využilkováno plné
kapacity, tedy 800.000 liber. Na základě těchito číslie
možno přezkoumati, do jaké míry mělo rozšifení zá-
vodů a jiné nepříznivé zjevy vliv na siluaci přádalen
havlny Kdyby se doeílile čenního odbylu 600.00e
liber, byl by podán důkaz, že řečené rozšíření sie
nebylo nutným, že však aspoň pravidelná výroba
starých továren dechází odbytu. Tomu však. tak není
neboť denní prodeje po celé měsíce činily jen solve
100.000—200.000 liber. Tento nápadný pokles ne-
nastal následkem poklesu spolřeby, nýbež následkem
toho, že tkalcovny nečinily zádných nových uzávěrů.
Rakousko
24
article
Mocnou podporu rozkvětu texlilního průmyslu tvoři
svého času skvělý rozvoj vývozu. Tento s poklesen
konjunktury, na celém světě pocifovaném, uvázl
četné stavy tkalcovské nemohly býti již zaměstnány
a tkalcovny — aniž by přikročily k orgnnisované
redukci závodů — pod tlakem poměrů zastavily 10
až 15 proc stavů. Co potřeboval domáci konsum, byle
kryto z obrovských zásob a z dříve užiněných zá-
věrů a k novým nákupům docházelo jen v nejužšícl
mezích. Špatnou tržní situaci výroby přize lze vy
světliti tedy z třeliny ze zvýšeně výkonnosli přáde-
len a ze 2 třetin z menší potřeby tkalcoven. Ob
příčiny jsou však v působnesti i trvání zeela růzuy
Pravidelnou potřebu nebude lze dlouho uměle za-
držovati a co lid v normálních dobách konsumuje
nemůže průmyslu ujíti. Do rozšíření výroby bude
však konsum musiti teprve vrůsti, a páčí-li so vzrůse
konsumu na 3—4 ročně, bude přece trvati celá
léta, než nastane vyrovnání. Zásoby jsou dnes téměi
úplně vyčerpány, staré závěry prošly a tkalcovny
musí se nyní opětně zásobiti přízí. Koncem srpna
denní obraty, kleré až dolud činily solva 100.00
liber, vzrostly již na 200.000—300.000 liber, v po
sledních dnech až na 1 milon. Bouřivá poptávka
trvá ovšem, jak známo, jen krátký čas a sama ne
může tudíž stačiti, apy rychle opět uvedla v soulad
odbyt a vývobu. Proto pojat záměr nynější obmnezen
výroby z 25 zvýšiti na 50. Zlepší-li se poměry, má
ventil, který se nyní má olevříti, opět býti dilem nel
zcela uzavřen, toto radikální opatření má ale potrval
tak dlouho, až nadejde opčí ozdravění průmyslu.
25
article
Buzsy na dříví přejí se v Rusku čelni velko-
obchodníci s dřívím v Petrohradě. Bursovního ob
chodu si přejí proto, že v obchodě dle způsobu do
savadního je naprostý nedostatek jednotnosti, zprá-
vy o úvěmí způsobilosti jednotlivých ruských velko-
obchodníků s dřivím dlužno si získati v Německu
Protože v ruském obchodě dřevním není zpráv o zá-
sobách, o poptávce atd., prodávaji různí obchodníe
na jednem místě ve stejnou dobu stejné dříví za
různé ceny. Prote žádají o zřízení burs na dříví
v Petrohradě a v Moskvě.
Rusko
Petrohrad
Německo
Moskva
26
article
Cenová dohoda německých skláren. Saské huti
na tlačené sklo usnesly se na schůzi v Lipsku ko-
nané utvořiti cenovou konvenci za předpok ladu, že
také rýnské skelné huti se k této konvenci připojí.
Příslušné jednání bylo již zabájeno.
Opětné zvýšení kentinentálních cen žalezných
polotovarů v anglickém odbytišti dá se konstatovati.
Kdežto až do konce min. měsíce znamenána cena
surových kusů na 74 sh. za t. fob. Antverpy, čin
nynější záznam jich 75 sh. Hovněž o 1 siu. zvýšily
se záznamy obou ostalních druhů polotovarových
prutů a desk, které nyní znamenají 77, resp. 80 sh
Po tomto zvýšení pohybují se ovropské ceny polo-
tovarů opět celkem asi o 5 sh. výše nad poslední
nejnižší úrovní.
Odbyt uhli v Německu. Odbyt uhlí z ohvodu rur-
ského, Her. a Dol. Slezska a oby. sárského činil př.
26 prac. dnech v srpnu t. r. 9.419.830 t. prot
9.167.130 t. v témž ohlobí loňském. Vzrůst odbytu
o 252.700 k připadá z největší části na HIorní
Slezsko, kde činil 178.290 t. čili 8 proc. Z rur-
ského obvodu bylo odesláne o 89.730 t. více, kdežte
odbyť sárského obvodu poklesl o 17.360 t
Zdraženi železa v Hor. Slezsku. Vratislavští vel-
koobchodníci s železem zvýšili oficiálně cirkulářem
z 5. t. m. skladní cenu hornoslezského válcovaného
železa o 5 mk. a tabulevého plechu o 21/4 mk. n
tuně u srovnání s posledním cennikem ze 6. ledna
Lipsko
Antverpy
Německo
Dolo
Slezsko
27
article
1900.
Akcievon spalečnost anlomobilovou založilo v Pešti
několik šlechticů a finančniků. Spoleénost má zatim
250.000 K kapitálu, převezme garage »Heliose a bu e
se obírati všemi druhy automohilového obchodu
koupí, pronájmem, správkami antomobilů a obzvláště
rozšiřováním nákladních automobilu.
Dovoz zlata do Vídně. Rakouský úvěrní ústav
ohlásil 4. t. m. rakousko-uherské bance dodávk
200.000 liber šterl. prutového zlata
Nová akciová spoležnost. Tuvárny firmy Mat.
Salcher v Jablunkové a v Bítovci ve Slezsku (továrna
na knoflky), celkem závody, zaměstnávající na 200
dělníků, budou přeměněny v skciovou společnost
Stane se tak za součinnosti společnosti průmyslové
banky, sp. s o. r., založené Ústřední bankou něme
ckých spořilelen v Praze.
Rakouský úvěrní ústav nezvýší dle projevu svého
ředitele Buma k dopisovateli »P. Ll.« svůj akciový
kapitál, nemaje k tomu příčiny. Ú tav má pro svoje
obchody a podniky pněz dost. Rovněž nemtnt ústav
převziti žáduý velký závod průmyslový.
První rakouská továrna na nodu v Hrušov
oznámila v těchto dnech oběžníkem svým zákazní
kům, že od 1. října t r. bude svoje výrobky proda
vati sama. Dosud je pro ni prodávala firma Mülter
Kalle a spol. Hrušovská továrna vyrábí též dehtové
barvy a produkty s tím souvisicí. Výroba ta má
v Německu mocnou soutěž.
P Ll
Pešť
Vídeň
Jablunka
Slezsko
Praha
Hrušov
Německo
Mata
průmyslový banka
Mülter Kalle
Helios
dělník
28
article
Úroda americké bavlny. Ke zprávě v č. 244 t.l
dodáváme o posledním úřadním odhadu letošní úro-
dy bavlny některé další podrobnosti: Letošní od-
had srpnový, znějící na 63.7%, je téměř o celých
10% nižší, nežli celkový průměr posledních 10 let.
který činí 73.6. Abychom stihli podobnou neúrodu
jako letos, musíme jiti zpět až k r. 1902, kdly odhad
srpnový činil 64%. Následuje potom r. 1896 s 64.2 e
1900 s 68.2% a 1899 s 68.5%. Nehledíc k těmto vý-
jimkám, dosud nikdy srpnová známka neklesla pod
703%, Co do podrobnosti dle jednotlivých osevných
států vykazuje zlepšení průměrného stavu během
srpna jen Virginie a Sev. Karolina a to vždy jen
o 2%. U všech ostatních slátů dlužno konstalovati
jen zhoršení; největší v Oklahomě o 23%, Arkan-
sasu o 16, v Texasu o 11%, v Louisianě o 102%.
ve Floridě o 9, v Georgii, Tennessee a Missouri
po 5%, v Jižní Karolině a Mississippi po 39%
v Alahamě o 296. U srovnání s předešlými lety skýtá
letošní úroda v jednotlivých státech tento obraz
Plocha osevná Průměrný slav v oo
dne 25.
v 1000 akrů srpna črvce. června srpna
v r. 1909 1908 1907
Sev. Karolina. . 1.436 73 71 80 78
74 77 76 63
Jižní Karolina . 2.498
73 73 77 B
Georgie . . . . 4.76
Florida . . . . 266 75 84 80 80
Alabama . . . 3.552 66 68 77 73
Mississippi. . . 3.244 61 64 73 72
Louisiana . . . 1.155 48 58 63 69
Texas . . . . 9.716 59 70 75 67
Arkansas . . . 2.304 60 76 73 65
Tennessee . . . 754 75 80 88 7
Oklahoma . . . 2.112 56 79 70 7
Missouri . . . 90 70 85 90 75
s7
73 21
Virginic.
Celkem 31.918
Karolina
Georgias
Virginie
Oklahoma
Arkan
Texas
Louisiana
Georgia
Tennessee
Missouri
jižní Karolina
70 7 Missouri
Virginice
Arkansas
29
article
V. Hlská výstava ječmene a chmele. Z Brna
3. září. Výbor českého odboru zemědělské rady po-
volil již potřebné prostředky na V. výslavu říi skou
ječmene a chmele, v Brně letos konanou. Výstavu
tato, jak dá se již souditi, dnes bude jednou z největ-
ších výstav řížských vůbec a právě toto faktum
může nám posloužiti, neboť jest konána neobvykle
— mimo Vídeň. Z českého území na Moravě jest jit
na 400 přihlášek pro výstavu ječmene, pro výstavu
chmele pak 100 přihlášek. Ve Vídni toutéž dobou
nalézá se přos 800 přihlášek z ostatních zemí ra-
kouských. U příležitosti výstavy této ustaven bud
také Meliorační svaz pro Moravu. Moravská mláde
rolnická poládati bude vé dheeh výstavních svůj den
hromadné návštěvy. 27., 28., 29. září jest konfe-
rence učitelsíva škol zemědělských na Moravě s ce-
lou fadou přednášek vynikajících odhorníků, jako:
prož dr. Jos. Gruber
dr. Lukáš, rada Boubela, prol.
řed. Clglér, odb, uč. Krubl. odb.
Souček, insp. Neoral,
uč. Mrtný odb uč A. O. Večeř, řed. Čížek, uč. Dvor-
ský. uč. Hamal. řed. Mimra, řed. Klem. Pavlů, uě,
Šimek a řed. Zváček. Výstava zahájena bude v Lu-
žänkách 29. září. 30. zálí je shroměždění delegátá
zem. rady s přednáškou dra. Lukáše z Prahy. Dne
I. řírna dopol. otevření zemědělského musca, zalo-
ženého čes. hosp. spol. mor. s řečí pres. Rozkošného,
1. Iína odpol. schůze Čes lospa společnosti s před-
náškou. řed. Vaňhy. 2. října dopol. ojezdí choumelnru
českých i mor. s přednáškami Vrat. Stöhra a dra.
V Hlská
doktor
Jos
Gruber
Lukáš
Boubela
Souček
Neoral
A O
Hamal
Mimra
Klem
Pavel
Šimek
Zváček
Rozkošný
Vaňha
Stöhr
Brno
Vídeň
Morava
Dvor
Praha
český odbor zemědělský rada
svaz pro Morava
škola zemědělský na Morava
30
article
Třebického z Prahy. 3. října velký sjezd rolnictva
s přednáškami řed. Adámce, prcs. Rozkošného, n
němž rozdíleny budou ceny z výstavy berlinské r.
1908 a ceny z V. říšské výstavy brněnské. Slavnostní
dny výstavní slibují býti velkolepými
Zavedení snížených dopravních sazch z Praby
do Hollandska. Ku podnětu pražské obchodní a živ-
nostenské komory zavedeny byly s platnost! od i.
září 1909 ze všech pražských nádraží přímé sníženě
dopravní sazby na degras, kostní tuk. lůj živočišný
(též vyškvařený a zlisovaný), vepřově sádlo (sádlo
hřbetní, plsní a přěpouštěné) pro export přes násle-
dující nizozemské stanice: Amsterodam, Dortrecht,
Middelburg, Hotterdam, Vlissingen a Hloek van Hlol-
land. Přislušnou bližší zprávu podá zájemcům ta-
rifní kaneeláž jmenované komory
Nové zvýšení can na báňské burse v Dňszel-
dorfa. Na páteční burse v Düsseldoriu byly stano-
veny následující změny cenové: ocelové železo 55 n
57 mk. (poslední záznam 54—56 mk.), lucemhurské
železo pudlované 46—48 mk. (dříve 45—47 mk.).
německá litina I. 55—57 mk. (54—50 mk.), č. III.
54—56 mk. (53——55 mk.), německý haematit 56— 5e
mh (55—57 mk.), tyčové železo plávkové 96—102
(e4—100) mku, hruhý plech z plávkového železa 10
až 110 (163—110) mk. Cena pásového železa škri-
nuta, poněvadž příslušná organisace výrobců hodlá
stanoviti novou cenu teprve příští týden. Od 20
srpna je to tedy další mírný vzestup cen na aňme
ckém trhu železářském. — Úřadní zpráva bursavní
praví: Odbyt uhlí doznal malého zlepšení, jež při-
voděno asi zvláště spotřebou domácnostní, dosud ne-
obmezenou. Po železe je příznivá popiávka z ci-
Trhý. Příští trh na hovězí dobytek v Golčava
leníkově bude konán ve středu 15. září.
ziny
rny peněžnt.
Pražská bursa.
V Praze, 6. září. Oficiální záznamy zněj
Třebický
Rozkošný
Middelburg
Hotterdam
Vlissingen
Přislušný
Praha
Hollandsko
Amsterodam
Dortrecht
Dňszel
Hloek van Hlol
31
article
Zástavní listy české hyp. banky 596
31n
Žák'adní úpisy české zem. banky 4 0
Kom. dl. úp čan, zem. b. (ve zl.) 4 %
. . » » (v K) 4 0
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 6
„ . » (vK) 40
žel . . 4 0
Zákl. dlužní úpisy bukavinské
zemské hanky. . . . . . . 400
Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2
Dlužní úpisy České prům banky 4 / 2
Dlužní úpisy Ústřední, hanky
českých spořitelen . . . . 49%
Zást. listy Hyp. úslavu Městské
spořitelny pražské . . . . 4 %
Zástavní listy mor. byp. bankyc 5 9%.
k e
Kom. dl. úp. mor. zeměd. hanky
Želez. úpisy a
Zástavní listy I. mor. spořitelny
* » bal. zem. banky
Komu dl. úpisy . .
4 e
Zeleznič. . a .
Žást. listy Hal. akc. hyp. banky 41
4 v0
, Rak. uherské banky 4 9
„ Dolnorak. bypo ústavsus 4 9e.
„ „ 31/2
Kom. dk úp. . . . 4
. . B n
Zástavní listy Rak. hyp. banky 40
Přior. obl. spol. rak. mist. drali 39
Ruská státní půjčka z r. 1906 59
Únorová společná renta (v pap.) 4 2
Dubnová . » (ve stt.) 4.3,
Květnová . . (v pap.) 4 .
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 e
Rakouská zlatá renta . . . 40
korunová renta. . . 4090
investiční . . . . 3 v/a
Dolnorak
Český průmyslový banka
Hal
32
article
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . .,
Česká zajišťovací banka . . . „
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka. . . a
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ústav v Hradcí Králové
Živnostenská banka. . . ..
Haličská akc. bypoteční banka.
Rakonsko uherská banka . ..
Českomoravská strojírna . . a
Daňkova strojírna
Rustonova strojírna . . . .
E-tech. ake sp. dř. Kolhen a sp.
Česká společnost cukerníi .
Český pivovar v Č. Budějov icích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . ..
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnosl
První česká rafi. v Modřanech
tov. oriení. cukrov.
Vídeňská bursa
z Vídně, 6. září. (Závěrečně kur sy.)
Bank y:
Asglo rakouská . . . . . . . 302.75 303.50
Vídeňská bankovní jednotal. . . 543.25 542.50
Všeob rak. pozemk úvěrní ústav. 1146.— 1145.—
416.— 416.—
Česká průmyslová . . . . . .
Obchodní banka Pešť . . . . . 3493 — 8493.—
Rakouský úvěrní ústav . . . . 66 2 50 662 20
Uherská všeobecná úvěrní . . . 767. —
746.—
Všeobecná depositní banka . . . 4 1 6 . 25
436 —
622.—
Dolnorakouská esk ontní. . . . 626.—
482.—
Uherská eskontní . . . . . . 483.—
446.—
Uherská hypoteční . . . . . . 443.—
472.5
472.—
Banka pro země rakouské . . .
Daňkův
Rustonův
Zala
Č . Budějov
Modřany
Vídeň
Pešť
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
Hradce Králové
živnostenský banka
bypoteční banka
Rakonský uherský banka
Poldin huť
Český průmyslový
obchodní banka
všeobecný depozitní banka
železářský společnosl
50 662 20
33
article
Pentze Zbotí
101.50 102.50
94.50
90 50
10.50
36
article
1007
99.75/ 1007
100.— 100 30
39
article
98.50
96. 75
96.35
101 70
40
article
103.25
95.7
95.35
100. 70
100 —
94.50
92 55
99. 25
41
article
95 50
94 55
94.50
99.75
98. 95
830.n0
97 75
88.50
78 30
99 25
99.05 99.2
95.75 95. 9
9570 95 9
117 201117 4
95.70 95.90
84 95 80r15
218.— 249 —
446.—— 918 —
213.75 214
447 — 129 . —
651.— 652—
218
43
article
87 50
96.75
87 50
46
article
418 — 459 —
246r — 2 47. 50
618.—
127i
1761
950 —
436.—
481 —
398.—
395.—
1950
950 —
390.— 395.—
198.— 199 5
484 — 187.—
2811
282i
225.—
255.—