ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 45981f00-8ebe-11dc-8ef2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 169, place 85, org 10, work 3
1 masthead
7. 2a1 1909.
2 masthead
Cislo 247.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4 masthead
Strana3.
5 article
maskování jednoho z úhlavních nepřátel po- kroku a všeobecné vzdělanosti na středním Du- naje. Žádný přítel slovanských a porobených ná- rodů nevidí v tom zanášení politiky na mezi národní vědecké sjezdy, nýbrž snahu posvítit na jeden nový a důležitý úkol mezinárodníeh vědeckých sjezdů: hájiti právo na pe- stování vědy a na užitek z vědy pro všechny národyl Zpráva generálního sekretáře prof. dra. Pe šiny vzata na vědomi. 2. Jednání o návrhu řádu pro „Ú středn lékařský komitét slovanský“. Řády vypracoval s nevšední ochotou dr. Jan Seme rád, primář na Král. Vinohradech, jenž vložil do nich celý budoucí program práce slovanských lékafů na poli vědy i snah medicinsko-ockonomi- ckých. Byly přeloženy do všech slovanských ja- zykův a zaslány všem národním slovanským ko- mitétům ku prozkoumání. Po rozsáhlé debatě byly předložené řády s malými změnami jedno- myslně schváleny a primáři dru. Semerá- dovi vysloveny za namáhavou práci díky.
profesor doktor Jan Sout Král
6 article
3. Volby dle nového řádu. Za předsedu Ústředního lékařského komitétu slovanského zvolen byl dvor. rada prof. dr. Wicherkie- wicz, za I. místopředsedu dvor. rada profesor dr. IIlava, za stálého sekretáře prof. dr. Pe- šina (všeobecný potlesk), za členy výboru dr. Čačkovič, dr. J. Semerád, prof. dr. Ant. Veselý, dr. Šlajmer, dr. Russev, dr. Subotič a dr. Ott. Usneseno vyzvati veškeré „národní slovanské komitéty lékařské““, aby na- vržením delegátů doplnili ústřední výbor a vy- zvati Polský národní slovanský komitét lékařský, aby zvolil k rukám dvor. rady Wicherkie wicze generálního sekretáře ústředního komi- tétu z Krakova. 4. Návrh „Českého slovanského komitétu lékařského“, aby působnost komitétu ústředního rozšířila se na odbory přírodovědecké. Přednesl prof. dr. Pešina. Usneseno odkázati tento ná- vrh ku projednání komitétům jednotlivých slo- vanských národností. Až zde budou návrhy tyto, teprve bude možno v ústředí otázkou touto se zabývati.
profesor doktor Wicherkie IIlava Čačkovič J Semerád Antonín Veselá Šlajmer Russev Subotič Ott Pešina Krakov
7 article
5. Otázka přípustnosti jazyků jino- slovanských na ruských sjezdech věde- ckých. Referent prof. dr. Veselý. Usneseno vyzvati národní komitét ruský, aby v otázce této zjednal nám jasno. 6. Návrh na svolání všeslovanské ho sjezdu lékařův a přirodozpytcův Referent prof. dr. Pešina. Takový první vše- slovanský medicinský vědecký sjezd mohl by se konati v Moskvě v době projektované vše slovanské výstavy. Usnoseno, nespustiti otázku tuto se zřetele. Pro ten čas uznáno za vhodné položiti příšti schůzi ústředního slovanského ko- mitétu lékařského do Solije a vyzvati bulharské lékaře k pořádání Sjezdu bulharských přírodo zpytcův a lékařů, pro jehož obeslání by se za hájila agitace mezi všemi slovanskými národy 7.0rganisace všech slovanský c lékařských míst v ohledu hospo dářském a ve vzhledu národním. Referenti dr. Fr. Veselý z Luhačovic a prof. Zale sk z Petrohradu. Ředitel luhačovických lázníp dr. Fr. Veselý vylíčil v krásném exposé bo- hatství slovanských zemí na poklady léčivých minerálních vod a naznačil cesty, po kterých by se daly tyto vzácné dary přírody zužitkovati ke blahu trpících a ko hmotnému prospěchu slovanských zemí. Dále předložil návrh stanov svazu Sl vanských lázní. Usneseno pokračovat v intencích referenta a předložiti návrh stanov ku prozkoumání existujících již lázeňských Sdružení jednotlivých slovanských národnosti. 8. Problém národnostní v mezinárodníel sjezdech tisku lékařského. Referent rodakton dr. Duch. Panýrek z Prahy zaslal v rukopise důkladný rozbor této pro malé národy palčivé otázky a podal řadu vhodných návrhů, které byly přijaty. 9. Stanovení místa pro příští schůzi ústřed- ního slovanského komitétu lékařského. Místem tím zvolena byla Sofije, doba sdělena bude později, až získány budou informace příslušných činitelův.
profesor doktor Veselá Pešina František Zala duch Panýrek Moskva Luhačovice Petrohrad Francie Praha
8 article
Tím obsažný program vyčerpán, načež krát- netrpělivě očekávali, až spustí jejich tlukot „Na tomto vyhnaneckém dvoře právě jako v Tuil leriích se každá věc vykonávala s minuciósn dochvilnostI. Přespřílišná přesnost tam zaují- mala veliké místo jak v mysli, tak v činech. Aby i nejmenší vyražení mělo svůj stálý bod, každé hodiny bily všecky čtvrti i celou hodinu. Všechny místnosti, i salony byly obdařeny takovým ochotnými hodinami. Výsledkem toho bylo, že, dle denní doby, o osmi hodinách, o deviti, v po- ledne hlavně, ohlušující biti velitelsky oznamo- valo, že nadešla minuta práce, rozhovoru, hry oběda, spaní...“ K tomu p. Turquan dodává „Přes tolikerou péči, kyvadlové hodiny hrad čanské nikdy neudávaly tutéž hodinu, jako Fran- cie.“ Dauphinka bloudívá jako stín a Cháteau- briand ji vidi „v nuzné robě z šedého hedvábi s obnošeným šálem na ramenou a starým klo boukem na hlavě. Vypadá, jakoby si byla slá- tala své šaty, jako její matka v Concier gerie.“ Když pak vyšívá, tu je zaražen pří šernou podobností. Když ji vidí „s hlavou sklo- něnou jako pod mečem bolesti,“ domnivá se viděti hlavu Ludvíka XVI., „očekávajícího do- padnuti nože.“ Co zůstává z mladé, pyšné a do- jemné dívky „modrýcli očí velikosti a výrazu jediného,“ oblečené de černa, jež ve Vídni měla přítelkyní budoucí císařovnu Marii Louisu a je- již družky se praly o její plavé vlasy, ježji mohly potajmu vytrhati? Tak si odvykla roz- mluvy, že „opakovala dvakráte i třikráte větu, ne proto, aby ji lépe vryla do paměti lidí, ale z duševní jalovosti, aby toliž poskytla myšlen- kám času přijiti, jež však neměly na spěch,
Dauphinka Ludvík XVI Marie Louisa Vídeň
9 article
Ona je „s laskavostí více než spořivou“ vůč řidkým návštěvníkům a všichni ti lidé jsou pro nejmensí titěrku vášnivi: král a jeho syn nemo- hou snésti, aby návštěvníci francouzští chovali se k synu kněžny de Berry jako k vládnoucímu králi. „S ubohými mladíky legitimisty, již přisli vzdáti hold Jindřichu, bylo nakládáno jako se psy,“ píše mme. Recamier. A pak i chování kněžny de Berry dává dosti příležitosti ke kle- pům. Karel X., jenž si vzpomínal na svá dobro- družství, předstíral však vůči pl. de Berry onu rytířskou shovívavost — ať ji v duchu již jak- koliv opovrhoval — a snažil se provinilou ospra- vedlniti. kým doslovem, v němž vzpomněl nedávné ná vštěvy Čechů v Čenstochové a jiných místech polských zemí, a návrhem, aby generálnímu sekretáři prof. dru. Pešinovi vysloven byl dík a uznání za vzorné a bezpříkladně namáhav vedení celé agendy (Výborně, potlesk), skonči předsedající dvor. rada prof. dr. Wicherkie wiez schůzi. Valná hromada matičních učitelů a pěstounek.
Berra Jindřich Čecho profesor doktor Pešina Wicherkie Čenstochová
10 article
Za účasti 70 organisovaných matičních, učitel ů pěstounek a za přítomnosti zástupce Z Ú. S. pana Skály, zástupce Ústřední Matice školské p. Zemana p. Jeřábka, zástupce Národní jednoty severočeskép Bláhy, zástupce Národní jednoty pošumavské pana Jamníka a zástupce organisovaného úřadnictva ma- tičního p. Dvořáka konána v sobotu 4. září v Praze valná hromada Jednoty. Po uvitání záslupců korporací a přítomných předsedou Jednoty říd. učitelem Staňkem, přečte zápis z minulé valné hromady a po vysvětlení schvá- len. Taktéž zp áva jednatelská a pokladní po prohlá- šení revisorů účtů schválena. Na to referoval o pensjním fondu kol. Žižka Matiční učilelstvo je s pensijním fondem tak daleko jako bylo před rokem a proto trvá do písmene na loňském prohlášení. Apeluje na zástu ce výboru z řad pražského učitelstva, aby konečně ti vzali zá ležitost matičního učitelstva za svou a tak ji ve vý- boru hájili, jak matičnímu učitelstvu slibují. Ač olázka pensijního fondu je složitá, doufá přece rele- rent, že výbor matiční, který již na fondu pensijním pracuje na 10 let, tuto nejdůležitější otázku ve pro spěch učitelstva rozluští. Zástupce Z. Ú. S. učite Skála poukazuje na příčiny, které brání požadav- kům matičního učitelstva. To jsou: roztříštění sbírek. nečinnost mnoba členů výboru, kteří by měli učiniti místo opravdovým pracovníkům, stanovisko výboru. že matiční učitelé nesmějí dostati více než učitele škol veřejných. Prohlašuje, že i učitelstvo škol ve- řejných jest nespokojeno. Matice by měla dáti vzon jednání jak s hmotnými tak právními poměry učitel- stva. Slibuje, že bude vždy zájmy učitelstva hajiti jako dosud a zejména bude pracovati k tomu, by vláda věcí školských vrátila se učitelstvu.
Skála Zeman Jeřábek Bláha Dvořák Staněk Žižek Praha
11 article
Pan Bláha, zástupce N. J. S., myslí, by v otázc pensijního fondu v potaz vzaty byly obranné jednoty. zda by chtěly přispívati do fondu pensrjního tak, by učitelstvo matiční bylo zabezpečeno, jak si zaslonží. Říd. učitel Lendr je pro to, aby obranné jed- noty, pro něž matiční učitelstvo pracuje, přispěly učitelstvu. Tajemník Jamník odpovída, že sbírky obranných jednot nejsou z důvodů malicherných. neboť namnoze z těchto stavi se školy a je pro to- by maliční učitelstvo drželo se Matice a od ní žá dalo starobní zaopatření.
Bláha Lendr Matica
12 article
Rid. uč. Žižka připomíná, že maliční učilel stvo se organisovalo nejen proto, aby se uživilo, ale aby mělo i rovně právo na rozhodování svých zále žitostí. Matiční učitelstvu musí se domáhati toho, by různí činitelé nezasahovali do vnitřních záležitost maličních a podporuje návrh, by jednoty přispěly k příznivému rozřešení olázky penstjního fondu. Z ostatních požadavků matičního učitelstva nutno v nejbližší době starati se o to, aby všem správcům škol dostalo se funkčních přídavků. Dinciplinarníh řádu, jenž dosud byl na zkoušku, nepoužilo. V by- tové olázce přijaty návrhy, aby při zřizování nových škol bylo dbáno bytů pro učstelský sbor. Volby byly provedeny aklamací a zvolení: před sedou L. Staněk z Březnice n. L., míslopředsedou Lendr z Běhánek, jednatelem Hladký z Ja blonc n. N., pokladníkem Veselý z Kounova. Revisory účte Šrámek a Loučka. Zastupcem Jednoty do Z. UU. S. zvolen Hladký.
Žižek L Staněk Lendr Veselá Šrámek Hladká Rida Březnice Běhánky Kounov
13 article
Ve volných návrzích doporučeno, by členové jed noty přistupovali za členy učitelského sirotčince. Sbe ratelem zvolen správce školy Paprštemn ve Svělci Vyřizování školních záležitostí kanceláři Ú. M. šk. které doposud bylo zdloubavé, má se díti v čas. Na- pravu možno čekati od inspekčních, delegátů, na nět se má učitelstvo obraceti. Výboru Ú. M. šk. má býti sděleno, by nebyly nikým a nikomu činěny za Ma- tici sliby, jež se splniti nemohou. Schváleno rozdě lení okrsku polabského a ntvoření nového ještěd ského. Všechny změny učitelstva na školách maji učitelé sami oznámiti jednateli jednoty. Maličnímu učitelstvu se doporoučí členství spolku pro spalován mrtvol. Návrhy podané řidícím učitelem Pišou: o zá chranném fondu, stipendilch léčebných, povinném ručení, úspoře peněz a sanaci, zemských financí byly vysvětleny zástupcem Z. Ú. S. panem Skálou Jednotou vyslovena důvěra ve vedení Z. Ú. S. Při- jato, by správy o jednání v organisaci dostalys každému učiteli a pěstounce a tyto ještě byly uve řejňovány ve Věstníku zemských jednot.
Ú M šk Skála Ú S Ma
14 article
Zaležitosti úřadnictva kanceláře Ú. M. šk. bere jednota za své, protože úřadnictvo se organisovalo v jednotě maličních učitelů a pěstounek Zaslupce Z. Ú. S. pan Skála upozorňuje na akci sjezdu men šinových pracovníků a vyslo uje se proti těm, kter organisaci se vyhýbají. Šprávce školy Loučka přeje si, by zprávy z poradního sburu dle jednacího řádo byly učitelstvu kanceláří Ú. M šk. zasílány a dola zuje se na jmenování učitelů I tř Jmenování učitelů I. třidy vysvětluje řídící učiter Žižka. Správce školy Boliech žádá za odstranění domácího vyučování. Pan Zeman líčí stav školství, kde toto bylo po domácku zavedeno a uznává jeho neprospěšné vlivy. Návri Vyhnanecký tento život, přenesen brzc z Hradčan na zámek Buštěhradský a pak, roku 1836, po zastávce v Teplicích, na Kirchberg. Na to přišel Linec, pak Gorica, kde starý krá zemřel 6. listopadu 1836, ve věku 79 let 3. června přišla řada na knížete z Angoulěme Potom se kněžna z Angoulěme usadí ve Frohs dorfu u Vídně, kde ukončí se její život mezi vy šíváním a pobožnosti 19. října 1851 . . A nyní si snad nebudete moci představie veliké a skvělé místnosti moderních Hradčan aby vám nenapadla řádka Chäteaubriandova „Hluboké ticho, až na šustění karet a několi výkřiků krále, jenž se zlobil. William Ritter.
Skála Žižek Zeman Chäteaubriandův Ritter Hradčany Teplice Kirchberg Linec Gorica Vídeň
15 article Hudba.
Hudba. + Z Orchestrálního sdružení v Prazs. V pondělí dne 13. t. m. v 7 hod. večer započnou pravideln pondělní zkoušky v nové spolkové místnosti v re- staurantu „u Vejvodů“ v Praze I., Jilská ul. Dirigent pan prof. Ostrčil. Noví členové přijímají se v prvních zkouškách. Písemné přihlášky přijímá a případně bližší sdělí p. MUDr. A. Mastný, Praha II., Myslí kova ul. 17. + Sločna Marie M. Binkova, státně zkoušená učitelka hudby, vrátila se z Písku, kde dlela jake korrepetitorka s mistrovskou školou prot. Ot. Ševčík a započala opět vyučovati zpěvu a hře na klavii doma i mimo dům. Přihlášky žáků v Praze II., Pod- skalská ul. 357, mezzanin.
Vejvoda profesor Ostrčil MUDr A Mastná M Binkův Otakar Ševčík Praha jilský ulice Písek skalský Praha II
16 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Požár v Uhrách. Ze Šoproně, 6. září. ( k. uh.) V obci Osli shořelo 37 obytných stavení s vedlejšími budovami. Zahynulo mneho dobytk a velké zásoby píce jsou zničeny. Jeden sedlák byí těžce popálen. = Zeppelin III. připraven k cestě do Prankfurlu. Z Friedrichshafenu, C. zi. (K. k.) Balon „Z. III.“ jest v říšské balonové remise připrave k odjezdu do Frankfurtu. Plavba bude vykonána v sobolu. Pobyt ve I. kfurtu jest rozpočten na dní. V nejbližší době má balon podniknouti plavbu do Lucernu = Ředitel a tenorintn. Ve Rěce vyslupuje ope- retní společnost, jejíž ředitel a tenorisla se v neděli při představení nupohodli. Z hádky došlo ke rvačce na níž však tenorista Fatlarini neměl dost. Po před- stavení si počkal na ředitele a jako dokonalý gentle- man ho napadl — ze zadu a pobodal, načež ulekl Nikoli však daleko, nehot byl ještě. téže noci do- pade na zvýšení paušálu na čištění a topení předán po radnímu sboru. Poměry pěstounek budou projednány v nejbližší schůzí poradního sboru. Návrhem řídícího učitele Piši, by poradní sbor byl svoláván na žádos zástupců učitelstva, vřelým doporučením organisaee řídícím učitelem Hejmou a doslovem předsedy valna hromada skončena.
Požár Fatlarini Pich Hejma Uhry Šoproň Friedrichshafen Frankfurt
17 article
Sbor obecních staršich král. hlav. města Prahy konal včera IX. řádnou schůzi, již starosta p. dr. K Groš zahájil po 145. hod. odpolední. ože a galerie skrovně navštíveny. Starosta p. dr. Groš věnoval vřelou posmrinou vzpomínku zesnulým pp. dvor. radovi dru. Zitkovi který obci pražské mnohé platné služby prokazal Kvidonu Bělskému, bývalému členu sboru obecních starších a vynikajícímu technikovi. Sbor uctil pa mátku zesnulých povstáním.
Groš doktor Zitka Bělský Praha
18 article
Projev proti pronásledování Čechů v Dol. Rakousích. Řadu interpelací zahájil p. m. r. Al. Vaníčel následujícím proslovením „Slavný sborel Proslovení ke slavnému sboru, které dnes ho dlám učiniti, činím jménem všech v tomto sbor zasedajících politických stran. Slavný sbore! Přihlížeje k tomu, že královská hlavní město Praha není jen hlavním městem tohoi království, ale že jest hlavou, srdcem a duší celého českého národa, zajisté dotýká se každý útisk, každy ústrk, který se příslušníkům tohoto národa stane královského hlavního města Prahy dvojnásobně V poslední době, velectění pánově, sběhly se udá losti v sídelním městě Vídni a v Dolních Rakousich kde sourodákům naším, Čechům tamějším, odpí- rány byly požitky politických práv pouze z toho jediného důvodu, že jsou příslušníky našeho národa Ale na tom nebylo dosti. Největším pokladem a nej vyšším statkem každého národa jsou jeho děti, jeh mládež, poněvadž je to jeho budoucnost. A budouc nost každého národa je taková, jakého vychování s dostane jeho mládeži, jeho dětem. Aby se jí dostal zdatného vychování, o to pečovati je svatou povin ností každého národa. Nedesti na tom, velectění pá- nové, že menšiny naše v Dolních Rakousích mus se spokojiti školami soukromými, v poslední době stalo se, že proti části tohoto soukromého školstv i orgány veřejně moci, zřízenci ministerstva vyučo- vání, bylo zakročeno a část těchto soukromých ško byla zavřena.
Čecho r . Al Dolo Rakousy Praha Vídeň Dolní Rakousy
19 article
Velectění pánové! Takové kroky musí každého Čecha bolestně se dotknouti a musí trapné pocity jeho duší vzbuditi. Tu, velectění pánově, dovolímsi učiniti návrh, aby slavný sbor obecních starších rá čil se připojiti ku projevu rady městské, který i byl učiněn, oby ráčil vyzvati veškeré poselstvo če ské, aby všemi prostředky zasadilo se o to, abys dcstalo našim krajanům v sídelním městě Vídni v Dolních Rakousích také plného požitku občan ských práv, která se ani neodpírají příslušníkům ná rodů a států cizích. (Výborně!) Na tom nesmím však zůstati. Vlastní odpověď na to se musí dáti ta musí býti důstojnou něroda, z kterého vyšel Jar Amos Komenský, který dal světu Chelčického a Jans Ilusa. Velectění pánové, jako malý národ může ná jen vystoupení kulturní spasiti. Musíme dokázati, ž nám není vlastním hrubé násilí a skutky barbarské Tyto ponecháme jiným. (Výborně!) Dovedeme boye vati, ale prostředky kulturními a tu mám za to, ž bylo by na čase, aby z této staroslavné si ně vyšel počin, by národ český sebral zvláštn milionový dar pro Ústřodní Malici školskou, tut obhajovatelku a udržovatelku našeho menšino vého školství.“ (Výborně, výborně! Hlučné projevy sou hlasu.) Projev tento byl sborem jednomy sln schválen Proti roztahování se něměiny v Praz Pan ob. st. dr. Jeřábek uvedl, že v době, kd- práva našich menšin jsou předmětem tolikerých úti sků, ba jsou teměř bez ochrany vydána v šanc úte kům německým, je povinností naší, domoci se ale spoň plného respektování a uplatnění práv našeho jazyka všude tam, kde národnost česká je v obrovslá většině, tedy především v král. hlav. městě Praze
Čecho Amos Komenský Chelčický Jans Ilus doktor Jeřábek Vídeň Dolní Rakousy Praha Ústřodní Malik školský
20 article
Němčina jest zde uměle zanášena nápisy i do našicl vlastních domácností a sice přístrojí telefonickými jež označeny jsou německy. Dále jsou vydány ně- mecko-české tiskopisy služebních pochůzek. Kdyi jsou pro města německá pouze tiskopisy německé můžeme právem žádati vydání českých tiskopisů pr města česká. Dále vytýká řečník, že nápis na po štovní budově v Bredovské ulici jest německo-český Razílka vlakových poší jsou vůbec německé. Řeční táže se p. starosty, zda hodlá v těchto věcech za- kročit na representování plné rovnoprávnosti a práv většiny obyvatelstva král. hlav. města Prahy. — Návrh odkázán radě městské. Co je s komunikací na Letnou? Pan ob. st. Hugo Schick pronesl stížnost do toho že se stavbou průkopu letenské stráně stále se od kládá, čímž se Josefov umrtvuje a obec citelně po škozuje. Slavba mostu Svat. Čecha stála od r. 190. až 1909 2,919.696 K, mýtného na něm vybrán 83.254 K, vložený kapitál zůrokoval se tedy 2.859 Na Letnou je dosud vynaloženo 1,984.804 K. Výtěžel dosud není žádný, ježto schází komunikace. Tak majitelé nových domů v V. čtvrti trpí škodu, poně- vadž krámy buď levně pronajmouti musí, nebo j vůbec nemohou pronajmouti. Z těchto důvodů žádá aby provedení letenské komunikace bylo co nejvíce urychleno.
Hugo Schick Čecho Praha Letná
21 article
Pan starosta dr. Grož odpověděl, že v záležitost úpravy plánu polohy pro Letnou a zřízení komuni- kace v prodloužení mostu Svat. Čecha přes Letnou směrem do Bubenče a Holešovic svolána byla pře rokem anketa znalců, sestávající zvláště z profesor české vysoké školy technické, která po důkladnén uvážení všech okolností doporučila, aby komunikace od mostu vedena byla přímým směrem k silnie Belcredlově. Anketa vyslovila úplný souhlas s ná- vrhem úřadu stavebního, dle něhož komunikace n Letné, počínajíc od sadu letenského, zříditi se mo zvláštním průkopem s mírným stoupáním. Pokuds však týče řešení vstupu do tohoto příštího průkopu uznala anketa, že jest nutno, aby na řešení tohoto vstupu buď otevřeným průkopem s přemostěnín aneb s branou, nebo tunelem, anebo jiným způsoben vypsána byla veřejná soutěž, aby otázka tato z ohle dů estetických a komunikačních tak důležitá vše- stranně byla uvážena. Lhůta k podání soutěžných návrhů končí dnem 15. září t. r. Po ukončení prac poroty bude záležitost urychlena a sboru předložena ke konečnému rozhodnutí a povolení příslušnéh nákladu. Plán polohy na Letné jest již připraven celá záležitost závisí pouze na rozhodnutí o vstupu Pan ob. st. Slavík tlumočil stesky obyvatelstva hoř. Nového města do zdravotních závad, vzniklýeh nodostatečnou kanalisací budovy zemské porodnice na Karlově.
doktor Grož Čecho Slavík Letná Bubeneč Holešovice Karlov český vysoký škola technický
22 article
Česká dětská nemocnice. Pan ob st. cís. r. Schrötter uvedl, že Česká dět- ská nemocnice jest ústavem, na který vším práven můžeme býti hrdi, neboť v málo letech, dík oběta vosti obce pražské, Městské spořitelny, četných do- Brodinců a dále obětavé práci správního výboru zvláště však dík nelíčené lásce a vzorné obětavost ústavních lékařů, domohl se ústav tento takového postavení, že na základě jubilejního daru Městsk sporitelny přikročiti hodlá k otevření nového českého otthopedického oddělení, takže zbývá pak jen dětský chorobinec k dokonalému vypravení tohoto úslavu. K postavení nové budovy však není dosud určeno místo a proto táže se řečník p. starosty, zda e ochoten ze všech sil urychlené vypravení českého ústavu orthopedického podporovati. — Záležitost při kázána radě městské Podolské ledování
Schrötter městský spořitelna
23 article
Pan ob. st. V. Štěpánek vzpomenul aléry n oprávněného ledování na Vltavě v Podolí. Úvedl že dne 5. srpna byla v pěkterých listech poplašná zpráva s přídechem, že se jedná o jednoho obecního staršího a o nuselský pivovar a podotknuto, že schů- ze hospodářské komise, na příští den svolaná, bude velice bouřlivá. Ke schůzi došlo, ale vůbec bouřlivou nebyla Přítomní, ač tam nebylo advokátů, měli tolik smyslů pro právo, že se usnesli požádati presidium aby klamnou zprávu v novinách opravilo. V městské radě už byl rozdil v názorech a uve- deno, že rada městská v podobném smyslu nikdy nevystoupila. Jindy měla však rada městská jině názory, na př. o koupi domu Ostermannova a v zá- ležitosti Kestrankově. Jedná se o to, že rada měst ská slíbila zavedení vyšetřování, jehož výsledek do- sud nebyl znám. Na ty, kdož noviny nesprávně in formovali, volá: „Jen lépe mířit, pánověl Končí přáním, aby bylo přesně zjištěno, kým byla obec poškozena, kdo se obohatil a na koho padá vina, tak aby na žádněm členu sboru nebyl ani stln podezření. Starosta p. dr. Grož pravil, že rovněž nemá vroucnějšího přání, než aby čest každého člena sbo- ru byla ostatním členům sboru nedotknutelnou. Par ob. st. Štěpánek není v právu, tvrdí-li, že se h rada městská v léto věci neujala. Naopak, bylo v r dě městské konstatováno, že ani p. Štěpánek ani nu- selský pivovar nebyli jmenování při referování nesprávném ledování v Podolí a že v radě městsk nestalo se nijaké obviňování jeho osoby a závodu.
V Štěpánek Ostermannův doktor Grož Štěpánek Vltava Podolí
24 article
Jisto jest, že v Podolí bylo ledováno ke škodě obc pražské. Kdo je vinníkem, zda obec podolská neb její nájemce, nebo někdo jiný, nemohlo se zjistit. Pan ob. st. Náhlovský učinil dotaz ve příčin nedostatku malých zdravých a levných bytů pro ře- meslnictvo, úřadnictvo a dělnictvo v Praze a do- poručoval, aby tato otázka byla stále řešena, ježto vzhledem k budování velkých a nákladných činžáků jest čím dále tím více palčivější. — Starosta p. dr- Groš pravil, že dotaz předloží stavebnímu úřadu. Pan ob. st. Maděra uváděl, že berní úřady v P'ra- ze používají oboujazyčných blanketů, že Městská po- jišťovna má českoněmecké tiskopisy a na Bazar na Příkopě že je jeden německý nápis. — Starosta p. dr. Groš slíbil tyto záležitosti vyšetřiti Tím pořadí interpelaci vyčerpáno a přikročeno k projednání jednacího pořadu. Vyřízení stížností. Zamítnuty byly následující stížnosti: Václ a Marie Práškových proti povolení parcelace reality čp. 334—II. v ulici Podskalské; Frant. bar. z Ku- binzkých proti nepovolení lhůty k předložení plánů na rekonstrukci kanalisace domu čp. 574—I. na Pří- kopě: Ondř. Dörflera do nařízení, aby odstranil po- žární závady v domě č. 716—I. ve Dlouhé třídě Em. a dra. Huga Graba proti zamítnutí žádosti za doplnění plánu polohy severovýchodní části Libně
Náhlovský Groš Maděra Václ Práškův František bar Dörfler Hug Grab Podolí Praha Podskalský Ku Libeň
25 article
Václ. Havla proti nepovolení užívání jednoho krámu v domě č. 703—II. v ulici Vodičkově: A. Kletetschko- vé a Jos. Najmana proti odmítnutí žádosti za zřízen verandy ve dvorním přízemku domu čp. 954—VII v ulici Štítného; Kláry Oplatkové proti povolení při- stavby dílny ve dvoře domu čp. 388—VII.; c. k finanční prokuratory do nařízení, aby odstraněna byla firemní tabule nad portálem domu čp. 546—IIl v ulici Karmelitské. Dále zamítnuty stížnosti v věcech parcelační dávky: družstevního společenstva chemické továrny uzenářů, Josela Plichty. Jana Za- radičky, Jindřicha a Ludmily Bukovských, Karl Morstadta, dědiců po S. Witzovi v příčině č. kat 444 a 437: Společnosti pro stavbu dělnických obydlí Anny Kurzové, Ant. Poráka, Josefa Plichty ml. a sp Vyhověno bylo stížnostem: Irmy Kuřákov proti nepovolení stavby domu na Palmovce v Libni Frant. Zemana ve věci postavení kolny na č. kat 503—VII.; ve věcech parcelačních: Mořice Schlöchta z Heraltic, Josefa Fleischera, Josefa Bazíka a Karla Vocetky a Václ. Romováčka. Německý přípis c k. finanění prokura- tury se vracíl Pan ob. st. řed. Kukla, jako referent stavební komise, podal zprávu o stížnosti c. k. finanční pro kuratury v zastoupení c. k. eráru do nařízení odstra nit firemní tabuli nad portálem domu čp. 546—Im v Karmelitské ulici a navrhl, aby stížnost ta byla zamítnuta. Pan ob. st. Štěpánek sdělil, že stížnost finaněn prokuratury je napsána v jazyku německém a miní že bylo správnějším, z tohoto důvodu žádost vůben odmitnouti. Doporučuje, aby se v podobných záleži- tostech na příště postupovalo tak, že se každá, ně- mecky psaná žádost má prostě odmítnouti. Tak t činí také magistrát v Liberci, který nepřijal ani ozná- mení České besedy o pořádání divadelního před- stavení!
Václ Havel A Kletetschko Najman Klár Oplatek Josel Plichta Jan Jindřich Bukovský Morstadt S Witz Kurz Antonín Porák Plichta Kuřákov František Zeman Schlöchta Fleischer Bazík Vocetka Kukla Štěpánek Jos Palmovka Libeň Heraltice karmelitský ulice Liberec Český beseda
26 article
Esterent p. ob. st. Kukla pravil, že výkladyp Štěpánka jsou úplně správné. Již ve stavební ko- tiisi upozorňoval, jestli by se německý přípis nemě vrátit, ale dle náhledu právníků se tak nestalo. Stíž- nost byla prokuraturou adresována na magistrát uvnitř byl adresován sbor obecních starších. Kdyby se tedy stížnost vrátila, musil by mazistrát překlad obstarat. Pan ob. st. Březnovský uvedl, že jest to provo- kací když jednotlivec podá spis německý a co to je, když to učiní státní úřad? Finanční prokuratur v Praze je specialitou, neboť sestává ze 70% z ně- meckých židů, kteří podobné věci provádějí. Něme- cký přípis poslali proto, aby nás potupili. Řečník míní, že stížnost měla být prostě vrácena. Pan m. r. dr. Pík vzpomenul toho, že podobný způsok vyřizování německých podání doporučoval již v době počátků svého působení na radnici vrácení německých přípisů doporučuje i nyní. Pan ob. st. dr. Šámal vysvětlil, že ve stavební komisi byla stížnost vyřízena z toho důvodu, aby německá tabule, portál zakrývající, dříve byla sňata Při hlasování bylo schváleno, aby stížnost byla vrácena a do 8 dnů uby podána byla v jazyku če- ském.
Kukla Štěpánek Březnovská doktor píka Šámal Praha
27 article
Různé záležitosti. Po referátu p. mag. rady Hrnčíře schválen by návrh, aby výpůjčka 2 mil. korun, již obec k úhradě investičního rozpočtu uzavříti má u Městské spořitel ny pražské, zajištěna byla na ústředních jatkách Povoleny náklady: 7000 K na zřízení stokového potrubí v ulíci Štulcově na Vyšehradě: 2580 K na zřízení stokového potrubí v ulici Trojské v Holešo vicích; 19.485 K na zřízení nového ohražení při ob chodní nemocnici v prodloužení ulice Wenzigovy Apolinářské a u Karlova. V asanačním obvodu koupeny domy: čp. 870— na Františku od Ant. ze Stowasserů za 90.000 K čp. 885—I. na Janském náměstí od Karly Hozákove za 172.500 K. — Povolen příspěvek ročních 3000 na umístění 1000 fotografických pohledů pražských v I. a II. třídě státních drah v letech 1910—1912 Zakoupen dům čp. 825—L od Anny Meissnerové a spol. za 40.000 K- Návrh na prodej stavenišť Družstvu pro stavbu úřadnických domů v Praze byl odročen pro nedo statečný počet přítomných Odepření dalšího honoráře projektan tům obecního domu. Na jednacím pořadu nalézal se dále návrh, aby projektantům obecního domu u Prašné brány pp arch. Ant. Balšánkovi a stav. radovi Osv. Polívkov povolen byl za vnitřní zařízení a výzdobu obecníh domu další honorář 75.000 korun. Debata o tomto návrhu byla ukončena v minule schůzi sboru a tentokráte mělo se vyřídit pouze hlasování. Pan ob. st. Štěpánek navrhoval, aby hlasován bylo provedeno dle jmen, poněvadž jde o záležitos mimořádné důležitosti Předsedající náměstek p. Jirousek oznámil, z tomuto návrhu vyhoví, kdyby toho nutnost vy žadovala.
Hrnčíř Štulcův František Antonín Stowasser Hozákov Meissner Balšánek Osv Štěpánek Jirousek Vyšehrad Wenzigův Apolinářská Janský náměstí Praha u Karlov obecní dom obecní dom
28 article
Při hlasovění byl návrh na zamílnuti návrh rady městské přijat 32 hlasy. Proti návrhu p. Ště- pánka (tedy pro povolení dalšího honoráře) hlasovalo 10 obecních starších (pp. stav. r. Vlček, Siřiště, cís. rada Červený, cís. r. Schrötter, Náhlovský, dr. Pik, Weiss, Blecha, Zvěřina a Makovec). Ke konci schůze p. m. r. Welss vzhledem k to- muto výsledku hlasování navrhl, aby presidium po- žádalo dozorči radu nad stavbou obecního demu aby uvažovalo o dalším postupu práce. Pro případ. že by se dozerstvo nedohodlo, doporučuje, aby ze sboru byli jmenováni dva stavitelé a jeden právník. kteří by dostali generální plnou moc k rychlému dobudování obecního domu. Tento dům má mnoho chyb, tak kavárna nemá kuchyň, obchodní místnosti jsou bez záchodů a pod. Jest nejvyšší čas, aby stav- ba byla dokončena. Návrh tento byl schválen.
Vlček Siřiště Červená Schrötter Náhlovský doktor pik Weiss Blech Zvěřina Makovec
29 article
Schválen byl návrh pravidel o udílení pod- por ve stáří vedlejšímu učitelstvu na obecných a měšťapských školách praž- ských. K tomu pravil p. ob. st. cís. r. Schröttert Předložený návrh opět je dokladem, že tato před- loha je horší, než dosavadní praxe v Praze. Dalo by se při této příležitosti ukázati na poslední zá- konnou úpravu právních poměrů industriálních uči- telek, dále na poslední úpravu platů učitelských. kdy základní služné učitelů obecných škol zůstalo nezměněno a nyní tato předloha, o niž máme vy- sloviti souhlas (Záležitost se týká učitelů a učitelek francouzského jazyka a snad v dohledné době učitelů a učitelek odborných, učitelů tělocviku) a jen t okolnost, že ponecháno sl. sboru stanoviti výši vý- služného, přesvědčila mne, že budu hlasovati pro předlohu, při čemž vyslovuji upřímné přání, aby příští předlohy tohoto druhu byly i pro poměry praž- pražské upraveny. (Souhlas. Tím byl jednací pořad vyčerpán a schůze o 1/47. hod. večerní ukončena. K podnětu p. m. r. Vaníčka byla podniknut mezi členy sboru a presidia sbírka pro Ústřední Ma- tici školskou, která vynesla 759 K.
Vaníček Praha Ma
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Říšskoněmečtí a rakouští Všeněmci př práci. »Alideutscher Verband«, všeněmecká orga- nisace říšskoněmecká, jejímž doznaným a přímo stanovami vytčeným eílem jest připojení bývalých buntovních zemí rakouských k německé říši, spolek to rozšířený zemskými svazy po všech německých státech a čítající statisíce členů i v Rakousku, položil svou letošní valnou hro- madu do saského Žandova, sedm kilometrů o českých hranic. »Několik hodin cesty jižněji zá- pasí němečtí soukmenovci již od let v nejúpor nějším boji za svou národnost (!!!) s moc- ným protivníkem« píší »Dresd. Nachrichten«, které už dávno bez výhrady vstoupily do sboru tiskových prolhanců německých. »Omýván vlnami tohoto boje hodí se líbezný Žandov právě k tomu znamenitě, aby pro nejpalčivější otázku, která Verband v těchto dnech zaměstnává, vzbudil zájem nejživější. Věc němectví v Ra- kousku a zvláště v sousedních Čechách stojí v popředí letošních porad Verbandu. Návštěva u soukmenovců za bělo- zelenými a černožlutými branečníky, v Děčíně, bude v úterý sjezd korunovati.« Jako zástupci Všeněmců z Rakouska dostavili se zemský po- slanec Schreiter za něm. radikály, říšský posl.
Rakousko Žandov Ra Čechy Děčín Alideutschry Verband
31 article
Jesser ze Svitav za něm. agrární stranu a spi- sovatel Holdscheck z Hejnic u Liberce za eizl Všeněmce. Podle zpráv Všeněmce, vyslaného na sjezd, byl tam ještě olomoucký kočovný učitel Maschka. V sobotu sjezd jednal o říšsko- německých otázkách v hanoverské záležitostia o germanisačním úsili v Elsasko-Lotrinsku. Ale již při slavném zahájení sjezdu v sobotu udeřil na hlavní bod programu, vitaje obzvlášlě srdečně účastníky z Rakouska, superintendent essenský Klingemann, kterýž prohlásil: Až jednou rakouský stát . . . . . . . potom budou Němci rakouští odkázání na říšské Němce a naší svatou povinnosti bude, tyto Němce přijati k nám. (Jásající souhlas.) Pracujíce v tomto smyslu pro německý národ, vykonáme v nejlepším smyslu službu Bis- markově myšlence.« Minutová pochvala odměníla řečníka a stará vzdoroplseň německá »Wacht am Rhein« zabouřila k nebesům Na nedělní valné hromadě pravil předseda Ver- bandu, advokát Clauss z Mohuče: Německá řiše musí učiniti pokus, aby se domohla vlivu na vnitřní politiku Rakouska. Pokračující slavi- sování Rakouska jest životní nebezpečí pro naši vlast. Nejlepší prostředek boje proti Čech ům jest hospodářská klatba, která musí býti postavena na nejširšl základ. O němectví v Bosně podával zprávu farář Geissler z Berlina Na základě svých vlastních zkušeností rozvíjel »u tě še ne obrazy o zevním vzrůstu a niter- ném zdaru německých selských kolonii v Bosně. Německé osady tamní mají však zapotřebí podpory otčiny, přede- vším pro zřizování škol.« Tu přerušeno jednání výstrely z hmoždýřů od přístaviště. Dva až do
Jesser Maschek Němec Bis Clauss Čo Geissler Svitava Hejnice Liberec Elsasko Lotrinsko Rakousko Vera Mohuč Boseň Berlín Wacht be Rhein
32 article
posledního místa obsazené parníky přivezly na 600 mužů a žen z Podmokel, Děčína a severních Čech. Mezi nimi bylo mnobo studentů v kuléru jak z pražské university tak z hospodářské akademie v Děčině. Když tento imposantní průvod, v němž byli řišstí zemští poslanci, za bouřlivého »Heil !« dospěl k lázeňskému domu, přerušil předseda jednání a srdečně uvítal bratry z Rakouska a prohlá sil, že za tuto hojnou návštěvu soukmenovců z zahraniči odvděčí se Všeněmci v úterý velmn četnou návštěvou Děčína. Když se jásot nad příchodem Němců z Čech poněkud uklidnil, přednášel říš. posl. Jesser z Vídně »o ho- spodářském boji proti Čechů mei dovozoval, že hospodářský boj proti češství musí býti jednak obranný a jednak útočný, v obou případech spojený s reformami v vlastním německém obvodu. Hlavní tendence těchto změn musí záležeti v tom, aby omezeno bylo slěhování Čechů do německého území jakožto hlavní přičiny nacionální bídy a to tím, že německý kapitál a ne- mecká podnikavost musí pronika- věji, než se dosud děje, přikročít kindustrialisování národního če- ského území. Nanejvýš důležitou je tu okolnost, aby Němci úplně ovládali trh práce k úpravě přistěho valectvi, což jim poskytne pomůcku, aby v mnohých pří- padech zabránili přespřílišnému návalu českých přistěhovalců. Potom předseda chválil zásluhy německých bratří z Čech, kteří tvoři ochranny násep německé řlše proti hroz- címu poslovanění (l1!). Hromovým troj- násobným »Heil« německému národu a nadšeným zpěvem »Wacht am Rhein«, »jej ž z a no t il Němci z Čech«, valná bromada skončila Večer byla na počest hosti z Čech slavn
Němec Jesser Čecho Hromův Čo Podmokly Děčín severní Čechy Děčina Rakousko Čechy Vídeň hospodářský akademie Wacht be Rhein