ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3d93fb90-8fd4-11dd-a5eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 70, place 48, org 5, work 3
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
12. září 1913. číslo 250
4 article
jaksi praejudic našeho svolení k mimořádným krokům. A za to za všecko je podle našich radikálů i druhých vláda zapřisáhlou nepřítel- kyní českého království a českého národa .. Při tom jsme se tak zapletli, že vlastně ani nedomyslíme své vlastní rozhořčení. Tlučeme do vlády za to, že přijala návrhy kníž. Thuna. ale sotva kdo z nás, i ten nejnesvědomitější. chtěl by s Němci křičeti, že odstraněn býti musí hlavní vinník zločinu na českém národě. kníže Thun... Vláda přes to, že jsme knížeti Thunovi i jí za dobrou vůli, pomoci království s nejmenším poškozením jeho autonomie, dali vysvědčení největšího nepřátelství, a že posla- necká většina její nabídku, kterou naivní předsedové vedoucích obou českých stran po- važovali za veliký politický úspěch, za spásu ze drápů německé obstrukce, s indignací od- mítla, přec jen nechtěla dopustiti, aby v Če- chách došlo k evropskému skandálu zemského bankrotu. Odhodlala se pomoci zemským financím zemskému hospodářství, kulturním i hospodář- ským potřebám obyvatelstva, ale ovšem už hodně jinak, než z počátku chtěla to učiniti. Jednak už nemohla všecko provésti s po- mocí zemského výboru, nýbrž proti ně- mu, a pak ohlášení prvního projektu vládního. které u nás vzbudilo bouři protestů, vyvolalo takový křik u — Němců, že při druhém ře- šení vláda na Němce jistý ohled vzíti musila.
Thun Němec
5 article
Neučinila všecko, co chtěli, nejmenovala ko- misi podle přání Němců z polovičky složenou ze členů českých, z polovičky německých jmenovala je přesně podle poměru obyvatel- stva — ale jmenovala za členy správní komise samé úřadníky. Já doufal, že jimi jmenováni budou všeobecně vážení mužové neúřadníci z obou národů, a že tak bude míti komise přece jen samostatný ráz, že odpovídati bude autonomnímu cítění, poněvadž by dojista kaž- dý takový muž, který nikdy nebyl a nebude zase úřadníkem, i na venek vypadal naprosto volným a svobodným, a zlo, způsobené od- mínutím komise č. I. nebylo by přece tak velké.
Němec
6 article
Bohužel, veřejnost naše byla tak důkladně poštvána proti správní komisi, známá vzájem- ně se podporující společnost na získávání mandátů tak důkladně pracovala, aby učinila každému slušnému člověku nemožným věno- vati v takové komisi své síly vážné a odpo- vědné službě ve prospěch našeho království že vláda, která přece nemůže věčně nabíze a věčně být odmítána, sáhla prostě k úřadní- kům, kteří úřad jim císařem svěřený přijat musejí. A tak se stalo z toho, co původně chtěli kníže Thun a hr. Stürgkh, a co chtělo nás osm ve schůzi poslanců zemských pora- žených přijati jako nejlepší pro nás východiště z tolikaleté krise, způsobené německou ob- strukcí, co pro nás znamenalo nejen finančni záchranu království, nýbrž i neobyčejné upev- nění naší posice v boji za právo národa i krá- lovství, něco docela jiného, místo instituce ce- lým svým duchem, minulostí a tradicemi jej členů naprosto autonomní, dostali jsme insti- tucí naprosto vládní, opravdu c. k. komisi — čili jinými slovy autonomie našeho království byla nahrazena správou státní, třeba komisi na venek zachován jistý charakter samostat- nosti. Ponejprv stát staví úřadnickou státní komisí na místo sněmu a zemského výboru na místě instituce zákonodárné a výsostného orgánu zemské správy, stejně cenného, jako je správa státní, ba víc, podle ústavy z r. 1867 na místě základního sboru zákonodárného pro veškeré naše ústavní zřízení. Všecku čistě zemskou autonomní správu vedou úřadníci.
Thun Stürgkh
7 article
podřízení vládě, která sněmu zodpovědna není, jen říšskému parlamentu, jenž podle ústavy nemá nejmenšího práva míchati se do vedení správy zemské! To staví na hlavu vše- cky představy o ústavní konstrukci naší polo- viny říše, kde podle čl. XI. ústavy z r. 186 fundamentem veškeré moci zákonodárné jsou sněmy království a zemí. Jmenování členů sta- rého zemského výboru a poslanců k další správě věcí království Českého bylo by něčím jiným: tam by vláda prostě jmenovala členy komise a tím docela, naprosto přestala by její zodpovědnost. Zodpovědni za vše konání komise byli by členové její, jak už řečeno, jen panovníkovi a svému svědomí. Ale nyní obstarávána je správa zemská státními úřadníky, přes všecku formální samo- statnost od vlády celou svou budoucností od- vislými a proto jí přece jen de facto zodpověd- nými úřadníky, za které také vláda, ať chce nebo nechce, bude nucena odpovídati, a tak je to přece jen vláda, která nyní vykonává svými orgány autonomní správu v království Českém, což je nejtěžší rána, která naši samo- správu mohla potkati. Těšiti se z toho, že je tak lépe, poněvadž je viděti, kdo má zodpo- vědnost, je buď neodpustitelně — nelze se vyhnouti ostrému výrazu — hloupé nebo nej- odpornější politické komediantství. A k tomu všemu vládu, která se tomu vší silou bránila, donutili nejvřelejší obranci autonomie, muži ve službách naší samosprávy sešedivělí...
8 article
Celý náš zemský výbor, všichni ti naši zemští úřadníci, ke kterým jsme cítili vždycky jisté zvláštní sympatie, poněvadž jsme v nich viděli výkonné orgány naší zákonodárné správní samostatnosti, třeba tak obmezené byli by ani necítili žádné změny, kdyby řek- něme z pondělí na úterý přestal býti před- nosta jich oddělení voleným zemským výbo- rem a stal se panovníkem jmenovaným členem komise se stejnými, ba v ohledu budžetním zvětšenými právy, jen bez peněžní nouze, kte- rá posud všecku jeho činnost tísnila. Dne pracovati musí pod vedením c. k. úřadníků. kteří jsou sice jinak mužové neobyčejně vá- žení a zasloužilí, a z nichž ti, kteří jsou če- chové, jsou tak dobrými Čechy, jako my vši- chni ostatní — ale kteří přece jen repraesen- tují státní, centralistickou správu, s kterou naše autonomní nikdy nemohla býti ve sty- cích nejpřátelštějších, poněvadž viděti v n musila sokýni, která se bezprávím a násilim stala mocnější, ba všemohoucí ..
Čechy
9 article
A co to znamená konstitučně? Před ná- mi se otevírá přímo propast. Prvotní řešení bylo jen náhradou § 14., kterého v zemském zřízení nemáme, bylo mim oústavní, ne proti- ústavní — kdežto nyní už i jeho původ je ústavně velmi pochybný, a jen velmi umělou interpretací mohlo se dojíti k tomu, že zde následkem resignace nejvyššího maršálka a rozpuštění sněmu zemského výboru vůbec není, a že musí tudíž býti něčím jiným nahra- zen. Když se k tomu vláda odhodlala, není opravdu neoprávněnou obava, že se tím, co se v Čechách stalo, otevírají velmi hrozivé per- spektivy na samostatné řešení vládou i ji- ných obtížných, pro poslance nerozřešítelných problémů, bez anebo proti zákonodárným sbo- rům. Je tudíž potřebí býti velmi opatrným abychom svou politikou sami přímo nedonu- tili vládu, aby na jednou nastoupené cestě šla dál — a sice proti nám. Není nic jiného zapotřebí, než aby národ poslechl moudré rady radikálních mluvčích a prohlásil, že be českého sněmu žádná říšská rada a naše zku. šenosti, již tak bohaté změnou komise č. v komisi č. II. mohou se ještě znamenitě obo- hatiti. Němci mají pro další oktrojírky recept úplně hotový. Protestují jen proti těm, které by jim byly nepříznivy.
Němec Čechy
10 article
Ale i v jiném smyslu je pro nás nynější uspořádání věcí v Čechách, jak jsme je sami na vládě vynutili, politicky neobyčejně tíži. vým. Kdyby bylo došlo ke komisi č. I., byla by naše situace velmi příznivá. Vlastní lidé ve správní komisi, s penězi, s možností řádně budžetovati, opatřovati lépe kulturní, hospo- dářské a sociální potřeby, jak to dělal kdysi zemský sněm, dokud nebylo německé ob- strukce, byli by znamenali pro nás nejen mož- nost značné neodvislosti oproti vládě, poně- vadž by v Čechách bylo všecko v pořádku dokud by sami Němci nedostali rozum, a ne- poznali, že je hříchem i na sobě samých pá- chaným ničiti v Čechách konstituční život, ný brž i možnost podporovati vládu v jejím boji s českými Němci, poněvadž bychom přece ne- měli příčinu vládu bíti za to, že nám pomohla zlomiti ostří německé obstrukce. Dnes je vše- cko docela jiné. Němci cítí, že dostali do ru- kou ostrou zbraň proti vládě. Všecky jejich oposiční hrozby slouží jen k tomu, aby se vlá- da lekla, a slíbila působiti na svou c. k. komis ve smyslu požadavků německých. Slavnostně prohlašují, že za všecko, co udělají c. k. úřad- níci v zemské správě, bude jim odpovídati vlá- da v parlamentě, čili jinými slovy, že se mu- síme ve Vídni rváti nejen o to, co dělá vláda ve svém oboru působnosti, nýbrž že se mu- síme usilovně brániti, aby vlivem Němcům příznivým nepůsobila také na své orgány v nové své — autonomní činnosti. Místo aby- chom řešením krise v Čechách měli ve Vídni uvolněné ruce ku politice naprosto svobodně.
Němec Čechy Vídeň
11 article
může nám býti vláda nyní nebezpečnější než dřív, nejen ve správě státní, nýbrž i ve správě zemské, kde jsme se posud cítili tak bezpeč- nými. Dnes je komise ve své většině našen její předsedou muž, na kterého je národnostně spolehnutí alespoň v tom směru, že nedá nám nespravedlivě ukřivditi. Ale všichni ti jsou volně směnitelní. Odstraniti bývalé členy zem- ského výboru, bývalé poslance, bylo by bý- valo, jak už řečeno, velmi těžkým, poněvadž by tím byl porušen celý charakter komisei vládního aktu, který chtěl zachovati jistou autonomní kontinuitu, a proto nebylo potřebí tolik se báti změny vnitřního složení komise v náš neprospěch — ale vyměniti úřadníky není dokonce už tak těžké, to není změna zá- sadní, věcná, nýbrž jen osobní, formální. A do- ženeme-li k tomu vládu svou neobyčejně mou- drou politikou, jen abychom si vylili na n zlost za to, že sami jsme udělali neodpustitel- nou chybu, aby se úplně musíla vrhnouti do náručí Němců, jako jsme to udělali kdysi za Bienertha, tu bychom se nemusili pranie di- viti, kdyby se sestavení komíse poněkud změ- nilo, zejména kdyby kn. Thun za takových okolností nepokládal za možné zůstati místo- držitelem. Pak bychom měli všecko proti sobě, ve Vídni státní a v Praze dokonce i zem- skou správu, a mohli bychom se potom teprv hrdě bíti v prsa a opakovati si: Ať se děje co děje, alespoň my jsme k tomu nesvolilí ...
Němec Bienerth Thun Praha
12 article III.
III. Bojovat se dá dobře, skoro radostně, je-li si člověk vědom, že se mu děje křivda bez viny. Pak žádný boj není dost těžký, žádná oběť dost velká. Ale vésti boj třeba proti křivdě, vím-li, že jsem vlastními chybami. vlastním nerozmyslem odpůrce donutil, aby mně daleko více ukřivdil, než sám kdy chtěl — je boj s podlomenou páteří. V té situa jsme oproti vládě. A povinností naší je něco jiného, než vemlouvati se do nejostřejšího boje. Lépe je, přiznati si, že se chybilo, těžce chybilo, a dobře zkoumati, proč se tak stalo Nebáti se, doznati si příčiny věcné i osobní A nezhoršovati si zlou situaci novými chyba- mi, a trestati z rozmrzelosti nad vlastní chy- bou ještě více ubohý národ — stupňovaným radikalismem.
13 article
Co se stalo, je zlé, velmi zlé — ale jako všecko, i velké zlo má své dobré stránky Jedno zůstane. Němci nejsou víc finančně na- šimi pány, a zemský bankrot nevisí více jak: bič nad námi. Německá obstrukce je úplně prolomena. A na konec i v úřadnické komisi máme většinu, která nám podle počtu obyva- telstva patří. Kdysi jsme chtěli dáti velmi mnoho za dvoukorunovou pivní dávku, bez každé záruky za další dělnost sněmu; totiž 14členný zemský výbor a hlavní zásady no- vého zřízení zemského. Tenkrát proti tomu nebránil se ani pan Sokol ani nebouřil národ pan Choc. A já jsem se svou oposicí proti to- mu také tenkrát v zemském klubu zůstal ve velké menšině. Jen pan dr. Schreiner se svým spoléháním na oktroy Bienerthova jazykového zákona a rozhraničení okresů nás před tím nadělením spasil. Teprve potom se mně poda- řilo přiměti klub k tomu, abychom nedávali nové zemské zřízení jen za sněm, dělný k to- mu účelu, aby udělal finanční pořádek, nýbrž jenom jako část národního narovnání mezi Čechy a Němci, čili aby kompensací pro nás nebyla dělnost sněmu, nýbrž jen stejně vážný pro nás požadavek národní, úprava jazyko- vého práva u úřadů státních. Tím dostaly se otázky vyrovnací z ovzduší dělnosti sněmu, a po celé jednání s největší energií jsem se bránil proti tomu, aby nám Němci prodávali dělnost sněmu. Nyní finanční pořádek máme, a jestli na nás těžce leží úřadnický komisariát, tož pře- ce je to stav přechodný, a za finančn správu země jsme nemusili dáti Němcům žád- nou fundamentální trvalou konces
Němec Sokol Choc doktor Schreiner Bienerthův Čechy
14 article
v zemském zřízení. V té příčině máme ruce úplně volné. Tím pevnější můžeme býti nyní proti německému požadavku, aby se jim dalo nové zemské zřízení. Jestli tedy Němci nyní prohlašují, že nedopustí více spojení otázky zemského zřízení s otázkou užívání jazyků zemských u úřadů státních, pak můžeme jim my Čechové s větším klidem než kdy dříve říci, že vyrovnání prostě nebude Kdyby pak někomu chtělo napadnouti, aby za cenu osvobození od komisariátu ustoupil při vyřizování zemského zřízení od vyřízení otáz- ky jazykové, pak musilo by se proti tomus největší rozhodností protestovati. Umí-li naše radikální společnost štvát a bouřit frázemi lžemi o domnělých škodách, které hrozí ná- rodu, dovedou snad druzí vyburcovati svědo- mí lidu, když by mu opravdu hrozila těž- ká škoda. Nesmíme žádným národním ústupkem vykupovati dělný sněm zvolení zemského výboru a zruše- ní komisariátu. Hájiti konstituč- ní zřízení není zas jen naší povin ností, nýbrž také Němců a vlády
Němec Čecho
15 article
A za Schmerlingovskou autonomii se nemusí- me více obětovati než ti, pro které byla dě- lána. Země má peníze — a Němci ať vyrov- nají se sami s nezdarem své obstrukce. Kdy. bychom měli komisi čís. I., mohli jsme se jejich další obstrukci prostě vysmáti — ale i dnes není nám víc strašná, nemůže nám víc materielně, trvale uškoditi — působí nám jen mravní rozhořčení, že to, co má dělati sněm a zemský výbor, obstarávají c. k. úřad- Ovšem klidně úřadnický komisariát sná- šeti nemůžeme, jako bychom byli mohli sná- šeti jmenovaný zemský výbor. Ale nesmíme namlouvati, že k vůli komisariátu musíme jst do nejostřejší oposice proti vládě, a dělat v tom konkurenci Němcům, kteří přece stoj nad troskami své dlouholeté obstrukce, ale které snad také na konec až se bude jednat ne o slova resoluce, nýbrž o demisi pana dra. Hochenburgra, přesvědčí jejich alpští soukme- novci, že přec musili očekávati, že žádná vláda nemůže dopustiti finanční bankrot krá- lovství, zrovna tak jako nemůže trestati vět- šinu sněmovní, že nechce povoliti dalekosáhle požadavky německé, když Němci dělají obtíže s povolením toho, co do roku 1907, do známé- ho případu Freyova, bylo nejen platným prá- vem, jako dnes, nýbrž i všeobecným, ničím ne rušeným pravidlem u německých soudů v Če chách, a že tedy včas měli se s námi narovnati
Němec Freyův
16 article
Píšu tento článek, abych varoval před no- vou chybou. Nezapomeňme, že nám vláda na- bízela to nejlepší, co mohla nám dáti za da- ných poměrů, s kterými alespoň ona mus počítati, když i my tak nechceme, a že my sami ji donutili, aby jmenovala komisariátú- řadnický. Nezapomeňme, že vláda třeba jinak než my jsme chtěli, třeba s velkým formálním ústupkem Němcům, přece jen spasila naše krá- lovství nejen před okamžitým krachem, nýbrž zjednala mu nové příjmy, které je zachrání před hrozícím rozvratem na dlouhou dobu ná- sledkem přílišného předlužení, a že dala zemi zase možnost řádného hospodaření, budgeto- vání bez škrcení kulturních a hospodářských požadavků a že nevyplnila německé přání jme- novati v komisi polovic členů německých. Ne- zapomeňme, že Němci výslovně prohlásili, že chtějí mít ve Vídni vliv na vládu, a tím na ko- misariát v Čechách, a že toho výhradného vli- vu chtějí dosáhnout odstraněním hr. Stürgkha a kn. Thuna, anebo alespoň takovým jich za- strašením, aby jim tito vyšli vstříc ve všem co chtějí proti nám, a podle toho zařiďme svou politiku na odstranění komisariátu Pan Schreiner svou katastrofální politiku prohrál: země bankrot dělat nebude, a naš úřadníci v komisariátu, jak bych si přál, bu dou se poctivě starati o prospěch královstv a obou národů, třeba formou pro nás bolestnou a nepřijatelnou. Nedočkal se jednostranného oktroje proti nám, a jestli my sami mu zase nepomůžeme svým šíleným, zločinným radika- lismem, zločinným proto, že má cíle jen stran- nické a mandátové a ne prospěch národa jestli my sami svou dětinskou a trucovitou po- litikou nepřipravíme půdu jiné vládě a jinému
Píša Němec Stürgkh Thun Schreiner Vídeň Čechy
18 article
místodržiteli v Čechách, pak se takového jed- nostranného oktroje nedočká. Pak uvidí Němci, že přes všecko kasánís jediná cesta k novému zemskému zřízení, po kterém touží, a které ovšem pro nás bez vo- lební reformy je nemyslitelno, je dohoda v o- tázce jazykové. Němci nám nemají víc co dávat, pivní dáv- ku máme, a odstranění komisariátu není větší naší povinností, než jejich a vlády. Největš síla naší posice v jednání s Němci bude, nebu- deme-li se pro komisariát rozčilovati víc, než jsme povinni svému konstitučnímu svědomí nebudeme-li z jeho odstranění dělati českou věc. Této silné své posice využijme pak k to- mu, aby Němci se konečně přesvědčili, že jim za odstranění komisariátu nedáme ani to nej- menší, že jej sneseme lehčeji než Němci a ale- spoň tak dlouho, jako oni, a pak půjde ve vy- rovnání jen o to, aby se zjednaly v zemi lepší poměry pro oba národy, o povznesení králov- ství, o to, aby oba národové cítili se národně a politicky uspokojenými a mohli pracovati pro dobro vlastní i společné. A potom se ne- musíme báti, že by vyrovnání dopadlo pro nás špatně.
Němec Čechy
19 article
Varuji znova, abychom nedali se unésti zase vášní, a pro volební radikalismus aby- chom nepracovali do rukou Němců a neřezal do vlastního masa. Najdou-li se v Čechách lidé kteří hlásají a věří, že nyní po bukurešťském míru nastal čas k evropskému řešení české otázky, pak je to jen důkazem, že je v Če- chách nedostatek blázinců, a mluví-li jen tak, aby popletli lidem hlavy a získali si laciný po- tlesk, pak jsou to nebezpeční komedianti, kte- ří by místo potlesku zasloužili něco docela ji- ného... Českou otázku musíme si vybojovati sami, bez Evropy, doma, vlastními silami —a bude-li ji řešit jednou někdo jiný, pak se nej- méně bude ucházet o radu a pomoc našich ra- dikálů. Což opravdu se dá náš národ vésti na jatky jako ubozí Bulhaři, a to jen proto, po- něvadž rozumní lidé nemají dost odvahy, aby zakřikli štváče? Je pod mou důstojností, ubez- pečovati, že nejsem muž bledého strachu a že nejsem pro politiku slabosti a krčení se před vládou — neboť mluviti ostře proti vládě a dě- lati jí nejostřejší oposici je dojista o mnoho lehčí, než postaviti se proti naší rozeštvané veřejnosti. První dovede každý, zejména když od vlády vůbec těžko může co očekávati. Pa- na X. Y. atd. zbloudilý lid může zvoliti poslan- cem, ale nejshovívavější vláda nemůže jej ně- čím udělati. Oposicí takový hrdina dojista ni neztratí, naopak získá na popularitě. A koneč- ně národ? Má, co sám si vyvolil.
Němec Bulhar Čechy Evropa X . Y
20 article
Tedy chci důstojný boj za obnovení kon- stitučních pořádků v Čechách, ale prot Němcům, kteří jsou hlavními vinníky — ne abychom jako naučený papoušek vždya všude dovedli jen volati: hrr na vládu! Dojist také proti vládě, ale poněvadž vláda není ni- čím jiným, než výrazem vzájemných sil v na- šem boji s Němci, ne tak, abych tlučením do vlády pomáhal Němcům. Chci-li proti nim bo- jovati, nesmím jim dávati moc do rukou,a vládu činiti závislou jen na jejich podpoře, jen proto, že je u nás slovo „nejostřejší oposice“ pořád ještě nejpopulárnější heslo, a boj prot vládě nejlehčím bojem, který každý dovede. Mluvit nikým neposlouchané a na každý způ- sob neškodné řeči, a jako automat prot všemu hlasovat, není tak těžké. Ale je roz- umné, aby vláda a Němci stále byli pro ná jedno a totéž? Což vláda nedokázala návrhem komise č. I., že to není pravda, a že má odva- hu i proti Němcům? Konečně všecko dělat jen, jak my chceme, nemůže žádná vláda, ani kdy- by byl p. Choc ministerským předsedou. Ale ovšem, co by dělala naše slavná koalice pánů Stříbrných, Prunarů, Masaryků a Buřívalů, kdyby jako na obehraném kolovrátku nemohla na všecko míti jednu melodii: nejostřejší b proti vládě! Starý Oxenstjerna se divil, jak málo moudrosti vládne světu: což kdyby tepr viděl do duševní dílny naší oposice .. Co tedy dělat, abychom dostali se k nor- málním konstitučním poměrům, k odstranění komisariátu a k dělnému sněmu? Myslí kdo doopravdy, že tu pomůže agitace, opposice Jak si to vlastně konkrétně představuje? Věří
Němec Choc Prunar Masaryk Buříval Čechy
21 article Ke stykům česko-francouzským.
Ke stykům česko-francouzským. Odjížděje z Paříže k Oceánu neměl jsem oprav- dové představy o povaze Francouze. Teprve v Bre- tani jsem poznal skutečné ovzduší francouzské. Usadili jsme se — celá naše česká šestičlenn kolonie — v St. Brévinu. Je to rozkošné přímoř- ské zátiší. Kolem dokola jehličnatý vonný les, po- břeží pokryté jemným pískem beze stanů, jens osamělými kabinami opodál. Vše je tu tak prostě milé. Hosté, většinou Pařížané, jsou neobyčejně laskaví. Nečekal jsem ani z daleka, že naše spo- lečnost takřka splyne s celou velikou společnost francouzskou. Dosud jsem měl o Francouzi představu, žeje k cizinci sice ochotný, ale že se mu spíše vyhýbá a o cizinu že se valně nestará. Pobyt zde mne však přesvědčil o opaku. Zájem o nás a o naši vlast byl veliký. Byliť jsme jim dosud něčím docela neznámým. Mnozí z nich nikdy před tím neslyšel slovo „Tchěgue“, které tu teď bylo na denním po- řádku. Pro ně existovalo jen slovo „Autrichien““ ale pojem byl jim zcela nejasný. Dalo nám t hodně práce, než jsme je obeznámili trochu s na- ším národem. Bylo to však jen úryvkovité, předsta- va nebyla ucelená. Viděli jsme, že by bylo potřeb nějakého soustavného výkladu. Příležitost k tomu se záhy naskytla. Vážený lékař z Bretaně požádal nás ještě s několika ji- nýmí pány, abychom uspořádali přednášku pro všechny hosty o Čechách, jejich obyvatelích a kul- turní práci. Věc ta byla velmí usnadněna přítom- ností profesora Pichona, univ. lektora z Prahy znalce našich poměrů. S největší ochotou uvoli se přednášeti a to ihned. Při večeří načrtl rychle pár bodů, které mu měly stačit pro české soírée.
Francouz Pařížan Pichon Paříž Bre St . Brévin Bretaň Čechy Praha
22 article
Obávali jsme se slabé návštěvy. Bylyť tu právě slavnosti a týž večer, na který byla stanovena přednáška, byl lampionový průvod s ohňostroji, přednáška pak měla býti potom. Než dopadlo vše dobře. Hosté přišli do jednoho a naplnili sál. Pan Pichon, vysvětliv pojem Čech, nastínil poutavě dě- jiny naší vlastí ,zmínil se o nejdůležitějších dobách našeho života a ukázal, že království České ne- přestalo existovati. Promluvil o úpadku po bitvě na Bílé Hoře, o ztrátě šlechty s o našem znovu- zrození. Zmínil se stručně o našich probuditelích, načež vyložil o předních našicha spisovatelích, Nerudovi, Zeyerovi, Čechovi a Vrchlickém, z nichž citoval ukázky, jež sám přeložil. Pak přešel na obor umění a zde se zastavil zvláště u hudby, uváděje přední naše skladatele a jejich díla. Ko- nečně přešel na život politický, promluvil o prá- vech českého sněmu. Vyložil, co nám ještě schází, jak o naše školy je špatně státem postaráno v uza- vřeném území. Zmínil se o našich národních obran- ných spolcích a sbírkách. Na konec promluvilo stycích česko-francouzských v době nejnovější. Přednáška byla přijata s velikým uspokojením.
Pichon Neruda Zeyer Čecho Vrchlický Čechy Bílá hoře ko
23 article
Se všech stran bylo slyšet díky p. přednášejícímu za poučný a poutavý výklad. Potom zasedli jsme ke stolu a z obou stran byly proneseny srdečné přípitky. Byl to opět prof. Pichon, který uved společnost v nadšení. Stačila zmínka o protestu sněmu království Českého proti odtržení Elsaskaa Lotrinska od Francie, aby celá společnost propukla ve volání slávy Čechům. Na žádost společnosti pronesen též přípitek v řeči české. Na to zapěl jsme „Kde domov můj?“. Líbila se velmi naše hymna. Čtyřikrát jsme jí museli zpívat. Přišla n řadu hudba. Měli jsme veliké štěstí, že ve společ- ností byl profesor hudby z Neversu, který znal do- bře i naše skladatele. S nesmírnou ochotou přednes na housle „Humoresku“ Dvořákovu, „Serenádu“ Drdlovu a jiné. Naše hudba všechny elektrisovsla Potlesku nebylo konce. A což teprve, když zazněly na pianě zvuky naší „Prodané“. Nálada stoupala Nastal tanec. Litovali jsme, že nemůžeme ukázati naší besedu, neboť nás bylo málo. Když jsme od- cházeli, plni radosti, nemohli jsme říci, že se vra- címe z českého soirée, ale z českého matinée. A teď ještě několik slov. Takovýto způso česko-francouzských styků zdá se mi býť dalek vhodnější než omezování se na všelijské zdvoři- lůstky. Podařilo se nám důkladně poučit skoro 150 Francouzů o Češích. A připočteme-li ještě 3 před- nášky, které konal prof. Pichon v Toursu a jeho okolí, jichž výsledek byl stejně úspěšný, Ize říci že mnoho Francouzů je teď o nás dobře infor mováno. Nestojí to za úvahu? Prof. V. D... ček. nst
Pichon Čecho Dvořákův Drdlův Francouz Čech profesor Lotrinsko Francie Nevers Tours
24 article Hudba.
Hudba. + (Opera Národního divadla.) Řadu pohostin- ských her, tentokráte neobyčejně dlouhou, uzavřel pan Mařák „Violettou“. Roli Alfreda Germont zpíval dosti často, pokud byl členem Národního divadla, a je proto dosud výkon jeho v této opeře v dobré paměti nejširších kruhů našeho dívadel- ního obecenstva. Souběžně s tím, jak vyrostly po- bytem na cizích scénách všechny prostředky jeho dramaticky-zpěvní reprodukce, stoupl p. Mařák umělecky i v této úloze. Se zdarem snaží se o to, aby mladý Germont byl více než šablonovitou, ne- životnou operní figurou, aby byl více než jenom tenorem, okouzlujícím krásou hlasu a imponujícím pěveckým uměním. Staví Alfreda v prostředí děje „Violetty“ jako dokonalý zjev mladého muže velké společnosti, jako bezvadného v každém směru elegána, s jakým mezi domácími pěvci u nás zřídka se setkáváme. Ale v tomto elegánu žije i vroucí. stykem s blaseovanou společností neztlumené cí- tění, jak ukázaly zpěvy Alfredovy, zvláště v obou krajních aktech, s velikou pečlivostí a uhlazenosti přednášené. Sympatie, které obecenstvo u nás pro pana Mařáka chová, projevily se zvláště ve třetím aktu, kde pěvec zahrnut byl neutuchajícím potleskem a vyznamenán věnci. Letošní pohostin- ské hry páně Mařákovy dotvrdily opětně, že vedle postav z oper Smetanových (Lukáš v „Hubičce“ Podhajský ve „Dvou vdovách“) jsou lyrické partie románských oper nejvlastnějším oborem pěvcovým. V těchto rolích také vždy pěvce, jenž hodlá ted hledat štěstí i za oceánem, i v budoucnosti rádi uvítáme aš
Mařák Violetta Alfréd Germont Germont Alfredův Mařákův Smetanův Lukáš Podhajský národní divadlo
25 article
+ Otakar Kozel, em. koncertní místr Nár dívadla v Praze, počne opět 15. září vyučovati hře houslové dle methody prof. Ševčíka. Přihlášky denně od 10 do 12 a od 2 do 4 hodin. Praha II. Dittrichova ulice 23. Koncertní pěvkyně Olga Zlelecká, s vyzn stát. zk. učitelka zpěvu a hry na klavír, vyučuje opět v Praze II., Štěpánská 17. Individ. školen hlasu, specialní cvičení výšek a dechu, úplné stud koncertní a operní.
Otakar Kozel profesor Ševčík Zlelecká Praha Dittrichův ulice Praha II
26 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Nové aviatické neštěstí při německých ma- névrech. (Aeroplan se sřítil na diváky. — Čtyř mrtví, sedmnáct zraněných.) Německé manévry červené a modré armády nejsou letos šťastny. Ještě je veřejnost vzrušena katastrofou Zeppelinova vzdušného křižáku „L.m a už přichází zpráva o novém aviatickém neště- stí, jemuž padlo za oběť opět několik lidských ži- votů. Při manévrování 16. armádního sboru v Huns- rücku, vznesl se včera ráno nadporučík Schnei- der s jiným nadporučíkem jako cestujícím n dvouplošníku. Sotva však se stroj vznesl, přesta motor pracovat a aeroplan, vznášející se nad hu- stým davem diváků, se převrátil a spadl dolů. Následek pádu byl hrozný. čtyří osoby byly ihned zabity vrtulí, která se ještě otáčela a dvě osoby byly smrtelně zraněny. Mez obecenstvem vznikla strašná panika, při níž bylo patnáct osob více neb méně těžce zraněno.
Zeppelinův Huns Schnei
27 article
Mrtvoly zabitých jsou hrozně znetvořené. Z Büichenbeurenu (v Hunsrücku), 11. září. (K k.) Při vzletu vojenského letce v manévrovém území 16. armádního sboru sřítilo se dnes létadlo do hustého zástupu zvědavců. 4 osoby byly ihned zabity a 17 osob bylo více nebo méně zraněno Létadlo bylo nad zemí jenom několik metrů, kdy motor vypověděl slažbu, následkem čehož se léta- dlo převrhlo a spadlo. Z Berlína, 11. září. [K. k.) O katastrofě létadle v Bíichenbeurenu oznamuje telegram, který došel ministerstva vojenství: Sřítivší se dvojplošník se vznesl dne dopoledne za řízení nadporučíka Schnei- dera, který byl doprovázen nadporučíkem sl Teubernem jako důstojníkem pozorovacím, k vý- zvědnému letu. Start se však nezdařil následkem nepříznivého větru. Aparát byl levým kolem při- tisknut k zemi a zahnán z původního směru, učini ostrý obrat a vrazil do zástupu lidu, který přihlížel vzletu za špalfrem četníků. 4 osoby byly ihned za- bity a dvě těžce poraněny. Oběma letcům se ni- čeho nestalo. Aparát byl silně poškozen.
Létadlo Teubern Hunsrück Berlín Schnei Büichenbeuren
28 article
Cholera v Pešti.
Pešť
29 article
Vrchní fysik Alexander Szabo prohlásil dnes Jest. bohužel, pravda, že cholera usídlila se v P - šti. Až dosud nemohl jsem se o tom vysloviti, po- něvadž bylo pouze podezření a nechtěli jsme ve- řejnost poděsiti, dokud vyšetřováním nebude zji- štěn positivní výsledek. Nyní však nám bylo jin oznámeno sto šedesát sedm případů cholery. Obe- censtvo učiní dobře, když bude vzhledem na ne bezpečí opatrné. Z Pešti, 11. září. (K. k. uh.) „Pester Lloyd“ uveřejňuje interview se stát. sekretářem v mini- sterstvu vnitra Emilem Horvathem, jenž pro- hlásil: Dle jeho názoru, ačkoliv v hlavním městě bylo konstatováno úřadně již 7 případů cho- lery asijské, není příčiny k znepokojení obyvatel- stva. K uzavření dovozu potravin z území, pode- zřelých cholerou je nezbytno zakročení meziná- rodní, jež se již chystá a za krátko povede k posi- tivnímu výsledku.
Alexander Szaba Horvath Ob Pešť Pester Lloyd
30 article
= Čestní občané bílští. Z Opavy, 11. září (K. k.) Obecní zastupitelstvo města Bílska jmeno- valo v dopolední schůzi zemského presidenta hr. Coudenhova a říšského poslance za Bílsko vrchního stavebního radu Günthera ve Vídni čestnými měšťany. = Cholera v Bosně. Ze Sarajeva, 11. září. (Výkaz cholery.) V městě Tuzle vyskytl se dnes jeden případ onemocnění, podezřelého cholerou. V jedné továrně v Lukavci onemocněl cholerou dělník, přicestovavší ze Slavonska. Jinak nenív kresu tuzelském žádného nového onemocnění. Zi- stávají tedy 3 nemocní a jeden rekonvalescent.v městě Brčce není žádného nového onemocnění; v okresu brčském není nových případů; zůstává tedy 15 nemocných. V Šabci jedno onemocnění, dva no- sitelé bacilů. V okrese bělinském není nových pří- padů: zůstává jeden nemocný = Cholera v Cařihradě. Z Cařihradu, 10. září. (K. k.) Od 5. srpna do 6. t. m. byla v Čaři- hradě zaznamenána 22 onemocnění cholerou,z nichž 12 skončilo smrtí.
Coudenhove Günther Opava Bílsko Vídeň Boseň Sarajevo Tuzla Lukavac Slavonsko Brčka Cařihrad Čař
31 article
= Samovražda vrahova. Z Tokia, 11. září. (K. k.) Zde spáchal jakýsi mladík samovraždu. v zanechaném psaní přiznává se k vraždě na ředi- teli v ministerstvu zahraničních věcí Abovi. = Náhlá smrt na moří. Z Nov. Yorku, 11. září. [K. k.) Starosta Gaynor, jenž podnikl cestu na palubě parníku „Baltic“ (linie White Star), ná- hle zemřel na moři srdeční mrtvicí = Mrtvola za šest korun. Pešťská universita má nyní aféru, která vzbudila rozhořčení celého města. Ve spojení s universitou je institut pro při- jímání a uschování mrtvol, kde se nyní přišlo na pravý obchod s mrtvolami. V těchto dnech ze- mřela ve svatoštěpánské nemocnici stará žena. Její dcera dostala však zprávu o smrti své matky teprve za čtyři dny. Šla do pohřebního ústavu objednala pro matku pohřeb. Když se sháněli po mrtvole v institutu, kam byla dopravena, vyšlo na jevo, že, když se po ní tři dny nikdo neptal, byla prodána za šest korun sluhovi anatomického ústavu. Deera tam tedy šla a žádala za vydánt
Gaynor Deer Tokio York Baltic White star Abo