2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
12. září 1913. číslo 250
4
article
jaksi praejudic našeho svolení k mimořádným
krokům. A za to za všecko je podle našich
radikálů i druhých vláda zapřisáhlou nepřítel-
kyní českého království a českého národa ..
Při tom jsme se tak zapletli, že vlastně ani
nedomyslíme své vlastní rozhořčení. Tlučeme
do vlády za to, že přijala návrhy kníž. Thuna.
ale sotva kdo z nás, i ten nejnesvědomitější.
chtěl by s Němci křičeti, že odstraněn býti
musí hlavní vinník zločinu na českém národě.
kníže Thun... Vláda přes to, že jsme knížeti
Thunovi i jí za dobrou vůli, pomoci království
s nejmenším poškozením jeho autonomie, dali
vysvědčení největšího nepřátelství, a že posla-
necká většina její nabídku, kterou naivní
předsedové vedoucích obou českých stran po-
važovali za veliký politický úspěch, za spásu
ze drápů německé obstrukce, s indignací od-
mítla, přec jen nechtěla dopustiti, aby v Če-
chách došlo k evropskému skandálu zemského
bankrotu.
Odhodlala se pomoci zemským financím
zemskému hospodářství, kulturním i hospodář-
ským potřebám obyvatelstva, ale ovšem už
hodně jinak, než z počátku chtěla to učiniti.
Jednak už nemohla všecko provésti s po-
mocí zemského výboru, nýbrž proti ně-
mu, a pak ohlášení prvního projektu vládního.
které u nás vzbudilo bouři protestů, vyvolalo
takový křik u — Němců, že při druhém ře-
šení vláda na Němce jistý ohled vzíti musila.
Thun
Němec
5
article
Neučinila všecko, co chtěli, nejmenovala ko-
misi podle přání Němců z polovičky složenou
ze členů českých, z polovičky německých
jmenovala je přesně podle poměru obyvatel-
stva — ale jmenovala za členy správní komise
samé úřadníky. Já doufal, že jimi jmenováni
budou všeobecně vážení mužové neúřadníci
z obou národů, a že tak bude míti komise
přece jen samostatný ráz, že odpovídati bude
autonomnímu cítění, poněvadž by dojista kaž-
dý takový muž, který nikdy nebyl a nebude
zase úřadníkem, i na venek vypadal naprosto
volným a svobodným, a zlo, způsobené od-
mínutím komise č. I. nebylo by přece tak
velké.
Němec
6
article
Bohužel, veřejnost naše byla tak důkladně
poštvána proti správní komisi, známá vzájem-
ně se podporující společnost na získávání
mandátů tak důkladně pracovala, aby učinila
každému slušnému člověku nemožným věno-
vati v takové komisi své síly vážné a odpo-
vědné službě ve prospěch našeho království
že vláda, která přece nemůže věčně nabíze
a věčně být odmítána, sáhla prostě k úřadní-
kům, kteří úřad jim císařem svěřený přijat
musejí. A tak se stalo z toho, co původně
chtěli kníže Thun a hr. Stürgkh, a co chtělo
nás osm ve schůzi poslanců zemských pora-
žených přijati jako nejlepší pro nás východiště
z tolikaleté krise, způsobené německou ob-
strukcí, co pro nás znamenalo nejen finančni
záchranu království, nýbrž i neobyčejné upev-
nění naší posice v boji za právo národa i krá-
lovství, něco docela jiného, místo instituce ce-
lým svým duchem, minulostí a tradicemi jej
členů naprosto autonomní, dostali jsme insti-
tucí naprosto vládní, opravdu c. k. komisi —
čili jinými slovy autonomie našeho království
byla nahrazena správou státní, třeba komisi
na venek zachován jistý charakter samostat-
nosti. Ponejprv stát staví úřadnickou státní
komisí na místo sněmu a zemského výboru
na místě instituce zákonodárné a výsostného
orgánu zemské správy, stejně cenného, jako
je správa státní, ba víc, podle ústavy z r. 1867
na místě základního sboru zákonodárného pro
veškeré naše ústavní zřízení. Všecku čistě
zemskou autonomní správu vedou úřadníci.
Thun
Stürgkh
7
article
podřízení vládě, která sněmu zodpovědna
není, jen říšskému parlamentu, jenž podle
ústavy nemá nejmenšího práva míchati se do
vedení správy zemské! To staví na hlavu vše-
cky představy o ústavní konstrukci naší polo-
viny říše, kde podle čl. XI. ústavy z r. 186
fundamentem veškeré moci zákonodárné jsou
sněmy království a zemí. Jmenování členů sta-
rého zemského výboru a poslanců k další
správě věcí království Českého bylo by něčím
jiným: tam by vláda prostě jmenovala členy
komise a tím docela, naprosto přestala by
její zodpovědnost. Zodpovědni za vše konání
komise byli by členové její, jak už řečeno, jen
panovníkovi a svému svědomí.
Ale nyní obstarávána je správa zemská
státními úřadníky, přes všecku formální samo-
statnost od vlády celou svou budoucností od-
vislými a proto jí přece jen de facto zodpověd-
nými úřadníky, za které také vláda, ať chce
nebo nechce, bude nucena odpovídati, a tak
je to přece jen vláda, která nyní vykonává
svými orgány autonomní správu v království
Českém, což je nejtěžší rána, která naši samo-
správu mohla potkati. Těšiti se z toho, že je
tak lépe, poněvadž je viděti, kdo má zodpo-
vědnost, je buď neodpustitelně — nelze se
vyhnouti ostrému výrazu — hloupé nebo nej-
odpornější politické komediantství. A k tomu
všemu vládu, která se tomu vší silou bránila,
donutili nejvřelejší obranci autonomie, muži
ve službách naší samosprávy sešedivělí...
8
article
Celý náš zemský výbor, všichni ti naši
zemští úřadníci, ke kterým jsme cítili vždycky
jisté zvláštní sympatie, poněvadž jsme v nich
viděli výkonné orgány naší zákonodárné
správní samostatnosti, třeba tak obmezené
byli by ani necítili žádné změny, kdyby řek-
něme z pondělí na úterý přestal býti před-
nosta jich oddělení voleným zemským výbo-
rem a stal se panovníkem jmenovaným členem
komise se stejnými, ba v ohledu budžetním
zvětšenými právy, jen bez peněžní nouze, kte-
rá posud všecku jeho činnost tísnila. Dne
pracovati musí pod vedením c. k. úřadníků.
kteří jsou sice jinak mužové neobyčejně vá-
žení a zasloužilí, a z nichž ti, kteří jsou če-
chové, jsou tak dobrými Čechy, jako my vši-
chni ostatní — ale kteří přece jen repraesen-
tují státní, centralistickou správu, s kterou
naše autonomní nikdy nemohla býti ve sty-
cích nejpřátelštějších, poněvadž viděti v n
musila sokýni, která se bezprávím a násilim
stala mocnější, ba všemohoucí ..
Čechy
9
article
A co to znamená konstitučně? Před ná-
mi se otevírá přímo propast. Prvotní řešení
bylo jen náhradou § 14., kterého v zemském
zřízení nemáme, bylo mim oústavní, ne proti-
ústavní — kdežto nyní už i jeho původ je
ústavně velmi pochybný, a jen velmi umělou
interpretací mohlo se dojíti k tomu, že zde
následkem resignace nejvyššího maršálka a
rozpuštění sněmu zemského výboru vůbec
není, a že musí tudíž býti něčím jiným nahra-
zen. Když se k tomu vláda odhodlala, není
opravdu neoprávněnou obava, že se tím, co
se v Čechách stalo, otevírají velmi hrozivé per-
spektivy na samostatné řešení vládou i ji-
ných obtížných, pro poslance nerozřešítelných
problémů, bez anebo proti zákonodárným sbo-
rům. Je tudíž potřebí býti velmi opatrným
abychom svou politikou sami přímo nedonu-
tili vládu, aby na jednou nastoupené cestě
šla dál — a sice proti nám. Není nic jiného
zapotřebí, než aby národ poslechl moudré
rady radikálních mluvčích a prohlásil, že be
českého sněmu žádná říšská rada a naše zku.
šenosti, již tak bohaté změnou komise č.
v komisi č. II. mohou se ještě znamenitě obo-
hatiti. Němci mají pro další oktrojírky recept
úplně hotový. Protestují jen proti těm, které
by jim byly nepříznivy.
Němec
Čechy
10
article
Ale i v jiném smyslu je pro nás nynější
uspořádání věcí v Čechách, jak jsme je sami
na vládě vynutili, politicky neobyčejně tíži.
vým. Kdyby bylo došlo ke komisi č. I., byla
by naše situace velmi příznivá. Vlastní lidé
ve správní komisi, s penězi, s možností řádně
budžetovati, opatřovati lépe kulturní, hospo-
dářské a sociální potřeby, jak to dělal kdysi
zemský sněm, dokud nebylo německé ob-
strukce, byli by znamenali pro nás nejen mož-
nost značné neodvislosti oproti vládě, poně-
vadž by v Čechách bylo všecko v pořádku
dokud by sami Němci nedostali rozum, a ne-
poznali, že je hříchem i na sobě samých pá-
chaným ničiti v Čechách konstituční život, ný
brž i možnost podporovati vládu v jejím boji
s českými Němci, poněvadž bychom přece ne-
měli příčinu vládu bíti za to, že nám pomohla
zlomiti ostří německé obstrukce. Dnes je vše-
cko docela jiné. Němci cítí, že dostali do ru-
kou ostrou zbraň proti vládě. Všecky jejich
oposiční hrozby slouží jen k tomu, aby se vlá-
da lekla, a slíbila působiti na svou c. k. komis
ve smyslu požadavků německých. Slavnostně
prohlašují, že za všecko, co udělají c. k. úřad-
níci v zemské správě, bude jim odpovídati vlá-
da v parlamentě, čili jinými slovy, že se mu-
síme ve Vídni rváti nejen o to, co dělá vláda
ve svém oboru působnosti, nýbrž že se mu-
síme usilovně brániti, aby vlivem Němcům
příznivým nepůsobila také na své orgány v
nové své — autonomní činnosti. Místo aby-
chom řešením krise v Čechách měli ve Vídni
uvolněné ruce ku politice naprosto svobodně.
Němec
Čechy
Vídeň
11
article
může nám býti vláda nyní nebezpečnější než
dřív, nejen ve správě státní, nýbrž i ve správě
zemské, kde jsme se posud cítili tak bezpeč-
nými. Dnes je komise ve své většině našen
její předsedou muž, na kterého je národnostně
spolehnutí alespoň v tom směru, že nedá nám
nespravedlivě ukřivditi. Ale všichni ti jsou
volně směnitelní. Odstraniti bývalé členy zem-
ského výboru, bývalé poslance, bylo by bý-
valo, jak už řečeno, velmi těžkým, poněvadž
by tím byl porušen celý charakter komisei
vládního aktu, který chtěl zachovati jistou
autonomní kontinuitu, a proto nebylo potřebí
tolik se báti změny vnitřního složení komise
v náš neprospěch — ale vyměniti úřadníky
není dokonce už tak těžké, to není změna zá-
sadní, věcná, nýbrž jen osobní, formální. A do-
ženeme-li k tomu vládu svou neobyčejně mou-
drou politikou, jen abychom si vylili na n
zlost za to, že sami jsme udělali neodpustitel-
nou chybu, aby se úplně musíla vrhnouti do
náručí Němců, jako jsme to udělali kdysi za
Bienertha, tu bychom se nemusili pranie di-
viti, kdyby se sestavení komíse poněkud změ-
nilo, zejména kdyby kn. Thun za takových
okolností nepokládal za možné zůstati místo-
držitelem. Pak bychom měli všecko proti
sobě, ve Vídni státní a v Praze dokonce i zem-
skou správu, a mohli bychom se potom teprv
hrdě bíti v prsa a opakovati si: Ať se děje co
děje, alespoň my jsme k tomu nesvolilí ...
Němec
Bienerth
Thun
Praha
12
article
III.
III.
Bojovat se dá dobře, skoro radostně, je-li
si člověk vědom, že se mu děje křivda bez
viny. Pak žádný boj není dost těžký, žádná
oběť dost velká. Ale vésti boj třeba proti
křivdě, vím-li, že jsem vlastními chybami.
vlastním nerozmyslem odpůrce donutil, aby
mně daleko více ukřivdil, než sám kdy chtěl
— je boj s podlomenou páteří. V té situa
jsme oproti vládě. A povinností naší je něco
jiného, než vemlouvati se do nejostřejšího
boje. Lépe je, přiznati si, že se chybilo, těžce
chybilo, a dobře zkoumati, proč se tak stalo
Nebáti se, doznati si příčiny věcné i osobní
A nezhoršovati si zlou situaci novými chyba-
mi, a trestati z rozmrzelosti nad vlastní chy-
bou ještě více ubohý národ — stupňovaným
radikalismem.
13
article
Co se stalo, je zlé, velmi zlé — ale jako
všecko, i velké zlo má své dobré stránky
Jedno zůstane. Němci nejsou víc finančně na-
šimi pány, a zemský bankrot nevisí více jak:
bič nad námi. Německá obstrukce je úplně
prolomena. A na konec i v úřadnické komisi
máme většinu, která nám podle počtu obyva-
telstva patří. Kdysi jsme chtěli dáti velmi
mnoho za dvoukorunovou pivní dávku, bez
každé záruky za další dělnost sněmu; totiž
14členný zemský výbor a hlavní zásady no-
vého zřízení zemského. Tenkrát proti tomu
nebránil se ani pan Sokol ani nebouřil národ
pan Choc. A já jsem se svou oposicí proti to-
mu také tenkrát v zemském klubu zůstal ve
velké menšině. Jen pan dr. Schreiner se svým
spoléháním na oktroy Bienerthova jazykového
zákona a rozhraničení okresů nás před tím
nadělením spasil. Teprve potom se mně poda-
řilo přiměti klub k tomu, abychom nedávali
nové zemské zřízení jen za sněm, dělný k to-
mu účelu, aby udělal finanční pořádek, nýbrž
jenom jako část národního narovnání mezi
Čechy a Němci, čili aby kompensací pro nás
nebyla dělnost sněmu, nýbrž jen stejně vážný
pro nás požadavek národní, úprava jazyko-
vého práva u úřadů státních. Tím dostaly se
otázky vyrovnací z ovzduší dělnosti sněmu,
a po celé jednání s největší energií jsem se
bránil proti tomu, aby nám Němci prodávali
dělnost sněmu.
Nyní finanční pořádek máme, a jestli na
nás těžce leží úřadnický komisariát, tož pře-
ce je to stav přechodný, a za finančn
správu země jsme nemusili dáti Němcům žád-
nou fundamentální trvalou konces
Němec
Sokol
Choc
doktor
Schreiner
Bienerthův
Čechy
14
article
v zemském zřízení. V té příčině máme ruce
úplně volné. Tím pevnější můžeme býti nyní
proti německému požadavku, aby se jim dalo
nové zemské zřízení. Jestli tedy Němci nyní
prohlašují, že nedopustí více spojení otázky
zemského zřízení s otázkou užívání jazyků
zemských u úřadů státních, pak můžeme jim
my Čechové s větším klidem než kdy dříve
říci, že vyrovnání prostě nebude
Kdyby pak někomu chtělo napadnouti, aby za
cenu osvobození od komisariátu ustoupil při
vyřizování zemského zřízení od vyřízení otáz-
ky jazykové, pak musilo by se proti tomus
největší rozhodností protestovati. Umí-li naše
radikální společnost štvát a bouřit frázemi
lžemi o domnělých škodách, které hrozí ná-
rodu, dovedou snad druzí vyburcovati svědo-
mí lidu, když by mu opravdu hrozila těž-
ká škoda. Nesmíme žádným národním
ústupkem vykupovati dělný sněm
zvolení zemského výboru a zruše-
ní komisariátu. Hájiti konstituč-
ní zřízení není zas jen naší povin
ností, nýbrž také Němců a vlády
Němec
Čecho
15
article
A za Schmerlingovskou autonomii se nemusí-
me více obětovati než ti, pro které byla dě-
lána. Země má peníze — a Němci ať vyrov-
nají se sami s nezdarem své obstrukce. Kdy.
bychom měli komisi čís. I., mohli jsme se
jejich další obstrukci prostě vysmáti — ale
i dnes není nám víc strašná, nemůže nám
víc materielně, trvale uškoditi — působí nám
jen mravní rozhořčení, že to, co má dělati
sněm a zemský výbor, obstarávají c. k. úřad-
Ovšem klidně úřadnický komisariát sná-
šeti nemůžeme, jako bychom byli mohli sná-
šeti jmenovaný zemský výbor. Ale nesmíme
namlouvati, že k vůli komisariátu musíme jst
do nejostřejší oposice proti vládě, a dělat
v tom konkurenci Němcům, kteří přece stoj
nad troskami své dlouholeté obstrukce, ale
které snad také na konec až se bude jednat
ne o slova resoluce, nýbrž o demisi pana dra.
Hochenburgra, přesvědčí jejich alpští soukme-
novci, že přec musili očekávati, že žádná
vláda nemůže dopustiti finanční bankrot krá-
lovství, zrovna tak jako nemůže trestati vět-
šinu sněmovní, že nechce povoliti dalekosáhle
požadavky německé, když Němci dělají obtíže
s povolením toho, co do roku 1907, do známé-
ho případu Freyova, bylo nejen platným prá-
vem, jako dnes, nýbrž i všeobecným, ničím ne
rušeným pravidlem u německých soudů v Če
chách, a že tedy včas měli se s námi narovnati
Němec
Freyův
16
article
Píšu tento článek, abych varoval před no-
vou chybou. Nezapomeňme, že nám vláda na-
bízela to nejlepší, co mohla nám dáti za da-
ných poměrů, s kterými alespoň ona mus
počítati, když i my tak nechceme, a že my
sami ji donutili, aby jmenovala komisariátú-
řadnický. Nezapomeňme, že vláda třeba jinak
než my jsme chtěli, třeba s velkým formálním
ústupkem Němcům, přece jen spasila naše krá-
lovství nejen před okamžitým krachem, nýbrž
zjednala mu nové příjmy, které je zachrání
před hrozícím rozvratem na dlouhou dobu ná-
sledkem přílišného předlužení, a že dala zemi
zase možnost řádného hospodaření, budgeto-
vání bez škrcení kulturních a hospodářských
požadavků a že nevyplnila německé přání jme-
novati v komisi polovic členů německých. Ne-
zapomeňme, že Němci výslovně prohlásili, že
chtějí mít ve Vídni vliv na vládu, a tím na ko-
misariát v Čechách, a že toho výhradného vli-
vu chtějí dosáhnout odstraněním hr. Stürgkha
a kn. Thuna, anebo alespoň takovým jich za-
strašením, aby jim tito vyšli vstříc ve všem
co chtějí proti nám, a podle toho zařiďme svou
politiku na odstranění komisariátu
Pan Schreiner svou katastrofální politiku
prohrál: země bankrot dělat nebude, a naš
úřadníci v komisariátu, jak bych si přál, bu
dou se poctivě starati o prospěch královstv
a obou národů, třeba formou pro nás bolestnou
a nepřijatelnou. Nedočkal se jednostranného
oktroje proti nám, a jestli my sami mu zase
nepomůžeme svým šíleným, zločinným radika-
lismem, zločinným proto, že má cíle jen stran-
nické a mandátové a ne prospěch národa
jestli my sami svou dětinskou a trucovitou po-
litikou nepřipravíme půdu jiné vládě a jinému
Píša
Němec
Stürgkh
Thun
Schreiner
Vídeň
Čechy
18
article
místodržiteli v Čechách, pak se takového jed-
nostranného oktroje nedočká.
Pak uvidí Němci, že přes všecko kasánís
jediná cesta k novému zemskému zřízení, po
kterém touží, a které ovšem pro nás bez vo-
lební reformy je nemyslitelno, je dohoda v o-
tázce jazykové.
Němci nám nemají víc co dávat, pivní dáv-
ku máme, a odstranění komisariátu není větší
naší povinností, než jejich a vlády. Největš
síla naší posice v jednání s Němci bude, nebu-
deme-li se pro komisariát rozčilovati víc, než
jsme povinni svému konstitučnímu svědomí
nebudeme-li z jeho odstranění dělati českou
věc. Této silné své posice využijme pak k to-
mu, aby Němci se konečně přesvědčili, že jim
za odstranění komisariátu nedáme ani to nej-
menší, že jej sneseme lehčeji než Němci a ale-
spoň tak dlouho, jako oni, a pak půjde ve vy-
rovnání jen o to, aby se zjednaly v zemi lepší
poměry pro oba národy, o povznesení králov-
ství, o to, aby oba národové cítili se národně
a politicky uspokojenými a mohli pracovati
pro dobro vlastní i společné. A potom se ne-
musíme báti, že by vyrovnání dopadlo pro nás
špatně.
Němec
Čechy
19
article
Varuji znova, abychom nedali se unésti
zase vášní, a pro volební radikalismus aby-
chom nepracovali do rukou Němců a neřezal
do vlastního masa. Najdou-li se v Čechách lidé
kteří hlásají a věří, že nyní po bukurešťském
míru nastal čas k evropskému řešení české
otázky, pak je to jen důkazem, že je v Če-
chách nedostatek blázinců, a mluví-li jen tak,
aby popletli lidem hlavy a získali si laciný po-
tlesk, pak jsou to nebezpeční komedianti, kte-
ří by místo potlesku zasloužili něco docela ji-
ného... Českou otázku musíme si vybojovati
sami, bez Evropy, doma, vlastními silami —a
bude-li ji řešit jednou někdo jiný, pak se nej-
méně bude ucházet o radu a pomoc našich ra-
dikálů. Což opravdu se dá náš národ vésti na
jatky jako ubozí Bulhaři, a to jen proto, po-
něvadž rozumní lidé nemají dost odvahy, aby
zakřikli štváče? Je pod mou důstojností, ubez-
pečovati, že nejsem muž bledého strachu a že
nejsem pro politiku slabosti a krčení se před
vládou — neboť mluviti ostře proti vládě a dě-
lati jí nejostřejší oposici je dojista o mnoho
lehčí, než postaviti se proti naší rozeštvané
veřejnosti. První dovede každý, zejména když
od vlády vůbec těžko může co očekávati. Pa-
na X. Y. atd. zbloudilý lid může zvoliti poslan-
cem, ale nejshovívavější vláda nemůže jej ně-
čím udělati. Oposicí takový hrdina dojista ni
neztratí, naopak získá na popularitě. A koneč-
ně národ? Má, co sám si vyvolil.
Němec
Bulhar
Čechy
Evropa
X . Y
20
article
Tedy chci důstojný boj za obnovení kon-
stitučních pořádků v Čechách, ale prot
Němcům, kteří jsou hlavními vinníky —
ne abychom jako naučený papoušek vždya
všude dovedli jen volati: hrr na vládu! Dojist
také proti vládě, ale poněvadž vláda není ni-
čím jiným, než výrazem vzájemných sil v na-
šem boji s Němci, ne tak, abych tlučením do
vlády pomáhal Němcům. Chci-li proti nim bo-
jovati, nesmím jim dávati moc do rukou,a
vládu činiti závislou jen na jejich podpoře, jen
proto, že je u nás slovo „nejostřejší oposice“
pořád ještě nejpopulárnější heslo, a boj prot
vládě nejlehčím bojem, který každý dovede.
Mluvit nikým neposlouchané a na každý způ-
sob neškodné řeči, a jako automat prot
všemu hlasovat, není tak těžké. Ale je roz-
umné, aby vláda a Němci stále byli pro ná
jedno a totéž? Což vláda nedokázala návrhem
komise č. I., že to není pravda, a že má odva-
hu i proti Němcům? Konečně všecko dělat jen,
jak my chceme, nemůže žádná vláda, ani kdy-
by byl p. Choc ministerským předsedou. Ale
ovšem, co by dělala naše slavná koalice pánů
Stříbrných, Prunarů, Masaryků a Buřívalů,
kdyby jako na obehraném kolovrátku nemohla
na všecko míti jednu melodii: nejostřejší b
proti vládě! Starý Oxenstjerna se divil, jak
málo moudrosti vládne světu: což kdyby tepr
viděl do duševní dílny naší oposice ..
Co tedy dělat, abychom dostali se k nor-
málním konstitučním poměrům, k odstranění
komisariátu a k dělnému sněmu? Myslí kdo
doopravdy, že tu pomůže agitace, opposice
Jak si to vlastně konkrétně představuje? Věří
Němec
Choc
Prunar
Masaryk
Buříval
Čechy
21
article
Ke stykům česko-francouzským.
Ke stykům česko-francouzským.
Odjížděje z Paříže k Oceánu neměl jsem oprav-
dové představy o povaze Francouze. Teprve v Bre-
tani jsem poznal skutečné ovzduší francouzské.
Usadili jsme se — celá naše česká šestičlenn
kolonie — v St. Brévinu. Je to rozkošné přímoř-
ské zátiší. Kolem dokola jehličnatý vonný les, po-
břeží pokryté jemným pískem beze stanů, jens
osamělými kabinami opodál. Vše je tu tak prostě
milé. Hosté, většinou Pařížané, jsou neobyčejně
laskaví. Nečekal jsem ani z daleka, že naše spo-
lečnost takřka splyne s celou velikou společnost
francouzskou.
Dosud jsem měl o Francouzi představu, žeje
k cizinci sice ochotný, ale že se mu spíše vyhýbá
a o cizinu že se valně nestará. Pobyt zde mne
však přesvědčil o opaku. Zájem o nás a o naši vlast
byl veliký. Byliť jsme jim dosud něčím docela
neznámým. Mnozí z nich nikdy před tím neslyšel
slovo „Tchěgue“, které tu teď bylo na denním po-
řádku. Pro ně existovalo jen slovo „Autrichien““
ale pojem byl jim zcela nejasný. Dalo nám t
hodně práce, než jsme je obeznámili trochu s na-
ším národem. Bylo to však jen úryvkovité, předsta-
va nebyla ucelená. Viděli jsme, že by bylo potřeb
nějakého soustavného výkladu.
Příležitost k tomu se záhy naskytla. Vážený
lékař z Bretaně požádal nás ještě s několika ji-
nýmí pány, abychom uspořádali přednášku pro
všechny hosty o Čechách, jejich obyvatelích a kul-
turní práci. Věc ta byla velmí usnadněna přítom-
ností profesora Pichona, univ. lektora z Prahy
znalce našich poměrů. S největší ochotou uvoli
se přednášeti a to ihned. Při večeří načrtl rychle
pár bodů, které mu měly stačit pro české soírée.
Francouz
Pařížan
Pichon
Paříž
Bre
St . Brévin
Bretaň
Čechy
Praha
22
article
Obávali jsme se slabé návštěvy. Bylyť tu právě
slavnosti a týž večer, na který byla stanovena
přednáška, byl lampionový průvod s ohňostroji,
přednáška pak měla býti potom. Než dopadlo vše
dobře. Hosté přišli do jednoho a naplnili sál. Pan
Pichon, vysvětliv pojem Čech, nastínil poutavě dě-
jiny naší vlastí ,zmínil se o nejdůležitějších dobách
našeho života a ukázal, že království České ne-
přestalo existovati. Promluvil o úpadku po bitvě
na Bílé Hoře, o ztrátě šlechty s o našem znovu-
zrození. Zmínil se stručně o našich probuditelích,
načež vyložil o předních našicha spisovatelích,
Nerudovi, Zeyerovi, Čechovi a Vrchlickém, z nichž
citoval ukázky, jež sám přeložil. Pak přešel na
obor umění a zde se zastavil zvláště u hudby,
uváděje přední naše skladatele a jejich díla. Ko-
nečně přešel na život politický, promluvil o prá-
vech českého sněmu. Vyložil, co nám ještě schází,
jak o naše školy je špatně státem postaráno v uza-
vřeném území. Zmínil se o našich národních obran-
ných spolcích a sbírkách. Na konec promluvilo
stycích česko-francouzských v době nejnovější.
Přednáška byla přijata s velikým uspokojením.
Pichon
Neruda
Zeyer
Čecho
Vrchlický
Čechy
Bílá hoře
ko
23
article
Se všech stran bylo slyšet díky p. přednášejícímu
za poučný a poutavý výklad. Potom zasedli jsme
ke stolu a z obou stran byly proneseny srdečné
přípitky. Byl to opět prof. Pichon, který uved
společnost v nadšení. Stačila zmínka o protestu
sněmu království Českého proti odtržení Elsaskaa
Lotrinska od Francie, aby celá společnost propukla
ve volání slávy Čechům. Na žádost společnosti
pronesen též přípitek v řeči české. Na to zapěl
jsme „Kde domov můj?“. Líbila se velmi naše
hymna. Čtyřikrát jsme jí museli zpívat. Přišla n
řadu hudba. Měli jsme veliké štěstí, že ve společ-
ností byl profesor hudby z Neversu, který znal do-
bře i naše skladatele. S nesmírnou ochotou přednes
na housle „Humoresku“ Dvořákovu, „Serenádu“
Drdlovu a jiné. Naše hudba všechny elektrisovsla
Potlesku nebylo konce. A což teprve, když zazněly
na pianě zvuky naší „Prodané“. Nálada stoupala
Nastal tanec. Litovali jsme, že nemůžeme ukázati
naší besedu, neboť nás bylo málo. Když jsme od-
cházeli, plni radosti, nemohli jsme říci, že se vra-
címe z českého soirée, ale z českého matinée.
A teď ještě několik slov. Takovýto způso
česko-francouzských styků zdá se mi býť dalek
vhodnější než omezování se na všelijské zdvoři-
lůstky. Podařilo se nám důkladně poučit skoro 150
Francouzů o Češích. A připočteme-li ještě 3 před-
nášky, které konal prof. Pichon v Toursu a jeho
okolí, jichž výsledek byl stejně úspěšný, Ize říci
že mnoho Francouzů je teď o nás dobře infor
mováno. Nestojí to za úvahu?
Prof. V. D... ček.
nst
Pichon
Čecho
Dvořákův
Drdlův
Francouz
Čech
profesor
Lotrinsko
Francie
Nevers
Tours
24
article
Hudba.
Hudba.
+ (Opera Národního divadla.) Řadu pohostin-
ských her, tentokráte neobyčejně dlouhou, uzavřel
pan Mařák „Violettou“. Roli Alfreda Germont
zpíval dosti často, pokud byl členem Národního
divadla, a je proto dosud výkon jeho v této opeře
v dobré paměti nejširších kruhů našeho dívadel-
ního obecenstva. Souběžně s tím, jak vyrostly po-
bytem na cizích scénách všechny prostředky jeho
dramaticky-zpěvní reprodukce, stoupl p. Mařák
umělecky i v této úloze. Se zdarem snaží se o to,
aby mladý Germont byl více než šablonovitou, ne-
životnou operní figurou, aby byl více než jenom
tenorem, okouzlujícím krásou hlasu a imponujícím
pěveckým uměním. Staví Alfreda v prostředí děje
„Violetty“ jako dokonalý zjev mladého muže velké
společnosti, jako bezvadného v každém směru
elegána, s jakým mezi domácími pěvci u nás zřídka
se setkáváme. Ale v tomto elegánu žije i vroucí.
stykem s blaseovanou společností neztlumené cí-
tění, jak ukázaly zpěvy Alfredovy, zvláště v obou
krajních aktech, s velikou pečlivostí a uhlazenosti
přednášené. Sympatie, které obecenstvo u nás
pro pana Mařáka chová, projevily se zvláště ve
třetím aktu, kde pěvec zahrnut byl neutuchajícím
potleskem a vyznamenán věnci. Letošní pohostin-
ské hry páně Mařákovy dotvrdily opětně, že vedle
postav z oper Smetanových (Lukáš v „Hubičce“
Podhajský ve „Dvou vdovách“) jsou lyrické partie
románských oper nejvlastnějším oborem pěvcovým.
V těchto rolích také vždy pěvce, jenž hodlá ted
hledat štěstí i za oceánem, i v budoucnosti rádi
uvítáme
aš
Mařák
Violetta
Alfréd Germont
Germont
Alfredův
Mařákův
Smetanův
Lukáš
Podhajský
národní divadlo
25
article
+ Otakar Kozel, em. koncertní místr Nár
dívadla v Praze, počne opět 15. září vyučovati
hře houslové dle methody prof. Ševčíka. Přihlášky
denně od 10 do 12 a od 2 do 4 hodin. Praha II.
Dittrichova ulice 23.
Koncertní pěvkyně Olga Zlelecká, s vyzn
stát. zk. učitelka zpěvu a hry na klavír, vyučuje
opět v Praze II., Štěpánská 17. Individ. školen
hlasu, specialní cvičení výšek a dechu, úplné stud
koncertní a operní.
Otakar Kozel
profesor
Ševčík
Zlelecká
Praha
Dittrichův ulice
Praha II
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Nové aviatické neštěstí při německých ma-
névrech.
(Aeroplan se sřítil na diváky. — Čtyř
mrtví, sedmnáct zraněných.)
Německé manévry červené a modré armády
nejsou letos šťastny. Ještě je veřejnost vzrušena
katastrofou Zeppelinova vzdušného křižáku „L.m
a už přichází zpráva o novém aviatickém neště-
stí, jemuž padlo za oběť opět několik lidských ži-
votů. Při manévrování 16. armádního sboru v Huns-
rücku, vznesl se včera ráno nadporučík Schnei-
der s jiným nadporučíkem jako cestujícím n
dvouplošníku. Sotva však se stroj vznesl, přesta
motor pracovat a aeroplan, vznášející se nad hu-
stým davem diváků, se převrátil a spadl dolů.
Následek pádu byl hrozný. čtyří osoby byly
ihned zabity vrtulí, která se ještě otáčela a dvě
osoby byly smrtelně zraněny. Mez
obecenstvem vznikla strašná panika, při níž bylo
patnáct osob více neb méně těžce zraněno.
Zeppelinův
Huns
Schnei
27
article
Mrtvoly zabitých jsou hrozně znetvořené.
Z Büichenbeurenu (v Hunsrücku), 11. září. (K
k.) Při vzletu vojenského letce v manévrovém
území 16. armádního sboru sřítilo se dnes létadlo
do hustého zástupu zvědavců. 4 osoby byly ihned
zabity a 17 osob bylo více nebo méně zraněno
Létadlo bylo nad zemí jenom několik metrů, kdy
motor vypověděl slažbu, následkem čehož se léta-
dlo převrhlo a spadlo.
Z Berlína, 11. září. [K. k.) O katastrofě létadle
v Bíichenbeurenu oznamuje telegram, který došel
ministerstva vojenství: Sřítivší se dvojplošník se
vznesl dne dopoledne za řízení nadporučíka Schnei-
dera, který byl doprovázen nadporučíkem sl
Teubernem jako důstojníkem pozorovacím, k vý-
zvědnému letu. Start se však nezdařil následkem
nepříznivého větru. Aparát byl levým kolem při-
tisknut k zemi a zahnán z původního směru, učini
ostrý obrat a vrazil do zástupu lidu, který přihlížel
vzletu za špalfrem četníků. 4 osoby byly ihned za-
bity a dvě těžce poraněny. Oběma letcům se ni-
čeho nestalo. Aparát byl silně poškozen.
Létadlo
Teubern
Hunsrück
Berlín
Schnei
Büichenbeuren
28
article
Cholera v Pešti.
Pešť
29
article
Vrchní fysik Alexander Szabo prohlásil dnes
Jest. bohužel, pravda, že cholera usídlila se v P -
šti. Až dosud nemohl jsem se o tom vysloviti, po-
něvadž bylo pouze podezření a nechtěli jsme ve-
řejnost poděsiti, dokud vyšetřováním nebude zji-
štěn positivní výsledek. Nyní však nám bylo jin
oznámeno sto šedesát sedm případů cholery. Obe-
censtvo učiní dobře, když bude vzhledem na ne
bezpečí opatrné.
Z Pešti, 11. září. (K. k. uh.) „Pester Lloyd“
uveřejňuje interview se stát. sekretářem v mini-
sterstvu vnitra Emilem Horvathem, jenž pro-
hlásil: Dle jeho názoru, ačkoliv v hlavním městě
bylo konstatováno úřadně již 7 případů cho-
lery asijské, není příčiny k znepokojení obyvatel-
stva. K uzavření dovozu potravin z území, pode-
zřelých cholerou je nezbytno zakročení meziná-
rodní, jež se již chystá a za krátko povede k posi-
tivnímu výsledku.
Alexander Szaba
Horvath
Ob
Pešť
Pester Lloyd
30
article
= Čestní občané bílští. Z Opavy, 11. září
(K. k.) Obecní zastupitelstvo města Bílska jmeno-
valo v dopolední schůzi zemského presidenta hr.
Coudenhova a říšského poslance za Bílsko
vrchního stavebního radu Günthera ve Vídni
čestnými měšťany.
= Cholera v Bosně. Ze Sarajeva, 11. září.
(Výkaz cholery.) V městě Tuzle vyskytl se dnes
jeden případ onemocnění, podezřelého cholerou.
V jedné továrně v Lukavci onemocněl cholerou
dělník, přicestovavší ze Slavonska. Jinak nenív
kresu tuzelském žádného nového onemocnění. Zi-
stávají tedy 3 nemocní a jeden rekonvalescent.v
městě Brčce není žádného nového onemocnění; v
okresu brčském není nových případů; zůstává tedy
15 nemocných. V Šabci jedno onemocnění, dva no-
sitelé bacilů. V okrese bělinském není nových pří-
padů: zůstává jeden nemocný
= Cholera v Cařihradě. Z Cařihradu, 10.
září. (K. k.) Od 5. srpna do 6. t. m. byla v Čaři-
hradě zaznamenána 22 onemocnění cholerou,z
nichž 12 skončilo smrtí.
Coudenhove
Günther
Opava
Bílsko
Vídeň
Boseň
Sarajevo
Tuzla
Lukavac
Slavonsko
Brčka
Cařihrad
Čař
31
article
= Samovražda vrahova. Z Tokia, 11. září.
(K. k.) Zde spáchal jakýsi mladík samovraždu. v
zanechaném psaní přiznává se k vraždě na ředi-
teli v ministerstvu zahraničních věcí Abovi.
= Náhlá smrt na moří. Z Nov. Yorku, 11.
září. [K. k.) Starosta Gaynor, jenž podnikl cestu
na palubě parníku „Baltic“ (linie White Star), ná-
hle zemřel na moři srdeční mrtvicí
= Mrtvola za šest korun. Pešťská universita
má nyní aféru, která vzbudila rozhořčení celého
města. Ve spojení s universitou je institut pro při-
jímání a uschování mrtvol, kde se nyní přišlo na
pravý obchod s mrtvolami. V těchto dnech ze-
mřela ve svatoštěpánské nemocnici stará žena. Její
dcera dostala však zprávu o smrti své matky
teprve za čtyři dny. Šla do pohřebního ústavu
objednala pro matku pohřeb. Když se sháněli po
mrtvole v institutu, kam byla dopravena, vyšlo na
jevo, že, když se po ní tři dny nikdo neptal, byla
prodána za šest korun sluhovi anatomického
ústavu. Deera tam tedy šla a žádala za vydánt
Gaynor
Deer
Tokio
York
Baltic
White star
Abo