ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 38e4bfb0-7632-11dc-89f4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 74, person 63, org 8, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIL
2 masthead
o stat
3 masthead
a lzvAnno
4 masthead
haantaa sbnama a vtály lžaancnnel evotole
5 masthead
V Praze, ve středu 9. prosince 1908.
Praha
6 masthead
ooootee
7 masthead
en oměil
8 masthead
Číslo 339.
9 masthead
eon t
10 article
loranní avečerní liety předpláci se v Práze v administrasii a pžsle. . . . .. sa čtrrt leta . . . . 0 k5 —h s dvojí donáškou 2 K n0 na no ěsle. . . . na čtvrt leta : . . . 7 K Poh ve filiálkšchu na měsic. . . . . . 2 K 30h na měsio Poštou: na vrieta: . : s K o s dvojí zásilkou za čtvrt fota na měal
11 article Utahuje se brzda?
Utahuje se brzda? Vůdčí státníci uznávají nynější okamžik za vhodný, aby obšírněji se vyslovili o zne- pokojující otázce východní, podnícené opětn prohlášením Bulharska za království a an nexí Bosny a Hercegoviny. Po italském za- hraničním ministrovi Tittonovi promluvil na říšském sněmu německém kancléř kníže Bülow I on zabýval se výstižně záležitostmi blízkého Východu. Učinil to však odměřeně a opatrně, zejména pak pokud se týká Rakousko Uherska, výroky jeho svědčí spíše stanovisku povinně vyplývajícímu ze spoje- neckého poměru než z přátelské vřelosti. Všecek výklad jeho o poměrech mezi národních vyzhačuje se ostatně jakousi zů myslnou neúplností, což jest zvláště uápadné vzhledem k Anglii, v jejíž parlamentě se ozvaly v poslední době řeči, blízko se dotý kající Německa, na příklad lorda Robertsa o možnosti vpádu do Anglie, ale po téte stránce se kaneléř kníže Bülow úplně odmlčel Za to nové a zajímavé rysy příčinil ku po měru německému k Francii, Anglii a Rusku jež nasvědčují tomu, že přes seskupení moc nosti v trojspolku a dvojspolku, posíleném dohodami s Anglií, praktický chod mezi národní politiky vytváří nové a nové odstíny ve vzájemných stycích. To vytkl v posledn řeči své zvláště i zahraniční ministr Tittoni zdůrazniv sblížení Italie s Ruskem ve věcech balkánských.
Titton Bülow Robertsa Tittoni Bulharsko Bosna a Hercegovina Rakousko Uhersko Anglie Německo Francie Rusko
12 article
Pro zdrželivost v projevech říšskéh kancléře knížete Bülowa v říšském sněmu o zahraničně politice právě učiněných hledá se přirozeně vysvětlení a tu jednak se vzpo míná nedávné choulostivé záležitosti inter viewů s německým císařem v anglických listech otištěných a vyslovuje se domněnka, že nenastalo ještě konečné vyřízení její. pokud se týká postavení kancléřova; jednak se upozorňuje na to, že rokování, jež před- cházelo o věcech zahraničných v říšském sněmu řeči kancléřově, jevilo stopy dvojího pozoruhodného proudění ve veřejném mínění německém, kdež zvláště názory mluvčích sociální demokracie a katolického centra ná- padně se lišily od běžného všeněmeckého šovinismu. Konečně, a to zdá se nám být pravdě nejpodobnějším, akce velmocí, usilu jících o to, aby záležitosti balkánské smírně se upravily s ohledem na zájmy Tureckaa obou srbských státečků na Balkáně a aby evropská konference na základě smíru toho doplnila berlínskou smlouvu potřebnými do- datky — jest tak odhodlaná a i trojspolková velmoc Italie rozhodně se jí zůčastní, že i vedoucímu státníku německému nemůže býti lhostejno, zdali vzniklé otázky se vyřídí společným souhlasem, nebo zdali řešení je jich má končiti velikým nebezpečím pro mí veškeré Evropy. o5 A jest taková nebezpečná povaha vý chodní otázky od tisíce let, s kterouž okol ností jest počítati zejména západoevropskému a tudíž i německému průmyslu a obchodu, jemuž by vážné porušení míru způsobilo ne nahraditelné škody a zíráty, v čemž jest po stavení rolnických států východních ve zjevné výhodě. »Nepopírám«, jsou vlastní slova kancléře Bülowa, »že jest tomu dnes jinak než za časů knížete Bismarka, dnes má Ne-
Bülow Bismark Balkán Evropa
13 article
mecko důležité hospodářské zájmy na polo ostrově balkánském.« Na konci výkladu svého dospěl něme cký kancléř k opětnému ujišťování a naději že evropskýmír nebude porušen V této příčině jest zajisté všecka pracující a myslící veřejnost evropská za jedno a přeje si míru. Zvláště vřele choval se německý kan cléř v řeči své k Turecku. Jest známo s do- statek, že poslední ústavní obrat v Turecku s mnoha stran — a mínění to se ozvalo v říšském sněmu německém — byl pokládán za překvapení pro politiku německou a spolu za porážku její v Cařihradě vlivem angli- ckým. Bůlow ostře odmítl domněnku tuto a rozplýval se přímo chválou a uznáním pro vůdce hnutí mladotureckého a osvědčováním přízně k Turecku, při čemž padl nejeden sek — proti sousedům Turecka. »Hnut mladoturecké spočívá v rukou výborných důstojníků a bylo provedeno bez krve prolití.
Turecko Cařihrad
14 article
Bylo důstojné a vzbudilo ve vzdělaném světě úctu a náklennost, Jako dříve ani nyní ne- chováme jiného přání, než viděti Turecko politicky i hospodařsky posil- nčným. A jak by také mohlo býti jinak, vždyť my jsme na sebe nikdy ne strhli kus osmanského územía ani nikdy je nepožadovali. Naše přání, aby Turecko bylo vniterně silné a zdravé, jest proto tím upřímnější«. A mluvě dále o politice anglické, pravil: Zaujala-li v novější době politika anglická velmi přá- telské stanovisko k Turecku, jsme my první, kteří z toho máme důvodnou radost. Pře- jeme si zdravého Turecka a přičmňuje-li se Anglie o totéž, bude to jen na prospěch styků německých a anglických. Německoa Anglie nevedou v Cařihradě žádný zápas soutěžný a nemusí se tam tudíž vzájemně vylučovati. Jsem proto zcela téhož náhledu jako zahraničný ministr anglický sir Eduar Grey, že konference o věcech balkánských může býti i silným prostředkem uklidňujícím i rozčilujícím. Ale my si přejeme, aby uklid nila a doufáme, že mír evropský nebude porušen.
Turecko Anglie Německoa Cařihrad Eduar Grey
15 article
Ti, kdož by jej chtěli porušiti, jsou příliš slabí, a ti, kdož by to mohli, nemají důvodů aby to chtěli- Neméně vřelých slov jako o Turecku souhlasu s politikou anglickou v Cařihradě nalezl kancléř Bülow i ve příčině východní politiky franeouzské, při čemž opět padl sek — v jinou stranu. »Nejen u nás, ale i jinde přiliš se zakládá na tak zvané poli- tice lesku. Jako jsou ženy, jež nepotřebují líčidla, jsou i státy, kteréž jsou dosti silne a neprovozují malichernou a neplodnou poli- tiku takovou. Pokládám za potěšitelné, že vývoj otázky východní nejen nezpůsobil mezi německou afrancouzskou politikou nijakých rozporů, ale poskytl některé styčné body. V posavadních rozpravách předeho- zich i v diplomatických krocích projevily obě vlády porozumění pro tuto příznivou okolnost. V poměru k Italii, ač přesvědčen jest o blahodárném účinku trojspolku pro ni dotkl se Bülow nápadně protiv, kteréž v nejnovější době se ukázaly mezi Rakousko- Uherskem a Italií, ale nenahlíží, pro by se zájmy obou nedaly uvěsti v souhlas.
Bülow Turecko Cařihrad RakouskoUhersko
16 article
Tam, kde Bülow na vše strany snaži se postavení Německa ve východní otázce označiti jakožto souhlasné s ostatními státy. nemohl nevzpomenouti poměru! Německa k Rusku. »Setkali jsme se s Izvolským v pře- svědčení, že německá politika by neměl míti žádného ostnu proti Rusku a naopak. že dávné tradiční přátelské styky mezi oběma státy mají se zachovati; a p. Izvolský mne opětně ujistil, že není nijakého ani veřej- ného ani tajného ujednání mezi Ruskema Anglii, jež by se mohlo obrátiti proti zájmům německým.« Do tohoto rámce styků a poměrů Ně mecka ve východních zálezitostech ke všem zúčastněným státům nutno vložiti to, co pravil ve příčině Rakouskp-Uherska a srov- nati odměřenou mluvu, s níž se to stalo. Rozdíl sám sebou vynikne. Ani annexí Bosny a Hercegoviny ani prohlášením Bulharska za království Turecko věcné ztráty území neutrpělo a vyklizením sandžaku spíše získalo. Nieméně způsobily události balkánsk čilý ruch a změnami berlínské smlouvy, v tom spočívajícími, postavily evropskou di plomacii před obtížný úkol. Šetříce zá- jmů německých, byli jsme si předem vědomi, předně: že musíme v diplomatické hře dáti přednost ostatním velmocem. An dnes, jako za poslední ostré krise východní, jež vypukla před tříceti roky, nedali jsme se za jiné při nové politické úpravě blíže zúčastněné mocnosti zatlačiti do vůd- čího postavení; za druhé: nebyla ani na
Anglie Ana Německo Rusko RakouskpUhersko Bosna Hercegovina Bulharsko Turecko
17 article
okamžik pochybná naše věrnost ke spoje- nému Rakousko-Uhersku. O úmyslu annek- čním byli jsme asi současně vyroz- uměni jako Italie a Rusko, ale o forměa okamžiku annexe nám dříve nebylo nic bližšího známo. Nemyslím to míti ví- deňskému kabinetu za zlé, upřímně řečeno, jsem mu za to spíše vděčný. Rakousko uherská monarchie může a musí samostatně rozhodnouti o svých životních otázkách a o tom, jak je opatřovati. Rozumí se samo sebou, že jsme měli právo a povinnost dáti si otázku, až kam můžeme ujati se z vlášt- ního zájmu svého spujence. My jsme zájem ten dle možnosti podporovali. Byl to důsledek přirozený tohoto našeho loyálního stanoviska, že jsem nemohl ponechati ru ského ministra zahraničných záležitostí Izvol ského v pochybnostech, že v otázce kon ferenční se neodloučine od Rakousko- Uherska.« Bülow o akci Rakousko Uherska nepo užil sice podobného rčení jako svého času o Italii, že spojenectví nevylučuje » zvláštn taneček« (extratáru), ale p. bar Aebrenthala asi málo potěší, že i kancléř Bülow veřejně rozmnožil řadu státníků, kteří popírají přes- nou vedomost o chystaném kroku annek. čním. Bülow ponechává až na věrnost spo- jeneckou při otázce konferenění vše ostatn — přednosti ostatních interesovaných vel- mocí a nedal se za jiné zatlačiti do vůdčího postavení. Projev tento nezbytně musí posíliti ty politiky v Rakousko-Uhersku, kteří chovají přesvědčení, že smírné vyřízení otázky annekční jest pro soustátí dobrým výcho- e n diskem v nadešlých nesnůzích. poll s unoell
Bülow RakouskoUhersko Rusko Rakousko Rakousko Uhersko
18 article Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně Naše zprávy z Bělehradu. Sp. Z Bělehradu, 8. prosince. (Pův. telg »N. L.«) Včerejší telegram, zaslaný z Petrohradu Taburnem, redaktorem »Večera«, králi, Pašičovi a »Politice«, sluší považovati z úřadní vyjádření ruské vlády, že ona nepomá- hala Rakousku v Cařihradě, že Izvolský nikdy nesouhlasil a nesouhlasí s annexi a že čtyry velmoci s Tureckem — mimo Německo — pra- cují společně na klidném rozřešení těžké krise způsobené záborem Bosny. Srbské státy mohou nyní bez porušení klidu vyčkati konce vyjed- návání mezi velmocemi, ale připravovati se musí pro každý případ. Vůdce mladoradikálů Stojanovič po- pírá lak jako ministr Milovanovi č, že mluvil s Berezovským o kompensacích Srbaka a Černé Hory. Avšak Berezovský trvá na svém tvrzení dál, podotýkaje, že v tom vrcholi poli- tika mladoradikální strany. Obchodnický spolek usnesls sděliti vládě, že obchodní smlouv s Rakousko-Uberskem nepovažuje více aa hospodářskou, nýbrž za politickou a proto žádá, by vláda měla na zřeleli jen náro dn a politické zájmy Srbska ve chvili vypršení zatímní smlouvy bez ohledu na hospo- dářské zájmy obchodníků, kteří jsou odhodlán k obětem pro Srbstvo.
Pašič Izvolský Stojanovič Milovan Berezovský Srbak Balkán Bělehrad Petrohrad Rakousko Cařihrad Turecko Německo Bosna Černá Hora Srbsko
20 article
Z Londýna, 5. prosince. Položení najednou stalo se hrozivým. Rakousko-Uhersko patrné čekalo pouze na konec debat v italské sně- movně. Rakousko-Uhersko je připraveno ke vtr- žení do Srbska a přes Srbsko, nenajde-li dosta- tečné překážky, do Makedonie. Připravovalos k zahájení války na jaře, ale protože se mu mezi tím znova podařilo do- stati pod svůj vliv Bulharsko, po dobá se, že začne hned. Zdejší politické kruhy jsou zpraveny o tom že turecko-bulharská dohoda, v Ca- řihradě skoro již dostižená, nara zila na nové překážky v Sofii. Úče lem jejich je protáhnouti, ne-li docela zastavii vyjednávání. Turci pohlížejí na svůj poměr k Bulbarsku se stanoviska světové poliliky: balkánskou fede- raci pokládají za nevyhnutelnou, aby byl Východ zachráněn od germanismu; Bulharsku dávají ve federaci místo, jsko nejlepší prostředek, aby potřeby Bulharska byly zabezpečeny; současné snaží se osvoboditi Turecko od německého vlivu a explostnce. Kontrakty s německými vojen- skými instruktory nebudou obnoveny. Konvence s maloasijskou želez- ničnou společností (německou) bud znovu přehlědnuta. Dějí se rozhodné kroky, aby bag iadská trať, již z budovali Němei. byla odovzdána do správy Turků m. Tyto fskty zdvojnásobují nátlak Německ na Rakousko-Uhersko, jež jest v jeho rukou nástrojem právě tak, jako Bulharsko v rukou Rakousko Uherska. Čím vysvěthti tuto politiku Bulharska, co mu slíbiti mohlo Rakousko-Uhersko za pompc proti Srbsku a Turecku? Spojíme-li chování Bulharska s chováním Italie, objevíse nám trojí nápor: Bojharska na Thrakii, Ra-
Turek Londýn Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Srbsko Makedonie Bulharsko Ca Sofie Turecko
21 article
V drobném prodejii rumni čislo o sobě . . na B vvěerní . . . . za 4 k Ve filišlkách na vonkov rauní inlo . . . . .. večerní . . . . . . . . oh lnsoráty plati se hotově napřad. Pledplscení a inserty přijimá administraoo v Marianské ul., . Tam naeházejí se táž redakce, tlskárpa a oxpedles Národních Llistů“ Rukoplay se nevracsjl
národní Llistus
22 article
kou-ko-Uherska na Srbsko a Makedonii, Italie na Albanii. Musíme se domnívati, že tato kombinace nemá a nedo-tane souhlasu bulharského národa a že bulharská vláda pouze se snaží vysmlou- vati nějaké výhody, Ale možno prohlásiti, že aspoň ruský národ má právo věděti, čehosi přeje Bulharsko? Božidarovič Veselický. Smlouvání o náhradu za Bosnu a Hercegovinu. or zv b Sl. Z Cařihradu, 8. prosince. (Zvl. tel. »Nár. L.«) Neúřadně vede se tu vyjedná- vání o peněžité náhradě, kterou by Rakousko- Uhersko vyplatilo Turecku za odstoupení suve- renity nad Bosnou a Hercegovinou. Turecko žádá, aby Rakousko-Uhersko převzalo: část- tureckého dluhu na Bosnu a Hercegos,nu vypa- dající, 200 mil. franků. Časopisy »Ikdam«, »Šuraj Umet« a »Jeni Gazeta« i mn, j. prote- stují proti takovému prodeji, že prý by to bylo prodejem cti a důstojnosti otomanské řiše. Vy- jednávání dosud nedovedlo k cíli. Arnautské hnutí, Z. Z Mitrovice na Kosovu, 8. prosince. (Zvl, tel. »N. L.«) Mezi Arnauty vede se dvojí silná agitace: rakousko-uherská a mladoturecká. Rakouští agenti velmi dovedně hrají na struné arnautského konservatismu. Arnautě ode dávna se pokládají za ochrance sultánovy a ochotně větí, že jest jejich svatou povinností opříti se Mladoturkům a zachrániti od nich sultána. Aby účinek této agitace zmařili a Arnauty o pravém stavu věcí i svých úmyslech poučili, Mlado- turci vyslali mezi ně tři hodže: Ismnila, Hakia a Šechera a dva begy, Malika a Ruata. Tito mladoturečtí vyslanci putují oda vsi ke vsi všude působí přímo na národ. Výsledky jejich práce, podle dosavadních zpráv, jsou úspěšné. le
Ikdam Šuraj Arnauta Mlada Šecher Malik Ruata koUhersko Srbsko Makedonie Italia Albánie Bulharsko Bosna a Hercegovina Cařihrad Rakousko Uhersko Turecko Bosna Mitrovice Kosov Božidarovič Veselický Jit Gazeta Hakia
23 article
Spič. n n B. Z Baru na Černé Hoře, 8. prosince. (Zvl. tél. »Nár. L.«) Náčelník Spiče Lukšič v srozumění s c. k. pomořským úřadem vybízí občany spičské, aby poslali do Vídně depulaci prosit, aby Rakousko-Uhersko neustoupilo tohoto míšta Černé Hoře. Občaně se bojí odepříti, aby s nimi nebylo naloženo jako a »velezrádci«. Izvolský a Srbsko, Ministr Izvolský ještě neučinil přad hosu- darstvennou dumou výkladu o pohitickém polo- žení a svém postavení k otázce záboru Bosny a Hercegoviny. Čekal bezpochyby, až se vyslovi Tittoni a Bülow a nyní promluví sám, což se má státi dne 111. t. m. V Srbsku nevěřili vídeňským »odhaleníme, že Izvolský dal k záboru souhlas. Uvéřili teprve, když to přivezl s sebou do Bělehradu Mlova- novič. Zprávami jeho jsou Srbové jako pod- košeni. Na to právě počítal bar. Aehrenthal. Mezillím Rakousko-Uhersko činí vojenské pří- pravy k rozhodným krokům naproti Srbsku a Černé Hoře. Co řekne v hosudarstvenné dumě pan Izvolský, budí ovšem svrehované napětí. Ale nechť si v soukromém hovoru se svým rak.-ub. kolegou na zámku buchlovském slibil cokoli, tím by nebylo vázáno Rusko, neboť taková zábava pánů diplomatů při plných pohárech není žádným státním aktem. Rozhodujícím je smýšlení cara a ruského národa, o němž podá Srbům bez- pečnou zprávu p. Pašič. Kdyby se připověd p. Izvolského nedala srovnati se stanoviskem
Izvolský Tittoni Bülow Srba Pašič Černá hoře Vídeň RakouskoUhersko Srbsko Bosna a Hercegovina Bělehrad Rakousko Uhersko Rusko Izvolský Spič Lukšič
24 title
FEUILLETON.
25 article Telefonní dotyk
Telefonní dotyk anebo Zvláštní methoda léčebná, Čtyři scény ze života triviálného. —- Upravil dle skutečnostiedr. Jan Flašner. Osoby: Dr. Otto de Owald, docent, odbornik v laryngologii. — Silvie, choť jehe. — Paolo, italský tenor. - . Link, architekt. Sluha u L'nka, sluha divadelní. Děj v hlavním městě za naší doby. Scéna první. (Deset hodin ráno.) (Kabinet pracovní arehitekta Linka.) L. (u velkého stolu s kružítkem v ruce schýlen nad výkresem plánu domu). (Klepe se. L. Vejděte. Dr. O. de Osw. (muž prostředních let, mo hutné postavy, lysého čela na spáncích). Dobr jitro, architekte. Krásný den májový. L. Da. Tak krásný, že netřeba ani stydě se mluvit o počasí. Čemu mám přičisti návštěvu tak zaměstnaného odborníka? Dr. O. Telefon, přiteli, tolefon L. Ach, máte pravdu. Tody s vámi jsme skříženi? A jak jste na to přišel? Dr. O. Asi přod hodinou „errlink“ volá můj aparál. Přimknu mušli k uchu a slyšímá „— zde Hron Kalvoda. Co s těmi kamny? Překážejí nám všude a měl jsto si je odebrat už před týdnem. Je věčnost, co ton dům se staví — Rychle jsem vpadl, žádaje vysvětlení, jehož se mi dostalo. Myslil jsem: omyl v centrále. Ale za pět minut nové zavolání. Tentokrát pivní bas domácího pána Kropáčka. Pustil se do mně, že pový dům — jako mnou — vystavený, je ho- bvé Dionysovo ucho. Ve dvě odpoledne, kdy siesla tak vybraně chutná, rozeřvou se všecky klavíry v domě. Vičí v rozčilené nevolí obraz nosti vyceněné bílé a černé zuby klaviatur, slyší úpění nemožného Chopina, odřikávání škál — inu eolou tu mučírnu, celou tu brutálnost dřově ného čtyřnožce, jíž se přozdívá ... uměpí! — Měl jsem dost! Rovnou spěchám k vám, drahý architekte; tuším, že je v obou vedenich našich kontakt a chci se dohodnout, kdy t dáme upravit. asolr
Flašner Owald Silvia Paola L nka Osw Hron Kalvoda Kropáček
26 article
L. Děkuji vám. — Rovněž já proti své vůl byl jsem svědkem rozhovoru Dr. O. Tak? A co jste slyšel? Zajímá mae zajisté. L. Tolik, že vám gratuluji k novému míste — divadeln.ihio lékaře. Dr. O. (zmaten, v rozpacích). Co? Jak . .. Jak to myslíte? L. Není třeba být Šerlok-Holmsem. Zazvo- něno. Jako vy spěchám k aparátu a přiložím slitchátko. Mužský — patrně tedy váš — hila volá: — Sylvušo! Dr. O. Sylvušo!.. Kdy že to, prosím, bylo L. Asi před půl hodinou. Tuším, jmén milostivé paní? Dr. O. Ano, ano — vzpomínám si. A dále . L. Sylvušo, prosím, čohiaj mne v šest več u opery. Sojdu delů po odbyté funkci a půjdem do nešelo hndečka. Dr. O. A slyšel jste, co mi moje paní od- větila? o o L. Zcela jasně. Že přijde, toliko abyst ještě jednou zavolal odpoledne ve čtyři. Ovšom nevěěl jsem tehdy, kdo mluvící jsou, nyní ani vše jaono. A proto gratuluji. Dr. O. O prosim, to nic není. Jen sub- stituce. A telofonoval jsem — protože jedu nyní ven do okolí a vrátím se později — p třeli odpoledne. Snad bychom zatím mohli dát vodaní opravit — ovšem neruší-li vás to při prácí . .. 1. Jsem do tří rovněž ve své kanceláři v pět se vrátím. Dr. O. Zajdu sám na centrálu. Pravda, mez čtvrtou a pátou ať pošlou někoho revidoval, kde kontakt vězí. . .? L. Ujednáno (Podají si kolegiálně ruce. L. s úklonou doprovází odcházejícího, poněkud nervosně chvatného nyní dra. O. — L. se usmívá a vrac se ku práci.) Sobna 2. (Téhož dne ke čtvrté odpol.) Předsíň pracovny arch. L. V pravo vehod do pracovny, blíže něho telefon. V pozadí hlavní vehod do bytu ze schodiště. Zvonek nad hlav- ním vchodem hlásí příchozího. Sluha (bledý, uctivý mladík) spěchá otevřít.
doktor Sylvušo O A Zajd
27 article
Dr. O. Přicházím zkusit, zda odstraněn kontakt. Sluha. Moje poklona, pane doktore. Vim milostpán mi oznámil. Račte se posadit snad do pracovny pana architekta Lr. O. Děkuji. Počkám zde — u telefonu. Ujednal jsem s contrálou, že poslechnu sám tady, zla vodoní ještě je vadno. Sl. Prosím. (Přinese mu křeslo k telefonu a odejde do zadí. Uplyne několik minut. V tom zvoní telefonní stroj. Dr. O. (přimkne pečlivě obě sluchátku k uchu a odposlouchá tento rozhovor: Hlas muče: Sylvuše? Hl. ženský: Pavlo? M.: Adoratissima mia, tesoro mio, přijdes dnes voče? o Ž.: Přijdu, ale nojsem rozhodnuta, zů- stenu-li . .. M. In nostro nido dolce? V kapličce naš lásky? Tolikrát jsi mu slíbila a vždy prehla, ani rukaviček neodloživši. Dnes zůstaneš k na- lému dine, při němž sám ti budu sloužiti. Ot- elovi rei, že jsi v divaule. Dávají lbsenovy Pil- šery. Říkáváš, že není přítelem naší matky Thalie. Tedy nepůjde. To divadle tě doprovod tvá přilelkyně. Tak prosté! Z. Nespala jsem celou noc, přemítajie o naší lásce... Nuže — přijdu . .. M. Tanie grazie, angolo mio! A pak ještn něco ti povím. Neznám sice tvého Otela, ale moji kologové zpěváci si chváli jeho vynález, ony růžové cigrelty, z nichž vykouřena jedn nebo dvě, přiznivě působí na čistotu hlasu. Prý je v nich stramonium a něco bašiše a jiné in halační, hlasivkám příznivé drógy. Vypros — ovšem jako pro svou přitelkyni, která tak ráda př svých soirěch pěje, několik jich.. ž. Nezapomonu, Pavlo! Doufám, že pře večerem ho ještě uvidím. Na shledanou.
Hlas Sylvuš Pavlo Otakar Ted Adoratissim mia
28 article
M. A rivorderci! — — (Odzvoněno.) Dr. O. (pověsí mušlo) k sluhovi: Není vše ještě, jak má být. Zajdu osobně nyní na cen- trálu. Za hodinu, doufám, bude vše v pořádku. Pozdravuji pána. Sl. (s úklonou doprovází ke dveřím). Scéna třeti. (Pět hodin odpol. téhož dne.) (U dra. O. v ložnici.) Dr. O. (podává své choti Sylvii, která toilettě plné si upravuje klopouk před zrea- dlem, malé samelové etui). Jda kolem výkladní skřině Klinkosebovy, zahlédl jsem tuto vlašto- vičku saficových očí s černou perlou v zobáčku. Líbi se u? Sylvie (nodbale přes rameno se ohlédno) Roztomilé. Pánská jehlice? Dr. O. Nikoli. Brož — pro tebe. S. (s ironií ztěží tajenou): Tolik pozornosti Škoda výloh — víš, jak málo dbám o šperky- Dr. O. (srdečně): Rozumím výčitce. Zane- dbával jsem tě posledních několik měsíců — al odpust mi, nemohl jsem jinak. Má habilitační práce, rostoucí klientela... Nyní bude vše ji- nak. Má práce je skončena a příznivě přijata a odjedeme za měsíc na Sylt. Či nevěříš, že jsi mi stále tou Sylvií, pro niž jsem neváhal vyzvati všechny konvence a nepřízeň mé r- diny? S. Výčitky, drahý Olte? Pr. O. Nevyčítám, ale budím vzpomínky. Má láska vé třech Jetech manželství neutrpěla v ni- čem. (Skoro slzami chvějícím se hlasem:) Sylvi, dnes je opojený den májový, jako tehdy, kdy jsme se poznali. Pojď, vyjedeme si v automobilu da- leko za město, zůslaneme přes noc kdesi v hor- ském městečku a vrátíme se osvěženi zejtra. jako z cesty líbánek ...
Zajd Sylvie Klinkosebův Sylvius Brož Sylt Škoda výloha drahý Olt
29 article
S. (chladně): Díky za pozvání, drahý Otti ale slíbila jsem určitě své bývalé kolegyni z kon servatoře, paní baronce Froykergové — Dr. O. (temně): Nomám čest — — s. — svou přitomnost v její loži ku „Při šerám“ a zejtra vočer k malému soirěc u n Jo-li ti snad liho, uvedu tě. Dr. O. (skoro drsně): Nevtírám se, kde ne jsem osobně žádán. A proti dramatu mám idyonsinkrasli. S. (s úsměvem) — jako proti celé krásn literatuiře. Dr. O. Jsem člověk positivní a můj dueh nemá dva Janusovy profily. Znal jsem jakéhosi Božetěcha Skalického, po vlastech proslulého obdivovaného poetu. Večer ve společnosti mlá- denců vyprávěl anekdoty oplzlé, posilňoval se pilně porterem, při ranní kocovině pak ronil černé slzy molancholie na papír, kráze o zlomené duši, o nevyhojitelném smutku po mrtvé divee, spící na hřbitově — k velkému plezíru sklep- nice v denní hospůdee jeho. S. Na štěstí nejsou všichni Skaliču. Apropos, má přítelkyně baronka při soirče hodlá zpívat romanci, má lehký katar a tu vzpomí- nám, že bys mi pro ni mohl šlechetně darovati své zázračné růžové cigaretty Dr. O. Sylvie, tedy odmítáš mou prosbuí S. Nemohu jinak — slíbila jsem. Dr. O. (klidný, opanovav se): Budiž. Je t snad můj osud, být vždy osamělým ... (odehá- zeje). Jdu do ordinační síně pro cigaretty žá- dane. S. Kde jsou mé rukavičky? Snad jsem je nechala v předsíní (odehází). Dr. O. (sám): Připravím ti cigaretty pro tvou přítelkyni (Sylvie venku.) Jenže trochu sil- nější, než obyčejně (odejde).
Ott Froykergová doktor Jo Skalický Sylvius Nomy čest
31 article
Dr. O. se vrací s cigaretlami. S. vchází, oblékajíe si rukavičky. Dr. O. Sylvie, sedni, a papiš odřeknut Objednal jsem automobil. S. Jak jsi umíněný! Hleď, Otto, pozejtří je rovněž májový den, vylétneme si jiný den, jen ne dnes. Dnes nemobu být beztaktním k ba- ronce. (Vezme cigaretty. Etui se šperkem zů- stane na zreadle.) Dr. O. Nezapomeň říci tvé přítelkyni, že účinek cigareit mých je chvilkový. Nejlépo vy- kouřit jednu krátce před produkcí. S. Díky. (Podá má k políbení ruku, již doktor toliko lehce stiskne.) S. odchází. — Dr. O. (samoten. Klesne jako zemdlen do křesla a skryje čelo do dlaní, Po chvíli se zvedne a jde k telefonu. Volá č. 450, dra. Hlavsu, divadelního lékaře opery.) Zde dr. de Oswald. Haló! Kdo tam? Hlas. Zde dr. Hlavsa sám. Těší mne, ko- lego,čím mohu sloužit? Dr. O. Snažnou prosbu. Mám pro zejířek do cpery dva lístky balkonní. Má paní nepůjde, tedy vám je nabizím a výměnou prosím, bych mohl vás v parteru oficiálně zastupovati. Zají- mám se o proslulého tenora Paolo — snad ho uvidím z blizka. Hlas v tel. I vy stal jste se nadšencem pro vysoké C? S největší radostí. Ještě dnes vám pošlu legitimaci. Prosím toliko o diskretnost. Roditelství tyto substituce nevídá rádo. Dr. O. Zašlu vámo večer oba lístky. Díkyl
Sylvius Otta doktor Hlavsa Oswald Paola