1
masthead
Ročník XXXXVIL
4
masthead
haantaa sbnama a vtály lžaancnnel
evotole
5
masthead
V Praze, ve středu 9. prosince 1908.
Praha
10
article
loranní avečerní liety
předpláci se
v Práze v administrasii
a pžsle. . . . ..
sa čtrrt leta . . . . 0 k5 —h
s dvojí donáškou
2 K n0
na no ěsle. . . .
na čtvrt leta : . . . 7 K Poh
ve filiálkšchu
na měsic. . . . . . 2 K 30h
na měsio Poštou:
na vrieta: . : s K o
s dvojí zásilkou
za čtvrt fota
na měal
11
article
Utahuje se brzda?
Utahuje se brzda?
Vůdčí státníci uznávají nynější okamžik
za vhodný, aby obšírněji se vyslovili o zne-
pokojující otázce východní, podnícené opětn
prohlášením Bulharska za království a an
nexí Bosny a Hercegoviny. Po italském za-
hraničním ministrovi Tittonovi promluvil na
říšském sněmu německém kancléř kníže
Bülow I on zabýval se výstižně záležitostmi
blízkého Východu. Učinil to však odměřeně
a opatrně, zejména pak pokud se týká
Rakousko Uherska, výroky jeho svědčí spíše
stanovisku povinně vyplývajícímu ze spoje-
neckého poměru než z přátelské vřelosti.
Všecek výklad jeho o poměrech mezi
národních vyzhačuje se ostatně jakousi zů
myslnou neúplností, což jest zvláště uápadné
vzhledem k Anglii, v jejíž parlamentě se
ozvaly v poslední době řeči, blízko se dotý
kající Německa, na příklad lorda Robertsa
o možnosti vpádu do Anglie, ale po téte
stránce se kaneléř kníže Bülow úplně odmlčel
Za to nové a zajímavé rysy příčinil ku po
měru německému k Francii, Anglii a Rusku
jež nasvědčují tomu, že přes seskupení moc
nosti v trojspolku a dvojspolku, posíleném
dohodami s Anglií, praktický chod mezi
národní politiky vytváří nové a nové odstíny
ve vzájemných stycích. To vytkl v posledn
řeči své zvláště i zahraniční ministr Tittoni
zdůrazniv sblížení Italie s Ruskem ve věcech
balkánských.
Titton
Bülow
Robertsa
Tittoni
Bulharsko
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Uhersko
Anglie
Německo
Francie
Rusko
12
article
Pro zdrželivost v projevech říšskéh
kancléře knížete Bülowa v říšském sněmu
o zahraničně politice právě učiněných hledá
se přirozeně vysvětlení a tu jednak se vzpo
míná nedávné choulostivé záležitosti inter
viewů s německým císařem v anglických
listech otištěných a vyslovuje se domněnka,
že nenastalo ještě konečné vyřízení její.
pokud se týká postavení kancléřova; jednak
se upozorňuje na to, že rokování, jež před-
cházelo o věcech zahraničných v říšském
sněmu řeči kancléřově, jevilo stopy dvojího
pozoruhodného proudění ve veřejném mínění
německém, kdež zvláště názory mluvčích
sociální demokracie a katolického centra ná-
padně se lišily od běžného všeněmeckého
šovinismu. Konečně, a to zdá se nám být
pravdě nejpodobnějším, akce velmocí, usilu
jících o to, aby záležitosti balkánské smírně
se upravily s ohledem na zájmy Tureckaa
obou srbských státečků na Balkáně a aby
evropská konference na základě smíru toho
doplnila berlínskou smlouvu potřebnými do-
datky — jest tak odhodlaná a i trojspolková
velmoc Italie rozhodně se jí zůčastní, že
i vedoucímu státníku německému nemůže
býti lhostejno, zdali vzniklé otázky se vyřídí
společným souhlasem, nebo zdali řešení je
jich má končiti velikým nebezpečím pro mí
veškeré Evropy.
o5
A jest taková nebezpečná povaha vý
chodní otázky od tisíce let, s kterouž okol
ností jest počítati zejména západoevropskému
a tudíž i německému průmyslu a obchodu,
jemuž by vážné porušení míru způsobilo ne
nahraditelné škody a zíráty, v čemž jest po
stavení rolnických států východních ve zjevné
výhodě. »Nepopírám«, jsou vlastní slova
kancléře Bülowa, »že jest tomu dnes jinak
než za časů knížete Bismarka, dnes má Ne-
Bülow
Bismark
Balkán
Evropa
13
article
mecko důležité hospodářské zájmy na polo
ostrově balkánském.«
Na konci výkladu svého dospěl něme
cký kancléř k opětnému ujišťování a naději
že evropskýmír nebude porušen
V této příčině jest zajisté všecka pracující
a myslící veřejnost evropská za jedno a přeje
si míru.
Zvláště vřele choval se německý kan
cléř v řeči své k Turecku. Jest známo s do-
statek, že poslední ústavní obrat v Turecku
s mnoha stran — a mínění to se ozvalo
v říšském sněmu německém — byl pokládán
za překvapení pro politiku německou a spolu
za porážku její v Cařihradě vlivem angli-
ckým. Bůlow ostře odmítl domněnku tuto a
rozplýval se přímo chválou a uznáním pro
vůdce hnutí mladotureckého a osvědčováním
přízně k Turecku, při čemž padl nejeden
sek — proti sousedům Turecka. »Hnut
mladoturecké spočívá v rukou výborných
důstojníků a bylo provedeno bez krve prolití.
Turecko
Cařihrad
14
article
Bylo důstojné a vzbudilo ve vzdělaném světě
úctu a náklennost, Jako dříve ani nyní ne-
chováme jiného přání, než viděti Turecko
politicky i hospodařsky posil-
nčným. A jak by také mohlo býti jinak,
vždyť my jsme na sebe nikdy ne
strhli kus osmanského územía
ani nikdy je nepožadovali. Naše
přání, aby Turecko bylo vniterně silné a
zdravé, jest proto tím upřímnější«. A mluvě
dále o politice anglické, pravil: Zaujala-li
v novější době politika anglická velmi přá-
telské stanovisko k Turecku, jsme my první,
kteří z toho máme důvodnou radost. Pře-
jeme si zdravého Turecka a přičmňuje-li se
Anglie o totéž, bude to jen na prospěch
styků německých a anglických. Německoa
Anglie nevedou v Cařihradě žádný zápas
soutěžný a nemusí se tam tudíž vzájemně
vylučovati. Jsem proto zcela téhož náhledu
jako zahraničný ministr anglický sir Eduar
Grey, že konference o věcech balkánských
může býti i silným prostředkem uklidňujícím
i rozčilujícím. Ale my si přejeme, aby uklid
nila a doufáme, že mír evropský nebude
porušen.
Turecko
Anglie
Německoa
Cařihrad
Eduar Grey
15
article
Ti, kdož by jej chtěli porušiti, jsou příliš
slabí, a ti, kdož by to mohli, nemají důvodů
aby to chtěli-
Neméně vřelých slov jako o Turecku
souhlasu s politikou anglickou v Cařihradě
nalezl kancléř Bülow i ve příčině východní
politiky franeouzské, při čemž opět padl
sek — v jinou stranu. »Nejen u nás, ale
i jinde přiliš se zakládá na tak zvané poli-
tice lesku. Jako jsou ženy, jež nepotřebují
líčidla, jsou i státy, kteréž jsou dosti silne
a neprovozují malichernou a neplodnou poli-
tiku takovou. Pokládám za potěšitelné, že
vývoj otázky východní nejen nezpůsobil mezi
německou afrancouzskou politikou
nijakých rozporů, ale poskytl některé styčné
body. V posavadních rozpravách předeho-
zich i v diplomatických krocích projevily obě
vlády porozumění pro tuto příznivou
okolnost.
V poměru k Italii, ač přesvědčen jest
o blahodárném účinku trojspolku pro ni
dotkl se Bülow nápadně protiv, kteréž
v nejnovější době se ukázaly mezi Rakousko-
Uherskem a Italií, ale nenahlíží, pro
by se zájmy obou nedaly uvěsti v souhlas.
Bülow
Turecko
Cařihrad
RakouskoUhersko
16
article
Tam, kde Bülow na vše strany snaži
se postavení Německa ve východní otázce
označiti jakožto souhlasné s ostatními státy.
nemohl nevzpomenouti poměru! Německa
k Rusku. »Setkali jsme se s Izvolským v pře-
svědčení, že německá politika by neměl
míti žádného ostnu proti Rusku a naopak.
že dávné tradiční přátelské styky mezi oběma
státy mají se zachovati; a p. Izvolský mne
opětně ujistil, že není nijakého ani veřej-
ného ani tajného ujednání mezi Ruskema
Anglii, jež by se mohlo obrátiti proti zájmům
německým.«
Do tohoto rámce styků a poměrů Ně
mecka ve východních zálezitostech ke všem
zúčastněným státům nutno vložiti to, co
pravil ve příčině Rakouskp-Uherska a srov-
nati odměřenou mluvu, s níž se to stalo.
Rozdíl sám sebou vynikne.
Ani annexí Bosny a Hercegoviny ani
prohlášením Bulharska za království Turecko
věcné ztráty území neutrpělo a vyklizením
sandžaku spíše získalo.
Nieméně způsobily události balkánsk
čilý ruch a změnami berlínské smlouvy,
v tom spočívajícími, postavily evropskou di
plomacii před obtížný úkol. Šetříce zá-
jmů německých, byli jsme si předem vědomi,
předně: že musíme v diplomatické hře dáti
přednost ostatním velmocem. An
dnes, jako za poslední ostré krise východní,
jež vypukla před tříceti roky, nedali jsme
se za jiné při nové politické úpravě blíže
zúčastněné mocnosti zatlačiti do vůd-
čího postavení; za druhé: nebyla ani na
Anglie
Ana
Německo
Rusko
RakouskpUhersko
Bosna
Hercegovina
Bulharsko
Turecko
17
article
okamžik pochybná naše věrnost ke spoje-
nému Rakousko-Uhersku. O úmyslu annek-
čním byli jsme asi současně vyroz-
uměni jako Italie a Rusko, ale o forměa
okamžiku annexe nám dříve nebylo nic
bližšího známo. Nemyslím to míti ví-
deňskému kabinetu za zlé, upřímně řečeno,
jsem mu za to spíše vděčný. Rakousko
uherská monarchie může a musí samostatně
rozhodnouti o svých životních otázkách a
o tom, jak je opatřovati. Rozumí se samo
sebou, že jsme měli právo a povinnost dáti
si otázku, až kam můžeme ujati se z vlášt-
ního zájmu svého spujence. My jsme zájem
ten dle možnosti podporovali. Byl to
důsledek přirozený tohoto našeho loyálního
stanoviska, že jsem nemohl ponechati ru
ského ministra zahraničných záležitostí Izvol
ského v pochybnostech, že v otázce kon
ferenční se neodloučine od Rakousko-
Uherska.«
Bülow o akci Rakousko Uherska nepo
užil sice podobného rčení jako svého času
o Italii, že spojenectví nevylučuje » zvláštn
taneček« (extratáru), ale p. bar Aebrenthala
asi málo potěší, že i kancléř Bülow veřejně
rozmnožil řadu státníků, kteří popírají přes-
nou vedomost o chystaném kroku annek.
čním. Bülow ponechává až na věrnost spo-
jeneckou při otázce konferenění vše ostatn
— přednosti ostatních interesovaných vel-
mocí a nedal se za jiné zatlačiti do vůdčího
postavení.
Projev tento nezbytně musí posíliti ty
politiky v Rakousko-Uhersku, kteří chovají
přesvědčení, že smírné vyřízení otázky
annekční jest pro soustátí dobrým výcho-
e n
diskem v nadešlých nesnůzích.
poll s unoell
Bülow
RakouskoUhersko
Rusko
Rakousko
Rakousko Uhersko
18
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Naše zprávy z Bělehradu.
Sp. Z Bělehradu, 8. prosince. (Pův. telg
»N. L.«) Včerejší telegram, zaslaný
z Petrohradu Taburnem, redaktorem »Večera«,
králi, Pašičovi a »Politice«, sluší považovati z
úřadní vyjádření ruské vlády, že ona nepomá-
hala Rakousku v Cařihradě, že Izvolský nikdy
nesouhlasil a nesouhlasí s annexi a že čtyry
velmoci s Tureckem — mimo Německo — pra-
cují společně na klidném rozřešení těžké krise
způsobené záborem Bosny. Srbské státy mohou
nyní bez porušení klidu vyčkati konce vyjed-
návání mezi velmocemi, ale připravovati se musí
pro každý případ.
Vůdce mladoradikálů Stojanovič po-
pírá lak jako ministr Milovanovi č, že mluvil
s Berezovským o kompensacích Srbaka a Černé
Hory. Avšak Berezovský trvá na svém
tvrzení dál, podotýkaje, že v tom vrcholi poli-
tika mladoradikální strany.
Obchodnický spolek usnesls
sděliti vládě, že obchodní smlouv
s Rakousko-Uberskem nepovažuje více
aa hospodářskou, nýbrž za politickou a proto
žádá, by vláda měla na zřeleli jen náro dn
a politické zájmy Srbska ve chvili
vypršení zatímní smlouvy bez ohledu na hospo-
dářské zájmy obchodníků, kteří jsou odhodlán
k obětem pro Srbstvo.
Pašič
Izvolský
Stojanovič
Milovan
Berezovský
Srbak
Balkán
Bělehrad
Petrohrad
Rakousko
Cařihrad
Turecko
Německo
Bosna
Černá Hora
Srbsko
20
article
Z Londýna, 5. prosince. Položení najednou
stalo se hrozivým. Rakousko-Uhersko patrné
čekalo pouze na konec debat v italské sně-
movně. Rakousko-Uhersko je připraveno ke vtr-
žení do Srbska a přes Srbsko, nenajde-li dosta-
tečné překážky, do Makedonie. Připravovalos
k zahájení války na jaře, ale protože se
mu mezi tím znova podařilo do-
stati pod svůj vliv Bulharsko, po
dobá se, že začne hned.
Zdejší politické kruhy jsou zpraveny o tom
že turecko-bulharská dohoda, v Ca-
řihradě skoro již dostižená, nara
zila na nové překážky v Sofii. Úče
lem jejich je protáhnouti, ne-li docela zastavii
vyjednávání.
Turci pohlížejí na svůj poměr k Bulbarsku
se stanoviska světové poliliky: balkánskou fede-
raci pokládají za nevyhnutelnou, aby byl Východ
zachráněn od germanismu; Bulharsku dávají ve
federaci místo, jsko nejlepší prostředek, aby
potřeby Bulharska byly zabezpečeny; současné
snaží se osvoboditi Turecko od německého vlivu
a explostnce.
Kontrakty s německými vojen-
skými instruktory nebudou obnoveny.
Konvence s maloasijskou želez-
ničnou společností (německou) bud
znovu přehlědnuta. Dějí se rozhodné
kroky, aby bag iadská trať, již z budovali Němei.
byla odovzdána do správy Turků m.
Tyto fskty zdvojnásobují nátlak Německ
na Rakousko-Uhersko, jež jest v jeho rukou
nástrojem právě tak, jako Bulharsko v rukou
Rakousko Uherska. Čím vysvěthti tuto politiku
Bulharska, co mu slíbiti mohlo Rakousko-Uhersko
za pompc proti Srbsku a Turecku? Spojíme-li
chování Bulharska s chováním Italie, objevíse
nám trojí nápor: Bojharska na Thrakii, Ra-
Turek
Londýn
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Srbsko
Makedonie
Bulharsko
Ca
Sofie
Turecko
21
article
V drobném prodejii
rumni čislo o sobě . . na B
vvěerní
. . . . za 4 k
Ve filišlkách na vonkov
rauní inlo . . . . ..
večerní . . . . . . . . oh
lnsoráty
plati se hotově napřad.
Pledplscení a inserty přijimá
administraoo v Marianské ul., .
Tam naeházejí se táž
redakce, tlskárpa a oxpedles
Národních Llistů“
Rukoplay se nevracsjl
národní Llistus
22
article
kou-ko-Uherska na Srbsko a Makedonii, Italie
na Albanii.
Musíme se domnívati, že tato kombinace
nemá a nedo-tane souhlasu bulharského národa
a že bulharská vláda pouze se snaží vysmlou-
vati nějaké výhody, Ale možno prohlásiti, že
aspoň ruský národ má právo věděti, čehosi
přeje Bulharsko?
Božidarovič Veselický.
Smlouvání o náhradu za Bosnu a
Hercegovinu.
or zv b
Sl. Z Cařihradu, 8. prosince. (Zvl. tel.
»Nár. L.«) Neúřadně vede se tu vyjedná-
vání o peněžité náhradě, kterou by Rakousko-
Uhersko vyplatilo Turecku za odstoupení suve-
renity nad Bosnou a Hercegovinou. Turecko
žádá, aby Rakousko-Uhersko převzalo: část-
tureckého dluhu na Bosnu a Hercegos,nu vypa-
dající, 200 mil. franků. Časopisy »Ikdam«,
»Šuraj Umet« a »Jeni Gazeta« i mn, j. prote-
stují proti takovému prodeji, že prý by to bylo
prodejem cti a důstojnosti otomanské řiše. Vy-
jednávání dosud nedovedlo k cíli.
Arnautské hnutí,
Z. Z Mitrovice na Kosovu, 8. prosince.
(Zvl, tel. »N. L.«) Mezi Arnauty vede se dvojí
silná agitace: rakousko-uherská a mladoturecká.
Rakouští agenti velmi dovedně hrají na struné
arnautského konservatismu. Arnautě ode dávna
se pokládají za ochrance sultánovy a ochotně
větí, že jest jejich svatou povinností opříti se
Mladoturkům a zachrániti od nich sultána. Aby
účinek této agitace zmařili a Arnauty o pravém
stavu věcí i svých úmyslech poučili, Mlado-
turci vyslali mezi ně tři hodže: Ismnila, Hakia
a Šechera a dva begy, Malika a Ruata. Tito
mladoturečtí vyslanci putují oda vsi ke vsi
všude působí přímo na národ. Výsledky jejich
práce, podle dosavadních zpráv, jsou úspěšné.
le
Ikdam
Šuraj
Arnauta
Mlada
Šecher
Malik
Ruata
koUhersko
Srbsko
Makedonie
Italia
Albánie
Bulharsko
Bosna a Hercegovina
Cařihrad
Rakousko
Uhersko
Turecko
Bosna
Mitrovice
Kosov
Božidarovič Veselický
Jit Gazeta
Hakia
23
article
Spič.
n n
B. Z Baru na Černé Hoře, 8. prosince.
(Zvl. tél. »Nár. L.«) Náčelník Spiče Lukšič v
srozumění s c. k. pomořským úřadem vybízí
občany spičské, aby poslali do Vídně depulaci
prosit, aby Rakousko-Uhersko neustoupilo tohoto
míšta Černé Hoře. Občaně se bojí odepříti, aby
s nimi nebylo naloženo jako a »velezrádci«.
Izvolský a Srbsko,
Ministr Izvolský ještě neučinil přad hosu-
darstvennou dumou výkladu o pohitickém polo-
žení a svém postavení k otázce záboru Bosny
a Hercegoviny. Čekal bezpochyby, až se vyslovi
Tittoni a Bülow a nyní promluví sám, což se
má státi dne 111. t. m.
V Srbsku nevěřili vídeňským »odhaleníme,
že Izvolský dal k záboru souhlas. Uvéřili teprve,
když to přivezl s sebou do Bělehradu Mlova-
novič. Zprávami jeho jsou Srbové jako pod-
košeni. Na to právě počítal bar. Aehrenthal.
Mezillím Rakousko-Uhersko činí vojenské pří-
pravy k rozhodným krokům naproti Srbsku
a Černé Hoře.
Co řekne v hosudarstvenné dumě pan
Izvolský, budí ovšem svrehované napětí. Ale
nechť si v soukromém hovoru se svým rak.-ub.
kolegou na zámku buchlovském slibil cokoli, tím
by nebylo vázáno Rusko, neboť taková zábava
pánů diplomatů při plných pohárech není žádným
státním aktem. Rozhodujícím je smýšlení cara
a ruského národa, o němž podá Srbům bez-
pečnou zprávu p. Pašič. Kdyby se připověd
p. Izvolského nedala srovnati se stanoviskem
Izvolský
Tittoni
Bülow
Srba
Pašič
Černá hoře
Vídeň
RakouskoUhersko
Srbsko
Bosna a Hercegovina
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
Rusko
Izvolský
Spič Lukšič
25
article
Telefonní dotyk
Telefonní dotyk
anebo
Zvláštní methoda léčebná,
Čtyři scény ze života triviálného. —- Upravil dle
skutečnostiedr. Jan Flašner.
Osoby: Dr. Otto de Owald, docent, odbornik
v laryngologii. — Silvie, choť jehe. — Paolo, italský
tenor. - . Link, architekt.
Sluha u L'nka, sluha divadelní. Děj v hlavním městě
za naší doby.
Scéna první. (Deset hodin ráno.)
(Kabinet pracovní arehitekta Linka.)
L. (u velkého stolu s kružítkem v ruce
schýlen nad výkresem plánu domu). (Klepe se.
L. Vejděte.
Dr. O. de Osw. (muž prostředních let, mo
hutné postavy, lysého čela na spáncích). Dobr
jitro, architekte. Krásný den májový.
L. Da. Tak krásný, že netřeba ani stydě
se mluvit o počasí. Čemu mám přičisti návštěvu
tak zaměstnaného odborníka?
Dr. O. Telefon, přiteli, tolefon
L. Ach, máte pravdu. Tody s vámi jsme
skříženi? A jak jste na to přišel?
Dr. O. Asi přod hodinou „errlink“ volá
můj aparál. Přimknu mušli k uchu a slyšímá
„— zde Hron Kalvoda. Co s těmi kamny?
Překážejí nám všude a měl jsto si je odebrat
už před týdnem. Je věčnost, co ton dům se
staví —
Rychle jsem vpadl, žádaje vysvětlení, jehož
se mi dostalo. Myslil jsem: omyl v centrále. Ale
za pět minut nové zavolání. Tentokrát pivní bas
domácího pána Kropáčka. Pustil se do mně, že
pový dům — jako mnou — vystavený, je ho-
bvé Dionysovo ucho. Ve dvě odpoledne, kdy
siesla tak vybraně chutná, rozeřvou se všecky
klavíry v domě. Vičí v rozčilené nevolí obraz
nosti vyceněné bílé a černé zuby klaviatur, slyší
úpění nemožného Chopina, odřikávání škál —
inu eolou tu mučírnu, celou tu brutálnost dřově
ného čtyřnožce, jíž se přozdívá ... uměpí! —
Měl jsem dost! Rovnou spěchám k vám,
drahý architekte; tuším, že je v obou vedenich
našich kontakt a chci se dohodnout, kdy t
dáme upravit.
asolr
Flašner
Owald
Silvia
Paola
L nka
Osw
Hron Kalvoda
Kropáček
26
article
L. Děkuji vám. — Rovněž já proti své vůl
byl jsem svědkem rozhovoru
Dr. O. Tak? A co jste slyšel? Zajímá mae
zajisté.
L. Tolik, že vám gratuluji k novému míste
— divadeln.ihio lékaře.
Dr. O. (zmaten, v rozpacích). Co? Jak . ..
Jak to myslíte?
L. Není třeba být Šerlok-Holmsem. Zazvo-
něno. Jako vy spěchám k aparátu a přiložím
slitchátko. Mužský — patrně tedy váš — hila
volá: — Sylvušo!
Dr. O. Sylvušo!.. Kdy že to, prosím, bylo
L. Asi před půl hodinou. Tuším, jmén
milostivé paní?
Dr. O. Ano, ano — vzpomínám si. A dále .
L. Sylvušo, prosím, čohiaj mne v šest več
u opery. Sojdu delů po odbyté funkci a půjdem
do nešelo hndečka.
Dr. O. A slyšel jste, co mi moje paní od-
větila?
o o
L. Zcela jasně. Že přijde, toliko abyst
ještě jednou zavolal odpoledne ve čtyři. Ovšom
nevěěl jsem tehdy, kdo mluvící jsou, nyní ani
vše jaono. A proto gratuluji.
Dr. O. O prosim, to nic není. Jen sub-
stituce. A telofonoval jsem — protože jedu
nyní ven do okolí a vrátím se později — p
třeli odpoledne. Snad bychom zatím mohli dát
vodaní opravit — ovšem neruší-li vás to při
prácí . ..
1. Jsem do tří rovněž ve své kanceláři
v pět se vrátím.
Dr. O. Zajdu sám na centrálu. Pravda, mez
čtvrtou a pátou ať pošlou někoho revidoval, kde
kontakt vězí. . .?
L. Ujednáno
(Podají si kolegiálně ruce. L. s úklonou
doprovází odcházejícího, poněkud nervosně
chvatného nyní dra. O. — L. se usmívá a vrac
se ku práci.)
Sobna 2. (Téhož dne ke čtvrté odpol.)
Předsíň pracovny arch. L. V pravo vehod do
pracovny, blíže něho telefon. V pozadí hlavní
vehod do bytu ze schodiště. Zvonek nad hlav-
ním vchodem hlásí příchozího.
Sluha (bledý, uctivý mladík) spěchá
otevřít.
doktor
Sylvušo
O A
Zajd
27
article
Dr. O. Přicházím zkusit, zda odstraněn
kontakt.
Sluha. Moje poklona, pane doktore. Vim
milostpán mi oznámil. Račte se posadit snad do
pracovny pana architekta
Lr. O. Děkuji. Počkám zde — u telefonu.
Ujednal jsem s contrálou, že poslechnu sám
tady, zla vodoní ještě je vadno.
Sl. Prosím. (Přinese mu křeslo k telefonu
a odejde do zadí. Uplyne několik minut. V tom
zvoní telefonní stroj.
Dr. O. (přimkne pečlivě obě sluchátku
k uchu a odposlouchá tento rozhovor:
Hlas muče: Sylvuše?
Hl. ženský: Pavlo?
M.: Adoratissima mia, tesoro mio, přijdes
dnes voče? o
Ž.: Přijdu, ale nojsem rozhodnuta, zů-
stenu-li . ..
M. In nostro nido dolce? V kapličce naš
lásky? Tolikrát jsi mu slíbila a vždy prehla,
ani rukaviček neodloživši. Dnes zůstaneš k na-
lému dine, při němž sám ti budu sloužiti. Ot-
elovi rei, že jsi v divaule. Dávají lbsenovy Pil-
šery. Říkáváš, že není přítelem naší matky
Thalie. Tedy nepůjde. To divadle tě doprovod
tvá přilelkyně. Tak prosté!
Z. Nespala jsem celou noc, přemítajie
o naší lásce... Nuže — přijdu . ..
M. Tanie grazie, angolo mio! A pak ještn
něco ti povím. Neznám sice tvého Otela, ale
moji kologové zpěváci si chváli jeho vynález,
ony růžové cigrelty, z nichž vykouřena jedn
nebo dvě, přiznivě působí na čistotu hlasu. Prý
je v nich stramonium a něco bašiše a jiné in
halační, hlasivkám příznivé drógy. Vypros —
ovšem jako pro svou přitelkyni, která tak ráda př
svých soirěch pěje, několik jich..
ž. Nezapomonu, Pavlo! Doufám, že pře
večerem ho ještě uvidím. Na shledanou.
Hlas
Sylvuš
Pavlo
Otakar
Ted
Adoratissim mia
28
article
M. A rivorderci! — — (Odzvoněno.)
Dr. O. (pověsí mušlo) k sluhovi: Není vše
ještě, jak má být. Zajdu osobně nyní na cen-
trálu. Za hodinu, doufám, bude vše v pořádku.
Pozdravuji pána.
Sl. (s úklonou doprovází ke dveřím).
Scéna třeti. (Pět hodin odpol. téhož dne.)
(U dra. O. v ložnici.)
Dr. O. (podává své choti Sylvii, která
toilettě plné si upravuje klopouk před zrea-
dlem, malé samelové etui). Jda kolem výkladní
skřině Klinkosebovy, zahlédl jsem tuto vlašto-
vičku saficových očí s černou perlou v zobáčku.
Líbi se u?
Sylvie (nodbale přes rameno se ohlédno)
Roztomilé. Pánská jehlice?
Dr. O. Nikoli. Brož — pro tebe.
S. (s ironií ztěží tajenou): Tolik pozornosti
Škoda výloh — víš, jak málo dbám o šperky-
Dr. O. (srdečně): Rozumím výčitce. Zane-
dbával jsem tě posledních několik měsíců — al
odpust mi, nemohl jsem jinak. Má habilitační
práce, rostoucí klientela... Nyní bude vše ji-
nak. Má práce je skončena a příznivě přijata
a odjedeme za měsíc na Sylt. Či nevěříš, že
jsi mi stále tou Sylvií, pro niž jsem neváhal
vyzvati všechny konvence a nepřízeň mé r-
diny?
S. Výčitky, drahý Olte?
Pr. O. Nevyčítám, ale budím vzpomínky.
Má láska vé třech Jetech manželství neutrpěla v ni-
čem. (Skoro slzami chvějícím se hlasem:) Sylvi,
dnes je opojený den májový, jako tehdy, kdy jsme
se poznali. Pojď, vyjedeme si v automobilu da-
leko za město, zůslaneme přes noc kdesi v hor-
ském městečku a vrátíme se osvěženi zejtra.
jako z cesty líbánek ...
Zajd
Sylvie
Klinkosebův
Sylvius
Brož
Sylt
Škoda výloha
drahý Olt
29
article
S. (chladně): Díky za pozvání, drahý Otti
ale slíbila jsem určitě své bývalé kolegyni z kon
servatoře, paní baronce Froykergové —
Dr. O. (temně): Nomám čest — —
s. — svou přitomnost v její loži ku „Při
šerám“ a zejtra vočer k malému soirěc u n
Jo-li ti snad liho, uvedu tě.
Dr. O. (skoro drsně): Nevtírám se, kde ne
jsem osobně žádán. A proti dramatu mám
idyonsinkrasli.
S. (s úsměvem) — jako proti celé krásn
literatuiře.
Dr. O. Jsem člověk positivní a můj dueh
nemá dva Janusovy profily. Znal jsem jakéhosi
Božetěcha Skalického, po vlastech proslulého
obdivovaného poetu. Večer ve společnosti mlá-
denců vyprávěl anekdoty oplzlé, posilňoval se
pilně porterem, při ranní kocovině pak ronil
černé slzy molancholie na papír, kráze o zlomené
duši, o nevyhojitelném smutku po mrtvé divee,
spící na hřbitově — k velkému plezíru sklep-
nice v denní hospůdee jeho.
S. Na štěstí nejsou všichni Skaliču.
Apropos, má přítelkyně baronka při soirče hodlá
zpívat romanci, má lehký katar a tu vzpomí-
nám, že bys mi pro ni mohl šlechetně darovati
své zázračné růžové cigaretty
Dr. O. Sylvie, tedy odmítáš mou prosbuí
S. Nemohu jinak — slíbila jsem.
Dr. O. (klidný, opanovav se): Budiž. Je t
snad můj osud, být vždy osamělým ... (odehá-
zeje). Jdu do ordinační síně pro cigaretty žá-
dane.
S. Kde jsou mé rukavičky? Snad jsem je
nechala v předsíní (odehází).
Dr. O. (sám): Připravím ti cigaretty pro
tvou přítelkyni (Sylvie venku.) Jenže trochu sil-
nější, než obyčejně (odejde).
Ott
Froykergová
doktor
Jo
Skalický
Sylvius
Nomy čest
31
article
Dr. O. se vrací s cigaretlami.
S. vchází, oblékajíe si rukavičky.
Dr. O. Sylvie, sedni, a papiš odřeknut
Objednal jsem automobil.
S. Jak jsi umíněný! Hleď, Otto, pozejtří
je rovněž májový den, vylétneme si jiný den,
jen ne dnes. Dnes nemobu být beztaktním k ba-
ronce. (Vezme cigaretty. Etui se šperkem zů-
stane na zreadle.)
Dr. O. Nezapomeň říci tvé přítelkyni, že
účinek cigareit mých je chvilkový. Nejlépo vy-
kouřit jednu krátce před produkcí.
S. Díky. (Podá má k políbení ruku, již
doktor toliko lehce stiskne.) S. odchází. —
Dr. O. (samoten. Klesne jako zemdlen do
křesla a skryje čelo do dlaní, Po chvíli se
zvedne a jde k telefonu. Volá č. 450, dra.
Hlavsu, divadelního lékaře opery.) Zde dr. de
Oswald. Haló! Kdo tam?
Hlas. Zde dr. Hlavsa sám. Těší mne, ko-
lego,čím mohu sloužit?
Dr. O. Snažnou prosbu. Mám pro zejířek
do cpery dva lístky balkonní. Má paní nepůjde,
tedy vám je nabizím a výměnou prosím, bych
mohl vás v parteru oficiálně zastupovati. Zají-
mám se o proslulého tenora Paolo — snad ho
uvidím z blizka.
Hlas v tel. I vy stal jste se nadšencem pro
vysoké C? S největší radostí. Ještě dnes vám
pošlu legitimaci. Prosím toliko o diskretnost.
Roditelství tyto substituce nevídá rádo.
Dr. O. Zašlu vámo večer oba lístky. Díkyl
Sylvius
Otta
doktor
Hlavsa
Oswald
Paola