ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 2cd52f80-71f4-11dc-9a5a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 34 celkem · entity: person 84, place 46, org 13, work 2
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁROD LTY.
3 masthead
1. ří jna 1904.
4 masthead
Číslo 271.
5 article
Prodsodal p. r. z. s Sláma, zalobu vedl nám. st.z p. Haller, Kde měl víc? (Scéna z odvolaček) Dva manželé kteří se rozvadili tak, že teď naléhají na rozvod, sešli se v pálek v jednací sini odvolacího soudu, protože ani jemu ani jeho drahé polovici nebylo vhod několika denní vězení, jehož ce jim dostalo u nokresu“ pro vzájemné ztýrání. Muž jevil by jistě jakž takž cchot ke smíru, ale jak začala žena mluvit, už bylo p všech dobrých úmyslech. Aby dle konduity obžalované dcery Eviny mohl vyměřiti pokutu, táže se předseda. byla-li už trestána. „Nebyla, jemnostpane — zni zkroušená o pověd. „I ly umučená hodino!“ — replikuje muž a sprá- ská ruce úžasem. „Ty že jsi nebyla trestaná? Aspoř sedmkrát už byla v base, slavný soude. Tloukla mě okrádala a s cizími mužskými se vodila — ta jin vyváděla pěkné věci, slavný soude!“ „Tak se podívají, vysoký dvore, co je to za člo věka. Dyt on sám byl už aspoň třicetkrát trestanej Jednou zavřeli ho na dvacet dní, jednou na dva, jednou na tři dny a tak jim to jde až do alleluja!“ Tak repli- kovala žena. Zástupce žalobcův, aby zbytečným hádkám za bránil, chápe se slova k návrhu, aby soud vyměři obžalované pouze pokulu a soud odchází k po- radě. Po chvilce však vraci se jeden z volantů, by zjednal si dolazem u žalobce jistoty, byla-li obžalo- vaná už trestána proto, že ho trýznila „Ta byla už mockrát trestána, pane císařský zem ský rado!“ — ujišťuje muž horlivě. „K vůli vám?
Haller Evin
6 article
„Tol se ví, že k vůli mně. Jednou mně uhodila plecháčem do hlavy tak, že u soudu sám pan rada povídal: „S ...., ta vás zdělala!“ „Je to ale huba!“ ozývá se žena. A poněvadž už votant zavřel dvéře, pouští se do svého muže a cinká mu tak vybranými slovy, že i na plošinách holohla- vých posluchačů postřehnouti stopy bázlivého r spektu. Vřava trvá nolnou chvíli a ztichá teprve p příchodu soudu, jehož předseda ohlašuje, že líčen nutno odročiti, aby se zjistilo, kolikrát měl trestů ter i onen. „Nejlíp by bylo ovšem“ — radí předseda ž lobci — „kdybyste jí to odpustil. Sami tvrdíte, že ka ždý máte trestů na tucty .. Srdce žalobcovo je obměkčeno. Zbývá ještě druhá strana — drahá polovice žalobcova. „Co vy tomu m káte? „Já bych konečně taky neměla nic proti tomu .. „No jo,“ — ozve se pojednou on, drbaje se z uchem — „ale co z toho budu mit, když jsem si ares už odseděl? Smiřovat je budou až podruhé
rada Tolo
7 article
Ze soudu civilního. Přihoda z trafiky. U zemského soudu pro civilní záležitosti na Ovocném trhu byla včera dokončena rozepře dvou přátel, kteří se dostali do sporu z zvláštních okolnosti. V trafice v Bazáru Na příkopě cís. rada p. dr Klauber dotkl se ze šprýmu p. MUDra Ed. Larsche a ten za několik hodin později cítil bo lesti v břiše. Povidal, že mu to způsobil pan dr. Klauber. Musil se dát léčit v Praze i v lázních pořád ještě cítí nevolnost. Proto žaloval p. cís. radu Klaubra na zaplacení obnosu 6099 K 94 hal. Pan dr. Klauber tvrdil, že pan kollega měl už dávno pře tím bolesti v břiše a že ono dotknutí v trafice nic zlého nezpůsobilo. K včerejšímu líčení byli předvo- láni soudní lékaři pp. prof. dr. Slavík a doc. dr. Je- dlička, dále prof. dr. Bayer a Příbram. Ale jednán skončilo smírem, neboť pan dr. Lasche spokojil se s odškodněním 300 K. Tím ovšem p. dr. Klauben nedal na jevo, že panu kollegovi šťouchl do břicha
Klauber doktor kollego profesor Slavík docent Bayer Lasch Klauben Praha Příbram
8 article
U okresuího soudu pro přestupky. Něco z kominnického oboru. Případ zvláštního druhu byl projednáván včera u okresního zoudu na Ovocném trhu v úřadovně tajemníka pana dra. Ma- šína. Obžalovanými pro přestupek krádeže byli ti kominnici a sice pomocníci Fr. Kubík a Bohumil Je linek a samostatný kominník p. Jan Šrámek. Tomulo bylo svěřeno vyčistění některých komínů domů na Starém městě. Poněvadž p. Šrámek jest přes 60 roků starý a práce kominnické nemůže vykonávali, poslai pomocníky Kubíka a Jelínka do domů čp. 110, 112, 728 a 84 na Starém městě k vymetení kominů. Po- mocníci vykonali, co jim bylo nařízeno a po ukončeně práci odnesli 4 centy tvrdých sazí, jež za 20 korun prodali. Používá se totiž sazí ke glasurování šperků. O tom dověděl se jiný kominnický mistr, který do- mníval se míli výhradné právo na tvrdé sáze a posu- zoval odnesení sazí jako krádež. Učinil o tom ozná- mení magistrátu, zavedeno obšírné vyšetřování, až ko- nečně byli všichni tři kominníci obžalování pro krádež Při výslechu udali majitelé dotyčných domů, že jsou rádi, když si kominníci saze odnesou, poněvadž ma- jitelům domů byly by na překážku a žádné ceny pro ně nemají. Kominníci učinili tedy vlastně ochotu ma- jitelům domů, když saze odstranili. Poněvadž tedy nikomu škoda nějaká nevznikla, nemůže se jednat o krádež a proto obžalovaní byli z obžaloby osvo bezeni.
Kubík Bohumil Šrámek Jelínek Ma Francie
9 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Tělocvičné cvičení žákyň v Helešovicích-Bubnech. Dnes 1. října počíná opět tělocvičný běh pro žákyně školou povinné pod vedením osvědčených cvičitelek sester Schwipplovy, Hellebrandtovy, Kaňkovskéa náčelnice Ludmily Jakubičkovy. Zápis koná se ve škole na Letné v sobotu od 2 do 3 hodin. Zápisné 20 kr., měsíční příspěvek 20 kr. Cvičí se dvakráte v týdnu, v úterý a pátek od 5 do 6 hod. Stálá výstava školská a museum Komenského ve II. p. farní budovy u Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí otevřeny jsou v sobotu, dne 1. řijna od 3 do 5 hodin odpoledne. Nově vyloženy jsou mimo jiné: Umělecké obrazy firmy B. Kočí. mnohé nákladné pomůcky Hölzla ve Vídní a »Unie- v Praze, knihy z učitelského knihkupectví a vývoje zvířat od firmy Frič v Praze. Vstup volný do spělým. Učítelská jednota »Budeě Podbělohorská« má 4. října ve 2 hodiny valnou hromadu na Smíchově v hotelu »U arciv. Štěpána«. Program: Formalie Zprávy funkcionářů. Volby. Návrhy okrsků. Voln návrhy.
Schwipplův Hellebrandtův Kaňkovské Jakubičkův Komenský Sněžná Hölzl Štěpán HelešoviceBubno Letná Jungmannův náměstí Vídeň Praha Smíchov Uniav Praga Frič
10 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Družstvo pro zřízení tělocvičny »Sokola« v Prane na Starém městě pořádá již dnes v sobotu o 8. hod večer na Žofině šesté české posvícení. Vstupne v předprodeji 60 hal., u pokladny 80 hal.
Prane Sokol
11 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Bouřlivá schůze dělniciva pekažského konal se ve čtvrtek v hostinských místnostech »u anglick královny« za velmi četné účasti. Schůze zúčastnil se dělníci národní i sociálně-demokratičtí. Během de baty poukazováno k tomu, že zaměstnavatelé prot neodhodlali se dosud odpověděti na požadavky děl- nictva pekařského, ježto roztřištěni jsou ve čtyř strany, které navzájem se k vůli úřadu starosten skému ve společenstvu potírají. Nejvíce proti poža- davkům dělnictva stojí — pravilo se ve schůzi — tak zvaná Ústřední jednota, která čítá jen malý zlomek mistrů pekařských. Společenstvo ještě by vybovělo požadavkům dělnickým, ježto nalezá se v něm dosti rozvážných a rozumných mistrů, kteří ze své vlastní zkušenosti znají neutěšené, ba přímo zbědované poměry dělnictva pekařského. Dělnicivo pe- kařské naproti tomu, pokračovali řečníci, musí ukázati svou solidárnost, ježto je všechny tísní jedna bolest totiž neurovnanost a nepřirozenost mzdových a pra- covních poměrů. Proto také ustat musí všeliké stran- nické ohledy a třenice. Pro jednotlivé výkřiky děl- níků sociálně-demohratických nastala ke konci velmi bouřlivá debata, jež však přece jen díky rozvážněj- ším živlům vyzněla smírně a pro požadavky děl- nictva pekařského. Jednotliví řečníci stěžovalii průběhem debaly na některé mistry, kteří právě proto prý, že vyšinuli se z řad děinických, nej- více proti veškerým snahám dělnictva vystupují Ke konci navržena byla za bouřlivých projevů tato resoluce: »Shromážděné dělnictvo pekařské na schůzi, konané dne 29. září 1904, svolané Národním sdružením českoslovanského dělnictva pekařského v ktál. českém, porokovavší o proklamované stávee
národní sdružení českoslovanský dělnictvo
12 article
na schůzi konviktské dne 13. září t. r.,lusnáší se na následujícím: 1. Po uvážení všech okolností, mluví cích pro i proti stávce, rozhodlo Národní sdružen českoslovanského dělnictva pekařského ve schůsi své dne 15. září konané, býti solidárním s výboren hromady pomocnické ve vymáhání mzdového a pra- covního cenníku, dělnictvo pekařské důrazně žádá společenstvo pekařů pražských, by přikročilo k oka- mžitému dobodnuti o mzdový a pracovní cenník dělnictva pekařského. Dělnictvo pekuřské nemůže ni kterak souhlasiti s tím, aby úprava řemesla pekat ského stala se bez dělnictva a bez podmínek ku zlepšení jeho existenčních poměrů. 2. Stálé zdražo- vání nejnutnějších potřeb životních notí nás domá hati se tarifní smlouvy, kteráž je jedině schopna udržeti ujednanou normu požadavků a reformu ř mesla pekařského. Jiný způsob dohody neprospěl by dělnictvu ani zaměstnavatelům. B. Schůze vyslovuje se v případě stávky pro naprosté zastavení práce v všech pekárnách a proti dohodování se o požadav- cích od dílny k dílně, což by celkovou věc dělnictva pekařského jen poškodile. Dělnictvo pekařské pro- hlašuje proto, že jenom dohoda mezi společenstvem a hromadou pomocnickou bude pro nás směrodatnou a také právoplatnou.« — Debaty zúčastnili se celkem pp. Jirásek, Novotný, Čermák, Desor Handl, Dudek a Duťek. Schůze ukončena z bouřlivých projevů obou stran a zpěvu písní dělni- ckých.
Jirásek Novotná Dudek Duťek
13 article
* Rakouští dlaždiči u předsedy minislefstva. Živ- nost dlaždíčská není zařaděna mezi živnosti řemeslné jsouc živností svobodnou a následek toho jest, ž zdravý a zdárný vývoj její je ohrožen. Představenstv společenstva dlaždičů v Praze, vvažujíc o trudné s- tuaci, ve které se tento obor řemeslný nachází, před sevzalo si podniknouti vše, co by přispělo k jeho záchraně. Obrátilo se dne 26. ledna 1903 na mini- sterstvo obchodu, by ve srozumění s ministerstvem vnitra dle § 1. živ. řádu z r. 1883 živnost dlaždič- skou prohlásilo za živnost řemeslnou. Spis obsahuje data ze starých zápisů pražských ze století XIV. až na naše doby, kterýmí prokázáne řemeslná povaha živnosti dlaždičské. Ve spisu tom dokazuje se však, že i doba nynější žádá, by živnost tato jako žemeslná uznána byla, jelikož tovární výroba nemůže se jí do tknouti. Aby se tato záležitost brzy zkoncovala, za- kročilo představenstvo společenstva v Praze opět z jara letošního roku u ministerstva obchodu, které jeho žádost příznivě vyřídilo a postoupilo ji ministerstvu vnilra. Společenstvo pražské usneslo se nyní vyslat k ministerstvu vnitra doputaci, by domáhala se spra- vedlivého svého požadavku. Předsednictvo vyzvalo zá- roveň, by i společenstva dlaždičů ve Vídni, v Brně a ve Štyrském Hradci se připojila, čemuž talo vy- hověla, a dne 29. září odebrala se společné deputace do ministerstva, ve které byli: za pražské společenstvo starosta p. Dvořák a člen výboru p. Muk; za vídeňské společenstvo starosta p. Rotter se 4 členy výboru; z štyrsko-hradecké společenstvo starosta p. Tauchner a člen výboru a za brněnské společenstvo starosta p.
Dvořák Rotter Tauchner Praha Vídeň Brno Štyrský Hradec
14 article
Továrek a jeden člen výboru. Deputace, byvši uve- dena poslanci Kratochvílem a dr. Heilingrem, uvedl svými mluvčími všechny důvody pro svůj požadavek Pak uvedl dr. Heilinger, že na tuto živnost vláda v pravdě macešsky pohlíží. Posl. Kratochvíl pravil, ž uznání této živnosti za řemeslnou je nutnosti pro exi- stenci tohoto oboru. Starosta společenstva pražského uvedl, že následkem těchto poměrů zcela cizí živly chápou se této živnosti a snaží se pomocí vyučeného personálu vyllouci z ní největší kapitál a při svém někdy postavení sociálním urvou také největší část práce. Slarosta společenstva vídeňského uvedl, že z daných poměrů často vyučencc, který nedbalostí svou ani řádným dělníkem není, je obratem ruky mistrem I ostatní členové deputace přednesli pádné důvody, načež ministrpresident dr. Körber ujistil depulaci, že této záležitosti chce věnovati plnou svou pozornost a bude hleděti, by ke všeobecné spokojenosti vyřízena Z Nového obchodního gremia král. hlav. města Prahy. Z úroků nadační jistiny starobního fondu cí- saře a krále Františka Josefa I. pro členy Nového obchodního gremia král. hlav. města Prahy uděleny budou dne 2. prosince t. r. schudtým členům neb jich vdovám a sirotkům uprázdněné požilky po 100 ko- runách počtem třinácte. Kdo se o nadační požilek ucházeli míní, musí do 1. listopadu představenstvu gremia podati žádost vlastnoručně podepsanou a řád- nými úřadními doklady o svém stáří, mravní zacho- valosti a chudobě opatřenou. Vedle dokladů těchto uvedena buďtež správná data o členství žadateleu tohoto gremia. Slejně třeba se zachovati vdovám sirotkům při žádosti o udělení nadace, jichž manžel resp. otcové členy Nového obchodního gremia v Praze byli.
Továrek Kratochvíl doktor Heilingr Heilinger Posl Körber Praha král František Josef I
15 article
* Z učednické besídky pražské. Besídka zahájíla pravidelnou svou činnost v nových, radou král. hl. města ji propůjčených místno tech ve škole u Sv. Kříže na Janském náměstí. Besídka konati se bude každou neděli od 2—6 hodin odpol. U ňové musí se dostaviti v čas od 2—3 hodin, později nebude nikdo do besídky vpuštěn. Správa besídky vybízí veškeré k ní připsané učně, aby se v neděli do be- sídky dostavili a vypůjčené knihy s sebou přinesli. Zároveň nechť dostaví se všichni, kdož se přihlásil k odboru hudebnímu. Odbor učednický Řemeslnicko- živnostenské besedy pražské žádá pány mistry, aby učňům svým besídku, v níž dostane se jim poučení i zábavy, vřele doporučovali. Nově přistouplým nutno vykázati se písemným svolením svého mistra. * Představenstve společenstva maloohchodníků v Praze upozorňuje jeho členstvo na vypsané právě dodávky potravin pro vojenskou posádku pražskou Kdož by se o ně chtěl ucházeti, nechť o bližší in- formaci přihlásí se ve společenstevní kanceláři na Petrském náměstí č. 5n. byla
Janský náměstí Praha petrský náměstí
16 article
Stávk. v. Z Osšku, 30. září. (C.-B.) Zedníci vrátili se dnes bez podmínek do práce. * Z Marseille, 30. září. (C.-B.) Lodní mužstvo plavebních společností přijalo dnes řediteli jim na- vrženou smlouvu. Rozhodnutí to učinilo v městě nejlepší dojem.
Zedník Osška Marseille
17 article Menšinový věstník.
Menšinový věstník. Výbor Ústřední Matice školské v své první poprázdninové schůzi, která byla konána ve druhé polovici měsíce září, přijal především s po- vděkem na vědomí zprávu o tom, že universální dě- dička mecenáše Ústřední Matice školské p. Františka Rutha paní Hedvika Benešová prostřednictvím svého právního zástupce p. dra. Stelzra složila pro Matiei u Zemské banky legát, který zesnulý její olec Matici byl učinil v effeklivní ceně 45.000 K i usneseno vzdáti za výplatu tuto díky a památku Františka Rutha uclíti přiměřeným a trvalým způsobem. Velmi dlouhá úrada byla o stavu školství slezského a zejmena jednáno o pobočkách při slezském uči- telském ústavu v Opavě a o stanovisku Ústřední Matice školské k těmto pobočkám. Príslušné návrhy na to schváleny. Zevrubná debata byla o zřízení nové minoritní školy i slanoveny pedmínky, jež dříve musí býti splněny, než Matice může podati příslušnou žádost. Podmínky tyto jsou povahy zá- sadní a finanční: Jednáno o středním školství mo- ravském a schváleno zejmena podání různých peticí o subvence, které Matice Školská v Olomouci v při- číně reálky tamnější společně s Ústřední Maticí školskou byla podala. Obšírně jednáno o matičním gymnasiu v Mistku. Učitelé reálky olomoucké pp. Ferd. Špiček a Fr. Rompart jmenování učiteli sku tečnými. Podávána zpráva o svěcení matiční školy v Lovosicích a usneseno učiniti kroky, by náklad na stavbu tuto co nejdříve byl zaplacen těmi, kteří za náklad tento se zaručili. — Na opatření uhli pro školy matiční na zimu roku 1904—05 poukázáno předběžně 9778 K. Návrhy na náklad tento však z některých škol ještě nedošly. Vyřízeny mimo to některé drobnější záležitosti finanční i školské, načež schůze pro pokročilost doby skondena a bude dne 1. října konána opětně plenární schůze výborová.
Ruth Benešová Opava Olomouc Francie Lovosice Matica
18 article
Všenárodní dar Ústřední Matici školské, který se sbírá každý rok o sv. Václavě. letos, kdy Matice jest stížena velkými starostmi, za- číná velmi slibně. Potěšitelným zjevem jest, že při- hlašují se vlastenečti přátelé české mládeže, ochraně mutiční školy svěřené sami, nečekajíce ani na vy- zvání. Prvenství uhájil si také letešního reku »občan ledečský«, jenž tentokráte složil svatováclavského daru 30 K. Týž den také čeští dobrovolníci v Pešti pamatovali na Matici svatováclavským darom 100k »Stůl mládeneů u Ježíška« v Praze věnoval Matici svatováclavského daru 200 K a připojil takto k svým velkým záslubám o Matici opělně zásluhu novou. Mezi nejvěrnější přátele Matice čítati jest pana dra. Františka Kubeše, sekretáře finanční prokuratury ve výslužbě, jenž každého roku bez vyzvání značnými dary na Matici pamatuje a také letos společně s ro- dinou Ploškovou poskyti svatováclavského daru 142 K. — Svatováclavské archy rozletěly se o svatém Václavě do všech měst i míst koruny svalováclavské. Nechť se čeští starostové přičiní, aby tklivá výzva Ústřední Matice školské nevyzněla na plano. Necht Matici poskytne se hojným darem svalováclavským možnost, aby zavedla ve svém hospodářství rovno- váhu za loňský i letošní rok již velice porušenou aby také na příšti rok získala hojnost fondů k za- chování české mládeže našemu národu.
Kubeš Pešť Praha Matica
19 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Slavnosti. Slavnost na oslavu desetiletého trvání kroužku »Rozmarina« koná se v neděli dne 2. října v místnostech hostince p. Demartiního na Král. Hradčanech. Schůze. Dne 1. října: Dobročinná a vzděl. beseda »Frant. Palacký« má členskou schůzi o 8. hod večer v restauraci p. Kastla v Soukenické ulie číslo 6 nové.
Král František Palacká Kastl Hradčany
20 article Zábavy.
Zábavy. »Sokol« smíchovský pořádá v neděli dne 2. Híjna o 7. hod. večerní zábavu posvícenskou v vlastní tělocvičně. Na progvamu jsou dvě jednoaktov veselohry, jež sehrají členové jednoty a tenorist br. Sovák přednese několik písní. Po vyčerpání pro- gramu tanee při hudbě p. Švarce. Vstupné za osobu v předprodeji 60 hal, u pokladny 70 hal., za rodinu v předprodeji 2 K, u pokladny K. 2.40.
Sovák Švarc Sokol
21 article Ochotnická divadla.
Ochotnická divadla. Čadského divadlo ve prospěch dobročin- ného klubu »Čechie« pro ošacení chudých školních dítek na Smíchově sehraje v hotelu »Na Knížecíe o 3. hod. odpol. »Pohádka o vodní panně Meluzíně- a v 5 hodin odpoledne »Honza v zaklelém zámku-. Zejtra v neděli se nehraje. — V městském di- vadle v kr. městě Táboře sehraje v neděli dne 2. října spolek divadelních ochotníků táborských ve prospěch »Komenského« ve Vídni »Závěť« od J. Slolby. Začátek v 7 hodin večer. — Ve prospěch dobročinného spolku sv. Mikuláše a spolku pro okrašlování města Přeštic pořádá se dětské divadlo v sále »U císaře rakouského« v neděli dne 2. Híjna »Lesňáčkové«. Pohádka od Jos. B. Rebce s hudbou od A. Müllera. Předprodej vstupenek v knihkupectví pana C. M. Homana. Výlety a vycházky, Vycházka do Karmelitských katakomb a do Waldštýnského paláce pořadá se v neděli 2. října odpoledne. Schůzka před 2. hodinou v Besedě v Je- ruzalemské ulici č. 7.
Honza Komenský J Slolby B Rebec A Müller M Homan Výleta Smíchov Tábor Vídeň Přeštice Jos ochotnický divadlo Čadský divadlo Čechie spolek svatý . Mikuláš dětský divadlo
22 title
Válka rusko-japonská.
23 article Ruská intendantura.
Ruská intendantura. Gen. Kuropatkin zaslal ministru vojenstv následující telegram Od počátku vojny všichni, kdo slouží př intendantuře, od prvého do posledního taks vedli, že všeliké pochvaly je pro ně málo. Spl- žcvací práci, tak zdárně konané, děkujeme, že všechno vojínstvo mohlo projevovati neochablou energii. Ano i předové jízdné oddily generálů Miščenka a Samsonova byly zásobovány inten- danturou až do pečeného chleba; všechna voj- ska po celou skoro dobu živila se pečeným chle- bem, připraveným v polních přenosných pe- kárnách, čímž se vysvětluje, že v armádě nebylo dysenterie ani v nejnepříznivějších klimatických podmínkách. Úřadnictvo i mužstvo intendantury chodí za vojsky všude až na nejpřednější po- sice; ubití a ranění úřadníci i mužstvo inten- dantury jsou nejlepším důkazem jejich sebeobě- tavé činnosti. Při obstřelování Ljaojanu po ně- kolik dní spíže byla vydávána za silného ne- přátelského ohně, při čemž byl ubit hlídač, ra- něno 11 mužů a pohmožděn úřadník, a přes to všichni zůstali na svých místech. Ozbrojených čet intendantury podle nejvyššího rozkazu užívá se k ochraně týla od chunchuzů tam, kde pol- ního mužstva není dostatek. Vojska chovají se k činnosti intendantury s úctou a důvěrou. O tak chvalitebné působnosti úřadnictva i mužstva intendantury pokládám za svou povinnosť podat vám zprávu a prosím, abyste o tom učinil ozná mení Jeho Veličenstvu.
Miščenka Samsonov
24 article
Car připsal k depeši poznámku: „S upřím ným uspokojením vzal jsem na vědomí zprávu velitele mandžurské armády o vzorném a přes ném konáni povinnosti úřadnietva i mužstva in- tendantury. Illavním intendantem je generál- majo Guber. O původu gen. Stesselja. Generál Stesselj osvědčil se takovým ju nákem a nabyl takové světové slávy, že nebylo divu, když židovské listy učinily pokus, připo čísti ho mezi „unsere Leut“ Bajku o židovském původu Stesseljově roz rušila v ruských listech paní Pachalenová, jež se netajila svým rozhořčením nad tím, že mohla vzniknouti.
Stesselj Pachalenová
25 article
„Novosti“, orgán ruských Židů, odříka se nyní Stesselja, a činí to způsobem a slovy. zasluhujícími zaznamenáni. „Kdyby se tu měl někdo v hrobech obrá- tit,“ píšou, „to spíše než předkové Stesseljov mohli by býti dávní předkové Židů, biblických praotců, proroků, sv, apoštolů a všeho toho ži- dovského světa, mezi kterým se objevil a pro žil svůj pozemský život Kristus. A oni se bez- pochyby obrátili, když jim bylo urážlivě a rou- havě vnucováno přibuzenství s lidmi novodobýc názorů. K operacím v Mukdenu. Válečný zpravodaj „New York Heraldu“ podává následující obraz, jak si vedou obě ne přátelské armády před Mukdenem. Japonci zvolna nastupují dvěma čarami, p obou stranách železné trati. Tyto dni ruský dů- stojník, kapitán Šubert, s pěti Burjaty, za Čí- ňany převlečenými, pronikl za japonské předové hlídky a stopoval Japonce po několik dni. Vrátiv se, oznámil, že dovoz zásob japonské armádě děje se s mathematickou přesností. Hlavní pečí protivníkovou jest nyní opatření dostatečných zásob spíže, jejíž sklady zřizují se na rozlič- ných místech. Nezdar, postihnuvši Japonee u Ljaojanu, má je k větší opatrnosti. Nyní spra- vují za sebou cesty pro případ, že budou nu- ceni ustoupiti. Rusové soustředili značný voj jízdy na východ od Tělina. Současně znepoko- jují Japonce s frontu jízdnými oddíly, opatře nými kulomety. Na jih od řeky Hun ruské síly nejsou valné. Japonské rozjezdy pronikly již k oběma ruským bekům a ohlédaji krajinu směrem k Tělinu. Kuropatkin setva svede velkou bitvu u Mukdenu. On bezpochyby vyhlédl si pro ni Tělin, jenž je znám jako Thermonvly Mandžurie. V m uk denskě bitvě budou se bíti pou z zadní voje armády Kuropatkinovy
Žid Kristus Japonec Šubert Burjat Rus Hun Mandžurie Mukden New York Herald
26 article
Dráha kolem Bajkalu. Tyto dni dráha kolem Bajkalu byla ode vzdána dopravě. Dne 24. září o 9. hodině ranní vypravily s z Irkutska na odbočku kolem Bajkalu dva vlaky v jednom jel ministr komunikací kníže M. l Chilkov se svými průvodci, v druhém předsta vitelé ministerstva financí, inženýři a hosté. Dne 26. září o 7. hodině ranní zahájena vozba. Po dráze kolem Bajkalu může jezditi v 24 hod. 5 párů vlaků a 300 vagonů; ledokol „Baj kal“ konal v 24 hod. jen 3 cesty a přijímal na jednu cestu pouze 24 vagonů. Telegraf, stanice studny, mosty, tunely a viadukty jsou úplně do- stavěny. Stavba dráhy kolem Bajkalu byla začata inženýrem Savrimovičem r. 1899. Dráha patří k nejznamenitějším železničným stavbám Práce byla velmi obtížná. Na trati je 33 tunelů při jichž vrtání vylámáno přes 400.000 kr. sáhů kamene. Délka dráhy — 243.42 versty. Počátek jest na stanici v Irkutsku. Odtud běží zdělí 84 verst po skalnatém břehu jezera do osady Kul tuku, odtud do stanice Murinské přenáší se pře mysy, zátočiny a skály, mosty a tunely (140 verst); z Marinské do konečné stanice, Mysové jest už jen 24 verst.
Chilkov Bajkal Irkutsk studna Kula Murinský
27 article
Dráha kolem Bajkalu zaujala 5700 desja. tin půdy, mezi tím 1400 desjatin lesa; země navezeno 1,005.000 kr. sáhů, skal roztrháne dynamitem 461.700 kr. sáhů. Práce tyto stály 11,476.000 rub. Cementového podkladu nadě láno 23.080 kr. sáhů za 11,125.475 rub.° K ná dennickým pracím použito částečně trestanců kteří vykonali 8500 kr. sáhů zemské práce, vy- káceli 100 desjatin lesa a zbudovali 15 budov. Náklad na dráhu kolem Bajkalu skládá se těchto číslic: ohledací práce — 1,102.050 rub. stavba 48,675.250 rub., oboz 3,484.700 rub. provozovací kapitál — 366.000 rub., dohro- mady 53,628.000 rub. čili na verstu 219.783 rub. (Na zabajkalské dráze versta stála 78.00 rub.) Zřízení převozní přes jezero Bajkal spolu s parními ledokoly „Angarou“ a „Bajkalem“ stálo 6,745.000 rublů.
Bajkal Angara
28 article
Dobývání Port Arturu. Generál Kodama, náčelník štábu japon- ských armád, po bitvě u Ljaojanu odjel k Port Arturu, aby svým talentem přispěl při posled- ním útoku na Port Artur. Tak oznamovali ně- kteří zpravodajové. Byl-li útok, zahájený dne 19. t. m. a trvavší nepřetržitě 50 hodin, už dí- lem Kodamovým, či sbírá-li k němu ještě své umění, nelze rozhodnouti. Věci před Port Artu- rem nevypadají v přítomnosti Kodamově pro Japonce nadějněji, než před jeho příchodem. V Japonsku proklinají gen. Nogia, jenž dosud řídí dobyvací práce, a vyzývají he, aby vykona na sobě sebevraždu. Ani nejlepší přátelé Ja- ponců v Londýně neprorokují dobyvatelům lep- šího úspěchu v blízké budeucnosti, pokud zdan obrany bude záviseti od obranců samých. P odražení posledního útoku zase dočítáme sev jejich listech, že široké daleké okoli Port Arturu je podminováno a že Rusové mohou Japonce trhati po stech a po tisících, jakmile na podmino vaný terren vstoupí. Kromě toho prý dobyvatele hrozně strádají záhubnou nemocí „beriberi“ jejíž původ připisuje se jednotvárnému vyživo vání rýží. Mandžurie a její obyvatelé. „Petrohr. Věd.“ uveřejnily následující člá nek o Mandžursku a jeho obyvatelích, napsaný ruským důstojníkem V Mandžurii, nejstarší provincii čínské, kde z každého kouta hledí chmurná, tisíciletá tra dice cizí nám historie a kultury — stalo se dva náct millionů její obyvatelů neočekávaně liden nám blízkým. — „Bez Číňana se nijak ne obejdeme“ — to je skoro historická fráse v na šem vojsku... A skutečně, Číňané jsou našim dodavateli, našimi průvodci, tlumočníky, krej čími a pradienami; bydlíme s nimi společně obývajíee jich „fanzy“. Po jich neschůdnýel cestách konáme své pochody.
Artur Port Kodamův Japonec Nogio Rus Číňan Koda Port Artur Londýn
29 article
Tyto dlouhé pochody v ohlaeích prachu — zvláště čínského prachu, který zdá se, že pro niká i v póry těla a otravuje krev: od tohot prachu, dávajícího člověku stejnou barvu s ko něm, jakékoli barvy by byl — vypráhli jsmo do té míry, že jsme cítili nevýslovnou žízeň Ke konci pochodu byli jsme silně znaveni a če kali jen, bychom dospěli vesnice. — Puch čin ských vesnic je cítit na velkou vzdálenost, poně vadž Číňané hromadí hnůj na ulicích. Když vojsko vchází do města neb do ves nice, všichni obyvatelé je vítají. Číňané v stupují na městské zdi a věže, na střechy domu a tvoří špalír na ulicích. Pletou se do řad vo jáků a ustavičně mihají se před nimi jich modr bluzy. V létě ostatně mění svůj oděv: nejchudš městská třída a veškeré vesnické obyvatelstv používá jen kalhot se širokými nohavicemi žlutá těla, obnažená po pás, jsou pokryta Uu stou vrstvou špíny. Jak mnoho je těch Čínanů? Ohromné, bez hluku spěchající množstv — celé moře žlutých tváří; všude kmitajís tenké, hadovité copy! Číňané vrtí se kolem nás dívají se nám do očí a nepřetržitě se usmívají Mají divný, záhadný úsměv. Teprv, když si ho lépe všimneme, porozumíme, proč čínští soud cevé, usmívajíce se, dávají rozkaz k nelidské mu, surovému mučení; proč Číňan s úsměven na rtech přijímá dobře mířenou ránu kata. Jes to — zapomenutý úsměv dávno minulé šťastn doby. Číňan usmívá se, co zatím zrak jeho vy trvale pronáší prosbu a vše kolem něho svědč o hladu a bídě.
Číňan Jes
30 article
Jako ze země vyrůstají před námi Činan a vítají nás naivným, rusko-čínským oslovením „Šibko, znakomý kapitán . .. Důstojník potřebuje se pouze přiblížit k čin skému krámku a již obklopen celou tlupou lidí Zde jsou darmošlapové i špioni, kupci i děti. Tu natahuje ruku žebrák a s nevylíčitel ným bolem v zakalených očích bezpočtukráte opakuje: „Tri sonci moja ne kušajla“. (Tři dn jsem nejedl). Dáte mu drobný peniz a zmizi jakoby se propadl; a na jeho místě — vyrost hned dav jiných. Stačí vidět čínského žebráka, abys pochy boval o vyšším postavení člověka v přírodě! Z této tlačenice není možná se vyprosti Těžko si představit, jak je vyvinut čínský živo na ulicích měst a vesnie. Od božího rána do pozdního večera jest Číňan na ulíci. Mezi po- uličním davem ženy nebývají. Dětí je na ulie mnoho, ale ehovají je mužšti. Na jedné rue
Číňan
31 article
chová dítě — a v druhé — drži nezbytnou dýmku. Číňané všichni kouří. Viděl jsem šesti- leté kuřáky. — Co se týče dětí, neviděl jsem ani jedno rozpustilé aneb svéhlavé. Děti mají bledé, hubené tváře a nikoliv dětský, nýbrž předčasně vážný pohled. Nikdy jsem neviděl. že by byl Číňan trestal dítě. Děti nedorostléa ku práci neschopné, oddávají se velmi často žebrotě s toutéž bolestnou prosbou v očích s těmitéž smutnými slovy ... Čínská ulice je zajímrvá, ačkoli velice ne- příjemná, tak že se tam člověk dlouho zdežee nemůže. Když zmizí první dojem novoty a ukojí se první zvědavost, zmocní se nás odpor k tla- čícímu se davu pro jeho nečistotu a specifický zápach. Pochází od hnojiva, které je na ulicích ve způsobě čtyřhranných pyramid starostlivě urovnáno. Mimo to válejí se na ulicích zdech- liny zvířat: nikdo se o ně nestará, nikde jich neodnáší a nezakopává, tak že se časem prómě- ňují v milliony miasmů, pakud je příroda, nej- větší přítel člověka — nerozmete. Všude na ulicích jsou rozházené všelijaké odpadky Brzy spěché každý z ulice do domu, tak zvané „fanzy“, kterou obyčejně obývá několik důstojníků. První dojem tohoto obydlí byl ta- kový, že jsme chtěli utéci, a jen vědomí, že ji- ného obydlí nenajdeme — nás zadrželo- Nahlédněte v kteroukoli „fanzu“ a po- patřte, co se tam děje. V prvé polovici nalezá se předsíň a komora, do které se skládají všeli- jaké odpadky a hadry: hliněné nádoby se zbytky pokrmů, kůže seíplých a zabitých zvířat. zde také u bohatších „manzů“ (majitelů) chovaj se domáci zvířata, hlavně — kuřata a prasala.
Číňan
32 article
V druhé polovici „fanzy“ — nachází se obydl Čiňana. V této místnosti je hliněná podlaha, po- krytá slamou; stěny mají hliněnou omítku; okna jsou malá, s malými tabulkami z namaštěného papíru místo skla. Stropu „fanzy“ nemají; místo něho — slaměná střecha, pokrytá hustou vrst- vou sazí a prachu, jenž se též na stěnách podlaze usazuje a vůbec na všem, co se ve „fanze“ nalezá. Všude leze rozmanitý hmyz — zlý i jedovatý; v koutech ohromní man- džurští pavouci předou fantastické sítě. Ve „fanze“ svítí se velice zřídka petrole- jem, obyčejně sádlem, nejčastěji však bobovým olejem, od jehož zápachu obraci se žaludek. Vše ve „fanze““ je chmurné a smrdute- Dobře je těm důstojníkům, kteří se umís tii v modlárnách: tam je přece více čistoty a pro- storu. Abych lépe nakreslil hrozné hygienické pe- měry, ve kterých žije na statisíce nyní blízkých nám lidí, zmíním se ještě o čínských hřbitovech Určitého místa pro hřbitov v Mandžurí není, a Číňané pochovávají mrtvoly, kde se jim zlíbí: na kopcích i na úpatí hor, na polích, vi za- hradách i podle cest nalezají se mohyly, které často nejsou ani dostatečně zaryty a z nichž i rakve vyčnívají. Hrozný je u Čiňanů zvyk, nepochovávat mlad- šího zemřelého člena rodiny, pokud žije starši Tento zvyk je zahanbující pro celou zem, nale- zající se již dávno ve styku s Evropou. Jest te výsměch nad lidskými city a nad vědou, peču jící o prodlouzent lidského života.
Číňan Evropa
33 article
Před zdmi Ljaojana i Hajčena byl náš pluk očitým svědkem hnusného a odporného výjevu. Na různých místech stály nezakopané, poloroz- bité aneb i zcela rozházené rakve, okolo nichi se válely kosti aneb hnijící lidská těla. S hrůzou poznal jsem tehdy, proč v Ma džursku tak často vznikají a tak strašně tam zuřívají různé epidemie, pohlcující v krátk době tisíce a tisíce lidí... Zdálo se mi tenkráte že se zde skrývá smrtonosné nebezpečí, které je horší, než největší krveprolití na válečném poli. — Ale milest boží je veliká! ... Nehledě na tak těžké poměry, zdravotní stav našeho vojska je výtečný. Nemohu zde vylíčit všech prostředků, kterými se předešlo nebezpeč epidemie. Ale péče o vojsko byla veliká; osoby starající se o jeho zdraví, musily bez ustání energicky pracovati; za to však je výsledel této práce velmi příznivý a potěšitelný. Tážete se, jak se chovají Číňané k nám Odpověděti na tuto otázku jest taktéž nesnadno. jako pochopiti duševní povahu Číňana. Prvý do jem, jenž na nás čini, jest velice nepříznivý Pod vlivem tohoto dojmu uvažujete, jak silný vliv na duši lidskou může míti věková hospodářsk neuspořádanost a tiseň sobeckého cizince. Všude lze pozorovati, jak tito ubozí, špinaví a hladov lidé se svým ustavičným podlízavým úsměvem. se svým nelidským, tupým srdcem jsou od ci- zinců utiskováni... Číňané činí dojem lidí veliee hrabivých — zdá se, že za peníze jsou všeho shopni. Oni dobrovolně pronajímají i své mo- dlárny za malou peněžitou náhradu; v očekávání většího zisku, s touhou obveselit Rusa, rouhnjí se dokonce i svým bůžkům
Číňan Rus Ma
34 article
Jednou zašel jsem v Ljaojanu s Číňanem do modlárny a ukazuje na ohyzdnou modlu, tázal jsem se: „Jaký je to bůh?“ Číňan se ušklíhl nazývaje jméno svého boha, vynadal mu při tom šťavnatým ruským slovem. O jiném svém hohu řekl: „Tento bůh je veliký lump!“ a při tom vypukl v cynický smích... Vůbec hrubý cynism je v povaze Číňana a on ho také na každém kroku projevuje V těžkých pro nás dobách nynější války těžko pochopiti duši Číňanů: hrají dvojitou hru Nám je dobře známo, že Číňané a jich úřadníci kteří ještě nedávno nám projevovali své sympatie kteří tak vlidně se chovali k nám, dotěrně výslo- vujíce přání, by nám mohli prokázati nějakou službu, nyní v těch místech, která mají obsazen Japonci, lichotí těmto zrovna tak, jako lichotil nám a slibují jim, že budou ruským zajateňm uřezávati uši. Dnes se Číiňan na nás vlídně usmívá, nazývá nás ne jinak než „kapitán-chao“ (dobrý kapitán) zejtra je s to zraditi nás Japoncům. . . Japonee a zvláště jich chytrosti se Číňané náramně bojí jeden známý Číňan dal takovou charakteristiku Japonců: „Číňané obědvají — Japonci příjdou a zabijí. Slunce spí, Číňané spí — Japonci přijdou a zabijí“ — a při tom učinil význačný pohyb po hrdle. Stran uspořádání našeho poměru k Číňanům vydávají se časté a přísné rozkazy. Péče našich vyšších vojenských kruhů o Číňany je tak veliká, že ukojila jich hrabivost a učinila je alespoň na oko našimi přáteli. Kdo urazí Číňana, toho, al je to kdokoliv, přísný trest nemine. Na rozličné plodiny a na všecko, čeho za- potřebí je vojsku, ustanovile vrchní vojenská naše správa spolu s čínskými úřadníky, určite ceny, řídic se při tom poměry místními a ča- sovými.
Číňan Japonec