3
masthead
6. ledna 1901.
5
article
To stavení nebo spíše ta chatrě stála téměř
na pokraji lesa a patřila drvoštěpovi, kterýs
jmenoval Diviš Fleuriot a žil tam dosti nuzně
se ženou a čtyřmi dětmi.
Byla z lepenice a skrze střechu, slepenou
z hlíny a mechu, kapala za velkých lijáků voda
dovnitř.
Svatí tři králové, klesající únavou zatloukli
na dvéře a když drvoštěp otevřel, prosili, aby
jim dal večeři a nechal je tam přespati.
»Bohužel, dobří lidé«, odvětil Fleuriot
»mám jen lože, na němž spím sám a druhé
kde se sotva skrčí děti; k večeři pak nemůžeme
vám nabídnouti než brambory na loupačku
černý chléb. Nieméně vejděte a nejste-li příli
vybíravi, nějak to již pořídíme.«
Vešli tedy. Slupli s velikou chutí brambor
které jim předloženy byly a na loži, jež drvo-
stěp a žena jim postoupili, znamenitě se v
spali, vyjímaje Kašpara, který miloval pohodl
a jemuž bylo velmi nevolno mezi tlustým Balta
zarem a obrovským Melicharem.
Ráno, dříve než se vydali na cestu, řekl
Baltazar, který byl z těch tři nejštědřejším
Fleuriotovi:
»Rád bych se ti něčím odměnil za tvé
pohostinství.«
»Udělali jsme to rádi a na nic nečekáme.
dobří lidě!« odpověděl drvoštěp, nieméně však
ruku natahuje.
»Peněz nemám,« pokračoval Baltazar, »al
zhci ti zanechati památku, která stojí za víc.«
Sáhl do kapsy, vytáhl odtamtud malou
východní píšťalku a podávaje ji Fleuriotovi,
jehož prodloužený obličej jevil jakési skla-
mání, řekla
»Budeš-li míti nějaké přání, zapískejs
na této píšťalce písničku a ihned se ti vyplní
Vezmi, leč dbej, abys toho nezneužil a neod-
řekni nikdy almužny ani pohostinství chudým
lidem.«
Fleuriot
Kašpar
Melichar
Baltazar
6
article
Když svati tři králové zmízeli na zatáčce
cesty, Diviš Fleuriot potěžkával píšťalku pohrd-
livě v ruce a řekl ženě:
»Mohli nám věru dáti něco chytřejšího než
ten flažolet; zkusím to však přece a zapískám,
abych viděl, jest-li si z nás neudělali jen dobrý
den.«
Zavolal tedy:
»Chci míti k snídaní bílý chléb, paštiku
ze zvěřiny a velikou láhev vína !«
Potom zapískal na píšťalku národní jednu
písničku a k velikému svému podivení spatři
okamžitě na stole, pokrytém jemným bílým
ubrusem, žádaný chléb, víno i paštiku.
Domyslite se, když se byl přesvědčil, jakou
píšťalka moc má, že se tím nespokojil, nýbrž
že si přál všeho, co mu jen na mysl přišlo
Pískal od rána do večera. Měl nové šaty pro
ženu i děti, plné kapsy peněz, bohatě prostřený
stůl a ježto chtěl-li něco, stačilo jen, aby si
toho přál, stal se v krátkém čase největším bo-
háčem v celém okresu. Místo polosbořené cha-
trče dal si vystavěti nádherný zámek, jejž na-
plnil drahocenným nábylkem a koberci; v der
pak, kdy byl dostavěn a zařízení jeho ukončeno,
zasvělil nový příbytek velikou hostinou.
Shromáždil okolo bohatě prostřené, tabule
zářící stříbrem a světlem, všechny předáky
z okolí. Sám usedl na čestné místo se ženou
vystrojenou jako oltář a hudebníci, umístění na-
hoře na galerii, bavili hosty nejveselejšími pís
němi. Aby nerušeně se mohli oddati kvasu, po
ručil sloužícím, aby za žádnou záminkou nepu
stili do dvora prosící a žebráky a postavil do
konce u dveří dva veliké chlapy, ozbrojené ho
lemi a uložil jim, aby všechny otrhance a chu
dáky odháněli
A hosté bezpečni, že jich nikdo nevyruší
jedli a pili co hrdlo ráčilo, pochutnávali si
srkali dobré víno, až knofliky popouštěli.
Fleuriot
7
article
Toho večera svatí tři králové vraceli se
z Betléma, kde byli položili své dary k nohoum
Jezulátka. Kráčejíce lesem poznali vesnici, v níž
byli přenocovali, uviděli osvětlený zámek a Ka
špar řekl posměšně Baltazarovi:
»To jsem věru zvědav, zda-li ten chlapík
nezneužil tvé píšťalky a jestli teď, když jest bo
hatým, dodržuje svého slibu a přeje chudým.e
»Podívejme se!« odvětil krátce Baltazar
Přestrojili se za žebráky, zaměnili svá krásná
roucha za cáry a žádali u brány zámku za
nocleh; leč byli přijati velmi špatně a když ne-
chtěli se dáti odbýti, ale hřmotně za vpuštění
žádali, vystrčil Fleuriot hlavu z okna a spatřiv
žebráky, poručil, aby na ně poštvali psy. Kli-
dili se tedy, co nejrychleji mohli a přece se
zdravou kůží nevyvázli.
»0, já to tušil !« láteřil skeptický Kašpar
kterému psi pokousali lýtko.
Baltazar
Betlém
8
article
»Však si ji do ráje neodnese!« odvěti
obr Melichar . .. »Pozná, jak dovedou se po-
mstíti tři králové od Východu . . «
Mezitím hostě vesele pokračovali v kvasu
Došlo na zákusky a Fleuriot, nůž v ruce, chy
stal se právě rozkrojiti obrovský mazanec, když
ozvaly se na dvoře rolničky pošty, tažené čtyřm
bujnými koni, pokrytými zlatými čabrakami
Fleuriot vystrčil poznovu nos z okna a vida, že
přicházejí k němu ještě nějací vzácní hosté
poručil, aby co nejspěšněji nahoru byli uvedeni
Sám postavil se s pochodní v ruce do dver
sálu, aby je uvítal. Vešli tři králové od Vý
chodu s velikou nádherou, s korunami na hla
vách, odění v purpur a drahě kamení. Fleuriot.
který poznal své bývalé hosty, nepozbyl mysli.
ale s mnohými poklonami je prosil, aby přijal
místo u jeho stolu.
»Diky!« řekl suše Baltazar. »Nezasedám
za stůl s člověkem, který tak špatně zacházíe
chuďasy.«
»Dostál jsi krásně svému slibu!« zvola
Melichar svým hrubým hlasem.
»Ach! Tak ty štveš psy na žebráky !«
doložil Kašpar, ohmatávaje si nohu. »Počkej,
zapískám ti písničku, které dosud neznáš! ...
A vytáhnuv z kapsy píšťalku, podobnou té
kterou dali Fleuriotovi, hrozně na ni zahvízdnul.
V okamžiku zmizela tabule, hosté i zámek
drvoštěp octnul se otrhaný na pokraji lesa před
sbořenou svou chýší se ženou a dětmi, jež byly
rovněž v hadrech.
»Na štéstí zůstala mi má píšťalka !« po-
myslil si.
Leč ať prohledával kapsy, jak chtěl, pí
šťalky nenašel; talisman zmizel se svatým
třemi krály.
Od těch časů, když se rozkrajuje tříkrá-
lový koláč, dává se vždy pečlivě stranoudí
pro chudé.
Melichar
Fleuriot
Diké
Baltazar
Dostál
Kašpar
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
O léčení světlem.
Věda lékařská činí stálo pokr oky, eos
týče vědeckého prohloubení získaných poznatků
Zkoumá příčiny zjištěných účinků, jež byly sic
patrny, ale nebylo zřejmo, kterak tyto účinky
povstávají. Od pouhé empiriky dřívějších doh
postupuje se systematickým zkoumáním a účel-
nými pokusy k methodám vědecky odůvodně
ným. Zajímavé vylíčení pokusů, zjistiti příčiny
blahodárných léčebných účinků světla sluneč
ního a podobného mu světla elektrického, nale-
záme v posledním čísle přírodovědeckého časo-
pisu »Vesmír«, kdež nalezáme též popis no
ývch method léčení světlem.
Víra v léčivé působení slunečního světla
opírala se do nedávna o jakési neurčité tušení
o jakési přesvědčení vědecky neodůvodněné
jen zkušenostmi podepřené. Proč a jak světlc
sluneční působí, pozorovatelé nedovedli si vy-
světliti. Vědeckého u této léčby nebylo ničeho,
jen zkušenosti ji doporoučely. Důležité práce
bakteriologů za posledních let dokázaly, že s lu-
neční světlo zabíjí bakterie. Po
tomto poznání podařilo se vysvětliti mnohé zjevy
v přirodě, zvláště samočistění řek, jezer atd.
10
article
Když byla takto objevena důležitá ta vlast
nost paprsků slunečních, lékaři připadli na my-
šlenku užiti paprsků slunečních k léčení rozma-
nitých chorob eizopasníky podmíněných, zvláště
takových neduhů, jejichž příčina (mikroorga-
nismy) vězí v povrchních vrstvách těla, na
příklad v kůži. Proto, že sluneční světlo má tu
nevýhodu, že nelze je míti vždy, podrobeno
zkoumání jiné světlo, které lze vždy a všude
si opatřiti: elektrické. Ukázalo se, že i světlo
elektrické hubí výdatně bakterie. Nyní počalo
se k účelům léčebným užívati světla elektri-
ckého, hlavně paprsků Röntgenových proti velmi
rozšířené chorobě kůže, tuberkulose kůže (od
bornicky lupus zvané) a proti vleklému lišeji
(ekzema). Mnoho zpráv o výsladcích této léčby
dosud není, ale to, co už víme, zní velmi
slibně. Dva němečlí autorové (Kümmel a Albers-
Schönberg) od let zkoušeli různými prostředky
léčiti lupus a shledali posléze, že nejlepších
výsledků lze docíliti paprsky Röntgenovými. Jiní
shledali dobré účinky tohoto léčení při vleklém
lišeji (Hahn).
Léčení světlem elektrickým zdokonalil ko-
danský učenec professor Vils R. Finsen. Jal
světlo sluneční tak elektrické, bylo li ho užito
přímo, přináší spíše škodu než užitek, nebo
vede ke spálení různého stupně. Prof. Finsen
po dlouhém zkoumání vyloučil větší část nebla-
hých účinků světla, čímž methodu svou zname-
nitě zdokonalil. Víme, že paprsky vidma mají
vlastnosti nestejné. Jedny mají účinky tepelné,
jiné světelné, jiné působí lučebně. Paprsky
modré, fialové a ultrafialové mají největší úbel
lomu a působí lučebně; paprsky pomerančové,
červené a ultračervené, které mají nejmenší
úhel lomu, vyznačují se vlastnostmi tepelnými.
Röntgenův
Kümmel
Albers
Schönberg
Hahn
R Finsen
profesor
Finsen
11
article
Barevné paprsky, které se nalezají uprostř
vidma, t. j. žluté a zelené, dávají projevy svě-
telné. Že důkladná znalost vlastností rozmani-
tých paprsků vidma má význam nejen vědecký.
ale i praktický, dokázáno Finsenem a jiným
již roku 1893, když vyšlo na jevo, že červené
světlo má příznivý vliv na průběh neštovie
Finsei radí dáti nemocného. stíženého neštovi
cemi, do pokoje, do něhož denní světlo vniká
buďto tlustými tabulemi červenými nebo okny
zakrytými tiustými záclonami z jakékoli červené
tkaniny. Večer nechť jsou světla zacloněna také
červenými stínidly. Jiného světla do komnaty
vůbec vpouštěti neradno. Takovým léčením
zmírňuje se průběh neštovic podle Finsena, což
potvrdili Linholm, Svendsen, Feilberg. Téměř u
všech osob takto léčených puchýře neštovičné
zasýchají, nepřecházejíce ve zhnisání, horečka
klesá a nemocní rychle se pozdravují b ez
o šklivých jizev. Svendsen provedl tento
pokus. Dal nemocného, který vyvázl již z nej-
horšího, u něhož již puchýřky zasýchaly (až na
několik puchýřků na rukou), přinésti do pokoje
osvětleného obyčejným denním světlem.
Finsen
Svendsen
Feilberg
12
article
Puchýřky na rukou hned po-
čaly hnisati a zůstavily jizvy
Tento pokus s týmže výsledkem ještě
jednou opakován. Professor Feilberg, který
počal pokusy ty prováděti s velikou nedůvěrou,
zjistil také, že obyčejné světlo sluneční nebo
elektrické působí velmi nepříznivě na průbě
neštovic. Ovšem léčení takové chorobu rázem
vyhojiti nedovede. Ale tolik je jisto, že průběh
choroby té je pod vlivem červeného světla
kratší a mírnější, ač i při tom léčení vyskytují
se někdy případy těžké, ba i smrtelné. Zku-
šenosti uvedené týkají se epidemie neštovi
v městě Bergen, která postihla osoby, jež ne-
byly nikdy dosud očkovány. Výzkumy tyto vedly
Finsena k založení ústavu státem podporo-
vaného, který nese jméno »Ústav světla« (Lys-
Institut). Ústav ten má dvojí úkol: zkoumá
vliv světla na rozmanité živé organismya
zkouší účinky světelných paprsků při růz-
ných chorobách. Především dokázáno,
že baktericidní účinky světla podmíněny jsou
paprsky lučebními. Co se léčení týká,
podrobují se v ústavu tom světelným paprskům
zvláště osoby stížené lupem. Zkušenosť nás na-
učila, že neslačí obyčejné světlo sluneční, aby
působilo do hloubky. K tomu je třeba světl
soustředěného. Obyčejnými čočkami je sou-
střeďovati nebylo možno, protože tak vznikalo
mnoho tepla.
Feilberg
Lys
Bergen
13
article
Proto Finsen pokusil se vyloučiti tepelné
paprsky tímto způsobem: Prázdnou skleněnou
čočku vyplňuje ammoniakálním roztokem siranu
měďnatého nebo silným roztokem methylenové
modře. Taková čočka propouští převahou paprsky
chemické a nepropouští tepelných. A vskutku
paprsky světla slunečního, soustřeďované takovou
čočkou a vržené na kůži, nevyvolávají ani bo-
lestí ani spálenin. Má sice slunce nejvíce paprsků
lučebních, ale nelze je míti vždy, kdy je jich
třeba, a proto uživá Finsen výhradně světla
elektrického a to obloukového, které poskytuje
poměrně mnoho chemických paprsků. Aby mohl
paprsky elektrické soustřeďovati, Finsen sestroji
přístroj, skládající se z roury 120 em. dlouh
a chovající tri čočky krištálové. Křišťál propoušt
Finsen
14
article
paprsky lučební a zadržuje většinu tepelných.
Takovou čočku umístí v úhlu 30° před zdrojem
světla elektrického a paprsky soustředěné oněm
čočkami vrhá buďto na tu kterou krajinu těl
nebo na předmět, s kterým chce experimento-
vati. Výzkumy těmi zjištěno, že ve světle modro-
fialovém, takto soustředěném, bakterie se oslabují
neb úplně usmrcují (na př. bacilus prodigiosus)
mnohem rychleji než v obyčejném světle. C
se slunečního světla týká, nastalo vydatné
oslabení bakterií již po 1 minutě a smrt po
6—7minutovém působení soustředěného světla
modrofialového; při působení obyčejného světla
slunečního oslabeny bakterie teprve po 15 mi-
nutách a usmrceny po 11% hod. Co se týče
elektrického světla, hynuly bakterio již po 15
až 20 minutách (při užití soustředěného světla
modrého lampy obloukové o síle 4000 nor-
málních svíček 25 ampěrů), kdežto obyčejné
světlo elektrické těchže lamp usmrcovalo bakterie
ty až po 8—9hodinném působení. Proto má
přístroj Finsenův dvacetkráte silnější účinnost,
nežli obyčejné světlo.
Finsenův
15
article
Běželo nyní o to, přesvědčiti se, působí-li
paprsky světelně do hloubky kůže. Aby to vy-
zkoumal, Finsen provedl tento pokus. Na zadní
plochu boltce u člověka připevnil kousek foto-
grafického papíru albuminového. Na přední
plochu boltce vrhal pásmo modrofialových paprsků
po pět minut. Papír zůstal beze změny. Pak
vykonal jiný pokus. Nejprvé boltec sevřel mezi
dvě sklička, čímž jej učinil bezkrevným, načež
k zadní ploše připevnil fotografický papír a na
přední plochu pustil úzké pásmo lučebních pa-
prsků. Tu zčernal papír fotografický již po pěti
minutách. Ukázalo se, že když je kůže bez
krevná, vystačí k docílení popsané reakce 20
sekund. Z toho vysvítá, že za poměrů normál-
ních překáží krev prostupu chemických paprsků
do hloubi kůže. Jenom bezkrevné části těla
jsou prostupny oněm paprskům.
Tyto výzkumy mají dalekosáhlý význam
praktický. Úkazují, že mikroby vlivem
chemických paprsků se seslabuj
neb odumírají. Na druhé straně dokazujl
že třeba na nějakou dobu kůži učiniti bezbarev
nou, aby paprsky chemické mohly do ní vni-
kati hlouběji. Aby toho dosáhl, Finsen sestavi
přístroj takovýto: mezi dvě desky křišťálové
gumovou rourkou vtéká voda pod určitým tl
kem. Nemocní stižení lupem vystavují se dva
kráte denně účinkům světla, při čemž pokaždé
1—3 cm kůže paprskům se vystavují. Pak při-
jdou na řadu sousední partie kůže, až celá kra-
jina chorobná postižená vlivu paprsků světel-
ných podlehne.
Finsen
centimetr
16
article
Léčení takové trvá ovšem velmi dlouho,
několik neděl, ba i několik měšíců, což závisí
na rozsahu pochodu chorobného. Ale vý-
sledky jsou skvělé i v případech,
které přes všechno léčení trvaly
už mnoho let. Z počátku nastává zánět,
který se projevuje zrudnutím, někdy i otokem,
ba i rozpadem tkaně. To však mizí a místo
vředu povstane hladká, bezbarvá jízva. Finsen
methodu svou neustále zlepšuje.
Z počátku užíval světla 25 ampérů, pak
užil silnějšího a nyní upotřebuje světla 80 am-
pérů s výsledky vydatnými. Dr. Schiff, který
navštívil ústav Finsenův, podal o něm vídeň-
skému spolku lékařskému zprávu a soudí, že
pro rozsáhlé vředy luposní hodí se lépe léčba
světlem Roentgenovým, neboť možno jím na-
jednou působiti na větší povrch kůže, Léčen
Finsenovo ovšem vyžaduje mnoha času a trpě
livosti. Prof. Petersen, lékař chorob kožních
v Petrohradě, shledal, že nejen lupus, ale i celá
řada jiných chorob kožních dá se dobře léčiti
touto methodou, na př. alopecie, ba i počátečná
stadia malomocenství. Autor ten u jakési ženy.
u které rozpoznal lupus nosu a tváří, appli-
koval denně hodinu paprsky lučební skrze pří-
stroj, svírající levou tvář. Pak stejně dlouho
dal působiti přístroji na pravou tvář. Po
uplynutí několika hodin nastala na lové tváři
reakce (zrudnutí a otok), která po 2—3 dnech
ustupovala a skončila lehkým loupáním se kůže;
na pravé tváři, kde jen tlak působil, reakcese
nedostavila. Z toho vyplývá, že tlak sám
léčivého účinku ne m á.
Finsen
doktor
Schiff
Finsenův
Roentgenův
profesor
Petersen
Petrohrad
17
article
Dosud bylo v ústavě Finsenově léčeno 400
nemocných, z nichž 300 trpělo obyčejným lu-
pusem. Ruský lékař prof. Petersen viděl zde
60 nemocných, kteří již rok až tři leta jsou
vyléčeni a mohl se přesvědčiti o trvalosti vý-
sledku u nemocných, ktoří trpěli již 10 až 15
let. Léčení to není bolestivě a soudíme-li dle
fotografii osob, jak vypadaly před léčením a po
léčení, možno chápati nadšení, s nímž lékaři
jako prof. Petersen o tomto způsobu léčení
mluví.
profesor
Petersen
18
article
= O Marsu a jeho obyvatelích podává dů-
myslné úvahy Ernest Blum ve svém »Denníku vaude-
villisty«. Praviť tu: »Zdá se, jako bychom v nejbližší
době měli vejiti ve styky s planetou Marsem. Jakýs
učenec prý pojednou objevil na oné planetě řadu
vojensky sešikovaných světel několik kilometrů dlou-
hou. Tato svétla, patrně signály, svítila prý hodinu
a deset minut. Z toho vychazí na jevo, že naší sou-
sedé v nekonečném prostoru světovém chtějí s nám
hovořiti; třeba se toliko dohodnout o společnou abe-
cedu, abychom mohli spolu korespondovat. Pravím-li,
že obyvatelé Marsu jsou naší sousedé, snad trochu pře-
pínám, neboť bydlí vzdáleni od nás 50 millionů kilo-
metrů. Musím tudíž s politováním prohlásit, kdyby-
chom vskutku vešli ve styky se svými přátely, že by
nám přec bylo poněkud nesnadno, trávit u nich ne-
děle. Poněvadž však nikdy nelze vědět, co všecko se
podaří těm kouzelníkům-učencům, oznamuji již nyní
svým kollegům, že se dám zaznamenat, abych diva-
delním ředitelům tam nahoře, jsou-li tam jací, první
nabídl svoje kusy ku provozování. Obyvatelé Marsa
požívají prý dokonalého a ideálního štěstl, což nás
musí přimět ku přemýšlení a ku politování, že na
místě zemi neobýváme raději jejich planetu. Dle
theorií spiritistův a okultistův ovšem kdysi tam bu-
deme žíli také. Dle »náboženského« systému těchto
podivných svatých bydlíme, jak známo, na všech
planetách delší neb kratší dobu; počináme nejnevlíd-
nější planetou, Zemí, abychom pak ponenáhlu na
planetě, jež jest konečnou stanicí, dosáhli fysické
i mravní dokonalosti. Přiznávám se, že bych se
nikterak nehněval, kdybych jednoho dne byl
krásný jak Antinous a geniální jak Michal Angelo,
Blum
Marsa
Michal Angela
Mars
19
article
Moliére a Napoleon dohromady! Moji rodinu by to
ukrutně těšilo! Zkrátka, theorie okkultistů jsou velmi
potěšitelné a věřím v ně raději, než ve stěhování
duší, jež mi nahání šíleného strachu, neboť myšlenka,
že bych se později mohl stát pudlíkem neb kohou-
tem anebo v říši rostlinstva řetkvičkou, způsobuje
mi hrůzu. Ostatně, kdož ví, zdali jsem vším tím již
nebyl? Neboť dle theorie o »pozdějším stěhováni
duší« jest také theorie o »předchozím stěhování
duš!«. Mám přítele — jest to muž velmi intelli-
gentní a velmi talentovaný malíř — jenž jest pevně
přesvědčen o učení o stěbování duší. Tvrdí, že v ně-
kterých dnech vzpomíná si velmi dobře na četné
proměnv, iež musil orožit. Vzpomíná si mimo
jiné, že byl růží, chřestýšem a dromedárem. Vidí
prý se dosud dromedárem v poušti, uprostřed svých
soudruhů, náležejících ke karavaně, jež se právě
chystá na cestu. Na hřbetě nese pasažéra, jenž jej
velmi často bije, trpí hlad a žízeň, ale má přímo
zázračnou trpělivost a vytrvalost — střídmost vel-
blouda. Přísahá dokonce, že měl milostný poměra
byl poblázněn do mladé velbloudice, jež měla nej-
krásnější hrb na světě a jež jím pobrdala! Dlouho
jsem myslil, že přítel můj tropí si šašky ze mne
z jiných, ale poněvadž se pohněvá, nechceme-li mu
věřiti, že byl velbloudem, oslovujeme jej již jen:
»Jak se daří, starý dromedáre?« — A on je
šťasten.«.
Moliér
Napoleon
20
article
= Moderní román v Žaponsku. V »Revue
des Revuese uveřejňuje pan Hitomi, delegát žaponské
vlády na Formose, velmi zajímavou studii o moder
ním románu žaponském. Poukazuje mimo jiné k tomu.
že žaponští románopisci znají velmi dobře anglicky.
rusky a německy, ale málokdy francouzsky; sezna-
mují se tudíž s díly francouzských spisovatelův Vik-
tora Huga, Daudeta, Zoly atd. toliko prostřednictvím
překladů anglických neb německých. Roku 1887 udál
se v žaponském románu dalekosáhlý převrat. Až do-
tud užívali románopisci zvláštní básnické řeči, od té
doby však píší obyčejnou řečí obcovací. Králem ža-
ponských románopisců jest Kojo. Skorem všechny
žaponské časopisy přinášejí jeden nebo dva z jeho
románů jakožto feuilleton. Vedle Koja jest velmi
znamenitý Koda Kohan. Žaponští románopisci roz-
dělují se v četné školy, z nichž každá má své ctitele
Také v moderních románech žaponských bývá z pra
vidla hlavním motivem láska.
= Chemické výzkumy Willama Ram
saye. V poslední schůzi královské učené společ-
nosti v Londýně podával professor Ramsay zprávu
o důležilých chemických výzkumech. Jak známo, jest
prof. Ramsay objevitelem velkého počtu nových
součástí našeho ovzduší, argonu, metargonu, kryp-
tonu, neonu a xenonu, jichž objev svého času vzbudil
značnou sensaci v celém světě. Bádáním posledních
dvou let však zjištěno, že metargon musí býti vy-
loučen ze seznamu nových prvků. Piyn, jemuž dáno
jmeno metargon, považován byl svým objevitelem
za zvláštní prvek proto, že mimo mnohou podobnost
s argonem jevil zcela různé spektrum. Nyní však
vyšlo na jevo, že zvláštnosti tohoto spektra dlužno
přičísti sloučenině uhlíku, jež způsobila znečistěni
látky, již bylo použito k vyvozování tohoto plynu.
Hitomi
Vik
Hug
Daudet
Zola
Ramsay
Formosa
Londýn
Will Rama say
21
article
Prvky krypton, neon a xenon však se i při dalších
zkouskách osvědčily. Ramsay spolu se svým assi-
stentem Traversem zjistil hustotu a lom světla těchto
plynů. Také se podařilo uvésti krypton a xenon v
stav kapalný. Zvláště značný vědecký význam má
okolnost, že tyto plyny s argonem a heliem tvoří
skupinu tak zvaného periodického systému prvků,
stanoveného slavným ruským chemikem Menděle-
jevem, skvělý to výsledek theorotických závěrků
v oboru chemie.
= Ostrov ve dražbě. Jest zajisté vzácností
nabízí-li se celý ostrov ke koupi. Stalo se tak onehdy
ve velké síni civilního soudu pařížského. Prodáván
byl ostrov Kebao, náležející ke provincii Kvang- Jen
v Tonkinu. Pařížské časopisy, ohlašující prodej tohoto
ostrova, líčily výmluvně jeho přírodní krásy, jakož
hmotné výhody, jež poskytuje. Kebao má velmi ro-
mantickou polohu a podnebí jeho jest velmi příjemné.
Na ostrově nalézá se pět skupin budov, z nichž
každá má svoje jméno. Ostrov má také železnici,
jež se ovšem obmezuje na jediný vlak, konající
okružní jízdy v určitých lhůtách. Celá ta sláva od-
hadnuta byla na nevelkou sumu 200.000 franků.
Ramsay
Kebao
Kvang
Tonkin
22
article
= Olej z růžového dřeva. O výrobě a vlast-
nostech étherického oleje z růžového dřeva druhu
Likari kanali oznamuje francouzský odborný list
Toto dřevo dopravuje se do Francie z Guyanyv
kusech 0.21 až 0.31 metru zdélí a různé tlouštky
malé větve až i silné kmeny, jichž objem dosahuje
jednoho metru i více. Kůra jest svraštělá a šedavě
kaštanová, neobsahuje nijakého étherického oleje
a nemá nijakého charakteristického zápachu. Dřevo
má velmi krásnou, živě zlatožlutou barvu a jeví po
délce řadu žilek, poněkud temněji rudohnědých. Po-
měrná váha za sucha jest 0.6789. Výtěžek étheri-
ckého oleje z tohoto dřeva dosti značně kolísá. Roz-
hoduje o tom zdraví stromu, když byl poražen, stáří,
část stromu a také v témž kuse dřeva jest množství
étherického oleje různé a sice nejvělší uvnitř kmenu,
kdežto směrem ke kůře ho ubývá. Má-li býti olej ze
dřeva vytažen, umele se na prášek anebo rozdrtí se
na kousky co možná drobné. Rozdrcené dřevo musí
býti co možná rychle destillováno, poněvadž jinak
část oleje uniká. Destillace děje se v obyčejných re-
tortách vodní parou. Děje se velmi rychle, poněvadž
dřevo étherický olej snadno pouští. Vydestillovaného
dřeva užívá se různým způsobem v průmyslu,
jakožto paliva pod parní kotle, k vycpávání beden
atd. Nejmenší výtěžek oleje není skorom nikdy pod
1 kilogram oleje ze 100 kg. dřeva. Průměrem jest
1.4 až 1.5 kg., maximum pak 1.55 až 1.6 kg. Čerstvě
destillovaný olej má barvu slabě žlutou, po přečistění
pak jest úplně bezbarvý a velmi průhledný. Vůně
jeho připomíná vůni růžového dřeva. Jest velmi
lahodná a jemná, s malým nádechem zcela chara-
kteristické bodavosti a jest velmi vytrvalá. Olej roz-
pouští se v poměru 2:1 v 70. stupňovém alkoholu.
Roza
Francie
kg
23
article
Tohoto étherického oleje z růžového dřeva užívá s
s úspěchem při skládání různých voňavek a zvláště
v průmyslu mydlářském.
= Román z novinářské zprávy. Skuteč
nost bývá mnohdy podivnější, než smyšlénka ro-
mánů. Tak na př. obsahuje zpráva jedva o 30 řád-
cích uveřejněná v jednom anglickém listě v Mel-
bournu následující romantickou historku: Před mnoha
lety seznámila se jakás sedmnáctiletá Skotka, studu-
jící v Německu hudbu, se studentem umělecké aka-
demie, o rok starším, z Kanady. Oba mladí lidé se
do sebe zamilovali, avšak přísný poručník nepři-
pustil sňatek a rozvedl oba milence. Avšak oba mladí
lidé slíbili si věrnost a potají si dopisovali. Po ně-
kolika letech odebrala se dívka do Australie a mladik
odjel do Kanady. V tu dobu ztratila dívka adresu
svého milence a přese všecko namáhání nemohla se
dopátrat jeho bydliště. Před nedávnem meškala jakás
dáma ze Sydneye návštěvou u přibuzných kanad-
ského umělce. Vyslovila náhodou jmeno ztracené
milenky a když mr. C. . .. slyšel, že jest dosud svo-
bodna jako on, dopsal jí ihned a nabídl jí podruh
sňatek. Miss L... ova odpověděla obratem pošty
avšak vyslovila pochybnost, zdali nyní, skorem po
čtvrtstoletí ještě se budou sobě navzájem líbit. Od-
pověď věrného milence zakládala se v tom, že se
ihned vydal na cestu do Australie. Šest neděl potom
slavena v jednom z nejelegantnějších hotelů v Sydnevi
skvělá svatba. Skotka nyní 42letá, jež se byla dosud
živila vyučováním hudbě, odebrala se pak se svým
velmi zámožným manželem do jeho vlasti.
Skuteč
Mel
Německo
Kanada
Austrálie
26
article
KAR. JAR. ERBEN
KAR. JAR. ERBEN
S illustracemi
S. UDEČKA-
Málo Jest knih, které by v rukon
mládeže byly tak na místě, jako „Ky-
tice“ Erbenova, schopná mohutně pů-
sobíti na duši ditěte. Upozorňujeme na
tento úrahocenný poklad české poesla
všeky přátele n ládeže, kteří chtějí milá-
čkům svým způseblti cennou a trvalou
radost a povzbuditi u nich ducha ná-
rodniho.
Brož. K 1-, váz. K 2.-.o
Vychází též v sešitech po 10 hal.
Na skladě ve všech kníhkupectvích, ze-
jména
Erben
S Udeček
Erbenův
Brož
35
article
Pražské Hospadářské Novlny,
Pražské Hospadářské Novlny,
kteréž se rozesílá zdarmal
Obrázkový časopis „Pražské Hospodářské
Noviny“ vychází 1. a 15. každého měsíce a při-
náší v každém čísle četná pojednání o všem,
co pro hospodáře a malorolníka je důležito.
Předplácí se na půl roku 2 zl. (4 K) 1 s poštou.
Administrace „Pražs. Ho-
spodář. Novin“ v Naklada-
telství J. OTTY v Praze,
Karlovo nám., 34.
J Ott
Naklada
Praha
Karlův já
Hospadářský Novlna