ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2152eb50-7110-11dc-bfd4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 58, person 63, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXIV,
2 masthead
V Praze, ve středu dne 23. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 63.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláeí se- v Praze v admfnistrani na měsíc . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —l s dvoji donášken na měst na čtnt lta . . . . 7 k 5oh za měsíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: na měslíe 3e na čtvrt leia “ . . .. s dvojí zásilkou na měs n v: . . k
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu ie o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Njuěvanu, 22. března. (C.-B.) Dnes mezi 7. a půl 8. hodinou ráno bylo slyšeti od jihu ze vzdálenosti asi šesti mil 14 dělových výstřelů. Pro mlhu nebylo možno rozeznati před- měty na širém moři. Z Petrohradu, 22. března. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Ze Seulu došla zpráva. že z 2000 korejských vojínů, kteři byli vysláni, aby udržovali na seve od Seulu v obcích pořádek, přes čtyři sta uprchlo k japonskému vojsku, kde dle všeho použiti budou jako průvodcové na cestách Koreou. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Petrohrad Seul Korea
7 article Prohlášení poslanců českých.
Prohlášení poslanců českých. Z Vídně, 22. března. (Telef. zpráva „Nár Listů“.) Poslanci čeští trvají na svém stanovisku několikráte již vytčeném, že obnova vnitřníh českého jazyka úřadního a služebního jest neod bytnou povinností vlády a že tudíž tento vnitern jazyk nemůže býti žádným předmětem jednán s Němci, ještě měně pak kompensačním objek- tem v jednání tom, poněvadž provedení platných zákonů ve státu spořádaném nemůže býti činěno závislým na souhlasu jednotlivých stran vůbec. Rozhodnutí o zřízení české university na Moravě náleží do kompetence zákonodárství. Jest tedy věcí poslanců všech a nemůže býti tolikéž předmětem jednání mezi Čechy a Němci a to tím méně, jelikož právě v této záležitosti jedná se o povinnost vlády, českému národu v markrab ství na základě čl. XIX. státních základních zá konů sjednat možnost, aby přislušníci jeho na- byti mohli universitního vzdělání mateřským ja- Musily-li se tedy strany české co nejroz- hodněji ohraditi proti svévolnému zatahování těchto dvou otázek do jednání, jsou rády ochotny ostatní otázky národního spolužití: školy men šinové, pravidla jazyková pro samosprávné kor porace, zemský řád a zemský volební řád, toli kéž otázku lepšího zřízení veřejné správy uči- niti předmětem vzájemné rozpravy s Němci.
Němec Musil Vídeň Čechy český univerzita na Morava
8 article
Zejmena nejsou neochotny konati jednání v přičině obnovy krajského zřízení, která by vy- hovovala moderním požadavkům správy veřejné Protože však jazykové právo v zemích platným zákony jest upraveno ve smyslu naprosté rovno- právnosti a potřebuje toliko dokonalého pro- vedení, kteréž jen a jedině náleží do oboru povin- nestí vlády, přísežně slíbených, vlády, od níž jedině je žádáme a žádati musíme, protože souhlas stran ku provedení platných zákonů ne- může býti nikterak novým pramenem právním mohlo by jednání o krajském zřízení v duchu spravedlivé ochoty vedené a jen se stanoviska oprávněného požadavku po lepším zřízení naš správy posuzované, dospět ke zdárnému vý- sledku. K jednání o jiných otázkách byl byto příznivý počin. České strany prohlašují veřejně a nepokrytě že upřímně si přejí poctivého a spravedlivého míru a že ničeho nejsou tak daleky jako úmyslu zdánlivou mírumilovností chtíti dosíci účelo
11 article
Jak se dělala česká obstrukce. Z Vídně, 22. března. (Telef. zpráva „Nár Listů“.) Obstrukce česká vedena byla s houžev natostí a rozhodností, všeho uznání hodnou, cel 2 neděle. Lidoví poslanci naši počali ji sami bez chledu na spojence, kteří teprve přirazili po zději. Česká obstrukce na počátku spočívala na 61 poslancích. Záleželi ze 48 poslanců klubu svobodomyslných lidových poslanců českých. 5 národních socialistů, 5 agrárníků českých a poslanců českých, nenáležejíeích žádnému sdru Hned od prvého počátku podporována byl obstrukce česká obstrukcí klubu ruského, jehož předseda, posl. prof. Romančuk včera v de- batě universitní prohlásil ovšem, že podporu klubu ruského zaručena jest právě tak obstruke české jako německé. Udržeti presenci tohoto hloučku odhodla- ných zápasníků, bylo úkolem tím větším, jelikož vždy několik poslanců, jsouc nemocno, nemohl býti přítomno zasedání sněmovny poslanecké. Ž neutrpěla při tomto stavu věcí hned v prvních dnech obstrukce česká ani jediného echecu že vždy byli poslanci čeští na místě, přičítali dlužno jedině a pouze faktu, že poslanci češt byli po celou dobu ve sněmovně poslanecké a že akční komitét, jemuž byla svěřena organisacea vedení, s pílí neúmornou sledoval všechna jed- nání, udával v čas potřebné a vhodné disposic a udržoval takovým způsobem stále potřebný počet přes 50 poslanců v zasedací síni.
profesor Romančuk Vídeň
12 article
Jako za války tuhá byla organisace akčního komitétu, tohoto generálního štábu obstrukce rozšířeného v době pozdější o 3 zástupce klub jihoslovanských. Za vrchního vedení předsedy klubu poslanců svobodomyslných dra. Pacáka udíleny byly dvakráte denně příkazy pro strany obstrukční. Kolem poslance Maštálky, kte- rému svěřeny byly organisační práce a veden obstrukce a jejž v této činnosti podporovali účinně posl. Reichstädter a Šrámeka kteří stále byli na svém místě, kupili se členové stran obstrukčních, aby přijímali povely, hodinu po hodině se měnicí. Nebylo a není malou úlohou, vydržet cel dny v dusném vzduchu parlamentním, ale vý- sledek dvounedělní kampaně obstrukční ukázal že obstrukce našich poslanců je nepřem o ži telnou a že nyní, kdy bez podmínek připojilc se ještě 34 poslanců Slovanské Svézy a Slovin- ského klubu pokrokového, tato jest pevnou orga- nisací, přes kterou k jednacímu pořadu nelze
Pacák Maštálek Reichstädter Šrámek Slovinsko
15 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 248 Z Vídně, 22. března (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.) O 15. hodině odpol. přečetl předseda hr Vetter přípis ministerského předsedy dra. Kör bra, kterým na základě nejvyššího rozhodnut říšská rade dneškem se odročuje na dobu ne určitou. Způsob, který tu volen, jest nový. Dr Körber nepřišel do sněmovny poslanecké, aby tam vyhlásil nejvyšší rozkaz, sobě daný, nýbrž dal jej oznámiti sněmovně předsedou. Čekalo se, že tentokráte parlament poslán bude na prázdeň velikonoční, která, jak se ujišťuje, potrv do 13. dubna včetně, ústním prohlášením chefa vlády. Tento seděl do 1. hodiny s poledne n svém křesle, maje v pravo a v levo všechny své kollegy, také dra. Hartla, jenž dnes večer odjel k léčbě do Karlových Varů. Soudilo se tedy, že
Vetter Körber Hartl Vídeň Karlová Vary poslanecký sněmovna
16 article
v určité chvíli povstane dr. Körber a sněmovně řekne: zasedání jarní jest skončeno. Nestalo se tak. Nebylo vyčkáno, až dodělá se pilný náv posl. dra. Dvořáka ve příčině vybudování české university v Praze a českých obou technik, ná vrh, ko kterému přihlášen jest ještě ke slovu poslanec vlašský a poslanec slovinský a ke kte rému navrhovatel sám podati chtěl ciferní a věc- nou polemiku proti sobotnímu stručnému vy- jádření ministerského předsedy. Sotva odbyto bylo čtvrté hlasování dle jmén — jedno navrhl posl. Staněk, druhé ruský poslancc Javorský oba navrhli hlasování dvoje o petici, jimi podan — hr. Vetter dal přečisti několik, za schůze po- daných interpellací a potom list ministerského předsedy. Budeme dnes odročeni, či ne? — to byla otázka celého dne. S otázkou tou chodilo se počtem tak hojným na předsedu hr. Vettra, že tento, chtěje ubrániti se návalu se všech stran, položil před sebe velkou ceduli s nápisem Předsednictvu není naprosto známo, kdy bude poslední schůze- Zvěstí a hadaček, kdy smutná tato kampař vezme za své, bylo hojně a každá byla jiná Jedni říkali — ti viděli pokladníky přicházeti s velkými vaky do sněmovny, ve kterých se na- lézaly peníze na dlety a cestovné —: pošlou nás domů dnes najisto, druzí zase říkali: dnes jest schůze poslední, avšak odročení říšské rady bude vyhlášeno zejtra v úřadním listě a vypla- ceno nám bude, co nám patří, teprve zejtra.
Körber Dvořák Staněk Vetter Praha
17 article
Teprve o 1/45. vrátil se hr. Vetter, který by dlouho u dra. Körbra v ministerské síni a hne potom rozlétla se zpráva: nic již nebude, od- ročení vysloveno bude neprodleně. Toto proro- cíví také splněno- 15 dní trvalo tak zvané jarni zasedání. Ko nalo se v něm 13 schůzí a tyto všechny byly dlouhé a všechny vyplněny českou obstrukcí mluvenou, technickou a hlasovací. Resultáty sessc té jsou zajímavy. Zajímavy proto, protože jsou zcela jiné, nežli jaké byly předpovídány zcela jiné, nežli jakých se nadál dr. Körber. Si tuace — možno říci — překotila se úplně. Hluč nými fanfárami vytrubováno, že česká obstrukce bude zdolána rozmachem stran levice, ke kte- rému přidají se také jiné strany pracovní. Hlásán jako absolutní mathematická jistota, že dnes večer vykonají se volby do delegací. Vítězo- slavné jásání všech přívrženců dra. Körbra bylo nezměrně. Dnes však pojal všechny žal a jsou v tak zv. stadiu kocoviny. Dávno již strany le- vice nebyly tak shrouceny a zarmouceny, jako dnes. Vidi, že jejich sanační akce ku potření če- ského odboje skončila smutně a bědně. Vídí, že Čechové nezůstali sami, že k nim připojili se nejen slovanští, nýbrž také vlaští poslanci, vidí. že Poláci — z příčin dosud nevysvětlených — postavili se proti dru. Körbrovi ve věcí tak chou- lostivé, jako jest volba do delegací. Vidí, že utvářejí se nové horizonty a bojí se, že snad možny jsou nové útvary. V den, ve kterém uherský ministerský předseda dostal od sně- movny rekruty také na rok 1904, odešel dr.
Vetter doktor Körber Körbr Čecho Polák levika
18 article
Körber nejen bez rekrutů, bez voleb do dele- gací, ale také zbaven možnosti, rozhodovati tom, kdy parlament se má scházeti a zasedati. Po té stránce byl dr. Körber dosud faktorem jenž rozhodoval sám. Nyní žezlo mu vyrváno z rukou. O tom, má-li zasodati parlament po Ve likonocích, čili ne, nestanoví on, to stanoví par lament sám. Tak přešla moc od byrokratick vlády na parlamentní strany. To jest změna která jeví se dosud jenom účinky vnějšími Bude-li míti také následky hlubší a pronikavější dlužno vyčkati. Z Vídně, 22. března. (C. -B.) Po zahájení schůze četly se opět došl spisy do slova až do 3. hod. odpol. Ministr obchodu podal předlohu o ro zší ření terstského přístavu. Posl. Staněk navrhuje dvojí hlasování dl jmen o peticích jím podaných: aby konala se schůze tajná a kdyby lato byla zamítnuta, ať koná se hla- sování dle jmen ve schůzi ve veřejné o protokolo vání. Oba návrhy se zamítají.
Körber Posl Staněk Vídeň
19 article
Posl. Vasil Jaworski navrhuje též dvojí hla sování dle jmen o pelicích jím podaných Při hlasování dle jmen oba návrhy, jím podan se zamilají. O 1/4 na 5. hod. hlasování dle jmen skončeno Čtou se dotazy, jež podali poslanci dr. S lený a sp. po odpisování pozemkové daně při ži- velních pohromách; — Pospíšil a sp. po obee ném slarobním a invalidním pojišťování; —v Sehnal a sp. po stávce truhlářských pomocníko v Praze: — Udržal a sp. po právním sporu to várníka umělých hnojiv H. Schmidtmanna s lesnín inženýrem Čídkem: — Schö nerer a sp. po če štění stálních železnic: — Hauck a sp. po ně mecko českých vkladních listech poštovní spořitelny jichž používá se ve Vídni; — Iro a spol. po úpravě služebního poměru vozních opatrovníků na státních železnicích: — Schreiner a spol. po znesnadněném dovozu dráselnatých solí stassfurt ských; — Špindler a sp. po jednání s českou menšinou v Trutnově; — Choc a spol po berních předpisech a exekucích v okresu smíchovském; — Fresl a sp. po pravidlech, jak se má užívati tlako strojů při výčepu piva; — Choc a sp. po zabaven č. 5. »Zájmů státních zřízenců«: — Kaftan a sp po slavbě vodních dráh v Čechách; — dra. Bax y sp. po opatrovníku nepříčelného H. Procházky, Jos Kocourkovi v Praze; Ofner a sp. po zrušení insti tuce soudních inspektorů.
Posl Jaworský doktor Pospíšil Udržal H Schmidtmann Hauck Špindler Fresl Choc Kaftan Procházka Kocourek Ofner Sehnal Praha Vídeň Trutnov Čechy Čídko
20 article
Posl. Kratochvíl a sp. podali pilný návrl na zákonná opatření proti fušerství živnostnímu. O 4.29 hod. ujímá se slova předseda hr. Vetle a praví: Došel mne tento přípis pana ministerského předsedy; prosím, by byl přečten. Zapisovatel Albrecht (čte): »Na základě nejvyššího zmocnění mám čest V. k laskavému dalšímu sdělení ozna miti, že říšská rada dnešním dnem s odročuje.s Předseda hr. Veller: Na základě tohoto sdělen končím schůzi. Přeje pánům veselé svátky, prohla šuji schůzi za skončenou. Konec schůze ve 4.30 hod. odpol.
Posl Kratochvíl Došela Albrecht Veller
21 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 22. března. Anglo-francouzská dohoda. V posledních dnech prosvitly do veřejnost zprávy, že v málo dnech dokončeno bude vy jednávání anglo-francouzské o řadě sporných, až dosud otázek osadních. Podle »Figara« vy- jednávání to trvá už déle roku. Anglická vlád prohlásila prý, že především nutno řešiti otázku egyptskou, ale Delcassé odvětil, že také jin státy mají tam zájem a že Francie sama otázku tu řešiti nemůže. Anglie ale namítla, že zájmy Francie jsou v Egyptě největší a když Franci projeví souhlas, že také ostatní státy budou následovati. Delcassé prohlásil pak, že musí trvati na zachování smírné mezinárodn komise pro egyptský dluh, jakož i na francouz ských ústavech tamějších, jež vesměs jsou ovšem anglickému proteklorátu nad Egyptem na pře kážku. Anglie slibila na to prý Francii za kon- cesse v Egyplě volnou ruku v Marokku. Zatím učiněna prý dohoda o tom, že Francie zřeknes nároků svých v New-Foundlandu, že ale za t Anglie zaručí tam svobodný rybolov a že fir mám, jež jsou tam zastoupeny, poskytne od bytné. Anglie odstoupí prý též v Africe Franei některé ze zemi, jež umožní spojení tamějšíel osad francouzských. Rovněž otázka marock bude prý dohodou touto rozřešena. Oproti tomu »Temps« tvrdí, že nepočalo se ještě ani s texto- váním úmluv a že třeba i vyříditi ještě některe věci. Na vlastní pravou nějakou smlouvu ostatně
Delcassé Franek Praha Francie Anglie Egypt Maroko NewFoundland Afrika Temps
22 article
V drobném prodeji ranní čí-lo o sobě . . . za 8 odpolod lní . . . za ž Ve flialkách na venkově- ranní čcl odpolední . . . . . . . . 3h Inserá ty platí se hotově uapřea Předplacení a insnrty přijímá admíni- strace v Marianské ulici č.3. Tnm nacházejí se též redakee tiskárna a expedice „Národnich Listů Rukopisy se novracnjí.
23 article
prý se ani nepomýšlí, nýbrž jen na jednotlivé protokoly o různých otázkách. Vláda anglická přeje prý si zvláště, aby mohla volně rozhodo- vati o egyptském dluhu, aby se neopakovaly finanční potíže, jako při zřizování hrází u Ass- namu. Za to prý francouzská vláda žádá z nové záruky pro ochranu zájmů francouzských v Egyptě a Anglie jest prý ochotna záruky ty povoliti. Úmluvy stran Marokka budou prý ta- kového rázu, že ani sultán marocký ani jiné státy nebudou míti příčiny k odporu. V ostat- ních částech Afriky dosáhne prý Francie více, nežli se dosud myslilo. Tolik »Temps«. Lon- dýnský zpravodaj mnichovských »Neueste Nach- richten« nesoudí ale tak příznivě pro Francii o úmluvách učiněných. Pravi, že dohoda do- sažená má v příčině Marokka ráz ryze pro- zatímní a že Francie oproti pouze morálním koncessím v Marokku učinila Anglii ústupky v Egyptě značné politické ceny. Také v New Foundlandu dala prý Francie v šanc stará práva svá. Od nynější anglofilské vlády Combesovy, jež nijak se také neohlíží na to, pokud dohodou s Anglii utrpěla by alliance francouzsko ruská, již ani úmluva, jak ji »Münch. Neueste Nach- richten« líčí, nijak nepřekvapila. Ostatně předseda republiky argentinské Rocca prohlašuje dnes, že jihoamerické repu- bliky neuzavřely žádného spolku a že zvlástě Argentina chce jiti se Spojenými státy v přá- telstvl.
Münch Rocca Asso Egypt Anglie Maroko Afrika Francie Lon New Foundland Argentina spojený stát
24 article Spolek jihoamerických států.
Spolek jihoamerických států. V berlinských kruzích státnických těší s velice tomu, že, dle pověstí některých, jež teprv teď pronikly do veřejné známosti, Brasilie, Argentina, Bolivie, Eeuador a Chile po odtržení Panamy od Kolumbie utvo řily spolek na výboj i odboj proti imperialistické politice Spojených států. V Berlině ale, dle všeho, příliš snadno zapomínají, že spolek taký může býti hrází i proti rozpinavosti Němců v jižní Americe, kteréž Argenťané, Brasilci ano i Chilšte jsou stejně prý syti, třeba se německá rozpí- navost jevila zatím jen v nevinnější formě hospo- dářské.
Němec Argentina Bolívie Eeuador Chile Panama Kolumbie spojený stát Berlín jižní Amerika
25 article Vatikán proti Franci
Vatikán proti Franci Vatikán, v němž ovšem od pádu Rampolly vliv francouzský na prospěch vlivu trojspolko- vého jest značně oslaben, jest dle všeho od- hodlán zanechati nyní úplně šetrnosti sv k francouzské vládě. Sdělili jsme již, že papež minulého pátku pronesl se, že protestovati musl rozhodně proti akci vlády Combesovy proti řeholím. Dle jedné verse Pius X. byl upozorněn prý kardinálem Vanutellem, že slova ta mohou míti v zápětí roztržku s Francií. Ale papež od- větil prý, že konaje svou povinnost církevní, nemůže se ohlížeti po politických důsledcích toho; nečiní prý nic pro roztržku, ale také nie proti nl. Dnes sděluje se ale další ostrý krok se strany Vatikánu. Nuncius v Paříži ohlásil vládě francouzské, že papež dubnovou návštěvu Loubela u Viktora Emanuela v Římě pokládati bude jakoby se nestala. To znamená, že Pius X. presidenta Loubeta za jeho návštěvy v Římě nepřijme. Bylo by dětinské zastírati, že Combes ostatně ani ne tak věcnou stránkou svého boje jako spíše jeho formou vliv trojspolkový ve Vatikánu posilil. Přes to listy vládní většiny pudí jej do dalšího boje proti Vatikánu. Tak i býv. ministr Lonesson projevuje v »Siěelu« očekávání, že Combes výroky Piovy energicky
Franek Viktor Emanuel Pius Loubet Combes Lonesson Vatikán Francie Paříž Řím
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Serváe Heller. V době absolutismu. (Dvě velké komědie. — Hladový rok. — Jakou byla tehdejšl obecná škola.) U porovnání s nynějškem bylo v těch letech u nás vše velmi prosté, docela prostinkým pak byl život venkovanů: starost o výdělek nebo všeho repotu prosté konání předepsaných povin- ností byly celým obsahem jejich existence. Nade vším pak vznášela se tichá resignace, jež docela vypadala jako klidná spokojenost. Tento ráz doby dlužno stále připomínati, aby obraz její se svými podrobnostmi se čtenářům nejevil v lichém světle a v nepravdivém zbarvení. Do neveliké řady mých pestrých a jaks zářných upomínek z těch časů patří — komedie. Mé rodiště mělo, co se komedií týče, svoji spe- cialitu. Artista padrone vyššího starého slohu, jménem Šťastný, byl u nás vlastníkem hostince a hospodářství. Byl to muž zcela zvláštní. On střídal živor potulného vlastníka círku nebo arti- stické společnosti s klidným, lze říci šosáckým zaměstnáním solidního zemědělee a hostinského. Pojala-li ho touha po světě, pronajal svoji živ- nost, sebral rodinu a koně — tažné a jezdecké — naverboval několik „umělců“ a vydal se na pruť mezi národy. Když pak ho ten „vagabund- ský život“, jak sám říkal, omrzel, vrátil se zase do Vlašimi k pluhu, výčepu a hostinské kuchyni. On, jeho žena, dva synové a dvě dcery, všichni byli krasojezdci, akrobati a kejklíři, ale ve Vla- šimi vedli hostinství a ekonomii jako jiní ob- čané. Jenom někdy, když šlo o zvláště dobro- činný účel anebo o náležitou oslavu něčeho vel- kého, uspořádal Šťastný z ochoty nějaké před- stavení s celou svojí rodinou a s přibranými ar- tisty. Stávalo se to ovšem jenom po letech, ale proto přece zachytila moje paměť dvě takovéto slavnosti.
doktor Servá Heller Vlašim
27 article
Jednou o druhém velikonočním svátku ubí- rali jsme se, provedše na kůru velkou figuráln mši, z kostela. Největší náš, patronu kostela vě- novaný zvon sv. Jiljí, hlásal majestátně dobu polední a s veselou mysli spěchaly zástupy po- božných k pomláskovému obědu. Od branky kostela vede stromořadí mohutných lip a na konci tohoto stromořadí rozkládalo se v prvních letech padesátých větší prostranství, nyní z části již zastavěné. Na tomto prostranství uvítalo nás milé překvapení. Vystoupivše ze stínu košatých lip, spatřili jsme na levo pestrou kavalkádu: šest zlatem a purpurem vyšňořených trubačů na opentlených koních a v jejich středu hlasatele v kostýmu z patnáctého století. Jakmile hlavní příval z kostela se přiblížil, spustili trubači effektně zharmonisovanou fanfáru a hlasatel po- pojev ku předu, ohlašoval slavnostně, že „budc odpoledne, ihned po skončeném požehnání, se svolením Jeho Jasnosti knížete Karla z Auers- pergů, jakož i zeměpanského úřadu na vnitřním zámeckém nádvoří uspořádáno elegantní před- stavení krasojezdecké, gladiatorské a šermiřské ke kterémuž se všechno císařo-královské, panské a obecní úřadnictvo, měšťanstvo a ostatní slušné obyvatelstvo uctivě zve.“ Honorace městská, ja- kož i měšťanstvo, kteréž ve svátečním obleku se dostaví, že má místa vykázána ve vnitřním ná- dvoří samém, ostatní pak obyvatelstvo na při- pravených lavicích mezi vnitřní mřížovou pře- hradou a čtyřbaštovou branou parkovou. Každý navštěvovatel že se žádá, aby dle libosti nějaké vstupné zaplatil, ježto se slavnost ve prospěch pohořelých v obci *,* pořádá a tomuto dobro- činnému účelu celý hrubý výnos se odevzdá.
svatý . Jiljí Karel Auers
28 article
Slavnostní představení se odpoledne sku- tečně také za velkého návalu obecenstva konalo a průběh jeho byl prý opravdu skvělý. Já sám se na ně mnoho již nepamatuji, nepochybně proto, že jsem jenom odněkud se strany dívati se mohl a tudíž vlastně nic ani neviděl. Nám klu- kům musilo stačit, zahlehli-li jsme třebas jenom těch několik koní s peřestými, zlatým třepením hojně vroubenými šabrakami, pozlacenými uzdami a červenými, bílými nebo modrými cho- choly, pak nějakého toho římského gladiatora nebo středověkého rytíře v těžkém brnění. Ostatně měli jsme zrovna kanibalskou radost ze vřískání trub, práskání bičů a třaskání mečův. jež přes vysokou živou hradbu starších diváků k našim vytahaným uším doléhaly.
29 article
Zámecká produkce dopadla tedy k obecné spokojenosti panstva i lidu a nepochybně také artistů, kteří při ní účinkovali. „Kde nabra Šťastný hned tolik lidu?“ tázali se měsťané, od cházejíce ze zámeckého nádvoří. „A kde vzal všechnu tu drahou zbroj a tolik nádherných ko stýmů? Tak pěkných věcí přece komedianti ne mají!“ — Věc byla docela prostá. Ke Šťast- nému zavítala před tím na zapřenou tlupa ar- tistů, kteří kdysi u něho již angažování bylia nyní právě místo svého působení měnili a Šťastný použil jejich nahodilé přítomnosti k uspořádán svátečního představení. Kostýmů, rekvisita zbraní měl sám dosti, avšak denní světlo širého nebe vyžadovalo aspoň pro hlavní osoby, vý- zbroje nádhernější, opravdovější a cennější, a tu peskytla či půjčila mu ochotně bohatá divadelní, maškarní a historická garderoba knížecí. Odtud ty pozlacené uzdy, ty zlatým třepením a krum- plováním až přeplněné šabraky, ty krásné leskle zbraně, těžké aksamitové pláště a zářící krunýře rytířův. A ještě na jednu podobnou slavnost se pa- matuji, ale nevím také již, v kterém roce se ko- nala. Však na tom nezáleží. Šťastný ovdověv, po nějakém čase opět se oženil. Vrátiv se pak s no- vou chotí do Vlašimi, neopomenul tuto událos náležitě oslaviti.
Vlašim
30 article
Byla zase neděle a opět vraceli jsme s o polednách za hlaholu největšího vlašimskéh zvonu stinným stromořadím z kostela. Na kone lip, na sluncem prohřátém prostranství před dě kanskou budovou, uvítaly nás víření bubínků a třepotavý tuš několika trubek a pozounů. Zá- stup jezdců a jezdkyň v bohatém středověkém kroji očekával tu obecenstvo, z velké mše se vra cející a hlasatel se zářící standartou zval všechno obyvatelstvo města na 4. hodinu odpolední k vel- kému turnaji „Svatba Lukrecie Borgiové, jenž od 40 umělců a umělkyň ve věrném historickém oble ku a brnění proveden bude na východním náměstí čili rynku...“ Po vykonaném takto hlášení zazněl opět velký tuš a kavalkáda hnula se, aby pozvání ve všech částech města opa- kovala. Odpoledne pak sestrojeny na řečeném ná- městí s eskamotěrskou rychlostí manéž pro jezdce, dále balkón, na němž měla zasednout Lukrecia Borgia a několik řad nižších a vyšších
Lukrecius Borgia východní náměstí
31 article
lavic pro městskou honoraci. Ostatní obyvatel- stvo mělo přirozený amfitheatr na jižní strane náměstí, kteráž tehda ještě od dolejší, ploché části rynku přikře jako střecha k hořejší řadě domů vystupovala. Několik minut před 4. hodi- nou přibyl za hlučného troubení a víření bubínků skvělý rytířský průvod, v jehož středu na vyso- kém bilém hřebci Lukrecia Borgia (paní Šťastná majestátně klusala, na náměstí a jakmile se bylo ebecenstvo poněkud ustálilo — vstup byl všem docela volný — dáno velkou fanfárou znamení že turnaj počíná. Průběh tohoto rytířsko-jezdeckého předsta- vení vylíčiti s to nejsem; pamatují se jenom, že to byla pro nás podívaná nebývalá a oslňující Rytíři lámali oštěpy a vitěz nade všemi soupeř obdržel z rukou krásné Lukrecie „zlatou růží“ Pak jezdili kavalíři a dámy o závod, nabodával hlavy Turků, sráželi ptáky, navlékali letmo n dřevce mosazné kruhy a tak dále a provedli na konec před královnou slavnosti velký rej ta- neční... Za krátko na to opustil Šťastný, prodav svoji usedlost, Vlašim nadobro.
Lukrecius Borgia Rytíř Turek Šťastná strane náměstí Vlašim
32 article
Episodku o Šťastném a jeho občasných pro- dukeích položil jsem do souboru svých upo- mínek jenom, aby jakožto malá pestrá stafáž přispěla k dolíčení doby a jejího ducha. I n holém, širém palouku vyrůstá a rozvijí se druhdy chomáč živě zbarvených, jiskrně planoucíel květů, jež zjevem svým kolkolem rozloženou smutnou pustinu křiklavě osvětlují. A takž přispěly i produkce, shora vytčené. k ozáření truchlého pospolitého života mých ro- dáků v tehdejší době a jich nudné, všelikého ohně a veseli prosté lopoty o nutný chléb ve- zdejší. Ale tohoto chleba bylo někdy velmi po málu. Pamatuji se jako v mlhách na rok, tuším, že 1853, na rok hladu. Tehda nebo rok před tím byla velká neúroda, a ježto železných dráh ještě málo bylo vystavěno, nastal velký nedostatek chlebovin. Naše rodina nebyla z nejehudších, avšak mám v živé paměti, že jsme se dlouho živili — kukuřicí. Polévka nebo kaše z trhané kukuřice byla nám skoro lahůdkou. Lidé vařili a jedli kde jaké rostlo bejlí a mísili do černě mouky na chléb mletou kůru bříz a jinýeh stromů. Já byl jsem Benjaminem rodiny a proto snad také trochu miláčkem svojí matky. Nevim ani, neboť je tomu už dávno a potom — mazlení a hýčkání seznal jsem teprv později — v jiných rodinách. Ale že mi matka přála, vím. A tu vi- dím se, jakoby to teprve včera nebo loni bylo bývalo, jak jsem pozdě večer za tuhého mrazu z německého divadelního představení domů při- klusal a zde zvláštní pochoutkou uvítán byl: kastrolkem malinkých brambůrků, o málo vět- ších, než jsou lískové oříšky, uchovaných teplém mléce. Jaký to pamlsek v době hladul
Benjamin
33 article
Ale ta egyptská rána minula, a pak bylo vždy dosti co jísti. Brambory rodila poněkud pí- sečná půda některých vlašimských polí zrovna výtečné, zejmena modráky, se silnou, vespod fialovou kůží, kteréž se po varu rozsýpaly, jako žloutky z husích vajec — nikdy nejedl jsem už tak dobrých bramborů — až časem na Sloven- sku, v severních Uhrách. Potom jsme měli dosti dobré žito, těžký ječmen a pro pražské fiakry znamenitý oves. Bohužel, nesmím smlčeti, že jsme do sklepa nakládali a v zimě — ale neradi! — jídali také bílou, tuhou řepu, kterou se nyn všude už krmí jenom dobytek. Snad to bylo také jenom v letech bidy, kterých bylo za mého mládí několik — kdo dobytči řepu, zapraženoua syrobem oslazenou jenom několikráte jedl, ne- zapomene toho do smrti a má po celý život do- jem, že tu líbeznou zeleninu celé desítiletí jídal. Pravil jsem shora, že nic neodvracelo ob- čany mého rodiště a vůbec lid český od péče o vezdejší chléb. Tato péče, tedy starost o vý- dělek a všeho repotu prosté konání předepsaných povinností byly celým a jediným obsahem tehdej- šího jich života. Lidé, odvyknuvše si přemýšleti o věcech vyšších a vzdálených, stáhli zvolna všechen svůj intellekt, všechno svoje chtění snažení do hlemýždí skarlupy svého tělesného života a žili nejvýše jenom ještě své rodině. Pra- covalo a požívalo se mírně, v duchu a stylu doby a ze všeho vyzírala tichá, prostomyslná resignace, jež docela vypadala jako spokojenost lidí, kteřt nic lepšího, než svoje bydlo neznají. Také v do- mácnosti mých rodičů bylo — kromě nadbytku cvičné hudby — vždy ticho, rušené občas jenom různými rodinnými příběhy. Jak jsem již řekl, byl můj otec učitel a já, jakožto učitelský synek, měl jsem všechnu pří- ležitosť seznati tehdejší školu skrz na skrz a ne- bude snad zbytečno, načrtnu-li zde její obrázek.
Brambory Uhry