2
masthead
V Praze, ve středu dne 23. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláeí se-
v Praze v admfnistrani
na měsíc . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —l
s dvoji donášken
na měst
na čtnt lta . . . . 7 k 5oh
za měsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měslíe
3e
na čtvrt leia “ . . ..
s dvojí zásilkou
na měs
n v: . . k
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu ie o 10 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Njuěvanu, 22. března. (C.-B.) Dnes
mezi 7. a půl 8. hodinou ráno bylo
slyšeti od jihu ze vzdálenosti asi
šesti mil 14 dělových výstřelů. Pro
mlhu nebylo možno rozeznati před-
měty na širém moři.
Z Petrohradu, 22. března. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Ze Seulu došla zpráva.
že z 2000 korejských vojínů, kteři
byli vysláni, aby udržovali na seve
od Seulu v obcích pořádek, přes
čtyři sta uprchlo k japonskému
vojsku, kde dle všeho použiti budou
jako průvodcové na cestách Koreou.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Petrohrad
Seul
Korea
7
article
Prohlášení poslanců českých.
Prohlášení poslanců českých.
Z Vídně, 22. března. (Telef. zpráva „Nár
Listů“.) Poslanci čeští trvají na svém stanovisku
několikráte již vytčeném, že obnova vnitřníh
českého jazyka úřadního a služebního jest neod
bytnou povinností vlády a že tudíž tento vnitern
jazyk nemůže býti žádným předmětem jednán
s Němci, ještě měně pak kompensačním objek-
tem v jednání tom, poněvadž provedení platných
zákonů ve státu spořádaném nemůže býti činěno
závislým na souhlasu jednotlivých stran vůbec.
Rozhodnutí o zřízení české university na
Moravě náleží do kompetence zákonodárství. Jest
tedy věcí poslanců všech a nemůže býti tolikéž
předmětem jednání mezi Čechy a Němci a to tím
méně, jelikož právě v této záležitosti jedná se
o povinnost vlády, českému národu v markrab
ství na základě čl. XIX. státních základních zá
konů sjednat možnost, aby přislušníci jeho na-
byti mohli universitního vzdělání mateřským ja-
Musily-li se tedy strany české co nejroz-
hodněji ohraditi proti svévolnému zatahování
těchto dvou otázek do jednání, jsou rády ochotny
ostatní otázky národního spolužití: školy men
šinové, pravidla jazyková pro samosprávné kor
porace, zemský řád a zemský volební řád, toli
kéž otázku lepšího zřízení veřejné správy uči-
niti předmětem vzájemné rozpravy s Němci.
Němec
Musil
Vídeň
Čechy
český univerzita na Morava
8
article
Zejmena nejsou neochotny konati jednání
v přičině obnovy krajského zřízení, která by vy-
hovovala moderním požadavkům správy veřejné
Protože však jazykové právo v zemích platným
zákony jest upraveno ve smyslu naprosté rovno-
právnosti a potřebuje toliko dokonalého pro-
vedení, kteréž jen a jedině náleží do oboru povin-
nestí vlády, přísežně slíbených, vlády, od níž
jedině je žádáme a žádati musíme, protože
souhlas stran ku provedení platných zákonů ne-
může býti nikterak novým pramenem právním
mohlo by jednání o krajském zřízení v duchu
spravedlivé ochoty vedené a jen se stanoviska
oprávněného požadavku po lepším zřízení naš
správy posuzované, dospět ke zdárnému vý-
sledku. K jednání o jiných otázkách byl byto
příznivý počin.
České strany prohlašují veřejně a nepokrytě
že upřímně si přejí poctivého a spravedlivého
míru a že ničeho nejsou tak daleky jako úmyslu
zdánlivou mírumilovností chtíti dosíci účelo
11
article
Jak se dělala česká obstrukce.
Z Vídně, 22. března. (Telef. zpráva „Nár
Listů“.) Obstrukce česká vedena byla s houžev
natostí a rozhodností, všeho uznání hodnou, cel
2 neděle. Lidoví poslanci naši počali ji sami bez
chledu na spojence, kteří teprve přirazili po
zději. Česká obstrukce na počátku spočívala na
61 poslancích. Záleželi ze 48 poslanců klubu
svobodomyslných lidových poslanců českých.
5 národních socialistů, 5 agrárníků českých a
poslanců českých, nenáležejíeích žádnému sdru
Hned od prvého počátku podporována byl
obstrukce česká obstrukcí klubu ruského, jehož
předseda, posl. prof. Romančuk včera v de-
batě universitní prohlásil ovšem, že podporu
klubu ruského zaručena jest právě tak obstruke
české jako německé.
Udržeti presenci tohoto hloučku odhodla-
ných zápasníků, bylo úkolem tím větším, jelikož
vždy několik poslanců, jsouc nemocno, nemohl
býti přítomno zasedání sněmovny poslanecké. Ž
neutrpěla při tomto stavu věcí hned v prvních
dnech obstrukce česká ani jediného echecu
že vždy byli poslanci čeští na místě, přičítali
dlužno jedině a pouze faktu, že poslanci češt
byli po celou dobu ve sněmovně poslanecké a že
akční komitét, jemuž byla svěřena organisacea
vedení, s pílí neúmornou sledoval všechna jed-
nání, udával v čas potřebné a vhodné disposic
a udržoval takovým způsobem stále potřebný
počet přes 50 poslanců v zasedací síni.
profesor
Romančuk
Vídeň
12
article
Jako za války tuhá byla organisace akčního
komitétu, tohoto generálního štábu obstrukce
rozšířeného v době pozdější o 3 zástupce klub
jihoslovanských. Za vrchního vedení předsedy
klubu poslanců svobodomyslných dra. Pacáka
udíleny byly dvakráte denně příkazy pro strany
obstrukční. Kolem poslance Maštálky, kte-
rému svěřeny byly organisační práce a veden
obstrukce a jejž v této činnosti podporovali
účinně posl. Reichstädter a Šrámeka
kteří stále byli na svém místě, kupili se členové
stran obstrukčních, aby přijímali povely, hodinu
po hodině se měnicí.
Nebylo a není malou úlohou, vydržet cel
dny v dusném vzduchu parlamentním, ale vý-
sledek dvounedělní kampaně obstrukční ukázal
že obstrukce našich poslanců je nepřem o ži
telnou a že nyní, kdy bez podmínek připojilc
se ještě 34 poslanců Slovanské Svézy a Slovin-
ského klubu pokrokového, tato jest pevnou orga-
nisací, přes kterou k jednacímu pořadu nelze
Pacák
Maštálek
Reichstädter
Šrámek
Slovinsko
15
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 248
Z Vídně, 22. března
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.)
O 15. hodině odpol. přečetl předseda hr
Vetter přípis ministerského předsedy dra. Kör
bra, kterým na základě nejvyššího rozhodnut
říšská rade dneškem se odročuje na dobu ne
určitou. Způsob, který tu volen, jest nový. Dr
Körber nepřišel do sněmovny poslanecké, aby
tam vyhlásil nejvyšší rozkaz, sobě daný, nýbrž
dal jej oznámiti sněmovně předsedou. Čekalo
se, že tentokráte parlament poslán bude na
prázdeň velikonoční, která, jak se ujišťuje, potrv
do 13. dubna včetně, ústním prohlášením chefa
vlády. Tento seděl do 1. hodiny s poledne n
svém křesle, maje v pravo a v levo všechny své
kollegy, také dra. Hartla, jenž dnes večer odjel
k léčbě do Karlových Varů. Soudilo se tedy, že
Vetter
Körber
Hartl
Vídeň
Karlová Vary
poslanecký sněmovna
16
article
v určité chvíli povstane dr. Körber a sněmovně
řekne: zasedání jarní jest skončeno. Nestalo
se tak.
Nebylo vyčkáno, až dodělá se pilný náv
posl. dra. Dvořáka ve příčině vybudování české
university v Praze a českých obou technik, ná
vrh, ko kterému přihlášen jest ještě ke slovu
poslanec vlašský a poslanec slovinský a ke kte
rému navrhovatel sám podati chtěl ciferní a věc-
nou polemiku proti sobotnímu stručnému vy-
jádření ministerského předsedy. Sotva odbyto
bylo čtvrté hlasování dle jmén — jedno navrhl
posl. Staněk, druhé ruský poslancc Javorský
oba navrhli hlasování dvoje o petici, jimi podan
— hr. Vetter dal přečisti několik, za schůze po-
daných interpellací a potom list ministerského
předsedy.
Budeme dnes odročeni, či ne? — to byla
otázka celého dne. S otázkou tou chodilo se
počtem tak hojným na předsedu hr. Vettra, že
tento, chtěje ubrániti se návalu se všech stran,
položil před sebe velkou ceduli s nápisem
Předsednictvu není naprosto známo, kdy bude
poslední schůze-
Zvěstí a hadaček, kdy smutná tato kampař
vezme za své, bylo hojně a každá byla jiná
Jedni říkali — ti viděli pokladníky přicházeti
s velkými vaky do sněmovny, ve kterých se na-
lézaly peníze na dlety a cestovné —: pošlou nás
domů dnes najisto, druzí zase říkali: dnes jest
schůze poslední, avšak odročení říšské rady
bude vyhlášeno zejtra v úřadním listě a vypla-
ceno nám bude, co nám patří, teprve zejtra.
Körber
Dvořák
Staněk
Vetter
Praha
17
article
Teprve o 1/45. vrátil se hr. Vetter, který by
dlouho u dra. Körbra v ministerské síni a hne
potom rozlétla se zpráva: nic již nebude, od-
ročení vysloveno bude neprodleně. Toto proro-
cíví také splněno-
15 dní trvalo tak zvané jarni zasedání. Ko
nalo se v něm 13 schůzí a tyto všechny byly
dlouhé a všechny vyplněny českou obstrukcí
mluvenou, technickou a hlasovací. Resultáty
sessc té jsou zajímavy. Zajímavy proto, protože
jsou zcela jiné, nežli jaké byly předpovídány
zcela jiné, nežli jakých se nadál dr. Körber. Si
tuace — možno říci — překotila se úplně. Hluč
nými fanfárami vytrubováno, že česká obstrukce
bude zdolána rozmachem stran levice, ke kte-
rému přidají se také jiné strany pracovní. Hlásán
jako absolutní mathematická jistota, že dnes
večer vykonají se volby do delegací. Vítězo-
slavné jásání všech přívrženců dra. Körbra bylo
nezměrně. Dnes však pojal všechny žal a jsou
v tak zv. stadiu kocoviny. Dávno již strany le-
vice nebyly tak shrouceny a zarmouceny, jako
dnes. Vidi, že jejich sanační akce ku potření če-
ského odboje skončila smutně a bědně. Vídí, že
Čechové nezůstali sami, že k nim připojili se
nejen slovanští, nýbrž také vlaští poslanci, vidí.
že Poláci — z příčin dosud nevysvětlených —
postavili se proti dru. Körbrovi ve věcí tak chou-
lostivé, jako jest volba do delegací. Vidí, že
utvářejí se nové horizonty a bojí se, že snad
možny jsou nové útvary. V den, ve kterém
uherský ministerský předseda dostal od sně-
movny rekruty také na rok 1904, odešel dr.
Vetter
doktor
Körber
Körbr
Čecho
Polák
levika
18
article
Körber nejen bez rekrutů, bez voleb do dele-
gací, ale také zbaven možnosti, rozhodovati
tom, kdy parlament se má scházeti a zasedati.
Po té stránce byl dr. Körber dosud faktorem
jenž rozhodoval sám. Nyní žezlo mu vyrváno
z rukou. O tom, má-li zasodati parlament po Ve
likonocích, čili ne, nestanoví on, to stanoví par
lament sám. Tak přešla moc od byrokratick
vlády na parlamentní strany. To jest změna
která jeví se dosud jenom účinky vnějšími
Bude-li míti také následky hlubší a pronikavější
dlužno vyčkati.
Z Vídně, 22. března. (C. -B.)
Po zahájení schůze četly se opět došl
spisy do slova až do 3. hod. odpol.
Ministr obchodu podal předlohu o ro zší
ření terstského přístavu.
Posl. Staněk navrhuje dvojí hlasování dl
jmen o peticích jím podaných: aby konala se schůze
tajná a kdyby lato byla zamítnuta, ať koná se hla-
sování dle jmen ve schůzi ve veřejné o protokolo
vání. Oba návrhy se zamítají.
Körber
Posl
Staněk
Vídeň
19
article
Posl. Vasil Jaworski navrhuje též dvojí hla
sování dle jmen o pelicích jím podaných
Při hlasování dle jmen oba návrhy, jím podan
se zamilají.
O 1/4 na 5. hod. hlasování dle jmen skončeno
Čtou se dotazy, jež podali poslanci dr. S
lený a sp. po odpisování pozemkové daně při ži-
velních pohromách; — Pospíšil a sp. po obee
ném slarobním a invalidním pojišťování; —v
Sehnal a sp. po stávce truhlářských pomocníko
v Praze: — Udržal a sp. po právním sporu to
várníka umělých hnojiv H. Schmidtmanna s lesnín
inženýrem Čídkem: — Schö nerer a sp. po če
štění stálních železnic: — Hauck a sp. po ně
mecko českých vkladních listech poštovní spořitelny
jichž používá se ve Vídni; — Iro a spol. po
úpravě služebního poměru vozních opatrovníků na
státních železnicích: — Schreiner a spol. po
znesnadněném dovozu dráselnatých solí stassfurt
ských; — Špindler a sp. po jednání s českou
menšinou v Trutnově; — Choc a spol po berních
předpisech a exekucích v okresu smíchovském; —
Fresl a sp. po pravidlech, jak se má užívati tlako
strojů při výčepu piva; — Choc a sp. po zabaven
č. 5. »Zájmů státních zřízenců«: — Kaftan a sp
po slavbě vodních dráh v Čechách; — dra. Bax y
sp. po opatrovníku nepříčelného H. Procházky, Jos
Kocourkovi v Praze; Ofner a sp. po zrušení insti
tuce soudních inspektorů.
Posl
Jaworský
doktor
Pospíšil
Udržal
H Schmidtmann
Hauck
Špindler
Fresl
Choc
Kaftan
Procházka
Kocourek
Ofner
Sehnal
Praha
Vídeň
Trutnov
Čechy
Čídko
20
article
Posl. Kratochvíl a sp. podali pilný návrl
na zákonná opatření proti fušerství živnostnímu.
O 4.29 hod. ujímá se slova předseda hr. Vetle
a praví: Došel mne tento přípis pana ministerského
předsedy; prosím, by byl přečten.
Zapisovatel Albrecht (čte): »Na základě
nejvyššího zmocnění mám čest V.
k laskavému dalšímu sdělení ozna
miti, že říšská rada dnešním dnem s
odročuje.s
Předseda hr. Veller: Na základě tohoto sdělen
končím schůzi. Přeje pánům veselé svátky, prohla
šuji schůzi za skončenou.
Konec schůze ve 4.30 hod. odpol.
Posl
Kratochvíl
Došela
Albrecht
Veller
21
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 22. března.
Anglo-francouzská dohoda.
V posledních dnech prosvitly do veřejnost
zprávy, že v málo dnech dokončeno bude vy
jednávání anglo-francouzské o řadě sporných,
až dosud otázek osadních. Podle »Figara« vy-
jednávání to trvá už déle roku. Anglická vlád
prohlásila prý, že především nutno řešiti otázku
egyptskou, ale Delcassé odvětil, že také jin
státy mají tam zájem a že Francie sama otázku
tu řešiti nemůže. Anglie ale namítla, že zájmy
Francie jsou v Egyptě největší a když Franci
projeví souhlas, že také ostatní státy budou
následovati. Delcassé prohlásil pak, že musí
trvati na zachování smírné mezinárodn
komise pro egyptský dluh, jakož i na francouz
ských ústavech tamějších, jež vesměs jsou ovšem
anglickému proteklorátu nad Egyptem na pře
kážku. Anglie slibila na to prý Francii za kon-
cesse v Egyplě volnou ruku v Marokku. Zatím
učiněna prý dohoda o tom, že Francie zřeknes
nároků svých v New-Foundlandu, že ale za t
Anglie zaručí tam svobodný rybolov a že fir
mám, jež jsou tam zastoupeny, poskytne od
bytné. Anglie odstoupí prý též v Africe Franei
některé ze zemi, jež umožní spojení tamějšíel
osad francouzských. Rovněž otázka marock
bude prý dohodou touto rozřešena. Oproti tomu
»Temps« tvrdí, že nepočalo se ještě ani s texto-
váním úmluv a že třeba i vyříditi ještě některe
věci. Na vlastní pravou nějakou smlouvu ostatně
Delcassé
Franek
Praha
Francie
Anglie
Egypt
Maroko
NewFoundland
Afrika
Temps
22
article
V drobném prodeji
ranní čí-lo o sobě . . . za 8
odpolod lní
. . . za ž
Ve flialkách na venkově-
ranní čcl
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserá ty
platí se hotově uapřea
Předplacení a insnrty přijímá admíni-
strace v Marianské ulici č.3.
Tnm nacházejí se též redakee
tiskárna a expedice „Národnich Listů
Rukopisy se novracnjí.
23
article
prý se ani nepomýšlí, nýbrž jen na jednotlivé
protokoly o různých otázkách. Vláda anglická
přeje prý si zvláště, aby mohla volně rozhodo-
vati o egyptském dluhu, aby se neopakovaly
finanční potíže, jako při zřizování hrází u Ass-
namu. Za to prý francouzská vláda žádá z
nové záruky pro ochranu zájmů francouzských
v Egyptě a Anglie jest prý ochotna záruky ty
povoliti. Úmluvy stran Marokka budou prý ta-
kového rázu, že ani sultán marocký ani jiné
státy nebudou míti příčiny k odporu. V ostat-
ních částech Afriky dosáhne prý Francie více,
nežli se dosud myslilo. Tolik »Temps«. Lon-
dýnský zpravodaj mnichovských »Neueste Nach-
richten« nesoudí ale tak příznivě pro Francii
o úmluvách učiněných. Pravi, že dohoda do-
sažená má v příčině Marokka ráz ryze pro-
zatímní a že Francie oproti pouze
morálním koncessím v Marokku
učinila Anglii ústupky v Egyptě
značné politické ceny. Také v New
Foundlandu dala prý Francie v šanc stará práva
svá. Od nynější anglofilské vlády Combesovy,
jež nijak se také neohlíží na to, pokud dohodou
s Anglii utrpěla by alliance francouzsko ruská,
již ani úmluva, jak ji »Münch. Neueste Nach-
richten« líčí, nijak nepřekvapila.
Ostatně předseda republiky argentinské
Rocca prohlašuje dnes, že jihoamerické repu-
bliky neuzavřely žádného spolku a že zvlástě
Argentina chce jiti se Spojenými státy v přá-
telstvl.
Münch
Rocca
Asso
Egypt
Anglie
Maroko
Afrika
Francie
Lon
New Foundland
Argentina
spojený stát
24
article
Spolek jihoamerických států.
Spolek jihoamerických států.
V berlinských kruzích státnických těší s
velice tomu, že, dle pověstí některých, jež teprv
teď pronikly do veřejné známosti, Brasilie,
Argentina, Bolivie, Eeuador a
Chile po odtržení Panamy od Kolumbie utvo
řily spolek na výboj i odboj proti imperialistické
politice Spojených států. V Berlině ale, dle všeho,
příliš snadno zapomínají, že spolek taký může
býti hrází i proti rozpinavosti Němců v jižní
Americe, kteréž Argenťané, Brasilci ano i Chilšte
jsou stejně prý syti, třeba se německá rozpí-
navost jevila zatím jen v nevinnější formě hospo-
dářské.
Němec
Argentina
Bolívie
Eeuador
Chile
Panama
Kolumbie
spojený stát
Berlín
jižní Amerika
25
article
Vatikán proti Franci
Vatikán proti Franci
Vatikán, v němž ovšem od pádu Rampolly
vliv francouzský na prospěch vlivu trojspolko-
vého jest značně oslaben, jest dle všeho od-
hodlán zanechati nyní úplně šetrnosti sv
k francouzské vládě. Sdělili jsme již, že papež
minulého pátku pronesl se, že protestovati musl
rozhodně proti akci vlády Combesovy proti
řeholím. Dle jedné verse Pius X. byl upozorněn
prý kardinálem Vanutellem, že slova ta mohou
míti v zápětí roztržku s Francií. Ale papež od-
větil prý, že konaje svou povinnost církevní,
nemůže se ohlížeti po politických důsledcích
toho; nečiní prý nic pro roztržku, ale také nie
proti nl. Dnes sděluje se ale další ostrý krok
se strany Vatikánu. Nuncius v Paříži ohlásil
vládě francouzské, že papež dubnovou návštěvu
Loubela u Viktora Emanuela v Římě pokládati
bude jakoby se nestala. To znamená, že Pius X.
presidenta Loubeta za jeho návštěvy v Římě
nepřijme. Bylo by dětinské zastírati, že Combes
ostatně ani ne tak věcnou stránkou svého boje
jako spíše jeho formou vliv trojspolkový ve
Vatikánu posilil. Přes to listy vládní většiny
pudí jej do dalšího boje proti Vatikánu. Tak
i býv. ministr Lonesson projevuje v »Siěelu«
očekávání, že Combes výroky Piovy energicky
Franek
Viktor Emanuel
Pius
Loubet
Combes
Lonesson
Vatikán
Francie
Paříž
Řím
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší novodobé minulosti.
Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Serváe
Heller.
V době absolutismu.
(Dvě velké komědie. — Hladový rok. —
Jakou byla tehdejšl obecná škola.)
U porovnání s nynějškem bylo v těch letech
u nás vše velmi prosté, docela prostinkým pak
byl život venkovanů: starost o výdělek nebo
všeho repotu prosté konání předepsaných povin-
ností byly celým obsahem jejich existence. Nade
vším pak vznášela se tichá resignace, jež docela
vypadala jako klidná spokojenost. Tento ráz
doby dlužno stále připomínati, aby obraz její
se svými podrobnostmi se čtenářům nejevil
v lichém světle a v nepravdivém zbarvení.
Do neveliké řady mých pestrých a jaks
zářných upomínek z těch časů patří — komedie.
Mé rodiště mělo, co se komedií týče, svoji spe-
cialitu. Artista padrone vyššího starého slohu,
jménem Šťastný, byl u nás vlastníkem hostince
a hospodářství. Byl to muž zcela zvláštní. On
střídal živor potulného vlastníka círku nebo arti-
stické společnosti s klidným, lze říci šosáckým
zaměstnáním solidního zemědělee a hostinského.
Pojala-li ho touha po světě, pronajal svoji živ-
nost, sebral rodinu a koně — tažné a jezdecké
— naverboval několik „umělců“ a vydal se na
pruť mezi národy. Když pak ho ten „vagabund-
ský život“, jak sám říkal, omrzel, vrátil se zase
do Vlašimi k pluhu, výčepu a hostinské kuchyni.
On, jeho žena, dva synové a dvě dcery, všichni
byli krasojezdci, akrobati a kejklíři, ale ve Vla-
šimi vedli hostinství a ekonomii jako jiní ob-
čané. Jenom někdy, když šlo o zvláště dobro-
činný účel anebo o náležitou oslavu něčeho vel-
kého, uspořádal Šťastný z ochoty nějaké před-
stavení s celou svojí rodinou a s přibranými ar-
tisty. Stávalo se to ovšem jenom po letech, ale
proto přece zachytila moje paměť dvě takovéto
slavnosti.
doktor
Servá Heller
Vlašim
27
article
Jednou o druhém velikonočním svátku ubí-
rali jsme se, provedše na kůru velkou figuráln
mši, z kostela. Největší náš, patronu kostela vě-
novaný zvon sv. Jiljí, hlásal majestátně dobu
polední a s veselou mysli spěchaly zástupy po-
božných k pomláskovému obědu. Od branky
kostela vede stromořadí mohutných lip a na
konci tohoto stromořadí rozkládalo se v prvních
letech padesátých větší prostranství, nyní z části
již zastavěné. Na tomto prostranství uvítalo nás
milé překvapení. Vystoupivše ze stínu košatých
lip, spatřili jsme na levo pestrou kavalkádu: šest
zlatem a purpurem vyšňořených trubačů na
opentlených koních a v jejich středu hlasatele
v kostýmu z patnáctého století. Jakmile hlavní
příval z kostela se přiblížil, spustili trubači
effektně zharmonisovanou fanfáru a hlasatel po-
pojev ku předu, ohlašoval slavnostně, že „budc
odpoledne, ihned po skončeném požehnání, se
svolením Jeho Jasnosti knížete Karla z Auers-
pergů, jakož i zeměpanského úřadu na vnitřním
zámeckém nádvoří uspořádáno elegantní před-
stavení krasojezdecké, gladiatorské a šermiřské
ke kterémuž se všechno císařo-královské, panské
a obecní úřadnictvo, měšťanstvo a ostatní slušné
obyvatelstvo uctivě zve.“ Honorace městská, ja-
kož i měšťanstvo, kteréž ve svátečním obleku se
dostaví, že má místa vykázána ve vnitřním ná-
dvoří samém, ostatní pak obyvatelstvo na při-
pravených lavicích mezi vnitřní mřížovou pře-
hradou a čtyřbaštovou branou parkovou. Každý
navštěvovatel že se žádá, aby dle libosti nějaké
vstupné zaplatil, ježto se slavnost ve prospěch
pohořelých v obci *,* pořádá a tomuto dobro-
činnému účelu celý hrubý výnos se odevzdá.
svatý . Jiljí
Karel
Auers
28
article
Slavnostní představení se odpoledne sku-
tečně také za velkého návalu obecenstva konalo
a průběh jeho byl prý opravdu skvělý. Já sám
se na ně mnoho již nepamatuji, nepochybně
proto, že jsem jenom odněkud se strany dívati se
mohl a tudíž vlastně nic ani neviděl. Nám klu-
kům musilo stačit, zahlehli-li jsme třebas jenom
těch několik koní s peřestými, zlatým třepením
hojně vroubenými šabrakami, pozlacenými
uzdami a červenými, bílými nebo modrými cho-
choly, pak nějakého toho římského gladiatora
nebo středověkého rytíře v těžkém brnění.
Ostatně měli jsme zrovna kanibalskou radost ze
vřískání trub, práskání bičů a třaskání mečův.
jež přes vysokou živou hradbu starších diváků
k našim vytahaným uším doléhaly.
29
article
Zámecká produkce dopadla tedy k obecné
spokojenosti panstva i lidu a nepochybně také
artistů, kteří při ní účinkovali. „Kde nabra
Šťastný hned tolik lidu?“ tázali se měsťané, od
cházejíce ze zámeckého nádvoří. „A kde vzal
všechnu tu drahou zbroj a tolik nádherných ko
stýmů? Tak pěkných věcí přece komedianti ne
mají!“ — Věc byla docela prostá. Ke Šťast-
nému zavítala před tím na zapřenou tlupa ar-
tistů, kteří kdysi u něho již angažování bylia
nyní právě místo svého působení měnili a Šťastný
použil jejich nahodilé přítomnosti k uspořádán
svátečního představení. Kostýmů, rekvisita
zbraní měl sám dosti, avšak denní světlo širého
nebe vyžadovalo aspoň pro hlavní osoby, vý-
zbroje nádhernější, opravdovější a cennější, a tu
peskytla či půjčila mu ochotně bohatá divadelní,
maškarní a historická garderoba knížecí. Odtud
ty pozlacené uzdy, ty zlatým třepením a krum-
plováním až přeplněné šabraky, ty krásné leskle
zbraně, těžké aksamitové pláště a zářící krunýře
rytířův.
A ještě na jednu podobnou slavnost se pa-
matuji, ale nevím také již, v kterém roce se ko-
nala. Však na tom nezáleží. Šťastný ovdověv, po
nějakém čase opět se oženil. Vrátiv se pak s no-
vou chotí do Vlašimi, neopomenul tuto událos
náležitě oslaviti.
Vlašim
30
article
Byla zase neděle a opět vraceli jsme s
o polednách za hlaholu největšího vlašimskéh
zvonu stinným stromořadím z kostela. Na kone
lip, na sluncem prohřátém prostranství před dě
kanskou budovou, uvítaly nás víření bubínků
a třepotavý tuš několika trubek a pozounů. Zá-
stup jezdců a jezdkyň v bohatém středověkém
kroji očekával tu obecenstvo, z velké mše se vra
cející a hlasatel se zářící standartou zval všechno
obyvatelstvo města na 4. hodinu odpolední k vel-
kému turnaji „Svatba Lukrecie Borgiové, jenž
od 40 umělců a umělkyň ve věrném historickém
oble ku a brnění proveden bude na východním
náměstí čili rynku...“ Po vykonaném takto
hlášení zazněl opět velký tuš a kavalkáda hnula
se, aby pozvání ve všech částech města opa-
kovala.
Odpoledne pak sestrojeny na řečeném ná-
městí s eskamotěrskou rychlostí manéž pro
jezdce, dále balkón, na němž měla zasednout
Lukrecia Borgia a několik řad nižších a vyšších
Lukrecius Borgia
východní náměstí
31
article
lavic pro městskou honoraci. Ostatní obyvatel-
stvo mělo přirozený amfitheatr na jižní strane
náměstí, kteráž tehda ještě od dolejší, ploché
části rynku přikře jako střecha k hořejší řadě
domů vystupovala. Několik minut před 4. hodi-
nou přibyl za hlučného troubení a víření bubínků
skvělý rytířský průvod, v jehož středu na vyso-
kém bilém hřebci Lukrecia Borgia (paní Šťastná
majestátně klusala, na náměstí a jakmile se bylo
ebecenstvo poněkud ustálilo — vstup byl všem
docela volný — dáno velkou fanfárou znamení
že turnaj počíná.
Průběh tohoto rytířsko-jezdeckého předsta-
vení vylíčiti s to nejsem; pamatují se jenom, že
to byla pro nás podívaná nebývalá a oslňující
Rytíři lámali oštěpy a vitěz nade všemi soupeř
obdržel z rukou krásné Lukrecie „zlatou růží“
Pak jezdili kavalíři a dámy o závod, nabodával
hlavy Turků, sráželi ptáky, navlékali letmo n
dřevce mosazné kruhy a tak dále a provedli na
konec před královnou slavnosti velký rej ta-
neční... Za krátko na to opustil Šťastný, prodav
svoji usedlost, Vlašim nadobro.
Lukrecius Borgia
Rytíř
Turek
Šťastná
strane náměstí
Vlašim
32
article
Episodku o Šťastném a jeho občasných pro-
dukeích položil jsem do souboru svých upo-
mínek jenom, aby jakožto malá pestrá stafáž
přispěla k dolíčení doby a jejího ducha. I n
holém, širém palouku vyrůstá a rozvijí se druhdy
chomáč živě zbarvených, jiskrně planoucíel
květů, jež zjevem svým kolkolem rozloženou
smutnou pustinu křiklavě osvětlují.
A takž přispěly i produkce, shora vytčené.
k ozáření truchlého pospolitého života mých ro-
dáků v tehdejší době a jich nudné, všelikého
ohně a veseli prosté lopoty o nutný chléb ve-
zdejší.
Ale tohoto chleba bylo někdy velmi po málu.
Pamatuji se jako v mlhách na rok, tuším, že
1853, na rok hladu. Tehda nebo rok před tím
byla velká neúroda, a ježto železných dráh ještě
málo bylo vystavěno, nastal velký nedostatek
chlebovin. Naše rodina nebyla z nejehudších,
avšak mám v živé paměti, že jsme se dlouho
živili — kukuřicí. Polévka nebo kaše z trhané
kukuřice byla nám skoro lahůdkou. Lidé vařili
a jedli kde jaké rostlo bejlí a mísili do černě
mouky na chléb mletou kůru bříz a jinýeh
stromů. Já byl jsem Benjaminem rodiny a proto
snad také trochu miláčkem svojí matky. Nevim
ani, neboť je tomu už dávno a potom — mazlení
a hýčkání seznal jsem teprv později — v jiných
rodinách. Ale že mi matka přála, vím. A tu vi-
dím se, jakoby to teprve včera nebo loni bylo
bývalo, jak jsem pozdě večer za tuhého mrazu
z německého divadelního představení domů při-
klusal a zde zvláštní pochoutkou uvítán byl:
kastrolkem malinkých brambůrků, o málo vět-
ších, než jsou lískové oříšky, uchovaných
teplém mléce. Jaký to pamlsek v době hladul
Benjamin
33
article
Ale ta egyptská rána minula, a pak bylo
vždy dosti co jísti. Brambory rodila poněkud pí-
sečná půda některých vlašimských polí zrovna
výtečné, zejmena modráky, se silnou, vespod
fialovou kůží, kteréž se po varu rozsýpaly, jako
žloutky z husích vajec — nikdy nejedl jsem už
tak dobrých bramborů — až časem na Sloven-
sku, v severních Uhrách. Potom jsme měli dosti
dobré žito, těžký ječmen a pro pražské fiakry
znamenitý oves. Bohužel, nesmím smlčeti, že
jsme do sklepa nakládali a v zimě — ale neradi!
— jídali také bílou, tuhou řepu, kterou se nyn
všude už krmí jenom dobytek. Snad to bylo také
jenom v letech bidy, kterých bylo za mého mládí
několik — kdo dobytči řepu, zapraženoua
syrobem oslazenou jenom několikráte jedl, ne-
zapomene toho do smrti a má po celý život do-
jem, že tu líbeznou zeleninu celé desítiletí jídal.
Pravil jsem shora, že nic neodvracelo ob-
čany mého rodiště a vůbec lid český od péče
o vezdejší chléb. Tato péče, tedy starost o vý-
dělek a všeho repotu prosté konání předepsaných
povinností byly celým a jediným obsahem tehdej-
šího jich života. Lidé, odvyknuvše si přemýšleti
o věcech vyšších a vzdálených, stáhli zvolna
všechen svůj intellekt, všechno svoje chtění
snažení do hlemýždí skarlupy svého tělesného
života a žili nejvýše jenom ještě své rodině. Pra-
covalo a požívalo se mírně, v duchu a stylu doby
a ze všeho vyzírala tichá, prostomyslná resignace,
jež docela vypadala jako spokojenost lidí, kteřt
nic lepšího, než svoje bydlo neznají. Také v do-
mácnosti mých rodičů bylo — kromě nadbytku
cvičné hudby — vždy ticho, rušené občas jenom
různými rodinnými příběhy.
Jak jsem již řekl, byl můj otec učitel a já,
jakožto učitelský synek, měl jsem všechnu pří-
ležitosť seznati tehdejší školu skrz na skrz a ne-
bude snad zbytečno, načrtnu-li zde její obrázek.
Brambory
Uhry