Periodikum ALTO Viewer

1

Vyrbázi každý den mimo v neděli a svátek o 3. bod. odpolední. Předplácí se v administraci » Ostrovní ulici číslo 1508—11. poštou : v Praze: . 3 „ 30 „

Praha

2 DOPISY

DOPISY Irankované a podepeané přijímá

3

r e d. a. In c e v Ostrovní ulici čís. 1508—11.

e d Ina c e

4

měsíčné . čtvrtletně půlletně . celoročné

5 Uiikopisúv

Uiikopisúv nevracíme a nepodepeaných nedbáme.

6

luruuuo . ÍU „ „ I я — „

7

Jednotlivá čísla 5 kr 8 nedělní přílohou в kr.

8

. 6 „ 60 „ 1

9

.13 „ 20 „

10

Il6 „ - .

Ilo

11

KEKLADIACE uezapeéetěné p'sýláuy budtež nefrankovány.

12

Inzeráty počítáme nejlevněji.

13

ČÍSLO 69.

14

V Praze, v sobotu dne 24. března 1894. Ročník XXYI.

Praha

15 title

Veliký pàtek a Vzkříšení.

16 article

V Praze, 23. břeana.

Praha

17 article

Smutné vyhlídky do budoucnosti otevírá povšechná situace světa. — Po velikých „pumách“ vlády do kostelů, následovala malá puma anarchistů, — tak píšou katolické francouzské listy. Francouzská vláda jednou rukou sama pumy do kostelů hází a druhou chytá anarchisty házející pumy do veřejných místností. .čas“ horšil se na nás nemálo pro slova naše tohoto znění : Po straně anarchistů stojí vědci, z nichž největšími jsou Elisée Reclua a Jean Grave a mnozí profesoři na universitách incognito, .čas* má svědomí velmi jemné. Rázem se domyslil, kterého asi profesora .incognito“ by se to mohlo týkati. .čas je orgánem hrajícím do všech barev, ale do žádné hezké ; o něm dosud nikdo neuhodl, jakou by barvu měl. .čas“ náleží к tomu druhu jedovatých hadů světélkujících ve všech barvách, který ale štkne každého na potkání. Pravili li jsme, že výstražné hlasy listů katolických zanikají bez ohlasu ve hlavách státníků, tím jsme ještě neděli, že by slova jejich vůbec byla marná .čas“ může býti ujištěn, že co my tuto píšeme, třeba o nejbližší neděli hlásá se s cimbuří chrámů statisícům a že právě uyní přesvědčení křesťanské v mas šách lidu začíná se probouzeti měrou netušenou, před nímž skuhrání kulíšků, к jakým čítáme i .čas“, musí zalézati do osamocených krovů Strana naše katolická pokladá si za nemalou zásluhu, že teu .vědec“ incognito čili ,na zapřenou* netroufá si již ani sám se ukázati a že ponechává to houkání svému kulichu.

Grave

18 article

Tolik se již spojenému úsilí orgánů ka tolíckých podařilo, že po celém světě naprostý atheismus, jemuž právě vědci na vysokých školách dělali propagandu, státní kům a zákonodárcům osvědčil se po stránce co nejzáhubnější. Státníci nahlížejí, že anarchismus ve theorii Eliséa Reclusa a jiných profesorů .incognito“ v praxi hází pumy nejen na oltáře, ale i pod trůny, ano již pod krby rodinné a tudíž dospívají ku přesvědčení, že Bastati musí .nový duch“ v každém ohlede Tento nový duch ve Francii způ sobil již pronásledování nejzvrhlejšího tisku, hlásajícího veřejnou vzpouru, zhýralost a — sebevraždu. I státníci katolické církvi nepřející, uznávají konečné, že naprostá svoboda tisku a slova je záhubná. Volá li se ve francouzském parlamente : ať žije komuna, ať žije ďv^psxsv poněkud přílišná, protože přímo krvavá a tu bezděčně v těch svobodářských frazistech atavi ae dech. říkali ti frázisti : proč nedá Rusko konstituci, parlamenty, svobodu tisku a slova — to má za to 1 — Kde však je větší svobody všeho druhu, vyjma pro katol. církev, jako ve Francii, a kde padá více pum, jako tam ? Kde je všeobecnější volební právo, jako v Americe, a právé tam dí se, že teď již člověku slušnému к osudí volebnímu jiti nelze. Krásné by poslouchaly se fráze o všeobecné svobodě, kdyby jen člověk nebyl člověkem, či spíše, kdyby jen anarchisté nechtěli pumy kromé do kostelů, házeli též do divadel kaváren a snad i do dílen těch frázistů, kteří obyčejně doma ve svém závodě bývají největšími tyrany s*ých dělníků.

Bastat Francie Rusko Amerika všeobecný svoboda

19 article

Svitá, křísí se již ve hlavách státníků, že bezbožectví hodí se leda jen do salonů milionářům, nikoliv ale na ulici. Teu .nový duch“ z úst francouzského ministra nevyšel propria sponte, čili 0 jeho ujmě, nýbrž byl mu vdechnut že leznou nutností. S Francií, byť í sebe bohatší na venek, uvnitř svrchovaně rozháranou, nemůže žádna monarchická velmoc vejiti v alianci. Diplomacie německá nad francouzskou slaví právě veliký triumf novým sblížením se Ruska к Německu. Nouze učí nejen Dalibora, ale i francouzské ministry housti. Rusku, jenož lid jest tolik zbožný, žádnou měrou nemůže býti lhostejno, vede-li se ve Francii způsobem tolik brutálním boj proti náboženství. Na papíře sice stojí: svoboda všech vyznání, ale v praxi páše se hrubé násilí na náboženství katolíků. Toto řáděni protináboženské musí Fran cii před celým křesťanským světem kompro- mitovati. A proto jen ze železné nouze prohlásil Spuller .nového ducha“, o němž se každé díté domyslí, že uení upřímný. Přichází již doba, v níž ti sami lidé, kteří náboženství a vliv knéze obmezovali ve školách, budou volatí к učitelům : učte jen hodné náboženství, náboženství co nejvíce, všecka geografie, astronomie a pod. za nic nestojí bez náboženství 1 Budou volati a poroučeli do kancelařů : Vy, páni šéfové, voda teče do bot, ba sahá již až po krk zanechte nedělní práce a choďte se svými subalterními úředníky do kostela, jen pilné do kostela, aby lid videi na své oči, že se 1 byrokracie modlí. Ve chvíli, kdy pumy lítají kolem hlav ministrů a státníků, každý

Teu Rusek Dalibor Spuller Francie Německo Rusko 1 Buda

20 article

anarchie, a náaleduje-li brzy na to puma choulí se ku kříži. Nelze upříti, že anarchie Tyto dvé desky zdají ae býti roztlu- do sněmovny, pak je to demonstrace xeť má tu nepřímou závluhu, že dohání páuy čeny, rozbity a rozházeny : jen jedna stře

21 article

Kde by m6li naši poslanci hlavni páku nasaditi. (Dokončení.) važuje svého dělníka a jakou cenu má ta kový dělník v očích svého chlebodárce? Z pravidla nejhůře vede se dělníkům ve dvorech, které jsou židům pronajaty. Za vlády takých pánů otupí v nich veškerý cit a všeliký poiem slušnosti. Znám žida pachtýře, kterého lid z české krajiny ta- kořka vypudil. Platil lidem málo, v neděli nutil ku práci. A jak začal v Cechách, tak pokračuje nyní v německém kraji. Týž žid je v naši kolátore. Jsme uštědřeni třemi dvory. Na své oči jsem viděl, jak na den sv. Václava a v pondělí Velikonoční se oralo. Že takových příkladů sedlák tuze rád následuje, nesmíme se diviti. .Když to jde na panském, proč by to nešío ne. selském.“ Doma na iihu dělník takové věci neví děl, v jižních Cechách taková věc není ani možná. A když přijde sem, tu je jako na jiném světě. Vidi, že se žije jako by nebylo žádných přikázání Božích. Neděle zdá se býti proto, by lidé se opíjeli. V ten den Boží se orá, seče se, vozí se hnůj. Tak se špiní a tak se plvá po třetím přikázání. A jindy a jinde po ostatních přikázáních Božich. On vidí, jak se przní tato přikázání. Dle toho, co vidí, zdá se mu, jako by to ani nebyla pravda, že nejen v srdci každého (Rím. II.) a i ua dvou kamenných de skách tato přikázáni byla napsána.

svatý . Václav Rím Cecha

22 article

všeho druhu ku kříži a že učí je modliti pina má zůstati, piatiti a na té je psáno ". se: Pane, zachraň, neboť my hyneme, my .Nepokradeš 1“ A to má zůstati pro toho jsme se svými rozumy v koncích! Kéž by chudáka. Když se v Rusku udál hrozný výbuch jen při nich nezůstalo při bledé bázni, ný- Sued přijde brzy doba, žo uchopí ten pumy nihilistů, jemuž padl za oběť car, tu brž aby vyšinuli se i ku pravé lásce Krista, střep а в velkýno posměchem hodí jej na Pak by po Velikém pátku utrpení člověčen- hlavy všem boháčům. Bud se budou všecka štva nastalo Vzkříšení к časům lepším. No- přikázaní zachovávati, aneb žádné, tot pro- boť to naučení prouiká všemi dějinami člo- gram pro budoucí doby. věčeustva naší éry křesťanské, ž в p o A pak se svolávají katolické sjezdy, utrpeních církve v patách při- kde se řeční o otázce sociální. Pánové, chází utrpení a soužení všeho šlechtici, naučte se svůj dům dobře zpra• lidu, že po Velikém pátku církve přichází vovati a oň pečovali (I. Timotb. III), sta- v patách veliký patek člověčenstva, a že po rejte se o své dvory. Mnoho se vám za- vzkříšení církve к novému životu, následuje mlčuje. Dvory vaše budou peleší a semeni- i nová blahá doba lidstva. A kolik divokých manželstev je v těch! panských dvorech mezi českým dělnictvem?( Jak ta se chová? Znám ves, kde je přes Nájemce se o podobné věci nestará, jen ! 30 pacholků Čechů. Když přijde takový když dělník ten dobře mu orá. Tak se vyjá- j nováček, je hodný, ale brzo se pokazí. Jaka dril faráři jeden takový pán. Za co ale po- i to zprvu skromnost, neměl prý se doma

I Timotb Čecho Jak dril Rusko

23 title

FEUILLETON.

24 article

štěm toliko vydařených socialistů, Až budou štváči socialističtí hotovi в továrnami, přijde řada na vaše dvory, kde najdou ještě lepší půdu. Schází jenom jiskra, látky chytlavé je dosti, a stížností také dost. A což ta česká čeládka v Němcích ? čeho najísti ; proto tolik díků. V neděli když přijde z kostela, praví : „Vítám vás slovem Božím “ A brzo prý ten pozdrav zajde. A muziky, ty zaplatí hlavně česká če ládka a dělníci. Opijou se, seperou se buď mezi sebou, aneb nedá pokoj Němci, ten mu řekne .český pse“ a čecháček jej udeří a on ho žaluje a je odsouzen. Celý rok neslyší slova Božího. Mimo to vidí, že mnohý hospodář celý rok nejde sám do kostela. Za to posýlá jej častěji в po vozem na pole. Nemusel by, ale dostane 30 kr. a odpoledne je propije. Když jsem přišel jako neomysta na štaci, pravil jistý hospodař, proč potřebujeme českého kněze. Mne to bolelo. A za nějaký čas jel jeho český čeledín v neděli s voly a přišel к úrazu a brzo zemřel. Já jej zaopatřoval. Mluvil jsem v domě toho hospodáře česky. Byl-li s tím spokojen, nechci ani věděli. Čeledín až na nepatrné výjimky musí v Němcích mravně spustnouti, a on i zhrubne. Konečné nařikají hospodáři na ně. — Slýchám často podobné stesky, slýchávám o jich velké nemravnosti, vypravují mi o tom sami hospodáři. A já pro svůj bol a své zděšení nalézám ulehčení ve slovech žalmistových (79): „Exterminavit eam (vi neam) aper de silva : et singularis ferus depastus est eam.* Bože mocností obratiž se

Němec eam Bož

25 article Kulturní listy.

Kulturní listy. V Praze. 24 března K. Pražshé listy oznamovaly, že .unsere Lent’“ uspořádali pro sebe a ovšem že i pro .christliche Leuť“ ples v Konviktském sále na tento pašiový týden. Hezká věc to je. Mohli se ale připojíti ku pražským .pe- pikům“, pro něž byl aranžovan ples na štvanici v den 8v. Josefa, bylo by jim to přišlo laciněji a kromě toho mohli od pepíků ledaci, a — utržit .Unsere Leuť“ mají prý mnoho peněz. V New Yorku, jak jsem včera četl, žije prý 1100 milionářů, z nichž 120 má ročních důchodů přes 100 milionů dolarů — každý. A tito milionáři mají pocit, že čert — anarchie — odnese všecky milionáře. Těší se však Každý tím, že on bude tím posledním, pro něhož si přijde. A proto milionáři američtí, aby se nějak potěšili, baví se zatím jak mohou Listy americké líčí poměry ve své vlasti v barvách přímo hrozných. Ti králové železnic nečiní prý nic ku zlepšení stavu dělnického a proto prý se tam schyluje všecko к tomu nejhoršímu, к tanci, při němž skákat) budou činžáky a paláce železnič nich králů. Amerikáni místo známého: après nous le deiuge — říkají : čert nás odnese všecky, ale každý doufá, že jej si odnese naposledy. My proto, že jsme národem hudby mi- lovným, rádi si taky zatančíme. Na venkově lze často pozorovatí, že muzikant se z kapely své vytratí, aby si v kole též trochu zarejdil. V Praze je kře- etanů dosti, kteří pustí ae do tance třeba

Josef Praha New York

26 article

dvuui* VI vsuwi, к puoi! O O UW taut/О 11 HUH AVU Ul O |J1VAU LJ ti i J Lil 1U ft 1 JialJř ва Veliký pátek, když jim židáček zazpívá svého synatora : Zvykej si záhy na pořádek.

Vau Lil О 11 Huh AVU Ula O | J 1 JialJř

27 article

a časem taky odzpívá. Ve Vídni však trestaní nechti již podle noty židovské tančit. Přijde na to, kdo komu odzpívá naposled. Nejposlednějši doufá býlí anarchie, která mini odzpívali všem, křesťanům i židům. Asi před osmi dny na Smíchově odzpívali bývalému lékárníku P. Přestěhoval se sem z venkova se svojí chorobnou manželkou. Nejspíše, že mu to trvalo s ní příliš dlouho, napsal již za jejího života .parte“ zuamédo znění: .Nejvyššímu se zalíbilo: naši vroucné milovanou manželku .potažmo“ matku к sobě povolali.“ Všecko měl již ua pohřeb zamluveno, avšak náhodou, раш teta smrt najednou odzpívala jemu : zachvátila jej mrtvičkou. — Manželka jeho dosud žije a ou již odpočívá kdes na Malvazince. Smrt ráda si vůbec zažertuje. Divná teď móda z&vladá v Praze na .partech“. Nedávno jsem četl parte z Pod skali: Zemřel v náručí své přítel k y n é — manžel — od své pani oddělený. Je to sice velmi pikantní, umírá li manžel! v náručí své přítelkyně, ale zavání to přece jen trochu divočinou. A pak se ještě na .parte“ připíše: Zaopatřen svátostmi umí rajících, třeba to ani nebylo pravda. Rád bych věděl, proč se to vůbec na .parte“ dava. Vždyť prý na tom pranic nezaleží. — К vůli pry pořádku I — Všecko v nejlepším po řádku! — Tak se pravilo nedávno, když slavná komis prohlížela propadliště jak v českém, tak i v německém divadle. Všecko v nejlepším pořádku Nyní může zase né- jaká tanečnice se propadnout a roztlouci se na kusy, však ji páni doktoři nějak sešijí, pak zase přijde slavná komis a najde všecko v pořádku Není nad pořádek I Dobře proto napomíoal jistý papínek

Vídeň Smíchov Praha

28 article

Podívej se na Boži sluníčko kterak dbá na pořádek. Jakmile spozoruje, že noc odchází, již je tu, již vyskakuje ze své postýlky. A na večer zase, jakmile vidí, že blíží se noc, již sbírá své švestky a jde spát. Ty ale bys prospal celý den, a probděl celou noc. — Proto jen pořádek. Pan Alois Hynek českému publiku při pravil krásný vel konoční dárek novým spisem ze svého nakladatelství, jenž opět jednu velmi citlivou mezeru v naši literatuře vy plnuje. Spis teu zní : .Rozsudek soudu, jakož i celé přelíčení a různé zajímavé do sud neznámá (!) události mající vztah na sensační proces vrahův Rudolfa Mrvy, vulgo Rigoletta z Toskány. S vyobrazeními věrnými dle skutečnosti — dle Kurýra — za 20 kr. Kdyby dnes Vrchlický vydal nový svazek básni, tolik by jich neodbyl, jako p Hynek, který je známým odborníkem v krvavých románech Zdá se mi, jakoby z naší moderní literatury čišela jen krev. Není li četba hodné krvavá, netáhne. Toliko jeáté .Kurýr“ snaží se vyhověli též třídám lepším po krvi lidské nežíznícím Aby vyhověl oběma, při nesl nedávno podobizny Mrvových vrahů a na druhé straně pro lepší publikum podobiznu českého mecenáše p. Hlávky. Nevím, kUrý z téch obou cítil se více poctěným, zdaž p. Hlávka z těch vrahů, anebo vrazi z p Hlávky. Nedávno viděl jsem na našich hradbách rváti se naši mládež. — Ty p ... ., já tě zabijú, — vyhrožoval jeden druhému, — a pak mne dají do .Kurýra“. Za pár let uskládá nám .Kurýr“ krásnou galleni slavných vrahů, jež budou ozdobou našeho musea. Chce-li teď kdo státi se znamenitým,

Bož Alois Hynek Mrva Rigoletto Vrchlický Hynek Mrvův Hlávek Toskána

29 article

musí alespoň někoho zabit. Laciněji to nejde. Kdo teď alespoň dle jména nepobyl na šibenici, nemůže se státi slavným mužem. Kdo dnes chce udělali kariéru, musí začiti s kriminálem, anebo způsobili pořádnou re voluci, ale jak povídám, pořádnou, aby již za to stála, takovou aspoň, jakou způsobil Košut Revoluce malá nevyplácí se. Nejnovějšim teď je, že panovníci ujíždějí před svými ministry. Ku př. belgický král má doma tolik radostí, že z čista jasna ujel, aniž by kdo věděl kam. Jen aby naposled ministři za svými králi neposýlali zatykače. Možné je teď všecko. Před sto lety utíkal též král s trůnu, ale daleko neutek. Jeho milí poddaní podrželi s: ho pro korunovaci druhu poněkud neobvyklého, při níž král stává se o Jhlavu kratš . Dle zpráv pařížských novin královna italská má prý stejné předtuchy jako kdysi Maria Antoinette. Je prý trudnomyslná, zdá se jí často o papeži, o vyhnaných knížatech a má děsné vidiny o neodvratné revoluci Za příčinou Košutovy smrti vzpomínám ei na starou anekdotu. Maďar jeden přišel do Vidné na Veliký pátek. Viděl, že — tehdy 1 — lidé po ulicích chodí jaksi smutní. — Woziz g e schehen, dos die Lajt so traurig šajn — tázal se. — Wissens does net ? — Der Herr Gott is gestorben. — — Ah Herr Gott is gestorben, — opakoval si Maďar — wer wird jetzt Herr Gott sajn? wohrschajnlich Esterházy Myslím si : kdyby to vůbec možná bylo, aby Pan Bůh na — maďarském — nebi umřel! Maďaři by měli již svého boha — Košuta.

Marius Antoinette Košutův Maďar Herr Gott Esterházy bůh Košut Woziz g e