ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 21 18be9ca0-8ea7-11dc-bdec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 21
Chunky — 47 celkem · entity: person 52, place 41, org 24, work 3
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemoědělstv
3 masthead
Obohod
4 masthead
Prmysl
5 masthead
Einaněnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 328. ze dne 28 listopadu 1909
7 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 27. listopadu. Jeden z předních mužů vídeňského ban kovi ho svěla, rytíř Taussig, není již mezi ži vými. Jim odeházl z vídeňského bankovnictv individualita nepopíratelně z nejsilnějších. B předmětem hojné závisti a měl ještě více po- ehlebníků, kteři nadsazovali jeho talent i jeho práci, aby si získali jeho přízeň. Jeho živoln dílo bylo vídeň kým tiskem přeceňováno a i tam. odkud ozývá se krilika méně přiznivá, nebylo přece jen dbáno objektivity, poněvadž bylo by nutno přiznati mnoho nepěkných rysů vídeň- ského bankovnictví a doznati tendence, jež ne- mohou buditi úctu v obchodním svétě naprostou a úplnou. Rytiř Taussig stal se velikým proto, poněvadž jeho okoli bylo malým a poněvad prostředí, ve kterém rezvinovala se jebo živoln práce, nebylo schopno ani větších činů, ani vyš- ších koncepeí. Umění jeho života spočívalo v tom, že uměl těžiti z chyb jiných a že spe- ciálně uměl proměňovati chyby a nedoslatky rakouských vlád ve velké zisky pro svoji banku Byl finančním poradcem všech rakouských vlád. kleré k němu utíkaly se z tradice a které za časté jeho rady přijímaly jenom proto, aby ne- bylo třeba přiznati, že vedle vídrňských finaně ních veličin jsou i veličiny jiné. Ale nejen to - ač byl na jedně straně domácím finančníkem rakouských ministerstev financí, dovedl na druhé straně neobyčejně energcky těžiti ze špatného jména, kterému se vždy tento stát těšil v Evropě po stránce finanční, a dovedl i z tohoto pra- mene čerpati pro sebe i pro banku, resp. pro skupinu, jíž sloužil, neobyčejně veliké zisky.
Taussig odeházl Rytiř Taussig Praha Evropa
8 article
Nebyl geniem, jak rádi někteří ho zovou. nebyl ani velikým obchodním talentem. B mužem klidného, zdravého úsudku, který po- chopoval, jak snadno možno v Rakousku těžite z malosti poměrů a z chyb ostatních lidí. V tom byla moudrost jeho života, což ukázalo se nej- lépe v okamžiku, kdy chtěl i po stránce prů- myslové státi se vůdčím činitelem a kdy ukázal se u něho i nedostatek initiativy, i nedostatek znalosti i nedostatek velikých plánů. V tomlo oboru zůstal malým a dilo jeho, pokud ho pře- žilo, není ani trvalým ani velikým. Bylo z kterésí strany po jeho smrti vyslo- veno, ze Vídeň nemá bankovních ředitelů anebo že jich má nedostatek. Není třeba, abychom proti této autokritice vídeňských časopisů něčeho namitali, ale jest jisto, že v době, kdy pan Taussig vstoupil do Rakouského pozemkového ústavu, byl těchto povolaných sil nedostatek tím pronikavější a vělšl. Vyrostl přízní poměrů a poněvadž měl chuť k moci, dovedl si ji i v malých vídeňských poměrech získati. Tato touha po moci, třeba brutálně vykonávané, byl charskteristickým rysem celého jeho působení bylo-li energiekým, bylo energickým zvláště po stránce využivání moci. V jednání byl tvrdým a právě jeho mocenská posice umožňovala mu. aby prosadil svoji vůli i tam, kde jinému ne- bylo by možno toho dosíci. Byl obestřen nimbem autority a těžil z tohoto fsktu. Jako vůdce finanční skupiny rakouské bránil se všemi pro- středky tomu, aby prolomen byl monopol finaně- ních ústavů vídeňských v tomto směru s ne- šutil se tu prostředků všelijakých. Zůsta i v tomto směru velikým kramářem, který těži z náhodných poměrů, a nebyl obchodníkem, který tvoři na léta napřed, který buduje útvan trvalý, pevný a pro budoueno zajištěný.
Taussig Rakousko Vídeň
9 article
Kariéra pana Theodora Taussiga budela hojnost závisti a nejeden mladý adept bankov- nietví toužil, aby štěstí usmálo se naň do t míry, jako stalo se guvernéru Rakouského ústavu pro úvěr pozemkový. Absolvent vyšší reálky v Praze stává se po osmileté službě v bankov- ním domě vídeňském Landauer a Goldschmied ředitelem Rakouského ústavu pro úvěr pozem- kový. Té doby ovšem podnik tento nebyl tím. čím jest dnes. Založen roku 1863 s původním kapitálem 3,600.000 zl. střibra, měl poslání vy- slovené firmou svou. »Národo hospodářský roz- květ« v počátku let sedmdesátých přinesl mu hojné ztráty, tak že s určité strany mluvilo se již o likvidaci jeho. Rakouská vláda, která byla spoluzodpovědna za hospodářatví v tomto ústavu. jenž činně zúčastnil se ve službách liberální vl- deňské vlády i v postupu proti Čechům, měl přímý zájem i mravní zodpovědnost za even- tuální sanaci jeho. Tehdejší sekční chef mini- sterstva financi Alois Moser byl vyhlédnut ku provedení sanace a nutno přiznati, že jebo energii zdařilo se urovnali cestu pro budoucno. Obchodní vedení závodu připadlo tehdy vedle barona Hopfena nově jmenovanému řediteli Thsoduru Taussigovi. Reorganisace podniku pro- vedena byla zvláště tím způsobem, že nebyly zjednávány žádné emissní obchody nové a že, pokud možno, uhražovány byly ztráty utrpěné během periody tak zvaného rozkvětu. Od roku 1873 až do roku 1877 nebyla placena také žádná dividenda a jest význačno pro původní vedení tohoto ústavu, že roku 1871 platil divi- dendy 214% a roku 1872 264%. Bezprostředně po léto 26 dividendě nastal obrat, který uká- zal, na jak slabých nohou byl neobyčejně rychlý rozvoj tohoto ústavu.
Taussig Landauer Goldschmied Čecho Moser Hopfen Thsodura Taussig Praha
10 article
Počátkem let osmdesátých nastává ve vý- sledeích ústavů obrat. Roku 1880 platí se 111% dividenda, r. 1881 dostupuje dividenda 134%. Té doby také byly hlavně ztráty, prame- nici z hypotekárních úvěrů, hraženy a r. 1880 přistupuje ústav ke konversi svých 5% zástav ních listů na 41% zástavní listy ve zlaté splatné, zatím co hypotekární obehody neobyčejně živě dále se rozvijejí. Dnes obíhá 49), zástavních listů úslavu toholo za 194 miliony, 3 prémiových zástavníeh listů z roku 1880 za 50 milionů 3 prémiových z r. 1889 za 71 milionů a zá- stavních listů statkových za 21 milionů korun. Hypotekární obchody rakouského úvěrního ústavu rozšířily se postupem času i na vydávání ban kovních dlužních úpisů, založených hypotekárně zjištěnými úvěry průmyslovými a železničními Tato perioda, v niž po své sanaci věnovalse
11 article
ústav téměř výhradně obchodům hypotečním, náleží k nejvýnosnějším jeho obdubli (bylo třeba malého na to akciového kapitálu a bylo dosa ženo velkých obratů) a jím založena po vý dělečné stránce hlavně dnešní posice této banky V létech devadesátých platí banka 18 —20 dividendu, která však rokem 1906 klasá na 149 pak na 15 a 16%, kdy bylo třeba pracovaii s akciovým kapitálem zvýšeným. Toto sesilován prostředků vlastních bude pak nadále nutno ježto ústav stává se nyní vlastně bankou i prů- myslovou. Na sanaci podniku případá zásluha ryl Taussigovi tedy jen z části. Bylo by nesprávn však neuznati, že v jiném směru dovedl ústavu zjednati velký význam a velikou váhu. Finančn transakce státní byly vždy slabou stránkou vídeň ských vlád a proto zákulisí vídeňských bankov- ních podniků byla vždy v úzkém spjeti s finaně ními ministerstvy. Rytiř Taussig toho doeflil, že po r. 1880, kdy stal se výhradním chefem ústavu, dovedl spojiti úvěrní transakce státní s zájmy svého ústavu a dovedl z lohoto zdroje těžiti mnoho.
Taussig Rytiř Taussig
12 article
Řekli jame již výše, že mu malé finanční znalosti kaneléřů pokladů tohoto státu umož- ňovaly jeho postup a uvedli jsme, že dovedi velmi mnoho získati i ze špatného jména télo ríše vůbec. Roku 1879 převzal rakouský ústav pro úvěr pozemkový druhou emissi rakouské zlaté renty. Až do té doby byli finančníky ra- kouského státu Rothschildové s Rakouským úvěr ním ústavem a bylo snahou Taussigovou, aby do této skupiny byl pojat. Nezdařilo se mu to hned a tak proveden tento první obchod s Vi deň-kou bankovní jednotou, se kterou po 5 le pak tvořil skupinu zvlástní, jež soutěžila s skupinou výše uvedenou. Ale spojení s vládou bylo pevně navázáno a r. 1880 účastnil se rak. ústav pro úvěr pozemkový dále již na emissi 4 2 spojené reny, 5 rak. papírové renty a počiná konati službu státu i po stránce jině.
Rothschild Taussigův
13 article
Do télo doby spadají prvé pokusy postát ňovací a jest to Rskouský ústav pro úvěr po- zemkový, který spolupůsobí při skupování akcí dráhy Elisčiny ve prospěch státu, aby Uimto způsobem usnadnil převzetí dráhy této do správy slátní. Stejnou měrou účastní se i později po- státnění bývalé dráhy cís. Frant. Josefa, dráhy Rudolfovy a počíná navazovati neobyčejně úzké spojení se Severní dráhou cís. Ferdinanda, jíž provádí r. 1887 emissi pri rit. V této době ryt. Taussig pochopil — a poměry ukazovaly k tomu samy — jak snadno možno dosíci ne- obyčejně velikého vlívu v železnietví rakouském vůbec. Za jeho vedení a za jeho působení stává se Rakouský ústav pro úvěr pozemkový finan čníkem rakouské dráhy severozápadní a společ- nosti státních drah. Speciálně u této druhé dráhy ukázala se methoda obchodování pana Taussiga nejlépe. V jistých kruzích příčítá se mu za zá- sluhu, že dovedl získati pro Rakousko držbu valné části akeil společnosti státních drah, jež byly po většině v rukou francouzských. Zapo- míná se však dodali, že nejdřive pracováno bylo syslematicky právě se strany pana ryt. Taussiga k tomu, aby pověst akcil za hranicemi byla co možno nejvice zhoršena a aby kurs jich byl iím způsobem stlačen.
František Josef Rudolfův Ferdinand Taussig Zapa Rakousko státní dráha
14 article
Když tohoto cíle, bylo dosaženo a akcie levně přicházely na trh, podjal se pan ryt. Taussig svého díla, aby skupováním akcií pr účet domácl zajistil sobě i svěmu ústavu vedení v tomto podniku, ale aby zároveň vyzbrojili s oproti státu pro případ postátňování těchlo trati, probihajících kraji nejprůmyslnějšími. Byloť ve druhé polovině let osmdesátých již zřejmo, že nebude možno nadále spokojovati se se smí šenou soustavou železniční, a bylo jisto, že dříve anebo později přistoupí stát, donucen požadavky poplatnietva, k nykoupení těchto drah. Jest za- jimavo, že tento manevr, nesoucí se k získán větší držby akcií společnosti státní dráhy, na účet zhoršování pověstí této říše po stránce ho- spodářské prováděí Tanssig s dorozuměním s ra- kouskou vládou. Že tento postup stíží emissn podminky státních rent, ve Vídni si neuvědo mili, a tak byla rakouská vláda přesvědčena že pan ryt. Taussig konal služby v její pro spěch . . . Jaké to byly arci služby, jest ney lépe zřejmo při nynějším sestátňování tra téchto, kdy stát byl donucen železnici tutode facto přeplatiti . . .
Taussig Vídeň
15 article
Ale ještě po jiné stránce ukázala se ob chodní metoda pana ryt. Taussiga v tomtu směru. České obecenstvo, jež nuceno jest uži- vati těchto linil pro dopravu osobní i nákla- dovou, doložilo ji nejlépe svými opělnými opětnými stížnostmi do nedostatečnosti vozidel, do nepevnosti trati a pod. Ryt. Taussig věda že stát bude nucen trati tyto převziti, mě snahu jedinou: aby zvýšil výnos trati co možná nejvíce a poněvadž bylo to možno pouze n úkor zařízení těchto drah, věnoval jen nejnut- nější samy na doplnění obozu, ponechával sta- nice v zanedbaném stavu, užíval při dopravě osobní zastaralých vagonú atd., správa státní byla oproti němu — snad zůmyslně nebo nevě- domky — slaba a inspekce železniční počala proti němu energičtěji postupovati, kdy vlastně již bylo pozdě. Zůstal i zde mužem, kterému byly lhostejny škody, které zasazuje celkovému rozvoji hospodářskému a pro kterého bylo roz hodným, že pro chvili vydělává sám, resp jeho Takového spojence měly tedy rakouske vlády v panu Taussigovi, takového příznivce mělo v něm specialně železniční ministerstvo jež tak rádo vzpominalo kdysi jeho dobrých obětavých služeb . .. Ale konečně víme všichni že prohlédavost nikdy nebyla zvláštní vynikajleí vlastnosti rakouských vlád a proto nezbývá než konstatovati, co bylo. Rekriminace činiti bylo by pozdě, poněvadž důsledky této politiky po platnici byli nuceni — zaplatiti. Touha po moci, která charakterisovala pana ryt Taussiga, způsobila, že v druhé polovině let osm dezátých dochází k smíru mezi jeho skupinou a sku ústav
Taussig Ryt
16 article
plnou Rothschildovou, obě tyto skupiny splývají stávají se pak výhradním finančním konsorciem ra- kouské vlády. Ol té doby stát neprovedl ani jediné emisse, ani jodiného většího finančního obchodu, kte- rý by nebyl prošel rukama tohoto konsorcia, jež do- vedlo arci také státu svoje podmínky i diktovati Ve skupině samě získal si pan ryt. Taussig vedení a byl to právě on, který co nejenerzičtěji pracoval proti tomu, aby i české banky přibrány byly don a aby také slovanským peněžním ústavům dle spra vedlrosti byla dána příležitost zúčastniti se na vel kých finaně. transakcích státních. Dle jeho názoru by pouze jeden finanční rozum v Rakousku a sice ve Vídni. Rakouští ministři financí příliš byli slabými než aby dovedli tomuto monopolistnímu diktátu od- porovati. Nechápali, že doba, kdy bylo nuceno Ra kousko počítati s vývozem svých rent, již dávno mi- nula a že úsporné síly obyvatelstva tohoto státu stouply měrou neobyčejnou. Zapomínalo se, že dneš- ní domácí trh rakouský jest dobrým odbytištěm pr domácí rentu, že trh tento soustavně se zvětšuje
Rothschildův Taussig Rakousko Vídeň
17 article
Bylo kdysi dckonce řečeno v ministerstvu financi že bylo velikým činem pana Taussiga, jak doved jakoby kouzlem převésti renty rakouské na domác trh a uložiti je v rukou domácího obecenstva. Ne- vědělo se, že ténto div vyrostl z hospodářské činnost všech národů této říše a že pan Taussig klidil zde úrodu, jinými připravovanou a to zvláště těmi, prot nimž jeho nesnášelivost obracela se nejvíce. Říka o sebě, že jest jen obchodníkem, ale zamlčoval, jal hlubece se cítil německým stranníkem do posled- ních důsledků. Soverozápadní dráha jest zřejmým výrazem téte jeho protičeské politiky a jeho sou- stavné ignorování slovanských bank bylo jejím do kladem druhým. Nechtěl pochopiti, že slovanští ná- rodové této říše jsou dnes důležitým faktorem hospo- dářským a že tedy slovanské peněžní ústavy maj právo participovati na obchodech státních. Byl pře- svědčeným obhájcem zásady monopolu Vídně a v tomto směru šel až do krajnosti.
Taussig Říka Vídeň
18 article
Vlastně bylo dobře, že ho v třetí periodě jeh působení počal vábiti odbor, kterému až do té doby věneval málo pozorností. Zřel rostoucí význam prů myslu pro banky a zatoužil jíti i po této dráze Rcku 1905 prcvádí akcionování kosmonosských zá vodů tiskařských, kráňské průmyslové společnosti rakouských lextilních závodů dříve Isak Mauthne a syn. Rtakouské hutní a báňské společnosti, r. 190 akcionování rafincric dř. David Fanto a spol. Byly to největší jeho podniky průmyslové a tvoří slabiny celkové jeho bankovní politiky. Zdálo se, že při zi skání železářských závodů dříve arcivévody Be- dřicha chce nastoupiti veliký boj o primát v kartel železářském, aby se krátce na to ukázalo, že spoko juje se s více méně výhodným kompromisem, ktery byl však současně resignaci na politiku většího style v průmyslu tomto. Vláda mužů Dolnorakouské es kontní společnosti nebyla otřesena ani v nejmenšin a pravděpodobně také se strany Rakouského ústavn pro úvěr pozemkový v budoucnosti otřesena již ne bude. Zde pan ryt. Taussig snažil se pouze přised- nouti ku plným hrncům, avšak nalezli se lidé zruě- nější, kteří přivodili, že neoctnul se mezí těmi, kdoí sedí u nich nejtěsněji. Také akcionování pardubické rafinerie pelroleje provázeno bylo větší chválou, ne zasluhovalo. Myslilo se, že provádí je rakouský ústav pro úvěr pozemkový, jakožto rozhodující či- nitel ve společnosti státních drah, aby pomocí even- tuálních výhod dopravních učinil rafinerii tuto roz hodujicím činitelem v zemích českých. Tyto před poklady byly nemožny a také se nesplnily a dnes náleží společnost tato mezi bolestíny ústavu, stejně jako textilní závody, které vládnouce továrnami mě ně moderně zařízenými, nemohou býti rozhodujícím a také nebudou ve svém oboru. Iniciativou pana ry
Isak Mauthnout Fanta Taussig státní dráha
19 article
Taussiga samcstatný nějaký podnik nepovstal vůbe Byl mužem, který těžil bezohledně z poměrů kterému proto, že dovedl na sebe strhnouti moc, p drobovalo se všechno, i správa státní, i bankovní v ličiny vídeňské i noviny a vše to, co dodává pochyl nou slávu denní. Po jeho smrti mnoho z těchto chv umlklo nadobro a pomalu uplatňuje se kritika, která cení dílo života tohoto muže podle spravedlnost Ukázal svým životem, jak možno dosíci s průměr ným celkem talentem vlivného postavení, jak možn těžiti ze slabosti a neinformovanosti druhých, alo nevryl hlubokých blahodárných stop do ekonomického rozvoje říše, jak byl by po tom toužil obchodník vel kého stylu; zanechal státu dědictví špatně vyprave ných drah a přesvědčení, že bylo možno zjednávat začasté finanční transakce pro stát levněji a výhod něji. Není jeho osobitého díla a jednou bude ho vzpo mínáno na doklad, jak možno ve vídeňském ovzduš poměrně snadno státi se slavným. Tím není řečeno že nebyl mužem pilným, pracovitým, energickým vytrvalým. Nám pak může to býti dokladem, že nen správno posuzovati vídeňské muže financí dle slávy jakou jim propůjčují noviny, nýbrž že možno solidní energickou a činnou prací nejlépe rozvrátiti před sudek, jako by moudrost finanční tohoto státu byl jen a pouze ve Vídni.
Taussig Vídeň
20 article
Peněžní bursa pražská měla opět dobrý týden s dobrou náladou, pevným průběhem za směru vze- stupného, hojným zájmem o domácí hodnoty a čet- nými obraty. Toliko sobota byla chabá. Zanedbány zůstaly jen papíry ukládací. V oboru hodnot bankovních úspěch zazname nává především Živnostenská banka, ježto její akci- podražily o 1 kor.; byloť za ně nabízeno 248K kdežto prvotní záznam byl 247 K. Rovněž akcie Če- ské průmyslové banky stouply: poptávka po nic začala K 420, pak přidala 1 kor., konečně byly ku- povány po 423 K. Akcie Hosp. úvěrní banky po pro- dejích po 430 K polevily o 1 K. Velikému vzestupu těšily se akcie Pražské úvěrní banky; zprvu se pro- dávaly za kurs předchozího týdne, t. j. po K 660.5 a 66t. pak podražily o 10 K, na to o dalších 7 k a ještě o 1 K. takže bylo za ně placeno až 680 K posledně kupovány o 6 K levněji. Akcie Zajišťovac barky zlepšily se z 214.25. což už vůči předcho- zímu týdnu značí vzestup o 1 K 25 h. na 216 K. z kterouz cenu se kupovaly; posléze prodávaly seo 1 až o 2 K levněji.
úvěrní banka
21 article
Akcie bradeckého Záložního úvěrního ústavu byly znamenány po K 449, t. j. o 8 K levněji než dříve. Na trhu hodnot průmyslových peněžní bursa pražská měla tento týden celou řadu vynikajícícl momentů. Akcie Kolínské továrny na kávové ná- hražky vyznačily se velkým vzestupem: kdežto kon cem týdne předchozího byly znamenány po K 825 steunly dle oficiální zprávy hned na 865 K, ve sku tečnosti však se kupovaly se zdražením o 50 K. to tiž po 875 K; z tohote úspěchu jim sice později polo- vina unikla, přece však končí týden cenou o 25 vyšší než jej začaly. Akcie České společnosti cu- kerní po některých proměnách zůstaly při počáteč ním záznamu 212 K. Akcie česko-budějovického pi- vovaru se pořád hledají; kdežto oliciální kurs zna mená je po K 1175, byly koupeny o 50 K dráže, tedy po 1225 K. Za akcie Daňkovy strojírny nabízen zprvu K 425, koupěmi stouply pak o 4 K, t. j. na 429 K a končí dalším vzestupem: na záznam 431 k Zdárný týden měly akcie I. českomoravské strojír- ny: kdož je hledali, nabízeli za ně o 15 K více, nežl měl prvotní záznam, stouply tedy z 1010 na 1025 k S velkým úspěchem setkaly se akcie Západočeských továren na kaolin: po značném vzestupu se v před chozím týdnu prodávaly po 529 K, a tento týden stou ply hned na začátku o 2936 kor., byvše kupovány po 558—569 K; potom poplávka podávala za ně znač ně níže, t. j. 554—560 K. ale na to měly uzávěrky po 567 K; oficiálně končí kursem 565 K. Akciím Rustonky přibylo 5 K, ježto po zázna- mu 335 následuje kurs 340 K: další poptávka byl o 1 K nižší. Akcie Pražské železářské společnost polevily o 8 K, znamenavše 2617 K proti dřívějším 2625 K. Bursa pražská byla tedy v týdnu právě skonče- ném velmi plodná.
Daňkův K Bursa Rustonka
22 article
Z trhů peněžních, 27. listopadu. (Pův. zpr. »N. L- Praba. Sobotní bursa bývá obvykle slaběji na všlívena; na dnešním trhu zavládla také ochablejšt nálada při cenách oddrobených. Obchod omezil se pouze na závěrky akcil Zajišťovaci banky za K 214.— a K 215.— při ofic. záznamu K 213 —, dále akci Pražské úvěrní banky za K 674.—, za něž ofir, kla- deno o 50 halěřů méně. Jinak podáváno za akcie České prům. banky K 423 —, Hosp. úvěrní banky K 429.—, »Merkuru«, směn. ake společností K 628.— České banky »Union« K 249.—, Ž vnostenské banky K 248.— (+ 50 h), Akciové továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnín v Kolíně K 393.—, Kolfnské továrny na kávové nábražky K 850.—, Podolské ce- mentárny K 189.-, České spol, pro průmysl cukern K 212.— (— 50 h), Pivovaru v Českých Budějovicíei K 1175 —, První české rafinerie v Modřanech 365.—, strojírny Daňkovy K 431.— (4+ K 2.50), stro jirny Ruston K 339.—, První česko-moravské stro- jírny K 1025.—, Elektrotechnické akc. spol. dříve Kolben a spol. K 396.—, První české akciové to- várny orientálských cukrovinek K 225.—, Západo českých továren kaolin. a šamot. K 566.—, pen ze.
N L Praba Kolfnský Daňkův Kolín Modřany úvěrní banka Český banka Ž vnostenský banka Český společenský
23 article
Videň. Přijetí ně rodnostního kompromisu příznivější zprávy z cizozemských burs působilo na tendenci začátečního obchodu příznivě. Obchod vzhle- dem na krisi v Uhrách a lýdenní zakončení byl sice jenom výminečně živější, ale poptávka ve všech obo- rech převládala, takže kursy stouply a kromě akci Škodových, které trpěly prodeji, všechny kursy s zotavily. Větší zájem měly zejména kreditky a ostatní bankovní hodnoty, dále báňské, paroplavební, zbro jovky a ústavu pro železniční dopravu. Priority jižní dráhy stouply Na polední burse tendence se sesla- bila následkem realisaci a pověstí o uherské krisi. Zejména báňké hodnoty klesly. Ve šreňku lloydové a tabákové se zlepšily. Trh s rentami a ukládací byl pevněný. Na eskomplním trhu peníze nezměněny
Škodův Uhry
24 article
31/290. Vyjednávání o olázce bankevní. V Pešti započaly ve čtvrtek po ady odborných relerentů obou vlád o olázce bankovní. S rakouské strany súčastní se jich sekčni šef Gruber a dv. r. Vimmer z min. fi v. s uherské strany státní sekretář Pap a dv. r. Teleszki. Porady mají potivati zalím do pondělka. Jak se pro- slýcha, lýkaji se nynější konference všeobecného roz boru olázky bankovní a předpokladů pro obnovu bankovního přivileg a. Jednání o positivní, přesně vy- mezené základně dosud se nekonalo a zdů se, že an nyní o ně nejde. Nová uberská vláda se dosud ne- utvořila, poslední korunní rada minula bezvýsledn a není tudiž základny, o niž by se uherské jednání mohlo oplrali. Die toho nynljší jednání bude as rozebírati jen jednotlivé různé modality, jmiž by otázka bankovní mohla býti řešena, avšak nestan ze určité rozhodnutí pro některou z těchto eventualit Lze míti za to, že obě strany zvolí za východisko svého jednání předpoklad dalšího trvání spo- tečné banky cedulové. Zdali však má na- stoupiti definitivní privilej či jen provisorní prodlou- žení nynějšího stavu, o tom bude lze rozhodnoui až nová vláda uherská rozvine svůj program. Také ále ilest prodloužení nebo výpovědí smlouvy min- covní a měnové musí býti pojata v nynější porady nz . Uhram požadované placení holovými které rakouská vláda chce povoliti jen lehdy bude-l prodioužení bankovní privileje zajištěno na delší dobu. Při nynějších konferencích může se tedy jed- nati jen o ohraničení oborů, v nichž se příští deí nitivní jednání bude pohybovati nikoli však již o sta- novení určité pevné báse, jež by byla směrodatnou pro novou úpravu poměru cedulové banky. V pora- dách těchto bude ve Vídni pokračováno, až v Uhrách bude sjednána jistota o nové vládě a principech příští politiky.
Gruber Vimmer Teleszki Pešť Pap Vídeň Uhry
25 article
Česká účast na valné hromadě Rakousko-nherské banky. Česká společnost národohospo- dářská v Praze dovoluje si timto upozorni české pp. akcionáře Rakousko-uberské banky,že ihůta, do kdy nutno deponovati akcie, konči již 30. listopadu t. r. Kdo by se tedy chtěl zúčast. niti přiští valné hromady v únoru 1910, nechť ne- mešká — pokud se tak již snad nestalo — akcie které na jeho jméno nejpozději do 30. června t.r. byly přepsány, složiti ihned u nejbližší filiálky Rakousko uherské banky. Netřeba snad dokládati, že na přiští valné hromadě účast česká musí býti nejčetnější. Žádná konverse ruských půjčak. Vzhledem k čel- ným pověstem, jež se v posledních dnech vyrojily stran zamýšlené konverse nékterých ruských státních půjček, informoval se »Berl. T.« na »kompeleninie místech« a sděluje na základě autentického prohlá- šení, že na konversi ruská vláda nyn nepomýšlí. Tím ovšem není vyloučeno, že te- prve později někdy rusvá vláda blíže se zabývali bude plány, které ji nyní zatím jen jsou sugerovány živly spekulujícími v ruských rentách.
Berl Rakousko Praha
26 article
Doprava na Labi. Zpráva firmy Josef Kost v Praze. Nasledkem dostavivšího se mrazu a stále panujících sněhových vánic je doprava na Labi nyní velice ohrožena, neboť jakmile by přitoky Labe za- mraly, poklesla by vodní hladina, což by velice ne- příznivě působi o na další průběh dopravy. Nena- stane-li rychlý obrat v povětrnosti, pak jest dalši doprava lodi, nyní na Labi se nalézajících, velice stížena. Mimo to panoje toho času v překladištích tak velký nával zbožt, že na př. v Laube čeká celá řada lodí na vykládání, což se však pouze po- stupně diti může, takže některé zásilky teprve v 8 až 10 dnech k vyložení docházejí. Zjev tento opakuje se téměř každoročně, letou však jest ještě stěžován okolností, že není mnohdy vhodných železničních vozů pohotově, čímž i další doprava po dráze velice trpí. Doprava na Vltavě mezi Prahou a Mělníkem musila býti již dne 23. t. m. následkem sklopení jezů zastavena. Dnešní stav vody na Labí vykazuje dle drážďanského vodoměru — 123. — Doprava labská byla v posledních lýdnech neobyčejně živá, ahy co možná bylo využitkováno ještě plavby prve než bude musiti býti následkem zimního počasí uza- vřena. Vývoz cukru dosáhl v posledních 3 týdnech výše 22.8í14 t. vývoz sladu a ječmene 10.239 t.
Josef Laub Praha Vltava Mělník
27 article
Také vývoz ovoce a pelroleje byl značný. Z němackého průmyslu železářskél.. Cenová dohoda výrobců hrobého plechu byla pradloužena do 21. března 1910. Současně bylo doeileno jednoly i v příčině přirážek cenových a do konvence pojat kromě toho i materiál pro stavbu říčních lodí. Tim se dostalo tomuto svazu dalšího vybudovánía posily. Pozemková banka bodlá zasáhnouti do pokles- lého ruchu stavebního v Praze a okolí tím, že sama získala stavební plochy a výhodně je nabízí na prodej, dále tím, že poskytuje stavebníkům stavební úvěr za příznivých podmínek. V Pozemkové bance soustřeď je se nabídka a poptávka po stavebních pozemcích celého okolí pražského; Uím poskytuje se stavebníkům možnost srovnati cenu stavebních ploch v jednotlivých částech velké Prahy a sledovati ruch stavební. Jest tudíž v zájmu těch, kdo stavby pod- nikati hodlají, aby obrátili se na Pozemkovou banku. Brvní pražšká zuručovací banka v Praze (Priko 14, »U černé růže«. Telefon 4160). Zařizovací výbor sděluje, že veřejná subskripce akcií jmenovaného ústavu byla tyto dny s plným úspěchem skončenaa tím zří ení společnosti je zabezpečeno. Výbor při- kročil také již ku provedení všech ke konstitnování se společností nutných kroků. Organisace služby in- formační jest v plném proudu a společnost doufa, že reformní snaby její v tomto oboru dojdou vše- obecného soublasu interesovaných kruhů. Veškeré dotazy ochotně zodpoví zařízovací výbor v úřadních místnostech Na příkopě č. 14.
Tim Praha Priko
28 article
Není snad nikoho, jenž by se nesnažil v naslá- vajících dnech vánočních svátků vhodnými dárky překvapiti své nejdražší. Starostliví otcové zejména uvažuji, jakým způsobem připraviti rodině upřímnou radost. A nelekajíce se nákladu, rádi obětují vše k tomu účelu. Nejeden ovšem na věci ceny pomíje- jící věnuje obnosy, za něž bylo by možno trvale za- bezpečiti rodinu. Oč prospěšnějším by bylo, kdyby zvláště v těchto dnech jako vanočního dárku bylo používáno životní pojisíky, kter nepopíralelně jest projevem vroucí lásky a péče o ro- dinu, poněvadž nejjistěji zabezpečuje její budoucnost. Nejvýhodnější způsoby pojštění za nejfevnější sazby a za podminek nejliberálnějších poskytuje jediný český a slovanský ústav akciový »První česká všenbecná akciová společnost pro po- jišťování na život v Prazee. Z ú-iředních jatek pražských. Na trh dobytči v ponděli 29. t. m. přihlašeno jest 160 kusů hovězího dobytka původu domácího, 450 kusů původu halič ského a 15 kusů původu uherského Hospodářské družstvo pro Chrast a okolí, zaps. společenstvo s r. o. bylo právě zřízeno. Vružstvo zamýšlí obstarávati, pro své členy nákup uhli, umělých hnojiv, semen, strojů atd.
Chrast ústav akciový
29 article Národohospodářská společ aost v Moravské Ostravě
Národohospodářská společ aost v Moravské Ostravě pořádá dne 28. t. m. za součinnosti »Hospodářské besídky« ve Staré Bělé v místnostech p. Machy ve- řejnou přednášku »O výnosnosti ovocn ict v íe, kterouž přednese p. Fr. Škrobánek, ředitel ovocnické školky z Vítkovic a za součinnosti tělocv. jednoly »Sokol« ve Frýdku v místnostech české školy ve- řejnou přednášku »O naší národohospodái ské svépomoci«, kterouž přednese pan Joseí Jurajda, profesor obch. školy z Mar. Hor. Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek, koně a zboží na Mělníce n. L. konati se bude ve čtvrtek dne 2. prosince t. r. Přihon činí na 1200 kusů. Trhy peněžní. Pražská bursa V Praze, 27. listopadu. Oficižlní záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 5 0 „ „ 31v Zakladní úpisy české zem. banky 4v% Kom. dl. ůp čes. zem. b. (ve zl.) je% „ . » » . (v K) 4 % Mel. úpisy » . » (ve zl.) 4 % „ » » » (vK) 49% Žel. úpisy . . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2 e Dlužní úpisy České prům. banky 4 /2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 490 Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské . . . . 49%. Zástavní listy mor. hyp. banky 5% Kom. dl. úp. mor, zeměd. banky c Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 0r hal. zem. banky 4 2 Kom dl. úpisy. . . . 4% Zeleznič. . . „ . 4 %.
Mach Škrobánek Jurajda Přihon Ostrava Stará Bělá Francie Vítkovice Frýdek Mar Mělník Praha Sokol Český průmyslový . banka městský spořitelna 4 2 Komo
30 article
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 n „ „ Rak.-uberské banky 4 % » » Dolnorak. hyp. ústavu 40 „ . „ , 312 Kom. di úp. . . , 40 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 % Prior. obl. spol. rak. míst. drahi 3 0 Buská státní půjčka z r. 1906 5 % Únorová společná renta (v pap.) 4 2 Dubnová . , (ve stř.) 4.2 Květnová . . (v pap.) 4 % Červencová spol. renta (ve stř.) 4 Rakouská zlatá renta . . . 40 nreslční . . . 3 2 Česká eskontní banka . . . . akci Česka banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražská úvěrní banka . . .. První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko uherská banka . .. Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . . . El.-tech. akc sp. dř. Kolben a sp. Česká společnost cukerní . Český pivovar v Č. Budějovicích Kollnská továrna chemická . . Podolská cementarna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost . První česká rafl. v Modřanech » tov. orient. cukrov. Západočeské tov. kaol. a šamot. Vídeňská bursa. x Z Vídně, 27. listopadu. (Telefgr. »Nár. Listů-) Po burse. Kredilky 669.— po —.—, uherské kre- ditky 777.—, anglobanka 311 50, bankovní jednota 540 25, untonka 580—, länderbanka 496.—, státní dráha 747.50, jižní dráha 125.—, polabská draha —.—, severozáp. dráha —.—, turecká tabázová 374.——, rýmavsko muraňské 669 —, alpinky 73 1.75 pa —.—, květnová renta 95.15, uherská korunová 92. 50, turecké losy 222.75, marky za hotové 117.82, ultimo 117.75. Smýšlení slabší. x Z Vídně, 27. listopadu. (Telfgr. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátke lh. 100 hol. zl. K 198.50
Daňkův Rustonův Kolben Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Vídeň Amsterodam Hal Český eskontní banka Česko banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka hypoteční banka uherský banka El Poldin huť květnový
31 article
Peníze Zboží 101.50 102.50 90 a0 100.— 96. 10 96 10 96.10 96 19 96 10
32 article
95 10 95.10 95 10 99 75
33 article
100 75 100.75 99.7 100 30 100.— 101.50 102.50 97 35 96.35 95 45 94 45 94.25 95.25 100.70 101.70 97 35 96 35 100 — 93 50 100. 50 94 50 94.50
34 article
93. 50 99.75
35 article
9 1 25 94.75
36 article
93.75 99. 25
37 article
98 25 97 25
38 article
96.25 87.50
39 article
88 .50 83.50
40 article
87.50 96 25
41 article
95 25 77.9 76.3 98 95
42 article
99 15 99.2) 95. 35
43 article
95 15 117.— 9.15 85.25
85.25
44 article
95.20 117.2 95.35 85.4 250 — 423 — 425 — 214.— 130.— 249 — 213 — 429 — 673 5
45 article
574.50 443.— 152.— 249.— 538 50
47 article 1525
1525 433.— 414 — 396.— 214.— 212.— 1175 1275 393 — 400 — 189 — 190.— 506.— 509.50 2642 2651.5 365.— 225.— 255.— 565.— 568.—