2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
19. srpna 1904.
5
article
listě úvodní článek, jenž pobuřuje /šechen ně-
mecký národ proti carovi proto, že prý svou chot
vyloučil z poručnictví z té příčiny, že je Něm-
kyně. Vidno, že Němci navzdor politice Vi-
léma II. jsou nepolepšitelnými nenávistníky Ru-
ska a neštítí se žádné lží, mohou-li se v těchto
ušlechtilých citech posílit.
Žádná anexe zouostroví Aves.
Sdělení o anexi zmíněného souostroví vene-
zuelského Anglií, kteréž vyvolala nemilé roze-
chvění v kruzích amerických a evropských, se
dnes vyvrací. Zpráva vznikla z cvičení střele-
ckých, jež tam vojenská jedna loď britská byla
prováděla.
K afféře svob. pána Mirbacha.
Berlínský »Kleines Journal« sděluje z dvor
ního prý pramene, že vrchní hofmistr císařovnin
Mirbach skutečně odstoupí ještě před počátkem
parlamentních prázdnin. Vyhoví prý se žádosti
již podal z důvodů, že jeho zdravotní stav ne-
dovoluje mu snášeti útokův, jichž jest v úřadě
svém stále předmětem. Je-li však zpráva » Kleines
Journalu« vůbec pravdiva, tedy pravým důvodem
k propuštění Mirbacha je asi poslední známá
afféra jeho, totiž slibování vlastnímu poručenei
svému šlechtickému, že i jeho nevěstě opatř
šlechtietví, ač-li poručenec na něm — Mirbachovi
— nebude žádati složení účtův poručnických.
Ovšem ani propuštěním Mirbachovým by liberální
tisk celkem mnoho nevymohl: duch na dvoře
postupimském zůstane i potom stejný.
Němec
Mirbach
journal
Mirbachův
Německo
Aves
Anglie
6
article
Hererské povstání a nesnáze Němcův.
Po nedávném úspěchu gen. Trothy násle-
duje pro Němce v jihoafrické osadě nemilé
opět překvapení. Poručík Bodenhausen a osm
vojákův bylo za návratu z hlídky u Walesbergu
přepadeno a pobito. Mrtvoly byly tu nalezeny
pohřbeny. Dva další mužové hlídky se pohře-
šuji. Případ tento ukazuje jasně, že přes úspěch
Trothův není ještě ani okoli Walesbergu od po-
vstalcův »očistěno«. Naopak právě guvernén
Leutwein v přípise k »Braunschw. N. Nachrich-
ten« varuje krajany své v Německu před při-
lišným oplimismem. Poukazuje k tomu, že i po
své porážce ve větší bitvě Hererové mohou po
léta ještě vésti válku a tak farmářstvív
osadě na dál ohrožovati. Zároveň uvádí, že
tyf na dále ve vojsku osadním silně řádl, takže
kolona Estorfova jeví silné mezery a kolona
Glasenopova byla vůbec nezpůsobilou k opera-
cím učiněna. Za okolnosti těch, dodává Leut-
wein, posily z Německa operační voj vlastně
nerozmnožily, nýbrž stačily jen k vyplnění me-
zer, nemocemi vzniklých.
Z Berlína k perskému zálivu.
Sultán udělil německým podnikatelům, kteří
ehtějí zříditi podmořský kabel mezi rumunským
městem Konstanzou a Cařihradem, svolení k při-
pojení na turecké půdě. Ač věc ta zdá se na
pohled nedůležitou, jest v pravdě dosti vý
znamnou. Kabel tento má býti totiž jen člán-
kem ve velikém telegrafickém spojení, ježz
Berlína sahati má až kperskému
zálivu a jež určeno jest k tomu, aby učinilo
Německo neodvislým od cizích
e pojení.
Němcův
Němec
N Nachrich
Německo
Berlín
perský záliv
Konstanza
Cařihrad
7
article
Porážka dělnického ministerstva.
Nedávno sdělili jsme ze Sydneye v Australii.
že ustavilo se tam, díky kompromisu s jinou
skupinou dosavadní opposice první snad vůbec
ministerstvo čistě dělnické s Watsonem v čele.
Vstoupilo v život s krásnými a prospěšnými
plány. Nemělo ale dlouhého trvání — snad
právě proto, že bylo jen dílem kompromisu.
Byloť tyto dny při předloze o smírčích soudech
poraženo 36 hlasy proti 34. Sněmovna byl
pak odročena a ministerstvo troufalo, že by
novými volbami dosáhlo většiny. Ale generáln
guvernér Northcote souhlas k rozpušténí sně-
movny odepřel, načež ministerstvo Watsonovo
podalo demissi. Lord Northeote povolal nyní
vůdce opposice Reida a uložil mu sestavit
vládu novou.
K zatčení rakouských důstojníkův na italské
půdě.
O případu tomlo, jenž lépe než dlouhe
úvahy dokazuje, jak hlubokou důvěrou vzájem
nou prodchnuty jsou oba spolčené státy
při Adrii, sděluje »Gazetta di Venezia« ještě
tyto podrobnosti: Dne 14. t. m. o polední pře-
kročili jeden rakouský major, dva setníci, jeden
poručík a dva poddůstojníci, náležející k vojsku,
kteréž u Tonezzy manévrovalo, pěšky a nevy-
zbrojeni, avšak v uniformě, hranici italskouu
osady Malgy. Důstojníci, kteři opatřeni byli
dalekohledy a topografickými mapami, překva-
peni byli finančním strážníkem, jemuž prohlásíli,
že chtěli podniknouti výlet na vrehol Tocora.
Finanční stráž doprovodila důstojníky rakouské
k tábořícímu poblíž 6. praporu alpských my-
slivcův vicenzských, jemuž velí podplukovník
Collaneo. Rakouští důstojníci byli několik hodi
ve Vicenze zadrženi, potom ale na telegrafický
příkaz z Říma propuštěni.
Watson
Watsonův
Northeote
Reid
Adrie
Gazett
Collaneo
Austrálie
Vicenza
Řím
8
article
Kutná Hora.
Kutná Hora.
S povznášejícím pocitem vrací se dnes ctitel
české minulosti, české slávy a českého umění
ze starobylého královského horního města, které
po půl téměř tisíciletí bylo po Praze prvým mě-
stem tohoto království a zůstává i dnes jím po
historickém a starožitnicko-uměleckém významu
svém, neboť veliké dílo, napínající síly vší jedné
generace, jest dovršeno. Skvosty, jež Hora Kutná
ze své minulosti národu českému zůstavila, jsou
dnes zachovány, pojištěny a pohlížejí na smavý
okolní ráj český v nové omladlé kráse, bohdá.
východu nového života.
Nám Čechům jest Kutná Hora klenotem,
jejž by každý uvědomělý syn národa našeho
měl často, ba velmi často navštěvovati. Již
chodci, který od Malína přijíždí nebo přichází,
představuje se Hora v podobě velkého města
s malebnou silhoucttou svých památných chrá-
mů, hradů, věží i vynikajících budov měšťan-
ských. Poloukruhový věnec mírně zvlněných pa-
horků, zavírající z jihu utěšené údolí, Vrchlie
nebo Páchem protékané, končí na západě roz-
ložitým chlumem Kaňkem, na jehož temeni
milý Horníkům „háj“ kraji rázu dodává, na
východě pak přechází zvolna v žírnou a výborně
vzdělanou rovinu čáslavskou. Před námi bělají
se mohutné stavby slavného někdy kláštera
sedleckého, převýšené obrovskými tvary největ-
šího českého chrámu, a v pravo tulí se k úpatí
Kaňku drobná, ale bizarrní chrámová stavba
světoznámé kostnice třemi věžkami k nebi
se pnoucí.
Čecho
Kaňka
Kutná Hora
Praha
Malín
Kaňk
Kutná
9
article
Sedlec sám podobá se výstavností a spo-
řádaností svou spíše modernímu předměstí bliz-
ké již Hory, než veské osadě. Mohutné stavby
někdejšího kláštera a nyní továrny na tabák po-
činají již ustupovati vkusným a namnoze jedno-
patrovým novým domům, villám podobným.
které počtem svým projevují čilý ruch stavební
Ale přední attrakcí jest památný marianský
chrám, nyní záslužně opravený. Ušlechtilé tvary
a profily, známé svou prostotou eisterské go-
thiky, působí nyní dojmem úchvatným v ohrom-
ném chrámu, čistě vybíleném, jemuž již nehrozi
sesutí, jakož byly obavy před nemnohými ještě
léty, který však zeje uvnitř děsnou prázdnotou,
jsa téměř všeho nábytku prost. Toliko v kaplích
ochozu přetrvaly drahocenné malby Skrétovya
Brandlovy zrušovací periodu josefinskou. Jest
s podivením, že při nedávné opravě, jinak velmi
pečlivě provedené, upuštěno od stavby štihlé
sanktusové vížky, jež nad křížem podělných a
příčné lodi byla navrhována. Celkový pohled by
byl tím velice získal.
Od Malína i od zastávky sedlecké lze pře-
hlédnouti Horu Kutnou ve vší amfiteatrální její
rozloze. Jest to úchvatný městský obraz, jejž
v levo omezují mohutná Královská halda, pa-
mátník to zašlých nyní východních předměst
horských, Rovin a Převic, se starobylým chrá-
mem sv. Trojice, dílem štědrého nákladníka
hor Smíška z Vrchovišť, v pravo nynější hřbitov
s chrámem Všech Svalých, v Hoře nejstarším.
Skrétovya Brandlův
Smíšek
Sedlec
Malín
Kutná
m svatý . trojice
10
article
Jako skvostná koruna krášli se slunné výšiny
své Horu velechrám svatobarborský, nejpřed-
nější pomník českého umění, a v pravo od něho
zdvihají se fádní obrysy veliké někdy kolleje
jesuitské se třemi baňatými věžemi, nyní ka-
sárny, jichž český nápis, nedávno pořízený,
vzbudil v některých kruzích jistou sensaci.
A před kollejí skvěje se již opět v plné kráse
Vlašský dvůr, v jehož bezpostředním sousedstvi
vypiná se mohutná věž arciděkanského chrámu,
k pravé straně značně nachýlená. A z moře
domů, štítův a lomenic tu štíhlé gothické tvary
dolnoměstského chrámu na Náměti, tu skvostne
průčelí Kamenného domu, tu bohatě vyzdoben
Dienzenhofrova stavba uršulinského kláštera, oku
roztouženému se naskytují.
Neveliké prostranství, honosící se smavými
lučinami, pečlivě vzdělávanými zahradami před-
městí Hloušek a stinnými stromy, které lemují
břehy vrchlické, odděluje Sedlec od Hory samy.
Dienzenhofrův
Hloušek
Sedlec
11
article
Zvykli jsme si ode sta let pokládati Horu za
město odumírající, jež nemajíe dráhy, uhlí, ani
vody, a tudiž pohřešujíc hlavních zřídel novo-
dobého městského života, tyje toliko z dávné
slávy své, ale dnes právem lze říci, že jest to
názor předsudný. I Kutná Hora probouzí se a
sice rychle, jakkoli letošní rok definitivním zá-
nikem báňské práce odňal jí důležitou podmínku
existenční. Poznává se to nejlépe na stavebním
ruchu. Ještě před deseti roky byla v Hoře novo-
stavba událostí. Dnes netoliko, že pozorujeme
ve starobylých částech vnitřního města hojné
přestavby i budovy z brusu nové, pohříchu ne
vždy shodné s imposantní středověkou archi-
tektonikou města, nýbrž na třech stranách před-
městských překvapeni jsme čilým ruchem, za
rozšířením města vkusnými domy a villegiatu-
rami se nesoucím. Na Náměti a na Kolmarce, kol
místního nádraží a Sokolovny, kyne nám značný
počet domů soukromých i pěkná budova školn
a právě bourá se stará fara námětská, aby ustou-
pila novostavbě. U uršulinského kláštera zmizeln
před čtvrtstoletím barokní brána Klášterská, ale
za to utěšeně plní se prostor mezi ní a staro-
bylým Lorcem četnými novými domy. Zvláště
však zřejmý jest moderní ruch na výšině za
velechrámem svatobarborským, kdež vedle
nádherné nové budovy reálných škol vznikaji
mnohé elegantní letohrádky. Jest se nadíti, že
ruch tento projeví se čísly při budoucím sčí-
tání lidu.
Kutná Hora
12
article
Odepřela-li příroda druhé někdy stolici na-
šeho království nejpřednější podminky moder
ního městského vývoje, tož štědře nahražuje ne-
dostatek tento dědictví, pošlé ze slavné minu-
losti. Hora v celku, v jednotlivostech impono-
vati musí každému, komu drahy jsou vzpomínky
na českou slávu, avšak právě z té příčiny při-
padá jí povinnost, aby bedlivě, ba úzkostliv
střehla památný svůj ráz. Modernisování vnitř-
ních částí města jest prohřešením proti jeho
minulosti i významu. Jako není lze schvalovati,
že historická jména prostranství, ulic a před-
městí zaměněna novodobými, tak dlužno vy-
tknouti, že při povolování novostaveb uvnitř
města má býti bedlivě přihlíženo, aby neutrpěla
historicky odůvodněná jeho silhouetta. Dvou-
patrový dům na nejvyšším místě Havlíčkova ná-
městí anebo trojpatrová činžovní kasárna v ulici
Fifekově ruší malebný pohled, jakýž se od Ma-
lína nebo Sedlce naskytuje. Do rázu měst-
ského, v němž až na nepatrné výjímky, převládá
gothika, rovněž nehodí se střízlivý antický sloh
nového chrámu evangelického. Hříchem by bylo
odstraňovati malebnost, již poskytují četná větš
i menší náměstí o tvarech namnoze nepravidel-
ných, s hustou spletí úzkých, nerovných ulic
a uliček, plných výstupkův a schůdků. Také
nehodí se staré měšťanské domy, zdobené štíty
arkýři, výklenky, soškami a zasklennými obrazy
po jichž stěnách ovíjí se namnoze ještě réva,
zbavovati poctivého nádechu a přizpůsobovati je
vkusu naší doby.
Naproti tomu všeho uznání hodna jest péče,
jíž obec horská i jednotlivci věnují udržení a
opravě velikolepých svých památek uměleckých.
Havlíčkův
Ma
Sedlec
13
article
Po více než třech stoletích vypiná se dnes hrdě
nad Vrchlicí svatobarborský velechrám, zkázy
jsa uchráněn, očistěn i umělecky dovršen. Není
sice dokončen v rozměrech a formách, jež ta-
nuly na mysli v XV. století Michalu Smíšku
z Vrchovišť, ale jest dnes přece velikolepým
uměleckým celkem, zbaveným vší přítěže zvrá-
ceného jesuitského vkusu a na mnohá bohdá
století před zkázou pojištěným. Opět jako za
skvělých dob XVI. století, trůní nad staroslav-
ným městem trojhrotý krokvový kryt jeho, spe-
cialita české gothiky, která však pohříchu kromě
děkanského chrámu lounského zúplna vymizela
uvnitř pak i zevně poskytuje dnes velechrám
obraz všestranně ukončené a přebohatě vyzdo-
bené gothické svatyně největších rozměrův.
A opodál, na témž východním svahu, který stup-
ňovitě spadá do vrchlického údoli, hledí nové bu-
doucnosti vstříc Vlašský dvůr, Václavy II. a IV.
neméně však i Vladislavem II. proslavený.
Někdejší hradní příkopy sice zarovnány a pro-
měněny v krásný sad, zmizel sice i zdvižný most
před hlavní branou, ale královský palác, min-
covna, stánky pregéřův a slavná kaple dnes uve-
deny ve stav, jakým honosily se za nejskvělej-
ších svých dob v XV. stol. Královská síň jest
nyní zasedací síní horské representace, jejíž
členové v rázovitých postavách, jež malířův ště-
tec zvěčnil v obou velikých historiekých obra-
zích, představujících vydání dekretu kutnohor-
ského i volbu Vladislava Jagiela, mají vhodne
vzory pro osvědčování občanské statečnosti své.
Smíšek
Václav II
Jagiel
Vrchlice
14
article
Nadšením povznáší se hruď českého poutníka,
stanuvšího na pavlánu, se síní touto sousedícím,
Ladné údolí vrchlické s velechrámem barbor-
ským, s Královskou haldou, námětským chrá-
mem, v pozadí se Sedlcem, Kaňkem a nad lesů
zelení se vznášející Chotkovou Kačinou — tot
nádherný obraz, přírodou vytvořený, jehož bar
vami kochali se i Otakarův syn i nerozhodný
Jagiel. Někdejší sad jejich od Vrehlice po stup-
ních, až k oknům palácovým dosahující, jes
nyní zplna restaurován a duchaplnému obnovitel
horských památek podařilo se z rozebraného po-
zdějšího zdiva sostaviti znovu i Žižkovu bránu.
kudy slepý hrdina, poraziv u nedalekého Male-
šova Pražáky, vítězně pronikl do města hor
stříbrných. Návštěvy hodno i arciděkanství svato-
jakubské, s Vlašským dvorem úzce sloučené
nyní rovněž obnovené. V dějinách českého
hnutí náboženského náleží jeho správcům důle-
žité místo, neboť předsedali samostatné konsi-
stoři pod obojí pro Horu a její okolí. Za krátko
bohdá uveden bude v původní svůj stav i Smíš-
kův Hrádek nad Páchem, jenž po 250 téměr
let věnován byl účelům školským, podnes všal
poskytuje obraz statného sídla zámožné mě-
šťanské rodiny české v středověku.
Chotkův Kačina
Otakarův
Žižkův
Pražák
Pách
Sedlec
Kaňk
Mala
15
article
Smíškovo náměstí spojuje Hrádek tento s
malým prostranstvím, jehož střed vyplňuje
skvostná „kamenná kašna“, nevyrovnaný, ba
nedoceněný to klenot vladislavské gothiky, za
dnů našich opravený. Kol domu Jana Šoltysa
z Felsdorfa, jednoho z 27 mučenníků pobělohor-
ských, ubíráme se ještě ke „kamennému domu“
nojkrásnějšímu to zbytku soukromého gothického
stavitelství, který dochoval se do dob našich.
Před desitiletím ještě imposantní průčelí vzácné
této památky podávalo jizvami svými vysvěd-
čení i vandalismu tří století, dnes však v nové
stkví se kráse arkýř i štít krásy nedostihlé, na
nichž budou zajisté konati svá studia architektí
a umělei příštích dob. S dobrou potázali se
strážcové památek horských, že do obnoveného
„kamenného domu“ uložili bohaté sbírky svého
musea; uměleckým pokladům, horlivě sbíraným
a ošetřovaným, nemohlo dostati se přiměřenější
Dr. J. V. Prášek.
vitriny.
Hrádek
Šoltysa
doktor
J V Prášek
Smíškův náměstí
Felsdorf
16
article
Pražské ulice v prachu a blátě.
Pražské ulice v prachu a blátě.
(Uvažuje praklický inženýr)
Má pražské obecenstvo podstatné příčiny stěžo-
vali si na prach aneb nastane-li deštivé počasí na
bláto v ulicích a na náměstích?
Uznáváme, že v městě velikém. jako je Praha
položka za čistění ulic jest jednou z nejzávažnějších
V minulém rozpočtu pražském jest na čistění ulie
věnován obnos dosti značný. Při racionálním čistěn
ulic by nejen stačil, ale dalo by se dle našeno ná-
hledu i ušetřiti, při čemž by ulíce královského města
Prahy musily trochu jinak vypadati, než jak, bohužel
vypadají dnes. Dosavadní způsob čistění pražských
ulic nevyhovuje požadavkům veřejného zdravotnictví
ani smyslu pro čistotu a pořádek.
Peníze, vydané za čistění ulic, jsou vyhozeny.
V každé domácnosti několikráte do roka důkladně
se uklízl. Jen matička Praha o důkladné čistění se
neslará, ano nevyužije ani příležitosti, jež jí příroda
sama poskytuje, aby levně opatřila vyčistění ulic.
Zapomíná se, že čistota v ulicích jest nejen
jednou z hlavních podmínek veřejného zdravolnictví
ale že náleží také k representaci.
Bedlivý pozorovatel při vstoupení do města může
dle stavu veřejných cest a ulic souditi o celkovém
hospodářství, neboť poládek na ulici jest nejlepěím
dokladem, jaký pořádek v příčině veřejného zdravot-
nictví panuje a vrhá na ostatní hospodářství a po-
měry v městě tom světlo.
pražský
Praha
17
article
Především zřetel dlužno míti k příčí ná m,
jež zaviňují, že město naše je tak zne-
čistěno. Největší znečistění ulic městských se děje
nedostatečně opatřenými povozy, které vozí stavební
potřeby, rum neb hlínu z rozbouraných domů, vyko-
pávek atd. Jsou sice předpisy, že rum při bourání
má se kropiti. Ale rumařské korby a vozy projíždějícl
mnohdy nejfrekventovanějšími ulicemi, trousí za se-
hou rum a hlínu, nebo prázdné vozy, jimiž dovezeny
byly cihly a stavivo na stavbu, vracejíce se nezkro-
peny, vysypávají veškerý prach z cihel a vápna v uli-
cích pražských. Předpis je na papíře, neprovádí se
však na ulicích. A povozy s takovými náklady, je-
doucí na př. z Karlína na Smíchov, projedou nej-
hlavnějšími třídami pražskými po případě Příkopem
a Ovocnou ulicí. Stěžují frekvenci, znečisťují ulice a
nikdo se neplá, odkud a kam jedou. Další příčina
znečistění je, že při každé stavbě, jak jinak ani nelze,
znečisťuje se ulice na jistou vzdálenost od stavby,
avšak nikdo se nestará o to, aby se znečistění dělo
v nejmenší míře, ani o to, aby o čistění staral se zne-
čisťovatel, stavebník. Obecenstvo samo se postará
o to a odneso na svých podešvích hromady vápna
a rumu, písku zbylého, ostatní rozmete vitr — a je
po starosti.
Dláždí-li se někde 1 m' ulice, zůstane tam podle
pražského starého bonmotu „že se špatné práce při-
krývají pískem“, hromady písku a to podle staré
theorie, že prý jest potřeba, aby se dlažba „zašle-
movala“.
Karlín
Smíchov
ulice
18
article
Takovému místu vyhýbají se metaři z daleka jako
čert klíži a tak se stává, že po každé opravě dlažby
jedné ulice — a v Praze se mnoho dláždí, stále dlážd
a předlažďuje — celá čásť města je znečistěna, jen
aby se „dlažba zašlemovala“, jako by nebylo jiných,
hygieně a účelu dlažby mnohem lépe vyhovujícíeh
prostředků k upevnění dlažby.
Že povozy městské, předpotopního zařízení, svá-
žející popel a smetí z domů, trousí sebrané smetí kudy
jedou, jest přece známo. To snad již je privilej těel
starodobých vozů, jichž příjezd v každé ulici slav-
nostním vyzváněním jest ohlašován.
Praha
19
article
Naproti tomuto, po celý rok soustavně provádě
nému hromadění špíny, prachu a bláta jest pochybeno
opatření k odstranění nečistoty z ulic městských, ze
jmena na hořejším Novém městě pražském
V jiných velkých městech arciť také se bláto na-
shromažďuje, avšak tam stará se o to správa města.
aby toto bláto v městě nezůstalo věčný m
používá v správný čas oněch příležitostí, kdy od-
klizení nečistoty z ulie lze provésti rychlea
levně. Po každém větším lijáku v městech o či-
stotu dbalých můžeme viděti celé řady dělníků, opa-
třených různým nářadím a ti sbírají nánosy po lijav.
cích na jednotlivých místech v ulicích a nakládaj
je na pozozy, tak že po takových lijavcích město
v pěkolika hodinách jest vyčistěno. Na podzim i na
jaře skýtá se takových příležitostí hojnost a na po-
čátku zimy prvé než trvalé mrazy uhodí, jest ta nej
krásnější příležitost, aby se ulice dokonale vyčistily
Děje se to v jiných městech v noci a jsou k tomu
ustanoveni dělníci stálí, k nimž při takových příležito-
stech přibírají se dělníci výpomocní, jichž zejmena n
počátku zimy jest dostatek.
V Hamburku na příklad mají často velikou potiž
že napadne někdy přes noc mnoho sněhu a celá frek
vence ráno by byla zastavena, kdyby tam panoval
pořádek jako v Praze. Tu však jest již dávným zvy-
kem, že lidé bez práce, vidouce padali sníh, spěchaj
již v noci na známé jim ustanovené místo, kde ihne
jsou přijati a stálým dělníkům k výpomoci přidělen
Hamburk
Praha
20
article
Celé tlupy takových na práci noční zvyklých dělníků
vysílají se za vedení dozorců z centrály pro přijímání
výpomocných sil do ulic a ráno obyvatelstvo za svým
zaměstnáním se ubírající, nalezne již ulice v takovém
stavu, že lze mu použili přechodů na rychlo ve sněhu
vyházených a není třeba cestu sněhem si teprve pro
šlapávati jako u nás. Někdy až přes 14 metru sněhu
za noc napadne, avšak zorganisovanému hospodářství
se podaří v čas jízdní dráhy uvolniti.
Záhy dostavují se povozy, jež sníh z ulic od-
vážejí a to vše provede se dle možnosti v noci, jelikož
zařízení je dle toho připraveno. Na jaře pak po vel-
kých lijavcích ihned za mokra se nečistota z města
vyváží a nenechává se dříve uschnout
U nás v Praze však čistění ulic zvoleno nesprávně
za zaopatřování chudých a ku práci ne-
schopných starých lidí. Správa města chce
zabíti dvě mouchy jednou ranou, chce hygienu
a humanitu jedním účtem vyrovnat. Nemůže nikdo
proti tomu ničeho namítati, aby starším, chudým pří-
slušníkům města, aneb lidem bez zaměstnání po-
skytnuta byla příležitost k výživě, avšak nesmí se t
díti tím způsobem, aby lidé ti brali jen proto koště
do rukou, aby na nějaký čas byli vsopatření. Tak
veliké město, jako jest Praha, musí miti buď svůj
sbor, jemuž přiděleno čistění ulic, anebo musí pře-
dati tuto, ze stanoviska veřejného zdravotnictví nej-
důležitější práci soukromému podnikateli, který se
zaváže, ž. bude udržovati ulice v čistotě. Nežli tako-
vým způsobem, jako až dosud se děje, vyhovovati
humanitě a zanedbávati hygienu, dopo-
ručovalo by se zajistě lépe, dáti těm chuďasům jistou
podporu a nepřibírat jich k práci oné vůbec.
Praha
21
article
Ti pak, kterým by čistění ulic přiděleno bylo,
musili by býti muži zdraví a silní, musila by se jim
dáti slušná mzda, rozumné vedení a řádný dohleda
ručíme za to, že by se s tužkou v ruce vypočítalo,
že se nejen ušetří, ale že také ulice, za obnos, který
se na ně dosud věnuje, byly skutečně vyčistěny.
V poslední době u nás v Praze po velikém lijáku
aneb kdy bláto deštěm neb oblevou je rozředlé v uli-
cích, neviděti metaře leč sem tam v hlavních ulicích
jednoho neb dva se známou kárkou. Kdyby se mělo
racionálně čistiti, byla by taková kárka blátem z ně-
kolika čtverečních metrů ulice smeteným plna. D-
váte-li se chvíli na práci těchto kárkářů, seznáte, že
lidé ti, jichž bývá někdy i pět u jedné kárky, právě
jen lehké zaopatření při té kárkce a při koštěti hle-
dají. Kárku postaví někdo u chodníku a volným kro-
kem se po ulici procházejíce, sbírají koňský hnůj.
Praha
22
article
Podle všeho musí míti rozkaz, aby jen tento druh
znečistění ulic sbírali a sice tak opatrně, aby se bláto
a písek do něho nepřimísily
Cbec prodává koňský hnůj v ulicích městských
sebraný zahradníkům a lidě při čistění ulic zaměst
naní mají patrně rozkaz, aby přiváželi jej čistý
Snad jsou ještě jiné příčiny, které k této bedlivosti
pobádají, po nichž však prozatím nechceme pátrati
Jisto jest, že těchto pět lidi při kárce zaměstnaných
stráví celé odpoledne, než naplní tu svou kárku
koňským hnojem a pak volně všech někdy i 5—e
lidí poctivě kárky se držíce, tlačí ten »hrozný ná
klad« několika kilogramů koňského hnoje do někte-
rého z pražských obecních dvorů. Při sbírání tohoto
cenného materiálu nepočínají si však lidé s neoby
čejným chvatem. Naberou na lopatu koňského hnoje,
k čemuž jest zapotřebí dvou lidí: jednoho, který lo-
patu drží, druhého, jenž mu koštětem na ní nametá
a pak nesou svůj lov na lopatě jako na nějakém
tácu 40—60 kroků ke kárce, kdež první z lopaty
hnůj vysype, kdežto druhý s košťělem jej buď do-
provází aneb čeká, až se onen s lopatou vráti, takže
pro jednu lopatu koňského hnoje učiní jeden člověk
přes 100 kroků a drubý nečinně přihlíží. Jiný zas
stojí u kárky, aby mu ji nikdo nevzal. Čtvrtý pere
se s kouskem starých novin, jejž koštětem posunuje
z místa na místo, až jej konečně ke kárce dostane
obecní dvůr
23
article
Zajímavé jsou tyto figurky při čistění ulic za-
městnané. Jsou to lidé ubozí, mnohý z nich sotva
na nohou se drží a koště, jímž ma vykonávati na
stáří jeho vlastně dosti namahavou práci, slouží mu
spíše za podporu, aby neupadl. Na sobě mají těžké
kalmuky aneb dlouhé zimníky, šálem mají otočené
krky a těžké čepice vatované, mnohý z nich však
špatné, rozedrané boty. Mnohému z nich čouhá z pod
kabátu hůl, již tam má připravenou, aby jakmile
koště pustí, mohl se o ni opírati. Nedivíme se nijak,
že tito lidé nemohou přijíti čistiti ulice, když je po
kotníky bláta aneb když prší. Vždyť práce čistění
ulic, kterou za každé povětrnosti konati dlužno, vy-
žaduje zdravé, silné paže a též příslušný úbor lebký
a nepromokavý.
Chce-li již město opatřiti chudým těm výživu
proč nedá jim práce lehčí v sadech, v ústavech.
čistění chodeb atd.
Dle toho, jak sbor, jemuž připadá čistění ulie
popsán, vypadá také i jeho práce. Jděte, prosím
jednou asi hodinu za takovou řadou nynějších praž-
ských metařů, spočítejte, kolik mzdy tito lidé mají
dohromady za tu hodinu a podívejte se bezprostředno
za nimi: Nepoznáte, že byla ulice zametena, leda
že prach košťaty rozvířený Vám to připomente. Zae
by přišel 1 kilogram takového smelí z pražských
ulic nynějším nehospodářským způsobem sebraného,
kdyby se mělo řádně počítati. Bylo by skoro lépe,
aby čistění ponechalo se přírodě samě, neboť nynější
způsob má jen ten účel, aby bláto z jednoho místa
přeneslo se na druhé.
24
article
Po velikých lijavcích nechávají se v Praze ulice
zase uschnout a potom drahou vodou se zase kropí,
načež přijdou metaři. Mnohdy než ke skropenému
místu přijdou, voda nakropená vyschne a mete se n
sucho. Na sucho mete se také v zimě a to jest ten
největší hřích, který se páše na zdraví všech, jimž
není popřáno jezditi po Praze v gumových kočárech
uzavřených. Lékaři nejlépe by mohli dotvrditi, kolik
lidí v Praze stíženo různými katarhy průdušek, z nichž
není vyléčení, jelikož tito nebožáci jsou nuceni za
svou výživou denně choditi po ulicích pražských
a dýchati vzduch prachem prosycený. Dítky do školy
se ubírající nejvíce odnesou toto neracionální hospo
dářství čistění ulic. Kotouče prachu zvedají se v uli-
cích na sucho metených buď ráno zrovna v dobu,
kdy většina dítek jde do školy a kdy velká čásť oby
vatelstva za svým zaměstnáním spěchá, aneb odpole
dne, kdy panuje největší frekvence, jest následek ne
racionálního čistění ulic, neboť hospodářský úřad
pražský nedbá na to, aby několikrát do roka ulice
řádně vyčistěny byly a bláto aby se vyvezlo
z městs, naopak, nechává bláto přemetatí z mísl
na místo. Po velkých lijaveích nesmetou se nánosy
jemného bláta, které, jakmile uschne, jako šlemovaná
hlína se rozprašuje v jemný prach. A prachu v létě.
Praha
25
article
na podzim a v zimě, kdy přestanou se ulice kropiti
nezbaví se Praha, dokud nenapadne první sníh. Tu
naposledy skýtá příroda ještě příležitost, aby se šlen-
driánské hospodářství; prováděné po celý rok, napra
vílo, tu ještě skýtá se možnost, aby se sněhem od-
straněna byla nečistola z ulic pražských.
A co se děje? Smete se sníh na hromadu, ne-
čistota arciť v něm; hromady nechají se obyčejně až
přijde obleva, sníh rozpustí se ve vodu a hromady blá-
ta a nečistoty rozmete vítr zase po ulicích. A tak to
jde u nás věčně; od jara do zimy a od zimy do jara.
Praha
26
article
Právě letos první jarní dni zavdaly příčinu ke vše-
obecnému stesku.
Jak dalekosáhlé neblahé následky má takové zneči-
stění ulic má, není snad třeba popisovati. Mezitím, co se
tvoří spolky proti tuberkulose, zakládají sanatoria-
káže se o veřejném zdravotnictví nechávi
se v Praze nečistota, buď jako bezedně bláto nebo
pako husté mraky prachu obtěžovati obyvatelstvo.
Mnoho-li takového bláta nanesou dílky, zejmena ty.
jichž podešve nejsou v úplně dobrém stavu, do škol.
Po dobu vyučování uschne bláto, odpadává a to,
co ušetří obec pražská na čistění ulie
musí připláceti na čistění místností
školních.
Veřejné ústavy, závody velké a vůbec veškere
místnosti, kde schází se větší počet obecenstva, trp
tím, neboť každý ve chvatu, s jakým obyčejně do
místností těch spěchá, zapomene na nápisy „utřete
obuv“ a nanáší z ulic, kde se brouzdal po kolníky blá-
tem, tolik nečistoty, že udržování v čistotě takových
místností spojeno jest s velikým nákladem. Obchod-
níci vykládající své zboží nejlépe by mohli potvrditi.
mnoho-li škody utrpí prachem, jenž ukládá se na zboží
jejich. Kdybychom počítali dny, kdy Praha jest bez
bláta, napočítali bychom jich do roka málo, nebot,
není-li bláto přirozené, přijdou kropiči a udělají, jak
již shora naznačeno, bláto umělé.
Praha
27
article
Praha si libuje v blátě. Královské hlavní město
Praha miluje špinavé ulice, cizinec, který sem přijde,
vidí hned na ulicích, že Praha neni řádně spravované
město. Zásady: „čistota půl zdraví se nedbá, A přece
je to tak snadně zavěsti pořádek. Především dlužne
pro tuto čásť hospodářství obecního ustanoviti zod-
povědné orgány a přiděliti jim s dostatek sil pracov-
ních. Sbor čističů ulic musil by býti zorganisován dl
určitého plánu a sice tak, že by pro jednotlivé části
města určen byl oddíl, jemuž by připadlo stále čistění
jedněch a těchže ulic. Tito lidé, vidouce, z
práce jejich stále na témž místě prováděná, bude
se kontrolovati sama sebou, hleděli by, aby bylo doci-
leno rychle čistoty dokonalé a ne, jak se nyní děje,
aby se procházeli ulicemi, táhnouce za sebou košlě,
z něhož dle možnosti ještě několik metliček se vr-
aahá, „aby nebylo tak těžké“, aneb aby př
prvních kapkách deště se schovali, jak viděti na Vá-
clavském náměstí u čekárny elektr. dráhy
Praha
28
article
Sboru tomu nutno dáti nářadí, jimiž lze ulic
řádně čistiti. V některých městech má každý mul
z prkének sbitou sběračku, na kterouž malým koště-
tem namětá smetí, a když sběračka jest naplněna, jde
s ní k vozu a vysype. Několik takových poclivěa
svědomitě pracujících lidí vyčistí za den několik ulic
a jeden povoz s párem koní odveze smetené smelí
z několika ulic najednou, ale musí zde býti dohled,
musí zde někdo státi, kdo má právomoc, poručiti si:
tak a ne jinak. Také by byl možný způsob, aby
každá ulice nebo 2—3 dohromady přiděleny byly dvě-
ma, po případě několika zřízencům pro čistění ulic,
a mohlo by jim býti přiděleno též čistění chodníká,
čímž by tato palčivá otázka, spolkem majitelů domo
v poslední době na přetřes přivedená nejlepšího ror-
luštění doznala. Lidě, jimž čistění ulic by bylo přidě-
leno, mohli by též zastávati noční hlídky, jako vj-
ných městech. Hlídačům těm, jak známo, připadá úko
obhlídati krámy a obchody proti vloupání a bíli
v případě požáru nebo jiného neštěstí prvními, ktel
policii avisují. Tito lidé zcela snadno mohli by v neci
současně s hlídáním obstarávati čistění ulic. Vůbec
musíme v zájmu zdravotnictví veřejného žádati, ary
přestalo dosavadní šlendrianské čistění ulic, když je
v nich největší frekvence. Ve dne mohou snadno ob-
jížděti dosavadní sběratelé koňského hnoje s karkami.
29
article
po případě ať si kontrahenti, již kupují koňský hnůj
sami sbírání jeho obstarají svými lidmi, avšak čistěnl
budiž prováděno v noci, tak jako se provádí ve vel-
kých městech. Potom se nemůže státi, jako bývalo
v zimě letošní, když sníh v noci napadl, že nebyl ani
jediný přechod přes ulici po celé dopoledne vymeten
a že nutno bylo v tajícím sněhu se brouzdati, ane
jako v posledních dnech po lijavcích, kdy ani u slanie
elektrických dráh nebylo pamatováno na to, aby byl
bláto odmeteno.
Jdeme po chodníku suchou nohou, chceme-li
však vstoupiti do elektriky, musíme se brouzdali
blátem. Chodník jest někde čistý proto, poněvadž
jej domovník, jemuž na pořádku záleží, zametl. —
Kolem erárních budov se arciť chodníky nečistí.
Každý obchodník dá před svým krámem zamésli,
jen podnik elektrických dráh nemá na svých stani-
cích, kde očekává vstupující obecenstvo, zameleno
přece, jak známo, čistění ulic, kterými
elektrické dráhy procházejí, děje se
na účet elektrických podniků. Za t
alespoň na stanicích by mohlo býti zameteno
v zimě sníh od chodníku ke stanici proházen
Největší škodou při čistění ulic v zimě je, ž
napadlý sníh nesmetá se, dokud je sypký, nýbrk
nechá se uezdit a ušlapat a potom drahým způso-
bem, když sníh zmrznul, se ulice čistí. — Dokudje
sníh rozbředělý při oblevě, neuvidíte nikoho v uli-
cích, kdo by jej odstraňoval. Až bude sucho a a
zmrzne, tak přijdou ! Polom přijdou lidě s motykami
a musí odkopávati pahrbky ušlapaného sněhu.
Nedostatečnost nářadí při čištění ulic v Praze
je až příliš do očí bijící. Jako před 100 lety a dříve
obyčejné koště a lopata. V zimě lopata dřevěná.
Polom
Praha
30
article
Nechť podívají se páni, jimž je dozor svěřen na
čištění ulic, jak vypraveno mužstvo v Pešti, v Pa-
říži, v Berlíně, ve Varšavě a j. Co tu různých pro-
středků na dokonalě čištění. V noci projiždějí stroje
metací — z bydrantu pouští se voda, která bláto.
jež současně se mete, odnáší do stok. Hustší bláto
se nakládá na vozy.
Aby však někdo nemohl poukazovati na veliký
náklad připomínáme, že neděje se tak každodenné
v každé ulici, nýbrž že postupem jedna ulice po
druhé takovému důkladnému vyčistění se podrobuje
a přijde-li takové racionální důkladné svědomité vy-
čistění několikrát do roka v každé ulici na řadu, ne-
může se nalezati tolik nečistoty jako u nás.
Racionálního způsobu čistění ulic měly by s
u nás domáhati korporace, jimž na řádném prove-
dení této otázky záležeti musí jako Společnost pro
vorejné zdravotnictví, Obchodní a živnostenská ko-
mora, Spolky obchodnické a Spolek pro povzneseni
návštěvy cizinců.
Zejmena poslední spolek měl by všemi silami s
zasadhti o to, neboť čistota města je první pohnutkou
k delšímu pobytu v městě tom a k návratu do něho.
Proč Drážďany slynou pověstí o svých čistých ulicích
a těší se hojné návštěvě cizinců. Není to tak daleko
nechť se tam ti, jimž dozor na čistění ulic přidělen
podívají a nechají si ukázati, jak se tam čistí ulice
a mnoho-li hektar uliční půdy ročního nákladu n
čistění vyžaduje. Tam je zvláštní technické oddělení
pro udržování čistoty ulic. Dlažba je tam po většin
jako v Praze. Každé okresní město v Čechách můž
se vykázati větší čistotou ulic nežli Praha.
Pešť
Berlín
Varšava
Drážďany
Praha
Čechy
31
article
Jaké svízele věčné bláto působí elektrickým pod-
nikům král. hl. města Prahy, jest s dostatek známo.
Nejen že vozy tohoto dopravního podniku, jinak velmi
vkusně upravené, vnitř jsou neustále znečistěny blá-
tem — jehož odklizení jistě spojeno je s dosti znač-
ným nákladem, ale motorové vozy musí býti opatřeny
nádržkami písku, jejž lidič sype občas trychlýřem
k tomu účeli upraveným na kolejnice, aby kola ne-
klouzala následkem mazlavého bláta, jež také chol.
cům, přecházejícím přes jízdní dráhu stává se obuiž
ným a nebezpečným, neboť sklouznutí je tak snadné.
A tento po čas blátivý nasypaný písek se rozemíl
koly motorových vozů na kolejnicích jako ve mlýně
a to je ten šeredný prach, jenž za každým molore-
vým vozem se vahi, jakmile dráha uschne.
Byli jsme před nedávnem svědky rozmluvy c-
zince s majitelem automobilu v Praze. Cizinec dívi
se, proč tento druh dopravy se tak málo v Praz
ujímá, kdežto v jiných městech se mu tak dobře dalí.
„Bláto, věčné bláto v ulicích pražských,“ odpověd
na to automobilista, „nedovolí nám jezditi bez ne-
bezpečí. Na jaře a na podzim vůbec nevyjíždíme,
neboť ulice jsou následkem rozmělněného bláta ta
kluzké, že nelze stroj ovládati bez nebezpečí pre
ostatní frekvenci.
Před nedávnem vyskytlo se v časopisech „z
sláno“ obsahující stesk na ekypáže, opatřené gumo-
vými ráfy u kol. Stěžováno, jak takové kočáry chodn
i výkladní skříně postřikují blátem a navrhováno, aby
uvalena na gumová kola zvláštní přepychová da.
Myslíme, že podobným projevům nevole by se z-
bránilo mnohem snadněji řádným vyčistěním uli
Či má Praha k vůli svému blátu vzdáti se všec
vymožeností moderního dopravnictví?
Praha
32
article
Naši páni z radnice nechť se alespoň polěší la
okolností, že stejné stesky na prach v ulicích, jal
v Praze, pronášejí i v sídelním městě ve Vídni. —
Tam snad si páni vzali vzor, avšak nechť nezapo
minají, že Vídeň má mnoho makadamisovaných ulk
jež pouze časlým kropením lze udržeti bez prachu
čehož však při dlažbě pražské neí třeba. Vídeň ari
má ke kropení ulic pramenitou vodu, jíž se vzduch
občerství, v Praze však kropí se vodou páchnou
často a proto mělo by se řádným čistěním ulic kro-
pení pokud možno omeziti, čímž by se nákladu m
kropiče, na hadice, na rozvážení a čerpání vody jt
ušetřilo.
Mnoho starostí způsobily pánům na radnl
vlečky, ale ze všech, kdož otázkou touto se zabývaly,
nenašel se nikdo, kdo by byl poukázal, že vělší ne-
bezpečí zdravi hrozí v zanedbané čistotě ulic a te
naše dámy, berouce si z modních journalů francout-
ských vzor na střih šatů svých, potřebovaly by k tomu
též čistých chodníků a čistě upravených, válenýcha
dobře umetených cest promenádních v sadech, n
však cest, na něž z jara se naveze nakopaného pisku,
jejž si obecenstvo teprve samo ušlapávati must
Veřejné sady naše svou úpravou zahradnickou
každému cizinci imponují, cesty však neodpovidai
nákladu tomu. Cesty v sadech jsou plny kaménkůa
úprava jejich měla by se s obzvláštní pěčí prováděti
tak, aby v sadech nebylo prachu a chůze v lehké
obuvi aby neunavovala chodce jako dosud. Zejmena
místu representačnímu, Žofínu, mělo by se doslal
úpravy promenád tak, jako je nalezáme v lázeňských
místech.
Praha
Vídeň