ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 08e12b10-717c-11dc-8e44-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 111, place 88, org 10, work 5
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁROPNÍ LISTY.
3 masthead
12: říjnars 1903..
4 masthead
Číslo 278
5 article
lismus horší klerikalismu katolického, mnohem nebezpečnější, ježto klerikalismus katolický za- stává pravidelně obmezen na kněžstvo samo, ale klerikalismus protestantský má kořen svůj v protestantském lidu samém.34) A ježto živo každého pravověřícího protestanta srostlý jes s Písmem, ježto protestant s touto mrtvou. lite rou citi, dle ní se řídí a podle ní také myslí jest zeela přirozeno, že jako toto Písmo nen sehopno pokroku, nýbrž litera v něm napsaní zůstává totožnou po věky, tak i protestantismua nemůže značiti pokrok, nýbrž jen ztrnulost, zpátečnictví a reakci a nemůže v tomto ohledu poskytnouti náhrady ani volnost výkladu. Písm každému protestantu příslušející. Avšak v protestantismu není ani síla; ne spočiváť víra protestantská na tak pevných zá kladech, aby nemohla býti nikdy otřesena naopak, právě teď doznala moený náraz, který jí otřásl až do základů. Tím okamžikem toliž, kdy prokázáno bude, že bible, toto Písmo sv., před nímž až dosud milliony a milliony lidstva ve zbožném zanícení klesaly na kolena, nen původu takového, za jaké se vykládá, vela jest po prolestantismu; katolictví bude si mocí vy- pomoci tradici, protestantismus bude však pohroben.35) Proto nelze ani v tomto ohiledu přisvědčiti tvrzení protestantů, ba naopak, mně připadá prolestantismus jako kolos s hliněnýma nohama, který při mohulném úderu neúprosné kritiky Písma shroutí se v prach. — A nyní ještě několik slov. Pohled do dějin národa českého poučuje nás, že náboženské spory nácodu našemu nikdy neprospěly, naopak že věštily vždy blízké neštěstí národa.
6 article
Pokládal jsem minulé století za vy střízlivění z náboženských sporů a z nábo- ženské nesnášelivosti a zavládnuvší liberalismus, či lépe řečeno indifferentismus náboženský z veliký pokrok a vymoženost minulého století. Ta vymoženost nyní padá a spory náboženské vzmáhají se opět; bude-li pak pochod historický totožný s dřivějším, věští nynější spory nábo- ženské, jež vlastně zakrývají zvlášíní zámysl politické, novou pohromu národa českého Odium télo pohromy padne ovšem polom na ty. kdož intoleranci svou tyto spory svémocně vzbudili Oprava Do včerejší prvě statí této studie vloudi se omyl. Ve čtvrtém sloupci první věta posledního odslavce zníti má správně: Čeští bratři byli pokra- čovateli výstředního učení táboritského nikoliv bratrského, jak omylem jest vysázeno a vytištěno.
7 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 11. října. (Uherská krisle.) Zpráva o opětném povolání některých uherských státníků k císaři do Vídně byla v Pešti známa již v pátek, neboť o ni pojednávají již ranní listy sobotní. I v Pešti se soudi, že se tentokrát učiní pokus s „vládou silné ruky“ a utvoření ministerstva se svěří hr. Štěp. Tiszovi. „Pesten Lloyd“ píše o této eventualitě: „Má se za pravdě podobné, že J. V. se obrátí k hr. Štěp. Tiszovi. o němž se má za to, že přinese požadovanou oběť a vloží se do trhliny. Stane-li se to sku- tečně, pak bude nutno počítati s tou eventuali- tou, že parlament bude v brzku odročen a roz- puštěn. Neboť jakmile se na rozhodujícím místě stane rozhodnutí, aby se uvedla v život politika silné ruky, musejí se také tomu, kdo se odváží tuto politiku započíti, dáti do rukou prostředky, aby takové politice mohl zjednati platnost. V po- litickych kruzích se sice soudí, že také hrabě Tisza učini z počátku pokus a bude se dovolávati ohezřetnosti a vlastenectví opposice, aby ji při- měl ku povolení státních nezbytností; jestliže však výtržnici na krajní levici setrvají přesto tvrdošijně při obstrukci, tu hr. Tisza, bude-li mu uloženo zjednati pořádek, nebude zajisté vá- hati a pošle nynější, ku plodné práci neschopný parlament k oteům a bude říšský sněm. roz- pouštěti tak dlouho, až opposice konečně na- hlédne, že si koruna násilně nic vynutiti nedá a že zařízení, trvající 36 let, nemohou se na- jednou vyhoditi na hromadu.
Štěp Lloyd Tisza Praha Vídeň Pešť Tisza
8 article
Apponyův „Budap. Tagbl.“ pojednává tak o nastávajících audiencích, ale hr. Štěp. Tiszu jako příštího premiéra nejmenuje. Přeje si jen, aby delinitivní vláda byla jmenována co nejdříve a projevuje naději, že se dodělá úspěchu. „Bylo by ovšem třeba — dodává — aby se koruně nedostalo opět, jako při po- slední příležitosti, jen jednostranných informací, neboť že se takovými tendenčním informacemi působí koruně i zemi jen škoda. dokázaly dějiny této krise již nad světlo jasněji.“ „Fremdenbl.“ dává si však telefonovati z Pešti, že národní frakce Apponyova sotva by za vedení Tiszova zůstala pod jedním praporem se stranou liberální. Zpravodaj pokládá dokonee za možno, že již v pondělní schůzi devitičlen- ného výboru nastane rozkol, nebudou-li schvá- leny návrhy Apponyovy. Národní frakce vystou- pila by pak z liberálního klubu ještě dříve, než by byl jmenován nový, ji nesympatický kabinet, a mohla by za příčinu secesse udati důvod prin- cipiální a nikoli osobní, k jakému by se musila utéci po jmenování nové vlády. Zpráva o sobotní cestě hr. Khuen do Vídně se popírá. Přibude prý do Vídně teprve v pondělí.
Štěp Apponyův Khuen Pešť Vídeň Tisza
9 article
Ze Lvova, 10. října. (Demonstrac ruských akademiků.) Při dnešní inaugu- rační slavnosti na universitě odevzdala deputace ruských posluchačů universitnímu senátu listinu. v níž se protestuje proti volbě P. Fijalk a za rektora na letošní školní rok a sám P. Fijalek se vyzývá, aby rektorskou hodnost složil. Při- 30) Protestanté sice tvrdí, že nsexistuje prote- stantský klerikalismus; to však není správné; kleri- kalismus jest v každé církvi. Ostatně výkonný výbou české strany lidové sám prohlašuje v »Čase« z 15. července 1903: »Jsme proti klerikalismu katolickému, budeme proto stejně proti klerikalismu evangeli- ckému...« a nejmenovaný pisatel, protestant, vy- kládá v témže čísle: »Je druhý směr ultra ortho- doxní. přímo klerikální...« V tom si fanatičtí kato- líci nezadají v ničem s fanatickými protestantya proto zcela správně posuzuje dr. Arnold Dodel v výše cit. spíse na str. 137. (pozn. 30.) činnost pa- storů v Německu slovy: »A vskutku existuje v Ně- mecku nekonečně více Iuteránských Jezuitů, než by mohlo sem přijíti katolických Jezuitů, kdyby paragraí Jezvity vypovídající byl odstraněn. 32) Protestanté cítí zajisté zcela dobře, nač na- rážím; míním tím objevy proslulého assyriologa Friedricha Delitzsche a zahájený jim spor o bibli. Sledují zápas ten s upjatou pozorností a cítím, že budova Starého Zákona hroutí se v prach a že na Nový Zákon svého času dojde také. Šířiti o tomto předmětu se však nebudu, ježto věc jest všeobecně dosti známa.
P Fijalk doktor Dodel Delitzsch Lvov Německo
10 article
činou protestu jest nepřátelské vystupování P. Fijalka proti ruským akademikům za loňských sporů o práva ruského jazyka, jež měly za ná- sledek odehod téměř všech ruských posluchačů ze lvovské university. P. Fijalek ruský protest příjal, ale jinak zatím na něj nereagoval. Z Tridentu, 10. října. (Voliná vla šs ká universita v Inšpruce.) Spolek »Stu- denti Trentini« oznamuje zvláštním oběžníke m, že počátkem listopadu bude v Inšpruce zřízena volná vlaššká universíta, Četní prostulr vlašstí professoří, mimo jiné i Cardueci, Lombroso, Rava, Mazzoni, slibili již celé cykly přednášek. Volná universita má soustřediti v Inšpruce co největší počet vlašských studujících, aby akce za účelem zřízení torstské univarsity byla účinnější.
P Fijalka P Fijalek Trentini Mazzoni Trident
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Car a římští socialisté. Římský předák socialistický Valero otáza se Bebla, co soudí o úmyslu socialistův, cura za pobytu v Římě vypískati. Bebel odvětil, že do věcí italských soudruhů se nechce mísiti, ně mečtí socialisté že by ale cara, kdyby do Ber lina přijel, jen ignorovali. Jak známo, vyslovi se také franeouzský předák socialistický Jaurě- proti úmyslu římských druhů. Ještě k doplnění anglického ministerstva. Lord Stanley, jenž, byv povolán do mini sterstva, musí se podrobiti nové volbě, prohla šuje se v listu k voličům za stoupence svohodn tržby, jenž by odvetná cla přijal jen jako pro středek nátlaku pro získání lepších smluv o chodních. Jest ale rozhodně proli clům z potravin Jest ovšem otázkou, pokuď Balfour lorda Slan leye, jenž snad dnes za pláštik jeho eílům ko- nečným slouží, ve vládě ponechá. Nový anglický státní podtajemník pro věe zahraniční platí za dobrého znatele tureckých perských poměrův a byl nepochybně jen prolo do kabinetu povolán. Rozchod Poláků hornoslezských se »středeme. Dávné přátelství kler kální frakce Poláků pruských a katolické strany »středu« roztržku v Horním Slezsku zameziti tedy přece nedovedlo. Obě polské jednoty tamější, dosud se potíravší. spojily se k volbám do sněmu pruského v jeden »volební výbor pruský pro Slezsko« a vydaly provolání, v němž dávají středu zcela jasně »s bohem«. Orgán tohoto, »Germania«, hrozí Po- lákům, že bez pomoci středu utrpi při volbách ztráty, a že zůstanou v pruském i v říšském sněmu isolováni.
Bebel Stanley Řím Horní Slezsko Slezsko
12 article
Anglo-írancouzská smlouva smírčí! O vyjednávání, vedeném za dosažením smlouvy této, o němž v postedních dnech kolovalo tolik zpráv na vzájem se vyvracejicích, dovídá se pa- řižský dopisovatel jednoho listu vídeňského z pramene prý spolehilivého věcí těchto: Usne- šena jest prozatím jen zásada; dosa- ženo shody jen o všeobecných podmín- kách, za nichž bylo by se dlužno smirčiho soudu dovolávati. Redigováním článků příšt smlouvy takové ještě se ani nepoča lo. Zásadní dohodou tou upraví Franele pomě svůj k Anglii tak, jak ho upravila mezi Unil Anglil smlouva uzovřená mezi nimi své doby Hayem a Pauncefotem. Také Francie a Velká Britanie uchýlily se tu k mezinárodnímu soud- nietví. Politické kruhy francouzské nepřeceňují bezprostředního účinku této dohody, myslí ale, že přece smlouvou tou učiněn bude důležitý krok zásadní. První národ latinského kmene tvoří smlouvu, jež může býti počátkem dalšího připojování se k ní. Anglosfrancouzská smluva, jejiž zásady byly smluveny prý již za návštěvy Eduarda VII. mezi ním a Loubetem, má my- šlence o řešení všech sporů smírčími soudy, poskytnouti zatím aspoň novou morální oporu. V tom smyslu míní vláda republiky, že smlou- vou vykonala demokratickou povinnost. Dosah smlouvy budo značně ovšem obmezen tím, že dle ní řešiti se mají pouze spory rázu spíše právního než territoriálního a že vůbec týkati se bude pouze sporů budoucích; neshody mezi oběma státy na př. v otázce novofoundlandské a egyplské, siamské, čínské atd., nebudou j podřízeny. Za smičího soudce při sporech bu- doucích má dle smlouvy této volen býti t řeti některý stát.
Eduard Anglie Francie Velká Británie
13 article Z bavorského sněmu.
Z bavorského sněmu. Ve sněmu bavorském podali sociální demo kraté obsažný návrh, aby od 1. října 1904 ve všech závodech státních neb na účet státu ve- dených zavedena byla devítihodinná a o 1. října 1906 osmihodinná denní doba pra- covní. Dnes, v ponděli, zahájiti má sněm de- batu o situaci Bavorska vůbec a jeho situnei finanční obzvláště. Přestřelky mezi Rakouskem a Italií. Přinesli jsme již rozmluvu zpravodaje tu rinské »Slampy« s bývalým italským ministrem vnějších věcí Prinettem, ve kteréž vyslo vuje se tento velmi rozliodně proti všem rakou- ským záluskům na Albanii. Týž redaktor měl potom rozmluvu také s předchůdcem Prinetto- vým Viscontem Venostou a to rovněž o východní otázce. Visconti Venosta, jenž, jak známo, jako ministr první popud dal ke sbll- žení franko-italskému, prohlásil, že nikdo Italii nemíní čehokoliv v Albanii dobývati. Ale Italie nemůže také připustiti, aby východní pobřeží ocitlo sev moci některé evropské velmoci. Proto prý Italie i Rakousko shodly se, stalus quo v Albanii zachovati, to však nevylučuje ani reforem ani širší autonomie pro Albanii. Rakou- sko má tam už dávno velký vliv, ale Italie musí žádati, aby vliv ten nenabyl forem, jež by se s přátelstvím spojenectvím obou státův nesná- šely. Na poznámku redaktorovu, že styky ra- kousko italské od nějaké doby nejeví se mu už tak dobrými jako dříve, odtušil Visconti Venosta, že chce věřiti, že styky ty jsou dobré přátelské. Italie nemá prý zájmu na rozvinutí východní otázky, nechce intervenci, nýbrž mín zachovati a k tomu cíli chce s jinými státy spolupůsobiti zvláště s těmi, jimž na zachován míru na Východě musí více záležeti.
jítbat Visconti Venosta Italia Bavorsko Rakousko Albánie Italia
14 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Ztěžka tajenému svému potěšení na argumenty ulice, dodávanými s uznáníhodnou kulanci německému táboru na zemském sněnu království českého, popřál včerejší „Pr. Ta blatt“ několikařádkového uznání v úvodním svém článku o německé obstrukei ve sněmovně. Jizlivě zmiňuje se o „nevůli lidu“, obrácené proti po- slaneům dru. Heroldovi a Březnovskému,a o demonstrantech před budovou „Nár. Listů“ a poznámka jeho jen tak hoří tichou radosti nad těmito úkazy, nad nimiž tak mnohá dvojice ně meckých rukou mne rozkoší prsty. Je. to opravdu velkolopý úkaz! Poslanci národní strany svobodomyslné na sněmu českém pronášejí pla- menné řečí ve prospěch všeobecného práva vo- lebního a s galerie sněmovní nejnadšenějšímu řečníku pro tuto zásadu provolávaji „hanbu“ čeští lidé, jimž na nejširším právu volebním udánlivé co nejvíce záleží, ve sněmovně zem ské zaháji Němci obstrukci proti zákonu, jímž zasažena býti má lež o „německém karakteru“ několika českých měst v samém životním stře dísku svém, jimž maji býti odstraněni velebn- automati němečti, přítrž učiněna nejhanebnějš křivdě, páchané na českých většinách, znásilne- vaných do bezpráví menšin, a „český“ liď jde demonstrovat před obydlí českých poslaneů před budovy národního tisku! Němečtí korre- spondenti vídeňských listů ujišťuji své orgány, že se německé strany na sněmu zemském ne- dají ve svém obstrukčním postupu zastrašiti, po připadě ani „argumenty ulice“ a ejhle, ulice ječí argumenty pro německou obstrukci! Č ještě dosud tomu tak není?4 Ale, co seház k tomu, aby demonstranti, kteří na galerii sně- movní provolávaji slávu německé sociální demo- kracii, odebrali se před palác redakce „Prage
Herold Březnovský Němec snít
15 article
Tagblaítu“ „u Rajtknechtů“ a provolali tam slávu poslanci Pergeltovi a orgánu pro všeobecné blaho?! Zajisté velice málo, fakřka nic. Radi- kální strany české, jichž vůdcové jsou přímo posedlí státnickou geniálností, dávají se na- dchnouti demosthenovskými řečnickými výkony k pouličním výpravám proti straně, kteráž stojí před bojem adresním, tedy přeď zápasem o totéž státní právo, jemuž náležel proslulý radikální státoprávní týden a úchvatné řeči na státopráv- ních schůzích letošních, s vervou pronášené, to děje se v okamžiku, ve kterémž se německá většina opovážila opověděti boj této debatě do krajnosti a státoprávní radikální týdenníčky applaudují celými sloupci s touž škodolibostí. kterouž vměstnal německo-liberální orgán de dvaceti řádek. Není pochyby, že takovéto zjevy jsou velice způsobilými posíliti posicí českého tábora na zemském sněmu proti menšině, proti Vídni, kdež se právě rozhoduje sněmovní situnce a osvěžiti vůbec naděje na prosekání se ke ka nečným metám českého programu, za pomoci tak skutečných šiků mladých stran... Za ta- kových okolností nedivme se německému listu, který na pohrůžku českou obstrukcí v Brně, od- povídá: Němci na Moravě českou obstrukci již spořádají, nikoli však Češi v Praze! Argumenty ulice v Brně maji Němci ovšem pro sebe!
Pergelt Čech Němec Vídeň Brno Praha Němec na Morava
16 article
— K událostem na sněmu král. českého píše brněnký orgán strany lidové v pražské depeši: Český lid na Moravě snadno vystihne přemíru německé zpupnosti. S ním a s jeho požadavky nakládá němedká většina na sněmu barbarsky. Dr. Fux s českými poslanci v nej vážnějších věcech mluví urážlivě, nestydatě nebo jizlívě, ano i posměšně. V Čechách však německá menšina na sněmu diktuje,co se smí vzíti na jednací pořaď a co ne. — UJ nás se zájmem sledovaly se poslední schůze morav- ského sněmu. Snad také v Brně dojde k tomu, že čeští poslanci diktovati budou jednací pořad sněmu. Učiniti to mohou tím spíše, že háj pouze své dobré právo — žádné násili. — Horni Bříza — Ober-Brsis! Z Horn Břízy se nám píše: Také u nás se udál skandální pokus znešvaření staniční budovy německou zkomoleninou pračeského názvu „Ober-Brsis“ jemuž měla býti dána dokonce přednost před původním nápisem českým. Asi před týdnem za počal staniční dělník na nádražní budově při pevňovati nápis a to dle rozkazu p. stavitele Kouta česko-německý „Horní Bříza — Ober bříz“, jehož německá polovina nevyznamenáyé se aspoň tak nestoudnou transkripcí českého ná- zvu, na jakou z nařízení ředitelstva c. k. státnígh dráh v Plzni dojiti mělo hned druhého dne. Týž dělník vylezl totiž na průčelí nádražní znovaa počal připevněná již písmena odstraňovati, ježto prý z nařízení plzeňského musí přijit německý nápis napřed a k tomu ve znění „Ober-Brsis (1!). Rozumí se, že takovýto nešvar, ke kterému dojíti mělo patrně na zakročení nějakého skry- tého Němčoura, způsobil v našem lidu přiměřené rozhořčení, kteréž měle v zápětí rozhodný krok stížný k ministerstvu železnic. Protest tento měl dotud výsledek, že aspoň zastaveno do vyřízení stížnosti umístění německého nápisu před če- ským a v naznačeném hanebném překladě!
doktor Fux Horn Bříza Kout Čechy Brno Brsis Horní Bříza Plzeň Horn Bříza Český lid na Morava Brsis
17 article
— Osobní. Pan JUC. Raimund Marchett rodem z Orlíka n. Vl., c. k. místodržitelský kon ceptní praktikant, byl dne 6. října t. r. na českém vysokém učení pražském na doktora veškerých prá veřejně povýšen. — Hospodářská beseda ve Vel. Hlušicích uznávajíc zásluhy, jichž si o stav rolnický dobyli, jmenovala ve slavnostní valné hromadě, ko- nané na oslavu svého 20letého trvání, pány JUC. Jana Sedláka, starostu Ustřední jednoty českých hospodářských společenstev a dra. Fr. Siten ského, zemského inspektora hospodářského vyučo- vání, svými čestnými členy. — Úmrtí. V sobotu dne 10. října t. r. zemfe v Budňanech ve věku 76 let pan Karel Hübne bývalý řídící učitel na pražských školách. Narodi se dne 11. listopadu 1827 v Nedvězí u Říčan studoval v Praze na gymnasiu, odkud přeše na techniku do hospodářského kursu a pozděj do ústavu učitelského. Po 40 roků působil horlivě n školách pražských a dostalo se mu mnohých pochval- ných uznání. V té době byl laké literárně činným, přispívaje pilně do paedagogických časopisů. Tak vydal samostatné dilo: »Počítání v obrazích«, kte- rýžto spis přeložen byl do několika jazyků. Společně s p. V. Poklopem vydal spis: »Praha s okolím, učení místopisné a dějepisné.« I ve spolcích býval činným zvláště v Měšťanské besedě pražské byl po dlouhou řadu let domácím správcem. V mladším svém věku podnikl několik cest do ciziny, aby seznal tamější pokroky ve školství. Pohřeb jeho konati se bude Budňanech v úterý dne 13. října o 11. hod. dopol.
JUC Raimund Marchett Sedlák Ustřední František Siten Hübne V Poklop Orlík Hlušice Nedvězí Říčany Praha hospodářský beseda v Vela
18 article
— V Chotuticích zemřela dne 9. října t. r. v mla- distvém věku 19 let slečna Karolínka Uhrova dcera tamějšího statkáře pana Františka Uhra, dívka ušlechtilá a dobrosrdečná. Pohřbena byla dne 11. t. m. do rodinné hrobky v Chotouni. Zádušní boho- služby konány budou dne 13. t. m. v chotouňském chrámu. — V sobotu večer zemřel na svém letním sídle v Závisti u Prahy po dlouhé a zákeřné nemoci pan Václav Mollenda, c. k. vrchní policejní rada dlouholetý přednosta oddělení pro záležitosti tiskové spolkové a divadelní, muž vzácné povahy, který za sluhuje, aby mu česká veřejnost věnovala čestnou posmrtnou vzpomíaku. Noblahý osud zavál v prvníc lé ech šedesátých Václava Muliendu, snaživého práv nika a důvěrného přítele publicisty Josefa Barášn do služeh pražské policie. Mollenda zastávalí svoj úkoli za těžkých dob, ale k jeho cti sluší dnes při- znati, že nikdy ničeho nevykonal, co by směřovalo proti zájmům českého národa, jehož byl upřímným synem! Bylt Mollenda mužem ryzího charakteru, pevné, důsledné a milé povahy. Funkcionáři če ských spolků s povděkem vzpomínuji jeho přivětivé cehoty. Také lterárně byl V. Mollenda činným Z péra jeho pochází několik belletristických prací psaných zvláště pro akademickou mládež. Někter byly tské pro studentské knihovny zakázány. V ruko- pise zanechal řadu drobných prací, laké divadeln bry, z nichž poslední je historické drama o pět aktech z doby hinsifské psané veršem »Kral Václav«.
Karolínka Uhrův František Uher Mollenda Mulienda Barášn V Mollenda Kral Chotutice Chotouň Praha
19 article
Mimochodem připomínáme, že za úřadování Mol- lendeva, když byl svého času referentem tiskové kan- celáře policejní, propuštěny byly „Písně otroka“ o Svatopluka Čecha. S Václavem Mollendou odchází ze středu rodiny a širokého kruhu věrných prátel muž dokonalý, jehož památce náleží čest i chvála. Pohřel konati se bude ve středu dne 13. t. m. o 3. hodině odpol. v Praze. — Vzácný přítel národa českého, publicisla an- glický pan Francis P. Marchant, zavílal po druhé do Prahy (peprvé zúčastnil se slavnosti Tycho de Braheovy), aby blíže poznal náš život literární, umělecký i politický. Pan Marchant píše mnoho do an- glických listů o české literatuře a o Čechách vůbee a je horlivým členem „Anglo-russian society“, v jejiž „Proceedings“ uveřejnil mnoho překladů z ruštiny několik studií o českém národě. O vzácného hosta starají se horlivě univ. prof. dr. V. E. Mourek, proí V. Klenka a dr. B. Prusík. Host je ubytován v hotelu „U černého koně — Z České Třebové voláme: Jsme ohroženil Snad, kdo zná Českou Třebovou, nedůvěřivě pokre rameny. Než, prosíme, vyslechněte nás! Nalézáme se na nejzazším cípu českého živlu v nejvýchodnějších Čechách, pří hlavní trati státní dráhy mezi Prahou Vídní, v krajině bohaté lesy, nadbytkem pramenitých vod, na rozhraní Čech a Moravy a na přední strážio Obklopeni ze (ří stran německými osadami, které nás dělí od české Moravy, máme jen jedno východišt českými dědinami — k Litomyšli. Veliké nádraž s hlavní tratí, spojující Halič a Rusko s Čechami, čin
Čecho Mollenda Francis Marchant Braheův profesor doktor V E V Klenk Prusík Praha Český Třebová východní Čechy Čechy Morava český Morava Litomyšl Halič Rusko Praha Vídeň
20 article
Třebovou důležilým bodem komunikačním, nádražn dílny, veliké továrny Pollackovy a jiné podniky mě- stem průmyslovým, tudíž dvojnásob národně důle- žitým. Město čítá 7000 obyvatelů, téměř výhradně českých, avšak chudých nebo málo majstných. Ač- koliv továrny Pollackovy a nádraží nechovají se k nám zjevně neplátelsky; přece jsou to ve svém jádru pod- niky německé, protežující německé dělníky — zvláště ty lépe placené — a lak v posledních lelech zna- menáme silný německý přírostek, usazující se zdo trvale zakupováním dělnických domků, nabývajíe volebního práva. a zásebujích zdejší šulferajnskou školu, která ještě před málo lety nemohla bez. če- ských dětí prosperovati. Účinek uplatňujícího se zde vlivu německého objevil se při letošních obecních v l- bách, kde do ohecního zastupitelstva zvoleni dva lidé bezbarví, z nichž jeden je dokonce německého původu a jako Němec též vyslupuje. Mezitím, co radnice k těmto zjevům se chová apaticky, a občanstvo celkem ospale, pracují naši národní odpůrei bez hluku, všal účinně. A nyní má německý živel dostati opět platný a závažný přírostek! Zdejší velký pivovar, patříe paní Brejchové, vdově po vynikajícím českém průmysl- níku, má býti prodán Němci ze Štyrského Hradce. J- nými slovy: Zdejší německý živel má býti značně pesílen, německý vliv má ještě více se na radnic uplatniti, má býti poslaven opět jeden stupeň k zi- skání prvního sboru. A prolo voláme k české veřej- nesti: Jsme ohroženi! Nejdůležitější hráz na českém východě dostává trhliny a povolí-li, běda vám! Hro- zivá záplava germánská stane před branami Litomyšle a Vysokého Mýta. Pivovar onen je podnik velmi vý nosný a dobře zavedený a stačí jen asi 100.000 zl Zbytek je zde zaručen.
Pollackův Němec Brejcha Třebová Štyrský Hradec Litomyšl Vysoký Mýto
21 article
— Schůze cejchmistrů. Toto odvětví zřízenci správy státní deposud nejméně promluvilo o svém poslavení. A přece poměry jejich jsou málo utěšené. Za malou odměnu cejchmistři provozovati musí mnoho muziky. Konečně i oni odvážili se veřejně promluvití o svých tužbách a příních. Jednu petici už podali, ale ta se v tom množství papíru ve Vídni ziratila. V za- počaté akci však neusláli a pokračují v ní odhodlaně Včera konali cejchmistři schůzi na Žofíně: Nejprve vyřízena změna stanov spolku, pak usneseno, aby po- slancům ma říšské radě byly zaslány obšírné a dů- kladné informace o postavení cejchmistrů v Rakousku Obšírně rokováno o postavení nedefinitivních cejch mistrů a usneseno, aby opětně byla podána pelice k ministerstvu za zlepšení poměrů. Návrh, aby po- dána byla žádost za vydání legitimací pro cejchmistry k jízdě na želaznicích, byl zamítnut, poněvadž u předem jest jisto, že železniční ministerstvo žádost takové nevyhoví. Dále sděleno, že výbor učinil mi- nisterstvu obchodu podání, aby rolníci, kleří prodávaj plodiny a hospodářské výrobky na váhu, byli povinn váhy ty dáti cejchovali. Jeden řečník žádal za zave- dení zřejmých odznaků pro cejchmistry. Mluvčí jednou šel na revisi v haveloku, ale na vyzvání, aby m předložili míry a váhy, vysmáli se mu, poněvadž jei považovali za socialistu. Rečníku bylo odpověděno. že na své úřadní pochůzky může si bráti úřadnickou čepici. Do schůze byly zaslány četné dopisy od cej- mistrů z Čech, Moravy, Tyrol a Haliče. Vyřízením řady volných návrhů schůze na večer skončena.
Rečník Vídeň Rakousko Čechy Morava Tyroly Halič
22 article
— Po schůzi saciálních demokratů. Zcela ote vřeně a nepokrytě vůdcové sociální demokracie pe nedávné výtržnosti na sněmovní galerii oznamovali že stoupenci jejich promluví důrazně o požadavku všeobecného práva hlasovacího a makavě naznačovali že po schůzi provedena bude pouliční kocovina. Schů- ze ta svolána na včerejší dopoledne na Střelecký ostrov a zúčastnilo se jí asi 1000 osob s rudými kara- fiáty. Pozvání byli do schůze všichni ti poslanci, kteř zúčustnili se debaty ve sněmu o volební reformě, do- stavili se však jen posl. dr. Baxa a Kalina. Soc. demo- kratičtí řečníci v obvyklém svém způsobu láteřili n sněm i na poslance bez rozdílu stran, že nemají po- chopení pro všeobecné právo hlasovací. Ujišťoval že sociální demokralé cíti se dosti silnými, aby do nutili společnost lidskou ke splnění tohoto požadavku
doktor Baxa Kalina Sch
23 article
Posl. dr. Baxa prohlásil, že jest přívržencem principu všeobecného hlasovacího práva a shromáždění mu tleskalo. O 1. hod. odpol. schůze ukončena a účastníci v zástupu valili se po mostě do Ferdinandovy třídy za zpěvu „Písně práce“ a „Rudého praporu“, za je- čení a pokřikování. U krámu posl. V. Březnovského provedli první hlučnou výtržnost, načež za nadável a ječení nastoupen pochod do Ovocné ulice. Poněvad arranžéři už předem slibovali, že dojde k výtržnostem postarala se policie o bezpečné opatření v ulicích, kd shromážděno bylo větší množství policistů pěších a jízdních. Zástup účastníků schůze kromě všeho nadání z Ovocné ulice nezabočil na Václavské náměsti nýbrž postupoval dále na Příkop, ale odtud zaměři do Panské ulice. Patrně chtěli křičící a ječící sesměšní policejní opatření, neboť pojednou hnali se útoken Panskou ulicí do ulice Bredovské. Odtud opět utíkal socialisté zpět do ulice Panské a zase běželi nazpě za stálého hulákání. Když jim postup z Bredovské ulice Marianskou ulicí na Václavské náměstí byl zmařen hubovali velice. Při tom byli zatčeni: kovářský po- mocník Václav Jelínek, že policii nadával „vrahové“ Otakar Skákal ze Žižkova pro nádávky „surovci“ a pe reat, obuvničtí pomocníci Fr. Masák a Ed. Slaněk rov- něž pro nadávky, právník Eman. Pravda pro výrok „sprostáci“ a právník Ant. Neumann pro neupo- slechnutí vyzvání k rozchodu. Zatčení byli odveden na policejní komisařství na Havlíčkově náměstí a po zjištění jmen propuštěni. Zástup z Bredovské ulice zahnán byl do sadů a tam rozprášen. — Projevy do- monstrativní uspořádali socialisté také dru. Werun- skému na Ferdinandově třídě a dru. Eppingrovi v Bre- dovské ulici, jimž provolána „Hanba“. Tamtéž byly roztříštěny dvě tabule v oknech.
Posl doktor Baxa V Březnovský Jelínek Otakar Masák Ed Eman Antonín Neumann panská ulice panská marianský ulice Václavský náměstí Žižkov Francie Havlíčkův náměstí Ferdinandov třída dovský ulice všeobecný hlasovací práv
24 article
— Národní ostuda na Mozavě. Z Olomouce, 10 Hjna. (Pův. zpráva.) Česká obec Radnice na Zábřež- sku jmenovala čestným svým členem c. k. komisaře Kleppika, známého germanisatora, jehož přičiněním a pomeci poněmčoval Schulverein české dědiny na Mohelnicku a Zábřežsku a zakládal v nich školy do nichž ještě letos na podzim pod jeho ochranou vháněl české dítky. Také charakteristické pro poměry v českých uhefch v poněmčilém území — Výlet »Májeu do Nymburka. V sobotu a v ne- děli dne 17. a 18. října pořádán bude do Nymburka výlet členů »Máje«, spolku českých spisovatel belletristů, na pozvání městské rady tamější, která s nevšední ochotou se podjala protektorátu slavnost s výletem tímto spojené. Slavnosti bude v soholu večer předcházeti akademie, jejíž program bud z veliké části na přání nymburských pořadatelů vy- plněn členy Máje. Tak zůčastní se preoegramu pp. Guth, Herites, Kronbauer, Procházka Štech, Šubent a j. v., kteří si připravili k tomu účelu čisla vesměs originální a nová. V neděli při- vítá město své milé hosty na pořádaném banketě. nučež sehráno budie večen dívadeiní,. představení, na jehož progamu se ocily dvě veselohry mistra Jan Vrchlického. Návšlévou členů Máje mají se utužiti přátelské a osobní svazky mezi obel čtenářskou spi ovatulskou, což je vždy jen k prospěchu obapol nému. Doufejoe, že přátulský výlet tento zanechá na obou stranách pocity trvalé a stejně radostné, jak tomu bylo pči podohné návštěvě »Máje« v Ml.
Guth Herites Kronbauer Štech Šubent Vrchlický Olomouc Mohelnicko Zábřežsko Nymburk spolek český spisovatel Hjn
25 article
Boleslavi v květuu t r. — Zkoušky pro pojišovní techniky. Autorisační zkoušky pojišťovních techniků počnou před komisí v ministerstvu vniterních záležitostí v polovici listo padu. Žádosti kandidátů do 1. listopadu témuž mini- sterstvu s přiloží se jim: list domovský či doklada státním příslušenství vůbec; doklad o svéprávnost (list rodový, příp. prohláška plnoletosti); vysvědčení z místního polie. úřadu o zachovalosti; absolutoriu ze střední školy; doklad, že kandidát poslouchal před- nášky z vyšší mathematiky; hodnověrné průkazy o tom, že zabýval se žadatel buď samostatně, buď v veřejném úřadě aneb ve službě u které pojišťovny pracemi pojišťovně technickými. Dny jednotlivých zkoušek oznámí předseda komise. — Nalezené předměty. U zdejšího policejního ře- ditelství jsou uschovány rozličné předměty a sic skvosty, peněženky s obnosy a mn, j., v měsíci červnu, červenci, srpnu a září t. r. nalezené. Majitelé těchlo věcí mohou se o ně u polic. ředitelství přihlásiti. — U přednosty stanice na severozápadním a státním ná- draží v Praze jsou rovněž četné nalezené předměty uschování a mohou se tam majitelé věcí těch přihlásili — „Kráska z New Yerku a zevolver. Miadý ban- kovní úřadník z hoř. Navého města včera večer byl na představení „Krásky z New Yorku“ ve smíchovsk aréně, kde se s přítelem svým bavil. Za stálé dobr mysli úřadník pak vyprovodil svého přítele do Karlovy třídy na Smíchově. Jakmile přítel zavřel vrala domu čp. 875, rezlehla se střelná rána. Bankovní úřadník v sebevražedném úmyslu vypálil si střelu z revolveru do pravého spánku. První pomoci poskytl zoufali p. dr. Brejcha, načež těžce zraněného lékař p. dr. M Svoboda ze záchranné stanice odvezl do všeobecné nemocnice. Příčina sebevražedného pokusu neni známa.
doktor Brejcha M Svoboda Boleslav Praha New Yerk New York Karlov třída Smíchov
26 article
— Domnělé loupežné přepadení. Kočí František Kolek v sobotu večer přišel do krámu Karla Novot- ného, maj. čistírny oděvů v Palackého třídě čís. 92 na Král. Vinohradech a nalezl tam na podlaze ležící krámskou. 20letou Boženu Mráčkovu. Dívka měl ruce a nohy svázané provazy a v ústech měla mokrý šátek. Překvapený kočí zavolal sousedku Marii Kreb- sovou a oba potom dívce přispěli ku pomoci. N místo dostavil se polic. rada p. Petrásek a policejní lékař p. dr. Schuster, jimž krámská vyprávěla, ž o 3. hod. odpol. přišel do krámu muž, který si chtě dát vycídit skvrnu se šátů. Sotva že se dívka obra- tila k neznámému zády, aby vyhledala láhev s ben- zinem, neznámý muž prý ji napadl, povalil, sváz nohy i ruce a přivázal je k nohám výkladní sktíně a konečně ucpal jí ústa šátkem. Účiniv ji takto bez- brannou, odcizil prý ji ze zásuvky pultu obno 121 K. Vypravování krámské nezdálo se pravdě- podobným a různé okolnosti nasvědčovaly tomu, ž přepadení a oloupení jen předstírá. Není přec pravděpodobné, aby mohla dýchat po tři hodiny. když měla ústa ucpaná šátkem. Svázání nohou rukou bylo tak jednoduché, že dívka při vynaložení nepatrné síly mohla provazy rozvázatí. Dívka je patrně histerická a přepadení jen předstírala, aby ospravedlnila nepatrný schodek v pokladně. — Pozdní žně. V horské obcí Nové Vsi u Rý- mařova zpozdily se letos žně neobyčejnou měrou. Na polich jest tam ještě jarní žito a ječmen a oves se na nich teprve zelená a sotva již uzraje. Výlržnosli a rvačky. V hostinci »U Burešůe v č. 488 v Libni o půlnoci na dnešek vznikla mezi hosty hádka a při té příležitosti hostinský p. Gustav Rulf dostal sklenicí ránu do hlavy. Pachatel zmizei.
Kolek Karel novota Král Mráčkův Kreb Petrásek doktor Schuster Rulf Palacký třída Nová ves Rý Libeň
27 article
— V Michli č. 330 bydlící soustružník Matěj Burian byl včera o 11. hod. v noci ve Vladimírově ulici ne- známým mužem napaden a holí do hlavy sbit. — Mezi 15letým dělníkem Josefem Bartošem a 17letým zámečnickým pomocníkem Stanislavem Křížemz Michle včera odpoledne vznikla rvačka, při níž Bartoš vytáhl nůž a chtěl bodnouti svého odpůrce do ruky. Kříž však v čas se uhnul, tak ž mu Bartoš jen rukáv prořízl. — Soustružník železa Jan Hák šel o půlnoci na dnešek se svou hospodyní z Smíchova na Žižkov domů. V Kinského třídě zastavil je neznámý muž a způsobil Hákovi nožem dvě bodné rány nad levým obočím. Pachatel potom uprchl. — Do krámu obchodníka p. Josefa Drobného ve Vršo- vicích v Nerudově ulici č. 399 včera záno přišli v polnapilém stavu krejčovský pomocník Josef Hla- váček a truhlářský pomocník Josef Vesták z Vršovie.
Burian Bartoš Stanislav Křížemz Michl Kříž Hák Drobný Hla Vesták Michle Vladimírův ulice Smíchov Žižkov Vršo Nerudův ulice
28 article
Po nemalém namáhání byli oba nepříjemní zákaz- níci vystrnaděni z krámu, načež ubírali se za ve kého křiku k Borovance, kde ze samého přátelství dali se do rvačky. Hlaváček svého soudruha nožem pobodal na levé ruce a když se ukázala krev, ob se rozešli. — Příjemné posezení bylo včera večer v jistém hostinci na Poříčí Dělník L. Vítz páté čtvrti opa- třil si opičku a v tomto stavu jednomu hostu dal ránu skleuicí do hlavy. Pachatel byl zatčen a poněvadž zuřili v separaci, dostal svěrací kazajku. — Z hostince na Flomovce v Chelčického ulici v Žižkově včera po 11. hod. v noci mladik neznámého jména dal si vy- volati 18letého Karla Švankmayera, v Karlově ulici, čís. 59 v Žižkově bydlícího. Sotva že Švankmayer vyšel na ulici, dostal od neznámého dvě rány hol do hlavy. Na pokřik napadeného přišel mu ku po- moci kamenník Rudolř Neumann, ale i ten dostal holí do hlavy: Útočník pak uprchl. — Kamenovali vlak. V Nuselskén údoli ne- daleko hostince „u Sokola“ v sobotu odpoledne dro- botina školní hrála si na makedonské povstalce. Když pak jel z Vyšehradu na Král. Vinohrady osobní vla č. 313, považovali ho „povstalci“ za konvencionáln vlak cařihradský a podnikli naň útok. Ovšem ne dynamitem a granáty nýbrž štěrkovým kamením Jedna střela rozbila tabuli v okně vagonu, ale z pa- sažerů „Turků nebyl nikdo zraněn. Na vinohradském nádraži podána c útoku tom zpráva, ale „komiti zmizeli, když tam přišla policejní hlídka.
Hlaváček L Vítz Švankmayer Král Turek Borovanka Chelčický Žižkov Karlov ulice Vyšehrad Sokol
29 article
— Římsa se utrhla. Z průčelí domu č. 70 v Krá- lovské třídě v Karlíně v sobotu odpoledne utrhl kus římsy a zdivo zasáhlo po chodníku se ubírající 62letou ženu obuvníka Terezii Křapáčkovou. Stařen utrpěla poranění na čele a ponechána byla v domácím ošetřování — Rádění šílence. Na silnici u Studnice v okresu jindlichohradeckém udála se v těchto dnech příšern scéna. Nájemce honitby ve zmíněné obci J. Schuh na němž znáti bylo již po několik dní pomatenost potkal na cestě muže a zvolal na něj, by rychle běžel, že po něm střelí. Ohrožený muž prchal a v oka- mžiku, když po něm šílenec střelil, svalil se do př kopu ač nábojem nebyl zasáhnut. Přiblíživší se zalím žena tázala se nájemce honithy, proč zastřelil člověka, načež šílenec v domnění, že zničil lidský život, na- mířil ručnici proti sobě a zastřelil se ranou do prsou — Požár u sídla knížecích manželů Windisch- prätzových. Rudá záplava požáru rozlila se dne před 4. hod. ranní nad Nuselským údulím. U use dlosti »Landbausky« ve Vršovicích č. 28 v kravín vznikl požár, který ohrožoval stáje pra koně kníže- cích manželů Windischgrätzových, bydlících ve ville Gräbově. Toto sídlo kníž. manželů je střeženor několika policisty a tata bdělost se v noci na dnešek osvědčila O půl 4. hodině ranní zpozoroval policista. Ema- nuel Vaniš, že valí se dým ze střechy kravína u used- losti »Landhausky«, náležející dědicům Gräbovým
Křapáčková J Schuh Požár Windisch Windischgrätzův Karlín Vršovice