Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 58, place 52, org 5, work 7
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. října 1909. Císlo 285.
4
article
cionářů přímo na ulici, až k slzám dojat, tako
vého vzrušení, jako v cizině, kde se v místních
poměrech barcelonských tolik nevyznají. Vysvě
tluje se to ovšem tím, že, jak jsme již včera
dle některých francouzských listů sdělili, Ferren
nebyl v massách barcelonského lidu valně ob-
liben: vytýkalo se mu, že řídí postup revoluční
strany vždy jen ze svého skrytu, že však od-
mítá vždy opatrně všelikou zodpovědnost za
skutky skutečně revoluční a že účastí svou na
modernistickém hnutí školním a vychovatelském
sám se značně obohatil. Ovšem stačilo-li to
k výtkám proti živému Ferrerovi, není to pří-
činou k chladu nad hrobem otevřeným, jak-
mile se i Ferrer-milionář skácel do něho za
mrivolami sterých jiných prostých bojovníko.
A proto klid Barcelony dosti překvapil. Také
»revolucionář v rukavičkách«, jak Ferrer býval
zván i mezi odpůrci ve vlastním táboře svém.
zasluhuje vzpominky vrouenější, nežli jakouž
mu Barcelona osvědčila ve chvili, kdy on ži-
votem svým platil za ideu svoji.
Ještě k Ferrerově závětl.
K sepsání závěti svoji dal si Ferrer zavo-
lali notáře do vězení. Podle nových zpráv od-
kázal bratru svému a své milence pouze po
100 000 franeieh, ostatek dětem svým. Děti
své žádal však v závěti, aby se ony s a my
zřekly části odkazu vzhledem na
to, že většinu jmení svého děko-
vat obnosům, věnovaným na š1-
ření idei »Volné školys. Dále jmenoval
Ferreri dva vykonavatele, aby tito dbali nad
vykonáváním závěti a nad tím, aby se mohlo
v propngandě pro »Volnou školu« pokračovati.
Ferrer
Ferrerův
Ferreri
Barcelona
5
article
Dcerušky Ferrerovy.
Obě deery Ferrarovy, které v Paříži bydli,
zřekly se již značné části oteova jmění ve pro-
spěch zřizování »Volných škol« ve Španělsku.
Trinidad Ferrerova dala si vyprávěti zevrubne
o smrti otcově. Ji vyprávělo se, že když du-
chovní přišel, Ferrer neřekl jemu nic jijné h
nežli: »Váš přichod dokazuje, že udeřila po-
slední hodinka moje. Pojďme tedy.«
Co hrozí obhájci Ferrerovu.
V »Matinu« tvrdi jeho barcelonský dopi-
sovatel, že bylo skutečně proti obhájci Ferre-
rovu, Galceronu, zavedeno vyšetřování. Hrozl
prý mu ztráta jeho důstojnické hodnosti —
Galceron je setníkem — a několikalelé (?) vě-
zenl. Ostatně španělský mi ni s t
vnitra vyvrací dnes oficiálně
zprávu, že obhájee Ferrerův vůbec jes
stíhán.
Tři Francouzi popravenl
v Barceloně.
Jnformační jedna kancelár pařížská tvrdl,
že v Barceloně byli popraveni i tři Francouz
pro účast svou na tamním červencovém povstání.
Také oni byli prý po krátkém řízení na pevnost
Montjuích zastřeleni.
Ferrerův
Ferrarův
Ferrer
Matin
Francouz
Paříž
Španělsko
Barcelona
6
article
Co vypravuje prefekt pařížský.
Z Paříže, 14. října. Policejní president
Lepine sděluje o včerajších protišpanělských
projeveeh: Stoje v čele gardy, viděl jsem po-
jednou blýsknouti revolver. Byl jsem oslepen
moje oční víčka popálena. Rána padla z nej
větší blizkosti, sotva co by rukou dosáhl. Přs
to však nemohl jsem viděti střelce. V téže
chvíli slyšel jsem za sebou výkřík. Byl to poli-
cejní strážník na kole, který byl střelen a padl.
Dovlékli ho do blízké nemoenice, kde zemřel
Vrah byl zatčen. Potom ještě padlo na tucet
výstřelů, jimiž poraněn byl jízdní gardista. Cheí
občanské gardy Touny byl kamenem zraněn n
rameni. Mezi policil a demonstranty došlo
k tuhým zápasům, ve kterých vedlo se polici
zle. Naposledy tasila zbraň. Šavlí zraněn by!
velmi těžce do tváře mladý muž. Misty házel
dav policii do očí pepř a pravě krupobiul ka-
menů padlo na ni, 8 neb 10 strážníků bylo
zraněno, dva tak těžce, že sotva vyváznouži-
Misty
Paříž
8
article
Popravčí Ferrerův.
Vojsko jež bylo určeno, aby přítomno
bylo popravě Ferrerově, přitáhlo užn o půl 6.
hod. ráno ke tvrzi Montjuich. V 6 hodin vstoupil
velitel jeho gen. Eserin do tvrze a dal konati
přípravy ku popravě. Svah tvrze byl silně
vojskem obsazen a činěna opatření proti de-
monstracím na něž nedošlo. Ferrer popíral až
do posledního okamžiku vinu svou. Minutku po
9. hod. zazněl povel »Paltel«. Popravě přl-
tomny byly oddily všech druhů vojska.
Hrozby odvetou!
»Temps« sděluje: Ministerstvo španělské
zkoumalo teprve v úterý rozsudek vojenského
soudu i žádosti za milost. Usneslo se nena-
vrhnouti králi milost; za důvod uvedlo vý-
hrůžné listy, jež král obdržel. Ministerstvo hodlá
prý tyto výhrůžně listy uveřejniti. Ještě večer
telegrafovalo pak do Barcelony vrchnímu vojen-
skému veliteli potvrzení rozsudku.
Stoupenci Ferrerovi prohlašují dle pařížské
»Patrie«, že záhy pomstl smrt vůdee
svého. Zodpovědnost za vše další padne prý
na vláduj šelý
Ferrerovy dcerušky, z nichž jedna v Paříži
jest provdána a má dvě děti a druhá jest tam
herečkou, tvrdí, že jejich otec dlel za revoluee
barcelonské v Anglii.
Ferrerův
Ferrer
Temps
Barcelona
Paříž
Anglie
Patria
9
article
Veliké rozčilení v Italii.
Také v Italit budí poprava Ferrerova veliké
rozčilení, jak zřejmo i z telegramů včera uz
uveřejněných. Četné listy vydaly zvláštní vy-
dání. V Turině má býti jako protest proti špa-
nělské vládě a policii zahájena všeobecná stáv-
ka, jíž se zúčastní 50.000 lidí. Demonstrace
velikého slohu odehrály se před španělským
konsulátem turinským, kde „nuceno“ bylo voj-
sko zbraní zakročiti a kde též několik osob bylo
poraněno.
Římský starosta Nathan, rodem jsraelita,
dal vyvěsiti manifest s černým rámcem, v němž
se praví: „Řím připojuje se ke smutku, ktery
pociťuje celý civilisovaný svět následkem smrti
Ferrerovy a protestuje proti tomuto barbarskému
činu“ Městská rada ve Florencii se usnesla.
aby arcibiskupská třída byla pojmenována tři-
dou Ferrerovou. Zástupci dělnických spolků li-
vornských se usnesli na všeobecném pracovním
klidu a na boykotu španělského zboží. Dále ko-
nal se tu lidový tábor, při němž došlo k něko-
lika zatčením. Za projevů, které včera večer
byly uspořádány v Janově, došlo ke srážce při
vchodu do divadla. Demonstranti házeli kame-
ním na policejní agenty a stříleli z vevolverů do
vzduchu. Pět osob bylo lehce zraněno. Strany
ve Florencii usnesly se na pracovním klidu šesti-
hodinovém. Milánské listy oznamují, že špa-
nělský konsul Brocea podal svoji demisi.
Ferrerův
Nathan
Broce
Řím
Florencie
Janov
10
article
Zástupcové odborových sdružení v Římě se
usnesli, aby provedena byla vše-
obecná sťávka od dnešního po-
ledne až do zejtřejší půlnoci, dále
aby všechny obchody, divadla, kinematografi-
cká divadla a výčepy byly zavřeny a aby všude
byl umistěn nápis: „Zavřeno k vůli smutku ce-
lého světa“. Dále se žádá, aby svolána byla mu-
nicipální rada k mimořádné schůzi, na které
bude oslavena památka Ferrerova.
Listy uspořádaly zvláštní vydání, ježto ne
budou moci dnes večer a zejtra vyjíti následken
stávky.
„Tribuna“ a „Giornale d'Italia“ odsuzuj
prohlášení stávky. Socialistický list „Avanti“ vy
zývá manifestanty, aby nedali rušiti lidové pro
jevy nekalými živly. Dopoledne byl klid, tako
i na náměstí Petrově, přes pověsti, že budou s
tam prý konati manifeslace. Dle usnesení pr-
covní komory v Římě, která prohlásila stáv ku
zastavili práci zřízenci pouliční dráhy a koči
rovněž i dělnící různých živností. Většina ob-
chodů jest zavřena. Úřady činí přísná opatření.
aby zachován byl klid. Pracovní komora na-
vrhuje boykot španělských lodí v italských ptí
stavech. Poprava Ferrerova vyvolává stále různ
smuteční projevy i v četných jiných městech
italských.
»Tribuna« římská píše: Při této po-
pravě silnější potlačil slabšího. Nikdo ale nemá
práva usmrtiti člověka za to, že jinak myslí
mluví. V době, kdy se odstraňuje tresti smrt
za zločiny sprosté, jest smrt za zločiny, spá-
chané k vůli svobodě přesvědčení, činem od
porně strašlivým.
»Giornale d' Italia« praví: Španě
ská justice soudila za stranu místo za právo
To vyvolá ve Španělsku ale řadu události nej
smulnějších a nejvážnějších.
Ferrerův
Řím
náměstí Petrov
Španělsko
Giornale d ' Italia
11
article
Ku pařížským demonstracím.
Jak známo, zvláště veliké rozhořčení zmoe
nilo se na zvěst o popravé Ferrerově širšfei
vrstev obyvatelstva pařížského. Demonstrace na-
byly v hlavním městě Francii velikého rozsahu
Byl tu dokonce v jedné z bitev pouličních, je
demonstranti sváděly s policif, a při nichž strl
lelo se horlivě, zastřelen jeden policista.
Večer 15. října zůstaly četné ulice ve tmě,
neboť dav shasil svítilny a vy vrátih
kanídelábry. Byly přepadeny i četne
povozy soukromé, a pak polity pe
trolejem, posta'veny do cesty po-
licii a zapáleny. Před španělským vysla-
nectvím shromáždilo se na 10.000 lidi, a hluč
nými projevy tu protestovali proti justici Špu
nělska. Očekávají se demonstrace ještě roz-
sáhlejšt. Španělské vyslanectví střeženo jest
vo
vojske m.
Také úřadně potvrzuje se z P -
říže, že za věerejších večerních de-
monstrací byl jeden policejní agent
zabit, 16 policejních agentů a repu-
blikánských gardistů zraněno, a 64
policejních agentů lehce zraněno. Devěl
osob bylo zatčeno.
Ferrerův
Francie
12
article
Projevy z Anglie.
Také britský sjezd socialistický v Londýně
a Protustantská aliance tamní protestovaly marně
— proti popravě Ferrerově. Tato končila svůj
profest, španělskému vyslanci podaný, slovy:
»Zemře-li Ferrer, padne krev jeho na ty.
kteří ji prolilí«
Již nyní agituje se v dělnictvu anglickém
horlivě proti tomu, aby nebyly v Anglii přijí-
mány již návštěvy krále Alfonsa XIII., jenž má,
jak známo, za choť anglickou princeznu.
Bouřlivý večer v Brusselu.
Po celý včerejší večer procházely ulicem
brusselskými průvody dělnické se zastřeným
prapory. Demonstrovaly podruhé proti Španělsku.
Z vyslanectva jeho sejmuli sluhové jeho sam
štit se znakem, aby nebyl poskvrněn.
Také mírně liberální »Etoile« brusselská
píše: »Poprava Ferrerova je pravou vraždou
justiční ! Není jen zločinem, je taktickou chybou,
jež ve Španělsku vášně tim více rozpla mení,.-
Telegramy.
Z Paříže, 14. října. (Telegram zvláštního
zpravodaje »Nár. Listů«.) Manifeslace proti po-
pravě Ferrerově nabyly následkem nežádané
ovšem i nevitané účasti luzy rázu pravé revolty.
Atentát na policejního prefekta se nezdaři.
Útočník byl zatčen. Jeden policista byl zabit,
dva těžce zraněni. (Viz o tom podrobnosti výše
i ve večerníku včerejším. Pozn. red.) Mamfe-
stantům nepodařilo se proniknouti k vyslanectvt
španělskému, jež bylo chráněno vojskem. O1
hodině v noci byl všem demonstracím konec.
Z Terstu, 14. řijna. (K. k.) Byla zde pro-
hlášena obecná půldenní stávka jako prolest
proti Ferrerově popravě a na znamení smutku.
Ferrerův
Ferrer
Anglie
Londýn
Brusel
Španělsko
Paříž
Terst
král Alfonso XIII
13
article
Byla bez výjimky provedena. Z večerních novin
vyšel pouze „Piccolo della Sera“, o několik ho-
din dříve. Chovanci obecné reálné školy opustili
dopoledne vyučování a pokusili se přiměti žáky
komunálního gymnasia a nautické akademie,
aby připojili se k jich stávce. Ředitelé opřeli se
tomu a policejní ředitelství učinilo potřebná
opatření k jich osobní ochraně. Odpoledne pro-
cházely houfce demonstrantů ulicemi a vyzývali
živnostníky a obchodníky k uzavření obchodů,
hostinců a kaváren. Této výzvě bylo z většího
dllu vyhověno, takže téměř veškeré hostince
kavárny byly uzavřeny. Večer budou také di-
vadla a zábavní místnosti zavřeny. Demonstranti
rozbili okenní tabule u zasílatelské firmy„ Adria-
tica“. Stráž rozptýlila demonstranty a zakročila
i u kavárny „Nový York“, aby zabránila jejo
poškození. Stráž, na kterou házeli demonstranti
kamení, rozptýlila úločníky tasenými šavlemi
V okresu San Giacomo v obchodních místno-
stech několika živnostníků, kteři se zdráhali za
vříti obchody, byly rozbity okenní tabule. Až
do prvních večerních hodin bylo zatčeno 8 osob
pro poškození majetku a pro házení kamenini
na stráž. Socialistické, liberální a republikánské
spolky vztýčily smuteční prapory, podobně i slo-
vinská dělnická organisace. Byla učiněna daleko-
sáhlá opatření pro siřeženi španělského konsu
látu.
Adrie
Stráž
Nová York
San
Piccolo della Ser
14
article
Z Říma, 14. října. (K. k.) Všechny krámy
jsou zavřeny. Po celé odpoledne procházely uli-
cemi demonstrující skupiny, provolávajíce různá
hesla. Policie rozptýlila demonstranty hned tu
hned onde a zatkla při tom několik osob. Jinak
neudálo se nic zvláštního.
Z Milána, 14. října. (K. k.) Stávka nabyla
všeobecného rázu. Nesčetný dav demonstrantů
táhne k aréně, kde se koná protestní tábor.
Z Florencie 14. října. (K. k.) Stávka na-
bývá vždy většího rozsahu. Odpoledne nevyšly
noviny.
Ze Spezie, 14. října. (K. k.) Byla vyhlá-
šena všeobecná stávka. Konal se zde profestn
tábor
Řím
Milán
Florencie
Spezia
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 14. října. (Soud pro veřejlne
právo:) Dvorní rada dr. Karel Schreibe
navrhuje v „N. W. Tagbl.“, aby se v Rakou-
sku zřídil zvláštní soud pro veřejné právo, jeho
účelem by bylo hájiti právo menšino-
vých. K návrhu tomu vede jej nynější zvyk.
že parlamentní menšiny, aby uhájily svých ná-
rodních práv proti většině, jsou nuceny utikuti
se k obstrukci a maří pak všelikou parlamentní
práci. Násilná obrana menšin stala by se však
dle mínění dra. Schreibra zbytečnou, kdyby
se zřídíla nestranná soudní instance, která b
svým nálezem rozhodovala spory mezi většinou
a menšinou. Věc představuje si tak: Jestliže
zákonodárný sbor většinou hlasů učiní usnesení
a menšina se domnívá, že usnesením tím se činí
násilí jejím oprávněným národním zájmům, má
míti právo podati předsedovi sněmovny proti
onomu usnesení protest. Předseda byl by pak po-
vinen usnesení na dobu 24 hodin zastaviti. Be-
hem oněch 24 hodin menšina měla by právo
podati prostřednictvím sněmovního předednictva
proti takovému usnesení stížnost soudu pro ve-
řejné právo. Menšina mohla by pak do osmi dnů
svou stižnost u soudu písemně odůvodniti, ale
i většíně by bylo dovoleno podati své odůvod-
nění. Soud nařidil by v době co nejkratší pře-
líčení, ke kterému by obě sporné strany vyslaly
doktor
Schreibe
N W Tagbl
Praha
Raka
Be
16
article
po jednom zástupci. Soud, vyslechnuv strany
a opatřiv si po případě i jiné pomůcky, rozhodl
by, zdali usnesením většiny, skutečně některý
oprávněný národní zájem menšiny byl porušen
nebo ne. Soud měl by také právo podati sně-
movně sprostředkovací návrh a přelíčení zatím
odročiti. Uzná-li soud stížnost za oprávněnou,
pozbude sněmovní usnesení samo sebou plat-
nesti a nesmí se podobné usnesení státi po cele
sněmovní období. Zamiíne-li soud stížnost, usne-
sení nabude platnosti a předseda s ním naloži
tak, jakoby proti němu protest nebyl podán.
Soudem pro veřejné právo mohl by prý býti ně-
ktorý senát říšského soudu.
Dr. Schreiber dodává k svému návrhu: Ne
četně jazykové hranice jsou zvláštnost našeho
státu. Už dávno se uznává, že soukroměprávní
spory n meze majetkové se nevyřizují násilím.
nýbrž před řádně zřízenými soudy. Bylo by
značným pokrokem v rozvoji právního státua
vynikajícím úkolem právního rozvoje, kdyby se
takév tomto oboru veřejného práva odstranilo
násili a na jeho místo postavilo se právní řízen
aa spřávadlivý nález opravdu nepředpojatýcl
soudců.
doktor
Schreiber
17
title
Politické zprávy zahraničně.
18
article
V Praze, 14 října.
Praha
14 říjen
19
article
Jakšič contra Spalajkovič.
Telegrafem bylo již stručně oznámeno, že
bělehradský soud neuznal vinným p. Spalajko
viče, odborného náčelníka v zahraničném miní
storstvu, jejž obžaloval p. Svetozár Jakšič, ma
jitel listu „Štampa“, pro „klevetu a urážku
Věe je příliš zajímavá, aby postačilo toto lako
nické oznámení o výsledku procesu.
Jakšič žaloval na Spalajkoviče, že ho ve-
řejně v tisku pod svým úplným podpisem nazval
„placeným cizím agentejm“, rozuměj
rakousko-uherským.
Spalajkovič se před soudem hájil sám dlou-
hou a stkvělou řečí, jíž přesvědčil soud, obecen-
stvo i žurnalisty, že klevetou se neprovinil, že
tedy žalobce je „placeným cizím agentem“
Soud, osvobodiv Spalajkoviče, odsoudi
Svet. Jakšiče k náhradě soudních útrat. Lisly
vzdávají Spalajkovičí díky, že Jakšiče veřejně
cejchoval.
Jakšič
Spalajkovič
rozumět rakouskýuherský
20
article
—Boj obou sněmoven anglických.
Ústavní konflikt britské říše je politickou
událostí prvního řádu pro Anglii a největšího
zájmu pro cizinu. Od 11. t. m. je král opět
v hlavním městě. Na dva dny odjel na dostihy
do Newmarketu. Někteří politikové ujišťují, že
král povede dále zahájené vyjednávání o smír
obou sněmoven a proto bylo o několik dn
zdrženo sezení dolní sněmovny. Radikální řeč
kancléře pokladu v Newcastlu vzbuzuje všal
domněnku, že Lloyd George a jeho stoupenci
v kabinetu i ve sněmovně nejsou naladěni pro
smír, nebo že chtějí hrozbami horní sněmovnu
donutiti k povolnosti. Opět se vyskytla zpráva,
že v případě zamítnutí rozpočtu horní sně-
movnou vláda nenařídí nové volby, ale obrát
se referendem o radu voličů. Dosud podobné
zřízení bylo neznámé v ústavě anglické. Ale
poněvadž ústava snglická není vypracována z pa-
ragrafů a kapitol, ale byla vytvořena ponenáhlu
na základě zvyklostí, přijatých pariamentem,
není tudiž důvodu, proč by referendum nemohlo
býti zavedeno vzájemným usnesením obou sně-
moven. Zcela lehce by to nešlo. Vyžadovalo by
to parlamentní akt ad hoc, když by dobrá vůle
obou stran dovolila vyváznouti z tísnivé situace.
Lloyd George
Anglie
Newcastle
dolní sněmovna
21
article
Svět by se ovšem divil, jak podajný, ohebný je
starý politický aparat ústavní v Anglii. Dosu
pro tuto ideu není valného nadšení ani v kruzíeh
vládních ani oposičních. Významnější událoste
je rozmluva, kterou měl král s oběma vůde
horní sněmovny Balfourem a lordem Lansdow
nem, načež následovalo přijetí předsedy mini
sterstva. Tyto okolnosti opět vzbudily pověsti
o možností narovnání mezi obéma sněmovnami.
Král vystupuje do popředí politických události.
Je známo, že král podobně jako jeho matka
důsledně stojí na půdě ústavy a řídí se radou
svých ministrů, ale je též jisto, že suveren do
spěl jako jeho matka k tomu, že on též čast
udilí rady ministrům.
Královna Vikterie, zejména v poslednie
letech její vlády, často zasáhla do zahraniční
politiky. Měla velké zkušenosti, dávným stykem
s nejpřednějšími osobnostmi evropskými nabyla
vědomostí, jimiž se nemohl honositi mnohý vyni-
kající politik a často udílela ministrům užilečné
pokyny. Ve vnitřní politice za jejího panováne
rozhodovali mužové neobyčejní a vlivuplní
královna v tomto směru byla méně činná. Po-
dobně i král Eduard uplatnil se znamenitě v za-
hraniční politice, poněvadž jako muž měl příle-
žitost k častějším návštěvám a stykům politi-
ckým, při čemž jeho roztomilost a duchaplnost
úspěšně mu napomáhaly. Ve vnitřní politice za
jeho vlády byli u vesla méně dominující muži,
kteří stáli sice v čele stran, ale nevedli je ná-
ležitě. Král se mnohdy osvěděil jeko znalee lid
a syěta nad ně. Není divu, že král častěji rad
ministrům nežli oni jemu.
Lansdow
Eduard
Anglie
22
article
Poslední porady jsou předmětem neustá-
lých úvah, ale rozluštění konfl ktu neučinilo sni
krok ku předu. Avšsk porady tyto nebudou
nyní pokračovati, poněvadž král i předseda ka-
binetu odjedou na několik dní z Landýna. Ná-
vštěvy vůdeů oposice u krále staly se prý z
souhlasu premiera Asquitha. Jde o pevné určení
úmyslů konservativní strany. »Daily News« ozna-
muje, že bude několik liberálů povoláno
do sněmovny lordů. Kabinet je dosu
proti kompromisu. Vzhledem k odjezdu lordu
kaneléře a premiera a k demonstrativnímu ozná-
meni, že nebude teď konána nijaká ministerská
rada, vládne ve straně unionistů velká nejistota
Zajímavý náhled projevil orgán Chamberlai-
nův »Birming. Post«; shledává, že lordi při zavr
žení rozpočtu nemohou níe z iska ti, a le
všechno ztratiti. Liberální tisk ohražuje
se proti referendu, fedrovanému »Times«
praví, že se nenechá vláda chytit na takové
úskoky. »Manchester Guardian« nazývá návrh
»humoristickým« a též umírněný »Duily Chro-
nicle« píše: »Slabší a nerozumnější plán bylo
by těžko vynalézti.« Ani konservativní žurnály
nemohou se rozehřáti pro referendum a »Daily
Telegraph« prohlašuje je za neužitečné v ny-
nější krisi a »Slandard« přišel k závěrku, že
každá myšlenka na referendum má být vyloučen
z debaty.
Asquith
Chro
Times
Manchester Guardian
Daily News
23
article
Obyvatelé Prahy a okolí odpo
vězte na německé násilí ve Vídn
vstupováním do pražského odbore
»Komenského« v Praze II, Ječná ul. 14
(Schöblova restaurace). Příspěvky roční K 1.20
K 3 60, K 12— a K 24.-
Ministr v. v. dr. Fiedler o nynějším
stavu české politiky.
Občanský klub v Karlíně svolal na včerejší v
čer do sálu restourantu Kazdova schůzi, v níž posla
nec za Karlín, bývalý ministr obchodu dr. Fiedle
promluvil o nynější situaci.
Schůzi, velmi četně navštivenou, zahájil p. dr
Lokay, jenž uvedl, že nynější doba jest velm
vážná, neboť furor teutonicus na nás se všech stra
útočí ve všech oborech veřejné správy. Zneuzžíva
k tomu soudů, pošty, železnice a školy. Netřeba vša
zoufali, nehoť na straně našeho národa jest práve
a naše histcrická minulost. Tyto dvě okolnosti ná
posilují v tomto zápase.
Komenský
doktor
Fiedler
Kazdův
Fiedle
Lokay
Praha
Karlín
Netřeba
K 3 60
24
article
Slova ujal se pak J. E. pan ministr v. v. dr
Fiedler a velmi oběírně promluvil o nynějším stavu
české politiky
Rečník líčí nejprvé politické události na říšské
radě za vlády Bienerlovy. Polom zabývá se mínulým
sněmováním. Němci zmařili dělnost sněmovní svým
diktátem, předpisujícím sněmu, o čem smí a o čem
nesmí jednati. Spoléhali při tom na naši příchylnos
k sněmu, očekávajíce, že za jeho dělnost budemo
ochelni platiti jakoukoliv cenu. Zapomínali však, ž-
u nás začínáme na náš sněm hleděli zrakem jasněj
ším. Sněm tento svým složením neposkytuje ani př
bližně věrný obraz poměrů obyvatelstva této země
Obmezenou svou pravomocí osvědčuje se jako pravo
dítko centralistické ústavy. Na poli finančním do
voléno sněmu pabčikovati toliko, ve sporých zbyt
cích, jež říšské finance zůstavily. Při každém roz
machu, který tento sněm ve prospěch obyvatelstv
rád by činil, naráží na jedinou sice, ale za to t
dokor alejší překážku: není peněz. Vykupovati takov
sněm ještě za podmínku, že smí na něm jednán
býli v první řadě jen o německých požadaveích, by
lo by přímo ponížením pro nás. Poměry sněmov
vyžadují radikální nápravy; poměry takově, jak
Němei vyvolali, přesvědčení o potřebě nápravy te
mohou jen uspíšiti. Události sněmovní nezůstanou
dojista bez vlivu na průběh příštího zasedání říšské
rady.
Fiedler
Bienerlův
Němec
Němei
Polom
25
article
Kdo sleduje pozorně náš zápas s Němci, nemůž
přehlédnouti, že směr tohoto zápasu následkem změ
ny volebního řádu silně se pošinul. Němci měl
druhdy po dlouhou dobu rozhodující moc v parla
mentě i v státní správě. Demokratisací parlamentu
pozbyli Němci dominujícího svého postavení v par
lamentu. Jen ve spojenství s Polským klubem tvol
majoritu, ale právě následkem tohoto spojenství s
slovanskou stranou nemohou v aktech, o nichž usná-
ší se parlament, dáti plný výraz německým svým
názorům a cílům. Demokratický parlament není i
nástrojem německé nadvlády v Rakousku a tak
jím nikdy již nebude. Sami Němci nedoufají jižv
obnovu své dřevní parlamentární nadvlády, i věd-
dobře, že práce schopná majorita na říšské radě nen
budoucně nijak jinak možnou, než za součinnosti
slovanských živlů
Němec
Rakousko
26
article
Naproti tomu obor státní oxekulivy je dosud
doménou, převážně Němci ovládanou. V ústředních
úřadech vídeňských, odkud řídí se směr celé správy
mají rozhodující moc Němci. Tuto svoji nadvládu
řízení výkonné moci brání Němci stůj co stůj. Snaha.
zachovati si tuto državu v plném rozsahu, jest dnes
dle mého názoru hlavním vodítkem německé politiky
v Rakousku, jemuž vše ostatní podřizují. Vysvětlíte
sobě tím, proč na parlamentární české ministry, spra-
vující za koaliční vlády důležitý resort správní, sy-
páno a sype se podnes v německých listech tolik
prudkých útoků: protože zjodnávali v rakouské sprá-
vě průchod národní spravedlnosti a prováděli př
tom důkaz, že lze tulo zásadu uskutečniti, aniž by
tím trpěly sebe méně dokonalost výkonů správních
zájmy obecenstva.
Proto děsí se Němci, zaslechnou-li sebe menší
zprávu o obnově koaličního režimu, proto útočí tak
prudce proti kcaličnímu systému, opakujíce, že to
forma slovanské vlády. Proto střeži Němci tak úz-
kostlivě vládu Bienerthovu, která je ztělesněním
principu německé nadvlády ve státní správě. Proto
zahazujíli principy avé minulosti (viz případ Wahr
Němec
Bienerthův
Rakousko
27
article
mundův, volné školy vídeňské), jen aby upevnili ně.
mecký ráz exekutivy.
Při veliké důležitosti výkonů státní správy, j
jíž vliv na rozvoj kulturních i hospodářských poměra
jednotliv, národů vrstev i jednollivců tím více stou-
pá, čím slabší, těžkopádnější a méně dělný — jak
tomu právě u nás — jest parlament, působí německý
tlak, který dnes v státní exekutivě rozhoduje, -vlášté
dusivě na rozvoj poměrů v našem národě. Němčine
udržuje se uměle v úřadech, ba zavádí se znovu.
i tam, odkud praktická potřeba ji, jako zbytečnou,
byla vytačila. Český úřadník jest dnes ve svých po
stupových poměrech psancem, německý úřadník jest
následkem své národní příslušnosti úřadníkem privi-
legovaným. Ve sporných otázkách česko-německých
jest vláda prováděcím orgánem usnesení německých
stran; před'ohy vládní — viz jmenovitě předlohiyo
krajských vládách a zastupilelstvech — stojí na sta-
novisku německém. Na české školství dolnorakouské
dopadá těžká ruka vládní, podrobující se rozkazům
německo-npcionální štvanice, která domnívá se, ze
blukem a lomozem dovede zvrátiti přirozený roz-
voj. A při tem všem neštítí se Němci ani té neupříms
nosti, že občas s okatou okázalostí pořádají k vlá-h
dě výpravy, přinášejíce žalobní spisy, jak prý něme-
ckým zájmům v jednotivých ministerstvech a to i v
ministerstvech rozhodnými německými stranníky ři-
Hte
zených se ubližujel
ls
Němec
28
article
Proti tomuto duchu sobeckého němectví, který
ovláda ústřední orgány výkonné moci, podnikámne
své zápasy. Není prostředku dost nízkého, kterým
německá politická veřejnost snaží se tento náš zápas
snížiti, není hany dost těžké, kterou na nás vrhají,
protože odvažujeme se zápasiti za své právo až farto,
kde tkví kořeny a tajemství německé navlády v Ra-
kousku.
Nechť osočují nás jakkoliv. My zápasíme za
velkou, spravedlivou myšlenku a proto zvítězíme.
Pod heslem demokratismu zlomena byla v par-
lamentu navždy nadvláda jediného národního kmene
nad ostatními. I v oboru výkonně moci zvítězi zá-
sada, že veškeren aparát veřejné správy, od nejniž-
ších orzánů počinajíc, až do nejvyšších, proniknut
musí bý vědomím o rovném právu všech národ-
nosti a nutnosti stejného šetrení jich zájmd.
Že se neklameme ve svých nadějích na konečně
vítězství této v Rakousku jedině přirozené a správně
zásady, toho známku vidite v trhlinách, jež ukazuje
bortící se vládní systém Bienerlhův. Panovačnost
Němců v exekutivě šla tak daleko, že stámní moe
měla jím býti prostředkem, aby zastaven byl při-
rozený vývoj národnostních poměrů ve vnitrorakou-
ských zemích, zvláště v Dolních Rakousích.
Řečník promlouvá o obsahu zákonných předleh
jazykových, projednávaných na sněmích v Dolních
a Horních Rakousích, Solnohradsku, Vorarlbersku.
Jak jde při těchto předlohách nikoliv o praktickou
polřebu, nýbrž o akt, kterým Němci podati chtějí nad
jině brutální důkaz své moci, vidíme všichni; mu-
siliť bychom míti o inteligenci Vorarlberčanů divně
ponětí, kdybychom měli domnívati se, že i jediný
tamní občan věří v možnost „čechisování““ této
země.
Tento ak! nacionální přemrštěnosti německé
působil očistujícím způsobem pro rozvoj politický.
Němec
Ra
Rakousko
Dolní Rakousy
Dolní a Horní Rakousy
Solnohradsko
Vorarlbersko
Bienerlhův
29
article
Systém jednostranné nadvlády německé v obora
exekutivy posledními událostmi se bortí. Tím sbor-
těny všecliny plány, jež po pádu koaliční vlády tak
hrde byly hlásány: Systém koaliční porušil prý
celý správní organismus, do jehož aparátu vneseny
prý třenice národnostní, musí prý přijíti silná ruka,
která bez ohledu na slovanské aspirace vymýtí z or-
ganisace správní jakékoliv hnutí národnostní. Ml-
něno tím, že musí obnoven býti starý německý ráz
celé státní správy a silnou ruku k tomu propůjčiti
měla vláda Bienerthova. Tato silná ruka doznala
však zklamání. Dnešní poměry následkem jedno-
strannosti cpatření, z jednotlivých minísterstev vy-
cházejících, jsou více rozvířeny, než před tím. V Ra-
kousku nelze prostě vládnouti tak jednostranně, jako
v jiných státech s ucelenějšími poměry národnostní-
mi a se slejnoměrněji zvrstveným obývatelstvem.
Bienerthův
30
article
Zde musí vždy hledána býtí střední cesta, aby ne-
byly příkré prolivy národnostní a sociální ještě více
stupňovány. A kdyby učiněn měl býti zase pokue,
obnoviti vládu s tak německy přiostřeným nátěrem,
jakou byla tato, nedospěje se k jiným, než dnešním
koncům; neboť dnešní mocenské poměry v parla-
menlu nesnesou nacionální vlády němceké.
A náš příšt postup? Řekli jsme již o prázdni-
nách ve společných poradách Slovanské jednoty, že
o příšu taktice rozhodne se tato jednota, jakmile se
poslanecká sněmovna sejde. Vodítkem pro tyto po-
rady bude nám tolik: Zůstane-li v čele státní správy
vláda Bienerthova, stojící úplně ve službách něme-
ckých stran, nebo bude-li nová vláda, na její místo
nastupující, znamenati toliko výměnu osob, ne změ-
nu směru, jest náš postup dán sám sebou: bezohled-
ný boj na celé čáře; o formě tohoto boje do-
hodneme se mezi sehou a ve Slovanské
jednotě. Jen vláda, jejíž nejvyšším hlediskem pri
obstarávání státní správy bude úzkostlivá sprave-
dlnost ke všem národům a vrstvám v tomto státě.
může doufati v zavedení klidných a normálních po-
měrů parlamentárních. (Pochvala a potlesk.)
Na to ujal se slova p. starosta Ronc, který
pravil, že při svolání sněmu českého ukázala se
možnost, sloučiti všechny české strany k uhájení
naší národní cti, což má pro národní naši věc ve-
liký význam. Ačkoliv Slované tvoří většinu tohoto
státu, maji přece těžší postavení než Němci. Míy však
dodělali jsme se velkého výsledku národohospodář-
ského, třeba že nedostalo se nám té podpory, jako
Němcům.
Bienerthův
Ronc
Slovan
Němec
31
article
Další řečník p. stavitel Houštecký vidív
útočnosti Němců prostředek ke spojení Čechů s Po-
láky. —
V doslovu praví předseda klubu p. dr. Lok av.
že klub přišel k názoru, že politicků situace jest
neudržitelra. Přes to zachováváme klid, třebas to byl
klid před bouří, která by vypukla při oktrojování
předloh vládnícho
Výsledkem schůze bylo jednomyslné schváleni
usnesení na tomto projevu, který byl telegra-
ficky zaslán ministru dru. Žáčkovi-
„Voličové, na schůzi Občanského klubu v Kar-
lině shromáždění, vyslovivše důvěru svému poslanci
dru. Fiedlerovi, odmitají s rozhořčením veškeré, ná-
rodnost českou přímo poškozující předlohy jazykově,
jimiž má na úkor národa českého vybověno býti
choutkám Němců po nadpráví a po rozdělení králov-
ství českého a ohražují se zejména proti tomu, aby
velmi četní příslušníci národa českého, žijící v Dol-
ních Rakousích, Hlorních Rakoucích, Solnohradech
a Vorárlborku zemskými zákony, stanovícími vý-
hradnost němčiny ve veřejné správě, prohlášeni byli
v ohledu jazykovém za bezprávné a žádají V. R
abyste se vší silou přičinil o zamezení
tohoto nového ponížení našeho ná-
roda.-
Houštecký
Němec
Čecho
Lok
doktor
Fiedler
Kara
Dolo
Rakousy
Solnohrad
Hlorne Rakouce