ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 fd4404b0-70bf-11dc-9c6b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
ALTO TextBloky — 93
#1 alto_textblock #1
Strana 10.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
12. července 1903.
#4 alto_textblock #4
Číslo 18s.
#5 alto_textblock #5
Hrozné myšlénky padaly na mne jako eřimury a byly by mi pokazily lahodu rajského zažívání, kdybych se nebyl náhle rozhodl, že vaději zaplatím a půjdu. A zavolal jsem sklepníka. „Přejete si, signore? „Účet!“ Vyňal ze záňadří počlivě seříznutý papir a chopil se tužky, vězící v pozlacené násadce, což na mě nebohé bankovky, které mi dopoledne vyplatili u pokladny finančního úřadu, působilo tou měrou, že ztrácely barvu. A sklepník zatím čmáral po papíře. „Oběd dle lístku,“ říkal si, „víno . . . cel- Rem dva a půl liry ... Nechtěl jsem uvěřiti jeho počtům. „Dvě a půl liry? Toť neobyčejně mírn ceny,“ pronesl jsem svůj podiv. „Systém chefova závodu,“ doplňoval skro- mně ganymed. „Přineste mi ještě číšku kávy. „A nepřál byste si sklínky jemného ko- ňoku? „Máte pravdu... Jednou za čas . .. Úslužný muž vrátil se opět za chvíli a mlu- vil pološeptem „Nebylo by libo, zapálit si znamenitý pašo- vaný doutník? Mám signore, nejvzácnějši Hruhy . .. „Ale zákon, mladý muži.. ., víte, co prav zákon...“ pohrozil jsem nedůvěřivě. „Buďte bez starosti,“ smál se sklepník. „Pan finanční rada, jenž u nás obědvá, nekouři nic jiného, než mé pašované doutníky a mě byste vidět, signore, jak mu chutnajil „Inu, je-li tomu tak — — — Znamenitý člověk, ten můj sklepník Zapálil jsem si doutník, jehož vonný, mo- dravý kouř mísil se s parami, vystupujícími v mém nitru z požitého alkoholu a ukolébával mne ve stav nevýslovně blažený . . „O svět je krásný a veliká jeho budoue nost!“ souhlasil jsem v duchu s moderním klas- sikem, nepozorovav ani, že se zatím restaurace do posledního místečka hustě naplnila. .
#6 alto_textblock #6
Teprve, když se pohnula protější lenošk u mého stolu, poznával jsem, že se probouzím z dřimoty a překvapeně zahleděl jsem se n pana Damiana, jenž si ke mně sedal. „Co tu chce ten dobrý člověk?“ řázal jsem se v duchu. Usmíval se na mne přátelsky a zraky plály mu blahem nejvyšší spokojenosti. „Dovolte, pane professore,“ spustil, „do- volte, abych si k vám na chvíli přisedl, nebot pozoruji, že mne nepoznáváte. Zůstal jsem překvapen. Že ho nepoznávám praví... veta po měm inkognitul „Milý pane...“ odpovídal jsem v rozpacích „mluvte, co máte na srdci..., odpusťto však že se mi nedostává paměti — — — „Před deseti léty,“ pokračoval, „chodil jsem k vám do školy. Nepamatujete se na mne, já však na vás do smrti nezapomenu, neboť jsem vám povinen tisícerými díky, že jste ze mne udělal bohatého člověka . ... Vzdychl jsem si potají, neboť jsem ne- chápal situaci a trochu přemáhal mne stud, že isem tak zapomětlivým. „Děkuji, ze srdce děkuji za uznání . ..- vymačkal jsem ze sebe konečně. „Odchovaí jsem již celou řadu žáků a postavil je do světa ale věřte, že není mi možno, na každého zvláště si vzpomenout.“ „A přece jen byste se na mne mohl snadno upamatovati,“ pokračoval můj protějšek. „Jme- nuji se Damiano Saltori. Snad vám ulkvělo v mysli toto přijmení — — — Čekal chvíli a když jsem si opět marně hlavu lámal, navazoval dále: „Nechal jste mne. pane professore, v tercii propadnout z latiny . .. Hrklo ve mně jako v porouchaném stroji A s nebeským požitkem slastiplného zažívání lanýžové paštiky, boloňské polévky, pečené kře- pelky i ústřie byl jsem nadobro hotov . .. „Milý přítelíčku...“ blabolil jsem, „od- pusťte, jistě, že nestalo se to úmyslně . . . Jest mi opravdu ze srdce lito . ..“ „Ach, nikoliv, pane professore,“ voll s nadšením pan Damiano, „jste na omylu. Právě proto jsem vám z hloubi duše povděčen a jedině z té příčiny vám děkuji za své dnešní štěstí .. Chtěl jsem s vámi o tom již dávno promluviti. neboť jsem vás vídal na ulici, ale nikdy jsemsi nedodal odvahy, až dnes — — —. Byl jsem nezvratného mínění, že můj bý valý žák vzpomněl si v té chvíli na oblíbenou řečnickou figuru, které se od pradávna říka ironie. „Odpustte,“ přerušoval jsem jej, „neroz umím vám . .. „Věc jest úplně jasná..., ba věru nad slunee jasnější,“ vysvětloval pan Damiano. Ne víte, co jste mi říkával při latině?“ „Ani na to se již nepamatuji, mladý příteli. „Říkával jste: jsi Damiano hodný klučina. ale s latinou nie nesvedeš! Máš na ni mozkovie zalepenou zrovna jako ústřice — — Zrudl jsem při těchto slovech a v duchu jevila se mi těliska vzáených tvorečků, dýšícíeh vůní mořských hlubin a pěnivých vln oceánu .. A nechápal jsem v té chvíli, jak jsem je mohl kdysi porovnávati s lidskou bytostí .. „Odpustte..., odpusťte...“, koktal jsem zase v rozpacích. „Měl jste však, pane prořesore, úplnou pravdu,“ chválil si to pan Damiano. „Můj olee z počátku se na mně horšil. Chtěl ze mne stůj co stůj míti doktora. Ale mně nebylo na světě nic odpornějšího, než latina. A proto sláva vám, pane professore, že jste mne pochopil nechal propadnout.“ „Ovšem.. ., ovšem .. ., nevím skutečně. „Což zapomněl jste již na hrozný výstu s mým otcem ve školní budově? Nevzpomináte si otcovy výhrůžky, že prý zadá až k minister- stvu, propadnu-li ve třídě? ... „Ach, ano..., ano ..., začínám se již roz pomínati . .. „Ale vy, jako pravý charakter, zůstal jste neoblomným a dal jste mi z latiny čtverku přece ... „Ach, jak mi líto — — —“ „Ujišťují vás, pane professore, čestným slovem, že vás za to etím z hloubi duše. Můj otee později též nahledl, že bylo dobré, cose stalo a posílal mne pak do odborné školy. A ko- nečně, po desíti letech, převzal jsem po něm starý, renomovaný, restaurant. Jak seznáte, p
#7 alto_textblock #7
mohl jste mi ke štěstí jedině vy a ne Cornelius Nepos.“ „Teď nahlížím, že máte pravdu. Signor Damiano setrval na tom, že spolu vyprázdníme láhvičku Bartola. A když se tak stalo, pomohl mi sám do kabátu, podal mně hůl a klobouk a tisknuv mi ruku, zval mne, abych jej častěji přišel navštívit. „Den svatého Damiana, věřte, mi z pamět nevymizí,“ ubezpečoval jsem jej při rozchodu. „Jste příliš laskav, pane professore,“ od- povídal mi, ukláněje se. A sám otevřel mi skleněné dvéře, jimiž jsem opouštěl restaurant, svíraje v ústech znamenitý. vonný doutník. Připadal jsem si v té chvíli jak millionář nebo jako marnotratník, nebo jako ob- chodník s dobytkem..., zkrátka, jako člověk jemuž pramálo na tom záleží, co ho stál skvoslný
#8 alto_textblock #8
oběd...
#9 alto_textblock #9
Různé zprávy.
#10 alto_textblock #10
Tvůrce národního dramatu ruského. Působením Petra Velikého vešla Rus ve styky s kulturním životem západní Evropy a záhy nastal i v oboru literatury a umění čilý ruch. Z počátku prostě napodobováno, ale barokní for- my tehdejší cizí literatury byly přilíš cizí národ- nímu duchu ruskému, aby mohly uspokojiti. Ná- rodní svéráznost byla dosti silna, aby si záhy na- lezla vlastní formy odpovídající duchu lidu. Tak zjevil se slavný bajkář Krylov, tak vystoupil již v polovici osmnáctého století Denis Fon- Vizin, tvůrce národního dramatu ruského, jehož slavná kemedie „Nědorosl“, jest dosud repertoirním kusem předních ruských divadel, hojně hraným a tak oblíbeným, jako Gogolův „Revizor“. Zajímavý životopisný obrázek tohoto ge- niálního muže přinesly „Obrazy z dějin ruských“ jež uveřejňuje Eduard G. Valečka nákladem vlast- ním, kteréžto zajímavé dílo bude v nejbližší době ukončeno a z něhož podáváme následujíe ukázku: Z prvu učil otoc syna sám a pak byl dán roku 1755 do universitního šlechtického pensio- nátu, když právě týž ústav založen byl. Ale vy- učování to bylo až smutně podivné. Uvedeme je den příklad: V den před zkouškou příšel učitel latiny v kaftaně, na němž měl 5 knoflíků a v ka mizole, na níž bylo čtvero knoflíků. Denisovi bylo to podivné a ptal se, proč má dnes těch knoflíků tak málo. „Moje knofliky se vám snad zdají směš- nými,“ pravil učitel, „ale ony ochrání vás a mně zachovají čest. Těchto pět knoflíků na kaftanu jest pět sklonění a ty čtyry na vestě čtvero časo vání,“ a tu udeřiv rukou na stůl pokračoval: „Poslouchejte, co vám povídám. Když se bud u při zkoušce ptáti na některé slovo, kterého sklo- nění jest, tak dávejte pozor, na který knoflík já na kabátě sáhnu; sáhnu-li na druhý knoflik, tu směle můžete odpověděti: druhé sklonění. S ča- sováním dělejte taktéž. Tu koukejte na který knoflík u kamizoly sáhnu. Jen mně neudělejte ostudu.“ Taková zkouška byla v tom pensionátě! Denis napsal ve svých „Přiznáních““: „O vy rodičové, těšící se, když v novinách čtete jména svých dítek, které obdržely ceny za svou pilnost. Poslyšte, zač já medailli obdržel. Teh- dejší náš inspektor protežoval jednoho Němce, který byl ustanoven za učitele zeměpisu. Byli jsme jen tři žáci. Že však byl tento učitel hlou- pější nežli onen, příšel na zkoušku v kabátě plném knoflíků a my tedy byli zkoušeni beze vší výpomoci. Můj soused dostal otázku: „Kam se vlévá Volga?“ „Do Černého moře,“ odpověděl Ptali se totéž druhého. „Do Bílého,“ odvětil tento. A nyní dali mně tutéž otázku. „Nevím,“ odpo- věděl jsem s takovou určitou prostodušností, že mně páni examinátoři jednohlasně medailli při- soudili. Neodnesli jsme si mnoho vědomostí z gymnasii: učili nás beze vší soustavy, my byli chlapecky lenivi, a učitelé nedbajíce o nás raději se opíjeli. — Vzpomínám však rád na universitu; zde jsem se naučil řečem, zde jsem pojal zálibu k literatuře a tu jsem již také začal překládati.“ V té době všichni mladí šlechtici byli nu- ceni sloužiti ve vojště, ke kterému bývali třeba již v kolébce zapisováni. Otec Denisův dal jej, když mu bylo deset roků, zapsati k Semenovské mu pluku, a tu ho učinili seržantem, zatím co on seděl ve školní lavici. Ale jednou napsali pání z koleje zahraničních záležitostí universitě, aby jim vydala seržanta Denisa Fon-Vizina, že ho potřebují a totéž oznámili nadřečenému pluku. Náš student-seržant byl jmenován překla- datelem v hodnosti kapitána-poručíka a byl také poslán za hranice. Přeložením Voltairovy „Al- ziry“ upozornil na sebe a přidělen byl r. 1763 kabinetnímu ministru Iv. Jelaginu, který byl štědrým podporovatelem mladých spisovatelů. Praví sám o sobě: „Příroda mně dala roz- um bystrý, ale nedala mně zdravého úsudku. Příliš brzy ukázala se u mne náklonnost k sa- tyře. Věda, že mne všude považují za rozum- ného, staral jsem se málo o to, že rozum mů cbválili na účet srdce a proto jsem si učinil spíše nepřátele nežli přátele.“ Pobyl u Jelagina šest let. Ulehčoval sobě, když dostal dovolenou a tu odjížděl k rodíčům do Moskvy, kde pilně překládal, aby sobě zaopatřil peněz, neboť ve službě musil se často uskrovňovati. Stár as 22 roky, v počátcích své služby na- psal komedii „Brigadýr“ i stal se předčítánímji modní modlou salonů petrohradských. Typy „Brigadýru“ byly sice již známy v ruské litera- ratuře, ale nikdo nedovedl je tak výtečně na kresliti a předvésti jako Fon-Vizin. Jednou pravil Grigorij Orlov, stojící právě na vrcholi své moci Fon-Vizinu, jede-li do Petěrgofu aby vzal s sebou svou komedii. „Její Veličenstvo mně přikázalo, abyste po bále přišel do Eremi- táže.“ Stalo se. Básník nebyl nikdy dosud tal blízko panovnici a byl z počátku velmi bázliv. ale pohled její, její hlas k srdci jdoucí jej tak zmužil, že četl kus svůj s obyčejným uměním sobě vrozeným. Mezi čtením dávala mu carevna na jevo svou libost. Po přečtení políbil její pra- vici, odešel, obdržev díkůvzdání. Třetího dne potkal vychovatele velkoknížete Pavla, hr. Nikitu Panina a ten jej vyzval, aby k velkoknížeti také přišel čísti. Po čteni pravi Panin k němu: „Můžete k Jeho Vysočestvu při- jíti a u stolu zůstati, kdy vám líbo.“ Druhého dne musil čísti u hraběte a tu potom jeden vel- mož po druhém zval jej k obedu a ku předčítání Všichni tu eílili povinnost, postarati se o spi sovatele, aby dostal nějaké pěkné postavení ipo
#11 alto_textblock #11
výšení, ale Fon-Vizin nepatřil k těm, kteří do vedou využitkovati okamžiků štěstí, nebyl obrat ný k lovení prospěchů. Byl spíše hrdý, přímý nežli by hledal protekce; opakujeme, byl z těch kteří si v životě spíše nadělají nepřátel než přáte a nemohou za to. Roku 1769 přijal jej Panin do své kanceláře po smrti svoji odkázal mu 1180 duší v Bělorusi Na to oženil se básník s mladou vdovou, kter měla dům v Petrohradě a 20.000 rublů na pe- nězích. Byl nyní bohatý, žil jako tajný rada ve výslužbé pouze v kruhu svých přátel. Když byl již zkušeným, výtečným znalcen života vyšších i diplomatických sfér, napsal (1782) novou komedii: „Nědorosl,“ kteráž byl přijata s pravým nadšením, dosud v ruské litera- tuře nebývalým. Tu ukazuje spisovatel jasně svou nespokojenost se současností a líčí dobré, star časy, v kterých byli lidé čestnější a mravnější Zdá se, že chtěl tu pověděti vše, co při sve ideální povaze měl za zlé kruhu točícímu se kolem Kateřiny a který často její nejšlechetnějšt snahy zvracoval. Takovým způsobem psával do několika časopisů. Již po roce 1785 byl raněn mrtvicí, že n mohl ovládati levou stranu a také špatně mlu- vil. V onom nemocném slavu napsal r. 1790 „Čistoserdečnoje priznanije v dělach i pomyšle nijach“ (autobiografii). Škoda, že nebyla do končena. J. J. Dmitrijev poprosil Děržavina, aby je. seznámil s Fon-Vizinem. O 6. hod. v ustanovený den přijel týž podporován dvěma důstojníky. Při- stoupil k Dmitrijevu a ptal se ho, zná-li „Nědo rosla“, zdali čell jeho „Poslanije k Šumilovu,o „Lizu Kazmedějku“ a co o nich soudí. Zdá s že z jeho odpovědi chtěl také soznati jeho vzdě láni i povahu. Pak se tázal, co soudí o „Dusčnkě (poematu Bogdanovičovu). Nyni oznámil Děržavinu a jeho choti, že při vezl s sebou novou komedii „Gofmejstěr.“ Oba ihned projevili přání ji slyšeti. Předčítal ji jeden jeho průvodčí, a on sám dával hlavou, zdravou rukou důrazu mnohým větám, které jemu sa- mému se líbily. Pak rozesmál posluchače svým vypravováním. Setkal prý se na venkově s jedním literátem, městským pošímistrem, který se mu představil jako horlivý ctitel Lomonosova. „A kterou z jeho ód uznáváte za nejlepší,“ zeplalse ho. „Nepodařilo se mně ještě žádnou čísti,“ od pověděl tázaný. V Moskvě prý se nestačil dívati na mlad básníky. Od rána do večera okolo něho se rojili a bzučeli. — Jednoho dne žádal jej o připuštění jakýsi tragik. Vešel s haldou papírů. Prosil jej, aby vyslechl jeho tragedie v novém slohu a po- detkl, že každá nynější tragedie ukončuje se bud dobrovolnou aneb násilnou smrtí, jeho hrdink však, že zemře smrtí přirozenou. „A opravdu, pravil Fon- Vizin, „jeho hrdinka od jednání do jednání chřadla a chřadla, až dochřadla. Společnost poslouchající Fon-Vizina rozlou- čila se s ním před půlnocí a ráno druhého dne 17. prosince 1792 byl mrtev — první samostatný ruský spisovatel divadelní, spisovatel-umělec, ve věku pouze 48 roků.
#12 alto_textblock #12
= O archaeologických výzkumech v Rusku r 1902 uveřejňuje „Istoričeskij Věstnik“ v červnovém čísle obšírnou zprávu, z níž vyjímáme nástedujíe podrobnosti: Pozoruhodno jest především kopání prof Vesilovského v oblasti Kubanu. Nalezené zde před měty náležejí dvěma různým kulturám. Starší kultura charakterisována nádobami hliněnými zvláštního lva- ru, jež při pohřbu nebožtíka stavěny mu ke hlavám. a v nichž chovány uhlí a popel z obětí. Nádoby ty podobají se misce, připevněné na trojhranném pod- stavci, jež uvnitř oddělena přihrádkou, kolem okraje táhne se ornament t. zv. džbánečkový. Jiné nádoby lohoto období mají tvar hrnců s ornamentem metli- covým, u některých má dno tvar kulovitý. Nalezeny též nože z pazourku, malé i veliké. Druhá kultura jest z doby panství římského na Kavkaze. Vyzname- nává se pozoruhodným bohatstvím zlata, střibra a drahokamy, ale po stránce umělecké jeví značný úpa- dek; jsou manýrované, nepěkné a připomínají mále staré řecké umění. Hliněné nádoby znázorňují pláky a skopce anebo mají tvar sudů; velmi hojné jsou plo- chě římské misky ze žlutavé hlíny. Vše to poukazuje na první století po Kristu.-Mohylové pohřebiště, kd kde tyto předměty nalezeny, táhne se v délce více než 60 verst mezi stau send Kazanskaja a Ust-Labin- skaja. Neporušená pohřebžtě málokdy se nalézají. loupeživé ruce již ve starověku hledaly tu skryté po- klady. Ve hrobech nalezeny zlalé a měděné náramky zlaté náhrdelníky, měděné kotle a pozlacené pánve pompejánského typu, lampičky, stojany na lampy atd. Na víku malé střibrné nádobky nalézá se almadin s řezanou postavou Zeusa. V kraji melitopolském nalezeny ve skytském hrobě zlaté ozdoby z koňské postroje a šatu skytského knížete a u Gurzufu gotský hrob s velikými stříbrnými přeskami pasu ve tvaru sokolí hlavy. V gubernii tomské nalezeny jemně pra- cované stříbrné poháry a koflíky ze 13. až 14. stolelí na dně jednoho koflíku vyryt jest počátek buddhi- stické modlitby „al moni“ v sanskritu. Také ve ska- lách síbiřských nalezeny četné předměty, z nich mnohé mají značnou vědeckou cenu. Máť Rusko dosuo překvapující bohatství starožilných památek. = Úpadek francouzsského krajkářství. Z Paříže se oznamuje: Jakýs duchaplný Francouz prohlási. „Krajky a Francouzka se navzájem doplňují“. Je- to pravda, pozbyla Francouzka části vlastní své pod- staty, neboť krajkářství klesá, krajkářky umírají anebo voli si výnosnější zaměstnání. V jediném departementu calvadosském bylo před válkou padesát tisíc krajkářek dnes je tam sotva jediná. Strojní výroba jest jejich zkázou a sotva as co prospěje nyní zákon, jímž se nařizuje vyučování krajkářství na obecných školách v Calvadosu v okrese valenciennesském a jiných končinách Francic, kde obyvatelstvo kdysi živilo se krajkářstvím. Pravá krajka, jež povstala ve Flandersku a odtud dostala se do Anglie, Francie, Španělska, Be- nátek a Janova, bude záhy již jen předmětem pro sběratele a ozdobou nejbohatších dam. A jest podivno, že časopisy, jež věnovaly tolik soucitu a sympatií pařížským hadrářům, oblíbeným hrdinům Eugěna Suea přece mnohem méně sympatickým, chovají se zcela nelečně vůči klesajícímu krajkářství, jehož re- presentaníky ovšem nebývají vždy tak něžně jako je- jich výrobek. = Zajímavý pomník chystá pro hrob slavného amerického básníka Edgarda Allana Poča francouzský sochař José de Charmoy, jenž se vyznamenal svým pomníkem básníku Sainte Beuveovi, před nedávnem odhaleným a basreliefy pro sokl pomníku Alfreda de Vigny. Pomník pro hrob Počův v Americe sestává ze dvou obrovských stupňů. Na nejhořejším slupni stojí dva nazí muži, držící cípy velkého pohřebního po- krovu. Na druhém stupni u jich nohou, leží mrtvý básník. Jeden s obou nahých mužů hledí na nebožtíka s otevřenými ústy, vyvalenýma očima a s výrazem největší hrůzy. Druhý zvedá nadšeně oči k nebi, jako by tušil vůči tomuto mrtvému tčlu, že smr genia přes to přese všecko nezničila. — Jest ještě otázka, dovolí-li američtí puritáni, aby takovýto pomník na hřbitově byl postaven. = Spánek ryb. Anglický přirodozpytec Carter podnikl zajímavé pokusy o spánku ryb. Zjistil, žeze sladkovodních ryb bělice, kapr, mřenka, lín a pod. rovněž jako zvířata pozemská mají periodický spánek Týž zdá se působiti na ryby mořské, z nichž následu- jící byly pozorovány ospalé: mořský ůhoř, pyskoun. žralok psí, mořský lín a všechny druhy plolýsů. Carten zjistil, že pokud mohl pozorovat, zlaté rybky a štika nikdy nespí, ale za to občas odpočívají. Potřeb spánku jeví se u ryb podle poměrů meteorologických Nevybírají si vždy právě noc ke spánku.
#13 alto_textblock #13
neeeeeececcce Právě vyšlo v kritickém vydání:
#14 alto_textblock #14
MOUČKA
#15 alto_textblock #15
PRO DET obsahuje nejlepíí
#16 alto_textblock #16
pls
#17 alto_textblock #17
ALPSKÉ MílÉn
#18 alto_textblock #18
M. Jana llus
#19 alto_textblock #19
Na zkoušku také 1/2 krabice po K 1.-
#20 alto_textblock #20
1253
#21 alto_textblock #21
č. p
#22 alto_textblock #22
v
#23 alto_textblock #23
Řecká „Achaia“ vína : Mavrodaphne slad., Achaj ský Sec natrpklé, jsou nejehut a nejv. sílící. Sklady: lékár ny, drog., lahůdk. a lepší záv. Pro Čechy hlav. skl. a zást H. F. Seidel, Praha, Vodičkova ul., 30. (Též řecký koňak 15075
#24 alto_textblock #24
De corpore Christi. Vydal Václav Flajšhans. S podporou fondu zřízeného při české akademii k vydávání pramenů českého hnuti náboženského v XIV. a XV. století. Cena K 1.80.
#25 alto_textblock #25
v
#26 alto_textblock #26
Vojenská připravovací škola „Funk““ , s Programny zděrma. kara pro jedinorod, dobrovol právo. 1532
#27 alto_textblock #27
Jaroslav Bursík, nakladatelství, Praha-Kr. Vinohrady. 16153 e
#28 alto_textblock #28
20000000010000000 00000001000000 0e
#29 alto_textblock #29
n
#30 alto_textblock #30
do pražského obchodního ústavu školy obchodní a živnostenské
#31 alto_textblock #31
K letní době doporučujeme Dr. J. Guth:
#32 alto_textblock #32
řed. Tom. J. Maděry, approb. pro školy obchodní, stálého přísež. účet- ního znalce c. k. zemského trestního a c. k. ob- chodního soudu, opráv. účetního revidenta v Praze, Klimentská ul. č. 3 n. (vedle nároží Eliščiny třídy), 1557 právě započal a možno se již nyní na příští běh příhlásiti. Počátek novéhoběhu l6. září. Vyučuje se česky i německy. Prospekty zdarma
#33 alto_textblock #33
Skizzy ze Švédska a Finska
#34 alto_textblock #34
Causerie z cost. Cena K 1.80, váz. K 280.
#35 alto_textblock #35
a
#36 alto_textblock #36
Hippman Karel:
#37 alto_textblock #37
Na přič Svýcarskem.
#38 alto_textblock #38
000000000000000000000000000000
#39 alto_textblock #39
UDOLFV PRANEN V MARIANSKÝCHLAZNÍCH.
#40 alto_textblock #40
S mnoha skvostnými illustracemi a mapkou
#41 alto_textblock #41
— Přírodní voda proti hostoi.
#42 alto_textblock #42
Cena K 1.80.
#43 alto_textblock #43
Chudoba Jlří:
#44 alto_textblock #44
(Léčení vodou pitnou-) Léčí se: Hostec, vylučování močanů, pisek močevý ledvinové kaménky, močové kaménky, chronické záněty ledvin a měchýře. Voda jest zároveň dimtetickým ná- nojem k předejití těchto chorob, k nímž různé osob buď dědičnosti, výživovu neb způsobem života jsou ná- chylny. — K dostání zo zasílatelství mi- nerálních vod v Mariánských Lázních. Brožury a návod zdarma. 15406
#45 alto_textblock #45
Průvodce Sumavou
#46 alto_textblock #46
Zevrubný popis Šumavy a svahů od Kru- mlova až do Nýrska. S 2 mapkami a 12 fotografickými pohledy. Cena váz. K 2.40.
#47 alto_textblock #47
O rybách a jick chstání.
#48 alto_textblock #48
Před prázdninami
#49 alto_textblock #49
os k
#50 alto_textblock #50
1sist
#51 alto_textblock #51
neopomeňte
#52 alto_textblock #52
Na skladě v každém knihkupectví, jakož iv
#53 alto_textblock #53
nakladatelství E. BEAUFORTA v Praze.
#54 alto_textblock #54
saslati předpistné 2 K 29 5 na e kni letošního ročn. LINUŠE (roco bezpliai ných prénlí v ceně 5000 K. I. sešit na požádání nauklzku zdarma a frankol Obřednafi roo neilevnějších českých knih za 5 zl. na pdt měsíčních splátek po 1 zl. Obšírný prospekt zdarmal Depsatí o nejnovějšřillustrovaný Senssan uíh a objednati z něho čeibu na vý- lety, cesty, letní byty atd. atd. NRKLRDATELSTVÍ F. ŠIMÁčK v Praze-II., Jeruzalémská ul. čislo ll.
#55 alto_textblock #55
T. 2.
#56 alto_textblock #56
Starostivým rodičům
#57 alto_textblock #57
3.
#58 alto_textblock #58
nastává nyní po ukončení školního roku pře- vážná a důležitá otázka o dalším vzdělání opatření jejich synů nebo dcer. A přec je tolik ústavů i veřejných učilišť, že za nevelký penín mnohdy i s úlevou, může si každý
#59 alto_textblock #59
Adresovati račte:
#60 alto_textblock #60
15399
#61 alto_textblock #61
dobrou budoucnost zajistiti. Spolehlivé rady podává právě vyšlé druhé rozšířené a doplněné vydání spisku
#62 alto_textblock #62
Mnž a žena v manželstv
#63 alto_textblock #63
Do kterých škol může žák vstoupiti ze školy obecné, měšťanské nebo nižší střední. Na základě úřadních zpráv sestavil K. Ka- menář, ředitel škol v Dačicích. Cena K 1.20, poštou K 1.40. kdo peníze předem zašle. — Na skladě u všec knihkupců nebo přímo v nakladatelství
#64 alto_textblock #64
Theorie o určení pohlaví při plození neschopnost, neplodnost a prostředky proti tomu. Hygiena ženy těhotné a novorozeňátka Cena zl. 180, váz. zl. 2 20, poštou o 10 kr. více.
#65 alto_textblock #65
Nakladatel I. L. Kober v Praze. Vodickovan
#66 alto_textblock #66
1552
#67 alto_textblock #67
Právě vyšla a rozesílá se
#68 alto_textblock #68
A. STORCH SYN V PRAZE knihkupectví a antikvariát na Staroměst- ském náměstí- 16155
#69 alto_textblock #69
vysoce zajímavá novinka
#70 alto_textblock #70
AMERIKA
#71 alto_textblock #71
Kostymní sukne,
#72 alto_textblock #72
v pravém světle. Tři přednášky, jež po Čechách a Moravě konal IOSEFA HUMPAL-ZEMANOVÁ. I. Amerika v pravém světle. — II. Žena v Ame- rice. — III. Americké školství. S podobiznou1 K, poštou — IK 10 k. spisovatelky. Objednávky přijímá a vyřizuje každé řádné knihkupectví neb přímo
#73 alto_textblock #73
spodní sukně, reformní spodky, bluzy, nedbalky. župany, zástěry veliký výběr, nejlevněji v novém obchon ním domě 15360
#74 alto_textblock #74
J. Novák, Vodiökova ul. 34,
#75 alto_textblock #75
nakladatelství F. Šimáčka v Praze, Jeruzalémská ul. č. 11.
#76 alto_textblock #76
1606e
#77 alto_textblock #77
Stropý rovné a klenuté z betoni Mosty a propůstky v betonu Nádrže vodn e betonu Zdě vodní a jesi z betonu Zazdivky turbín a betont, Podnikatelstoi staveb betonových a fovárny stavebinsla výrobtu Hrůza Rosenberg, Fraha — Vídlcň — Olemntoue.
#78 alto_textblock #78
Právě vyšlo!
#79 alto_textblock #79
PapežLevXI a jeho okolí. Pohledy do intimního živcta ve Vattáně
#80 alto_textblock #80
15322
#81 alto_textblock #81
OBSAH
#82 alto_textblock #82
Papežská inkvisice. II. Papežské sondy. III. Papežská diplomacie. IV. Z církve prvních papežů. V Papež a italský lid. VI. Papež a italská vláda. VII Papež a Čechové. VIII Papež Lev XIII Ubohý vězeň vatikánský. Ix X Kdo bude papežem Napsal —esi. Cena 50 hal. Lze dostative váech knihkupectvích zvláště v administraci „Času“í v Prase.
#83 alto_textblock #83
1604i
#84 alto_textblock #84
LANKASTERKY
#85 alto_textblock #85
výtečně nastřelené, na lěta trvalě, doporučuje
#86 alto_textblock #86
Ladislav Svestka, velkozávod puškařský v Praze, Václavské nám, 53 Velký illustr. cenník za 15 kr. v pošt. znám 1063
#87 alto_textblock #87
Promesy na Salmské losy zr. 1855 po K 12.—, 1618 Tah již dno 15. července Hlavní 42.000 . Jeden los knížete Salma na 20 měsíčních splátek po K 15.—.
#88 alto_textblock #88
P.T
#89 alto_textblock #89
Nádherné dary (157e
#90 alto_textblock #90
e
#91 alto_textblock #91
v nejvelkolepějším výběru
#92 alto_textblock #92
MIKOLÁŠ LEHMANN c. a k. dv. závod uměl. výst. a maliřské atelier pro portréiy aid v Praze, Ferdinandova třída čís. 1i
#93 alto_textblock #93
Bankovní závou a směnárna - Selne v Praze, Celetná ul. č. 42, vedle Prašné brány