25. číslo

ŽENSKÝ LIST.

Strana 7.

vrchnosti.“ Kněží, když toto uviděli, začali zas lidu říkat: „Ejhle, sociální demokraté beřou lidu nábo- ženství, to jsou neznabozi“. A co brali ve skuteč- nosti sociální demokraté lidu? Otrockou mysl, slepou poslušnost ke kněžím. Kněží dnes vzdáleni jsou všeho náboženství. Jim nejde o náboženství, jim jde o panování nad lidem. Jak vzdáleni jsou kněží a klerikálové náboženství, to je vidět dle toho, jak vzdáleni jsou od Krista. Kristus hlásal „běda boha- tým“, Kristus hlásal spasení chudým, bouřil proti pokryteckým kněžím, zatracoval nábožnost, která veřejně je projevována, aby lidé ji velebili, kladl důraz na čistotu srdce — dobré skutky — a kněží dnes? Kdyby Kristus přišel, vyhnal by je z chrámů jako ty kupčíky v chrámě jerusalémském. Jak předsta- vuje si náboženství rozumný, vyspělý člověk? Každý člověk nějak si vysvětluje ve své mysli věci, kte- rých nemůže pochopit. Čím člověk vzdělanější, tím méně má nepochopitelných věcí. Každý tedy jinak asi představuje si původ světa, jeho cíl, jeho konec. To je jeho náboženství. Každý má vlastně své nábo- ženství a do toho nikdo se mu nemusí plést. K tomu náboženství nepotřebuje kněží. Věří-li v bohaa je-li bůh, i k tomu dovede mluvit sám a nepotře- buje platit si k tomu za prostředníka nějakého kněze, který je z toho dobře živ. Ať už si člověk v nejtajnějším nitru myslí cokoliv, přece každý skoro má touhu míti se na světě dobře, zažít co možná nejvíc radostí — a k tomu cíli a k boji za to sdružovat lid, vzala si za úkol sociální demo- kracie. Klerikalism je zneužívání náboženství k úče- lům kasty kněžské a vlády světské s kněžími spo- jené a namířen je proti snahám lidu míti se dobře již na tomto světě a nečekat až na blaženost po smrti. Kněži vládli nad světem vždy, až do ne- dávné doby úplně a dnes mají velkou moc —a spasili svět? Pomohli papeži, biskupové a kněží lidu ve středověku, když vládli nad králi a císaři? Ne. Byla nejkrutější robota. Co tedy chtějí ještě? Náboženství své vlastní si kdo chce zachová bez nich, lidu jsou k neštěstí, třeba lid leckde to ne- chce vidět. Lide dělný, ženy, které kněžím jste dosud nejvíc věřily, prohlédněte, pojďte pod pra- pory sociální demokracie, poučujte jiné mírněa klidně, aby slova vaše měla účinek.

*Z ráje služek. Kdo čte denní zprávy v časo- pisech, co den čte o sebevraždě nějaké služky. A není to vždy z nešťastné lásky, ale velice často pro nezaměstnanost, zlé nakládání, podezřívání. U služek myšlenka na sebevraždu nejspíše se dostaví, pro- tože ukovány po celý den a často i noc k práci, bez chvíle svobody, vydány rozmarům paniček a rodiny, bývají rozmrzelé do duše na takový život. A ve chvíli, kdy přeteče míra jejich trpělivosti, sa- hají k sebevraždě. Každý má se přemáhati, má být rozvážný a není potřebí sáhati k zoufalství, naopak třeba hledati cesty k nápravě, ale tolik jsme chtěl říci, že na sebevraždách služek vinny jsou jejich

špatné poměry. Tento týden stal se poučný případ v Praze, který nelze přejíti mlčením. Služka N., za- městnaná u inženýra Zelenky v Praze III., dopustila se jakéhosi menšího přestupku, který byl mladým pánem tak nafouknut, že ustrašené děvče sáhlo k sebevr aždě. V pátek o 5. hod. odp. vyšla na půdu a zadrhla si ručník kolem krku, aby se na něm oběsila. Náhodou přišel na půdu truhlářský učeník a přeřízl zadrhnutý ručník. Oznámil pak mladému pánu, co se stalo. Ten však nestaral se o děvče, které jeho vinou leželo na půdě v bezvě- domí. Přes hodinu zůstala služka v takovém stavu. Teprve po 6. hodině dověděli se o neštěstí ubo- hého děvčete dělníci pracující v tom domě a ne- šťastnici přivedli k vědomí. Co říci k tomu pří- padu? O mladém pánu ať si udělá každý úsudek sám, ale služkám také je třeba radu dát, aby byly více sebevědomy, netřeba být hrubou, ale znáti svá práva, dovést vyhledati pomoci u nás i v našich řadách, neví-li si některá rady. Na cestě z pouti 9 poutníků usmrceno, 83 zraněno. Na trati dráhy Novara-Varaltosesia v ltalii událo se o svatodušním pondělí velké neštěstí; srazil se poutnický vlak s nákladním vlakem a při tom bylo 9 poutníků usmrceno a 83 poutníků zraněno. Ponejvíce ženy jsou postiženy. Došlé de- peše ze dne 9. t. m. oznamovaly: Neštěstí událo se právě v oné chvíli, kdy tisíce poutníků opouštěly po marianské slavnosti Varallo. Vlak zastavil ná- sledkem poruchy na stroji v Roccapietra, kde by byl jinak nestál a kde není žádný telegraf. Zde vjel na něj se vší prudkostí nákladní vlak. Strojvůdce nákladního vlaku zpozoroval, že hrozí neštěstí, dal několik signálů k brzdění, vlakový personál však od stanice Schirokko dřímal a tak narazil nákladní vlak na poutnický nezabrzděn. Ženy seděly ve zvláštním voze poutnického vlaku a právě tento vůz byl nárazem nejvíce postižen. Ozývaly se hrozné výkřiky a tekla krev. Vlakový personál zra- nění ušel. Poutníci, již vyvázli bez poranění, počali osvobozovati zraněné a mrtvé z trosek. Těla usmr- cených žen jsou úplně rozdrcena. Úředně se zjistilo, že usmrceno bylo 9 osob, zraněno 83, 22 z nich těžce. Vyhybkář, na nějž se veškerá vina svaluje, prokázal prý, že měl jinou nalehavou práci a službu svou svěřil mladší dceři; ona mávala červeným světlem proti nákladnímu vlaku, aby zastavil, vla- kový personál zpozoroval však výstrahu její pozdě. Kdyby se něco takového stalo soc. dem. vrace- jícím se ze své slavnosti, to by bylo řečí o prstě božím. Vražda v sušické sirkárně. Akciová společ- nost „Solo“ v Sušici má o jeden život lidshý více na svědomí. Jakub Kuzl zemřel otravou kostikovou za hrozného mučenického utrpení. Zanechal ženu a dvě nezaopatřené dítky. Za nynějšího opatření bezpečnostního a chamtivosti kapitalistické není to poslední oběť otravy bílým fosforem. Dělníci v této továrně jsou bídně placeni. Ve skladištích vydělají 1 K 30 hal., při mísení massy 1 K 70 hal. denně, při nebezpečné práci, jako je máčení 20 K týdně a při úkolové práci 11 K. Úřady nevědí ni- čeho o řádění této společnosti akciové v Sušici, jedná se jen o dělníka! Panské dělení. Továrna společnosti na výr obu zápalek v Žižkově (dříve Sellier a Bellot) vykazuje zisk za rok 1907 221.188 K. Schváleno vypláceti 12procentní dividendu akcionářům. Co mozolů děl- niekých na těchto procentech Ipi! To jest v íce než děleníl