Strana6.

ŽENSKÝ LIST

25. číslo.

povolil; přidal nám tři, slíbil slušné zacházení zkrátil den o hodinu. Vidíte, tak jsme to udělaly. Držíme dvě hodiny poledne, svačiny, přijdeme ráno později než vya přece máme uděláno tolik jako vy a vyděláno víc; a vy pracujete od slunka do slunka nepřetržitě. K dětem jsme si vzaly chůvu, máme po starosti, tu si platíme společně a ta robátka se nemusí péci na slunci. Teď je nám veselo, jsme spokojenya lépe se pracuje. „Inu, ano, vám se to podařilo; měly jste štěstí. Náš. — hospodář — ten by nepřidal; raděj by řepu nechal neobdělanou.“ „Stěstí. — Co je štěstí? Žádné štěstí jsme ne- měly — jen odvahu hlásit se o to, co nám patří! Každý je štěstí svého strůjcem! To znamená, že každý sám je své štěstí i neštěstí! Kdybychom byly nežádaly jedna za všecky a všecky za jednu, ne- dostaly bychom nic. Hospodář by sám od sebe nedal. Myslíte, že by vám váš nepřidal? Jen se ne- mylte! Ten by si to rozmyslil! Bude teď řepa míti větší cenu; on má naději na větší zisk, tu zajisté dá pozor, aby mu nezakrněla v trávě. Jen kdybyste chtěly, viděly byste!“ „My bychom chtěly, ale jak? Bojíme se!“ „Jak? Tak jako my! Ale žádný strach! Když se vám bude smát, nechte jej; když bude láteřit,

žádejte rázně, aby toho nechal; když nebude chtí přidat, dělejte, jako byste měly již práci jinou a uvidíte jak jej to dojme. Bude smlouvat, ale přidá!“ „Pejďte jedna s námi, vy to již umíte! „Přistupte k naší organisaci!“ „K organisaci? — — — Co je to? „Ach vy nevíte? Je to náš spolek. Je nás v něm již na tisíce a pořád přicházejí noví. Neznáme se všecky, a přece pracujeme k jednomu cíli. V nouzi nás druzí podporují, kde je potřeba, tu se o nás vezmou a pomáhnjí. Náš hospodář by nám byl také nepřidal, ale řekly jsme to druhým a ty řekly ho- spodářům svým: „Když ten svým délnicím nepřidá, přestanou pracovat u něho a my u vás! Jděte a řekněte mu aby přidal, když ne, dělejte si sami!“ A to pomohlo! Druzí se báli, že zastavíme práci a přinutili jej, aby nám přidal. Vidíte, to je jeden z úkolů organisace. Později vám povíme o ní více. Chcete-li, přistupte a my vám pomůžeme, aby vám přidal!“ „Přistupujeme, přistupujeme! To se nám líbí! Však on přidá!“ Druhý den zpívaly již na pravém poli také Nahlédly, kde je jejich spása, jejich štěstí Nastalo „Probuzení“ L. Machařík.

RZNÉ

ZPRÁVY

Soudružka loisie Šteplová

mátku na neunavnou, obětavou bojovnici v srdcích a nejlépe uctíme její památku, když dle jejího pří- kladu na osvobozujícím boji proletariátu jako ona pracovat budeme. Čest její památce!

Organisace žen a dívek v domácké práci za- městnaných, agitační ústřední komité žen, výkonný výbor V. volebního okresu a strana sociálně demo- kratická utrpěla úmrtím soudružky Aloisie Šteplové citelnou ztrátu. Zemřelá byla 14 let ve hnutí děl- nickém vzornou předbojovnicí za věc proletariátu. Bohat utrpením, strádáním a odříkáním byl její život. Vzdor úmorné práci v domácnosti a těžkém boji o život a kousek chleba byla vždy na svém místě, kde bylo práce a činnosti její třeba. V politické organisaci byla soudr. Aloisie Šteplová činnou i co zástupkyně žen ve výkonném výboru V. volebního okresu; byla dobrou, neúnavnou pracovnicí. I v osob- ním styku byla soudr. Aloisie Šteplová milou, přímou soudružkou. Svému muži byla dobrou ženou a dětem nejlepší matkou, pro něž nebyla jí žádná oběť velkou. Jak soudružka Aloisie Šteplová byla milována a ctěna, svědčí velká účast soudruhůa soudružek súčastněných na jejím pohřbu, který se konal dne 15. v neděli o 3. hodině z pathologického ústavu na hřbitov na Malvazinkách. Nad otevřeným hrobem promluvila soudružka Strnadová hluboce procítěnou řeč, za zemskou exekutivu sekretář soudr. Havlena, za organisaci malostranskou soudr. Šelmát, při čemž nezůstalo ani jedno oko nezaro- seno. S díkem a láskou budeme vzpomínati zmu- žilé, odhodlané bojovnice. A když se hrob nad je- mi tělesnými pozůstatky zavřel, uchováme pa-

* Co jsou sociální demokraté? Mnohá prostá žena venkovská i městská řekne: neznabozi. A užje s úsudkem hotova. Kněží a klerikálové rádi líčí sociální demokraty tak, jakoby jediným úkolem sociální demokracie bylo zničit náboženství. Je to pravda? Není. Sociální demokracie je stranou, jejímž předním úkolem je spojovat pracující lidi za tím účelem, aby dobývali si lepší mzdy, kratší doby pra- covní, slušného zacházení, lepšího života vůbec, aby bojovali za práva svá ve státě a ve společnosti. „Z práce pochází všecko, práce plodí blahobyt, na práci spočívá svět a proto pracující člověk musí mít právo na slušný svůj, své rodiny a dětí volný, pří- jemný život.“ Sociální demokracie hlásá, že musí být odstraněna vláda boháčů, aby možno bylo svět lépe uspořádat. To jsou její cíle! Jak to však, že sociální demokracie dostává se do sporu s kněžími a církví? Pracující lid, když počal dle sociálně de- mokratických zásad pracovat, poznal, že kněží a církev stojí na straně bohatých a mocných, že kněží podle přání bohatých a mocných kážou lidem a dle toho jim vykládají bibli. Proto řekli sociální demo- kratě: „Lide, nevěř kněžím, co ti kážou o tom, že musi být páni na světě a že musí každý posloucht