ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 ef5116a0-71f4-11dc-99e0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
7. října 1904.
#2 alto_textblock #2
Přiloha „Národnich Listu
#3 alto_textblock #3
k čislu
#4 alto_textblock #4
290.
#5 alto_textblock #5
Strana 9.
#6 alto_textblock #6
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. října. (Neupřímnost v ra- kouské politice.) Dr. Körber stěžoval si ve své nedělní řeči ve schůzi průmyslníků, že celý veřejný život v Rakousku jest otráven ne- upřímností. „Slowo polskie“ souhlasí v tomto bodě s ministerským předsedou, ale dovozuje, že v neupřímnosti dostihl vrcholu sám dr. Kör- ber. „Neupřímnost — píše lvovský list — za- vinila opravdu z velké části státní rozklad Ra- kouska. Neupřímna jest ústava, která klamnými volebními řády snaží se zabezpečiti německé menšině většinu v delegacích, na říšské raděa v zemských sněmech. Neupřímna jest firma úřadnického kabinetu, který pod škraboškou nestrannosti kráči v šlépějích centralisticko-ně- meckých kabinetů. Neupřímný jest systém „vášně prosté vytrvalosti“, který jasného znění § 14. zneužívá a ukládá národům zákony daleko- sáhlého významu aneb jim bere práva, schvá- lená parlamentem. Neupřímný jest vládní tisk. německý i polský, který vychvaluje úřadnický kabinet pro triumfy, které visí dosud kdesi ve vzduchu. Neupřímné jsou stesky nedělního řeč- níka, že vzhledem k rozkladu parlamentu zbývá jen absolutismus, jenž bude dbalý hospodář- ských potřeb obyvatelstva. Neupřímné jest, když řečník zapomněl, že nejen samým chlebem živ jest člověk a že silní, zdraví národové mají tak potřeby politické, jimž nutno vyhověti... Dr. Körber tvrdil též, že vláda bude dále pracovati, jestliže obstrukce neustane. Ale slova dra. Kör- bra dávno už nikdo nebere vážně. Předseda mi- nisterstva bude mluviti řeči, slibovati energickou činnost vlády, ale současně bude § 14. zne- užívati k otázkám denní potřeby. Zřídla politické neupřímnosti v Rakousku, Schmerlingovy ústavy a jejich dodatků se však nedotkne. Tento pra- men otravy, mořící stát, jest současně zdro- jem jeho moci. A proto — končí „Sl. pol.“ jak by se dr. Körber mohl odhodlati zasypat tak blahodárný pro něho pramen!“ V Praze, 6. října. (Moravský volebn řád.) Návrh dra. Stránského na změnu morav- ského volebního řádu sněmovního byl přikázán stálému výboru a tam tedy na dlouhý čas po- chován. Ale i odtud vstane z mrtvých, jak po- znamenává „Inform.“ Neboť tak skandální vo- lební řád, jaký má Morava a který jest nejhorší ze všech volebních řádů v Rakousku, nedá se naprosto již dlouho udržeti. Ať se pp. Fuchsa Wieser vzpouzejí sebe více, volební řád mo- ravský opraven býti musí. Pisatel při té příleži- tosti vzpomíná, jak rozumný byl svým časem návrh Taaffův a Steinbachův na změnu říšského volebního řádu ve smyslu všeobecného voleb- ního práva, a jakého zločinu se dopustila třínoha koalice na Rakousku, když zmařila provedení oné opravy. V Praze, 5. října. (Pomocníci ger- manisace.) Veliká většina židů v Haliči hlásí se k obeovacímu jazyku polskému a v po- litických zápasech stojí na straně Poláků, t.j- na straně panující tam národnosti. Ale zcela jiný jest už poměr židů k Polákům v Tě- šinsku, kde židé jdou už rozhodně s Němci, a dokonce jiný v Prusku, kde žídé náležejí k před- ním germanisátorům obyvatelstva polského. Je- tm z pověstných tří zakladatelů »hakatismu«, fnančník Hanseman, byl žid. Přes to, že nacio- nální Němci všude židy od sebe odmítají, tito vtírají se jich společnosti a v zápasech s národy slovanskými konají jim velice platné služby. Na tuto okolnost upozorňuje opětně krakovský »Gtos Narodu« a ukazuje, jak všude, kde Slo- vané válčí s Němci, ať v Polsku, v Čechách, nebo ve Štyrsku a Korutansku, židě stojí na straně Němců a vystupují nepřátelsky proti Slo- vanům. »Charakteristické jest na př. — píše »G1. Nar.« — vystupování židů v otázce slo- vanských poboček ve Slezsku. Židé se ve Slezsku spolčili s německými nacionály, kteř jsou rozhodní antisemité, aby jim pomohli utrhnouti Slovanům od úst to nepatrné sousto spravedlnosti, které jim poskytnuto. V dolno rakouském sněmě žid Kolisko vyhlašuje protest proti »poslovaňování« Slezska, v různých měst ských radách moravských a slezských židé uči- nili totéž. Vůbec v zemích koruny sv. Václava židé tvoří germanisa- torský živel par excellence. V ze- mích jihoslovanských židů jest na štěstí ne- mnoho a proto nemají tam tak velký význam, jako v jiných zemích, ale i tam konají služby Němcům. Slovem germanisace má v židech nejhorlivější pomoeníky a přátele. Příčina toho, že židé cíti na německé straně sílu a se vroze- ným jich plemeni vtipem nadějí se zisku od všemocné Germanie. S Poláky se nikdy a nikde upřimně nesbližují a berou-li na chvili polskou masku, činí to pokrytecky pro okamžitou výhodu, jsouce hotovi v nejbližším okamžiku přejíti do tábora nepřátelského. Proto — končí »Glos Nar.« — zápas se židy jest dnes zápas s pan- germanismem, tímto nejstrašnějším nepřítelem Slovanstva a ovšem i Poláků.« Z Turč. sv. Martina, 4. října. (Obrá- zek z uherské svobody.) Jeden ze svato martinských vlastenců odkázal 600 korun »slovenské školní mládeži« a v posledním po- řízení zmocnil advokáta Pavla Mudroně, aby legát spravoval. Pozůstalostní soud nařídil však, aby se legát vyplatil školskému dozorci turčan- ské stolice, poněvadž neexistuje nijaké organi- sace »slovenské školní mládeže« a jedině skolní dozorce může býti dle intencí zůstavitelových vhodným orgánem, který dle svého povolání má právo i povinnost, aby spravoval takový legát. Pešlská soudní stolice rozsudek tento potvrdila. Tu Pavel Mudroň zahájil civilní při, domáhaje se, aby mu legát byl vydán. První instance rozhodla v jeho prospěch, poněvadž testator výslovně Mudroně zmocnil, aby peníze spravo- val. Ale královská kurie zrušila tento rozsudek opět z toho důvodu, že »slovenská školní mlá- dež« není právní osoba s organisací, uznanou od vlády. Jedině vláda a její orgány jsou prý oprávněny takové legáty přijímati, míti nad nimi dozor a spravovati je. A tak odkaz slo- venského vlastence dostane se do rukou ma- darské vlády, která ho použije ovšem prot Slová kům! Ze Záhřeba, 4. října. (Maďarské školy v Chorvatsku.) Úřadní „Službeni Glasnik“ oznamuje, že zemská vláde, chorvatská udělila opěl dovolení ke zřízení tří maďarských národ- ních škol na území království chorvatského. Dvě školy založili soukromníci (v Brezovici v Čemernici), třetí ředitelství uherských stát- ních železnie v Indiji. Tím počet nových m
#7 alto_textblock #7
ďarských škol v Chorvatsku dosáhl letos čísla 26! Pozoruhodno jest, že v témž čísle úřadního listu sděluje se též změna v chorvatském ná- rodním školství. Jedna chorvatská škola byla totiž zavřena, nová nezřízena ani jediná! Chorvatská vláda vymlouvá se na nedostatek pro- středků, který jí nedovoluje zakládati nové školy pro obyvatelstvo, jehož dobrá polovina jest negramotná. Ale nacházejí-li jednotlivci v Chor- vatsku prostředky na zřizování škol maďar- ských, což by se nenašli též jednotlivci Chor- vaté, kteří by se postarali o nové školy aspoň v krajích, kde jest jich nejvíc zapotřebí?
#8 alto_textblock #8
Z literatury.
#9 alto_textblock #9
Keltická literatura. 22 — Rozmezí středověku a novověku char akterisuje úsilná snaha národních literatur vyma niti se z latinského područí, snaha po rozkvětu domácích řečí a domácího ducha. Zdálo se, že devatenácté stoleti stane se novým rozmezím. kdy národně rozkvetlé literatury se jednotně znivellisují, počnou hojným stykem, okamžitými překlady, rozvinutou kolportáží a sledováním společných interessů a velkých ideí splývat opět v jednu duševní obec. Zdálo se, že pro hiteratury malé, na národním bytu znovu roz kvétající, nebude místa, že naopak budoucnost náleží jen literaturám světovým, v nichž ostatn svým časem přirozeně neb násilně zmizl. Jak klamné bylo zdání o tom již koncem minulého století přinášely hojné důkazy stále úsilněji se obrozující literatury národů malých, stále ohnovované pokusy o uplatnění a vzkří- sení literatur zapomenutých, a konečně, přede- vším, podivuhodný interess — a ne jen vědecký — o dávnou literaturu starých Keltů, národu ve svém samostatném bytu dávno vyhynulého, v jehož potomeích však, ať jsou to již Irčané Walesané, Bretaňci, neb i jiní nepřímí příbuzní, probouzí se nová touha po obnovení starobylé literatury a dávných tradic, touha dnes snad ještě čistě literární a umělecká, která však pro budouenost snadno může vzbuditi ještě jiné další tužby. Ale byť by to byla z politického a sociálního stanoviska dnes ještě čistě plato- nická láska, pro literaturu má hlubší význam, než studium starobylých kuriosit. Gaston Paria v jedné ze svých znamenitých studií o středo- věkých legendách ukázal již k tomu, jak ne- obyčejně působila stará keltská literatura na národní literatury evropské. Keltská kultura st a sta let před Kristem ovládala západní, Evropu, a když vítězný postup latinské i germanské rasy zničil její moc, pak ještě po staleti stálea stále se vynořovaly v literatuře báječné postavy krále Artuše, jeho rytířů, kouzelníka Merlina, a s nimi ozvěna dávné báječné kultury plníla duše nejen středověkých, ale i našich lidi až po Wagnera tajemným kouzlem. Mo- hutný rozkvět keltské literatury na půdě britské říše v šestém až osmém století zároven s rozkvětem křesťanství a působením benediktinů, nová záplava rytřských románů a básní z těch zdánlivě již mrivých tradic ve Francii v dvaná- ctém století, úžasné pokroky jejich do Německa a do Špančl v stoletích následujících, nové je- jich obrození v operách Wagnerových — to vše je svědectvím, jak starý keltský duch mocně zasahoval do národních útvarů literatur evrop ských a neustále pomáhal oživovati fantasii evropských národů. Byly to ovšem již velice rozmanité pozdní podoby, v nichž myšlenky, reci, příběhy ne- známé nám již literatury se objevovaly u ná- rodů evropské pevniny, ale dnešní úsili po ob- novení staré keltské literatury neustává vyhledá- vati jejich příbuzenství s tím vzácným materiálem, jehož je tolik ještě nahromaděno v anglických knihovnách a který teprve nyní působením mnoha společnosti a učených pracovníků znovu kriticky se ocitá na očích veřejnosti a budí vše- obecnou pozornost. Nejvíce se stará Anglie o starou kulturu, jež rozkvétala svým časem na jeji půdě: liverpoolská universita vydává list »Merseina«, v Dublíně vychází »Veltaine«, časopis rovněž keltské kultuře věnovaný, »irská literární společnost« stará se o publíkace i o propagandu, tvoři se dramatické společnosti, vychází množ- ství vědeckých knih, jimiž šíři se známost staré literatury a povzbuzuje chuť k tvoření v kelt- ských jazycích. Německo brzy — právě tak jako francouzští literární historikové — počalo k tomuto hnuti s pečlivou pozorností přihlížetia časopisy spicialně mu věnované nejsou v celé řadě jiných odborných publikací v obou zemich žád nou vzácností. Pro nás má však toto hnutí zajímavose nejen všeobecnou, jako pro celou Evropu, že oži- vuje otázky o původním osídlení Evropy, o sou vislosti evropských literatur atd., ale také tím že je tak očitým důkazem životní síly a opráv- něnosti malých literatur v tom velkém moři jež nazýváme literaturou světovou. Dokazuje. že život malých literatur národních nezávisí ani na theoriích, ani na milosti velkých expansiv ních literatur, ale na vnitřní své hodnotě, na tvůrčí síle těch, kteří je vytvářeji.
#10 alto_textblock #10
České spisy- * Viktor Kamil Jeřábek: Idyla slaničky Hešňůvské. Alois Šašek ve Velkém Meziříčí. 1904 1 K 20 h. Každý vynález technický, jímž se forma života zdokonaluje, budí nové světy duševní, myšlenky, city, touhy. Železnice podkopala staré hrady a roman- tiku krajinnou, ale přinesla tunely, vzdušné mostyo staniční život. Vytvořila se hned železniční literatura. ba i poesie. Z prvu ovšem romantická. Teď už je realistická. Aby byla opravdu železniční, musí po- vídka jeviti souvislost duševního živola s formami nevého ruchu. Lidé musí žíti, mysliti a jednati z nutnosti udávané změněnými poměry světa. Tak jedině vnáší železnice nové pole a nový vzduch d- belletrie. „Idyla staničky třešňůvské“ je takovou povídkou. Hlavní osoba její Oulehla, přednosta sta- ničky, člověk, jehožto lidskou bytost formy železnič- ního života se všech stran svírají, poutají, hnětou a vězní. Nutí jej, aby se jim zcela a bez odporu podrobil, jim věnoval nejen svůj čas a službu, ale i duši a blaho své. Krutý svěrák poměrů chce na něm, aby zapomněl, že je olcem, že je také obča- nem, že má nějakou vlast. Ale poměry vždycky ne- najdou člověka ochotného, aby se tolik vzdal. Jsou i mezi Čechy a českými úřadníky lidé, kteří se snaží. aby i v nejkrutějších poutech služebních spasili dů- stejnost lidskou, lidský cil vyšší, blaho duše, občan- skou věrnost a lásku k vlasti. Toto potěšitelné fak- tum povídka potvrzuje, ba i je dokazuje živým zná- zorněním pravdy. Že si takovou pravdu života če- ského autor našel, že vyhledal, ocenil a vyzvedl umě- ním svým tak ryzí a vzácnou povahu, jako je Oulehla, je přední cnost a hodnota jeho povídky. Vy- obrazil dobře tu povahu hranatou, širokou, zdravou a humornou, drsnou, ale ku podivu hlubokou v ellu
#11 alto_textblock #11
a touze. Jeho boj s poměry je vylíčen dojemně. Názorný a živý je i obraz míst a figur, nálad a barev. Malosvětu moderní výroby přibyl dobrý kus belletrie. Vbk. Růžene Jesenská: Ballady a písně. Ottovy Salonní bibl. č. LI. V Praze, 1904. Krásná kniha, celá srdce ženy, touhyplné, hudby plné, duše energické, výbojné, ale i něžné, oddané obětovné, ryze ženské. Poesie jemná, lahodně vý- mluvná, nenucená, místy jako improvisace neb oka- mžitý popěvek, většinou pilně v mysli osnovaného a hroušeného výrazu, zvláště vynikající v rhytmu současně slovném, myšlénkovém a citovém. Většina knihy je lyrika. Piseň nyvá, opuštěné lásky kvílení. žalné, toužebné a prosící, proud veršem vylité touhy individuálné síly. Na formě je znáti přátelský styk s písní národní, jejíž něhou a roztomilostí obratů a úsloví duše nasycena. Síla cilu má thema skoro jen jedno, ale tak je bohalá, že nalézá pořád nové a nově k němu melodie. Na př. „Moře“, z nejtěžších před- mětů básnických, a zde silou citu proměněno v nej- úrodnější situaci, v níž vyvrcholí výkřik stručné, ale prudké výmluvnosti: „Chci být uchvácena!“ Píse „Kdybych mohla“ je celá zhuštěná zpověď, typického rázu lidského i poetického. Mocně jímají také Roz- pínám ruce, Hory, hory, O hvězdy, nejvíc ze všech Ty nepřítomný a Viz jabloně. Každá z ostatních pro nějaký půvab je hodna svého místa v knize. Něco oprav tu a tam by neškodilo. Písni Do daleka scházi konec, Všecky zvony zvonily má první strofu poka- ženou, jaksi nejde do noty. Ballady jsou skvostnou ozdobou knize, nejvíce o mračnu, vynikající silou nové látky a formy. Erbenovská forma je ve Vodníku a V dušičkové noci dobře vystižena, jen že zde pouhá pověra, žádná ballada. Žena prapouhým omy- lem šla v noci do kostela. To nelze pokládati za poesli Místo omylu kdyby byla nějaká touha, vůbec niterná příčina. Básně Zrazená a Kladiny třeba o polovičku zkrátit. Jinak tu patrné obohacení zásob pravé české poesie, Vbk. * Josef Holeček: Kanieletar. Finská národn lyrika. Překlady. Svazek I. V Praze, vlastním nákla dem. 1904. Za K 2.40. V národní poesii je nerozlučné spojení národnost s lidskostí. Někdy život národní více vyniká, na př v písních obřadných, jinde zase pouhá lidská stránka na př. v milostných elegiích a neniích sirotků. Finsk lyrika národní, jak se nám zde podává, jeví předevšín sílu národní charakteristiky. Pozornost upoutá předně že je tu poměrně velmi mnoho zpěvu „o zpívání“ výraz jakéhosi velmi obšírného sebevědomí zpěváko finských. Píseň tu neletí jako trilky skřívánčí, aby zpěvák ani nevěděl, že zpívá. Finská píseň zná svů důležitý vztah k životu a umí se k té důležitosti hlá- siti. Silně do ní vniká ráz života, kusy epické do ni vtrušuje, výrazy z konkretního okolí nebo z bájí někdy celý obraz (Zpěvák jede na saních a pod.). Stavy cilové nevyjadřují se přímo a subjektivně, ale opisem, výkladem okolností a příčin. Nejkrásněiší jsou jako všude i zde písně věku panenského, jadrně, rázně, tou- žebné, hrdé i zpupné. Nářky lásky pro milého v dál i zoufalé pisně smrti. Jakost lyriky vždy závisí na po- měru citu k obraznosti a rozumu. Zajímavý je ten po- měr v lyrice finské. Výraz je stupňovaná, ryzí před- mělnost. Na př. Smutek chudobné dívky. Smutekje na ní patrný. V čem? Tichým tonem, bolnýma očima, zasmušilými lícemi. To sama o sobě zazpívá. Po sluchači se patrně diví, co to? I vykládá dívka zpě- vem, odkud její smutek. Ze smutného živola. A ktera- kého života? Dívka vypravuje život, kde se narodila v háji v mraze, a jak stále žila v pláči. Výkladem pří- čin stavu podává se výslednice citová. Způsob ovšem velmi obšírný, důkladný a pohodlný. Však dovede býti píseň finská také stručnou. Zajímavé jsou po- dobnosti s písní českou, a nejen obsahu, i výrazu a charakteru lidského. Finská panna jako česká si vede Nechce sedláka, chce pána. V cizině naříká pro domov a s matičkou se loučí nejbolestněji, u ní jest nejbla- ženěji. Nemajíc se komu svěřit, svěřuje se stromům Nejhorši- nepřítelku má v babě rozvodnici. Zvláštní je, že si někdy zpěvém stýská na to, že pro smutek nezpívá. Zpívá „o nezpívání“. Myslí tu jaksi hlucěj a obšírněji, než bývá v prostonárodním zpívání. „Kde si osude můj blahý, kam tě svedly bludné dráhy — zní velmi uměle a zrale. Stupnice citová je bohatá od šelmovského humoru až do tragiky zoufalství. Ale nejvíce je rozmarných, vlipných, veselých. Poutavé jsou shody výrazu: „Kdybych tolik zlata měla, cestičku bych posázela zcela jako naše píseň. A jiná zas jak Čelakovsk smutně se těší: „Tam se pán i nepán sejdou, do šachty se všichni vejdou. A shoda národní finské nálady s naší je ve hlav- ních tónech taková, že bychom vše mohli doslovně s Finy zpívati, na př. Rozptýlené děti, Otcovské pláče pole a j. Kniha má předmluvu se studií finského sov- níku a finské hudby s 19 ukázkami notovými. Vůbec je vypravena pečlivě. Pořídil autor knihu z ryzí lásky k umění a přál by, aby v českém obecenstvu získala mnoho srdcí, která by se krásám ryzí poesie olevřela Vbk.
#12 alto_textblock #12
Z čenkých listů.
#13 alto_textblock #13
* Z Vídně se ohlašuje nový čtrnáctidenník hu- moristický »Veselá Vídeň«. Nový list slibuje pěstovati slušný humor, provázený pěknými obrázky. První číslo má vyjíti 15. t. m. Obsah listu má býti věnován sice zvlášté věcem a poměrům vídeňským, ale re- dakce (XVI., Hasnerstr. 28. II. 24.) chce přijímati příspěvky literární i umělecké také z širších krubů českých zaslané.
#14 alto_textblock #14
Ze slovanských listů.
#15 alto_textblock #15
* V záhřebském „Obzoru“ obsáhlé zprávy bělehradských sjezdech. Sjezd jihoslovanské mládeže byl obeslán více než 500 studenty a četnými bulhar- skými a srbskými studeníkami. Byla to slavná mani- festace idey jihoslovanské shody. * Chorvatští středoškolští prolesso usnesli se hájiti zájmů slavovských „Věstníkem“, jenž 1. lednem p. r. bude vycházeti, prozatím čtyřikrát do roka, svazek o 6 arších. Je to první krok, vymanit se z podruží vídeňského odborného listu. * V Crkvenici na Kvarneru dařilo se dobře polskému léčebnému ústavu dra. Ebersa, jenž velkou lázeňskou budovu měl v nájmu. Letos. majitel, arcikníže Josef prodal podník maďarské akc. společnosti. * Slovenec otiskuje překlad novelky Jakub Arbesa „Přes zasněženou planinu“ * Polský malíř a karikaturista Fr. Kostrz e w ski oslaví letos 60leté jubileum své umělecké činnosti Stařičký malíř podnes přispívá humoristickými kres- bami do polských listů, v Tygodniku illustrowanem má svou stálou rubriku „Z teky F. Kostrzewského“ Jeho specialitou jsou varšavští starosvětáci. * Divadlo petrohradské herečky pí. Ja vor ské zahájilo zimní saisonu uctěním památky A. p Čechova, dramatem „Ivanov“, jež letos má být pro- vedeno i u nás. Téhož autora „Strýček Váňa“ piěl těchto dnů jen mírný zevnější úspěch v Berlíně. Va- silo-ostrovské divadlo v Petrohradě zahájilo saisonu „Třemi sestrami“ A. P. Čechova. Maxim Gorkij vyjel si do Helsingfors k premiéře svých „Měšťáků“. Finové uspořádali mu řadu ovací. Slowianin.
#16 alto_textblock #16
Z cizich revul-
#17 alto_textblock #17
* Björnstierne Björnson v novém dra- matě „Dagland“ líčí boj starých s mladými, boj od- stupující generace s novou. Stařec Björnson přidal se k mládeži. * V La Vieheureuse článek o ženách Alpi- nistkách. Mezi vášnivé horolezkyně náleží i královna- vdova italská Markéla. Mme. Paillorouová v 75. roce svého věku vykonávala výstupy 18hodinné a ve sněhu při mrazu 19° C. Miss Richardsonová slezla 116 nej obtížnějších špiček. * Basilejský lékař dr. Bunge zkoumal s ou v is lost alkoholismu s tuberkulosou. Pro- zkoumal 659 rodičů, z nichž I. 183 nepili lihovi vůbec, II. 240 pilo méně než litr vína denně. III. 132 pili víc než litr vína, IV. 103 byli alkoholici. Výsledel dle percentuálních výkazů lze shrnouti větou: poti- ráním alkoholismu ničí se i tuberkulosa i rozrušení nervů. * Polské belletrii minulého roku dle londýnského „Athenaca“ dominovaly dva romány: Žeromskéhe „Popioly“ a Reymonta „Chlopi“. První zahajuje no vou éru hislorického románu v polské literatule, druhý je sludie selské duše. Jiní autoři vydali jen drobné práce. J. Siekiewicz teprve ke konci roku začal uve- řejhovati historický román „Na poli slávy. po krátká
#18 alto_textblock #18
době však změnil plán. Utvoří trilogii a prolo na půl roku učinil pausu. Populární A. Gruszecki napsal leto román z prusko-francouzské války „Pruský husar o těžkou obžalobu pruské armády * Mnoho pravdy je ve studii M. G. Conrada o tal zv. nemravné literatuře a o sjezdu „Ligy proti ne- mravné literatuře“ v „Das litt. Echo. *Oskara Wilda drama „Padovská věvod kyne“ považováno za ztracené. Vědělo se, že jednot v Americe bylo provozováno, ale rukopis byl ztracen a dílo tiskem nikde nevyšlo Dr. Mayerfeld nalezl teo rukopis, psaný vlastní rukou Wildovou a vydá je v německém překladu tiskem. * Dánská literatura za minulý rok — dle ton- dýnského Athenaea vžrostla značně ve všech oborech. Delitzschova khiha „Bible a Babel“ dala tu podnět dvěma romanopiscům k pracem o Baby- lonu. Holfmeyer ve svém „Babylon“ uvádí do doby Nabuchodonosorovy. Milostný román mladého Žida a Babyloňanky je středem děje. Za to romár „Babel“ od C. Kohla je vlastně jen snůškou historických fakt Historický román z doby švědského vpádu do Dánska (1658) „Lasse Mansson“ od F. Rista těšil se velkému odhytu. Jiný druh románů obíral se „intimním ži- vctem“. Zde sluší jmenovati Svenda Leopolda Den Store Eros — Velké eros), satnu na moderní sociální život. Otta Rungse (Sidste Kamp — Poslední bop a j. Jiný druh obírá se životem vesničanů a děl- nických tříd. V obou nad jiné vynikl Jacob Knudsen, jehož psychologické obrázky ze severního Jutska („Sint“) jsou nejcennějším výtěžkem letošní tvorby. Zvláště mistrně zachycen místní kolorit. V belletrii zastoupen silně směr náboženský. V oboru filosofie vyniklo dílo Haralda Höfídinga, žáka Spencerova „Modern Philosophers“: v archaeologii dílo prol Wimmera „O runových památkách“. Mr. Penn.
#19 alto_textblock #19
Bibliograhie.
#20 alto_textblock #20
* Věda a práce. Obrázkový časopis pro pokro ve vš ch oborech průmyslu a věd. Ročník XIII. Re- daktor Jan Kurz. V Praze.1904. Vyobrazení ze svě- tově výstavy v St. Louisu. Populárně- technick články, dřevoryty domácí práce. * Zprávy komise pro soupis stavebních. uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy. Za redakci: dr. K. Chytil a dr. Luboš Jeřábek. Sv. I. Nákladem vlastním. V Praze 1904. * Das Heeres-Strafrecht (Trestní právo vojenské von Dr. Ernest Fr. Weisl. Wien und Leipzig W. Brunmüller. 1904. * Mückovy Praktické příručky. Sv. I. Kapesní atlas rostlin. Sv. II. Kapesní allas brouků a hmyzu. III. Kapesní atlas motýlů. Nákladem Emila Šolee v Telči. 1904. * Jubilejní sborník památek čáslavských. V upo mínku na 40. rok činnosti musejního spolku »Včela čáslavská«. Vydal výbor musejního spolku. V Čáslavi o sv. Václavě 1904. Nákladem vlastním. * »Causeries frangaisas“, francouzský besedník Redakcí prof. Josefa Kubína v Jičině. Ročník III Nákladem Kabátníka a spol. v Jičíně. * Divadlo. Časopis pro rozhled po světě diva- delním. Redaktor a vydavatel Boh. Kavka. Ročník III. V Praze 1904. * Mladá hospodyňka. Kniha kuchařská, obsahuje předpisy pro přípravu jídel dle období ročních. Se psala a vydala Anna Drůbková. Nákladem vlast ním. V Praze.
#21 alto_textblock #21
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. * Tuto neděli utkají se na hřišti v Holešovicíeh I. mužstvo »Sparty« a S K. »Smíchov« I. »Smí- chov« mů již dobrou pověst a mužstvo jeho vyniká hlavně pěknou, účelnou a rychlou kombínací. Poslední otkání skončilo po velice napínavém a fair hraném zápase 4: 2 pro »Spertu«. Dá se tudiž očekávati, že zápas nedělní bude zajímavý a houževnatý, který předčí zajisté muohé mezinárodní zápasy.
#22 alto_textblock #22
Automobilism. * Distanční závod pro motorove dvoukolky Praha-Písek pořádaný »Českým klubem motocyklistů« dne 9. října doznal přímo re- kordniho počtu přihlášek. Devět podpisů v třídě tová- ren a11 v třídě amatérů svědčí a znamenitém zájmu, jejž »Č. K. M.« o podnik svůj vzbuditi dovedl. TřídaA (továren) vykazuje přihlášky pěti továren, dostatečný lo důkaz, že průmysl sám správně oceňuje význam tohoto závodu. Třída A. (továren): 1. Laurin a Kle ment, 2. týž, 3. týž. 4. J. Puch (jezdec Nikodem). 5. J. Puch Gjezdec J. Merfait), 6. V. Michl, 7. Laurin a Klement, 8. Rössler a Jauernig, G. Linser Gjezdee Brockelt). Třída B. (amatéři): 10. Frodrman, 11. p. Pekař, 12. A. Bernard, 13. E. Klecanda, 14. Lada, 15. O. Samek, 16. hr. Klatovský (pseud.), 17. Fritsch, 18. Ludvík (pseud.), 19. Kimla, 20. Makovský (pseud.) 21. Silhan.
#23 alto_textblock #23
Střelectví. * Česká střelecká župa »Pod Vítko- vem« pořádá v neděli dne 9. října v místnostech restaurace »Bezovky« v Žižkově své třetí závody ve střelbě a koncertní zábavu. Závoděno bude o více cen, věnovaných br. jednotami. Zahájení střelby do- poledne o 9. hodině, ukončení v 7 hodin večer.
#24 alto_textblock #24
Národní hospodář.
#25 alto_textblock #25
Železářský kartel a české strojírny. Je tomu rok co provedena byla dávno přetřásavá a vždy uzná vaná myšlenka sdružení českých strojíren, jejímž úče lem bylo vedle vzájemného zajištění výdělečného ra žení cesty specialisaci. Byl nutným tento výsledel dlouhých úvah. Soutěžné zápasy vedly české strojímny k tomu, že snažily se, pokud možno, zařizovatis na všestrannou výrobu, moment, který nejen zalěžo- val režii značným způsobem, nýbrž který přece jen nedovoloval krajního zdokonalování se v tomto oboru. Proto byly snahy specialisační známkou úsilí o po- krok a další vývoj a nelze nepopříli, že nebyly ne sympaticky, jak jsme kdysi na tomto místě uvedli Letos, kdy mělo býli původní sjednání opět obno veno, změnily se poměry podslatně. Jedna ze zúčast něných strojíren žádala vyšší kvotu, zatím co žele- lářský kartel jal se vážně prováděti myšlenku sanace Škodových závodů. Dohoda českých strojíren měla mu v tom směru skytnouti záštitu a oporu. Pán vé ve- doucí kartel železářský mají své vzory ve Spojených státech severoamerických. Výrobní i postupové. Jdou krok za krokem za vlastním posílením, bezohledně porážejíce a ničíce slabší. V tomto úsilí žádný pro středek není špatným. Zcela tak, jak činil Carnegie, kdy pracoval k převaze své co do kolejníc a p. I on tvořil kartely, které po málo letech mařil, když jich ochrany využil k vlastnímu posllení a fusím. I jemu byly kartely cestou k — porážení druhých. Cosi ob- dobného — a my na moment tento ihned poukázali — chystá se v lůně kartelu železářského co do stro jíren. Škodovy závody jsou po léta passivními a kar telu železářskému, vlastně pánům za ním stojícím (konečně osoby jsou kartelem), nemohl tento ne úspěch býti lhostejným. Již ne proto, že Škodovy zá vody měly se státi emporiem mocné posice pánů baňské skupiny v strojírenském průmyslu českém To by ale znamenalo jeho ohrožení a zlomení jeho samostatnosti. Proto jsme také ihned zaujali stano visko proti ůmluvě, ve které by mělo roz hodující slovo vedení kartelu železář- ského Speciálně záleželo a záleží nám na tom aby náš český strojírenský průmysl který má tolik úspěchů, nebyl vysazen pre- valenci vlivu německého a pozvolna převeden — aspoň z části — v ruce německé. Bohu- žel byly zatím vlivy kartelu železářského silnější nel klidná úvaha činitelů, kteří v zájmu vlastního bu- doucna měli před úmluvou na dvacet let utvořenou vzíti na potaz i jiné interessované vrstvy než něko- lik členů správní rady, ale to je konečně jich věcía kázati někomu o tom, jak mná nakládati se svým
#26 alto_textblock #26
majetkem, jest úlohou ne vždy vděčnou. Vzhledem k dané situaci přináší zajímavý a pozoruhodný člá- nek »Cons. Corr.« z kruhů průmyslových. Pou- kazuje se v něm předem na to, jak pod ochranou vysokých cel vyrosti železářský průmysl rakouský k moci a síle. Autokratická vůle skupiny vedla ke kar- telnímu sdružení, jehož pronikavosti nerovná se žádný kartel cizí, protože by se všude jinde lidi vláda opřeli podobnému postupu. Dnes, kdy koncen- trace železářské v hlavních rysech provedeny, chystá se vedení kartelu železářského zaujmouti i průmysl strojní. Škodovy závody jsou vyhlédnuty za prostře- dek k tomu. Genialita Škodova nemohla odpomoci jich hlavní vadě: musí kupovati surové dělové hlavně od jiných závodů. A tak zbývají jen nejdražší práce: zpracování, výprava, zkoušení a p. Tento moment začasté neblaze působil a když železářská skupina nabyla v závodech plzeňských vůdčí role, odstraněn dosavadní ředitel a přichází reorganisátor ze středu skupiny a s jejímni plány. To stává se právě v mo- mentu chystané obnovy strojírenské dohody české a za těchto okolností dochází ke kartelu čtyř strojí- ren českých. Heslo o zlevnění výroby stojí v popředí. »K tomu užívá se všech prostředků: strhují se staré slévárny železa, aby bylo lze zaměstnati bezdůvodně a příliš velikou slévárnu novou. Mluví se o speciali- saci ve všech směrech; propouštějí se staří úřadníci a dělníci; zakládají se nové drahé kanceláře pro konstrukce, kalkulace a prodej (nota bene: s ně- meckým personálem p. r.); odsuzuje se do- savadní konstrukce atd.« Autor pokračuje: »Slyším zvěsť, ale víry nemám! Co jest základem levné vý- roby strojů a kotlů? Levný materiál! Levné železo, levný plech, levné nosiče — pak lze za stejné pe níze více vybudovati !« Leč v dané kartelní siluaci a při přílišné ochraně celní není o levnosti této ani potuchy. Naopak: kartel železářský vydírá na všech stranách Dnes k nám Německo nedováží praničeho, proč? Patrně proto, proto že kartel chránil se proti jeho soutěží hrozbou, že bude do Německa levněji prodávati než tamní závody. Tak stal se pánem doma a diktuje ceny. Vyšší než v Německu, ač vý- roba zde neni dražší (jen daně jsou vyšší). Jak vy- uživá kartel celní ochrany patrno z toho: Válcované železo stojí dnes franko z Prahy 19 K za 1 c. stejné železo stojí v Německu 103/4 marek čili 12 K 68 hal., okrouhle tedy 13 K. Prodává se tedy v Německu týž tovar o 6 K levněji než u uás. P le- chy kotelní (pro parní kotle) stojí u n ás 25 K za 1 q., v Německu pouze 15 K (121/2 mk.) Jaký to obrovský rozdí!! Doprava z porýnských zá- vodů činí asi 3 mk., clo 5 mk, u válcového železa, 8 mk. u plechů, tak že se rovná dopravné se clem téměř domácí ceně německé. Jaká to úžasná ochranal Kdyby clo dnešní bylo na polovinu sníženo, neutrpěl by průmysl železář- ský naprosto žádné škody, který by i tak mohl vydělati slušné obnosy. Toto snížení bylo by úlevou obyvatelstvu a překonalo by tak často karle- lem uváděné výrobní zpozdění Rakouska. Suižením cla průmysl neutrpí, následkem levných cen zvýší se spotřeba, povstanou nové závody — ruch se oživí. Ale to vše nemožno za nadvlády skupiny, které jest lhostejným stav národního hospodářství a křeré nade vše jde chvíikový zisk. Proto — dodáváme — po- něvadž jde o skupinu čistě spekulační a bursovní. Beze spekulací by ani p. Feilchenfeld, ani p. Witt- genstein, ani p. Kestranek nebyli nabyli v málo lé- tech tak obrovská jmění. To vše jest jasno. Pro sní- žení aneho zrušení cla železářského psali jsme na tomto místě opělně. Jest nejlepším prostředkem proti drancování, které se provádí skupinou železář- skou na domácím trhu a nejlejší ochranou před li. bovolným postupem několika spekulantů. A ještě jeden moment: Vzpružení podnikavosti, kterého tak třeba u nás, trpěním politiky, jakou provádí železář- ský kartel, dosíci nelze. Pravý opak. I v zájmu ho- spodářské mravnosti bylo by konečně na povolaných faktorech, aby učinili konec řádění, které balvanem dopadá na hospodářský vývoj zemí a národů tohoto státu. Ovšem: vídeňské vlády zde nezakroči. Svou německostí a svými koncessemi kartel chráněn byť nedávno p. Körber užil ostřejších slov proti jed- nomu z vůdců kartelu železářského, k činům asi sotva se odhodlá A tak nutno stále a stále buditi zájem širokých vrstev, až konečně vzroste hnuti, které si vynutí respektu. A pak se ukáže, že to, co prospělo průmyslu cukrovarskému, prospěje ještě více železářskému. Zdražení koží podrážkových? Ve Vídni konána schůze rakouských továrníků podrážko- vých koží, na které jednáno o zvýšení cen. Mi- nění rozcházela se však do té míry, že dohody nedocileno a zůstane zatím při starém. Usneseno svolati novou schůzi a působiti na firmy, které se tentokráte nedostavily, aby ji obeslaly; zatím zvolen komitét, kterému uloženo vypracovati seznam vyšších cen a nové platební podmínky Dražší papír a papírové tovary. Na nedávné schůzi spolku rakouských zájemníků papíru, ve Vídni konané, usneseno zvýšili ceny všech druhů papíru, papírového zboží, papírových pytlíků atd. Čenové zvýšení, jež nabude ihned platnosti, zdůvodňováno nedávným průměrným 109% cenovým zvýšením všech druhů papíru, provedeným továrnami papíru. Vlna. Z Pešti se oznamuje ze dne 6. t. m.: Nynější dražba vlny byla slabě navštívena. Zboží prodávané neuspokojovalo. Ceny uhájeny na výši četvencové. Z vystavených 4500 baliků polovina prodána. Různé zprávy. Jednání o utvoření něme- ckého kartelu cementářského se dle ber lInské zprávy nepodařilo. Rýnsko vestfálská skupina obnovila svoji dohodu do r. 1919 — Bilance Hör- derského báňského spolku vykazuje po odpisech 2.890 261 mk. (2,600.119 mk. loni), čistý zisk 2,811.324 mk (1.508.338 mk). Placena bude 89e dividenda (loni 4%) prioritním akciím A. Dle zprávy předložené není zaměstnanost nyní uspokojiva. — »Ironage« oznamuje z amerického trhu ž ele- zářského: Rostoucí důvěra ve všeobecný ob- chodní stav, která se zvláště zračí v průmyslu žele- zářském, jeví se ve zvýšené kupnosti. Žsleznice kupují více. Kupci i prodavači jsou stále ještě sklonní k vyčkávání. Vývozní obchody, které stouply. jsou výhledny. Smýšlení všech důležitých trhů se co do surového železa upevnilo. Obchodní a průmyslová komora v Č. Budějovi- cích kenala dne 3. října III. letošní řádnou veřejnou schůzi, které předsedal zatímní předseda p. V. Tiepl. Protokol poslední řádné schůze, jakož i zpráva kancelářská schváleny byly bez poznámky. Po zprávě, kterou podal II. sekretář p. dr. Maysl. usne- seno jednomyslně, aby c. k. místodržitelství pro král. české podáno bylo dobré zdání v ten smysl, že komora doporučuje úplné zrušení nedělní práce písá- renské a kaneelářské v podnicích obchodních a průmyslových, dosud od 9 do 11 hodin dovoleně, a to po celý rok. Přijat byl jednomyslně návrh společného výboru obou sekcí komorních, o čemž re- feroval p. dr. Maysl, aby místodržitelství pro král. české bylo doporučeno, by pro celé království upra- vena byla nedělní práce v živnosti holič- ské tak, jako jest v Č. Budějovicích, t. j., aby práce dovolena byla od 6. hod. ranní do 12. hod. v poledne po celý rok a bez ohledu na masopust. V lomto smyslu vyslovila se též převážná většina příslušných spole- čenstev živnostenských. Rozhovoru o tomto předmiětu účastnili se pánové hožánek, Bambous, Marek, Vodrážka a Pavlíček. Usneseno bylo, aby ko- mora podporovala petici, vzešlou z kruhu průmyslníka na hoř. Vllavě, kterou žádá se místodržitelství, aby arychlilo jednání o zřízení zahrážky údoli ní