ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ef2d8910-71f4-11dc-898e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 7. října 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 277.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. lIsty přodplácí set v Praze v adminlstraci . . ss měsíe nhtvrt léta . . . . 8 K — s dvojí donáškou s moěst nčint kta . . . . 7 K 00h ve nlislkách: „ K 9o na mětíe . Poštout . . nn. . . . . 9 K 60h s dvojí zlsilkoe na ně t Hint lás . . . K o
#5 alto_textblock #5
.
#6 alto_textblock #6
K
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejti ranní číslo o sobě . . . za S odpolelní . . . . a zb Ve flialkách na venkovš: ranní čísla. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3h o Inseráty platí se hotově sapřei. Předplacení a inserky plijiná sdmlni- strace v Marinnské ulici č.3. Tasa nacházojí ss též redlakce, tlskárna a expedice „Národnich Listů“, Rukoršsy ae nevzacsji.
#8 alto_textblock #8
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
#9 alto_textblock #9
Valka. L. Z Petrohradu, 6. října. V 8.39 hod. večer. (Pův. tel. zvl. dopisovatele »Nár. Listů«. »Ruskoje Slovo« vydávané v Moskvě. obdrželo depeši z Mukdenu, dle níž ruské hlídky zjistily, že japonská pěchota počala postupovati v před. V čínské jedné vesnici vojáci ruští nalezli sklepení s množstvím střeliva ajiných zásob, jež byly již uchystány před válkou. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 5.)
#10 alto_textblock #10
Osvědčení českých poslanců
#11 alto_textblock #11
podané na sněmě království českého dne 6. října 1904.
#12 alto_textblock #12
Mimořádné poměry, za jakých sněm krá- kvství českého byl svolán, nutí poslance ná- roda českého k mimořádnému tomuto projevu. Veřejnoprávní poměry v tomto staroslav- ném království nabyly v poslední době takove žalostné tvářnosti, že nelze dále klidně k nim přihlížeti. Celá řada zjevů nasvědčuje tomu, že veřejnoprávní poměry naše nejsou již zalo- ženy na podkladu právním a zákonitém. Od dávných dob obývali království česke dva národové a zemské zřízení zabezpečovalo oběma rovné právo a volný vývoj všech národ- ních sil. Na tomto základním principu ústavním ne směla měniti ničeho ani ústava z r. 1867, a byla proti vůli a právním názorům českého ná- rída soustátí habsburskému dána. Přes to vidíme, že tento zákonný stav se porušuje. Jazyk český, jazyk větši ny obyvatelstva královstvi českého, jazyk národa historického, který zde založil zvláštní samostetný stát a jehož dějiny jsou zárovei dějinami země, z úřadování t. zv. vnitřního u všcch úřadů státních v zemi jest vyloučen a úřadníc státní, kteři dle povinnosti své za- ehovávají zákon, jsou předmětem reho, le tím nebezpečněj- šího pronásledování. Po stalet zachovávaná právní zásada, dle které v celém obvodu královstv- českého s každým obyvatelem jed- nati a úřadovati se má v jeho ja- zyku, se způsobem křiklavým stále více porušuje. Do úřadů státních dosazují s úřadníci, jazyka českého neznal studíž k tomuto úřadování nezpů- sobilí, v počtu vždy větším a k tom i na úkor starších a kvalifikova- ných úřadníků, jsou-l národno sti české. Správní jednot království če- ského, jehož nedílnost pragmati- ekou sankei byla nejslavnostněj- ším způsobem zaručena, porušuje se nezákonným zaváděním dvojíh statu úřadnického, jehož česká čisťzvelkéčástizeměsevylučuje, Nejsmutnější známkou úpadku veřejného pořádku a správy stát- níjest, že na dosazování úřad ní ké
#13 alto_textblock #13
mávliv politieká agitace a začast dokonce jen hrozba některého ně- meckého listu. A tak ponenáhlu čeští úřadníci se odstra- ňují z krajin smíšených a německých, a kde se tak dosud nestalo, vydáni jsou trvalému týrání. aniž by se jim dostalo ochrany. Ve velkém odvětví státní správy, zejmena při podnicích dopravních, na poštách a dráhách i při úřadech celních čeština na nejmenší míru užívání jest obmezena a ve velké části země na- prosto vyloučena. Svědčí-li tyto útrapy o očivídném úpadku veřejných řádů, tož pronásledování českých menšin, zejmena v době zápisů do škol nebo při zřizování české školy menšinové dostoupilo ne- obyčejné výše a ostrosti. Rodiče, kteř žádají za zřízení českých škol anebo posílají dítky své do česke školy již zřízené v mísťech smí- šených, vydávají se trestuhodným prozrazením dotýčných úřadů ne- obyčejnému týrání, vypovídají se zbytů a z práce a ničí se hospodář- sky způsobem zjevným, aniž by se jim dostalo zákonné ochrany. Na- opak poslední události v Pod- moklech nasvědčují tomu, že stát- ní správa překládá odtamtud úřad- níky a zřízence české jen ploto, ab zmařeno bylo zřízení školy české. O každé české dítko v takových místech musí býti veden krutý boj. Škola přestává býti ústavem vyučovacím a vychovávacím a má sloužiti takto jen snahám germanisačním. Každá volnost, každý národn projev českých menšin se obmezuje a se strany samých úřadů maří. A tak provádí se soustavně vyhlazování českých menšin a za pomoci státn správy očišťování t. zv. uzavřeného území ně- meckého. Nejpovážlivějším úkazem úpad- ku právního v království českém jest však, že státní správa připouští, trpí, ano sama podporuje agitaci proti samým práv- ním základům, na nichž poměr království če- ského k soustáti tomu spočívá, proti historlcké a státoprávní individualitě království českého. Znak království českého v části země jest hanoben a veřejní orgánové místo něho užívají emblemy Germanie. Prapory barev zemských i na samých budovách státních mízí, kdežto uživání praporů cizích států k demonstrativním účelům se trpí a povoluje. Úřady státní se úzkostlivě vyhýbají legálnímu názvu „království českého“ a pokládají toto již za pouhý okrsek správní. Tato nevážnost úřadů státních ke království českému jde tak daleko, že zbavují samy Jeho Veličenstvo titulu krále českého. To vše je možným proto, že vláda sama postupuje stále smě- rem, který odvahu boje proti práv- ním řádům království českého, jeho jednotě a státní osobi tosti posilňuje a podporuje. Nejen pořádek právní jest podlomen, ale i všeliká činnost zá- konodárná a tvůrčí nemožnou. Sněm královstv českého nemůže obstarávati ani nejnalehavějš potřeby zemské, tím méně má možnost, aby konečně upravil zbědované hospodářství zem- ské. V době, kdy právem široké vrstvy lidu velají po nápravě nespravedlivého volebního řádu a žádají, aby byly připuštěny k součinnosti v zákonodárství zemském, sněm odsouzen k na- prosté nečinnosti. Hospodářské potřeby lidu, po- slední katastrofy živelní žádaji pomoc proti hrozící bídě, ale sťát- ni správa místo aby zjednala ná-
#14 alto_textblock #14
pravu, chce zužitkovati hospodář ské krise k podlamování českéh odporu proti křivdě a bezpráví. Všechny tyto neblahé úkazy zavinila vláda nešťastnou svou politikou. Na místě aby energickým plněním zákonů a stejným šetřením práv a potřeb obou národů snažila se přispěti k obnovení míru a pořádku vydává kulturní a hospodářský rozvoj a národn práva českého lidu na milost a nemilost agitac německé, uznávajíc její neoprávněné veto. Ta- kovým způsobem veřejné poměry v královstv českém ovšem nemohou dospěti k žádoucímu klidu, kde přestává právní pořádek, musí za vládnouti anarchie. My poslanci českého národa těžce snášíme tento zbědovaný stav naší vlasti. Poslanci národa českého s lásky k zemi, kterou zastupují, vždy byli ochotní přičiniti se o to, by v království českém zavládl mír svorná součinnost obou stejně oprávněných ná rodů. Poslanci českého národa nikdy nevzdalo- vali se, kdykoli učiněn byl pokus, aby poměry v tomto království byly uzdraveny a zákonný pořádek zaveden. Avšak dnes příliš jasna je snaha vlády, odstraniti historickou individualitu králov- ství českého, pokořiti a seslabití význam a váhu českého náreda převrátiti veškeré právní poměry na jeho úkor, za tím účelem, aby tisícileté ústrojí království če- ského bylo zničeno. Za takovýchto okolností musí každá snaha českých poslanců o zjednání míru rozbíti seo nepřátelský postup vlády, která nechce k tomut účelu znovuzřízením právního pořádku zjednat přirozené podmínky. Hluboké roztrp- čení vzmáhá se v národě českém, který vidí, jak vinou vlády vy- dává se staroslavné toto králov- ství na pospas nejžalostnějších štvanic politických a přivádí s na pokraj záhuby. Tlumočíce však tyto pocity trpkosti v lidu našem, jsme povinní rov- něž prohlásiti, že věc tohoto královstvi je ná- rodu českému příliš drahou, než aby upustil o zápasu, byť i těžkého za právní řád, a že my poslanci národa českého jsme odhodláni boj proti nynější soustavě vládní vésti dále, doku právům a potřehám království českého a našeho národa nebude vyhověno.
#15 alto_textblock #15
Sněm království českého. Schůze 2.
#16 alto_textblock #16
Dne 6. Fíjna Galerie poloprázdná. Bývá tak obyčejně, je-li schůze fádní, ane — chystá li se bouře. Manipulace páně maršálkova s lístky vstup ními stává se pak za »teskného« čekání takového přímo podivuhodnou. Mají páni dnes obavu před demonstrae dělnickou pro všeobecné právo volební a přiro zeno, že zrovna tak jako Eppinger i maršálek zemský chvěje se před vším, co by razilo cestu všeobecnému a rovnému právu hlasovacímu ; je- jich kurie, jejich výsady shroutily by se v trosky a sedmdesát fanatiků německých o nějaký tuce by se sevrklo. Galerie nečetná, zamlklá — leč dole již před jedenáclou živo. Po třech, po pěti, po osmi seskupují se poslanci v hloučky a ševel hlasů zvedá se stále živěji, stále šumněji. Dr. Herold a dr. Pacák obklopeni jsou ce lou suitou poslaneů živě konferujících, dr. Kra mář přistupuje k jinému hloučku a zdraví se s ním s obvyklým klidným úsměvem svým
#17 alto_textblock #17
dso
#18 alto_textblock #18
Ve dveřích zjevuje se athletická postava Englova s dlouhým šedým vousem. Od té chvíle co bývalý poslanec klubu českého přesídhil do Varů, Prahy, tuším, ještě vyhledati nemohl, i ne nestačí tudiž dnes přátelům vítajícím ruky po- dávati. Tisknou mu ji z prava, z leva po po- sledních škaredých útocích na jeho zjev ryzí tím upřímněji. Stařičký mecenáš Hlávka ztlumeným hlasem ale se živými gesty radí se o čemsi zjevně váž ném pospolu s bývalým ministrem Rezkem. Vy hledává pak Adámka i dr. Pacáka. Vysoká postava osvěženého dra. Škardy vy čnívá nad jednou skupinou. Dr. Edvard Grégr číperně se prochází stře- dem síně, s hlavou vztýčenou, již nedovedla skloniti léta zklamání, decennia bojů, ni půl věku odborného působení, jehož padesátileté jubileum slaviti bude právě nyní, zejtra neb pozejtři již Přes to, že chaosem hlasův bzučí, zurčí hučí to tam dole jak v oule, nelze pozorovati přece zvláštního rozčilení. Zvláště na německých lavicích tentokrát menší než jindy ruch. Po vče- rejších neshodách s vlastními agrárníky, třeba je na venek zastírali, nezdá se býti volno všem na těchto lavicích pod tribunou lidu, zvláště ne těm, kdož závisí od voličstva rolnického. Jistá sklíčenost a stisněnost jest dobře zjevna tam. Páni asi nejsou také si jisti tím, co se jim může snésti snad za okamžik nad hlavou. Lo- kálně i morálně. Leč galerie zůstala klidnou. První slovo, jež mimo rty maršálkovy padlo ve sněmu, bylo německé. Pronesl je výkonný orgán Körbrův. »Hoher Landtag!« Ale hned pak počíná česky. Po chvíli opět německy. Vtělená to dvojjazyčnost. Škoda jen, že mimo Prahu vláda zásadě té sama se vzpírá. Učiniv poklonu zemskému výboru — poklonu jistě zaslouženou — tklivý appell pronáší náměstek králův k poli- tikům obou stran. Slovem »Böhmen« jako by píchl do vosího hnízda. »Tschechen« ozvalo se z několika německých hrdel. Jako by několika pysky dal se odčiniti historický fakt, že národ český byl a jest representantem této země iv celku jejím! Opakujeme tklivý appell, jejž vznáš místodržitel na poslance. Aby pamětlivi byli bídy země a k její odvrácení aby hleděli smíru mezi sebou. Na české straně byla vždy k tomu ochota, ano ochota, jíti až ke krajní mezi, pod niž však sestoupiti zakazuje nejen sebevědomí, ale i sebe- úcta. Avšak zbytečny všechny appely, dokud vláda Körbrova a její mluvčí nemají pro velkou krisi tuto než slova a slova. Těch slyšíme nadbytek týden jak týden. Málem nebude již tribuny, na niž by se premiér této říše nevyšplhal, aby s zablýskl svým talentem — hovornosti. A tak i kollegové, tak i orgány jeho. Véru, tuto vládu, chudou skutky, bude lze nazvati někdy minister- stvem nejžvatlavějším a éru její režimem slov. Režimem vášně ne prostého, ale vytrvalého — povidáni, Slovíčko ještě. Čeština, kterou mluvil, č četl hrabě Coudenhove, byla zrovna strašlivé — nečeská. Radíme panu hraběti, aby dopřál chu- dému některému žáku první třídy měšťanské školy výdělečku: sestylisuje mu akt taký, mlu- vený z nejvyššího úřadu českého královstv aspoň v duchu jazyka českého, bez germanismů a násilností slohových. Opakujeme, měšťanská škola stačí tu na úkol ten, na nějž, jak jsme viděli, nestačí první státní úřad v zemi. Apatykář pan Nowak podal eklatantní do- klad pro přísloví, že komu není s hůry dáno, ani v apatyce nekoupl. Stačí i jindy zrovna jen tak na návrh na hlasování dle jmen, dnes ale ani s tím nepochodil. Jeho ouvertura k obstrukei skončila fiaskem. Návrh jeho maršálek pr
#19 alto_textblock #19
samé formální závady a nesprávnosti odložil ad akta a ponechal panu apatykáři, aby hledal medikament pro německou obstrukci jinde Divno ostatně dost, že si pan maršálek aspoň na tento »energický« čin troufal! Dříve však ještě, nežli člen jeho vlastní kurie, poslanec Fabian velemoudře prorazil opět průlom německé obstrukci, snesl se nad plenem celý dešť návrhův. Nebylo pro ně — žel! — pozornosti, jakou většina z nich zasluhovala. Páni zástupci ná- roda bavili se živě za předčítání jich, místy zřejmě ani nevěděli, co se čte, a dobrá polo- vice jich vytratila se do kuloárů. Zvláště po- slanců šlechtických. Pan Pecold mohl býti dnes s plenem svým spokojenějším nežli pan mar- šálek. Mezi tím co snídalo a dinovalo se v restau- raci, měl v zasedací síni hlavní slovo sekretář sněmovní dr. Haas. Slovo nejdelší z celé schůze této. Trvaloť předčítání návrhů dobré dvě ho- diny. Také vášně to prostá vytrvalost! V podá- vání i ve čtení l Kolik z návrhů těch ocitne se na jednacím pořadu ? Jest přirozeno, že z českých stran podáno návrhů takých vždy mnohem více. Vysvětlitelno nejen číselně. Bezpočet křivd nahromaděných zde volá po nápravě a volání takové dojíti může výrazu nejostřejšího, třeba — žel! — i ne vždy nejúčinnějšího, ať v dotazích ať v návrzíchl Nemlčeti jest zde povinností! Hned dr. Ladislav Dvořák přibil na pranýř pověstné praete- rování českých soudcův. Interpelace redaktora Anýže, v níž rysy nad jiné výmluvnými shr- nuto jest utrpení menšin v zápase za školu, jest pak pravým výkřikem malého člověka če- ského, týraného a zdeptaného proto jen, že chce dítěti svému dopřáti slova českého, jedině tu prospěšného, jedině tu účelného Poslanec dr. Pantůček vzal si na paškál Körbrovskou praxi při obsazování míst poštovních a dr. Jaromír Čelakovský odhalil řadou dokladů výmluvných celou nuzotu našich lokali universitních, lokalit, do nichž by mnohá obee netroufala si přeložiti ani svou školu obecnou. Zajímavý byl osud dvou návrhův. Poslanec dr. Baxa podal návrh na všeobecné rovné právo hlasovací. Poslanci svobodomyslní — jelikož ne- měl dostatek podpisů — zvedli pro něj, ač v téže schůzi rozdán byl i návrh dra. Herolda na změnu volebního řádu, ruce svoje a díky tomu návrh, dospěje k projednání. Agrárníci osvěděili ale i tu svou stavovskou nevraživost k požadavku celku, k požadavku spravedlivému, který byl by i posilou menšin našich. Odepřeli mu podporu Poslanec Heřman J anovský uvedl se do sněmu návrhem na ochranu řepařů proti ray- nování a jinými podněty hospodářskými. Mlado- čeští i mnozí jiní poslanci také tento návrh pod- porovali. Agrárníci nechali ale i tu ruce sré — pod stolem. Nevítězila tu v nich otázka perso- nální nad meriforní? Podána i mimo tento případ ovšem ještě celá řada pozoruhodných návrhů hospodářských. Odkazujeme v příčině té na referát a zde vzpomínáme jen zvláště důtklivého návrhu po- slanců Fiedlera, Práška, Pacáka, Kubra, Baxy a Steidla na podporu obyvatelstva, pohromami živelními stiženého, potěšitelného to výsledku společné akce všech stran českých a Kaftanov a návrhu v příčiné splavnění Vltavy i Labe. Konečně o 3 na 2. hod. zakončeno čtení dotazů a návrhů, z nichž některé tvořily celé sešity.
#20 alto_textblock #20
jindy.
#21 alto_textblock #21
svou.
#22 alto_textblock #22
FEUILLETON.
#23 alto_textblock #23
Na lipské universitě. Ze studentských kruhů.
#24 alto_textblock #24
Středověká universita byla samostatná obe s vlastním soudnictvím a korporativní správou vyeházela z církve, její učení bylo universálné Nedávala odborného vzdělání pro úřady a stavy občanské a duchovní, nýbrž poskytovala vše obecné vědecké vzděláni dle ustáleného plánu Universita dělila se na „facultas artium“ a nu vyšší fakulty. S refermací vznikaly university nové. Vše- liké okolnosti spolupůsobily: politická roztříště- nost staré říše, církevní roztržka, recepce řím- ského práva. Každé světské a duchovní territo- rium chtělo představovati hospodářský celek. chtělo své duševní i materiální potřeby hraditi domácí produkeí. Zeměpanští úřadníci mají býti vzděláni doma, konfessionální ráz má zůstati čistý. Návštěva cizích universit se zakazuje a s tím mizí mezinárodní stěhování studentů i aka- demickýek učitelův. Oborům zřizují se stolice a nezřídka se docentům podrobně předpisuje plán i obsah učiva. Taková „zemská, territo- riální universita“ jest pro německá knížata „in- strumentum dominationis“ zrovna tak, jako žold- néřské vojsko, nebo válečný poklad. Doba napoleonská stala se osudnou čet ným malým univeisitám. Od r. 1794—1818 bylo jich zrušeno 15. Za to zřízeny nové: v Ber- líně r. 1809 a v Bonnu r. 1818. V téže dobč spojena universita wittenberská s hallskou, frankfurtská (nad Odrou) se zbytky university vratislavské, a Bavoři přenesli svoji starou zem- skou universitu do Mnichova. Nové university velkého stylu podstatně se liší od minulých. Torrtoriálně-konfessionální charakter ně- meckých universit zdá se už býti překonán: uni versita se přetvořuje v národní instituci, zavládá svoboda učení; oživuje stará středo- věká jednota studia, založená na jednotě vě- decké myšlenky. Tak Německo v době rozdrobení politicke síly nabylo jednolicího elementu — svých uni
#25 alto_textblock #25
versit. Německé university stávají se národní mocí. Pozdější uskutečnění také politické jed noty německého národa je z nemalé části zá- sluhou universit. Lipská universita — založena Bedřichem Svárlivým r. 1409 — prodělala všecky fáse na- značeného vývoje. Dnes stojí v imposantním po- čtu, dva a dvaceti řišských universit, statisticky na třetím místě. Dle posledního výkazu měla 3776 posluchačů řádných, počtem předstižena jen berlínskou (7503) a mnichovskou (4609) Počet posluchačů na většině vysokých škol rok ze rokem vzrůstá. Vábivost lipské obzvláště vy- světluje se nejen obsazením něktených stolie vynikajícími silami, ale také novými, nádherně zbudovanými ústavy, jež nemalým nákladem jsou opatřeny. Koncem let devadesátých byla zdejší universitní budova z velké části přesta- věna a moderně zařízena. Starobylý vědecký ústav, jenž se těší značnému jmění, během věků nastřádanému, jež nikdy žádnou konfiskací ne- bylo zasaženo, je dnes majitelem celého kom- plexu domů v nejživější části města. Rokz rokem odstupující rektor podává zprávu o no- vých, často statisícových odkazech soukrom- níků k účelům a potřebám university. Ústav tak velikého slohu a hlubokého založení má ovšem ve svých tradicích i personáliích mnoho zajíma vého a pozoruhodného, a zasluhuje bližšího po všimnuti kruhů interessovaných. Zde chci pouze vytknouti, že historika do Lipska vábí obzvláště dvě jména: Lamprecht a Sooliger. Prof. Lam- precht je profil, jak vědecky, tak i osobně im- ponující. On první po dlouhé periodě všeobec- ného úsili analytického v dějepisu německém se pokusil o synthesu německých dějin. Jeho „vysoké hledisko“ obráží se originálně v jeho přednáškách i cvičeních seminárních. Všimá si všech stránek německého života. V posledních dvou semestrech přednášel o umění německém s krátkým přehledem od nejstarších dob, dopro- vázeje výklad skioptikovými obrazy. S výkladem o dějinách výtvarných umění byly spojeny vy- cházky do městské obrazárny. Mimo hlavní před- nášku mívá Lamprecht každoročně i publikum pro posluchače všech fakult se všeobecným the- matem. Četné posluchačstvo zajímavého učitele,
#26 alto_textblock #26
jenž svoje čtení má veskrz nejpoutavějším slo- hem vypracováno, rekrutuje se z nejširších kruhů studentských, ne jen z historiků. Týž rá mají i Lamprechtova cvičení seminárná. Přes poměrně veliký počet členů je tu vždy každému dána možnost zúčastniti se debaty. Neustálé otázky professorovy nutí posluchače ke stále součinnosti ducha. Stolice pomocných věd historických jes obsazena redaktorem časopisu „Historisehe Vierteljahrschrift“, Gerhardem Sceligerem, ro- zeným systematikem. V posledních semestrech četl Seeliger o „Ústavních dějinách Německa“ podávaje znamenitý přehled literatury příslušné mívá přednášku i z pomocných věd o chrono logii, paleografii neb diplomatice. Cvičení pa- leografická koná dle sbírky faksimilií, dbá na správnou detailní kritiku, o všech jednáních dává psáti přesný protokol, jenž v příštím cvi- čení se předčítá. Pro dějiny středo- a novověké a vědy po- mocné jest zřízen zvláštní seminář za řízení obou professorů. Je tu zvláštní veliký sá s knihovnou pro středověké dějiny, sál a knihovna pro dějiny novověké. Seminář má zvláštního bibliotekáře. Knihovny jsou uspořádány dle od borů a dle zemí. O Rakousku a zvláště o Če chách, je zde velmi málo (Bachmann, Denis Lippert). Za poplatek 10 mk. za semestr stává se přístupným seminář i s garderobou a knihov- nou. Pěkně spořádaný přehled pomocí lístkového katalogu usnadňuje nalezení potřebné knihy. Časopisy a sbírky dějin encyklopaedické jsou ve zvláštním sále. Kolik zajímavého dalo by se objeviti v osob- nostech a zařízeních druhých oborů a fakult. Ne- chci zde unavovati výčtem jmen učitelských si a příslušných okolností učebných. Co se týče studentského života, panuje mez „commilitones“ — jak se navzájem zovou — duch dosti družný. Je to rys německého student stva, jsou společenštější našich. Je to pěkná strán ka vedle nepěkných, jež jsou důsledkem spolko- vých zavedení. Ostatně nejsou všichni student kuléristy. Mnoho jich stojí mimo sbory a všichn „neorganisovaní“ tvoří dohiromady volný spolel
#27 alto_textblock #27
„Finkenschaft“. Ten pořádá společné vycházky přednášky a p. Našinci, který sem zapadl, na mane se hned otázka, jsou-li zdejší „buršové“ také tak nesnášelivi a výbojni, jako naši u nás doma? A lze se brzo přesvědčiti, že v celku ani z daleka nejsou. Je konečně zcela přirozeno a výsledkem posice. Buršák v Praze citi se na výboji, v posici exponované, buršák na vnitro- zemské universitě německé cití se doma. Necit potřebu nijak se obrňovat. Příjemná stránka po- vahy může spíše proniknouti, je u všech silně vyvinuto národní sebevědomí, ale to nijak ne- překáží tolerantnímu chování k soudruhu jino národnosti, po případě k nám Čechům. Do zdej- ších nacionálních listů dostane se často mnohá přepjatá informace o našich národních snahách a poměrech, tendenčně všelijak přibarvená a omaštěná. Studenti čtou a maji o tom své ná- zory. Často našinci přihodí se v přátelském kroužku ukájet zvědavost, vysvětlovat a na pra- vcu míru uvádět. A soudruh buršák jeví dost ob- jektiní interes. Arci by bylo po „objektivnosti“ kdyby nás Čechů byl zde větší počet a chtěl jsme se pro svoji potřebu domáhati nějakého — práva. Mají i své odborné studentské spolky ob- dobné s našimi, do nichž i pozvaní hosté maj přístup. Historický akademický spolek „Červený lev“ míval čtrnáctidenni schůze s přednáškou. často i bez přednášky ve spolkové pivnici. Zvlášt- ní zájem našince obraci se ovšem k soudruhům Slovanům, jichž zde studuje hodně. Vůbec je po- sluchačstvo lipské university sváto se všech úhlů světa. Mimoněmeckých posluchačů z evrop- ských států bylo v posledním zimním semestru 411, z Ameriky 40, z Asie 14. Slovanských stu- dentů bylo nejvíce Poláků, něco přes 100. Poláci mají dva akademické spolky „Konkordii“ a „Unitas“, jež spolu se zdejší kolonii polsko pořádají i akademie. Z Ruska bylo 132 poslu- chačů, z Bulharska 21, ze Srbska 11, z Ra- kouska 87. Nás Čechů bylo 7. Zde byla by vskutku příležitost navázati hlubší styky slovan- ské. Shledal jsem u soudruhů Poláků i Rusů skutečný zájem o naše poměry. Poláky vábí sem zvláště obchodní školství. Rusové studují přede- vším hospodářské vědy.
#28 alto_textblock #28
V Lipsku je i dost silná kolonie česká, čítající na 2000 hlav. Většinou řemeslníci a děl- níci, jež touha po lepším výdělku neb nedostatek zaměstnání doma vypudily za hranice. Již v lé- tech šedesátých založen zde český spolek „Vá- elav“. Jak ze spolkových knih patrno, míval studentskou většinu, studenti zde pořádávali přednášky, organisovali i knihovnu, která dosud se doplňuje. Zvláštní oblibě těší se u zdejšího čtenářstva Herlošovy romány. Autorovi, lipskému rodáku, postavil „Václav“ na zdejším janském hřbitově pomník s českým nápisem. Nyní má „Václav“ 68 členů. Mezi bývalými členy čteme mnohé jméno, dnes v české veřejnosti na slovo brané. Jest zajímavo sledovati, jak působí cizí prostředí na naše lidi. Z věcných průběhů spol- kevé schůze viděti, jak silný je zájem o veřejné věci, o poměry ve vzdálené vlasti. Doporučuje se, aby studenti našinci, přicházející do Lipska, nezapomínali na českou kolonii. Lipsko je z nejčilejších duševních i prů- myslových středisk Německa. Je něco nového pro nás, na všech stranách tu větší styl a dech světovějších poměrů. Za častých vycházek „Fin- kenschaftu“ do průmyslových závodů, jež ně- mecký továrník rád studentstvu otevírá, možno tu poznati mnohou novotu a zvláštnost rozvinu- tého do velikých rozměrů života. Největší zají- mavost má proslulý zdejší knižní trh. Sotva se oznámíte na universitě, zašlou vám knihkupci úhledné své katalogy. I české věci zde možno dostati a někdy laciněji než doma, nemluvěo láci antikvárních děl německých. Na knih- kupecké burse, v krásném stavení, volně přístup- ném, je stálá výstava vydání nakladatelů lip- ských. Možno zde volně každé dílo prohlédnouti. Tamtéž i stálá výstava školních učebnic, mo- derní úpravy knih, výstavy grafických ústavů. Mile překvapí našince pěkné oddělení naší Unie a reprodukčního ústavu pražského firmy Husník a Häusler. Občas setkáte se ve výkladní skříni uměleckého závodu i s českým obrazem (Mu- chovy, Dvořákovy, Liškovy), s českou skladbou na programu známých Nikischových koncertů. Není tu, jak vidět, našinec nijak opuštěna ztracen. J. B.