#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
7. října 190
#4
alto_textblock
#4
Číslo 277
#5
alto_textblock
#5
A hned na to vytažena stavidla německ
obstrukce. Nevinný pan Fabian zajisté netušil
že jeho touha po klidu, jeho dovolená poskytne
německé obstrukci hodinu času k ubíjení sněmu.
Navrhli o jeho žádosti za dovolenou hlasování
dfě jmen s obvyklou přestávkou 10minutovou
před tím, aby kollegové uvážili důtklivě a z
vrubně, zasluhuje-li pan Fabian čtyřnedělníhu
klidu po velikých as svých lopotách státnických
Povolen mu odpočinek stem a několika hlasy
proti třem. Trojka tato utkví snad panu Fabia
novi v paměti.
Hodina času byla zatím ztracena a po
maršálek, ač zdáli se Němci býti v koncích
s obstrukěními prostředky svými, aspoň pro
tuto schůzi, dnešní sezení — náhle ukončil
Je pravda, skytá-li jednací řád prostředků ně
mecké obstrukci dost a dost, že shovívavost
maršálkova skytá jich neméně tolik a snad
ještě vicl
Před koncem schůze rozložen po stolefch
poslaneckých velký počet parte, hlásajících úmrt
vážené osobnosti. Černé jich obruby píchuly
přímo do očí. Kdosi řekl: Úmrtní oznámen
sněmu! A opravdu, nepochybně v úterý již vy
vstane štíhlá postava Coudenhovova a jmese
čísti as tak neb jinak: Sdělujeme truchlivou
zvěsť, že Nejvyššímu zalíbilo se přetrhnouti ni
života tohoto . .
A truchlicí pozůstali?
Nevíme, bude li jich více v českém lidu
nežli v německém. Neboť vlastní větev, věten
centralistického kmene podřezává obstrukce ně-
mecká. Sněm této země nebyl nikdy dokonalým
representantem této země a její práv. Zvláště
ne sněm s takým řádem volebním. Ale právě
taktika německá zvedne tím spíše mohutnou
vlnu lidovou, jež podemele konečně přece jen
schátralou hráz tohoto řádu. Snad uslyšíme
první příboj mohutného vlnění toho již v hodi-
nách nejbližšlch.
V úterý tedy odzvoněno má býti sněmu
umíráčkem, ač-li selže i poslední zoufalý zej-
třejší pokus maršálkův o dělnost sněmu. Dvou-
denní sezení nemělo skončiti však jen za vítězství
německé zlovůle, do jejího třeštění zapadl zvukem
mohutným a vážným i hlas české duše, utištěné
ale nezotročené duše lidu českého. Zvedl se
k žalobě i k výstraze zároveň. Ve společ
ném osvědčení zástupců národa
českého, již ještě jednou připomenuli vládě jej
povinnosti. Možno říci ve společném osvědčení
agrárníci sice nepodepsali osvědčení, ale nikol
z důvodův meritorních, nýbrž jen ze zvláštního
taktického stanoviska svého. A také podpisy
volného sdružení poslaneckého nenalezají se na
osvědčení proto jen, že přálo si místy jen
jiné stylisace, jež ale v poslední chvili nedala
se již provésti. V pravdě ale souhlasí veškeré
lidové zastupitelstvo české s těžkými obžalobami.
zvednutými zde proti ministerstvu Körbrovua
proti systému centralistickému a germanisačnímu
vůbec. Na prvé místo listu klademe osvědčení
to a mohli jsme se zde o něm proto jen tak
stručně zmíniti, že mluvi samo za sebe. Ne-
mluví jen, křičí přímo výpočtem křivd! A přee
to psáno jest osvědčení to klidným, ač lapidár-
ným slohem aktů skutečně historických. Bez
práví taká, jakýchž již musil snésti národ
náš, sama volají do nebes, byť by jim dán by
i výraz nejmírnější. Taký však výkřik národa
zdeptaného, výkřík bolestný i hněvivý všude
jinde musil by skutečně »otřásti okny hradu«.
U nás snad i přes něj přejde se k dennímu
pořádku Ale pak nespadá zodpovědnost na ty.
kdož dali výstrahu v poslední chvíli. Sunt cert
denique fines . ..
Doufáť lid český, kdož byli tu na sněmě
žalobci spravedlivými, že budou i na radě ríš-
ské soudci nemilosrdnými a neusmířitelnými. Dle
staré to zásady právní: s bezprávím žádného
smíru a s křivdou žádného příměří!
#7
alto_textblock
#7
Nojvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi o 11h.
30 min.
Na vládních křeslech místodržitel hr. Couden
hove a dvorní rada Vojáček.
Kromě objemného seznamu došlých petic ležel
na stolech poslaneckých silná vrstva spisů, reprodu-
kovaných tiskem. Uvádíme z nich: zprávu zemského
výboru o podporování škol ovangelický ch
soukromých s právem veřejnosti v roce 1903.
zprávu zemského výboru o stavu pokračovacích
škol průmyslových, kupeckých a j. v krá-
lovství českém ve školním roce 1902-3 a o rozdělen
dotací, povolených na rok 1903 k podporování jich
výroční zprávu o král. české hospodářské akademii
v Táboře za školní rok 1903-4; zprávu zemského vý-
boru o činnosti technického oddělení pro
stavby vodní v r. 1903; zprávu zemského jubi-
lejního fondu úvěrního ku podpoře ma-
loživnostníků; zprávu zemského stati
stického ústavu pro král. české; zprávu zem.
výboru v příčině změny §§ 1. a 7. zákona ze dne
20. srpna 1901 č. 63. z. z. o přímých volbách
do sněmu v obcích venkovských; zprávu
zemského výboru o podporování soukromý ch
škol s právem veřejnosti (vyjma školy evan-
gelické) v roce 1903; návrh posl. Fr. Chaloupky, K.
Práška a soudruhů za vydání zákona o závazných
zájmových společenstvech hospodář-
ských; návrh poslance Zázvorky a soudruhů ke zří-
zení vysoké školy zemědělské při české technice v Pra-
ze; návrh posl. Josefa Krejčíka, Václava Němce a sou-
druhů o starobním pojišťování samostat-
ných živnostníků v království českém; návrh
posl. Hyrše, Práška, Staňka a soudr. na zřízení zem-
ské pojišťovny pro království české proti ško-
dám z ohně; návrh posl. Bohumila Nováka, Jos.
Ilyrše a soudruhů na zřízení všeobecnů zemake
pojišťovny pro království české; návrh posl. K.
Práška a soudruhů na poskytnutí pomoci krajinám
loňskou katastrofou posliženým; návrh
posl. Kubra, Zázvorky a soudr. stran regulace řek
a meliorace pozemků; zprávu výboru zem-
ského o zápisu veřejného statku v knihy
pozemkové a výroční zprávu a závěrku účtů zem-
ského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I
za r. 1903; zprávu zemského výboru o rozpočtu ze
mědělské rady pro království české pro rok 1904 ao
účetní závěrce za r. 1902.
Zvláštní zmínky zasluhuje návrh poslanců dra.
Josefa Herolda, dra. Bedř. Pacáka, dra. Václava
Škardy, dra. Karla Vlškovského a soudr. n
změnu volebního řádu do sněmu království českého-
Návrh ten zní:
„Budiž zvolena 24členná komise, kte-
rá by nynější volební řád prozkouma la
a návrh nového volebního řádu dneš-
ním poměrům odpovídajícího sl. sněmu
království českého předložila.
Když byl nejvyšší maršálek zemský konstatoval
způsobilost sněmu k usnášení, ujal se slova místo-
držitel hr. Coudenhove (česky): Slavný sněme! Nouze,
která v krajinách oběma národnostmi obývaných byla
způsobena krupobitím, četnými požáry a zejmena ne-
obyčejným suchem, byla jednou z nejdůležitějších
příčin nynějšího svolání slavného sněmu. (Výborně!)
Vláda, řídic se lidskou zkušeností, chová naději, ž
tíseň, do které byly uvrženy obě národnosti, a kter
v některých okresích jest skutečně nesnesitelnou, spor-
né strany spolu sblíží, to ale nejen k jedinému cíli
ke zmírnění bídy sebe četnějších nešťastníků, nýbrž
za tou příčinou, aby se ulevilo těžkým starostem celé
#8
alto_textblock
#8
země, žalostnému stavu velké říše. (Německy pokra-
čuje): Vláda ví, že prvního cíle samolného vůbec solva
lze dosíci a že, nejdou-li politické otázky svému roz-
uzlení vstříc, zápasící strany výkřiků o pomoc neslyší
a zaujatých postavení neopouštějí. Vláda však vzpo-
míná toho, že většina slavného sněmu pro podstatnou
čásť sporných otázek se dovolává rozhodnutí tohoto
shromáždění a sama se svého stanoviska nemůže po-
příti, že to v příčině nejedné důležité otázky také jest
správné. Nyní poslanci obou stran zasedají zde v
sněmu sami a aniž by se na ně působilo jinými hlasy,
vedle sebe, jako oba národy od staletí sami vedle sebe
bydlí, jako přihlížení k zájmům jejich svěřeno jest péči
zemského výboru, z poslanců obou stran utvořeného,
v nejrůznějších záležitostech svorně působícího, pěči
kterou nelze vynachváliti. Vláda táže se a otázku tu
také vznáší na slavný sněm: je-li pravdou, že Češi
a Němci ve své domovině tak záštiplně proti sobě slojí,
že nejen nedbají nouze širokých oblastí, nýbrž že
spíše zbavují zemi a říši všeho zdaru, než by v tak
těžké chvíli, jako jest nynější, pomýšleli na to, aby se
dorozuměli. Za vládu odpovídám k této otázce záporně,
neboť ona má za to, že přece spatřuje zřejmá znamení.
že se touha po míru v obou národnostech probouzí.
že obyvatelstvo venkovské, které každého dne poznovu
o nuzný výnos hroudy zápasí, od národnostního míru
v zemi a říši očekává pomoc, které tak nutně má za-
potřebí, že průmysl a obchod živě touží po spořáda-
ných poměrech k Uhrám, po trvalém podkladě hospo-
dářském. Ti, kteří nesou břemena za stát a zemi, chtějí
dorozumění a toto poznání proklestí si cestu až k po-
litikům.
(Česky): Vláda proto shromáždila slavný sněm
aby stranám poskytla možnosti všestranného návralu
k ústavní práci. Vláda žádné z nich nepřičítá jedno-
stranné bezpodmínečné povolnosti, ona má pouze do-
rozumění se o stejné povinnosti obou na zřeteli, nebo
jen v tomto případě může se požadavkům obou strar
k uzavření trvalého míru přiblížiti. Vláda prosí strany
aby se řídily svým vlastním nejvnitřnějším cítem
který může zahrnovati jenom mír. (Výborně! Výborně
na lavicích velkostatkářských.)
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že poslane
za skupinu statků svěřenských, Leopold hrabě Stern-
berg, složil svůj mandát a dodává, že dle sdělen
rektorátů obou pražských universit stávají se rekto
prof. dr. Fr. Štorch a prol. dr. Jos. Ulbrich řád-
nými členy sněmovny s virilními hlasy. Podotýká dále
že protokoly sněmovních schůzí ze dne 22. a 27. října
1903 byly vyloženy, že však dosud nejsou schváleny.
Polom připomíné maršálek, že je vyložena řad
protokolův a že ve schůzi příští oláže se po jich
schválení.
Posl. Newak (něm. pokrokovec) používá télo pří
ležitosti k podání obstrukčního návrhu. Do-
vozuje totiž široce a dlouze, že zápisy o schůzích
sněmu z 22. a 27. října 1903 nebyly předloženy ke
schválení ve lhůtě jednacím řádem předepsané, přes
to však založeny již do hlavního protokolu a navrhuje.
by o příslušných návrzích jeho bylo hlasováno dle
jmen s 10minutovými přestávkami.
Nejvyšší maršálek lituje, že nemůže návrhy ty
dáti projednati, ježto byl pouze sdělil, že je vyložen
řada protokolův a že hodlá v příští schůzi se lázaii
po jich schválení. Návrhy ty jsou tudíž předěasny.
i odkazuje s nimi maršálek posl. Nowaka do schůz
příst.
Posl. Nowak vyhražuje sobě právo podali svoje
návrhy znova.
Nejvyšší maržálek žádá, by se kurie po schůz
ustavily a zvolily výbor verifikační, ježto doposu
jsou verifikátory poslanci, označení maršálkovi jako
nejmladší členové sněmu.
Čte se potom dlouhá řada návrhův a dotazů, tý-
kajících se
úlevy nouze v krajích živelními pohromahni stižených
Posl. dr. Piedler, Prážek, Pacák, Kubr, dr. Steld,
dr. Baxa a soudr. podávají v té věci tento návrh:
„Podepsaní navrhují, aby sněm království českéh
usnesl se takto:
1. K úlevě nouze mezi obyvatelstvem v okresíc
a obcích království českého, postižených živelním
pohromami, povoluje se ze zemských prostřed-
ků podpora čtyř millionů korun. Z této
sumy má použilo býti: 1. části 500.000 K ke zřízení
okresních neb obecních silnic, cest, mostů, po pří
padě k provedení jiných obecně prospěšných a ve ve
řejném zájmu potřebných podniků; 2. části 1,500.000
k provedení podniků melioračních, a to jak meliorae
vodních, tak i jiných meliorací zemědělství sloužících
jako k zařizování vodovodů, vodních nádržek, sadů
chmelnic a pod.; 3. části 1,000.000 K k povznesen
chovu dobytka hovězího a vepřového; 4. části 500.00
korun k podpoře jiných účelů zemědělských, jmeno
vílě lnářství, lesnictví a j.: 5. části 500.000 K k pod-
poře živnostníků, jimž následkem živelních pohron
způsobena byla značná újmu ve výdělku. Částky v od
stavci 3. a 4. uvedené buďte odevzdány oběma od-
borům rady zemědělské a rozděleny dle kliče pro roz
dělování dotací platného. Částky v odst. 5. naznačeno
použito budiž po dorozumění se zemskými korpora
cemi živnostenskými, po případě s obchodními a živ
nostenskými komorami. Obnos 4,000.000 K nech
opatří sobě zemský výbor zápůjčkou u některého do
mácího peněžního ústavu.
Zemskému výboru ukládá se, aby postaral se
takové rozmnožení sil v kullurní, technické kancelář
zemědělské rady, by meliorace mohly co nejrychle
býti projektovány a prováděny.
Vláda se vyzývá, aby zahájila pomocnou akc
ve prospěch obyvatelstva živelními pohromami v krá-
lovství českém poškozeného a aby opatřila k tomu
potřebné prostředky ve výši, přiměřené rozsahu škod
obyvatelstvu způsobených. Jmenovitě nechť postará se
vláda o přiměřené zvýšení dotací pro velký i malý
meliorační fond. Vláda se vyzývá dále, aby v kraji-
nách živelními pohromami navštívených postiženým
odepsala daň pozemkovou a daň z výdělku nižších
tříd a aby po čas, pokud následky těchto pohrom ne-
budou odčiněny, zastavila exekuční vymáhání těchto
daní. Mimo to nechť vláda sníží dopravné pro krmiva
pod nouzový tarif a nechť upraví podmínky pro uží-
vání tohoto tarifu tak, aby nebylo lo spojeno pro rol-
nictvo s obtížemi, současně však aby nemohlo výho
sníženého tarifu zneužíváno býti překupnictvem-
Výboru zemskému se ukládá, aby dorozuměl s
s vládou za tím účelem, by všechny meliorační, regu-
lační, železniční a jiné, z veřejných prostředků pod
porované práce v království českém byly co nejrychlej
prováděny, jmenovitě by úřadní řízení, jehož třeb
při tom, jakož i povolování a vyplácení podpor bylo
co možno urychleno. V ohledu formálním budiž návrl
tento bez prvního čtení přikázán komisi rozpočtové.
Posl. inž. Kaftan a soudr. podávají na místo-
držitele dotaz
po uplavnění Vltavy uvnitř Prahy a středního Lah
od Mělníka k Jaroměli.
#9
alto_textblock
#9
V interpellaci té po poukazu, že projekt dotyčný
byl již 28. srpna 1903 schválen a že nezbývají než
jen kroky formální, upozorňuje se důtklivě na
nouzi dotyčným krajům hrozící a do-
kládá se, že proti zahájení prací uplav-
ňovacích na Vllavě v obvodu Prahy
na středním Labi té doby je tím měně
příčin, ježlo zemský výbor, aby práce umožnil
zavázal se poskytovali s výhradou sněmovního schvá-
lení příspěvek, předepsaný zákonem o vodních drá-
hách, ke kterému kroku zemský výbor na základě
čl. 2. zemského zřízení úplně byl oprávněn.
Z těchto závažných důvodů a vzhledem k tomu,
že nynější krisi zemědělské, průmyslové a živno-
stenské v království českém lze jedině neodkladným
započetím zákonitě povolených prací uplavňovacích
vydatně čeliti, jichž provedením zemědělství, průmysl
a živnosti se povznesou a poplatnost říše se zvýší,
ano i státním dráhám kýženého, dosud postrádaného
spojení s vodní dráhou v Praze se dostane — táží se
interpellanti místodržitele: je-li ochoten naléhati ce
nejúsilovněji na vládu, aby neprodleně z mí-
něné práce přípravné na Vltavě v ob-
vodu Prahy a na středním Labi od Měl-
níka do Jaroměře ukončila a s prová-
děním projektovaných slaveb kanali-
sačních započala
Týž poslanec podává se svými kollegy na místo
držitele král. českého dotaz, naléhající
na brzkou kanalisaci Vltavy a Labe a zlízení přístavn
dráhy v Holešovicích - Bubnech.
V interpellaci zevrubnými daty doložené a odů-
vodněné, se dovozuje na konec
„Jelikož stavba alpských drah přes obrovské pře-
kročení zákonitě povoleného nákladu, jakož i stavba
nevého terstského přístavu provádí se vším úsilím,a
#10
alto_textblock
#10
dolyčné zákony v posled. dnech předešlého zasedání
říšské rady podané, ústavně dosud vyřízeny ne-
byly, nemůže býti pro poukázání žáda-
ných obnosů žádných překážek, zejmena
v debě, kdy panuje v království českém
v oboru hospodářském úplnů stagnace
a stavby ony tedy vlastně stavba mi
z nouze nazývány býti mohou. Ostatně
sluší uvážiti, že interkalární úroky z obnosu 19 mill.
korun na kanalisaci Vltavy a Labe a z obnosu 4 mill.
korun na přístav holešovický dosud vynaložených tím
více porostou, čím dále dokončení splavnění Vltavy
a Labe a zřízent přístavní dráhy v VII. části Prahy
so zdrží, nehledě ani k ohromným škodám
způsobeným plavbě a obehodu v krá-
lovství českém prodloužením staveb-
ní lhůty.
Návrhy na poskytnutí státní podpory k Úlevě
nouze v postižených okresích podali dále němečt
poslanci:
Kutscher a soudr. (pro okresy litoměřický
úštěcký a lovosický, Lipka a soudr. (pro okrosy
labsko-ústecký a chabařovický), Schreiter a soudr
(pro okresy děčínský a dubský), dr. Zd. Schůcken
(na bezodkladné provádění nouzových staveb drah a
regulací), Kletzenbauer a soudr. (na státní pod-
poru pro rolníky okresu kaplického), Stahl a soudr.
na zadávání státních dávek zemědělských plodin
výrobků zemědělcům samotným), Heinzel a soudr.
(ohledně nouzových podpor pro okresy falknovský
a kynžvartský), Krůtzner a soudr. (pro okres
českolipský), Trautzl a soudr. (pro pohořelé oby-
vatele v Horách sv. Kateřiny a pro živelními pohro-
memi stižené rolnicivo v okresu mosteckém, jirkov-
ském a kateřinohorském)
Posl. dr. Heřman Janovský a soudr. podali ná
1. na ochranu řepařů proti rayonu řepařů;
2. na zavedení vývozního cla na cukr do Uhe
3. na snížení daně cukerní;
4. na opatření širšího finančního nákladu pr
hospodářství samosprávné, než byly dnešní jeho
zdroje.
Ježto návrhy ty neměly s dostatek podpisů, byly
po dolazu nejv. maršálka o podpoře, návrhy: 1.,3.
a 4. podporovány, návrh 2. však níkoli.
Posl. dr. Fledler a soudr. podali návrh na zru
šení přechodního poplatku z cukru, n
odvolání kontrolních předpisů pro do-
pravu cukru z jedné do druhé poloviny říše, jakož
i na snížení spotřební daně z cukru.
Děle podal posl. dr. Baxa návrh na zavede
všeobecného a rovného hlasovacího práva do sněmu
král. českého, obdobný to návrh s oním, jejž učini
již v roce 1901
Posl. dr. Čelakovský, dr. Dvořák a soudr. po
dali na místodržitele dolaz stran nedostatku potřeh
ných místností, způsobilých k účelům české univer
sity Karlo-Ferdinandovy. Interpellanti důrazně vytý
kají vládě, že nevyhověla ani po závazném prohlá
šení svého zástupce ve školské komisi lonským n
vrhům této komise a že neučinila ničeho na odstra-
nění neblahého dlouholetého provisoria, v němž se
česká universita nalézá.
Počet posluchačstva (roku 1902 3450) stoupl roku
1903 na 3550 a i letes udrží se zajisté na této výši.
Fakulta theologická je v nájmu pouze ještě dvě
léta. Na právnické fakultě skoro polovice poslu-
chačů nemá místa v nyrťějších posluchárnách, jež se
nalézají ve dvou budovách od sebe vzdálených. Na
fakultě lékařské tísní se ústavy vědecké a fa-
kulta filosofická pak je umístěna v Klementinu
a kromě toho ještě v sedmi od sebe odlehlých budo-
vách, jichž místnosti většinou nehoví ani nejprimi-
tivnějším požadavkům. S ústavy universitními, s bi-
bliotékou, archivem atd. zůstává vše při starém
neladu. Dodavše, že neběží jen o důležitou záležitost
kulturní, nýbrž v jistém smyslu i o opravdo-
vou akci nouzovou — nehledě ani k tomu, že
právě letos našly se finanční prostledky na zřízení
italské fakulty právnické v Inšpruku, za něž vlastně
nikdo nežádal, táží se interpellanti místodržitele:
1. věnuje-li vláda pozornost neudržitelným po-
měrům, jaké na jediné universitě české panují;
2. je-li ochotna v nejbližší době odpomoci ne-
dostatku potřebných místností zřízením univer
sitních budov, jež by byly trvale způsobi
lými pro účely c. k. české Karlo-Ferlinandovy uni
versity v Praze a
3. zdali, pokud se tak nestane, je aspoň ochot
odpomoci nedestatkům prozatímným opatřením
vhodnějších a prostrannějších místností nájmen
aneb tím způsohem, aby četně navštěvované před-
nášky byly obsazeny, pokud poměry osobní toho při-
pouštějí, dvěma silami učitelskými, jež by
parallelní čtení konaly?
Posl. Kazper a soudr. dolazují se místodržitel
po zřízení německého okresního hejtmanství v Nov
Pace a po odkládaném prý zlízení krajského soudu
Trutnově.
Posl. Iro a soudr. stěžují sobě ve dvou dotazech
do bezohledného vybírání daní řadou berních úřadů
v západních Čechách a do předpisů daně z osobníh
pžíjmu v soudním okrese Marianské Lázně.
Spravedlnosl pošlovního eráru vůči českým ucha
zečům,
Posl. dr. Pantáček a soudr. podali na místo-
držitele v příčiné odstrkování českých uchazečů p
obsazování míst při státních poštovních úřadech
království českém tento
#11
alto_textblock
#11
vrhy
#12
alto_textblock
#12
dotaz:
#13
alto_textblock
#13
Jakkoli již po drahnou dobu bylo lze pozorovati
že při obsazování míst u c. k. poštovních úřadů v
Čechách, zejmena míst vyšších, všude, kde jen to
bylo možno, byla uchazeči národnosti německé dána
přednost před jeho kollegou českým, přec nabylo
toto odstrkování úřadníkův a žadatelův českých te-
prve v čase posledním míry zvláště povážlivé, b
vyvinulo se v systém divně kontrastující s rovno-
právností národnostní, zákonně chráněnou
Tak bylo na př. k doplnění lad koncept-
ního úřadnictva c. k. poštovního ředitelství v Praze
v jehož statu již 15 úřadníků (mezi nimi i přednosta
personálního referátu) jazyk český vůbec a mnoho
jiných měrou ke styku se stranami dostatečnou ne-
ovládá, přijalo z nových 12 praktikantů 8 (ted
plné 4) Němců a pouze 4 Češi.
Při odboru stavebním byli při posledním ob
sazování jmenováni ze 4 nově přijatých elevů 3 ele
vové Němci a jen jediné místo vyhraženo bylo kom
pelentům českým.
Jestli již v obou těchto oborech jest poměr, v ja
kém přihlíží se k uchazečům českým z jedné a ně-
meckým se strany druhé dosti křiklavým, jest systén
odstrkování českých úřadníků ve statu úřadnictv
výkonného ještě nápadněji k platnosti přiváděn
Ve snaze, vyhověti známým německým lužbán
(viz list obce podmokelské), žádajícím, by k poštov
ním úřadům v krajích většinou německých dosazo-
váni byli jen zřízenci jazyka českého neznalí, na-
máhá se správa poštovní kandidáty německé si z
každou cenu opatřiti.
Proto nechávajíc žádosti uchazečů českých, třeba
i maturitní zkoušky s vyznamenáním vykazovali, vět-
šinou bez povšimnutí, vyřizuje ihneda přízniv
žádosti všech uchazečů německých, na kvalifikae-
věenou velké váhy nekladouc.
Tím způsobem docíleno toho, že do letošníh
kursu poštovního, 16 aspirantů vykazujícího, dostal
se 13 Němců a jen 3 Češi.
Rovněž byly letos skoro důsledně zamítán
žádosti českých abiturientů škol středních
místa čekatelů na poštovní úřady pomocné, zat
však přijímáni na místa tato kompetenti němečtí
kvalifikace mnohem menší (na př. propadlí quartáni)
kteří na vyzvání v německých listech uveřejněná
patrně poštovním ředitelstvím inspirovaná se o místa
tato hlásili.
Úřadní odůvodnění, že prý přijímáni jsou tit
méně kvalifikovaní „z nedostatku jiných uchazečů“
zapomnělo patrně připojiti slůvko „německých“, po
něvadž českých, zcela kvalifikovaných žadatelo
nedostatek nebyl.
Za těchto okolností není ovšem divno, že mez
těmito čekateli jest 70% Němců.
Jak smutný osud stíhá vůbec poštovní úřadníky
národnosti české, vidí každý, kdo pozoruje, jak př
obsazování úřadů poštovních v krajích většinou ně-
meckých zásadně pomíjeni jsou uchazeči čeští, ba
i ti, kteří jako expeditoři po léta v těchže krajích
bezzávadně působili a jak jmenováni jsou o 2 léta
a i ještě mladší kollegové jejich jen proto, že jsou
ná rodnosti německé.
Uzkostlivá péče c. k. poštovního ředitelství
Praze, vyhnouti se každému opatření, které by moble
#14
alto_textblock
#14
vzbuditi nelibost Němců, vede k tomu, že ostýchá se
za poštmistra do končin většinou německých jmeno-
vati úřadníka třeba i německé národnosti, jen když
buď česky umí, nebo v českém místě se narodil.
Vyhražujíc místa ona jen takovým žadatelům
o jejichž německé příslušnosti naprostá neznalos
druhého zemského jazyka podává neklamné svědectví
odstrkuje všechny uchazeče české, tak že tilo o5
ba i více let později se stávají pošlinistry, než šťast-
nější kollegové Němci.
K jakým důsledkům praxe talo vede, jest na
bíledni. Nejen že jí trpí soulad a kollegialila mez
úřadnictvem, v něž vštěpuje se pocit vzájemně ne-
rovnosti, nejen že budí se tím v úřadnictvu nespo-
kojenost a přispívá k demoralisaci tím,
že mnohé k zapír4ní nebo i k předstlrán
národnosti ponouká (na př. mnozí Něm-
ci vydávají se za Čechy, by z končin
německých byli do českých míst pře-
loženi, nýbrž porušuje se jí i zákon, rovnost všech
národností zaručující a poškozuje siužba, která
naprosté znalosti obou jazyků zem-
ských kategoricky vyžaduje.
Poněvadž tato praxe poštovní správy opírá s
prý o pokyn Vaší Excellence, kterým
bylo poštovnímu ředitelství v Praze
dáno na srozuměnou, že třeba jest, aby
tak, jak prý se to v ostatních oborech
státní služby v Čechách děje, i v po-
štovnictví provedeno bylo očištěn
německých úřadů (na př. Kaplice) od Jřad-
níků českých, táží se podepsaní
„Jak může Vaše Excellence tuto
praxi, k odstranění úřadníků českých
čelící, uvésti v souhlas se zákone
ústavním, rozdílu národnosti při ob-
sazováni statních úřadů neznajícím?
Posl. dr. Víškovský a soudr. interpellují nejvyš-
šího maršálka, je-li zemský výbor ochoten k iniciativě
za účelem opatření předloh pro reformu volebníc
ládů do sněmu království českého a sbo-
rů samosprávných, zejmena do obce,
po případě, jak daleko postoupily předběžné práce.
zahájené snad v zemském výboru za tím účelem.
Posl. Nowak a soudruzi domáhají se dotazem na
maršálka zřízení druhého ústavu pro choro-
myslné v německém území král. českého
posl. Markert a soudr. táží se místodržitele po úprav
(rozdělení?) berní správy v království dle poměru
poplatnosti Němců v Čechách; posl. Zd. Schücker
soudr. podávají na místodržitele dolaz stran zřízení
českých a polských poboček na německých
učitelských ústavech v Opavě (!) a Těšíně (!), po při-
puštění absolventů záhřebské právnicke
fakulty k veřejné službě konceptní v rakouské
polovině říše, a činí posléze na místodržitele dota
v příčině platnosti maďarštiny ve společno
armádě; posl. Nítscho a soudr. podávají dolaz star
české dvojtřídky v Prachaticích a snahy
Čechů tamějších, docíliti prý „umělým vyšroubováním
počtu žactva“ ještě třídy třetí na úkor prý
obce prachatické; posl. Hackel a soudruzi v příčině
úlevy nouze dělnictva v okresu ústeckém.
Posl. Rona podává dolaz na místodržitele v pří-
čině povinného vyučování německému
jazyku na školách měšťanskýc h.
Blahovůle vlády k českému škoiství.
#15
alto_textblock
#15
Posl. Anýž a soudruzi v dotazu na místodržitele
břitce kritisují politováníhodně zjevy, jichž jevištěm
bývají české školy, ať soukromé či ve-
řejné v obcích, spravovaných přísluš-
níky národnosti německé. Vláda a orgány
státní stížností jim bezpočtukráte již poslanci tlumo-
čených nedbají, ba poslední dobou množí se důkazy
že ponechává se v této příčině úpln
volné pole národnostnímu záští na ve
kou újmu školství a na škodu samé auto-
rity školních úřadů. Tak opětně objevily se
mimo křiklavé porušování zákonů na
škole teplické, o němž podán zvláštní dotaz,
ještě větší nezákonnosti a násilnosti při
zápise do české školy v Podmoklech,
v Postoloprtech, v Liberci a v Hostom-
cích. V Podmoklech již od několika roků je tamní
česká soukromá škola Ústřední Matice školské před-
mětem stálých útoků některých příslušníků obyvatel-
stva německého, kteří slovem tištěným i mluveným
i činem nepřestávají porušovati národnostní mír. Dí-
lem děje se tak, že se působí na správu státní dráhy
aby dělníci v dílnách těchto zaměstnaní, pokud jsou
národnosti české, byli z národnostních důvodů pře-
kládáni a nahrazováni dělnictvem ně-
meckým. Mimo to překládáni jsou průvodčí vlaku
v Podmoklech bydlící i strojvůdcové, ba i vyšši
úřadníci a místo nich jsou dosazováni zří-
zenci národnosti německé. Interpellace vy-
ličuje dopodrobna proskripění akei, zahájenou
14. září t. r. časopisem „Nordböhm. Volks-
ztg.“ kde se konstatuje, že do české školy je zapsáno
113 dítek a kde se německé obyvatelstvo vyzý vá
k činům české národnosti nepřátel-
ským. Štváčský článek končí seznamem, jehož uve-
řejnění takto se motivuje: „aby veřejnost učinilasi
zevrubný obraz, které méně cenné elementy pracují
o počeštění Podmokel, mvádime nájemníky, kteří po-
sílají dítky do české školy, pokud nám byl
možno o nich se dověděti, dle jmen.“ Na to
následuje seznam redičů i počet dětí ze školni
obce potmokelské, jež do školy Ústřední Matice škol-
ské chodí. Již v dřívějších létech býval podobný se-
znam na začátku školního roku uveřejňován a stíž-
nosti proti tomu, kdo seznamy tyto uveřejňuje, zůstaly
vždycky bez vyřizení, resp. bylo vyřízením prohlá-
šeno, že pachatel nemohl(!!) býti zjištěn. Po-
dobně v Postoloprtech, kde rovněž je česká
škola soukromá, vydržována Ústřední Maticí školskou,
byly uspořádány pravé štvanice na dítky
tuto školu navštěvující, a interpellace uvádí
přímo do nebe volající doklady nezřízeného nátlaku,
jímž působeno bylo také na české rodiče
v Hostomicích. Místnosti české veřejné školy
tamější jsou naprosto nedostatečné, mus
býti zavedeno vyučování polodenní, a ač místnosti
příhodné byly po ruce, jenom z národnostního záští
a nepřátelství k české škole zástupcové obce hosto-
mické, zejmena předseda místní školní ra-
dy, obecní starosta Fiedler, nejen se
mistnosti nestará, nýbrž přímo i opa-
tření účelných místností staví se na
příkoř. Totéž bezpráví děje se českým rodičům
v Jablonci n. N., jak nasvědčuje nedávná machi-
nace se zápisem. Interpellanti táží se tudíž: 1. Jsou
V. E. případy tyto známy? 2. Hodlá se V. E. přičinit
o to, aby zápis do českých i německých
škol děl se bez jakéhokoli rušení z dů-
vodů národnostních a hodlá poskytnouti V. E.
prostřednictvím státních orgánů če-
ským rodičům dostatečné ochrany, by
dítky své dali vzdělávat jazykem svým
mateřským bez obavy o svou existene
a požívání svých občanských i soukro-
mých práv? 3. Jest ochotna V. E. tyto případy
dáti vyšetřiti a výslodek vyšetřování tohoto sněmnu
království českého oznámiti?
Posl. dr. Dvořák a soudruzí interpellují rovně
stran zúmyslného přesazování českéh
železničního personálu z Podmokel na
úkor tamější české menšiny.
#16
alto_textblock
#16
Slasti českých soudců.
#17
alto_textblock
#17
Týž poslanec podává na místodržitele detaz stra
jmenování 28 adjunktů, k němuž došlo 2. května a př
čemž jmenováno 18 Němcův a 10 Čechů. Aby mohl
býti jmenováni němečtí auskultanti, byla praete-
rována celá řada 5—6 roků sloužících
českých žadatelů, kteří v každém směru
byli úplně kvalifikováni. Naproti tomu jme-
nování adjunkty němečtí auskultanti, slou-
žící příbližně asi 4 roky, takže přeskočili ze
jmenovaných německých adjunktů dr. Duk 42, Antoniu
Sollanek 52, Edmund Lessig 57, dr. Schuldes 58, Fr.
Pompe 75, Jindřich Hoilub 85, dr. Auschenbrenner 9e
a Karel Blobner 109 svých předchůdců dle stalu úřad-
ního, za to nebyli povýšeni čeští auskul-
tanti, kteří byli na tato mista v tak zva-
ném uzavřeném území ministerstvu na
vrženi samým německým senátem vrch-
ního zemského soudu království če-
ského, takže i co se týče znalosti jazyka německého
byli čeští kompetenti nepopíratelně plnou měrou kvali-
fikováni. Toto bezprávi vzbudilo jitřivý
dojem v české veřejnosti, zvláště v řadách
úřadnictva a to tím spíše, že motivy tohot
praeterování českých úřadníků byly
patrně politicky jednostranné úvahy J. F. pan
#18
alto_textblock
#18
správče ministekstva spravedlnfosti, přiblížili ss
thoorii německé o uzavřeném německém úzomí v Če
chách. Také při jmenování soudních tajemniko
v srpnu t. r. praeterováni byli způsobilí ža-
datelé české národnosti. Dovolujemes
proto k V. E. jako zástupci vlády učiniti tente dolaz:
Jak hodlá vláda vysvětliti toto praetere-
vání úplně způsobilých českých žada-
telů?
Posl. Blahovec podává dolaz na místodržitele
v příčině křestního aktu na farním úřad
v Novosedlicích u Teplic
Týž poslanec dotazuje se místodržitele v pří
čině školního zápisu ve školních ob-
cích jazykově smíšených.
#19
alto_textblock
#19
Česká skola v Teplicfch.
#20
alto_textblock
#20
Posl. Josef Anýž a soudr. podávaji na místo-
držítele jakožio presidenta zemské školní rady dota
stran
pronásledování českých redičů v Teplicích a nešs
tření předpisů zákonných žkolními úřady.
Vaše Excellencí! Roku 1897 byla po dlouhých
průlazích zřízena konečně po rozhodnutí c. k. správ-
ního soudu v městě Teplici-Senavě obecná jednotřídní
škola veřejná s vyučovacím jazykem českým, do níl
přihlásilo se hned 345 žáků, takže zákonný poče
žáků, jenž do jedné učebny směstnán býti může, totiž
80, byl více než čtyřikrát překročen. Následkem toho
bylo učiněno opatření prozatímné, jelikož místnosti
byly po ruce, aby při této jedné třídě byly otevřeny
tři, později čtyři pobočky. Tento stav trvá až do
dnešního dne, ačkoliv počet žáků do této školy za-
psaných, pohybuje se stále ve výši kolem 300. Tak
chodílo do této školy 1. 1898-99 261 žák, 1899-1900
274 žáků, 1900-01 307 žáků, 1901-02 342 žáků
1902-03 372 žáci, 1903-04 318 žáků vesměs z
školní obce teplicko-šenavské. Ačkoliv podle zákon
má býti škola, jestliže bylo potřebí po 3 roky při
vydržovati třídy pobočné, rozšířena c příslušný po-
čet tříd postupních a ačkoliv v Teplicích od otevření
české veřejné školy r. 1898 plyne již na 8. rok,
přece doposud škola tato není organisována jakožto
škola pětitřídní, jak by podle zákona již dávno or-
ganisována býti měla. Vinu toho spalřují podepsaní
v tom, že okresní školní rada v Teplicích
staví se zcela nepřátelsky proti těto
škole a o její rozvoj starrti se nechee,
nečbajíc ustanovení zákona, jehož stráž
kyní v první řaděbýti má. Avšak také zem-
ská školní rada pro království české v této
přičině nese vinu, jelikož, ač poměry školy te-
plické jsou jí dobře známy, na plnění zákona ne
naléhá. Za této naprosté netečnosti orgán
školních jest pochopitelno, že nepřátelé české
školy směle vydali před zápisem na začátku školního
roku 1903—4 štváčský leťák, jehož doslovný
opis tuto připojujeme, aby V. E. posouditi mohla
kam až vede nešetření zákona v království českém,
jde-li o českou školu. Tvrdí se v tomto letáku, ž
přese všecky protesty obecního zastupitelstva byl
oktrojována městu Teplicím česká škola, na níž prý
náklady na základě jednostranného a libovolného
výkladu školních zákonů, obec musí něsti. Štvaním
českých fanatiků a agitatorů, jimž na špici prý jsou
četní státní úředníci, návštěva české veřejné
školy stále vzrůstá, zvláště když prý není náležitě
od školních úřadů kontrolována. Ze samé obce
Řetenic, s Teplicí sousedící, chodí, jak se v le-
táku praví, 63 školních dětí do české školy v Teplici.
Usilování teplické obce, aby vyškolením řetenické
obce návštěva české veřejné školy v Teptíci byla sní-
žena, prý se nezdařilo. Výslovně se v tomt letáku
praví: „Zdejší česká škola trvá doposud jako jeo no-
třídní veřejná škola národni a dnes chodí
do ní 372 dětí. Poněvadž podle zákona nemůže
býti více než 80 dítek přijato; musila by se tato škol
přeměniti ve školu pětitřídní. Pro pětitřídní školu
musila by obec, která jest povinna něsti náklady n
školu, zříditi vlastní budovu, anebo ji najati. Značné,
od té doby vzrostlé náklady, musily by se zaplatii
od poplatníků ve způsobě obecních přirážek. Po-
moc od toho jest jen tím možná, jestliž
čeští dělníci a pomocníci německými budou nahra-
žení. To jest jen tím snáze možná, že hospodářské
poměry přivedly k nezaměstnanosti množství něme-
ckých dělníků. Vyzýváme ludíž, abyste s ve
české zřízence, jmenovitě však ty, kteří
posílají své dítky do školy české, i hne
vypověděli a německými nahiadili.
Také české nájemníky u Vás bydlící, kteří své
dítky do české školy posílají hned vypověděli
K tomu dokládáme, že máme v rukou zevrubný se-
znam rodičů, jichž dítky do české školy chodi a ž
kdyby naše vyzvání zůstalo bez účinku, byli bychom
přinuceni uveřejniti jména dělníků a zaměst-
navatelů těchto osob a poukázati na to, komu naší
spoluobčané, bude-li potřebí zdejší českou školr ote-
vříti, mají co děkovati za výlohy s tím spojenéa
za počešťování Teplic.“ Podepsan jest výkonný výbor
německý. Tento leták byl předmětem kritiky nejenom
tisku českého, nýbrž i také německého. V časopisu
„Freiheit“ v Teplici-Šenavě a to v čísle ze dne 17.
září 1904 nazývá se tento způsob boje proti české
škole „národním vyděračstvím“. Jelikož
časopis tento, německým jazykem psaný a od přísluš
níků německé národnosti redigovaný, jak V. E. známo,
nemůže býti viněn z nějaké národní předpojatost
a není příčiny pochybovati a správnostech jeho údajů,
poukazujeme na výtky v něm obsažené a dokládáíme,
že podle zprávy tohoto listu císažský rada Lang ob-
cházel u majitelů domů a živnestníků a plipravoval
půdu, aby zminěný leták neminul se cilem. Právem
nazývá list tento počínání původců letáku neomin-
vitelnou brutalitou a bezednou nízkostí smý šlení,
jež jest základem tohoto jednání se školním dětmi
zcela správně prohlašuje, že počínání odpůrců školy
české rovná se přímo vyděračství. Takověto výstřelky
národní nesnášelivosti, o jakých leták tuto připojený
svědčí, byly by nemožny, kdyby školní úřadové do-
zeru V. E. podřízení, konali náležitě svou zákonem
uloženou povinnost, nedbajíce při tom, zdali jest to
té které pohitické vládnoucí straně vhod čili nic. Ze-
jmena pak v Teplicích bylo takovýmto výstřelkům
národní nesnášelivosti a nelidskosti zabráněno, kdyby
okresní školní rada byla zavčas podala návrh na
nahražení poboček při české veřejne
škole teplické třídami postupnýmia
kdyby zem. školní rada byla na rozšíření školy
— jak zákon toho žádá — naléhala. Jelikož a
dosud se tak nestalo a všechnu příčinu máme do-
mnívati se, že ani u c. k. okresní školní rady, ani
u c. k. zemské školní rady není ochota touto zále
žilostí vážně a opravdu se obírati, tážeme se-
1. Jsou tyto hrozně poměry na české veřejné
škole v Teplici, vinou školních úřadů zavládnuvší,
známy V. B.
2. Hodlá V. E. co nejrychleji zjednati
nápravu, původce zmíněného štváč-
ského letáku dáti vypátrati a přinutiti
co nejrychleji školní úřady. aby českou
veřejnou školu v Teplici rozšířily dle
zákona na školu pětitřídní?
Posl. Peschka a soudr. interpellují místodržitele
pro „agilační rejdy“ správce české školy p. Josel
Berana v Pěčíně pro zřízení české školy v Roketnici.
Posl. Macháček a soudr. podali na místodržitele
dolaz ohledně celonedělního klidu pro
soukromé úřadnictvo a žádostí v tomto směru
Zenskou jednotou podaných.
Posl. Fiedler a soudr. domáhají se svým návrhem
zřízení evangelické bohoslovecké fa-
kulty na vysokých školách pražských
#21
alto_textblock
#21
Německá obstrukce začala.
#22
alto_textblock
#22
Nejvyšší maršálek polom sděluje, že posl. d
Pražák omluvil se churavostí a že posl. Fabian
žádal telegraficky o čtyřnedělní dovolenou.
Posl. dr. Reiniger navrhuje, aby o žádosti posl
Fabiana bylo hlasováno dle jmen a před hlaso-
váním, aby byla schůze na 10 minut prerušena
Protože návrhy tyto byly dostatečně podporovány,
přerušil nejvyšší maršálek v 1 hod. 55 min. schůz
a po přestávce a těžkopádném hlasování dle jmen, byla
poslanci Fabianovi dovolená skutečně udělena
Vzhledem na pokročilou dobu maršálek odhodlal
se k ukončení schůze.
Sněmovní tajemník dr. Hnasz předčítá
osvědčení poslanců českého národa
(viz na jiném místě)
Rektoři obou universit pražských, dr. Ulbrich
dr. Storch skládají poslaneckou přísahu
Příští schůze v úterý 11. t. m. o 11. hou
depol. s dnešním jednacím pořadem
Schůze skončila o 1/43. hod. odpol