#2
alto_textblock
#2
bilejní
#3
alto_textblock
#3
stava v Praze f. 1908.
#4
alto_textblock
#4
Příloha „Národních Listů“ k číslu 163, ze dne 14. června 1908.
#5
alto_textblock
#5
Exposice c. k. ředitelství stát. dral
v Praze.
#6
alto_textblock
#6
Exposice c. k. ředilelství stát. drah v Praze, umí
stěná v levém křídle průmyslového paláce ve sku-
pině lopravnictví řadí se důstojně k ostatním expo
sicím tohoto křídla, ba možno říci, že některé z nich
v mnohém směru i předstihuje.
Při vstupu do intericůru e k. stálních drah upou
tá pozornost v prvě řadě velice ladně uspořádaná
#7
alto_textblock
#7
retrospektiva,
#8
alto_textblock
#8
týkající se jednak linii, tvořících kdysi c. k. státn
dráhy v Čechách (dnes linie společnosti státní dráhy
jednak linií ve správě ředitelství se naléza jících
Pokud se týká prvých dlužno tu upozorniti na
různě projektý a jině pámátky na železniční spojení
Vídně s Prahou z let 1840 a 1842, jakož i Prahy
s Drážďany z let 1850 a násl. Zejměna zajímavy psou
památky na slavnosti, konané v Praze za příčinou
otevření c. k. státní dráhy z Olomouce do Prahy
(1845) a z Prahy do Drážďan (1851), kterážto obě
linie — jak známo — byly až do let 1855 státními
drahami, roku 1855 byly následkem tehdejší finanění
tísně v Rakousku prodány ulvořivší se společnosti
státní dráhy, v jejíž rukou jsou podnes.
Dále dlužno upozorniti na koneessní li-
stiny české záp. dráhy (1859), duchcovsko-podmo-
kolské (1869), pražsko-duchcovské (1870), dráhy
z Mostu přes Hroby na saskou hranici (1872 a 1882
a ze Zlonic do Hospozína (1881), jež jsou tu vesměs
v originálech vyloženy. Samo sebou se rozumí, že
nescházi také pohledů na jednotlivé obekty, stanice
al. těchto linií, jakož i linic rakovnicko prolivinské,
vyslavěné slálem v letech 1874-6. Ba nalězáme tu
i obrázek, znázorňující dopravu na pražsko lánské
dráze, vystavěné v roce 1830, jakož i výsadní listinu
z roku 1824, kterou císař František I. udělil profe-
soru Frant. Ant. rytíři Gerstnerovi výhradné právo
ke stavbě dřevěné a železné dráhy mezi Marthausem
a Budějovicemi a jiné zajímavé pamětky na tuto
prvou dráhu nejen v Rakousku, ale na
celé evropské pevnině. Z toho důvodu ne-
bude zajisté ředitelství stát. drah nikým zazlíváno
že tyto vžácné pamálky výstavuje, třeba něspod
tsto dráha v obvod obch a živnost. komory v Praze
Prohlédnuvše ještě staré stejnokroje státních a želez
ničních úřadníků a zřízenců z let 1850 a 1857, obrá
tíme pozornost k neměně zajímavé exposici, tý
kající se přestavby
#9
alto_textblock
#9
nádraži císaře Františka Josefn,
jež zaujímá celé jedno oddělení a jest zajisté pre
odborníka i pro neodborníka tak zajímavou, že třeba
ji věnovati několik slov.
Stavba nové přijímací budovy, právě k dokon-
čení spějící, provádí se na místě staré budovy, pochá-
zejicí z roku 1871 a vyslavěné bývnlou společnošt
dráhy císaře Františka Josefa, jejíž obraz lze viděti
v čánti rotrospoktivní. Definitivní a konstruklivní pro-
vedení spolu s vedením stavby obstarává c. k. ře-
ditolství stát. drah v Praze. Navrhovatelem veškeré
architektonické výpravy stavby jest architev
Joseí Fanta v Praze. Nová přijímací budova
jest vystavěna v moderním renaissančním slohu a
plecha jí zaslavená jest celkem 5316 m2. K nádražn
budevě pojí se rozsáhlé trojdílné loubí, zaujímajíct
plochu 17923 m2. Pod loubím zamýšleny jsou tak zv
ostrovní nástupitě, k nimž příchod bude tumnely o
m stre ve svěllosti, jakež i tunelem pro zavazadia
o svěllosti 6 m. Stavba ukončena bude, a
na tunely a pérony počálkém roku 1909
Celá tato exposice čítá 25 čísel a sice jedna
celkový pohled a půdorys přizemí, jednak postranni
pohledy, příční i podělní řez střední části budovy
jakaž i folografické pohledy na jednotlivé, již ho-
tové čázli budovy a jiné různé detaily. Tato nová při-
jímaci budova bude jednou ž nejkrásnějších budov
nádražních v Rakousku.
Velice zajímavým jesl, srovnávati siluace nádraž
cís. Frantška Josefa z roku 1886 a 1907, slanice Nu-
sle—Vršovice z roku 1887 a 1907 a slanice lounské
z roku 1875 a 1907. Již pouhý pohled na tyto siluace
poučí i laika o ohromném rozmachu, jaký učinily
v k. státní dráhy v poslodních deseti letech.
Další oddělení zaujíná
#10
alto_textblock
#10
odbor dílenský.
#11
alto_textblock
#11
Vidíme tu celou řadu pohledů do dílen loun
ských, jež jsou dnes opatřeny nejmodernějším zaří-
zením jak po stránce technické, tak také po stráne
zdravotní, jakož i ukázky práce na jednotlivýci
strojích. V dílnách lěchto, jichž věrný model spo-
lu s výtopnami vidíme uprostřed interieuru, zaměst-
náno dnes skoro 1000 dělníků. Odborníky budeu
zajisté zajímali modely spalovačů systému
Markova, Pallova a Schlevderova, jakož i model zaří-
zení k nasypávání uhlí do tendrů lokomoliv ve sla-
nici nuselské, umístěné uprostřed interieuru na stole
jakož i znázornění způsobu práce při správkách top
ných rour dokomotivních kotlů a Sroubovek, jež tu
uká záno v originálu. Neméně zajímavé jest tablenu
předmětů, zhotovených kovářskými zápusíkami.
Dále vystavuje tu ředitelství stát. drah různá
#12
alto_textblock
#12
zabezpečovací, telegrafní, telefoňní
a jiná zařízení jednak uvnitř v interiouru, jed-
nak mimo palác, kde jest také celá, pro odbornika
velice cenná sbírka kolejnicových sťy ků
různých soustav
V oddělení pro
#13
alto_textblock
#13
stavby mostní-
#14
alto_textblock
#14
nalézajl se plíny železného loubí na pražském, ná-
draží císaře Františka Josefa, plány a obrazy moslu
přes Vllavu u Červené na česko moravské přiční
dráze, zajímavého tím, že byl montován ve vý i
60 m nad hladinou Vltavy bez veškerého lešení, to-
liko pomocí pojezdných jeřábů. kteréhož z pd-
sobu práce bylo zde užito v Rakousku
poprvé, dále mostu přes Vltavu v Praze, postave-
#15
alto_textblock
#15
ného roku 1901, mostu přes Sázavu u Čerčan, posla-
veného roku 1904 pro druhou kolej na trati Praha—
Cnunt atd.
Neměně zajímavy jsou ukázky opatření pro
případ
#16
alto_textblock
#16
šachový turnaj poprvě docílil tak skvělého vílěz
ství na slovanské půdě. Úkaz lo tím polěšitelnější, že
tuto v řadu světových mistrů po slavných slovan-
ských šachistech Čigorinovi a Charouskovi druží se
nová 2 slavná jména slovanská: Důras a Widmar, je-
jichž dalšímu zdárnému zápolení připíjí. Rozmarný
přípilek pronesl p. Důrac, který ze rrdce připil těm,
kdež s ním prohráli nebo remisovali, ze zdvořilosti
těm, s kterými prohrál a končil svůj proslov přáním
aby došii hojných následovníků ti, kdož kontumace
s ním prohráli. Srdečnou zdravici na Schlechteraa
Dárasa pronesl místopředseda výkonného výboru
p. Riedl z Riedensteinu. Poděkoval potom srdečně
pp. dru. Klírovi a dru. Bergmannovi za obětavou
práci ke zdaru šechového turnaje. Pan Marshal
připil zdaru jubilejní výslavy a jejímu presidentu
panu cís. radovi L. Bondymu; jménem na turnaji
zúčastněných mistrů poděkoval pan Holfer z Lon-
dýna za přálelské přijetí mistrů šachistů v Praze
Zúčastnil se již mnoha turnajů, dosud však neciti
se nikde tak doma, jako v Praze. „Po měm soudu
pravil, „dovedou snad jen Čechové býti tal. přívě-
tivými a pohostinnými.“ Řečník přál plného zdar
Českému spolku šachovému a šachovému klubu „Do
bruvský“, u kterých dostalo se mu tak vlídného při-
jetí. Přítemným damám připil místopředseda šacho-
vého turnaje p. Pollak.
. Dnešek na výstavě. Pořad: Návštěva sjezdi
cukrovarského na výslavišti. O 1/210. bod. dopol
zahájení sjezdu vývozních spolků. Promonádní kon-
cert: kapely pěš. pluku č. 11 od 4 do 7 hod. pře
průmyslovým palácem a od 7 do 10 bod. před býv
fontánou. O 122. hod. odpol. populární koncert. Díri-
gent dr Zemánek. O 7. hod. večerní populárn
koncert výstavního orchestru v koncertní síni. D
rigent dr. Zemánek. Od 9 do 1/210. hod. več. slav
nostní osvěllení. Výstava je otevřena do 15
hod. v noc i.
#17
alto_textblock
#17
první pomoci lékařské
#18
alto_textblock
#18
při zraněních na dráze. Vidíme tu jednak záchranné
skříně, jaké umístěny jsou na jednotlivých nádražích.
opatřené všemožnými nástroji lékařskými, obvazy
léky atd., jakož i obrazy celého železničního
vozu, zařízeněho jako nemocnice, ordi-
nační síně v dilnách lounských, cvičení záchranného
sberu lounského a nuselského atd. Slalistická datn
namecenské pokladny a úrazovny, jež obsahují ve-
lice zajímavý materiál, doplňují tuto ukázku zdra-
votního zařízení c. k. stát. drah.
Zmínky zasluhuje ješt
#19
alto_textblock
#19
model dělnických domká
#20
alto_textblock
#20
lounských, v klorých bydlí dělnictvo c. k. slátních
dílen v Louncch. Těchto domků, velice účelně zaří-
zených, se zahrádkami a dvorečky a všude zavede-
nou vodcu, čítáme dnes 37, stavební plochy však jest
pro 150 domků, jež poslupem času budou ještě vy
stavěny.
Konečně přicházíme k různým výkazům služby
komerční a grafickým znázorněním rozmachu, jaký
učinilo c. k. ředitelství stát, drah v Praze v jed
notlivých ohdobích a tu padá zvláště do oka jednak
obrazně znázornění výdeje několika význačných dru-
hů zhoží ve slanici pražské c. k. stát. drah v lelech
1898 až 1907 a diagram, znázorňující vývoj želez
ničních třntí (vikm) jednotlivých č. k. ředitelství stát
drah v letech 1884 až 1907; z toholo dingramu vid-
no, jak jmenovitě obvod pražského ředitelství v po
slodních letech stoupl, takže dnes jest největším ře-
ditelstvím v Rakousku.
Tím končíme procházku po inlerieuru c. k. ře-
ditelsíví stá4. drah v Praze, doporučujíce prohlfdk
této zajlmavé výslnvky každému návštěvníku vý
stavy co nejvřeleji.
a
#21
alto_textblock
#21
Josef Jirovšek.
#23
alto_textblock
#23
Praha-II., Jungman. nám. ,z
vystavujeo
v paviloně interiérů, dále za-
řízení výstav. kancelaří Obeh
komory (statistická, tarifui
exportní atd.), jakož i u čet-
ných soukrom. rystavovatel
10593
#24
alto_textblock
#24
. „Národní List,“ mají svůj klosk nav
stavišti hned u pravého rohu květinového parketu
blíže pavilonu města Prahy. V klosku možno se na
náš list předplatiti a json tamtéž jednotlivá čísla ran-
ního i odpoledního vydání k dostání. Taktéž přijímaj
se v kiosku inseráty do našeho listu a lze tam kou
piti i kalendář „Nár. Listů“ s mapou král. českého
za cenu sníženou. Při večerním osvětlení výstavy
v neděli a dnech svátečních vzplane i náš kiosk v zát
elektrických světel.
** Hrabě Lützow o jubilejní výslavě. V jednom
z předních londýnských žurnálů v »P alI- Mall-
G azelte« uveřejnil dne 9. t. m. hrabě Lü't z ov
velmi sympalický článek o letošní jubilejní výstavě
pražské. Hrabě Lützow poukazuje na vzník a význam
výstavy a jíčí její ráz. Velmi vřele vybízí anglické
obecenstvo, aby neopomenulo navštiíviti při svýc
cestách na pevninu též Prahu a její výslavu. Upo-
zorňuje interesenty průmyslové a strojnické, že na-
jdou v pražské výstavě mnobo, co stojí za studium
a uvádí, jak veliký je rozmach strojnietví v Čechách.
Z pavilonů výstavních prohlašuje hrabě Lützow pa-
vilon města Prahy za jeden z nejkrásnějších a nej
pozoruhodnějších a zejména poukazuje na uměleck
sbírky a na kolekci klubu »Stará Praha«, v tomto
oddělení obsaženě. Rovněž uvádí pisatel mezí vy-
nikajícími pavilony výstavními též pavilon měst če-
ských, dále pavilon obchodní a školní. V málokteré
zemi je vysoké i obecné školství na takovém stupni
jako v Čechách. Hrabě Lülzow končí svůj článek.
jenž anglickému členáři podává jasnou představu
o krásách a zajímavostech pražské výstavy, důraz-
ným doporučením anglickým tuřistům, aby neomeškal
o svých letních cestách navštiviti krásnou výstavu
a Prabhu, jež je jedním z usjzajímavějších měst
evrepských.
. Šachový turnaj na výstavišti. Večírek n
rozloučenou pro účastníky mezinárodního šachového
turnaje uspoládal v pátek večer výkonný výbor ju-
bilejní výstavy ve smíchovském restaurantu p. Fi-
lipa. K večírku tomuto dostavili se všichni mistři.
zůčastnivší se mezinárodního šachového turnaje, dále
předseda výkonného výboru výstavního pan cís. rada
léon Bondy s místopředsedou panem Riedlem
z Riedensleinu, ředitel výslavy pan vlád. rada
dr. Hotowetz, sekretář výslavy pan Pr. Hla-
váček, referent šachového turnaje dr. Novák,
předseča turnajového komitétu p. dr. techn. K lír-
místopředseda pan Pollak a pořadatel pan An
derle. Účastníky uvítal srdečným proslovem před-
seda výkonného výboru pan cís. rada L. Bondy, na-
čež mistrům rozdíleny byly ceny. První přípitek pro-
nesl oředseda turnaj. komilétu pan dr. Klír, který
poukázal na úspěch turnaje nejen co do soulěže, ný-
brž i zájmu, jemuž všechny čelné listy domácí i za-
haničné věnovaly pozornost. Oznámiv, že partie,
v mistrovském turnaji sehrané, vydány budouv
souborné publikaci, poděkoval upřímně výkonnému
výboru jubilejní výstavy, zejména jeho předsedovi
a místopředsedovi za uskutečnění turnaje, k němuž
vodnět zavdal p. vlád. rada dr. Hotowelz; obělavé-
mu úsilí tohoto se podařilo, ziskati většinu finaně-
ních prostředků k umožnění turnaje. Poděkovav i ja-
jemníku šachového turnaje p. dru. Novákovi, lhu-
močil řečník jménem shromážděných mistrů výkon-
nému výboru jubil. výstavy srdečné díky a připll na
jejich zdraví. Senior mistrů šachistů ATa pino Hlu-
močil up římné díky za skvělou pohostinnost účast-
níkém turnaje v Praze. S povděkem konstatoval, že
#25
alto_textblock
#25
. V pavilofu keramiky zasluhuje zvláštn
zmínky kolekce Vokovické továrny na ša-
motové a hliněné zboží L. P. Dietz v P
ze. Závod tento povznesl během 25letého svého
trvání výrobky své co do provedení i jakosti na tal
vysoký stupeň dokonalosti, že vokovické dlaždie
a nástěnné obkládačky požívají po zásluze výbor
pověsti nejen v tuzemsku, nýbrž i za hranicemi říše
Na hlavním slandu Vokovické tovérny zřízena dlažb
a nástěnný obklad z mosaikových dlaždlc a nástěn-
ných flísen, které seskupeny neobyčejně vkusně, n
způsob výklenků v harmonický celek, představují ori-
ginální, vznešeně se presenlující entré. V ústřed
keramického pavilonu vystavují „Vokovice“ dílem
provedených dlažbách, dílem v nástěnných rámecl
jemné dlaždice mosaikové, které vynikaj
zvláště přesným tvarém a vkusnými moderními vzo-
ry. Rovněž na dekoraci hlavní facady keramického
pavitenu mají Vokovice značný podíl na obkladech
vesměž povětrnosti vzdořujíeích. Represenlují se lan
vhodně umístěnými, asi 4 metry vysokými, vícebarev-
nými a zlacenýti ornamenty. Ty představují na ter
čas nejvyspělejší keramické sgraphitov
práce jakožto specialilu vokovické vy-
roby. Tato novinka v oboru keramiky vzbudí z
jisté nejživější zájem v kruzích stavebních. Okol
těchto velkých sgraphitových obrazů tvoří facované
barvou svou neobyčejně ladně působící obkládačky
facádní. Vokovická továrna je podník, který, díky vý-
bornému řízení technickému i obchodní agilnosti
rok od roku vzrůstá. Dokladem neobyčejné výkon-
nosli závodu jest, že zařízen na denní výrobu 400
čtverečních metrů různých dlaždic a o výborné ja-
kosti jeho výrobků svědčí veliký export, i zámořský
#26
alto_textblock
#26
Nejlepším dárkem z výstavy jest
#27
alto_textblock
#27
snas
menem
#28
alto_textblock
#28
výstavní tuzka s Vasin
#29
alto_textblock
#29
K dostání v pavilonu NÁRODNÍHO PODNIKu
10849
(proti pavilonu klenotnictví).
#30
alto_textblock
#30
. Druhá výstavní rozhledna jest již přístupna
obecenstvu. Osobní zdviž v ní postavená speciálním
oddělením pro stavbu všech druhů výtahů firmy
Jan Prokopec (na Kr. Vinohradech) umožňuje po
hodlně dostoupiti hořejší plošiny, odkudž se oteviru
okouzlující podívaná na výstavu a okolí. Čilé oddě
lení zmíněné firmy, vedené inženýrem p. Moučkou
rozhodlo se toprve v poslední chvíli instalovati vý-
tah v rozhledně u pavilonu hornictví a hutnictví
z kteréhožlo důvodu a při známě svědomitosti v pro-
vádění a vyzkoušení se odevzdání výlahu dopravi
obecenstva značně zdrželo. Se stanoviska techni-
ckého skulečně zajímavě jest nahražení vazného bo-
du v konstrukci věže polygonem, aby získán byl. pro
kabinu prostor, kterým by mohla sjižděti až do pří-
zemí. Obtížná talo změna v konstrukci věže byla
provedena p. Kubešem za souhlasu chefarchiteklap
prof. Kříženeckého p. inženýrem Pelříkem a Mou-
čkou pomocí prof. dra. Bažanla z české techniky,
jakož i p. M. Bllka, tesařského misíra na Kr. Vino-
hradech. Prostor v přízemí jest ohražen ozdobnou
mříží, opatřenou nezvyklým uspořádání m
dveří vstupnich, které v tom záleží, že polo-
vina dveří pohybuje se směrem nahoru, kdežto druhe
současně dolů. Úspořádání tolo přovedeno prolo
#31
alto_textblock
#31
že na strany dvěře posunovali nebylo možno, olvírán
ven nebo do vnitř se nedoporučovalo pro zlrátu
místa. Tak zbylo olvírání dveři nahorů a dolů, jež
také vkusně a účelně provedeno. Vlastní kabina jeao
z mahagonového dřeva vně i uvnitř leštěna a
zasklená křišťálovými skly. Osvětlení kabiny dě
se samočinně při vstupu do kabiny nástropní žárov-
kou. Železná kostra zavěšena jest na dvou ocelovýcl
lanech a opatřena dvojilým zachycovacím ústrojím
Při zkoušce jeho klesla kabina pouze o 5 mm,
dovoleno jest klesnutí mnohem větší, což způsobil
obdiv i samé kolaudační komise. Možnost tak ma-
lého pádu kabiny jest ovšem podmíněna přímo hodi-
nářsky přešně zpracovaným ústrojím a tím, že oce-
lové dásně tohoto ústrojí se zařezávají do tvrdého
dřeva (tedy zeela různorodý materiál), které jest pro-
laženo silným profilovým železem. Železné vedení
pro kabinu obloženě dřevem zaručuje zcela tichý
chod kabiny. Zavřeme-li po vslupu do kabiny dvěř
mřížově i kabinové (jedině při zavřených dveřích jes
možno výtah uvěsti v chod) a stiskneme-li tlačitk
označené prvním patrem, projíždíme tunel a samo-
činně zastavujeme ve výši asi šestí metrů. Zde vy
stupujeme a jsme ve vlaslní strojovně. Ochotný nát
průvodčí inž. Moučka vysvělluje základy svého tla-
čítkového řízení; každé poschodí má své relais, in
tensita malá zapíná větší a větší, než zapne se mote
o výkonu 11 koňských sil, zvedající lehce 900 k
tíže, jak kolaudační komisí také protokolárně zji-
štěno. Tímto tlačítkovým řízením možno výtah uvést
v chod kterýmkoliv směrem, ale i z míst vzdáleněj
šich mimo kabinu a šachtu výtažnou, Stroj samotný
jest opatřen dvojitým zabezpečením i pre ten přípol
že by kabina mohla přejeti omezený zdvih. Rozhled
na sama jest opotřena sedátky a psacím stolem, kde
nožno vyplniti originální vstupenku, toti
pohlednici s útržkem, oprávňující k volné jízdě n
rozhlednu. Pohlednice tyto později provedené i v bar-
vách) možno koupiti ve všech prodejnách na výstavě
za nepatrný obnos 20 haléřů za kus. Podolýkáme
ještě, že firma Jan Prokopec jesí první českou firmou.
která chopila se rázně výroby zdviží jak osobních.
tak nákladních a dosáhla v tomto oboru takové výše
že předstihuje i firmy cizozemské. Čilý záslupce
výtahového oddělení inž. p. Moučka, jak s námi sou-
kromě bylo sděleno, procestoval loni Německo
navštíví lelos Londýn, aby shlédl výtahová zařízení
i jinde,
. Turnovské drahokamy a bižuterie. V pavi
lonu obchodu u vchodu, mezi velkoobchody se že
lezem a různými stroji, jest exposice první česk
vývozní firmy V. Pecina v Turnově,, závod pro
broušení drahokamů a vývoz bižuteric. Ladnou a ele-
zantní úpravou poutá bohatá exposice tato pozornos
1 zájem všech návštěvníků. Lze lu spatřiti prave
lrahokamy i polodrahokamy, jakož i imitaci jejich
mělecky zhotovené různé figurky z ametystu, kři
štálů, acbátu atd. překvapují nejen uměleckým pro
vedením, ale jsou i důkazem, co vše dnešní modern
lechnikou lze z tvrdého kamene vybrousiti a zhoto
vili. Mimo pravé předměty achátové jsou vyloženy
rozkošné napodobené šperky brilantové, od pravých
lěžko rezeznatelně, i krásné věci imitovaně, jež pro
mvou láci i krásu se hodí za vhodné dárky a upo-
mínky výslavní. Firma V. Pecina byla vyznamená n
již na celé řadě výslav
*. V exposici hudebních nástrojů přibyl orig-
nalní kns a sice varhany velkých ro změ r
o dvou křídlech s hracím stolkem v prostřed umístě
ným. Varhany tyto jsou dílem firmy A. 4 J. Mel ze
v Hoře Kutné, která postavila stroj, jenž budí zájem
i obdiv. Vrchní čásť tělesa jest pouze z píšťal cíne-
vých, jež udržuje dřevěná lehká opěra, která ozdo-
bena jest cínovými ornamenty. Architektonická úprava
jest dílem opravdu uměleckým pražského architekta
p. Roita a vyvrcholuje v uměleckém spojení obou
křídel varhan. Tato úprava jest opravdu něco no
vého, originalního, čemu možno prorokovati rozšířen
pro krásný vzhled. Hudební kruhy upozorňujeme na
tento stroj, který jest čistě pneumatický a jenž bude
trvalou a nejlepší ozdubou chrámu v Dolní Do-
brouči, pro nějž jest výbornou kutnoborskou firmou
postaven.
. Mezinárodní šermiřský turnaj Českého šer
miřského klubu bude zahájen dnes o 8. hod. rann
v slavnostní síni průmyslového paláce a potrvá po
5 dni, vždy od 8 do 12 hod. dopol. a od 3 do 7 hod
odpol. Z cizích šermířů, do Prahy zavilavších, dlužno
v prvé řadě uvésti p. Dollon-Cavanaga, nej
přednějšího francouzského fleuretistu, jenž při olym
pijských hrách v Athěnách byl v této zbrani prvním
Další záslupce francouzské školy jest pan Halle
z Joint Ville le Pont, technický chef tamější prosluie
vojenské škoiy šermu, jejímž absolventem jest i mist
Českého šermířského klubu p. A. Fěriaud, jehož
zdatnost pražské obecenstvo mělo již často příležitost
dcenili. Pan Haller převzal úlohu jurora. Hlavní zá-
stupce školy italské jest mistr Schiavoni, odeho-
vanec staleté „Scuola Magistrale di Roma“. Také pan
Schiavoni převzal zodpovědnou funkci jurora. Daie
jest jmenovali Mangianotla z Milána, jenž
před měsícem vyhrál v Řtímě velký championat ilat
ský ve spadě. Z Vídně hlášen jediný pan Königs
garten, jenž zastupoval Vídeň na olympijských
hrách v Atlénách. Sportovní klub karlovarský v
slal pana JUC. Weila. S potěšením jmenujeme
zástupce prvního šermířského klubu záhřebského p
ručíka Matia Murkoviče a tři záslupce sportov-
ního klubu „Moravské Slavie“ v Brně. Vedle nic
ovšem hlásili se všichni nejlepší šermíři pražští, Češ
i Němci. Za nepatrně vstupné 50 h kyne obecenstvu
požitek prvého řádu.
Ezposjce firmy Woli 4 Štětka v „Keramice“
Při posledním pobytu p. arcivévody Fr. Ferdinanda
z Este vyznamenána byla též tato exposice vzácno
návštěvou, při kteréž příležitosti ochotně podáva!
d. k. komerění rada p. J. Štělka příslušné vysvětlivky
Uspořádání celé výstavky prošlo. po přání firmy
osvědčenou rukou archilekta A. Dryáka, který znev
prokázal svým vkusem, jak způscbem vyscce ušlech-
#32
alto_textblock
#32
lilým a přece směrům moderním vyhovujícím možne
materiál skelný pro potřeby stavební uplatniti a jeho
předností dokonale využiti. Firma sama podává
ukázky postupu výroby zrcadlového skla
ze své vlastní nové továrny v Angelwöhru
u Nýrska na Šrmavě a překvapuje nás na vyložených
folografických pohledech rozsahem budov i vlastními
interiery, ze kterých způsob zpracování skla jest do-
bře patrný. Neobyčejným překvapením jsou práce,
vyšlé z atelieru firmy pre leptání a broušení
skla, zejména veliké okno střední, ve žlutém
skle leptané, znázorňující alegorie „Jara“ a dle
originálních kartonů známého akademickéhe malíře
Jana Preislera v atelieru firmy provedeně.
Velice se zamlouvají též leptaná skla mo-
drá a červená, jež jsou zhotovena firmou dle
kartonů od sl. O. Kostkovy a Hedy Jahnovy ze školy
prof. Benešé; jsou to vskutku bravurní umělecké
kusy, kde i barva skla jest motivům voleným zcela
příměřena Japonisující plochá dekorace okna
salonku (pravá strana) jest vyleplána do černého
skla, kdežto pro ploše sestylisovaný obraz
Hraděan na levém okně voleno sklo barvy vzduš-
ně modré. Zde také vidíme v několika oláčivých stč-
janech a i porůznu rozložené ukázky způsobu jem-
ného leplání skla, které provedeny jscu v přemne-
hých odstinech a dopodrobna propracovány; k tomu
řadí se důstojně ukázky spodem leptaného, buď vy-
zlaceného nebo postříbřeného zrcadlového skla, jak
ho možno v uměleckém průmyslu, zvláště v uměle-
ckém truhlářství pro moderní interieur vhedně po-
užiti. Jak jsme se presvědčili, stojí firma svými ate-
liery pro leptání a broušení skla úplně na výši doby.
Kruhům stavitelským třeba doporučiti, aly tohoto
výborného nejen praktického, nýbrž i velice dekora-
tivního a vkusného zpracování skla s prospěchem
využitkovaly. Působivost vystavených předmětů jest
zvýšena celkovým uspořádáním, neboť druží se lu
ladně k sobě neobyčejně bohaté ukázky veškerých
druhů skel, potřebných pro novostavby, výkladnl
skříně, nábytek a veškerá odvětví tabulového skla
vůbec, které firma vystavující vesměs dodává. Obl
zvláštní zájem budí leštěné, černé, jakož i bllé.
silné sklo k obkládání, pro portály, stěny, a mnobé
příklady v exposici shrnuté dávají tu odborníkům
pokyn ke vhodnému použití toholo skvostného ma-
teriálu — tak na př. náhrobní černá deska
a různé černé firmy, leptané a bohatě zlacené jsou
zajímavou ukázkou pokroku v tomto oboru. Pravým
kabinetním kouskem však jest stůl s černým sklem,
zreadlově leštěným, leplaným a zlaceným. Neobyčej-
ně sympatická výstavka podává skvělý důkaz zdal-
nosti firmy Wolí Štětka, která svými dspěch
technickými i obchodními plným právem zasluhuje
nejpřednějšího místa, které v tomto oboru průmyslo-
vém zaujala a s úspěchem rok za rokem rostoucím
.. Vzorem výnlavy ve výstavě jest nejživější
pozornosti se těšící exposice proslulé firmy V. Ma-
rávek, c. k. dvorní krejčí v Praze, Ferdi-
nandova třída 24 (Slikův palác). Uspo-
řádání exposice samo o sobě jest nejnovější vymo-
žeností vystavovatelské techniky. Znázorněn lu úppiny
krejčovský salon v nejživějším obchodním shonu.
Chef firmy, modelovaný profesorem Wurzlem, jest
oděn frakovým cděvem vlastního vynálezu. Frak
jest totiž tak zřízen, že pouhým otevřením šosu může
býti proměněn v císařský kabát. Pan arcivěvoda při
své druhé návštěvě na výstavě osvědčil o vynklez
ten živý zájem a dal si jej od p. Morávka vysvětliti
spolu s druhým jeho vynálezem. pláštěm, klerý mož-
no nositi na obě strany. Chef firmy ve zmíněné sku-
pině pomáhá do tohoto plášlě dámě. Plášť je jedno-
duchý damský, zhotovený z anglického himalaja šedo-
hnědé barvy a z těžkého lyonského brokátu. Dáma
má na sobě vycházkový úbor z jemného hnědého
sukna, skládající se z anglického živůlku a zukně,
pošilých vkusně a umělecky ůzkými prýmky v tvaru
pyramidy. Kus, který jest pravým divem moderního
krejčovského umění! Scéně této přihlíží dáma, oděná
praktickým kostýmem s polodiouhou jupou a kolovou
sukni, zhotoveným z anglické šedobílé pruhované
látky, zdobeným šikmo střiženými pruhy a světlou
hedvábnou vestou. Opodál inscenován je výjev, kde
dáma vybírá si halenku. Oblečena jest v promenádní
úbor ze svělleoranžového sukna s polodlouhým ka-
bátkem s vkusně aranžovanými záhyby a svěllou, v ten-
týž ton spadající samelovou květovanou vestou a širokou
kolovou sukní v předu vysoko střiženou, aplikova-
nou jour ručně háčkovanými ornameníy, okolo nichž
se táhnou přišívané proužky z téže látky, a zdobe-
nými půl em vysokými a cm širokými tressami. Bluza
jest z šeříkevého hodvábí, propracovaná celá ručně
brusselskými různě zatáčenými krajkami. Příručí, kte-
rý od dámy přijímá objednávku, jest oděn žaketovým
oblekem z pruhované látky. Dále jest v této nádher-
né exposici, ke které pulují všechny dámy, výstavu
navštěvující, vystaven volný plášť z hnědého lěžkého
mohairu, krásně aranžovaný, uzavřený v předu sa-
movázací a volně splývající sluhou z čistého hedvábi.
která jest zakončena bohatými prýmky. Otevřené
kraje rukávů jsou křížem spojeny stubami a ukon-
čeny prýmky. Dále tu nalézáme halenku z bílých.
pravých illusions, s ornamenty spojenými šedými
atlaskami a bohatě mulem podšitou. K ní patří kolová
sukně ze světlešedého kažmíru, zdobená ručně vy-
šívanými květy a piecami. Dvě figury v miniatule
velice dobře provedené doplňují skvělou exposici,
jejíž všechny kusy jsou zholoveny v závodě páni
Morávkově za osobního jeho dozoru.
*. Na co si stěžují. Docházeji nás uslavičně stíž-
nosti, že podnikatelstvo hypodromu dalo do pokladny
slečnu, která neumi slava českého. V minulých dnech
byli dva pání svědky, že česká společnost, nemohoue
na českou žádost dostati lístku, roztrpčena odešla.
Nevytýkáme majiteli podniku jeho národnost, ale
chce-lí obchodovati v Prazě, musí české obecenstvo
česky obsloužití. To snad za měsíc trvání výstavy
mohí poznati
#33
alto_textblock
#33
háj.
#34
alto_textblock
#34
to o
#37
alto_textblock
#37
ee
#38
alto_textblock
#38
FEUILLETON
#39
alto_textblock
#39
Výstavní táčky.
#40
alto_textblock
#40
Poslouchal jsem onelida dva kosy na vý
stavě. Jeden hvízdal perfektně vKouzlo valčíkue
druhý do toho »Veselou vdovu«.
Pranic mě to nepřekvapilo! Když slyší ta
kový kos Lehára denně desetkrát, musil by býo
paralytik, aby to ještě neuměl. Dost divno, že
Sirena, nastavená od několika dnů o hodinu.
nespustí ještě nějakou arii z » Walzertraumu«
místo toho svého vtipnéhio »bů« —
Než, mám dnes v péře zadržený alizarin
a ten musi na papír. Prosím slavný zábavo ní
výbor, aby ráčil se laskavě jednou a poprvé
korporativně kolem mne sejít a vyslechnout třeba
s projevy nevole, co mu mám vyřídit jménem
set, tisíců a desítitisíců návštěvníků.
Veleelění pánové l. Vzali jste na sebe čestný.
ale obtížný úkol, starati se o zábavu a vy-
ražení P. T. obecenstva. Nemyslím, abyste
to vzali do slova, a aby snad vážený pan před-
seda pro gaudium publikachodil. pob rukách na
střeše průmyslového paláce, nebo aby pan
jednatel dvacetkrát sjel tobogganem hlavou na-
před, nebo v plavkách po téže skluzavce, vy-
stlané ježky. Mnoho lidl by jim to přálo, ale
#41
alto_textblock
#41
co pak je nám do takových neskromných na
roků. Ale jisto je, že ty ohromné massy ná
vštěvníků, hubujících na nepodnikavos
zábavního výboru, maji pravdu! Neračtežs
rozčilovat, purgén není také dvakrát přijemný
sle má dobrý oučinek.
A týž oučel má také hočká moje pilulka
Sáhněte si, prosím, pravou rukou na srdce, řek
něte: »Mea maxima culpa« a teď po mně la
skavě opakujte následující litanii:
Dnes je měsíc výstavy pryč — co jsme
pro ni udělali
Kolik slavností jsme za ten měsíc po
řádali?
Proč pak jsme si dali ujít všechny vý
nosné zábavní podniky a nevzali je do vlastn
režie?
Proč nám nevynáší skluzavka tisíc korun
denně?
Proč pak nemáme na výstavě aspoň dvě
kapely, aby nemusila se ta jediná dvakrát děnně
stěhovat a basami, bubny a trumpetami nahoru
a dolů?
O jakou zábavu se vůbec staráme?
Jo, pánové — jestli je zábavní výbor jen
k tomu, aby se dal předslavovat vzácným a vy-
sokým návštěvám, pak ať nosí na rukávě černý
flór a nechá si řikat smuteční výbor
Docela jinak jsme si malovali vaší čin
#42
alto_textblock
#42
nost! Čekali jsme, že na každý den vypracujete
skutečně zábavný, lákavý- program a to nejen
umělecký a za drahé zvläštní vstupně v kon-
certní síni, nýbrž i lidový pro celou výslavu.
Nikdo nežádal od vás, abyste vymýšleli něeo
z brusu nového, nevídaného. Vím dobře, že by
to nestálo za mnoho, ale stačilo ohlédnout
rozhlédnout se! Byli byste viděli, jak táhnou
dopolední i odpolední promenádní- koncerty
na Žofiné, na Střeleckém a v Riegrových sa-
dech; byli byste viděli, jak plní letní di-
vadlo dobrá opereta; byli byste viděli, co
mladých lidí svede dohromady taneční sl ň!
To všechno jste měli na výstavě dávno
mít. A vzpomenout. jsta si mohli, kolik alatislců
přišlo na minulé výstavy k vůli fo ntáně . .
Teď jim místo ní ukazujete pergolu a pod n
rybníček, ve kterém se děsně nudí dvě labutě
(třetí prý z fadesy utekla) a kde trilkují (dle
nedávného Zevlounova povzdechu) aspoň žáby
Nebo pamatujete, co lidí slákaly p l av b
balonem, volné i s caplivem? Těch pár ba
lonků, které teď vypouštite pod etiketou »aero
nautické hry, vídáme skoro o každé slavnosti
jako rachejtle o Jáně.
Vím, že máte sta námilek — od toho jste
výbor! To je těžké, ono je nesnadné, tamt
nejde, tohle nedovoli generální komité! — —
znám to. znám! Když se sejdeme v hospodě
#43
alto_textblock
#43
hubujeme na těžkopádný aparát vládní, na zpro-
padené instanční cesty . . . a padne li některému
z nás při tom hubování moucha do piva, svolá-
váme hned schůzi o tom, jak a kdo ji má vy-
táhnout, kdo má být při tom předsedou a kd
zapisovatelem. Při tom si ale říkáme, že žijeme
v století páry a elektřiny, že jsme pokrokovl
moderní lidé ...
To bylo třeba říci zábavnímu komi
télu bez rukaviček a bez ubrousku, jako nutn
několik nevlídných slov adřesovati třem pánům
kteří se v posledních dnech na výstavě vyzna
menali.
První z nich (nomina jsou zatím odios
v předpokladu, že jednali v střídavém pomaten
smyslů) příšel k vojenskému (!) kapelníkovi
žádal ho, aby nehrál mnoho ty české a slo-
vanské skladby, poněvadž prý výstava je utra
kvistická a Němeů by se to mohlo nemile do
tknout. Solidní vlastenec zastyděl se za sv
nápad teprve, až viděl kolem sebe udivené tváře
vojáků . ..
Druzí dva se opět vyznamenali při sty-
cích s novináři. Jeden byl jakýmsi podřízeným
funkcionářem na výstavě psů. Muž, rozhněvaný
na noviny od té doby, kdy mu spadla stavba
zabila pár lidí — a noviny o té. lapálii psaly
citujíce arci jeho jméno. Referenti, kteří chtěl
o výstavě psů se informovat, přirozeně musil
#44
alto_textblock
#44
je-také vidět . . . Ale onen pán, jak uslyšel,
že přichozí jsou žurnalisté, jakoby ho tarantela
štípla, začal šermovat nad hlavou rukama . .
»a že prý o noviny nestojí«. Řeklo se mu ovšem
na místě, že noviny o něho teprv ne . . . a pak,
tři dni na to, když přísla zpráva o klasifikae
psů . . . nestály noviny záse o ní. Za jednoho
nezdvořáka odnesla to celá korporace, která p
druhé dá pozor, aby mezi sebou měla člověka,
jenž mozi Habešany chováním svým byl by ne-
možným.
Třetí druhému by mohl podat ruku. Také
on byl neslušným u příležitosti předběžné pro-
hlídky (nota bene k té novináři byli zdvořil
pozvání) jistého, teprve nyní dokončeného pavi-
lonu, o který on měl tu jedinou zásluhu, že
v jeho útrobách stavěl lešení. . . Rozčiloval se
že novináři všude vlezou, všude překážejí »a že
nemusejí také všecko vidět...«
Zapamatovali jsme si nervósního pána . ..
a když potom při vernisáži v plném lesku tlačil
se do popředí, aby byl viděn a zmíněn, vzpo-
mněli jsme si, že nemusíme také všecko vidět .
a pana X jsme jednoduše neviděli. A když po-
slal honem přípis, že patrně nedopatřením s
stalo, že byl v referátech přehlédnut, připome-
nulo se mu, vlídně jeho »nedopatření« před
týdnem . . . a pán poznal, že se nevypláci býti
k novinářům krobiánem
Zevloua.
#45
alto_textblock
#45
s s
črr
ote
pvei n
ro
voro
o
no