ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 11 ed7c4a40-7710-11dc-bd7e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 11
ALTO TextBloky — 45
#1 alto_textblock #1
ne
#2 alto_textblock #2
bilejní
#3 alto_textblock #3
stava v Praze f. 1908.
#4 alto_textblock #4
Příloha „Národních Listů“ k číslu 163, ze dne 14. června 1908.
#5 alto_textblock #5
Exposice c. k. ředitelství stát. dral v Praze.
#6 alto_textblock #6
Exposice c. k. ředilelství stát. drah v Praze, umí stěná v levém křídle průmyslového paláce ve sku- pině lopravnictví řadí se důstojně k ostatním expo sicím tohoto křídla, ba možno říci, že některé z nich v mnohém směru i předstihuje. Při vstupu do intericůru e k. stálních drah upou tá pozornost v prvě řadě velice ladně uspořádaná
#7 alto_textblock #7
retrospektiva,
#8 alto_textblock #8
týkající se jednak linii, tvořících kdysi c. k. státn dráhy v Čechách (dnes linie společnosti státní dráhy jednak linií ve správě ředitelství se naléza jících Pokud se týká prvých dlužno tu upozorniti na různě projektý a jině pámátky na železniční spojení Vídně s Prahou z let 1840 a 1842, jakož i Prahy s Drážďany z let 1850 a násl. Zejměna zajímavy psou památky na slavnosti, konané v Praze za příčinou otevření c. k. státní dráhy z Olomouce do Prahy (1845) a z Prahy do Drážďan (1851), kterážto obě linie — jak známo — byly až do let 1855 státními drahami, roku 1855 byly následkem tehdejší finanění tísně v Rakousku prodány ulvořivší se společnosti státní dráhy, v jejíž rukou jsou podnes. Dále dlužno upozorniti na koneessní li- stiny české záp. dráhy (1859), duchcovsko-podmo- kolské (1869), pražsko-duchcovské (1870), dráhy z Mostu přes Hroby na saskou hranici (1872 a 1882 a ze Zlonic do Hospozína (1881), jež jsou tu vesměs v originálech vyloženy. Samo sebou se rozumí, že nescházi také pohledů na jednotlivé obekty, stanice al. těchto linií, jakož i linic rakovnicko prolivinské, vyslavěné slálem v letech 1874-6. Ba nalězáme tu i obrázek, znázorňující dopravu na pražsko lánské dráze, vystavěné v roce 1830, jakož i výsadní listinu z roku 1824, kterou císař František I. udělil profe- soru Frant. Ant. rytíři Gerstnerovi výhradné právo ke stavbě dřevěné a železné dráhy mezi Marthausem a Budějovicemi a jiné zajímavé pamětky na tuto prvou dráhu nejen v Rakousku, ale na celé evropské pevnině. Z toho důvodu ne- bude zajisté ředitelství stát. drah nikým zazlíváno že tyto vžácné pamálky výstavuje, třeba něspod tsto dráha v obvod obch a živnost. komory v Praze Prohlédnuvše ještě staré stejnokroje státních a želez ničních úřadníků a zřízenců z let 1850 a 1857, obrá tíme pozornost k neměně zajímavé exposici, tý kající se přestavby
#9 alto_textblock #9
nádraži císaře Františka Josefn, jež zaujímá celé jedno oddělení a jest zajisté pre odborníka i pro neodborníka tak zajímavou, že třeba ji věnovati několik slov. Stavba nové přijímací budovy, právě k dokon- čení spějící, provádí se na místě staré budovy, pochá- zejicí z roku 1871 a vyslavěné bývnlou společnošt dráhy císaře Františka Josefa, jejíž obraz lze viděti v čánti rotrospoktivní. Definitivní a konstruklivní pro- vedení spolu s vedením stavby obstarává c. k. ře- ditolství stát. drah v Praze. Navrhovatelem veškeré architektonické výpravy stavby jest architev Joseí Fanta v Praze. Nová přijímací budova jest vystavěna v moderním renaissančním slohu a plecha jí zaslavená jest celkem 5316 m2. K nádražn budevě pojí se rozsáhlé trojdílné loubí, zaujímajíct plochu 17923 m2. Pod loubím zamýšleny jsou tak zv ostrovní nástupitě, k nimž příchod bude tumnely o m stre ve svěllosti, jakež i tunelem pro zavazadia o svěllosti 6 m. Stavba ukončena bude, a na tunely a pérony počálkém roku 1909 Celá tato exposice čítá 25 čísel a sice jedna celkový pohled a půdorys přizemí, jednak postranni pohledy, příční i podělní řez střední části budovy jakaž i folografické pohledy na jednotlivé, již ho- tové čázli budovy a jiné různé detaily. Tato nová při- jímaci budova bude jednou ž nejkrásnějších budov nádražních v Rakousku. Velice zajímavým jesl, srovnávati siluace nádraž cís. Frantška Josefa z roku 1886 a 1907, slanice Nu- sle—Vršovice z roku 1887 a 1907 a slanice lounské z roku 1875 a 1907. Již pouhý pohled na tyto siluace poučí i laika o ohromném rozmachu, jaký učinily v k. státní dráhy v poslodních deseti letech. Další oddělení zaujíná
#10 alto_textblock #10
odbor dílenský.
#11 alto_textblock #11
Vidíme tu celou řadu pohledů do dílen loun ských, jež jsou dnes opatřeny nejmodernějším zaří- zením jak po stránce technické, tak také po stráne zdravotní, jakož i ukázky práce na jednotlivýci strojích. V dílnách lěchto, jichž věrný model spo- lu s výtopnami vidíme uprostřed interieuru, zaměst- náno dnes skoro 1000 dělníků. Odborníky budeu zajisté zajímali modely spalovačů systému Markova, Pallova a Schlevderova, jakož i model zaří- zení k nasypávání uhlí do tendrů lokomoliv ve sla- nici nuselské, umístěné uprostřed interieuru na stole jakož i znázornění způsobu práce při správkách top ných rour dokomotivních kotlů a Sroubovek, jež tu uká záno v originálu. Neméně zajímavé jest tablenu předmětů, zhotovených kovářskými zápusíkami. Dále vystavuje tu ředitelství stát. drah různá
#12 alto_textblock #12
zabezpečovací, telegrafní, telefoňní a jiná zařízení jednak uvnitř v interiouru, jed- nak mimo palác, kde jest také celá, pro odbornika velice cenná sbírka kolejnicových sťy ků různých soustav V oddělení pro
#13 alto_textblock #13
stavby mostní-
#14 alto_textblock #14
nalézajl se plíny železného loubí na pražském, ná- draží císaře Františka Josefa, plány a obrazy moslu přes Vllavu u Červené na česko moravské přiční dráze, zajímavého tím, že byl montován ve vý i 60 m nad hladinou Vltavy bez veškerého lešení, to- liko pomocí pojezdných jeřábů. kteréhož z pd- sobu práce bylo zde užito v Rakousku poprvé, dále mostu přes Vltavu v Praze, postave-
#15 alto_textblock #15
ného roku 1901, mostu přes Sázavu u Čerčan, posla- veného roku 1904 pro druhou kolej na trati Praha— Cnunt atd. Neměně zajímavy jsou ukázky opatření pro případ
#16 alto_textblock #16
šachový turnaj poprvě docílil tak skvělého vílěz ství na slovanské půdě. Úkaz lo tím polěšitelnější, že tuto v řadu světových mistrů po slavných slovan- ských šachistech Čigorinovi a Charouskovi druží se nová 2 slavná jména slovanská: Důras a Widmar, je- jichž dalšímu zdárnému zápolení připíjí. Rozmarný přípilek pronesl p. Důrac, který ze rrdce připil těm, kdež s ním prohráli nebo remisovali, ze zdvořilosti těm, s kterými prohrál a končil svůj proslov přáním aby došii hojných následovníků ti, kdož kontumace s ním prohráli. Srdečnou zdravici na Schlechteraa Dárasa pronesl místopředseda výkonného výboru p. Riedl z Riedensteinu. Poděkoval potom srdečně pp. dru. Klírovi a dru. Bergmannovi za obětavou práci ke zdaru šechového turnaje. Pan Marshal připil zdaru jubilejní výslavy a jejímu presidentu panu cís. radovi L. Bondymu; jménem na turnaji zúčastněných mistrů poděkoval pan Holfer z Lon- dýna za přálelské přijetí mistrů šachistů v Praze Zúčastnil se již mnoha turnajů, dosud však neciti se nikde tak doma, jako v Praze. „Po měm soudu pravil, „dovedou snad jen Čechové býti tal. přívě- tivými a pohostinnými.“ Řečník přál plného zdar Českému spolku šachovému a šachovému klubu „Do bruvský“, u kterých dostalo se mu tak vlídného při- jetí. Přítemným damám připil místopředseda šacho- vého turnaje p. Pollak. . Dnešek na výstavě. Pořad: Návštěva sjezdi cukrovarského na výslavišti. O 1/210. bod. dopol zahájení sjezdu vývozních spolků. Promonádní kon- cert: kapely pěš. pluku č. 11 od 4 do 7 hod. pře průmyslovým palácem a od 7 do 10 bod. před býv fontánou. O 122. hod. odpol. populární koncert. Díri- gent dr Zemánek. O 7. hod. večerní populárn koncert výstavního orchestru v koncertní síni. D rigent dr. Zemánek. Od 9 do 1/210. hod. več. slav nostní osvěllení. Výstava je otevřena do 15 hod. v noc i.
#17 alto_textblock #17
první pomoci lékařské
#18 alto_textblock #18
při zraněních na dráze. Vidíme tu jednak záchranné skříně, jaké umístěny jsou na jednotlivých nádražích. opatřené všemožnými nástroji lékařskými, obvazy léky atd., jakož i obrazy celého železničního vozu, zařízeněho jako nemocnice, ordi- nační síně v dilnách lounských, cvičení záchranného sberu lounského a nuselského atd. Slalistická datn namecenské pokladny a úrazovny, jež obsahují ve- lice zajímavý materiál, doplňují tuto ukázku zdra- votního zařízení c. k. stát. drah. Zmínky zasluhuje ješt
#19 alto_textblock #19
model dělnických domká
#20 alto_textblock #20
lounských, v klorých bydlí dělnictvo c. k. slátních dílen v Louncch. Těchto domků, velice účelně zaří- zených, se zahrádkami a dvorečky a všude zavede- nou vodcu, čítáme dnes 37, stavební plochy však jest pro 150 domků, jež poslupem času budou ještě vy stavěny. Konečně přicházíme k různým výkazům služby komerční a grafickým znázorněním rozmachu, jaký učinilo c. k. ředitelství stát, drah v Praze v jed notlivých ohdobích a tu padá zvláště do oka jednak obrazně znázornění výdeje několika význačných dru- hů zhoží ve slanici pražské c. k. stát. drah v lelech 1898 až 1907 a diagram, znázorňující vývoj želez ničních třntí (vikm) jednotlivých č. k. ředitelství stát drah v letech 1884 až 1907; z toholo dingramu vid- no, jak jmenovitě obvod pražského ředitelství v po slodních letech stoupl, takže dnes jest největším ře- ditelstvím v Rakousku. Tím končíme procházku po inlerieuru c. k. ře- ditelsíví stá4. drah v Praze, doporučujíce prohlfdk této zajlmavé výslnvky každému návštěvníku vý stavy co nejvřeleji. a
#21 alto_textblock #21
Josef Jirovšek.
#22 alto_textblock #22
K
#23 alto_textblock #23
Praha-II., Jungman. nám. ,z vystavujeo v paviloně interiérů, dále za- řízení výstav. kancelaří Obeh komory (statistická, tarifui exportní atd.), jakož i u čet- ných soukrom. rystavovatel 10593
#24 alto_textblock #24
. „Národní List,“ mají svůj klosk nav stavišti hned u pravého rohu květinového parketu blíže pavilonu města Prahy. V klosku možno se na náš list předplatiti a json tamtéž jednotlivá čísla ran- ního i odpoledního vydání k dostání. Taktéž přijímaj se v kiosku inseráty do našeho listu a lze tam kou piti i kalendář „Nár. Listů“ s mapou král. českého za cenu sníženou. Při večerním osvětlení výstavy v neděli a dnech svátečních vzplane i náš kiosk v zát elektrických světel. ** Hrabě Lützow o jubilejní výslavě. V jednom z předních londýnských žurnálů v »P alI- Mall- G azelte« uveřejnil dne 9. t. m. hrabě Lü't z ov velmi sympalický článek o letošní jubilejní výstavě pražské. Hrabě Lützow poukazuje na vzník a význam výstavy a jíčí její ráz. Velmi vřele vybízí anglické obecenstvo, aby neopomenulo navštiíviti při svýc cestách na pevninu též Prahu a její výslavu. Upo- zorňuje interesenty průmyslové a strojnické, že na- jdou v pražské výstavě mnobo, co stojí za studium a uvádí, jak veliký je rozmach strojnietví v Čechách. Z pavilonů výstavních prohlašuje hrabě Lützow pa- vilon města Prahy za jeden z nejkrásnějších a nej pozoruhodnějších a zejména poukazuje na uměleck sbírky a na kolekci klubu »Stará Praha«, v tomto oddělení obsaženě. Rovněž uvádí pisatel mezí vy- nikajícími pavilony výstavními též pavilon měst če- ských, dále pavilon obchodní a školní. V málokteré zemi je vysoké i obecné školství na takovém stupni jako v Čechách. Hrabě Lülzow končí svůj článek. jenž anglickému členáři podává jasnou představu o krásách a zajímavostech pražské výstavy, důraz- ným doporučením anglickým tuřistům, aby neomeškal o svých letních cestách navštiviti krásnou výstavu a Prabhu, jež je jedním z usjzajímavějších měst evrepských. . Šachový turnaj na výstavišti. Večírek n rozloučenou pro účastníky mezinárodního šachového turnaje uspoládal v pátek večer výkonný výbor ju- bilejní výstavy ve smíchovském restaurantu p. Fi- lipa. K večírku tomuto dostavili se všichni mistři. zůčastnivší se mezinárodního šachového turnaje, dále předseda výkonného výboru výstavního pan cís. rada léon Bondy s místopředsedou panem Riedlem z Riedensleinu, ředitel výslavy pan vlád. rada dr. Hotowetz, sekretář výslavy pan Pr. Hla- váček, referent šachového turnaje dr. Novák, předseča turnajového komitétu p. dr. techn. K lír- místopředseda pan Pollak a pořadatel pan An derle. Účastníky uvítal srdečným proslovem před- seda výkonného výboru pan cís. rada L. Bondy, na- čež mistrům rozdíleny byly ceny. První přípitek pro- nesl oředseda turnaj. komilétu pan dr. Klír, který poukázal na úspěch turnaje nejen co do soulěže, ný- brž i zájmu, jemuž všechny čelné listy domácí i za- haničné věnovaly pozornost. Oznámiv, že partie, v mistrovském turnaji sehrané, vydány budouv souborné publikaci, poděkoval upřímně výkonnému výboru jubilejní výstavy, zejména jeho předsedovi a místopředsedovi za uskutečnění turnaje, k němuž vodnět zavdal p. vlád. rada dr. Hotowelz; obělavé- mu úsilí tohoto se podařilo, ziskati většinu finaně- ních prostředků k umožnění turnaje. Poděkovav i ja- jemníku šachového turnaje p. dru. Novákovi, lhu- močil řečník jménem shromážděných mistrů výkon- nému výboru jubil. výstavy srdečné díky a připll na jejich zdraví. Senior mistrů šachistů ATa pino Hlu- močil up římné díky za skvělou pohostinnost účast- níkém turnaje v Praze. S povděkem konstatoval, že
#25 alto_textblock #25
. V pavilofu keramiky zasluhuje zvláštn zmínky kolekce Vokovické továrny na ša- motové a hliněné zboží L. P. Dietz v P ze. Závod tento povznesl během 25letého svého trvání výrobky své co do provedení i jakosti na tal vysoký stupeň dokonalosti, že vokovické dlaždie a nástěnné obkládačky požívají po zásluze výbor pověsti nejen v tuzemsku, nýbrž i za hranicemi říše Na hlavním slandu Vokovické tovérny zřízena dlažb a nástěnný obklad z mosaikových dlaždlc a nástěn- ných flísen, které seskupeny neobyčejně vkusně, n způsob výklenků v harmonický celek, představují ori- ginální, vznešeně se presenlující entré. V ústřed keramického pavilonu vystavují „Vokovice“ dílem provedených dlažbách, dílem v nástěnných rámecl jemné dlaždice mosaikové, které vynikaj zvláště přesným tvarém a vkusnými moderními vzo- ry. Rovněž na dekoraci hlavní facady keramického pavitenu mají Vokovice značný podíl na obkladech vesměž povětrnosti vzdořujíeích. Represenlují se lan vhodně umístěnými, asi 4 metry vysokými, vícebarev- nými a zlacenýti ornamenty. Ty představují na ter čas nejvyspělejší keramické sgraphitov práce jakožto specialilu vokovické vy- roby. Tato novinka v oboru keramiky vzbudí z jisté nejživější zájem v kruzích stavebních. Okol těchto velkých sgraphitových obrazů tvoří facované barvou svou neobyčejně ladně působící obkládačky facádní. Vokovická továrna je podník, který, díky vý- bornému řízení technickému i obchodní agilnosti rok od roku vzrůstá. Dokladem neobyčejné výkon- nosli závodu jest, že zařízen na denní výrobu 400 čtverečních metrů různých dlaždic a o výborné ja- kosti jeho výrobků svědčí veliký export, i zámořský
#26 alto_textblock #26
Nejlepším dárkem z výstavy jest
#27 alto_textblock #27
snas menem
#28 alto_textblock #28
výstavní tuzka s Vasin
#29 alto_textblock #29
K dostání v pavilonu NÁRODNÍHO PODNIKu 10849 (proti pavilonu klenotnictví).
#30 alto_textblock #30
. Druhá výstavní rozhledna jest již přístupna obecenstvu. Osobní zdviž v ní postavená speciálním oddělením pro stavbu všech druhů výtahů firmy Jan Prokopec (na Kr. Vinohradech) umožňuje po hodlně dostoupiti hořejší plošiny, odkudž se oteviru okouzlující podívaná na výstavu a okolí. Čilé oddě lení zmíněné firmy, vedené inženýrem p. Moučkou rozhodlo se toprve v poslední chvíli instalovati vý- tah v rozhledně u pavilonu hornictví a hutnictví z kteréhožlo důvodu a při známě svědomitosti v pro- vádění a vyzkoušení se odevzdání výlahu dopravi obecenstva značně zdrželo. Se stanoviska techni- ckého skulečně zajímavě jest nahražení vazného bo- du v konstrukci věže polygonem, aby získán byl. pro kabinu prostor, kterým by mohla sjižděti až do pří- zemí. Obtížná talo změna v konstrukci věže byla provedena p. Kubešem za souhlasu chefarchiteklap prof. Kříženeckého p. inženýrem Pelříkem a Mou- čkou pomocí prof. dra. Bažanla z české techniky, jakož i p. M. Bllka, tesařského misíra na Kr. Vino- hradech. Prostor v přízemí jest ohražen ozdobnou mříží, opatřenou nezvyklým uspořádání m dveří vstupnich, které v tom záleží, že polo- vina dveří pohybuje se směrem nahoru, kdežto druhe současně dolů. Úspořádání tolo přovedeno prolo
#31 alto_textblock #31
že na strany dvěře posunovali nebylo možno, olvírán ven nebo do vnitř se nedoporučovalo pro zlrátu místa. Tak zbylo olvírání dveři nahorů a dolů, jež také vkusně a účelně provedeno. Vlastní kabina jeao z mahagonového dřeva vně i uvnitř leštěna a zasklená křišťálovými skly. Osvětlení kabiny dě se samočinně při vstupu do kabiny nástropní žárov- kou. Železná kostra zavěšena jest na dvou ocelovýcl lanech a opatřena dvojilým zachycovacím ústrojím Při zkoušce jeho klesla kabina pouze o 5 mm, dovoleno jest klesnutí mnohem větší, což způsobil obdiv i samé kolaudační komise. Možnost tak ma- lého pádu kabiny jest ovšem podmíněna přímo hodi- nářsky přešně zpracovaným ústrojím a tím, že oce- lové dásně tohoto ústrojí se zařezávají do tvrdého dřeva (tedy zeela různorodý materiál), které jest pro- laženo silným profilovým železem. Železné vedení pro kabinu obloženě dřevem zaručuje zcela tichý chod kabiny. Zavřeme-li po vslupu do kabiny dvěř mřížově i kabinové (jedině při zavřených dveřích jes možno výtah uvěsti v chod) a stiskneme-li tlačitk označené prvním patrem, projíždíme tunel a samo- činně zastavujeme ve výši asi šestí metrů. Zde vy stupujeme a jsme ve vlaslní strojovně. Ochotný nát průvodčí inž. Moučka vysvělluje základy svého tla- čítkového řízení; každé poschodí má své relais, in tensita malá zapíná větší a větší, než zapne se mote o výkonu 11 koňských sil, zvedající lehce 900 k tíže, jak kolaudační komisí také protokolárně zji- štěno. Tímto tlačítkovým řízením možno výtah uvést v chod kterýmkoliv směrem, ale i z míst vzdáleněj šich mimo kabinu a šachtu výtažnou, Stroj samotný jest opatřen dvojitým zabezpečením i pre ten přípol že by kabina mohla přejeti omezený zdvih. Rozhled na sama jest opotřena sedátky a psacím stolem, kde nožno vyplniti originální vstupenku, toti pohlednici s útržkem, oprávňující k volné jízdě n rozhlednu. Pohlednice tyto později provedené i v bar- vách) možno koupiti ve všech prodejnách na výstavě za nepatrný obnos 20 haléřů za kus. Podolýkáme ještě, že firma Jan Prokopec jesí první českou firmou. která chopila se rázně výroby zdviží jak osobních. tak nákladních a dosáhla v tomto oboru takové výše že předstihuje i firmy cizozemské. Čilý záslupce výtahového oddělení inž. p. Moučka, jak s námi sou- kromě bylo sděleno, procestoval loni Německo navštíví lelos Londýn, aby shlédl výtahová zařízení i jinde, . Turnovské drahokamy a bižuterie. V pavi lonu obchodu u vchodu, mezi velkoobchody se že lezem a různými stroji, jest exposice první česk vývozní firmy V. Pecina v Turnově,, závod pro broušení drahokamů a vývoz bižuteric. Ladnou a ele- zantní úpravou poutá bohatá exposice tato pozornos 1 zájem všech návštěvníků. Lze lu spatřiti prave lrahokamy i polodrahokamy, jakož i imitaci jejich mělecky zhotovené různé figurky z ametystu, kři štálů, acbátu atd. překvapují nejen uměleckým pro vedením, ale jsou i důkazem, co vše dnešní modern lechnikou lze z tvrdého kamene vybrousiti a zhoto vili. Mimo pravé předměty achátové jsou vyloženy rozkošné napodobené šperky brilantové, od pravých lěžko rezeznatelně, i krásné věci imitovaně, jež pro mvou láci i krásu se hodí za vhodné dárky a upo- mínky výslavní. Firma V. Pecina byla vyznamená n již na celé řadě výslav *. V exposici hudebních nástrojů přibyl orig- nalní kns a sice varhany velkých ro změ r o dvou křídlech s hracím stolkem v prostřed umístě ným. Varhany tyto jsou dílem firmy A. 4 J. Mel ze v Hoře Kutné, která postavila stroj, jenž budí zájem i obdiv. Vrchní čásť tělesa jest pouze z píšťal cíne- vých, jež udržuje dřevěná lehká opěra, která ozdo- bena jest cínovými ornamenty. Architektonická úprava jest dílem opravdu uměleckým pražského architekta p. Roita a vyvrcholuje v uměleckém spojení obou křídel varhan. Tato úprava jest opravdu něco no vého, originalního, čemu možno prorokovati rozšířen pro krásný vzhled. Hudební kruhy upozorňujeme na tento stroj, který jest čistě pneumatický a jenž bude trvalou a nejlepší ozdubou chrámu v Dolní Do- brouči, pro nějž jest výbornou kutnoborskou firmou postaven. . Mezinárodní šermiřský turnaj Českého šer miřského klubu bude zahájen dnes o 8. hod. rann v slavnostní síni průmyslového paláce a potrvá po 5 dni, vždy od 8 do 12 hod. dopol. a od 3 do 7 hod odpol. Z cizích šermířů, do Prahy zavilavších, dlužno v prvé řadě uvésti p. Dollon-Cavanaga, nej přednějšího francouzského fleuretistu, jenž při olym pijských hrách v Athěnách byl v této zbrani prvním Další záslupce francouzské školy jest pan Halle z Joint Ville le Pont, technický chef tamější prosluie vojenské škoiy šermu, jejímž absolventem jest i mist Českého šermířského klubu p. A. Fěriaud, jehož zdatnost pražské obecenstvo mělo již často příležitost dcenili. Pan Haller převzal úlohu jurora. Hlavní zá- stupce školy italské jest mistr Schiavoni, odeho- vanec staleté „Scuola Magistrale di Roma“. Také pan Schiavoni převzal zodpovědnou funkci jurora. Daie jest jmenovali Mangianotla z Milána, jenž před měsícem vyhrál v Řtímě velký championat ilat ský ve spadě. Z Vídně hlášen jediný pan Königs garten, jenž zastupoval Vídeň na olympijských hrách v Atlénách. Sportovní klub karlovarský v slal pana JUC. Weila. S potěšením jmenujeme zástupce prvního šermířského klubu záhřebského p ručíka Matia Murkoviče a tři záslupce sportov- ního klubu „Moravské Slavie“ v Brně. Vedle nic ovšem hlásili se všichni nejlepší šermíři pražští, Češ i Němci. Za nepatrně vstupné 50 h kyne obecenstvu požitek prvého řádu. Ezposjce firmy Woli 4 Štětka v „Keramice“ Při posledním pobytu p. arcivévody Fr. Ferdinanda z Este vyznamenána byla též tato exposice vzácno návštěvou, při kteréž příležitosti ochotně podáva! d. k. komerění rada p. J. Štělka příslušné vysvětlivky Uspořádání celé výstavky prošlo. po přání firmy osvědčenou rukou archilekta A. Dryáka, který znev prokázal svým vkusem, jak způscbem vyscce ušlech-
#32 alto_textblock #32
lilým a přece směrům moderním vyhovujícím možne materiál skelný pro potřeby stavební uplatniti a jeho předností dokonale využiti. Firma sama podává ukázky postupu výroby zrcadlového skla ze své vlastní nové továrny v Angelwöhru u Nýrska na Šrmavě a překvapuje nás na vyložených folografických pohledech rozsahem budov i vlastními interiery, ze kterých způsob zpracování skla jest do- bře patrný. Neobyčejným překvapením jsou práce, vyšlé z atelieru firmy pre leptání a broušení skla, zejména veliké okno střední, ve žlutém skle leptané, znázorňující alegorie „Jara“ a dle originálních kartonů známého akademickéhe malíře Jana Preislera v atelieru firmy provedeně. Velice se zamlouvají též leptaná skla mo- drá a červená, jež jsou zhotovena firmou dle kartonů od sl. O. Kostkovy a Hedy Jahnovy ze školy prof. Benešé; jsou to vskutku bravurní umělecké kusy, kde i barva skla jest motivům voleným zcela příměřena Japonisující plochá dekorace okna salonku (pravá strana) jest vyleplána do černého skla, kdežto pro ploše sestylisovaný obraz Hraděan na levém okně voleno sklo barvy vzduš- ně modré. Zde také vidíme v několika oláčivých stč- janech a i porůznu rozložené ukázky způsobu jem- ného leplání skla, které provedeny jscu v přemne- hých odstinech a dopodrobna propracovány; k tomu řadí se důstojně ukázky spodem leptaného, buď vy- zlaceného nebo postříbřeného zrcadlového skla, jak ho možno v uměleckém průmyslu, zvláště v uměle- ckém truhlářství pro moderní interieur vhedně po- užiti. Jak jsme se presvědčili, stojí firma svými ate- liery pro leptání a broušení skla úplně na výši doby. Kruhům stavitelským třeba doporučiti, aly tohoto výborného nejen praktického, nýbrž i velice dekora- tivního a vkusného zpracování skla s prospěchem využitkovaly. Působivost vystavených předmětů jest zvýšena celkovým uspořádáním, neboť druží se lu ladně k sobě neobyčejně bohaté ukázky veškerých druhů skel, potřebných pro novostavby, výkladnl skříně, nábytek a veškerá odvětví tabulového skla vůbec, které firma vystavující vesměs dodává. Obl zvláštní zájem budí leštěné, černé, jakož i bllé. silné sklo k obkládání, pro portály, stěny, a mnobé příklady v exposici shrnuté dávají tu odborníkům pokyn ke vhodnému použití toholo skvostného ma- teriálu — tak na př. náhrobní černá deska a různé černé firmy, leptané a bohatě zlacené jsou zajímavou ukázkou pokroku v tomto oboru. Pravým kabinetním kouskem však jest stůl s černým sklem, zreadlově leštěným, leplaným a zlaceným. Neobyčej- ně sympatická výstavka podává skvělý důkaz zdal- nosti firmy Wolí Štětka, která svými dspěch technickými i obchodními plným právem zasluhuje nejpřednějšího místa, které v tomto oboru průmyslo- vém zaujala a s úspěchem rok za rokem rostoucím .. Vzorem výnlavy ve výstavě jest nejživější pozornosti se těšící exposice proslulé firmy V. Ma- rávek, c. k. dvorní krejčí v Praze, Ferdi- nandova třída 24 (Slikův palác). Uspo- řádání exposice samo o sobě jest nejnovější vymo- žeností vystavovatelské techniky. Znázorněn lu úppiny krejčovský salon v nejživějším obchodním shonu. Chef firmy, modelovaný profesorem Wurzlem, jest oděn frakovým cděvem vlastního vynálezu. Frak jest totiž tak zřízen, že pouhým otevřením šosu může býti proměněn v císařský kabát. Pan arcivěvoda při své druhé návštěvě na výstavě osvědčil o vynklez ten živý zájem a dal si jej od p. Morávka vysvětliti spolu s druhým jeho vynálezem. pláštěm, klerý mož- no nositi na obě strany. Chef firmy ve zmíněné sku- pině pomáhá do tohoto plášlě dámě. Plášť je jedno- duchý damský, zhotovený z anglického himalaja šedo- hnědé barvy a z těžkého lyonského brokátu. Dáma má na sobě vycházkový úbor z jemného hnědého sukna, skládající se z anglického živůlku a zukně, pošilých vkusně a umělecky ůzkými prýmky v tvaru pyramidy. Kus, který jest pravým divem moderního krejčovského umění! Scéně této přihlíží dáma, oděná praktickým kostýmem s polodiouhou jupou a kolovou sukni, zhotoveným z anglické šedobílé pruhované látky, zdobeným šikmo střiženými pruhy a světlou hedvábnou vestou. Opodál inscenován je výjev, kde dáma vybírá si halenku. Oblečena jest v promenádní úbor ze svělleoranžového sukna s polodlouhým ka- bátkem s vkusně aranžovanými záhyby a svěllou, v ten- týž ton spadající samelovou květovanou vestou a širokou kolovou sukní v předu vysoko střiženou, aplikova- nou jour ručně háčkovanými ornameníy, okolo nichž se táhnou přišívané proužky z téže látky, a zdobe- nými půl em vysokými a cm širokými tressami. Bluza jest z šeříkevého hodvábí, propracovaná celá ručně brusselskými různě zatáčenými krajkami. Příručí, kte- rý od dámy přijímá objednávku, jest oděn žaketovým oblekem z pruhované látky. Dále jest v této nádher- né exposici, ke které pulují všechny dámy, výstavu navštěvující, vystaven volný plášť z hnědého lěžkého mohairu, krásně aranžovaný, uzavřený v předu sa- movázací a volně splývající sluhou z čistého hedvábi. která jest zakončena bohatými prýmky. Otevřené kraje rukávů jsou křížem spojeny stubami a ukon- čeny prýmky. Dále tu nalézáme halenku z bílých. pravých illusions, s ornamenty spojenými šedými atlaskami a bohatě mulem podšitou. K ní patří kolová sukně ze světlešedého kažmíru, zdobená ručně vy- šívanými květy a piecami. Dvě figury v miniatule velice dobře provedené doplňují skvělou exposici, jejíž všechny kusy jsou zholoveny v závodě páni Morávkově za osobního jeho dozoru. *. Na co si stěžují. Docházeji nás uslavičně stíž- nosti, že podnikatelstvo hypodromu dalo do pokladny slečnu, která neumi slava českého. V minulých dnech byli dva pání svědky, že česká společnost, nemohoue na českou žádost dostati lístku, roztrpčena odešla. Nevytýkáme majiteli podniku jeho národnost, ale chce-lí obchodovati v Prazě, musí české obecenstvo česky obsloužití. To snad za měsíc trvání výstavy mohí poznati
#33 alto_textblock #33
háj.
#34 alto_textblock #34
to o
#35 alto_textblock #35
e
#36 alto_textblock #36
o
#37 alto_textblock #37
ee
#38 alto_textblock #38
FEUILLETON
#39 alto_textblock #39
Výstavní táčky.
#40 alto_textblock #40
Poslouchal jsem onelida dva kosy na vý stavě. Jeden hvízdal perfektně vKouzlo valčíkue druhý do toho »Veselou vdovu«. Pranic mě to nepřekvapilo! Když slyší ta kový kos Lehára denně desetkrát, musil by býo paralytik, aby to ještě neuměl. Dost divno, že Sirena, nastavená od několika dnů o hodinu. nespustí ještě nějakou arii z » Walzertraumu« místo toho svého vtipnéhio »bů« — Než, mám dnes v péře zadržený alizarin a ten musi na papír. Prosím slavný zábavo ní výbor, aby ráčil se laskavě jednou a poprvé korporativně kolem mne sejít a vyslechnout třeba s projevy nevole, co mu mám vyřídit jménem set, tisíců a desítitisíců návštěvníků. Veleelění pánové l. Vzali jste na sebe čestný. ale obtížný úkol, starati se o zábavu a vy- ražení P. T. obecenstva. Nemyslím, abyste to vzali do slova, a aby snad vážený pan před- seda pro gaudium publikachodil. pob rukách na střeše průmyslového paláce, nebo aby pan jednatel dvacetkrát sjel tobogganem hlavou na- před, nebo v plavkách po téže skluzavce, vy- stlané ježky. Mnoho lidl by jim to přálo, ale
#41 alto_textblock #41
co pak je nám do takových neskromných na roků. Ale jisto je, že ty ohromné massy ná vštěvníků, hubujících na nepodnikavos zábavního výboru, maji pravdu! Neračtežs rozčilovat, purgén není také dvakrát přijemný sle má dobrý oučinek. A týž oučel má také hočká moje pilulka Sáhněte si, prosím, pravou rukou na srdce, řek něte: »Mea maxima culpa« a teď po mně la skavě opakujte následující litanii: Dnes je měsíc výstavy pryč — co jsme pro ni udělali Kolik slavností jsme za ten měsíc po řádali? Proč pak jsme si dali ujít všechny vý nosné zábavní podniky a nevzali je do vlastn režie? Proč nám nevynáší skluzavka tisíc korun denně? Proč pak nemáme na výstavě aspoň dvě kapely, aby nemusila se ta jediná dvakrát děnně stěhovat a basami, bubny a trumpetami nahoru a dolů? O jakou zábavu se vůbec staráme? Jo, pánové — jestli je zábavní výbor jen k tomu, aby se dal předslavovat vzácným a vy- sokým návštěvám, pak ať nosí na rukávě černý flór a nechá si řikat smuteční výbor Docela jinak jsme si malovali vaší čin
#42 alto_textblock #42
nost! Čekali jsme, že na každý den vypracujete skutečně zábavný, lákavý- program a to nejen umělecký a za drahé zvläštní vstupně v kon- certní síni, nýbrž i lidový pro celou výslavu. Nikdo nežádal od vás, abyste vymýšleli něeo z brusu nového, nevídaného. Vím dobře, že by to nestálo za mnoho, ale stačilo ohlédnout rozhlédnout se! Byli byste viděli, jak táhnou dopolední i odpolední promenádní- koncerty na Žofiné, na Střeleckém a v Riegrových sa- dech; byli byste viděli, jak plní letní di- vadlo dobrá opereta; byli byste viděli, co mladých lidí svede dohromady taneční sl ň! To všechno jste měli na výstavě dávno mít. A vzpomenout. jsta si mohli, kolik alatislců přišlo na minulé výstavy k vůli fo ntáně . . Teď jim místo ní ukazujete pergolu a pod n rybníček, ve kterém se děsně nudí dvě labutě (třetí prý z fadesy utekla) a kde trilkují (dle nedávného Zevlounova povzdechu) aspoň žáby Nebo pamatujete, co lidí slákaly p l av b balonem, volné i s caplivem? Těch pár ba lonků, které teď vypouštite pod etiketou »aero nautické hry, vídáme skoro o každé slavnosti jako rachejtle o Jáně. Vím, že máte sta námilek — od toho jste výbor! To je těžké, ono je nesnadné, tamt nejde, tohle nedovoli generální komité! — — znám to. znám! Když se sejdeme v hospodě
#43 alto_textblock #43
hubujeme na těžkopádný aparát vládní, na zpro- padené instanční cesty . . . a padne li některému z nás při tom hubování moucha do piva, svolá- váme hned schůzi o tom, jak a kdo ji má vy- táhnout, kdo má být při tom předsedou a kd zapisovatelem. Při tom si ale říkáme, že žijeme v století páry a elektřiny, že jsme pokrokovl moderní lidé ... To bylo třeba říci zábavnímu komi télu bez rukaviček a bez ubrousku, jako nutn několik nevlídných slov adřesovati třem pánům kteří se v posledních dnech na výstavě vyzna menali. První z nich (nomina jsou zatím odios v předpokladu, že jednali v střídavém pomaten smyslů) příšel k vojenskému (!) kapelníkovi žádal ho, aby nehrál mnoho ty české a slo- vanské skladby, poněvadž prý výstava je utra kvistická a Němeů by se to mohlo nemile do tknout. Solidní vlastenec zastyděl se za sv nápad teprve, až viděl kolem sebe udivené tváře vojáků . .. Druzí dva se opět vyznamenali při sty- cích s novináři. Jeden byl jakýmsi podřízeným funkcionářem na výstavě psů. Muž, rozhněvaný na noviny od té doby, kdy mu spadla stavba zabila pár lidí — a noviny o té. lapálii psaly citujíce arci jeho jméno. Referenti, kteří chtěl o výstavě psů se informovat, přirozeně musil
#44 alto_textblock #44
je-také vidět . . . Ale onen pán, jak uslyšel, že přichozí jsou žurnalisté, jakoby ho tarantela štípla, začal šermovat nad hlavou rukama . . »a že prý o noviny nestojí«. Řeklo se mu ovšem na místě, že noviny o něho teprv ne . . . a pak, tři dni na to, když přísla zpráva o klasifikae psů . . . nestály noviny záse o ní. Za jednoho nezdvořáka odnesla to celá korporace, která p druhé dá pozor, aby mezi sebou měla člověka, jenž mozi Habešany chováním svým byl by ne- možným. Třetí druhému by mohl podat ruku. Také on byl neslušným u příležitosti předběžné pro- hlídky (nota bene k té novináři byli zdvořil pozvání) jistého, teprve nyní dokončeného pavi- lonu, o který on měl tu jedinou zásluhu, že v jeho útrobách stavěl lešení. . . Rozčiloval se že novináři všude vlezou, všude překážejí »a že nemusejí také všecko vidět...« Zapamatovali jsme si nervósního pána . .. a když potom při vernisáži v plném lesku tlačil se do popředí, aby byl viděn a zmíněn, vzpo- mněli jsme si, že nemusíme také všecko vidět . a pana X jsme jednoduše neviděli. A když po- slal honem přípis, že patrně nedopatřením s stalo, že byl v referátech přehlédnut, připome- nulo se mu, vlídně jeho »nedopatření« před týdnem . . . a pán poznal, že se nevypláci býti k novinářům krobiánem Zevloua.
#45 alto_textblock #45
s s črr ote pvei n ro voro o no