ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 ed708a70-7710-11dc-b79d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
ALTO TextBloky — 43
#1 alto_textblock #1
etete
#2 alto_textblock #2
.
#3 alto_textblock #3
Národní hospodář.
#4 alto_textblock #4
n r v bnsjo
#5 alto_textblock #5
zemědělství
#6 alto_textblock #6
Obchod
#7 alto_textblock #7
Průmysl
#8 alto_textblock #8
Finaněnictví
#9 alto_textblock #9
Příloha „Národních Listů“ k číslu 163. ze dne 14. června 1908.
#10 alto_textblock #10
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 13. června. Opět a opět vracela se v diskussích otázka uhelné politiky král. českého. A to nejen při řešení úpravy financi zemských. Řádné hospo- dářství uhelné jest základem řádné průmyslové politiky; průmysl odtud čerpá své energie hybné. Přes tuto živost diskusse teprve v po- sledních dnech dostává se nám úplně a vše- stranné statistiky uhelné. Vypracoval ji na zá- kladě mnohaletých záznamů a v těsném styku s praklickým obchodem uhelným pan Jan Ma- chalický, ředitel obchodu uhelného Živno- stenské banky v Ústi n. Orl. Spis zatím ne- vyšel ještě tiskem, nýbrž rozmnožen v opisech rozeslán vynikajícím interessentům a listům. Díla veliké píle a velikého významu, kterého bylo hodně třeba, dostává se nám konečně z odhodlání čistě soukromého. To není výtkou nikomu. Statistika uhelná náleží vůbec u nás k popelkám statistickým. Ministerstvo zeměděl- ství obmezuje se ve své roční slatistice na pouhou statistiku výrobní s výpočtem spotřeby celé říše, a druhý faktor statistický — řekněme ihned důkladnější — ústecko-teplická dráha věnuje pochopitelně rovněž hlavní zření těžbě a dopravě uhelné. To, čím bylo nutno doplniti statistiky tuto uvedené, přináší teprve spis pana Machalického. Autor ovšem obmezil se na pouhé sdělení získaných dat, neuváděje pramenů, na jichž základě čerpáno a které byly základem spisu. Tento nedostatek — opíraje se o data jakákoli, chci míti zároveň doklady jich hodno- věrnosti, abych byl si vědom, že stojím na pevné a bezpečné půdě — bude však zajiste odčiněn, až vyjde spis tiskem. Zemská stati- stická kancelář alespoň vykonala by čin velmi záslužný, kdyby spis p. Machalického uvedla v širší známost publikováním jeho ve svých »Zprávách« a každoročním doplňováním jeho zajistila nám pravidelnou uhelnou statistiku pro král. české. Není pochybnosti, že při poroz umění komise pro potřeby naše k publikac této dojde. Statistická data pana Machalického končí rokem 1906 a zahrnují období od r. 1880, tedy 27 let. Zajímavé výhledy! Od uvedeného obdob stoupnul tažební poměr Čech na produkci ublo hnědého v celé říši z 73.47 proc. na 83.07 proe. zatím co těžba štyrská a hornorakouská pod- statně se zmenšila. Tedy analogický vývoj, jakého jsme byli svědky při rozvoji a přesunech prů- myslu železářského, jehož těžisko ze zemí alp ských přeneseno do zemí českých. V hnědouhelně těžbě světové zaujímají Čech místo druhé. Příslušně cifry v roku 1906 byl- (uvádíme je k vůli zajímavosti): Německo . . . . . 56,415.000 tun Cechy . . . . . . 20,075 830 Uhry . . . . . . . 6,249 000 Francie . . . . . . 7.000.000 , K tomuto vysokému stupni těžebnímu propraco valo se král, české teprve v dubě nejnovější. Ještě roku 1866 těženo u nás hnědého uhl 942 836 tun, roku 1872 dostupuje téžba tato teprve 2,700.971 tun, roku 1890 stoupá na 12,190.932 tun, aby se do šesti let téměř zdvoj- násobila (20,075 830 tun). Tento rychlý vzestup těžební jest momentem, klerý zasluhuje úvahy tím větší, čím více zastoupen v ní kapitál za- hraniční a čím více na se upoutává pozornos moment spotřeby domácí tohoto uhlí. Zatím co v pánvi hnědouhelné těžba rostla způsobem neobyčejně rychlým a zatím co do zeleně krásných krajů začínala zasahovati tak rušivě spoušť tvořená těžbou hnědouhelnou, sla tarifní politika drah našich cestami, které přímo vyháněly hnědé uhli za hranice. Jest to slará bolest. Pro český východ končí možnost odebí- rati české uhli hnědé v Nymburce. Odtud až k hranicím jesť pro průmysl daleko výhodnějším, kupovati uhli zahraniční, hlavně dolnoslezské a hornoslezské. Touto úžasnou politikou tarifní, která nemá ani nejmenšího smyslu pro pevné zá- sobování průmyslových krajů domácím uhlím. vyloučeno vlastní uhlí ze spolřeby Ovšem: zatím jen ve výjímečných přípa dech průmysl pociťoval konsekvence tohoto stavu. Ale fakt tento přece omluvou býti ne- může. Když totiž loni jsme se ocili před zná- mým nedostatkem uhli a kdy průmysl jen s obětmi se jím zásoboval, selhaly v době nej- kritičtější dodávky slezské. Selhaly přes to, že opatrní podnikatelé zakoupili se na dvou i třech místech, aby měli alespoň přibližnou jistotu, že zmenšené dodávky dodavatelů všech vynesou jim potřebné množství. Tehdy bylo zřejmo,že za nedodáváním slezských dolů stojí něco vice než pouhá málo dobrá vůle vyhověti zákazni- ctvu. Syndikát slezský dostal přímý pokyn pru- ské vlády, aby v prvé řadě plně a bezvadně zásobován byl uhlím domácí průmysl a pak teprve aby uspokojeni byli odběratelé zahra- niční. Se stanoviska pruské politiky průmyslové a hospodářské bylo toto opatření veskrze roz- umné. Účelem a posláním každé obchodní poli tiky jest pečovati o nerušenou výrobu domácího průmyslu a starati se o to, aby uhajoval svou soutěžnost oproli cizině za všech okolností. Kdyby v Rakousku bylo možno mluviti o účelné politice tarifní a o přizpůsobování jeji našim potřebám, byly alespoň pro dobu tisně povoleny tarifní výhody takové, aby bylo možno dopra- vovati hnědé uhlí české do průmyslových ob- vodů východu Čech. Tamní průmysl energicky tohoto opatření se domáhal (stačí uvěsti velmí energickou žádost průmyslu v Ústí nad Orl.) — na jeho žádosti a urgence nedostalo se mu vůbec odpovědi. Z pochopitelné příčiny. Obě hlavní dráhy české — společnost státní dráhy a severozápadní dráha — ocilají se před mož- ným postátněním a jak tendenef vůdčí není snaha vyhověti potřebám domácího obchodu průmyslu, nýbrž touha vykazovati co možno největší zisky, aby na tomto podkladě zjednána byla co možno veliká renta výkupní. Ohledy k akcionářům jsou jistě hezkou a záslužnou věci, leč jdou-li ohledy tyto nad zřejmé potřehy
#11 alto_textblock #11
celku, vytvořuje se stav, který ohrožuje účelný vývoj vůbec. Rakonské vlády ovšem neměly energie zakročiti zde, ač nutno uznati, že po- dobné intervence byly by velmi obtížny. Z momentů těchto plyne jedno: že dosa- vadní politika soukromých drah jest nebezpečim specialně pro české obvody průmyslové a že pouhé sestátnění bez odstranění nešvarů, vyplý- vajících z dnešní smíšené soustavy železničn nápravou ještě není a nebude. Ale abychom se vrátili k věci: v dobáeh výjimečných vystupuje zřejmě nebezpečí poli- tiky, která přímo vylučuje naše domácí ubl z oblasti domácího průmyslu (splavněním lab- ským arci zjednána bude náprava velmi proni- kavá a proto jest urychlení prací těchto, na němž ministr Fiedler velmi energicky pracuje. činem velikého dosahu a významu), nehledě ani k tomu, že oehranářská politika budoucnosti ne- spokojí se s pouhými sazbami celními, nýbrž bude se snažiti, aby domácí zdroje energie za- chovány byly domácímu průmyslu a aby tak bylo hospodařeno při těžbě uhelné, by tento zdroj co možno na dlouho byl zajištěn. O těchto hlediskách při těžbě hnědouhelné u nás nen ani potuchy. Domäcí spotřeba uhlf hnědého arci vzrostla (tento trumí byl velmi důrazně uplat- ňován na známé pražské anketě uhelné), ale její poměr k vývozu uhll tohote klesnul. Domácí spotřeba uhlí hnědého dle stati- stiky pana Machalického totiž činila resp. tvo řila z celkové těžby zlomek: tun roku 1880 2,910 145 čili 47 veškeré těžby 1890 6,430 786 » 531 1900 6,568 818 » 45.58% 1905 7,098 847 „ 40 92 , , 1906 7,897.912 » 42 288, Tato čísla mluví řečí jasnou. U nás v Čechách půda pro odbyť hnědého uhlí jest: ale jsou znemožněny a stíženy podmínky odběru jeho. Na uvedené anketě pražské arci uvedeno z vůdč obchodní strany ústecké, že některé druhy uhl hnědého nemají u nás vůbec spotřeby, a po- něvadž přirozeně nelze těžiti jen určité druhy uhelné, jest vývoz nutným a sice v rozsahu dnešním. Tento vývod a důvod zasluhoval by ovšem důkladného přezkoumání, protože pod- nikatel obchodní začasté poměry dané považuje za nezměnitelný podklad — již proto, že jeho obchodu prospívá. Levná cesta labská arci jest hlavním podporovatelem vývozu a tak soutěži naše hnědé uhli až do Holštýnska, zatím co na př. z Náchodska jest úplně vyloučeno. . ee Hnědouhelná těžba česká ze valné části tady odplývá do ciziny. K vůli ní ryehleji vy těžujeme své bohatství uhelně, k vůli ni při- vodíme začasté cenové posice, vylučující vý- dělek, k vůli ní otevíráme si málo slibné výhledy do budoucna. Bohatství hnědouhelné naší vlast není nevyčerpatelno a není dobrým hospodářem kdo přihlíží mléky, jak jeden ze základů prů myslového rozvoje v cizích službách se ochro muje pro nás. V kamenouhelně těžbě ovšem Čschy zaujl mají místo podružné. Celková téžba kamenného uhlí dosahovala u nás r. 1880 3,265.216 tun a stoupla r. 1906 na 4,730 834 tun — vze- stup tedy oproti uhlí hnědému nepatrný (39.98%) Z tohoto uhlí upolřebili jsme doma r. 190e celkem 76 21%, ostalek vyvezen. Mezi kameno- uhelnými producenty této fíše zaujímá království české místo druhé. Prvé případá Slezsku, které těží 41.55% všeho kamenného uhlí, dobytého v této říši. Téžba česká činí 3511 télo pro- dukce, moravská 13 20%, haličská 9 67%%. Ve světové výrobě kamenouhelné stojí Rakousko na místě sedmém; výroba česká rovná se asi vý robě španělské. V produkci světové prvé místo zaujímají Spojené státy (375 mil. 1). pak ná- sledují: Anglie (255 mil. t), Némecko (136 mil. t). Francie 35 mil. t), Belgie (23 6 mil. t) Rakousko (14 7 mil. t). Vývoz českého uhlí kamenného uhlí 13.75 těžby české, vývoz tento obrací se zvláště na jih Německa. Úhrnně činil r. 1906: 716.086 Dovoz kamenného uhlí do král. českého do sahoval r. 1906 1,453 297 t. Celková spotřeh král. českého (v metr. tunách) činila : uhlí hnědé uhli kamenné celkem 1880 . . 3,207.888 3,443.767 6,65 1.655 1890 . . 5,589.504 4.199.664 9,689 168 1900 . . 8,254.775 4,436.664 12.691.439 1905 . . 9,145.681 4,878.291 14,023. 972 1906 . . 9,905.259 5,046.053 14,951.312 V posledních dvaceti šesti létech stoupl tedy spotřeba uhli hnědého v naší vlastio 208 77, kamenného o 46.53%. celkem tedy o 124.773. Z vykázané spotřeby bylo uhli domá- cího 39 96%. cizího 10.04% .. Na hlavu obyvatele připadalo roku 190 u nás 2366 kg. proti rakouskému průměru 1249 kg, uherskému 457 a německému 2857 kg, krásný to doklad našeho rozmachu průmy- slového. Ze srovnání dat tuto uvadených jest zřejmo, že jsme co do těžby uhelné hodně ještě aktiv ními a že by bylo možno aktivitu tuto na dlouho k prospěchu průmyslu zachovati. To by ovšem znamenalo, že by musila uhelná politika naše jíti na jiné dráhy, že . . . ale proč rozrušovat obraz stavu, jakým by býti měl, při dnešn podporované státem anarchii téžební? Dílop Machalického zasluhuje uznání za píli a vše- strannost svou. V minulém týdnu zájem pro hodnoty uklá- dací ochabl, ač smýšlení pro ně bylo pevné. Z hodnot dividendových byly jednány pouze akcie České banky »Union« za 245.50, Prvni české zajišťovací banky za 206.— a strojírny dříve Daňkovy 434.50. Jinak podáváno bylo z akcie První české továrny orient. cukrovinek K 250.—, »Merkuru«, směn. akc. společnosti K 596.—, První pražské zastavárny K 455.— První české akc. pojišťovny na život K 273.— Kolinské továrny kávových náhražků K 680.— pivovaru v Českých Budějovicích K 850.— Živnostenské banky K 238.50, České společnost
#12 alto_textblock #12
Alpinky
#13 alto_textblock #13
pro průmysl eukerní K 171.—, Pražské úvěrn banky K 526.—, Hospodářské úvěrní banky K 388.25, České průmyslové banky K 415.— Podolské cementárny K 201.50, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně K 399.— První česko-moravské strojírny K 850.—, Král.- hradečkého úvěrního ústavu K 447 . —, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě a Lab K 600.—, První české rafinerie v Modřanech K 360.—, aniž by tu bylo došlo k obchodům
#14 alto_textblock #14
Z vídeňské bursy. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Kdežlo v kruzích společnosti státní dráhy pře- vládá stále mínění, že vážně vyjednávání o sestátněn se nevede, označují zprávy listů vládou informova ných otázku sestátnění za daleko aktuálnější. Tvrd se, že železniční ministr v nejbližší konferanci učiní již číselnou nabídku a v jistém berlinském listě byl dokonce sděleno, že tato nabídka zůstane za vším očekáváním, ano že bude menší, nežli nabídka vlády z r. 1902, tedy měnší než 27 mil. korun. Spočivá-l tato zpráva na pravdě, byla by jen důkazem, že vládá se nemůže stále ještě rozhodnouti k žádné vážné nabídce, jež by mobla býti přijata nebo defi nitivně odmitnuta, nýbrž že činí jenom formální na- bídku, aby byla získána číselná závladna pro další jednání. Bylo by to zároveň znakem, že jednán ještě dlouho se protáhne, neboť jest naprosto vy- loučeno, že by společnost statní dráhy takovou na bídku přijala, ježto čistý výnos nejbližšího roku jenž představoje minimum koncesni výkupní renty. obnáší 31.3 mln. korun. Společnost státní dráhy ne bude se ovšem moci vyhnouti tomu, aby slevila z koncesní rénty, ježto stát má vždycky ve své moci, aby příkazy investičními a jiným opatřením výnos nejbližších let stlač!. Kromě toho bude miti na nejbližší dobu nepříznivý vliv beztoho veliké zvýšení osobních výdajů a pokles konjunktury. Ale tato povolnost má své meze a jest naprosto pravdě- podobno, že by tato společnost přijala výkupní renlu, která by byla podslatně nižší, než 30) mil. korun t. j. okrouble průměr posledních 7 let Mluví se také o tom, že jednání postupovalo by daleko snadněji. kdyby se stál mohl odhodlati na místě renty na bídnouti splacení kapitálem ve státních dluhopisech. Avsak tento modus jest pro stát z důvodů, jež dne nechceme blíže rozebírati, léměř nem žným. Návledkem zmíněných berlínských zpráv ustou- pily akcie státňí dráhy, které až dosud svůj kurs úžasně zpevnily. V ostatních papírech byly obraty nepatrné, tendence však téměř bez výjimky chabá. Citelnějším poklesém kursovním byly postiženy akcie hirtenberské továrny na nábojnice na zprávu, že di videnda bude patrně snížena. Důležitějšl kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení: lnom 13. června 6. červn Rak. korunová renta . . . 97 40 97.40 Rak. zlatá renta . .. . . 11675 z 116.55 Uherská zlatá renta . . . . 111.30 111.50 Uherská korunová renta . . 93 30 93.3) Turecké losy . 184.75 186 6) 627.50 627. 75 Rak. kreditky 440.75 438 — Banka pro země rakouské . 744.50 743.— Uherské kroditky 520.60 521.25 Bankovní jednoth . . 1035.— Pozemkový úvěrní ústav 1056 238.— Živnostenská banka . . 237..50 Společnost státní dráhy . . 689.— 688- Jižní dráha . . . . . . . 130.— 126 75 442.— Polabská dráha . .. . . 443.— Buštěhradská dráha lit. B. . 1065.— 1058- 1010.— Dunajská paroplavební spol. . 1016.— 538.— Rakouská továrna na zbroj . 533.— 651.— .. 653.75 553 50 Rým.-muráňská společnosť . 555 50 Pražská železářska společnost 2650.— 2655.— Mostecká uhlářská společnost 713.— 712.— Schodnica . . . . . . . 452— 46 k — 239 8 Londýnská devisa . . . . 239 94 117 65 117 65 Říšské marky . . . . . .
#15 alto_textblock #15
Česká účast v Rakousko-uherské bance Česká. společnost národoho spo- dářská upozorňuje nové pány akcionář Rakousko-uherské banky i všechny ty, kdož se jimi státi chtějí, že dnem 30. června 1908 končí lhůta ku přepsání akcil těch na jména účastníků nejblíže přiští valně hromady banky, která bude svolána na měsíc únor 1909. Koupi, složen i přepsání ochotně obstarají všechny české pe něžní ústavy. Divídenda posledních 3 let odpo- vídá při dnešním kursu ca. 1750 průměrnému výnosu 5.1 ročně, který při papíru sirotčího bezpečí nazvati lze za dnešních poměrů velice výhodným. (Krajinské listy prosíme za laskavé otištění.) Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové. Mimo řádná valná hromada akcionářů, konaná v sohotu dne 13. června odpoledne, zastupující 1499 ake usnesla se jednomyslně na zvýšení akcio véh kapitálu z dosavadních 4 mil. korun na 6 mi korun. Upisování počne 21. t. m. Prospekty budou vydány v nejbližších dnech. Z trhů peněžních. (13. června) Praha. Pr dosti pevné náladě došlo na dnešním trhu k závěr kám v akciích Zajišťovací banky za K 206.— a stro jírny Daňkovy za K 434.50. Jinak kladeno za akcie První české továrny orient. cukrovinek K 250.— „Merkuru“, směn. akc. společnosti, K 596.—, Prvn pražské zastavárny K 455—, První české akc. po jišťovny na život K 273.—, Kolínské tavárny kávov náhražků K 680.—, pivovaru v Českých Budějovicích K 850.—, Živnostenské banky K 238.50, České banky „Union“ K 245..50, České společnosti pro průmysl cukerní K 171.—, strojírny Daňkovy K 434.—, Praž ské úvěrní banky K 526.—, Hospodářské úvěrní ban- ky K 388.25, České průmyslové banky K 415.—, P dolské cementárny K 201.75, Zajišťovací banky K 206.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Ko- lině K 399.—, První českomoravské strojírny K 850.— Královéhradeckého úvěrního ústavu K 447.—, Praž- ské paroplavební společnosti po Vltavě a Labi k 600.—, První česká ralinerie v Modřanech K 360. — peníze Vídeň. Nepříznivé zprávy z cizozeníských trhů a zvláště ochabnuti na berlínské burse a v Novém Yorku, zostřily nechuť na zdejším trhu; při tom úroveň kursu z počátku se upevnila a alpinky, kter byly kupovány, se zolavily. Později však pod vlivem nepříznivých zpráv z Berlina došlo ku prodeji, takže nastala všeobecně slabší tendence. Speciálně akcie společnosti státní dráhy byly stísněny, protože zase byly nepříznivé pověsti o stavu jednání sestátňovacího. Ve šraňku hirtenberské zase klesly, kdežto karpatky byly poněkud vyšší. Renty byly chabé; ruská renta utrpěla ztrátu. Na eskomplním trhu peníze stoupiy na 33/26. Berlín. Průběh dnešní bursy připomína! dny nedávné, dny, ve kterých kontrmína využitkovala ne- příznivých zpráv zcela ve svůj prospěch. 1 dnes pod dojmem nižších záznamů trhu novovorského zahá jena bursa smýšlením slabým, které jí zůstalo údě- lem až do poslední chvíle. Prodeji stiženy opětně akcie společností železářských a uhelnodolných az těchto „Phönix“, Lauřina hut, bohumínské závody harpenské a gelsenkirchenské poškozeny nejvíce. Trk kasovní vykazuje u jednollivých akcií větší oslabení Hodnoty bankovní podlehly rovněž celkově chalé
#16 alto_textblock #16
ln
#17 alto_textblock #17
nkladě; v akciích dopravních společnosti domácích dostavily se realisace. Americké dráhy v souhlasu s Novým Yorkem nižší. Ruské renty spiše nižší, z to akcie ruských bank hledány i dráže placeny. Sou- kromý diskont 33/s7 Z pražské bursy. V pondělí dne 15. t. m. konána bude po čtvrté bursa od 31/4—5 hod. odpol. pro ob- chod s uhlím. Akcionáři místní dráhy Votice—Sedlčany konal včera dopoledne v hotelu „Central“ v Praze valnou hromadu. Ve zprávě výroční uvedeno, že minister- stvo železnic dosud neodpovědělo na petici ve příčině sestátnění této trati. Dle soukremého sdělení odda- luje se sestátnění lokálky proto, že by i ostatní sou- kromé dráhy za sestátnění usilovaly. Žádost za zři- zení kryté verandy na nádraží volickém byla zamit- nuta, poněvadž prý jí není zapotřebí. Minulý rok byl nejlepším z dosavadních, neboť příjmy převyšuji výdaje. Loni dopruveno 51.000 osob a 29.100 tun zboží. Příjem činil 109.777 K a po všech vydánich i zaplacení anuit zbylo 1423 K. — Do správní rady zvoleni pp. Jan baron Mladola ze Solopisk, ředitel Eman. Francán, Vilém Holoubok, statiosůka měsla Sedlčan, MUDr. Vilém Chodounský v Sedlčanech. Jan Kožmin, rolník v Nechvalicích, Josef Pečený rolník ve Vys. Chlumci. K otázce soutěže bank se spořitelnami. Zmíni jsme se nedávno o akci, kterou zahájil Říšský svaz něm. spořitelen, aby bylo bankám zakázáno přijímut budoucně vklady na vkladní knížky. K tomu podo- týká „N. F. P.“. Zda tato intervence má vyhiídky na úspěch, nedá se snadno posouditi. Bylo by k to- mu potřebí zákonného ustanovení, jež by reser- vovalo přijimání vkladů na spořitelní knížky jen spořitelném. Vedle spořitelen jsou tu však ještě v prvé řadě společenstva, jež vydávají -knížky na vklady. Sem náležejí záložny občanské, družstva, Raiffeisenky, okresní hosp. záložny a p. Že by těmt společenstvům bylo toto právo odňato, je velmi mále pravděpodobno. Zbývá tedy jen otázka, zda by legi- slativní akcí mělo býti zapověděno bankám vydávání vkladních knížek. Řada bank, zejména českých, po- žívá toholo práva již po řadu let a teprve v posled- ních letech odhodlaly se i vídeňské banky pěstovat tento druh obchodů. Je tedy otázka, zda zvláštním zá- konem má býti vysloveno, že budoucně nebudou směti banky vydávati nové vkladní knížky nebo na- budou směti přijímati další vklady na knížky již vy- dané, či konečně, zda celá transakce má jiti ještč dále a vůbec míti v zápětí úplné zastavení vkladníe obchodů bank. Všecky tyto otázky závisí však v prve řadě nikoli na finančních, nýbrž na politických úva- hách, a rozhodnuto není ještě v žádném směru Pražská továrna na poreulán. Ustavující valné shromáždění Pražské továrny na porculán, z. s s r. o, svoláno jest zařizujícím výborem na čtvrtek dne 18. 1. m. a bude se konati o 10. hodině dopoledne v zasedací síni mpražské bursy (palác Zemské banky vchod z Nekázanky). Dodatečné přihlášky za účelem účastenství v ní nutno zaslati zařizujícímu výboru nebo Pražské úvěrní bance. Závodní podíl činí 200 K Kongros rakouských vývozních spolků v Praze 1908 koná sé za účasti Rakousko-uherškkého vývoz ního spokku, Rakouského východního spolku a Vý- vozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko ve dnech 15, a 16. června. Pořad: V pondělí dne 15. června 1906. Zahájení kongresu o 91/4 hodině dopoledne. Zahajovací proslov. Člen panské sně- movny cís. rada Ant. Řivnáč. Uvítání účastníků Předseda Vývozního spolku pro Č., M. a Sl. Jar Votruba. 1. Přednáška (německy). Referát Rak.-uh vývozního spolků: „Obchodní politika a podpora vý- vozu, cís. rada Karel Duschnito 2. Predná ška (ne- mecky). Referát Rak- východního spolku: „Podpora vývozu na Balkán,“ cís. rada Adolí Neumann.3 Přodnáška (německy). Referát Rak. východního spol- ku: „Dopravní prostředky a casty k Orientu,“ c. k. komerční rada Heřman Freistadll. V úterý dne 16. června 1908. Referáty Vývozního spolku pre Čechy, Morávu a Slezsko. 1. Přednáška (česky) „Tarifní politika v novém vyrovnání rakousko-uher kém.“ Otto Schmied, inspektor tarifní kkanceláře obchodní a živnostenské komory v Praze. 2. Před- náška (německy): „Naše konsuláty“. JUDr. Karel Herrnheiser, jako referent Svazu průmyslníků pro Prahu a okolí“. 3. Přednáška (česky): „O významu projektu laterálního průplavu Budějovice-Písek-Ště- chovice pro obchod a vývoz.“ JUDr. Josef Uhlíř, ře ditel městských úřadů v Písku. Doslov: Presiden výk. výboru Jub. výstavy cís. rada Léon Bondy. „Securitas“. Dne 21. června t. r. o 101/4 hod dop. koná se v místnostech Ústřední banky českých spořitelen v Praze I., Ovocná ul. 15, valná hro mada „Securitas“, peněžní společnosti s r.o v Praze. Mimo obvyklé body programu jest následu jící jednání na pořadu: 1. Návrh na zvýšení kmeno vého kapitálu na K 300.000. 2. Volba jednatele n místě zemřelého p. JUDra. Josefa Herolda. Úslřední banka českých spořitolen zaznamenává při zavedení premiových vkladů, jichž podmínky v insertní části uvedeny jsou, velice pěkný úspěch Jsou to totiž také soukromí kapitalisté, kteří tohoto nového způsobu s oblibou k ukládání svých pře- bytků používají, ačkoli jak známo dosud právě v těchto kruzích cenné papíry jen málo byly vyhle- dávány, hlavně z obavy před ztrátou kursovou. Stá- lost kursu 490 pupilárně jistých dluhopisů Ústřední banky českých spořitelen, které od svého zavedení na bursu pražskou i vídeňskou nepřetržitě 100— peníze znamenají a výhodná, t. č. 4/2% činící prů- měrná výnosnost jsou okolnosti, jež zájem ukladatelů získávají. Dalším dobrým výsledkem při premiových vkladech jest podmínka vázání premiových dluhopis na pokladny banky, neboť kapitalisté zvykají si svě- řovati i ostatní své cenné hodnoty do úschovy správy banky, zejmena v nynějším období cestovním Služba lato obstarává se bez veškerých výloh Bližší zprávy podá ředitelství banky co nejochotněji C. k. ředitelství státních drah v Praze. Ve sta- nici Podmoklech, na trati Podmokly Chomutov, pro vede se vodárenská budova z armirovaného belonu s dvěma reservoiry o 150 m' z téže stavební hmoty s příslušným mechanickým zařízepím, jakož zevněj ším rourovodem po případném schválení c. k. mini sterstvem železnic a zadá se provedení této stavby veřejným ofertním Hízením. Ofertní vzorce, podmínky generelní nárys, jakož i ostatní pomůcky vyloženy jsou u c. k. ředitelství státních drah v Praze, oddě lení pro udržování trati a stavbu v úřadních hodinách k volnému nahlédnutí, kdež také ofertní vzorc s přílohami pp. oferentům vydány a bližší popis stavby podán bude. Dotyčné nabídky, nápisem »Oferta na stavbu vodárenské budovy s mechanickým zařízením ve stanici Podmoklech« opatřené, podány buďtež do 15. července 1908 o 12. hodiné polední v podacím protokolu podepsaného c. k. ředitelství. Z ústředních jalok pražských. Na trh dobytě v pondělí dne 15. června 1908 přihlášeno jest 30 kusů hovězího dobytka původu domácího a 250 kusů původu haličského.
#18 alto_textblock #18
Frhy peněžní.
#19 alto_textblock #19
Vídeňská bursa
#20 alto_textblock #20
13
#21 alto_textblock #21
Rentys éprocentní papírová květnová . . 42proceniní » únorová . . šprocentní stříbrná lednová . . . 4.2procentní » dubnová . 4procentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská . . 31/sprocentní korunová (invest.) . 4procentní zlatá uherská . . 4procentní korunová uherská 31/2procentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka . . . . . . ..
#22 alto_textblock #22
Závěrečné kursy června 11. června 97.20 97. 25 99.35 99.35 97-20 97.15 99.35 99.40 116.75 116.75 97 40 97.40 87.40 87.4 111.40 111.30 93.30 93.30 83.30 83.25 95.65- 96.10
#23 alto_textblock #23
lh
#24 alto_textblock #24
Zástavní listy; 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 4/proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4% 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
#25 alto_textblock #25
Losy e Celé státní z r. 1860 . . . . . 150. 25 150 25 pětiny» . . . . . 216.— 216..— státní z r. 1864 . . . . . . . 269.50 260.50 464.— 464.— rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . 497.— 497.— —.— 145 25 tisské . . . . . . . . . . . 184.75 186 50 turecké . . . . . . . . . a Ranky.i 415.— Česká průmyslová . . . . .. » »Unione Hospodářská úvěrní pro Čechy. Živnostenská . . . . . .. moravská eskontní . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . . dolnorakouská eskontní »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav .. uherská všeobecná úvěrní všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . vídeňská banka »Union« . . .. všeobecná depositní banka . .. Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . .. »B . . . Česká severní dráha . . . . . Duchcovsko-podmokelská dráha. Rak. severorzápadní dráha . .. Polabská dráha . . . . . . Pardubická (Jiho-sev.- něm. spoj.) . Pražsko duchcovská dráha kmen Pražsko duche. dráha prioritnl Ústecko teplická dráha Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . Státní dráha . . . . . . . Jižní drába Štyrsko-hradecko-köllašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . Průmyslové podniky Ceská cukerní společnost . Plzeňský akciový pivovár .. Škodovy závody . . . . . . Daňkova strojírna . . . . . Brněnská strojírna . . . . . Králodvorská cementárna Mostecká uhlářská společňost Severočeská uhlářská společnosl Západočeská Poldina hut Pražská železářská společnost Alpská báňská Rýmavsko muráňská želéz. spdl. Hirtenbergské továrny ná náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol.. Sehodnica, pstrol. opol. . -
#26 alto_textblock #26
Devi sy a valuty: 95.37 95.37 Curych . . . . . . . . . . 95.52 95.52 Paříž . . . . . . . . . . . Londýn . . . . . . . . . . 239 92 239.90 Německá místa . . . . . . . 117.65 117.65 Ríšské marky v papírech . . . 117.65 117.65 Dvacetifrank . . . . . . . . 19.13 19.12 Rubl paplr . . . . . . . . 251.75 251.7 Lira . . . . . . . . . . . 95.55 95.55 Soukromé (sazby eskontní). . . 35/. 4 4/% 4.45 % V souvislosti s oslabením akcií státní dráhy vše obecně bez obchodu. K Z Vídně, 13. června. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.30 198.50, Bukurešť na krátké thůty —.—, —.— Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.571%, 117.771/2, Německ na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.871/, 240 15, Londýn na delší lh. —.—, Nový York za 100 dollarů —. .—, Italie šek a krátké thůty za 100 lir 95.471/e, 95.621/2. Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a skr. lb. za 100 rublů 251.25. 251.75, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.45, 95.60, Paříž delší —.—, Curych a Basilej šek a krátkés lh. 95.371/2, 95.521/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.371/2, 95.521/2, na delší lhůty —.— x. Z Vídně, 13. června. (Telegr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 628.25, uherské kre- ditky 745.—, anglobanka 296 50, bankovní jednota 521.—, unionka 537.50, länderbanka 441.75, státní dráha 689.25, jižní dráha 130.25, polabská dráha 444.—, severozáp. dráha 445.—, turecké tahákové 429.50, rýmavsko muráňské 556.—, alpinky 654 25. květnová renta 97.20, uherská korunová 93.30. turecké losy 186.—, marky za hotové 117.65, ultimo 117.62. Smýšlení klidné.
#27 alto_textblock #27
Polrohradská bursa. Z Pelrohradu, 13. června. (Zpráva Živn. banky.) 13. června 12. června Diskontní . . . . . . .. 378.— 378.— Baku . . . . . . . . . . . 420.— 418.— Caspienne . . . . . . . . . 4450.— 4325.— Sormovo . . . . . . . . . 103.50 103.— rusko-čínská banka. . . . . . 165.— 165.— Ruská průmyslová banka . . . 275.— 275.— Petrohradské metallurgické . . . 127.— 127 — Kolomna . . . . . . . . . 175. — 175.— Putilovské železo . . . . . . 82 50 81 50 Fěnix. . . . . . . . . . 158.— 158 — V pondělí se bursa následkem svátků nekoná.
#28 alto_textblock #28
Ruské papíry v Berlíně. Z Berlina, 13. června. (Zpráva Zivnost. banky.) 13. června 12. června 41/2procentní ruská renta 1905. . 95.30 95.20 4procentní ruská renta 1902 83 60 83.70 —.— 4proc. ruská konsolidační renta 1889 3/sprocentní ruská zlatá renta .. 78.— 78.— petrohradská diskontní banka. petrohradská mezinárodní banka. 132.50 131.7 ruská banka pro vnější obchod. 126.— 12570
#29 alto_textblock #29
Berlínská bursa. Z Berlína, 13. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) 13. června 12. června 197.— 196.90 171.62 172 75 228.80 229 60 159.50 160.60 137.— 137.50
#30 alto_textblock #30
Rakouské kreditky . . . . . Diskonto . .. Německá banka. . . P. Obchodní společnost . . . 1. . Drážďanská banka. . . . . p. Španělské exterieury . . . Bochumské ocelárny . . . Lauřina but . Dortmund. Union lit. C.. . .. Harpenská uhl. spol. . . . .. Hibernia . . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . . Severoněmecký Lloyd . . . . Packet . . . . . . . Turecké losy . . . . . . . .
#31 alto_textblock #31
97.95 97.95 97 95 98.40 98.50 90.60 90.60 99.75 99.75 100.— 100.— 98.60 98.60
#32 alto_textblock #32
97..95
#33 alto_textblock #33
415.—
#34 alto_textblock #34
388.25 —. 1741.— 296.— 440 75 579.—
#35 alto_textblock #35
388.25 —.— 1742.— 296 — 440.75 579.— 628.25 741.— 1057 — 520..5 538.50 457.—
#36 alto_textblock #36
627.50 744.50 1055.— 520.60 537.— 457.—
#37 alto_textblock #37
2900.— 1065.— 402.— —.— 444.— 443.— 403.— —.— —.— .— 5290.— 564.— 689.— 130.— 503.— 1016.— 416.—
#38 alto_textblock #38
2905.— 1065.—- 402.—
#39 alto_textblock #39
446. — 443.— 403 — —.— —.— —.— 5290. — 566.— 620.— 129.75 1010.— 416 —
#40 alto_textblock #40
—.— —.— 277. — 433.— —.— 962.— 713.— —.— 410.— 421.— 2650 — 653 25 555 50 928.— 533.— —.— 560 — 452.—
#41 alto_textblock #41
—.— —.— 277.— 433.— —.— 969.— 710.— —.— 409.— 429.— 2650.— 652 50 553.50 937.— 533.— —.— 555.— 451.—
#42 alto_textblock #42
207.90 201.60 57 19425 412.— 94.25 1096 1480
#43 alto_textblock #43
207.25 200.50 56.25 193.87 412.— 93.8 108.87 148.—