ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3a1da400-77d6-11dc-b77a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
en
#2 alto_textblock #2
Ročník XXXXVIII.
#3 alto_textblock #3
vo
#4 alto_textblock #4
venlnn noba dsl leu oloc zllsjeen n
#5 alto_textblock #5
taj
#6 alto_textblock #6
V Praze, v neděli 14. června 1909.
#7 alto_textblock #7
nong v
#8 alto_textblock #8
lasnvt esetot no
#9 alto_textblock #9
ám pbozěn nosldlen
#10 alto_textblock #10
nštia dnlee e
#11 alto_textblock #11
Číslo 163.
#12 alto_textblock #12
z en mojeldo la vldom na vd vloch nlor odttolu št
#13 alto_textblock #13
Na ranní a odpol. listy předplácí ne v Praze vi aluslnistrani ně-le . s čtvrt leta . . . . s k — s dvojí donáškou vtu . . . . 7 K 50B ve sialkách: 2 K 30 h na měcfe. Teštont na měsíc . . . . ke na čtvrt leja s dvojí zisilkon na měsín se dtvrt ole
#14 alto_textblock #14
i
#15 alto_textblock #15
V drobnén Prodejit ranní čísle o sob vdpoladni . . . . za z Ve mllalkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4k Inseráty plati ze Kotově napřed. Flečplasení a insesty přijimá »dmisl- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nacházají se t4ž redskce. Uiskárna a szpedice „ Národnich Listu“ Lukopisy se nevrscsji.
#16 alto_textblock #16
Dnašní číslo pro Prahu 1e o 18 stranácb.
#17 alto_textblock #17
„Provinz Deutschböhmen!
#18 alto_textblock #18
Pro mizernou »affairu Wahrmundovus bylo po celý prošlý týden ve veřejnosti ra- kouské tolik zájmu, že téměř bez povšimnut prošel nepoměrně ostřeji a nebezpečněji nás se dotýkající německý úklad na ce- listvost království českého, so- snovaný o letnicích 7. t. m. na sjezdu 55 zněmčených měst v Liberci, který co do drzosti převyšuje všechny posavadní. Již v předvečer sjezdu přinesl Pradův liberecký »Deutsche Volkszeitung« paličský článel z péra dra. Antonína Schuberta, který víta zmíněný sjezd »jako hvězdu v teskně nocie která zvěstuje jitřní zoři Němcům v Čechách, ježto se na něm bohda německá města vy- sloví pro skutečné, úplné rozdělení Čech a počnou odtud s napjetím všech svorných sil domáhati se zřízení úplně samostatné, zvláštní provincie Deutschböhmen, neodvislé od Prahy a uznávající za hlavní město své nepochybně Liberec. »Novou hlavu musí si svobodná města německá Čech vyvolit, ač nechtějí-li snášeti hanbu, aby i na dále byla podřízena modro-bělo-rudému předhradí panslavistů a největšímu sídlu záští protiněmeckého, Praze. a tak pro všechnu věčnost živořiti bezectnému sebeponížování.« To byl předzpěv. Na sjezdu samém pak ovšem purkmistn liberecký dr. Frant. Bayer zanotoval hned chutě v tutěž trhací toninu: »Hodina rozhodnutí v národním zápasu naší vlasti nadchází«... volal: »Pryč od Čechů musí býti našímheslem!« . . . Rovně městský radní dr. Staden zle horlil proti centralisaci správy veřejné v Praze, prahnul po krajském zřízení a nejdalekosáhlejším přeložení úřadů státních z Prahy do německého jazykového území. »Němec stal se v Praze cizin- cem!«... »Hlavní stan Němců v Če- chách patří na německou půdule Pouhé výstřelky přepjatého místního pa- triotismu Liberečáků, pomyslí si snad lec- který k Němcům shovívavý »realista«, avšak páni zástupci 55 zněmčených měst tento- kráte již neviděli toho potřebu zapírati své pravé choutky diplomalickými knoflíky — jako činívali až dosud pp. Prade Urban, Eppingor atd, nýbr ústy svého referenta dra. Otty Ringel- haana konečně upřímně pově- děli, po čem dychtí a baží svým úsi- lím o národnostní rozlíraničení okresůa krajů, svým vypuzováním českých úřadníků a soudců ze zněmčeného území, vším tím boykotováním a týráním českých menšin atd. atd. »Vybavme se konečně již z nejasných hesel a frásí,« zahájil pan Ringelha a svůj referát, »a shodněme se na tomto prak tickém návrhu, jak postaviti německé Čechy na vlastní nohy: My odmítáme polovičatos administračního rozdvojení Čech a požadujeme takové národní rozd vo- jeni, aby z německěho jazyko- vého území v Čechách, jemuž by se dostalo přiměřeného ohraničení a zaokrouh- lení (), utvořena byla samostatná. statní správou vybavená provincle, jakožto nová země mezi králov stvími a zeměmí na říšské radě zastoupenými a to pod jměnem »Deutschböhmens (Německé Čechy) .. Tato provincie Deutschböhmen čítala by 2,244 192 Němcův a 100.953 Čechův. Jelikož pak všech, Němců v Čechách jest
#19 alto_textblock #19
2,337 013, zbylo by v ostatních Čechách pouze 92 821 Němců jakožto menšina. Oproti této »zdánlivě ztrátě« však bychom získali jako v náhradu přírostek 100 953 Čechův.« »Víme,« pokračuje pan dr. Otto Ringl haan, »že tato politování hodná zdánliv (anscheinende) ztráta 92 800 Němců vzbudí odpor, zejměna na straně Volksrátu a řídí- cích německých kruhů pražských, avšak prosíme, aby se uvážilo, že osudy německého území se 2,440 192 Němců ne- mohou se vázati na rozptýlené, do českého území vstříkané německé menšiny, neovláda- jící žádného místně ohraničeného území. Pražští Němci nechť pak uváží, že nelze od nás Čechoněmců žádati, abychom uznávali Prahu také za své hlavní město — Prahu, v níž jsou Němci netoliko bezprávnými, alebrž jak poslední události opět ukazují, psanci. Nechť kameny a cim- buří pražská hlásají, kdo Prahu vystavěl, nám Čechoněmcům jest Praha vyrvána ze srdcí. Za to jsou něme- ckě Člechy (Deutschböhmen) ochotny ně- mecké vědě a německému umění, majícímu dosud své bydliště v Praze — poskytnouti domov na bezpečné německé půdě pod ochranou vlastních rodáků. Jakož druhdy němečtí studenti a pro- fesoři opustili Prahu, odebravše se do Lipska, tak nechť nyní konečně navždy odejdou k nám a zřídí si zde v ně- mecké zemi svá nová sídla kulturní. — »Však veškeré ostatní požadavky, činěné ku vydobytí Němcům v Rakousku postavení popředního zůstávaj výslovně v platnosti.« Německá provincie »Deutschböhmene čítala by 45 okresů politických (pět nových) a 100 soudních (7 nových). Podrobné jich ohraničení dle plánů — Körbrovaa Turnwaldova. Kdyby pak Beck zřídil slíbené krajské vlády, požadují Němci pro sebe pět krajů a sice: 1. Liberecký s 557.882 Němci 15.284 Čechy; 2. Ústecký n L s 563 289 Němci a 18.869 Čechy; 3. Chebský 585.955 Němci a 13 780. Čechy; 4. Žate- cký s 346 229 Němci a 41.229 Čechy; 5. Krumlovský s 220 897 Němcia 11 692 Čechy. »Provincii Deutschböbmen,« pokračoval referent pan Ringlhaan doslovně dále, »slušelo by považovat za zvláštní, s amo- statnou zemi, kteráž bylu by spra- vována vlastním sněmem, zvoleným dle vlastního nového volebního řádu,a vlastním výborem zemským ohledu samosprávném. Deutschböh men tvořilo by oblasť s vlastním politi ckým úřadem zemským, s místo držitelem neb zemským presi dentem v čele, dále oblasť vla stní ho vrchního zemského soudu a vrch ního státního návladnictví se zvláštním kon kretálním statusem.« Rovněž by mělo Deutschböhmen svou vlastní zemskou školní radu a zemědělskou radu, jako své vlastní c. k. finanční zemské ředitelství, svůj katastrální archiv, svou c. k. finanční prokuraturu, své ředitelství poštovní a telegrafní, své horní hejtmanství s hornickou akademií, jako svou německou akademií umění, německou tech- niku (z Prahy přenešenou), své německé uči- telské ústavy, své obchodní, advokátní i lé- kárnické komory, slovem veškeré zařízení samostatné novověké země. — Potíž velikou ovšem působí pánům ně- mecké ostrovy v jižních Čechách, jichž by neradi »obětovali« nám Čechům. Avšak ně
#20 alto_textblock #20
jak prý se již o ně postarají. — Celý li- berecký sjezd přijal pak jedno- myslně tento plán na zřízení sepa- rátní, samostatné německé země v Če- chách a uložil 10člennému výboru, aby do konce roku tohoto vypracoval vše ch ny potřebné osnovy zákonů ku pro- vedení jeho. — Stačí tušíme prozatím po věsiti toto monstrum vlastizrádné zpupnost níže a opraviti toliko název toho idolu ně meckého: Nikoliv Provinz Deutschböhmen. ale Provinz Neupreussen bylo by správné jméno její ! —
#21 alto_textblock #21
Říšská rada.
#22 alto_textblock #22
Poslanecká sněmovna. (Sehůze 83.) Ve Vídni, 13. června. (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.) Ještě plněji, ještěhlučněji, ještě pestřej bylo dnes ve vestibulu parlamentního paláce nežli předevčírem. Přišly tam jednotlivé skupiny některých národů a zemí, které zúčastnily se včera jubilejního průvodu vídeňského. Celý den. od časného rána do pozdního večeraa, bylo v sloupoví tom jako v národopisném museu nebo jako v pohyblivém panoramatu, jenže postavy byly živé. Rozhodnou převahu měli Slované. Přišly zvláště švarné Slezanky, přišli Chorvate a Srbové z Dalmacie, ověšeni křžovými tolary na celých prsou, přišli Tyrolané se svými zele- nými širáky, přišli také Rumuni z Bukoviny, přišli Maďaři, z této korunní země jediní, kteř tu vůbec byli, přišli také Němci a Němkyně z okresu vyškovskébo, kteří však hbitě odpovt- dali na české otázky. Zajímavo bylo viděti, kte rak Vlachově z jižních Tyrol stejně líbali ruku svému krajanu a poslanci knězi Deluganovi, jako Rusové z Bukoviny svému poslanci, třeba ni- koli krajanu a nikoli knězi Vasilkovi. Tito Ru- sové bukovinztí jednali s ministrem orby drem. Ebenhochem o nějském pastvisku. Mramorová dvoram říšské rady, nejkrás nější její místnost, proměnila se v bazar: pro- dávány tam totiž pušky, domácká to práce ru- ská, po 120 K, hole s kovovou rukojetí a drob- nými perlami vyklád-né, tolikéž domácká práce ruská po 22 K, prodávány konečně brašny, ve- likými knoflíky vykládané, také domácká práee ruská, po 60 K. Nedosti toho: přišli též amatéři kleří fotogrnfovali několik skupin. Jak vidno, bylo ve vestibulu parlamontu jako na tržísti. Naproti tomu bylo v zasedaci siní lidí po- skrovnu. Poslanců zůstalo tu vůbec velice málo na dnešek. Prol. Dněstrjanský náleží k rozumným rozmyslným Rusům. Uznává, že takovou takti kou dojdou dále, nežli taktikou, kterou sledo- vali jeho krajané Budzinovský, dr. Trylovský dr. Levicky. Dnes prof. Dněstrjanský mluvii velmi rozhodně, ale také rozvážně o školskýel a kulturních požadavcích národa svého. O ruské universitě dospěl k závěru, že pro Rusy halič- ské nemůže býti zřízena jinde, nežli ve Lvově. v hlavním městě země. Rusové jsou tedy co do místa své vysoké školy na tomtéž stanovisku. na kterém stojíme my, pokud jde o universitu českou na Moravě. Nikoli prolo pouze, pro tuto fermální shodu podporujeme nejsolidárněji je- jich požadavky, nýbrž zvláště a zejména proto, že jsme zastanci zásady, že každý národ má právo vzdělávati svoji mládež rodným jazykem a duchem národním od školy obecné až po školy vysoké. Podporujeme vůbec všechny požadavky ruského lidu haličského, které směřují k dosa- žení rovného jich práva ve všech oborech s ná- rodem polským. Ovšem jest naším přáním, by Rusové haličtí sami napřed byli za jedno, by se nerozštěpovali a neseslabovali ve dvě sku- piny, navzájem se potírajíeí, tolikéž pak aby
#23 alto_textblock #23
hleduli způsob soužítí s Poláky, zejména s tě- mi, kteří smíru polskoruskému přejí. Poslanec dr. P. Zahradník je sympatická postava. Je knězem, ale je českým knězzem a to — nač klademe hlavní váhu — knězem osvíceným, rozhodně náárodním, uvědomělým, který má též odvahu řici pravdu kněžím, pro- hřešujícím se na učení a na zásadách Kristu. vých. Vyslovil přání, aby celá česká delogace bez rozdílu byla svorna v práci pro lid a na stráži. Dodáváme k tomu se své strany, že je žádoucno, ba nezbytno, by delegace česká byla též svědomitější u vykonávání poslancckých povinností, nežli jakou byla na příklad dnes kdy tohoto poslance českého poslouchalo tak málo Čechů, že by je spočítal na prstech obou rukou, ale též aby byla pilnější v konání úkul sobě svěřených. Dr. Zahradník věnoval výklady své, často přerušované jak křesťanskými sociály tak Vše- němci, jak školským tak vědeckým a uměle ekým požadavkům národa českého, dovozuje ze- vrubně, že měří se nám loktem značně menším. nežli Němcům. Po té stránce vznosl na nyněji šího ministra vyučování těžké obžaloby. Hláji práv českých menšin, zvláště vídeňské, a neraz- pukoval se říci křesťanským soeiálům pravdu, že jednají nekresťansky, a říci trutnovským kně- žím, kteří vyslovili se pro naprosté zamítání če- ských žalob u soudců, že jednají nekatolicky. V oboru tom byl kněz Zahradník jak vůči kře- stanským sociálům, tak vůči kněžím ráznějším nežli vůdce klerikálů českých dr. Hruban. P. Zahradník dodal povýšeným hlasem, že je-l chování trutnovských kněží, které pan prof. dv- rada dr. Bachmann v inteprelaci nadšeně schva- loval, předehrou k rozdělení dlecésí království českého, pak nechať se na místech vysokých uváží, že den, kdy rozdělení diecésí by se usku- tečnilo, bude v království českém katastrofou pro katolickou církev. Prof. Spinčič jest nejstarší Chorvat ve sně- movně poslanecké. Průběhem doby změnilo se sice leceos v jeho vlasti přímořské, ale také dnes ještě musil si stěžovati, že Slované, kde stýkají se s Vlachy, musí bojovati o každou školu celé desetiletí. Jeho krajané z ostrova Cresu, kteři v loži nad ním poslouchali, tleskali svému zá- stupci ve vídoňské sněmovně Profesor inšprucké university Mayr jest obrácený Wahrmund. Byl napřed liberálem, nyní je klerikálem; — prof. Wahrmund byl na- před klerikálem, nyní je liberálem. Je tedy vlast- ně jeden jako drvhý, i dlužno litovati, že nynější vysokoškolské hnutí je spojeno s osobou tak ne- sympatiekou, jako je prof. Wabrmund. Ostatně minul již v parlamentě veškerý zájem pro jeho aféru. Dnes o tom svědčil také fakt, že prof. Mayra poslouchalo všeho všudy 20 poslanců, z nichž byli dva židé, osm katolických kněží, ostatní pak křesťanští sociálové. V pravé v levé loži seděli — an mluvil prof. Mayr — Mazurové z okoli krakovskéh. ve svém svěžím červeném kroji; nabyli asi pěkných představ o sněmovně všeobecného a rovného práva hla- sovacího, vidouce, že je prázdná. Rádi přiznáváme, že sociální demokra Prokeš mluvil pro jazyková práva česká na Mo- ravě jako upřímný syn českého lidu, ale přál bychom si, by ostatní sociálně-demokratičtí po- slanci jelnali dle jeho příkladu. Z jeho výkladů zvěděli jsme kormutlivou zprávu, že jsou v markrabství veliké obce, které dosud nemoj obeené školy. dl Pozdě v noci ujal se slova posl. Kalina Tento zástupce českého lidu je tady ve Vídni de brovolným advakátem české školy Komen- ského, kterou hájil před forem parlamentním velmi výmluvně, zejména dovozuje její nárok na právo veřejnosti. Odsoudil také sprostoty kterých dopustil se komitét pro jubilejní průvod- včera ve Vídni konaný, rozoslav do Čoch bro- žury, národ náš urážející. Na počátku schůze
#24 alto_textblock #24
pedal týž poslanec dotaz, jak zodpověděti může vláda, že propůjčila vojsko pro tento průvod, podnik to soukromý, celé veliké národy hrubě urážející. Napřed jsme při podnicích na oslavu panovnického jubilea císařova ve Vídni byli ura- ženi my Čochové, potom Chorvati, potom Ru- sové, potom ještě jednou Čechové v letáku právě vzpomenutém, Kromě toho sdělili nám poslanci, že slyšeli včera z tribun, když procházeli Chor- vati z obce Frelichova, volati na ně „Servus Dřozina“. Tropili si tedy Vídeňáci ze Slovanů moravských, kteří boha se nebojíce a lidí se nestydíce, šli do téže Vídně, ktorá dramatické umění království českého nepustila na jeviště, ještě posměch z hostí ve Vídni přítomných. A přece vyskytli se ještě včera lidé, kteří zazlí- vali Čechům, že nepřišli hromadně na jubilejní průvod, jako Poláci. Nikoli: my nesnížíme se tak, abychom lezli oknem někam, kde jsme u dvéří dostali políček.
#25 alto_textblock #25
Z Vidně, 13 června. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi o 11 25 hod. Mezi došlými spisy byly dotazy posl. Kalin a sp. po použití vojáků při holdovacím slavnost- ním průvodě, jenž byl docela soukromým pod- nikem, resp. obchodním podníkem soukromého vý- boru. C-lí národové byli uraženi nejhrubším způ- sobem. Tomuto soukromému podniku poskytla stální správa všemožnou podporu. Nejvíce se pro něj anga- žovala vojenská správa, která dala k disposici muž- stvo, jež konalo na jedné straně bezpečnostní službu a na druhé straně musilo samo paradovat v průvodě z nedostatku dobrovolných účastníků. K tomu nesmí býti zneužíváno vojska, tím méně vojska, jež rekru- tuje se ze všech národů a je vydržováno penězi všech národů, při každé příležitosti odstrkovaných a urážených. Jak vysvětlí a ospravedlní ministr toto zneužití vojska? — Posl Němec a sp. dotazovali se o poškozování živnostníků a dělníků tím, že ma- lířské a lakýrnické práce provádějí poštovní zřízenei a vojáci. Pilný návrh v záležitosti nouzové podal posl, Remeš a sp. Sněmvna rokovala dál zevrubně
#26 alto_textblock #26
o rozpočtu. Posl. Spinčič stěžoval si, že slovanská řečje pollačována v Istrijí a slovanské duchovenstvo pro- následováno. Chtějí-li Chorvaté zříditi školu, musí tak učiniti z vlastních prostředků. Vlachům se v školství nadržuje. Než bude zřízena vlašská univer- sila v Terstu, musí dostati Chorvaté a Slovinci obecné, střední a živnostenské školy. Ministr železnie nadržuje mezi úřadnictvem svým soukmenovcům. Tak jest i u linančních a politických úřadů. Vláda podporuje germanisační choutky a národní snahiy Vlachů a proto řečník nemůže hlanovati pro roz- počel. (Hluná pochvala a pollesk na galerii Místo- předseda dr. Žáček napomíná galurii ke klidu hrozí ji vyklizením. ) Posl. Wald žádal za refermu berního syslému přimlouval se za brzké provedení slibených úlev ve vojště (Pechvala.) Posl. Gčkel plá se vlády, co je na zprávě, že společnosti, v jejímž čele jsou klerskální he. Sylva Tiroucca a bar. Hammerstein, mají býti ke speku- laci odevzdány přírodní poklady v Jachymově, jež by mohly z tohoto místa učinlti vynikající, ne-li světové lázeňské místo. Zmiňuje se o Wahrmundově aféte a krifisuje ostře jeduání křesťanských sociálů naproti uěrtelstvu, jsa opětně přerušován výkřiky křesťanských socialů. Národním cllem Němců jest jen potlačování ně- meckého dělníka. Sociální demokraté buduu pokra- čovati v boji proti klerikálům a zničí je, nechájí-l je měšťácké strany na holičkách. Masí býti také proti vládě, která se zaprodala klerikálům a proto budou hlasovati proti rozpočtu. Posl. Eistarer přimlouval se za zkrácení školní docházky, a čímž by se spojily pokračovací kursy. Posl. Dněstrjanský žádal, by Rusům dana byla rovnoprávnost a národní samospráva. Brojul proti utiskování jich ve školství a žádal, by byla zřízena samostatná ruská universila ve Lvově. Posl. Zabradník ujíma se slova, aby dokázal, že jeho strana věnuje svoji pozornost všem otazkám. Jako největší z českých stran je si vědoma povin- nosti, zastávati se kulturních a hmotných potřeb českého národa. Přeje si, by čelá česká delegvce bez rozdílu stran byla svorna a na stráži při praci pro národ. Koltura snížena na polit cký trhi a podporuje se pouze někde a jen u určitého národa. Třeba do- mábati se na statu stejné podpory pro všechny ná rody. Rřižová cesta českých menšinových ško
#27 alto_textblock #27
FEUILLETON.
#28 alto_textblock #28
oned
#29 alto_textblock #29
no
#30 alto_textblock #30
V Praze, 13. června.
#31 alto_textblock #31
8— (Kronika.) Neuslyšeli mnoho nové ho naši poslové po končinách slovanských Dlouho ješté bude jediný reálný ohlas našich slovanských »styků« otřepané už: — Neznáme se, nevíme nie o sobě Třeba, abychom se dřive navzájem blíže po- znali ! .. Slovanstvo má co dohánět! Nemá ještě an vědomi své bytosti, tím méně svěho úkolu. Ne zná svoji současnost, která je tak trudná, blouzn o nějakém lepším příšti, ale nezná svoji minu- lost. Horuje pro budouci »kulturnou jednotue Slovanů, ale nemá ani tušení, že Slované už jednou »kulturně sjednoceni« — byli. Dosud věděli Slované o sobě jen, co jim napověděla západní věda. V minulosti dávné žili národové v temnotách a barbarstvu, až při- šel římský podmanitel a přinesl kulturu světlo! A tak si vzdělaní od úst k ústům opa kovali svoji nevědomost. — Což chcete vědět o starých Slovanech Nie po sobě nezanechali, žádné zprávy a záznamy žádné desky a rukopisy! A spisovatelé stat nikde se o Slovanech nezmiňují. O jiných ná rodech možno se dopátrat podrobností, možn sestavit zajímavý obraz. Víme, jak žili Řekové a Řimané, jak slaří Germáni a jiní barbaři Jen o Slovanech nevíme . .. A přece staré Slovanstvo zanechalo o sobě. o svém životě, o svě kultuře zprávy nejpodroh nější, spolehlivé a přesné, jakým se nemůže postavit po bok věrností a bohatstvím zpráva žádného kronikáře. A zprávy jsou trvale a bez- pečně uloženy v pokladnici — slovanských ja syků. Zbývá jen vynésti je odtud na světlo
#32 alto_textblock #32
sestaviti věrný a spolehlivý obraz. Úkol příští — slovanské vědy- Bytost jazyka ! Těleso nezměrných hlouhel a nezbádaných vrstev! Třeba se nořiti do jeho hloubek, pátratí v jeho vrstvách, třeba shledá- vati a rozeznávati! Slovo je dokument pojmu a představy. Slovo, které se naskytlo vrstvou, svědčí: v určité době znám byl příslušný k němu pojem. A souhrn pojmů a představ. nedá-li souhrn — kultury ? A v tělese slovanského jazyka bijí do ok především dvě význačné vrstvy: doba, kdy Slo- vanstvo bylo jednotný živel a mluvilo jed nim jazykem a druhá doba, kdy jazykově bylo už rozehýleno. Slova společná v šem dnešním slovanským jazykům jsou dokumenty první vrstvy, dědictví pradoby. Slova, která v různých nářečích mají zvuk nebo význam různý, jsou už pozdějšího vzniku. Zkuste malou břičku. Sestavte si skupinu pojmů a slov nejbližšího, všedního života a po- mocí slovníku určete si vrstvu. Zcela zábavná velmi poučná hříčka! Na př. všední pojem niterného života spochybovat!« Polák řekne wstpi Rus somněvaťsja, Jihoslovan dvoum it Každý Slovan — jinak! Okolnost kulturně po- zoruhodná! Kdy se naučili Slované »pochybo- vats nevíme. Ale tolik je jisto, tenkrát, když s naučili rozeznávat pojem »pochybenství«a dali mu jméno, žili už od sebe odloučení každý už o sobě sám kulturně »hospodařil«. A hned sousední pojem náboženský : mod- liti sel Česky, polsky, rusky, jihoslovansky, všude zní stejně: modlit! Dokument nezvralný! Nade všecka svě dectví psaná a donesená spolehlivý! V daleká neznámé době, kdy Slovanstvo bylo ještě živel jednolitý způsobem života i jazykem, jak
#33 alto_textblock #33
dokument svědčí, mělo své bohy, obracelo se k nim, modlilo se. Penězům řikají Rusové děngi, Slované na Jihu denáry nebo novce! Byli už Slované roztrženi, když i u nich se ujal pojem ražené mince. Za to pojem plálna i slovo plátno všem Slovanům je spole čno- A bylo plátno vlastní a původné pla ti d lo průmyslných v pradobě Slovanů, A možno tak probrat celý slovník! Možno srovnat celý souhrn kulturních pojmů a odliši nejbohslší material ku podrobnému obrazu — dávné slovanské kulturv.
#34 alto_textblock #34
Mnozí už se probírali tím bohalstvem. Nej podrobněji dosud Polák Edward Boguslawskive svých Dějinách Slovanstva. 9) Svědectví jazyka má podivuhodnou prů kaznost. Jsou věci života, domácnosti a přírody. věci kraje a věci práce, jež stejným slovem označuje Slovan na stepi ruské i Slovan na rovině polabské, Slovan na Dunaji dolním i Slovan v Alpách i na moři jaderském. Všude Slovan horu nazývá horou, vodu vodou, nebe nebem a moře mořem, jmenuje stejné rost- linstvo a živočišstvo, ví co je dub a buk, lípa a bříza, topol a olše, vrba a javor, jeřáb sosna. Znal zvěř, kterou lovil, s níž zápasil U všech větví slovanských stejné jméno mají vlk, liška, medvěd, dívý kůň, los, jelen, tur. zubr, bobr a j. Prostřednictvem jiných Ariů, s nimiž na východ udržoval styk. znal Praslovan i velblouda, lva a slona! Byl hospodář pastýř, k tomu ukazují společné názvy: stádo pastva, pastýř, dojit, rouno, vlna a j. Choval v chlévě krávy, voly, telata, koně, kozy, ovce, svině. V ohradě měl husv. kurv, na střeše ho. — *) 2 sv. Varšava Krakov 1888——98. Velké dílo- Shrnuta tu přehledně práce všech dosavadních pra covníků na vědě slovanské.
#35 alto_textblock #35
luby. Pes byl nejen věrným strážcem domu i stáda, ale pomáhal už při lovu. Jako rolník vzdělával Praslovan už všeho drohu obili, znal žito a pšenici, oves a proso. sl i hrách a boby, pěstoval i chmel, konopí len. Zemi kypřil sochou (hol!), rádlem a později nástrojem už zdokonsleným, pluhem, jehož pojem i jméno a mnohými vymoženostmi staré jeho pokojné kultury přijali od něho noví při bylci, sousedě a podmanitelé. Uzival bran, srpů, kos, motyky, hrábl, vozů Mimo stavbu obylnou měl budovy hospodářské, měl oboru, humno koryta, žlaby a sludně. V obraze hospodářském do dnes, jak vidět, nemnoho se změnilo od doby slovanského pravěku I zahradníkem byl pilným! Štěpoval ovocné stromovi, znal jablka, hrušky, slívy, višně. třešně a maliny. Sázel okurky, kapustu, řepu řetkev, mrkev, křen a cibuli. Cestou z Řecka došla ho asi vědomost o fíku, jejž nazval smokyí, z Italie donesena k němu známost broskve. Vino, vinohrady, hrozen rovněž stejně jmenuji všichni Slované. Patrně dávno a dávno obchodně seznámeni s předmětem ze svého sou- sedství. Také včelařem byl Praslovan a pilně med vybíral. Poloval s vyžlaty a ohary, lovi ryby pomocí sítí a udic, rozeznával lososya ouhoře, okouny a lInky, pstruhy a karasy, ka- pry a sumcel Celkem idylický obraz utěšeného živola uprostřed přírody, obraz první základné kultury pokojného žití, kde neschází ani doklady pomyslo vyšší hodnoty, pojmů společenských a mrav- ných, ani pojmy niterného života duševního, představ náboženských a poetických. A meze doby? Jak daleko na zad od našeho letopočtu Dobu litevsko-slovanskou, která praslovan- ské předcházela, odhaduje Boguslawski na 2000 a 1500 let před Kr. Následující, praslovansk
#36 alto_textblock #36
spadala by tedy asi v současnost Homérai hrdinské báje helénské. *.* ě
#37 alto_textblock #37
Rádo se mluvívá o Slovanstvu jako »nej mladší« kulturné větví mezi evropskými kmeny. Bude pomalu na čase staré liché pojmy a ti- tule »přehodhotit«. Slovanstvo není v Evropě živlem kulturně nejmladším, ale — nejstarším. Slovanské vědě nastává úkol nezvratnými doklady pravdu dokázati. Bohatstei dokladů ceká v lůně vrstev jazykového tělesa. Třeba je odtud o vyvážilí. Poznat pravdu, bránila dosud lichá před- stava učených. — Představováno sobě, náš díl světa ž byl osazen Arijei, kteří sem táhli z Aste po- stupně v jakémsi řadovém postupu, národ za národem, jako hotové, jazykově už odlišené národní osobitosti: napřed Kellové, potom Ger- máni, potom Slované . .. Studium j a zy ků svěděí o jiném .. Davy Arijců nepostupo- valy pochodem za sebou, nekladli se jeden ve- dle druhého, nýbrž kladly se řádou období Vrstvami na sebel Napřed jedni Arijové zko- lonisovali Evropu, upravili ji, založili nejstarší osady a potom teprv přišli druzí Arijové, ko- čovní a bojovní, porobili své mírumilovné před- chůdce, přijali jejich kulturu a tak na oblasti starší založili panstvi nové . .. A první kolonisátoři Arijci byli Slované. O doklady není nouze. Je jich spousta, nezměrné bohatství materiálu čeká, aby vědecky bylo využitkováno. Novější dobou čile se k němu obrací pozornost a bude v zájmu vzdělanosti slovanské, aby výsledky výzkumu záhy se staly obecným majetkem. Slovanstvo musí se navzájem poznávat, aby spolu mohlo pracovati. A nejlepším základem pro ideu budoucí jednoty kulturné musí mu být vědomi, že svoji »jednofnou kulturu« měle Slovanstvo už — v dávné minulosti.